{"html": "<div class=\"doc\"><p>postačovalo, aby měli zkušenosti de facto s opravami jakýchkoliv optických přístrojů</p><p>o určitém finančním objemu, nelze z pohledu Úřadu dovozovat, že k prokázání kritéria</p><p>technické kvalifikace dle § 196 odst. 1 písm. b) zákona bylo nezbytné disponovat</p><p>zkušenostmi s opravami optických přístrojů vyrobených v USA, jak argumentuje navrhovatel,</p><p>resp. že bez zkušeností s opravami takových přístrojů nebude možné předmět veřejné</p><p>zakázky úspěšně realizovat. Jedná se toliko o subjektivní pohled navrhovatele, jenž však</p><p>nenachází oporu v zadávacích podmínkách. K tomu je možno doplnit, že je věcí zadavatele,</p><p>jakou úroveň technické kvalifikace nastaví (pochopitelně pokud při tom dostojí požadavkům</p><p>zákona), přičemž dodavatelům nelze klást k tíži, pokud tuto úroveň splní, aniž by museli</p><p>v tomto zadavateli nabídnout z pohledu jiných dodavatelů určitý „nadstandard“.</p><p>171. Úřad tedy, s ohledem na závěry uvedené v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí,</p><p>tj. že za způsobilé k prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 196 odst. 1 písm. b)</p><p>zákona bylo možné považovat všechny referenční zakázky, jež se týkaly oprav optických</p><p>přístrojů, znovu podrobil přezkumu seznam významných služeb, který zadavatel učinil</p><p>součástí oznámení o výběru dodavatele ze dne 9.4.2018, a jenž obsahuje celkem 17</p><p>referenčních zakázek realizovaných vybraným dodavatelem v letech 2012 – 2016 (viz bod</p><p>151. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále vycházel z vyjádření Vojenského technického</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>ústavu, s.p. ze dne 16.10.2018 a z vyjádření Univerzity obrany ze dne 29.10.2018, která shora</p><p>jmenované subjekty Úřadu zaslaly v návaznosti na jeho žádosti ze dne 11.10.2018. Úřad se</p><p>v těchto žádostech uvedených subjektů dotázal, zda je možné přístroje specifikované</p><p>v příloze těchto žádostí označit jako optické přístroje, a zda je možno je označit jako přístroje</p><p>nočního vidění (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V příloze daných žádostí pak</p><p>Úřad vyjmenoval všechny přístroje (celkem 43), které byly uvedeny v referenčních zakázkách</p><p>vybraného dodavatele, jež zadavatel uznal za způsobilé k prokázání kritéria technické</p><p>kvalifikace podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona, tj. v těch, které byly uvedeny v seznamu</p><p>významných služeb, jenž byl součástí oznámení o výběru dodavatele. Úřad sděluje, že</p><p>Vojenský technický ústav, s.p. v jeho odpovědi ze dne 16.10.2018 uvedl své vyjádření, zda se</p><p>jedná o přístroj nočního vidění, u 12 přístrojů, přičemž tuto odpověď následně dne</p><p>22.10.2018 doplnil v tom smyslu, že pakliže není v tabulce uvedeno přesně, zda jde o přístroj</p><p>nočního vidění, pak se o takový přístroj dle jeho vědomostí nejedná (viz body 76. a 77.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále uvádí, že údaje obsažené v tabulkách</p><p>poskytnutých Vojenským technickým ústavem, s.p. (a to i při zohlednění jeho doplňující</p><p>odpovědi ze dne 22.10.2018) a Univerzitou obrany sice vykazují určité rozpory, pokud jde</p><p>o uvedení, zda se jedná o optický přístroj či nikoliv, popř. o optický přístroj denního či</p><p>nočního vidění, nicméně Úřad podotýká, že při posouzení věci bral do úvahy pouze ty</p><p>informace, o nichž mezi výše jmenovanými subjekty, co se týče jejich zatřídění, panuje</p><p>shoda, a tyto pokládal za relevantní.</p><p>172. Provedením komparace seznamu významných služeb uvedených v oznámení o výběru</p><p>dodavatele ze dne 9.4.2018, prostřednictvím nichž vybraný dodavatel, dle zadavatele,</p><p>prokázal splnění kritéria technické kvalifikace podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona,</p><p>a odpovědí subjektů působících na relevantním trhu, tj. Vojenského technického ústavu, s.p.</p><p>a Univerzity obrany (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), má Úřad</p><p>za jednoznačně prokázané, že způsobilými k prokázání kritéria technické kvalifikace dle výše</p><p>citovaného ustanovení zákona byly významná služba č. 1) z roku 2012, jejímž předmětem</p><p>byla nálezová oprava dvou optických přístrojů (PGO-7V a PAG-17), s hodnotou 718 836,- Kč</p><p>vč. DPH, a dále významná služba č. 2) z roku 2015, jejímž předmětem byly opravy</p><p>elektronických, optických a pozorovacích přístrojů (PAG-17, PSO-1(M2), EOTECH 552, EDF</p><p>7x40), s hodnotou 9 690 617,75 Kč vč. DPH. Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel</p><p>v zadávací dokumentaci vznesl požadavek, že referenční zakázky sloužící k prokázání kritéria</p><p>technické kvalifikace podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona musely mít úhrnnou hodnotu</p><p>alespoň 10 mil. Kč včetně DPH (viz bod 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přitom</p><p>na základě výpočtu zjistil, že shora 2 specifikované referenční zakázky mají hodnotu celkem</p><p>10 409 453,75 Kč včetně DPH. Úřad tudíž konstatuje, že dané dvě referenční zakázky jsou již</p><p>samy o sobě způsobilé, resp. „dostatečné“ k prokázání kritéria technické kvalifikace</p><p>ve smyslu § 196 odst. 1 písm. b) zákona v podobě, v jaké ji zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>stanovil. S ohledem na právě řečené tak již Úřad neposuzoval, jaké další referenční zakázky</p><p>předložené vybraným dodavatelem by byly případně způsobilé k prokázání kritéria technické</p><p>kvalifikace dle shora citovaného ustanovení zákona. Úřad je toho názoru, že zjišťování této</p><p>skutečnosti by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie, přičemž nadto by zjišťování</p><p>této skutečnosti nemohlo na shora vysloveném závěru, a sice že vybraný dodavatel</p><p>disponuje minimálně dvěma referenčními zakázkami, jež v jejich souhrnu, resp. úhrnném</p><p>finančním objemu splňují požadavek zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona, který zadavatel vymezil v čl. 4. „Podmínky účasti</p><p>v zadávacím řízení“, bodě 4.1 „Podmínky kvalifikace“, zadávací dokumentace, ničeho změnit.</p><p>173. Úřad ve vztahu k argumentaci navrhovatele, že výlučně ty referenční zakázky, jež se týkaly</p><p>přístrojů nočního vidění vyráběných v USA, je možné považovat za obdobné předmětu</p><p>veřejné zakázky, resp. že referenční zakázky předložené vybraným dodavatelem nelze</p><p>akceptovat, jelikož se týkaly technologie vyráběné v zemích bývalého východního bloku, kdy</p><p>se jedná o technologii zastaralou, mnoho let nevyráběnou, Úřad opětovně akcentuje, že</p><p>zadavatel výklad pojmu „služby obdobného charakteru“ nijak neomezil. Jak bylo přitom</p><p>uvedeno v druhostupňovém rozhodnutí, vzhledem k tomu, že zadavatel výklad daného</p><p>pojmu v zadávací dokumentaci nijak nezúžil, i když k tomu měl možnost, je zapotřebí pojem</p><p>„služby obdobného charakteru“ vykládat k tíži zadavatele, jenž tento pojem užil jako první,</p><p>přičemž k zadavatelově tíži musí vést výklad, který nepovede k zúžení hospodářské soutěže,</p><p>tzn. má se jednat o služby zahrnující opravy optických přístrojů obecně. Tvrzení</p><p>navrhovatele, že pouze ty referenční zakázky, jež mají spojitost s optickými přístroji</p><p>vyráběnými v USA, byly k prokázání technické kvalifikace akceptovatelné, jsou proto,</p><p>vzhledem ke znění zadávacích podmínek, resp. s ohledem na zadavatelem nastavenou</p><p>úroveň technické kvalifikace podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona, lichá. Úřad nadto odkazuje</p><p>na informace obsažené ve vyjádřeních společnosti PRAMACOM-HT, spol. s r.o., ze dne</p><p>11.9.2018, společnosti Meopta - optika, s.r.o., ze dne 14.9.2018, Vojenského technického</p><p>ústavu, s.p. ze dne 13.9.2018 a Univerzity obrany ze dne 17.9.2018, která shora jmenované</p><p>subjekty Úřadu zaslaly v návaznosti na jeho žádost ze dne 5.9.2018, v níž Úřad uvedeným</p><p>subjektům položil mj. dotaz, zda „[p]latí v obecné rovině, že speciální optické přístroje</p><p>vyráběné v USA lze považovat za obdobné speciálním optickým přístrojům vyráběným mimo</p><p>USA, či jsou speciální optické přístroje vyráběné v USA „něčím“ natolik specifické</p><p>a technologicky jedinečné, že speciální optické přístroje vyráběné mimo USA s nimi nevykazují</p><p>obdobnost?“ (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Odpovědi, jež Úřad obdržel</p><p>od společnosti Meopta - optika, s.r.o., společnosti PRAMACOM-HT, spol. s r.o.,</p><p>a od Vojenského technického ústavu, s.p. z pohledu Úřadu shodně potvrzují, že u speciálních</p><p>optických přístrojů vyráběných v USA není důvod v obecné rovině shledávat nějakou zásadní</p><p>odlišnost od speciálních optických přístrojů vyráběných mimo USA (viz body 58., 63. a 66.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí). Univerzita obrany kromě sdělení, že předmětné přístroje</p><p>nepředstavují zásadní konstrukční odlišnosti, připustila, že u 3 typů přístrojů tvořících</p><p>předmět plnění šetřené veřejné zakázky lze shledat ve vztahu k možnostem zobrazování jisté</p><p>odlišnosti (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má nicméně za to, že z daných</p><p>odpovědí nevyplývá markantní principiální odlišnost optických přístrojů vyráběných v USA</p><p>od optických přístrojů vyráběných „ve zbytku světa“, čímž je předmětná argumentace</p><p>navrhovatele do značné míry oslabována, kdy však rozhodujícím aspektem zůstává fakt, že</p><p>zadavatel v zadávací dokumentaci pojem „služby obdobného charakteru“ nijak nezúžil,</p><p>tzn. nevázal jej pouze na speciální optické přístroje vyrobené v USA.</p><p>174. S ohledem na shora předestřené skutečnosti tedy Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že</p><p>pokud jde o navrhovatelem namítaný postup zadavatele týkající se posouzení prokázání</p><p>kritéria technické kvalifikace podle § 196 odst. 1 písm. b) zákona vybraným dodavatelem,</p><p>a na něj navazující postup spočívající ve výběru vybraného dodavatele, neshledal, že by se</p><p>těmito postupy zadavatel dopustil porušení zákona, jelikož vybraný dodavatel splnění</p><p>technické kvalifikace dle výše citovaného ustanovení zákona předloženými referenčními</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>zakázkami, resp. referenčními zakázkami, jež zadavatel uvedl v seznamu, který tvořil součást</p><p>oznámení o výběru dodavatele ze dne 9.4.2018, prokázal.</p><p>K údajnému nesplnění technických a obchodních podmínek vybraným dodavatelem</p><p>175. Navrhovatel v návrhu dále mj. namítá, že vybraný dodavatel není schopen ani oprávněn</p><p>veřejnou zakázku v praxi realizovat, neboť výlučně navrhovatel disponuje potřebnými</p><p>oprávněními a licencemi, stejně tak má přístup k originálním náhradním dílům (viz body 24.</p><p>a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a tedy vybraný dodavatel nesplňuje technické</p><p>a obchodní podmínky. K tomu Úřad sděluje následující.</p><p>176. Úřad v této souvislosti primárně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně,</p><p>č. j. 62 Af 76/2018-226 ze dne 3.1.2019, kde jmenovaný soud uvedl, že „Vztah mezi</p><p>zadavatelem a dodavatelem je vztahem soukromoprávním (…), a to nejen ve fázi po uzavření</p><p>smlouvy na veřejnou zakázku, nýbrž i v průběhu její kontraktace (např. rozsudek zdejšího</p><p>soudu ze dne 25.4.2013, č.j. 31 Af 38/2012-52, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne</p><p>7.8.2013, č.j. 1 Afs 57/2013-39). Samotný proces kontraktace mezi zadavatelem</p><p>a dodavatelem je nicméně ovládán povinností dodržet požadavky vyplývající ze ZZVZ, který</p><p>závazně upravuje postup zadavatelů coby jedné kontraktační strany směřující k tomu,</p><p>aby takový úplatný smluvní vztah vznikl, a zároveň upravuje i kontraktační postupy</p><p>dodavatelů coby druhé kontraktační strany. ZZVZ obsahuje pravidla povinně aplikovatelná</p><p>jak v kontraktační fázi, tak ve fázi předkontraktační (např. § 33 ZZVZ) a pokontraktační</p><p>(např. § 222 ZZVZ). Prostřednictvím jednotlivých pravidel vyplývajících ze ZZVZ pro fázi</p><p>kontraktační je regulován proces výběru smluvního partnera, se kterým pak zadavatel</p><p>vstoupí do soukromoprávního závazkového vztahu (např. rozsudek zdejšího soudu ze dne</p><p>3.1.2013, č.j. 62 Af 64/2011-41, nebo ze dne 25.10.2017, č.j. 62 Af 121/2016-196), dodavatel</p><p>přitom do procesu výběru zadavatelova smluvního partnera vstupuje se svojí nabídkou, která</p><p>musí odpovídat zadávacím podmínkám, přitom výsledná smlouva musí odpovídat zadávacím</p><p>podmínkám i nabídce (§ 51 odst. 3 ZZVZ), a to ve všech ohledech, tedy i v těch, jež lze</p><p>považovat za ohledy výlučně závazkové (smluvní).“.</p><p>177. Z výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně dále vyplývá, že »Přezkumná pravomoc</p><p>žalovaného (tj. Úřadu, pozn. Úřadu), jak je vymezena v § 248 ZZVZ (žalovaný vykonává dozor</p><p>nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ a zadávacími podmínkami), se týká dodržování</p><p>požadavků na zákonnost postupu podle ZZVZ, což – především pokud jde o dodržení zásady</p><p>přiměřenosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ) a zásady zákazu diskriminace dodavatelů (§ 6 odst. 2 ZZVZ) –</p><p>může zahrnovat i přezkum těch zadávacích podmínek, jež se nakonec po uzavření smlouvy</p><p>projeví coby podmínky smluvní. Přestože smluvní podmínky se obecně nacházejí mimo</p><p>možnosti přezkumu ze strany žalovaného, neboť jistě není (a nemůže být) úkolem</p><p>žalovaného, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či</p><p>vymahatelnost soukromoprávních podmínek stanovených zadavatelem v zadávací</p><p>dokumentaci, a tím se stal arbitrem výlučně soukromoprávního střetu představ zadavatele</p><p>i dodavatele ohledně konkrétních parametrů jejich vzájemného závazkového vztahu,</p><p>v případech sporu mezi zadavatelem a dodavatelem ohledně dodržení především § 6 odst. 1</p><p>a 2 ZZVZ konkrétním nastavením těch zadávacích podmínek, jež se po uzavření smlouvy</p><p>projeví jako podmínky smluvní, žalovaný pravomoc k posouzení těchto podmínek má – a pro</p><p>svoje rozhodování ohledně zákonnosti postupu zadavatele podle ZZVZ je posoudit musí.</p><p>Excesivně nastavené zadávací podmínky, byť by se měly projevit coby podmínky smluvní „až“</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>po uzavření smlouvy, tedy po skončení zadávacího řízení, mohou mít mnohdy shodně</p><p>negativní vliv na účast dodavatelů v zadávacím řízení jako kupř. nepřiměřeně nastavené</p><p>podmínky kvalifikace či hodnocení nabídek, neboť mohou působit stejně eliminačně, a tudíž</p><p>nepřiměřeně a diskriminačně, a tedy jejich konkrétním nastavením (coby součást zadávacích</p><p>podmínek) může k porušení ZZVZ dojít. Žalovaný tedy je oprávněn (a povinen) podrobit</p><p>přezkumu i „výlučně“ smluvní podmínky z toho pohledu, zda jejich nastavením nedochází</p><p>k porušení ZZVZ.«.</p><p>178. K tomu Úřad uvádí, jak již bylo ostatně zmíněno na jiném místě odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí, že je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy</p><p>to co, a za jakých podmínek v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná</p><p>nejlépe své vlastní potřeby. Lze přitom konstatovat, že to, jak „přísně“ či naopak</p><p>„benevolentně“ zadavatel nastaví zadávací podmínky, při zohlednění základních zásad</p><p>zadávacího řízení vyjádřených v § 6 zákona, záleží na úvaze samotného zadavatele. Současně</p><p>je třeba upozornit, že pakliže si zadavatel při nastavení zadávacích podmínek počíná</p><p>„nešikovně“ v tom smyslu, že do zadávací dokumentace nezakotví konkrétní mechanismy,</p><p>jež by mu již v zadávacím řízení poskytovaly dostatečnou záruku ohledně toho, že vybraný</p><p>dodavatel bude schopen předmět veřejné zakázky v praxi úspěšně zrealizovat, nemůže jít</p><p>tato „nešikovnost“ k tíži dodavatelů, nýbrž zadavateli. Nelze však uvést, že by zadavatel mohl</p><p>na případné ověření toho, zda je příslušný dodavatel skutečně schopen dostát obchodním</p><p>a technickým podmínkám, zcela rezignovat, tím spíše ne, pokud obdrží konkrétní argumenty,</p><p>které splnění těchto podmínek zpochybňují. Z pohledu Úřadu nicméně toto ověření může</p><p>proběhnout pouze v mezích toho, jak byly nastaveny zadávací podmínky, tj. po takovém</p><p>dodavateli nelze oprávněně požadovat něco, co zadávací podmínky nevyžadovaly. Úřad se</p><p>tedy, v kontextu výše uvedeného, tzn. že je oprávněn přezkoumávat zákonnost smluvních</p><p>podmínek, zaměřil při svém přezkumu mj. na to, zda vybraným dodavatelem nabízené</p><p>plnění, resp. řešení veřejné zakázky odpovídá technickým a obchodním podmínkám, tak, jak</p><p>je zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, resp. zda z dokumentů tvořících součást</p><p>dokumentace o zadávacím řízení přezkoumatelným způsobem vyplývá, jak má být předmět</p><p>posuzované veřejné zakázky vybraným dodavatelem plněn, aby tímto dostál stanoveným</p><p>obchodním a technickým podmínkám.</p><p>179. Úřad na tomto místě připomíná, že předmět plnění posuzované veřejné zakázky spočívá</p><p>v provádění defektace a běžných oprav konkrétních optických přístrojů z USA (viz body</p><p>2. a 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že zadavatel v „původní“ zadávací</p><p>dokumentaci stanovil, že dodavatel usilující o získání veřejné zakázky je povinen k prokázání</p><p>kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona předložit i certifikát vydaný</p><p>kvalifikovaným americkým distributorem/opravcem zařízení, tj. optických přístrojů, jenž je</p><p>certifikačně oprávněn provádět opravy těchto přístrojů (viz bod 133. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí). Z právě řečeného lze z pohledu Úřadu dovodit, že zadavatel měl původně zájem</p><p>si již v zadávacím řízení prostřednictvím zadávacích podmínek ověřit, že vybraný dodavatel</p><p>bude na základě americkým distributorem, popř. opravcem, předmětných optických</p><p>přístrojů vydaným certifikátem oprávněn provádět opravy a servis těchto optických přístrojů.</p><p>Jinak řečeno, zadavatel dle původního znění zadávací dokumentace požadoval, aby byl</p><p>vybraný dodavatel nadán příslušným certifikátem, tzn. aby se jednalo o „autorizovanou</p><p>osobu“, co se předmětu plnění šetřené veřejné zakázky týče. Zadavatel nicméně v průběhu</p><p>zadávacího řízení shora specifikovaný požadavek ze zadávací dokumentace „vypustil“ (viz</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>bod 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k právě řečenému je tudíž možno uvést,</p><p>že od zadavatelem provedené změny zadávací dokumentace přestal být požadavek</p><p>zadavatele na to, aby vybraný dodavatel disponoval certifikátem vydaným americkým</p><p>distributorem, potažmo opravcem, optických přístrojů součástí zadávacích podmínek; daný</p><p>požadavek tak byl, slovy zadavatele, zrušen bez náhrady. Úřad konstatuje, že od okamžiku</p><p>shora popsané změny zadávací dokumentace již nemusí účastníci zadávacího řízení</p><p>prokazovat, že jsou „autorizovaným opravcem“, čili nemusí být nadáni příslušnými certifikáty</p><p>vydanými konkrétními americkými subjekty, resp. nemusí již toto prokazovat v rámci</p><p>zadávacího řízení, kdy samotné „vypuštění“ předmětné zadávací podmínky není mezi</p><p>účastníky zadávacího řízení sporné. Úřad tudíž abstrahuje od bližšího zkoumání toho, proč</p><p>takto zadavatel učinil, neboť toto ani není předmětem vedeného správního řízení.</p><p>180. Úřad konstatuje, že navrhovatel v návrhu vyslovuje přesvědčení, že pokud vybraný dodavatel</p><p>prokazatelně nedisponuje potřebnými oprávněními a licencemi, vydanými zahraničními</p><p>výrobci optických přístrojů, jejichž opravy a servis tvoří předmět plnění posuzované veřejné</p><p>zakázky, pak je de facto z povahy věci vyloučeno, aby byla veřejná zakázka vybraným</p><p>dodavatelem v praxi úspěšně realizována. Úřad na tomto místě opětovně poznamenává, že</p><p>za správnost a úplnost zadávacích podmínek, vč. nastavení podmínek účasti v zadávacím</p><p>řízení, mezi něž spadají i navrhovatelem rozporované obchodní a smluvní podmínky, nese</p><p>za všech okolností výlučnou odpovědnost zadavatel. Lze současně konstatovat, že zadavatel</p><p>by měl mít zásadně zájem na tom, aby si prostřednictvím zadávacích podmínek již v průběhu</p><p>zadávacího řízení ověřil, že dodavatel, jemuž bude veřejná zakázka zadána, ji bude schopen</p><p>v praxi řádným způsobem splnit. K tomuto ostatně zákon zadavateli nabízí konkrétní</p><p>instituty, především v podobě kritérií kvalifikace či dalších podmínek účasti ve smyslu § 37</p><p>zákona, které je oprávněn stanovit. Je ovšem zapotřebí upozornit, že pokud zadavatel toto</p><p>„ověření“ do zadávacích podmínek z libovolných příčin nepojme, není úkolem Úřadu, aby</p><p>tuto absenci zadávací podmínky vedoucí k získání určité míry jistoty pro zadavatele, že</p><p>poskytované plnění bude bezvadné, za zadavatele hojil, resp. aby v tomto směru suploval</p><p>činnost</p><p>zadavatele.</p><p>Zadavatel</p><p>tedy</p><p>při</p><p>nastavení</p><p>zadávacích</p><p>podmínek,</p><p>vč. podmínek účasti, má postupovat tak, aby je nastavil způsobem, který mu pomůže zajistit</p><p>výběr dodavatele schopného poskytnout předmět plnění a současně způsobem, který</p><p>nebude nepřiměřeně zužovat okruh potenciálních dodavatelů. Úkolem Úřadu je pak</p><p>eventuálně ověřit, zda dokumentace o zadávacím řízení obsahuje relevantní informace,</p><p>na základě nichž může mít zadavatel za prokázané, že příslušným dodavatelem nabízené</p><p>řešení splňuje obchodní a technické podmínky v té podobě, v jaké ji zadavatel stanovil.</p><p>K tomu lze doplnit, že řešení nabízená jednotlivými dodavateli jsou zásadně jedinečná. Je</p><p>tomu tak proto, že dodavatelé v tomto vychází ze své obchodní politiky, kdy kupříkladu</p><p>v nabízeném řešení promítají i zkušenosti a znalosti získané jejich působením na relevantním</p><p>trhu. Není přitom vyloučeno, že konkrétní dodavatel může mít oproti jiným dodavatelům</p><p>výhodnější pozici, která je vyvolána tím, že má z minulosti navázanou formu určité</p><p>spolupráce s příslušnými subjekty, jež mu umožňuje materiál, který je nezbytný k realizaci</p><p>veřejné zakázky, snáze opatřovat. Právě řečené ovšem neznamená, že jiný dodavatel není</p><p>schopen plnit předmět veřejné zakázky jiným, byť případně i „komplikovanějším“,</p><p>způsobem. Řešení nabízená jednotlivými dodavateli jsou tak odvislá i od toho, jak zadavatel</p><p>nastaví obchodní a technické podmínky. V šetřeném případě je jedním ze základních atributů</p><p>pro posouzení věci Úřadem to, že zadavatel v zadávacích podmínkách žádný požadavek</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>v souvislosti s účastí v zadávacím řízení týkající se předložení certifikátů či licencí nestanovil,</p><p>ačkoliv na tomto navrhovatel staví svoji stěžejní argumentaci.</p><p>181. Jak bylo řečeno již shora, zadavatel v zadávacích podmínkách od provedené změny zadávací</p><p>dokumentace nepožaduje, aby byl vybraný dodavatel „autorizovanou osobou“ k provádění</p><p>příslušných oprav a servisu optických přístrojů, resp. aby tuto skutečnost prokazoval v rámci</p><p>zadávacího řízení. Úřad uvádí, že navrhovatel svoji argumentaci „staví“ v podstatě na tom, že</p><p>je nadán exkluzivitou, jež mu byla udělena příslušnými zahraničními výrobci optických</p><p>přístrojů, tj. společnostmi Steiner eOptics, Inc. a Nightline, Inc., kdy za účelem podpory</p><p>tohoto tvrzení předložil v průběhu správního řízení konkrétní dokumenty. Stejně tak tuto</p><p>exkluzivitu dokládal, resp. upozorňoval na ni i zadavatele (viz body 139. a násl. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad poznamenává, že navrhovatelem tvrzenou exkluzivitu či</p><p>oprávnění k opravám konkrétních optických přístrojů, jež tvoří předmět plnění šetřené</p><p>veřejné zakázky, nemíní nijak zpochybňovat (k tomu v podrobnostech viz níže). Ovšem</p><p>za situace, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, aby vybraný dodavatel</p><p>disponoval určitými oprávněními udělenými ze strany distributorů, resp. opravců, optických</p><p>přístrojů, kupříkladu právě ve formě certifikátu či licence, resp. tuto skutečnost prokazoval</p><p>v zadávacím řízení, není možné v tom, že se vybraný dodavatel úspěšně uchází o získání</p><p>veřejné zakázky, spatřovat porušení zákona. Zadavatel by nepochybně postupoval v rozporu</p><p>se zákonem, pokud by v zadávací dokumentaci vznesl požadavek, aby dodavatelé za účelem</p><p>prokázání kvalifikace předložili certifikát, že jsou oprávněni provádět opravy daných</p><p>optických přístrojů, a následně by vybraného dodavatele, jenž by tento certifikát nepředložil,</p><p>nevyloučil ze zadávacího řízení. Ovšem žádný takový požadavek zadavatel součástí zadávací</p><p>dokumentace neučinil, resp. původně sice takový požadavek v zadávací dokumentaci</p><p>obsažen byl, avšak byl z ní zadavatelem následně odstraněn, v důsledku čehož nejde</p><p>na tento požadavek nahlížet jinak, než jako na požadavek neexitující. S odkazem na výše</p><p>uvedené tak Úřad konstatuje, že za situace, kdy zadavatel nestanovil, aby účastníci</p><p>zadávacího řízení již v jeho průběhu prokázali, že budou zadavateli po uzavření smlouvy</p><p>na veřejnou zakázku vůbec schopni plnění tvořící její předmět poskytnout, a to v tom ohledu,</p><p>že disponují příslušným certifikátem, pakliže je vůbec pro plnění veřejné zakázky potřeba,</p><p>jenž zaručuje, že budou mít např. přístup k originálním náhradním dílům, nelze postup</p><p>zadavatele spočívající v tom, že nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení,</p><p>označit za rozporný se zákonem.</p><p>182. Úřadem bylo výše konstatováno, že za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá</p><p>výhradně zadavatel. Závisí přitom na úvaze, resp. „předvídavosti“ zadavatele, jak vhodně</p><p>a pro něj komfortně si vymezí zadávací podmínky a požadavky kladené na dodavatele,</p><p>aby získal co nejvyšší míru jistoty, že poptávané plnění reálně obdrží, a to s co nejmenšími</p><p>obtížemi, tzn. že toto plnění bude ve všech směrech bezvadné. Získání tohoto „bezvadného“</p><p>plnění si zadavatel může ošetřit již v samotném průběhu zadávacího řízení, a to nastavením</p><p>podmínek účasti v zadávacím řízení podle § 37 zákona, mezi něž náleží i podmínky</p><p>kvalifikace, technické podmínky a obchodní nebo jiné smluvní podmínky. Tyto podmínky</p><p>účasti v zadávacím řízení mohou zadavateli sloužit jako jakási „předběžná kontrola“, že pro</p><p>plnění veřejné zakázky získá dodavatele, jenž bude kupříkladu disponovat i právy</p><p>k průmyslovému vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku</p><p>(viz § 37 odst. 1 písm. b) zákona). Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel při zadávání</p><p>veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem, když k jejímu plnění vybral dodavatele,</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>tzn. vybraného dodavatele, jenž nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, a to jak</p><p>podmínky kvalifikace podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona, tak i technické a obchodní</p><p>podmínky ve smyslu § 37 odst. 1 písm. b) a c) zákona. K tomuto tvrzení navrhovatele sděluje</p><p>Úřad následující.</p><p>183. Jak již ze samotného názvu § 37 zákona vyplývá, citované ustanovení upravuje podmínky</p><p>účasti v zadávacím řízení. Úřad uvádí, že § 37 odst. 1 zákona provádí výčet kategorií</p><p>požadavků, jimiž zadavatel může podmínit účast dodavatele v zadávacím řízení, tj. v procesu,</p><p>jenž směřuje k zadání veřejné zakázky. Jedná se tedy, zjednodušeně řečeno, o podmínky</p><p>v podobě požadavků zadavatele, které musí příslušný dodavatel splnit, aby mohl být</p><p>v soutěži o veřejnou zakázku úspěšný, čili aby nebyl z této soutěže vyloučen, potažmo aby</p><p>s ním vůbec eventuálně mohla být uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky. Tyto</p><p>podmínky účasti v zadávacím řízení tudíž slouží zadavateli, jak bylo ostatně uvedeno již</p><p>v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, jako určitá „předběžná kontrola“,</p><p>že k plnění veřejné zakázky získá kvalitního dodavatele. Úřad v dalším konstatuje,</p><p>že formulace těchto podmínek účasti závisí do značné míry na úvaze zadavatele, který tak</p><p>prostřednictvím nich může ze soutěže o veřejnou zakázku vyeliminovat ty dodavatele,</p><p>u nichž by hrozilo reálné riziko, že nebudou schopni veřejnou zakázku po jejím přidělení plnit</p><p>buď vůbec, popř. s určitými komplikacemi, což ponese pro zadavatele nepříznivé následky.</p><p>Zadavatel by tedy měl vždy zvážit, jak „tvrdě“, resp. přísně tyto podmínky účasti v zadávacím</p><p>řízení nastaví, aby shora popsané riziko omezil. Je přitom zapotřebí opětovně dodat, že</p><p>zadavatel při nastavení podmínek účasti v zadávacím řízení nesmí postupovat zcela</p><p>libovolně, neboť je v tomto limitován mj. i základními zásadami zadávacího řízení</p><p>zakotvenými v ustanovení § 6 zákona. Výše uvedené lze ve stručnosti shrnout tak, že</p><p>podmínky účasti v zadávacím řízení je možné charakterizovat jako podmínky, kterými musí</p><p>dodavatel, k tomu, aby mohl veřejnou zakázku získat, dostát, přičemž jejich vymezení</p><p>a konkretizace závisí na úvaze zadavatele.</p><p>184. Úřad s odkazem na shora popsané předesílá, že pokud navrhovatel argumentuje tím, že</p><p>vybraný dodavatel nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, a to konkrétně podmínky</p><p>kvalifikace, a dále technické a obchodní podmínky, pak s touto argumentací nelze souhlasit.</p><p>Navrhovatel je přesvědčen, že exkluzivita, jež mu svědčí, v negativním smyslu vede</p><p>k nemožnosti plnění šetřené veřejné zakázky vybraným dodavatelem. K tomu dodává,</p><p>že nezbytnou podmínkou pro samotné poskytování zadavatelem poptávaných služeb je</p><p>získání autorizace od zahraničních výrobců optických přístrojů (viz bod 24. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). Navrhovatel tedy, zjednodušeně řečeno, argumentuje tím, že v případě,</p><p>že příslušný dodavatel není nadán autorizací, resp. nedisponuje licencemi, kdy ve vztahu</p><p>k určitému počtu optických přístrojů, které tvoří předmět plnění posuzované veřejné</p><p>zakázky, svědčí tato autorizace výlučně navrhovateli, pak takový dodavatel není schopen</p><p>veřejnou zakázku v praxi úspěšně realizovat. Ve vztahu k této argumentaci Úřad podotýká, že</p><p>navrhovatel tímto fakticky směšuje dvě různé roviny (fáze), mezi nimiž ovšem existuje</p><p>zřetelná hranice. První fází je fáze samotného zadávacího řízení, čili procesu směřujícího</p><p>k zadání veřejné zakázky. Druhou fází je pak samotné plnění veřejné zakázky vybraným</p><p>dodavatelem v praxi. Navrhovatel, stručně řečeno, zastává názor, že vybraný dodavatel není</p><p>schopen veřejnou zakázku reálně plnit, pročež měl být zadavatelem z účasti v zadávacím</p><p>řízení vyloučen. K tomu však Úřad akcentuje, že nutným předpokladem pro to, aby mohl být</p><p>určitý dodavatel ze zadávacího řízení zadavatelem oprávněně vyloučen, je, že nesplňuje</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>konkrétní zadávací podmínku, popř. vícero zadávacích podmínek. Úřad uvádí, že mezi</p><p>zadávací podmínky náleží i podmínky účasti v zadávacím řízení podle § 37 zákona, kdy</p><p>„zadávací podmínky“ jsou ve vztahu k „podmínkám účasti v zadávacím řízení“ nadřazeným</p><p>pojmem. Úřad přitom opětovně zdůrazňuje, že zadavatel jako podmínku účasti v zadávacím</p><p>řízení nestanovil předložení konkrétního oprávnění či licence deklarující, že je daný</p><p>dodavatel oprávněn provádět opravy a servis optických přístrojů, potažmo že má zaručen</p><p>přístup k originálním náhradním dílům. K tomu Úřad nad rámec dodává, že originální</p><p>náhradní díly zadavatel k plnění posuzované veřejné zakázky ani výslovně nepožadoval, jak</p><p>lze dovodit z čl. VII. „Způsob a podmínky provádění díla“, odst. 11., smluvních podmínek.</p><p>V předmětném článku smluvních podmínek zadavatel výslovně uvedl, že „Zhotovitel je</p><p>povinen při provedení opravy použít díly a komponenty nové, tj. nepoužité, nepoškozené</p><p>a nerepasované (…)“. Obdobně zadavatel v rozhodnutí ze dne 6.8.2018 o námitkách</p><p>navrhovatele sdělil, že „zadavatel ve VZ nepožadoval autorizovaného opravce,</p><p>resp. exkluzivitu, přičemž již několikrát stěžovatele o této skutečnosti informoval</p><p>prostřednictvím rozhodnutí o námitkách, stejně tak jako o faktu, že přístroje, jenž jsou</p><p>předmětem VZ nejsou v záruční lhůtě, stejně tak o faktu, že v rámci VZ nezaznívá požadavek</p><p>na originální náhradní díly.“. Lze tedy konstatovat, že dodavatelé nebyli povinni žádnou</p><p>licenci, osvědčující jejich autorizaci k provádění oprav optických přístrojů, zadavateli</p><p>předkládat, jelikož to po nich zadavatel nastavením zadávacích podmínek, čili i podmínek</p><p>účasti v zadávacím řízení, nepožadoval, přičemž k plnění předmětu veřejné zakázky nebylo</p><p>zapotřebí originálních náhradních dílů, tj. postačovalo, že se jedná o díly nové, v čemž lze</p><p>shledávat další významný atribut pro posouzení věci Úřadem. Nebylo přitom samozřejmě</p><p>vyloučeno, aby konkrétní dodavatel zadavateli takovou licenci předložil, stejně tak aby</p><p>veřejnou zakázku zamýšlel realizovat pomocí originálních náhradních dílů, ovšem v takovém</p><p>případě by se jednalo o jistý „nadstandard“, jelikož takový způsob realizace předmětné</p><p>veřejné zakázky nebyl zadávacími podmínkami vyžadován, a nebyl tak k získání veřejné</p><p>zakázky nezbytný.</p><p>185. Úřad opětovně předesílá, že za situace, kdy zadavatel součástí zadávacích podmínek, tedy</p><p>právě i podmínek účasti v zadávacím řízení, neučiní požadavek, prostřednictvím kterého si již</p><p>v průběhu zadávacího řízení ověří, že dodavatel bude případně schopen veřejnou zakázku</p><p>po jejím přidělení bezvadným způsobem plnit, a to kupříkladu i požadavek v podobě</p><p>předložení konkrétního certifikátu či oprávnění, pak není úkolem Úřadu, aby za zadavatele</p><p>ex post hojil, aby měl zaručeno, že bezvadné plnění skutečně obdrží. Jak bylo Úřadem</p><p>zjištěno a popsáno již shora, ve zde projednávané věci zadavatel jako podmínku účasti</p><p>v zadávacím řízení prokazatelně nestanovil předložení určitého oprávnění či licence,</p><p>popř. certifikátu osvědčujícího, že je dodavatel oprávněn provádět opravy a servis optických</p><p>přístrojů, tzn. že mu k těmto činnostem byla výrobci předmětných optických přístrojů</p><p>udělena autorizace, čili že je k daným činnostem řádně vyškolen a certifikován.</p><p>186. Úřad konstatuje, že mu byl zákonodárcem svěřen dozor nad zadáváním veřejných zakázek</p><p>v prostředí České republiky. Podle § 248 odst. 1 písm. a) zákona přitom Úřad rozhoduje</p><p>o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Úřad</p><p>podotýká, že jeho dozorová činnost se omezuje na posouzení, zda postup zadavatele</p><p>v zadávacím řízení je či není souladný se zákonem. Úřadu tedy svědčí oprávnění posoudit</p><p>zákonnost postupu zadavatele pouze v kontextu zákona, resp. v kontextu jím stanovených</p><p>zadávacích podmínek. V žádném případě tudíž nenáleží Úřadu hodnotit a předjímat, jak</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>kvalitně a řádně bude předmět plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem v praxi</p><p>realizován. Stejně tak Úřadu nesvědčí oprávnění ex post kontrolovat, zda je plněno řádně.</p><p>Pokud tedy zadavatel jako podmínku účasti v zadávacím řízení nepožadoval předložení</p><p>konkrétního osvědčení (certifikátu), na základě něhož by si již v zadávacím řízení, tedy ještě</p><p>před zadáním veřejné zakázky, ověřil, že mu vybraný dodavatel bude schopen poptávané</p><p>plnění opravdu poskytnout, ačkoliv by se začlenění takové podmínky mohlo jevit z pohledu</p><p>Úřadu jako vhodné, nelze takový postup zadavatele označit za rozporný se zákonem.</p><p>187. Úřad sděluje, že zadavatel podmínkou účasti v zadávacím řízení ve smyslu § 37 zákona</p><p>neučinil to, aby dodavatelé předložili určitou formu oprávnění, z něhož by bylo zřejmé, že</p><p>jsou nadáni k výkonu oprav a servisu optických přístrojů, tzn. k plnění veřejné zakázky.</p><p>Navrhovatel v návrhu předesílá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když si</p><p>od vybraného dodavatele nevyžádal předložení dalších dokladů. Pokud by takto učinil, musel</p><p>by zjistit, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení a že není</p><p>schopen veřejnou zakázku plnit. Úřad akcentuje, že zadavatel jako podmínku účasti</p><p>v zadávacím řízení z libovolných příčin neuvedl předložení konkrétního certifikátu svědčícího</p><p>o autorizaci dodavatele. Pakliže takový certifikát, resp. obdobný doklad vybraný dodavatel</p><p>nepředložil, není možné takové jednání vnímat jako porušení zákona, resp. nedodržení</p><p>zadávacích podmínek. Zadavatel by naopak postupoval v rozporu se zákonem (jeho</p><p>základními zásadami) tehdy, pokud by po vybraném dodavateli v tomto ohledu požadoval</p><p>předložení dalších dokladů, ačkoliv jejich předložení si nevymínil v zadávacích podmínkách.</p><p>Úřad opětovně upozorňuje, že navrhovatel nesprávně směšuje dvě fáze „života“ veřejné</p><p>zakázky, a to fázi zadávacího řízení, jež v sobě zahrnuje i podmínky účasti v zadávacím řízení,</p><p>a fázi samotné realizace veřejné zakázky, když dovozuje, že vybraný dodavatel není schopen</p><p>a oprávněn veřejnou zakázku realizovat, pročež nesplňuje podmínky účasti v zadávacím</p><p>řízení. Úřad konstatuje, že navrhovatel je ve své argumentaci „zacyklen“, když tvrdí, že</p><p>výhradně on je nadán potřebnými oprávněními k provádění oprav konkrétních optických</p><p>přístrojů, vydaných společnostmi Steiner eOptics, Inc. a Nightline, Inc., přičemž na základě</p><p>nich má zajištěn i přístup k originálním náhradním dílům, tj. navrhovatel svoji argumentaci</p><p>staví na tom, že výše řečené jej jako jediného opravňuje k plnění veřejné zakázky jako celku,</p><p>kdy jiné způsoby realizace veřejné zakázky nepřichází do úvahy. Úřad uvádí, že tato</p><p>argumentace pramení z domněnky, resp. premisy, že zadávací podmínky vyžadovaly</p><p>předložení konkrétních certifikátů či licencí, ačkoliv tomu tak reálně nebylo, tj. z pohledu</p><p>Úřadu nebylo vzhledem k nastavení zadávacích podmínek a priori zapovězeno, aby se</p><p>o získání veřejné zakázky nemohl ucházet, a po jejím přidělení ji i plnit, i dodavatel, jenž není,</p><p>oproti navrhovateli, nadán konkrétními licencemi osvědčujícími jeho autorizaci (kterými</p><p>např. disponuje navrhovatel). Navrhovatel tedy jím zvolený způsob realizace veřejné zakázky</p><p>prezentuje jako jediný možný, kdy se snaží navodit dojem, že bez toho, aniž by byl dodavatel</p><p>nadán oprávněními od 2 výše jmenovaných společností, resp. aniž by měl s těmito</p><p>společnostmi zajištěnou určitou formu spolupráce, je objektivně vyloučeno, aby mohl</p><p>veřejnou zakázku realizovat, avšak dle přesvědčení Úřadu zadávací podmínky bez dalšího</p><p>nevylučovaly, že by předmět veřejné zakázky nemohl být plněn i jinak, tj. za využití jiných</p><p>postupů a metod.</p><p>188. S ohledem na výše uvedené tedy nelze přisvědčit navrhovatelem předestřenému názoru, že</p><p>zadavatel pochybil, když nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, neboť</p><p>tento nesplňuje podmínky účasti dle § 37odst. 1 písm. b) a c) zákona, jelikož zadavatel</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>navrhovatelem dovozované podmínky účasti v tomto konkrétním zadávacím řízení</p><p>nestanovil.</p><p>189. K již uvedenému Úřad poznamenává, že fakt, že zadavatel určitý požadavek do zadávacích</p><p>podmínek, včetně podmínek účasti, nezačlení, nemůže vést k závěru, že by byl oprávněn, za</p><p>situace, kdy jsou do zadávacího řízení vneseny pochybnosti týkající se realizovatelnosti</p><p>veřejné zakázky vybraným dodavatelem, zcela rezignovat na ověření těchto pochybností a</p><p>jejich případné rozptýlení. Zadavatel je totiž v celém průběhu zadávacího řízení povinen</p><p>důsledně dodržovat základní zásady zadávacího řízení, včetně zásady transparentnosti. Úřad</p><p>konstatuje, že navrhovatel vnesl do zadávacího řízení pochybnosti ohledně možnosti</p><p>realizace veřejné zakázky vybraným dodavatelem, kdy předložil konkrétní dokumenty</p><p>vydané společnostmi Steiner eOptics, Inc. a Nightline, Inc., jež jej dle jeho slov jako jediného</p><p>opravňují k provádění oprav určité výseče optických přístrojů tvořící předmět posuzované</p><p>veřejné zakázky, tj. navrhovatel je jako jediný oprávněn plnit předmět veřejné zakázky jako</p><p>celek. Ačkoliv tedy zadavatel, jak bylo popsáno a dovozeno v předchozích bodech</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí, v zadávacích podmínkách po dodavatelích nepožadoval</p><p>předložení certifikátu (licence), osvědčující jejich autorizaci k opravám optických přístrojů,</p><p>měl dle názoru Úřadu povinnost shora popsané pochybnosti předložené navrhovatelem</p><p>reflektovat, tj. zabývat se jimi a v dokumentaci o zadávacím řízení zachytit, proč se s nimi</p><p>neztotožňuje, resp. na základě jakých podkladů a myšlenkových úvah má za to, že jsou dány</p><p>předpoklady pro to, že vybraný dodavatel bude schopen veřejnou zakázku v praxi řádně</p><p>realizovat. Úřad tedy přezkoumal, vycházeje z toho, že dle jeho přesvědčení není</p><p>navrhovatelem prezentovaný způsob realizace veřejné zakázky způsobem jediným možným,</p><p>byť Úřad nijak neupírá navrhovateli jeho významné postavení u společností Steiner eOptics,</p><p>Inc. a Nightline, Inc., jež by mu patrně zajišťovalo „snadný“ způsob, co se plnění veřejné</p><p>zakázky týče, zda vybraným dodavatelem nabízené plnění, resp. řešení veřejné zakázky</p><p>odpovídá technickým a obchodním podmínkám, tak, jak je zadavatel v zadávací dokumentaci</p><p>stanovil, resp. zda z dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení</p><p>přezkoumatelně vyplývá, jak má být předmět posuzované veřejné zakázky vybraným</p><p>dodavatelem plněn, aby tímto dostál stanoveným obchodním a technickým podmínkám.</p><p>K tomu Úřad konstatuje následující.</p><p>190. Úřad uvádí, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky spočívá v provádění oprav celkem 11</p><p>optických přístrojů (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad podotýká, že</p><p>navrhovatel nerozporuje způsobilost vybraného dodavatele k plnění veřejné zakázky</p><p>ke všem těmto přístrojům. Navrhovatel sice v návrhu místy polemizuje se schopností</p><p>vybraného dodavatele plnit předmět veřejné zakázky v širším rozsahu přístrojů, a to zejména</p><p>s ohledem exkluzivitu navrhovatele ke společnostem Steiner eOptics, Inc. a Nightline, Inc.</p><p>(viz argumentace navrhovatele na str. 15 návrhu), avšak v kontextu zde uvedených přístrojů</p><p>dále nikterak neneguje argumentaci zadavatele o způsobu zajištění plnění vůči těmto</p><p>přístrojům vybraným dodavatelem. Argumentace navrhovatele o nemožnosti plnění</p><p>vybraného dodavatele je dle názoru Úřadu směřována k přístrojům AN/PVS-21, AN/PVS-21</p><p>LP/N a modulu CEHUD k AN/PVS-21, jejichž celosvětově jediným výrobcem je dle jeho slov</p><p>společnost Steiner eOptics, Inc., a jediným výhradním dodavatelem a výhradním servisním</p><p>střediskem pro Českou republiku právě navrhovatel, a k přístroji NL-914-B, jehož jediným</p><p>výrobcem je společnost Nightline, Inc., a jediným výhradním dodavatelem a certifikovaným</p><p>střediskem pro Evropu je taktéž pouze navrhovatel, kdy ve vztahu k výše specifikovaným</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>přístrojům předložil navrhovatel konkrétní dokumenty vydané jmenovanými společnostmi,</p><p>z nichž má toto jeho exkluzivní postavení vyplývat (srov. zvýrazněný text na str. 15 návrhu).</p><p>Ostatně není sporu o tom, že i zadavatel (potažmo vybraný dodavatel) připouštějí specifické</p><p>(exkluzivní) postavení navrhovatele vůči těmto přístrojům, resp. výrobcům těchto přístrojů,</p><p>avšak nemají za to, že by tato skutečnost byla překážkou v možnosti plnění veřejné zakázky</p><p>jiným dodavatelem. S ohledem na argumentaci navrhovatele v návrhu, je tedy možno uvést,</p><p>že ve vztahu ke zbývajícím 7 optickým přístrojům navrhovatel netvrdí, resp. nepředkládá</p><p>konkrétní argumentaci, že by vybraný dodavatel nebyl schopen v praxi provádět jejich</p><p>opravy, popř. že by zde k tomuto existovala právní překážka. Úřad se proto při posouzení</p><p>věci zabýval zjištěním, na základě jakých informací má zadavatel za to, že vybraný dodavatel</p><p>bude skutečně schopen provádět opravy optických přístrojů AN/PVS-21, AN/PVS-21 LP/N,</p><p>modulu CEHUD k AN/PVS-21, a NL-914-B.</p><p>191. Úřad konstatuje, že ve výroku I. předchozího rozhodnutí (viz bod 16. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí) konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup</p><p>stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v rozhodnutí ze dne 9.5.2018 o námitkách</p><p>navrhovatele</p><p>podrobně</p><p>nevyjádřil</p><p>ke</p><p>všem</p><p>skutečnostem</p><p>uvedeným</p><p>v předmětných námitkách, a to k námitce, že vybraný dodavatel nemá ve vztahu k přístrojům</p><p>AN/PVS-21, AN/PVS-21 LP/N a modulu CEHUD k AN/PVS-21 zajištěny podmínky pro</p><p>poskytování požadovaných služeb, které jsou předmětem šetřené veřejné zakázky, když</p><p>veškeré technické informace k daným přístrojům podléhají předpisům mezinárodního</p><p>obchodu se zbraněmi (ITAR) a získat jakékoliv technické údaje a související komponenty pro</p><p>jejich opravy lze pouze na základě licence před vývozem z USA, tedy že nevlastní nezbytná</p><p>oprávnění, nemá přístup k náhradním dílům, ani k servisnímu přístrojovému vybavení</p><p>a nemá s výrobcem uzavřenou dohodu o technické asistenci, neboť navrhovatel je jedinou</p><p>osobou splňující takové podmínky, což dokládá k námitkám přiloženými dokumenty, přičemž</p><p>splnění těchto podmínek je pro plnění zadavatelem požadovaných služeb nezbytné a bez</p><p>toho nelze veřejnou zakázku realizovat, čímž se rozhodnutí zadavatele ze dne 9.5.2018</p><p>o námitkách navrhovatele stalo ve smyslu § 263 odst. 5 zákona nepřezkoumatelným</p><p>pro nedostatek důvodů, pročež Úřad jako nápravné opatření výrokem II. předchozího</p><p>rozhodnutí dané rozhodnutí zadavatele o námitkách zrušil.</p><p>192. V reakci na závěry obsažené v předchozím rozhodnutí požádal zadavatel žádostí podle § 46</p><p>zákona ze dne 13.7.2018 vybraného dodavatele o sdělení, zda má ke všem přístrojům, jejichž</p><p>opravy tvoří předmět veřejné zakázky, především pak k přístrojům AN/PVS-21, AN/PVS-21</p><p>LP/N a modulu CEHUD, zabezpečeny technické prostředky k zajištění řádného plnění</p><p>předmětu veřejné zakázky, dále o sdělení, zda disponuje k výše uvedeným přístrojům</p><p>veškerými nutnými technickými informacemi k provedení požadovaného plnění předmětu</p><p>veřejné zakázky, když veškeré technické informace k výše uvedeným přístrojům podléhají</p><p>předpisům mezinárodního obchodu se zbraněmi (ITAR) a získání těchto informací je návazné</p><p>na vlastnictví licence před vývozem zboží z USA a k doložení těchto informací, a konečně</p><p>o sdělení, zda má zajištěn zdroj všech nutných náhradních dílů k provedení požadovaných</p><p>oprav u všech přístrojů, zejména pak u přístrojů AN/PVS-21, AN/PVS-21 LP/N a modulu</p><p>CEHUD (viz bod 152. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vybraný dodavatel žádostí ze dne</p><p>17.7.2018 požádal zadavatele o doplňující informace, a to v tom smyslu, zda přístroje, které</p><p>jsou předmětem veřejné zakázky, byly pořízeny v rámci programu FMS/FMF, jehož smluvní</p><p>podmínky stanoví dodržování licenčních ujednání s vládou USA, přičemž pokud ano, tak jaké</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>konkrétní podmínky tato licenční ujednání stanoví pro nakládání s pořizovanými přístroji (viz</p><p>bod 153. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel následně zaslal vybranému dodavateli</p><p>své sdělení ze dne 19.7.2018, v němž konstatoval, že požaduje po dodavateli pouze</p><p>provedení oprav všech vyjmenovaných přístrojů bez ohledu na způsob jejich pořízení</p><p>a že požaduje splnění provedení běžných oprav speciálních optických přístrojů USA v plném</p><p>rozsahu, bez omezující podmínky vztahující se na přístroje pořízené v rámci programu</p><p>FMS/FMF (viz bod 154. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V odpovědi vybraného dodavatele</p><p>ze dne 25.7.2018 je mj. uvedeno, že „OPTICS TRADE, spol. s r.o. má potřebné technické</p><p>prostředky a je schopna technologicky zabezpečit řádné plnění celého předmětu veřejné</p><p>zakázky v rozsahu tak, jak je požadováno dle Přílohy č. 1, bod a) i b) k dohodě</p><p>č. 175110191.“. Z předmětné odpovědi vybraného dodavatele je současně zřejmé, že</p><p>opravy, které budou vyžadovat speciální technologické zabezpečení, chce vybraný dodavatel</p><p>řešit ve spolupráci s domácími autoritami. Součástí této odpovědi učinil vybraný dodavatel</p><p>seznam svého technologického vybavení a seznam významných realizovaných zakázek.</p><p>Vybraný dodavatel taktéž uvedl, že v současnosti zaměstnává 45 zaměstnanců, kteří jsou</p><p>absolventy oborů mikroelektronika, laserová technika a strojních oborů. Vybraný dodavatel</p><p>taktéž sdělil, že „hodlá postupovat ve věci běžných oprav speciálních optických přístrojů USA</p><p>standardním způsobem, tzn. řešit je přednostně bez primárního výrobce či jeho tuzemského</p><p>zástupce, a to s využitím dlouholetých zkušeností z prostředí oprav optických přístrojů.</p><p>Náhradní díly, které bude nutno vyměnit, budeme řešit vlastní výrobou, případně nákupem</p><p>u subdodavatelů, např. MZKJO. Opravy, které budou vyžadovat speciální technologické</p><p>zabezpečení, chceme řešit ve spolupráci s domácími autoritami, např. VTÚ s.p., odštěpný</p><p>závod VTÚVM, Univerzitou obrany, katedrou zbraní a munice a společnostmi Pramacom-HT,</p><p>spol. s r.o. a Meopta-optika, s.r.o. Jako poslední možnost (finančně a časově nejnáročnější)</p><p>budeme využívat řešení konkrétní závady ve spolupráci s primárním výrobcem, kdy běžným</p><p>postupem je nákup klíčových funkčních celků.“ (viz bod 155. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>193. Úřad uvádí, že vybraný dodavatel v jeho odpovědi ze dne 25.7.2018 popsal, jakým způsobem</p><p>hodlá veřejnou zakázku realizovat, když sdělil, že opravy optických přístrojů zamýšlí primárně</p><p>uskutečňovat vlastními kapacitami, a to s využitím jeho dlouholetých zkušeností z prostředí</p><p>oprav optických přístrojů. Ty náhradní díly, jež bude nutno vyměnit, hodlá vybraný dodavatel</p><p>řešit vlastní výrobou, přičemž takové opravy, které budou vyžadovat speciální technologické</p><p>vybavení, zamýšlí vybraný dodavatel řešit v kooperaci s konkrétními tuzemskými subjekty.</p><p>Teprve až jako nejzazší variantu uvažuje vybraný dodavatel řešit konkrétní závadu</p><p>ve spolupráci s primárním výrobcem. Vybraný dodavatel přitom v dané odpovědi vyjmenoval</p><p>technologické vybavení, jež bude při plnění veřejné zakázky případně využívat. Z pohledu</p><p>Úřadu tak vybraný dodavatel touto odpovědí adekvátně reagoval na žádost zadavatele</p><p>ze dne 13.7.2018. Vybraný dodavatel objasnil, jak zamýšlí šetřenou veřejnou zakázku v praxi</p><p>realizovat, kdy primárně uvažuje nad využitím svých personálních kapacit a zkušeností</p><p>nabytých jeho působením na relevantním trhu. Skutečnost, že vybraný dodavatel hodlá</p><p>vyrábět náhradní díly a komponenty potřebné k plnění veřejné zakázky primárně sám,</p><p>přitom dle názoru Úřadu není rozporná se zněním zadávacích podmínek, neboť, Úřad</p><p>opakuje, zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, že požaduje k opravám optických</p><p>přístrojů výlučně originální náhradní díly, tzn. postačovaly díly nové, kdy je nadto možno</p><p>dodat, že optické přístroje, jejichž oprava tvoří předmět plnění veřejné zakázky, již nejsou</p><p>v záruční lhůtě.</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>194. Z výše uvedeného je zřejmé, že vybraný dodavatel zamýšlí přistupovat k plnění veřejné</p><p>zakázky jinak, než navrhovatel. Vybraný dodavatel totiž uvažuje tak, že si potřebné náhradní</p><p>díly vyrobí buď sám, popř. ve spolupráci s konkrétními tuzemskými subjekty</p><p>(např. ve spolupráci se společnostmi PRAMACOM-HT, spol. s r.o., a Meopta - optika, s.r.o.),</p><p>tzn. eventuálně ani nebude muset oslovovat primárního výrobce, resp. distributora těchto</p><p>přístrojů. V této souvislosti je možno se dle Úřadu ztotožnit s tvrzením vybraného</p><p>dodavatele, jež je obsaženo v jeho odpovědi ze dne 25.7.2018, a sice že v současné době</p><p>není znám konkrétní technický stav jednotlivých přístrojů, a tudíž není ani známo, zda a jaký</p><p>díl bude k plnění veřejné zakázky třeba. Je tedy možno uvést, že nelze zcela vyloučit ani</p><p>možnost, že vybraný dodavatel bude schopen splnit předmět veřejné zakázky i bez přispění</p><p>společností Steiner eOptics, Inc. a Nightline, Inc., ve vztahu k nimž navrhovatel argumentuje</p><p>svojí exkluzivitou, která spočívá v možnosti získání náhradních dílů od těchto subjektů, popř.</p><p>pomocí při provádění oprav. Úřad opětovně podotýká, že nikterak nerozporuje významné</p><p>postavení navrhovatele ve vztahu k těmto 2 společnostem z USA, kdy i sám vybraný</p><p>dodavatel v jeho objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 19.3.2018 uvedl, že</p><p>uznává autorizaci navrhovatele ve vztahu k přístrojům AN/PVS-21, což by pro navrhovatele</p><p>patrně mohlo představovat snadnější postup při realizaci veřejné zakázky, jelikož by měl</p><p>zajištěn přístup k potřebným náhradním dílům. Právě řečené však dle názoru Úřadu bez</p><p>dalšího neznamená, že pouze navrhovatel je schopen předmět posuzované veřejné zakázky</p><p>splnit. Vybraný dodavatel v jeho odpovědi ze dne 25.7.2018 popsal, jakým způsobem hodlá</p><p>veřejnou zakázku při jejím přidělení realizovat, přičemž potvrdil, že je k jejímu plnění</p><p>technologicky i personálně vybaven. Z pohledu Úřadu se přitom nejedná o způsob plnění,</p><p>jenž by bylo nutno označit za objektivně nemožný, byť lze připustit, že se jedná o způsob</p><p>„komplikovanější“, v komparaci s navrhovatelem. Úřad opakuje, že dodavatelé přizpůsobují</p><p>svou účast v zadávacím řízení a své plnění tomu, na jakou „úroveň“ zadavatel nastaví</p><p>zadávací podmínky, včetně podmínek účasti. Lze tudíž konstatovat, že vybraný dodavatel se</p><p>zamýšleným způsobem plnění veřejné zakázky přizpůsobil tomu, jak zadavatel nastavil</p><p>zadávací podmínky, kdy z jeho strany nebylo vyžadováno, aby dodavatelé disponovali</p><p>konkrétními oprávněními a licencemi k provádění oprav optických přístrojů, obdobně ani</p><p>nepožadoval, že k plnění veřejné zakázky musí být použity originální náhradní díly.</p><p>195. Úřad v dalším konstatuje, že ačkoliv byl vybraný dodavatel žádostí ze dne 13.7.2018</p><p>zadavatelem požádán o zodpovězení konkrétních dotazů zejména ve vztahu k přístrojům</p><p>AN/PVS-21, je možno odpověď vybraného dodavatele ze dne 25.7.2018, v níž popsal</p><p>zamýšlený způsob plnění šetřené veřejné zakázky, pokládat za aplikovatelnou i ke zbývajícím</p><p>optickým přístrojům (viz konstatace „Naše společnost hodlá postupovat ve věci běžných</p><p>oprav speciálních optických přístrojů USA standardním způsobem (…).“), tzn. i ve vztahu</p><p>k optickému přístroji NL-914-B, u kterého navrhovatel argumentuje svou exkluzivitou</p><p>ke společnosti Nightline, Inc. Dle názoru Úřadu je tak možno uvést, že vybraným</p><p>dodavatelem popsaný způsob plnění dopadá i na posledně jmenovaný optický přístroj. Úřad</p><p>dále sděluje, že se v průběhu vedeného správního řízení obrátil na subjekty působící</p><p>na relevantním trhu, s nimiž míní vybraný dodavatel při realizaci veřejné zakázky případně</p><p>spolupracovat, s žádostmi o zodpovězení konkrétních informací vztahujících se k optickým</p><p>přístrojům (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z odpovědi Univerzity obrany ze dne</p><p>17.9.2018 Úřad zjistil, že opravy optických přístrojů, jež tvoří předmět veřejné zakázky, je</p><p>možné provádět, pakliže je k tomu dodavatel technologicky vybaven a má odborně</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>připravený personál, přičemž důležitou technologickou podmínkou pro defektaci, opravy</p><p>a justáž optických přístrojů AN/PVS-21 je dostupnost kontrolně justážních přístrojů.</p><p>V odpovědi společnosti Meopta - optika, s.r.o., ze dne 14.9.2018 je mj. uvedeno, že dle jejího</p><p>názoru jsou náhradní díly k optickým přístrojům AN/PVS-21 běžně dostupné a je možno je</p><p>zajistit pro případné výměny poškozených komponentů. K tomu jmenovaná společnost</p><p>dodala, že spektrum oprav může být široké a část z nich nemusí vyžadovat náhradní díly.</p><p>Z odpovědi společnosti PRAMACOM-HT, spol. s r.o., ze dne 11.9.2018 je možné dovodit, že</p><p>drtivá většina náhradních dílů k 11 předmětným přístrojům je široce dostupná. Jmenovaná</p><p>společnost současně uvedla, že k opravám optických přístrojů AN/PVS-21 není zapotřebí</p><p>disponovat technickými informacemi, jelikož se z pohledu všech 11 optických přístrojů jedná</p><p>o stejnou jednoduchou filosofii konstrukce. Vojenský technický ústav, s.p. v jeho odpovědi</p><p>ze dne 13.9.2018 konstatoval, že pro realizaci oprav jakýchkoliv optických přístrojů, včetně</p><p>přístrojů AN-PVS/21, je zapotřebí disponovat vyškoleným technickým personálem,</p><p>potřebnými</p><p>technickými</p><p>informacemi</p><p>a</p><p>výkresovou/technickou</p><p>dokumentací</p><p>ke konkrétnímu přístroji. Pro realizaci oprav specifikovaných přístrojů je nutné mít k dispozici</p><p>odpovídající náhradní díly, a to (mj. i vzhledem k zárukám) ideálně přímo od výrobce,</p><p>příp. od konkrétního zprostředkovatele. S odkazem na výše řečené je dle Úřadu možno</p><p>konstatovat, že dané odpovědi oslovených subjektů v žádném případě nepopírají způsob</p><p>plnění veřejné zakázky popsaný vybraným dodavatelem v jeho odpovědi ze dne 25.7.2018,</p><p>a to ani pokud jde o přístroje AN/PVS-21, tzn. že plnění veřejné zakázky je reálně možné,</p><p>pokud dodavatel disponuje patřičnými personálními kapacitami a technologickým zázemím,</p><p>přičemž dostupnost náhradních dílů není nijak zásadně limitována. Pokud Vojenský technický</p><p>ústav, s.p. v jeho odpovědi sdělil, že je vhodné mít náhradní díly vzhledem k zárukám ideálně</p><p>přímo od výrobce, pak Úřad podotýká, že optické přístroje, jež mají být v rámci veřejné</p><p>zakázky opravovány, již nejsou v záruční lhůtě.</p><p>196. Úřad opakuje, že v odůvodnění předchozího rozhodnutí zadavatele upozornil,</p><p>že z rozhodnutí o námitkách ze dne 9.5.2018 není zřejmé, jakým způsobem bude vybraný</p><p>dodavatel provádět opravy přístrojů AN/PVS-21, resp. že se zadavatel v předmětném</p><p>rozhodnutí podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám navrhovatele, jejichž obsahem</p><p>bylo tvrzení, že vybraný dodavatel není schopen veřejnou zakázku realizovat, neboť</p><p>nedisponuje potřebnými oprávněními a nemá zajištěn přístup k náhradním dílům. Zadavatel,</p><p>ve světle závěrů obsažených v předchozím rozhodnutí, požádal postupem podle § 46 zákona</p><p>vybraného dodavatele o sdělení konkrétních informací ve vztahu k jeho technickým</p><p>prostředkům k zajištění plnění předmětné veřejné zakázky, a současně jej požádal o sdělení,</p><p>zda disponuje k přístrojům AN/PVS-21 nutnými technickými informacemi a zda má zajištěn</p><p>zdroj všech nutných náhradních dílů. Vybraný dodavatel v jeho odpovědi uvedl konkrétní</p><p>informace týkající se jeho technického a personálního vybavení, přičemž detailně vysvětlil,</p><p>jak hodlá při plnění předmětu veřejné zakázky postupovat. Zadavatel následně tuto odpověď</p><p>vybraného dodavatele akceptoval, když v rozhodnutí o námitkách ze dne 6.8.2018</p><p>mj. konstatoval, že „vybraný dodavatel je schopen součástku buď opravit, nebo si ji sám</p><p>vyrobit, a až v případě nemožnosti výše uvedených řešení, ji nakoupí od poddodavatele,</p><p>zadavatel i nadále trvá na tom, že vybraný dodavatel nejen splnil zadávací podmínky, ale</p><p>i prokázal, že je schopen předmět VZ splnit řádně a včas.“ a že „Z doručených informací</p><p>od vybraného dodavatele vyplynulo, že má vytvořené podmínky (disponuje patřičným</p><p>zázemím) a má dostatečné zkušenosti z plnění obdobných veřejných zakázek. To potvrzuje</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>i skutečnost že s vybraným dodavatelem měl zadavatel ve prospěch rezortu MO v letech 2013</p><p>– 2016 uzavřenou rámcovou smlouvu na opravy elektronických, optických a pozorovacích</p><p>přístrojů a v roce 2017 uzavřel na roky 2017 až 2020 další čtyři rámcové dohody na provedení</p><p>oprav speciálních optických přístrojů, jejichž předmětem je podstatně větší rozsah</p><p>jednotlivých úkonů plnění oprav.“. Úřad tedy přezkoumal, zda z dokumentů tvořících součást</p><p>dokumentace o zadávacím řízení přezkoumatelně vyplývá, jak má být předmět posuzované</p><p>veřejné zakázky vybraným dodavatelem plněn, aby tímto dostál stanoveným obchodním</p><p>a technickým podmínkám, resp. zda dokumentace o zadávacím řízení nese informace,</p><p>na základě jakých myšlenkových úvah má zadavatel za prokázané, že vybraný dodavatel</p><p>bude schopen předmět plnění veřejné zakázky jako celek splnit, přičemž dospěl k závěru, že</p><p>dokumentace o zadávacím řízení tyto informace obsahuje, tzn. Úřad nemá za to, že by</p><p>zadavatel postupoval netransparentně, a tudíž v rozporu se zákonem. K tomu Úřad dodává,</p><p>že jestliže z odpovědi vybraného dodavatele ze dne 25.7.2018 vyplývá, že je schopen řádně</p><p>splnit předmět veřejné zakázky (a to i ve vztahu k přístrojům AN/PVS-21), je dostatečně</p><p>technicky a personálně vybaven, přičemž zadavatel argumentaci vybraného dodavatele</p><p>akceptoval, není možné v současné době předjímat, jakým způsobem vybraný dodavatel</p><p>k plnění veřejné zakázky „přistoupí“ ve fázi samotné realizace veřejné zakázky. Úřad</p><p>doplňuje, že až samotná realizace veřejné zakázky ukáže, jak bude vybraný dodavatel</p><p>schopen předmět veřejné zakázky případně splnit.</p><p>197. Úřad shrnuje, že navrhovatel na základě námitek vnesl do zadávacího řízení pochybnosti</p><p>o reálné schopnosti vybraného dodavatele plnit část veřejné zakázky týkající se optických</p><p>přístrojů AN/PVS-21 a NL-914-B, jelikož vybraný dodavatel dle tvrzení navrhovatele nevlastní</p><p>nezbytná oprávnění, nemá přístup k náhradním dílům, ani k servisnímu přístrojovému</p><p>vybavení a nemá s výrobcem uzavřenou dohodu o technické asistenci. Zadavatel učinil</p><p>konkrétní kroky ke zjištění skutečností, zda vybraný dodavatel má k předmětným přístrojům</p><p>zabezpečeny technické prostředky k zajištění řádného plnění předmětu veřejné zakázky, zda</p><p>disponuje ke jmenovaným přístrojům nutnými technickými informacemi, a zda má zajištěn</p><p>zdroj všech potřebných náhradních dílů. V rozhodnutí o námitkách ze dne 6.8.2018 zadavatel</p><p>následně uvedl konkrétní argumenty ke shora uvedeným tvrzením navrhovatele a lze tedy</p><p>konstatovat, že se zadavatel s touto argumentací navrhovatele dostatečně vypořádal, neboť</p><p>z předmětného rozhodnutí vyplývá, že vybraný dodavatel je dle názoru zadavatele skutečně</p><p>schopen realizovat celý předmět plnění veřejné zakázky, jakým způsobem si je vybraný</p><p>dodavatel schopen zajistit náhradní díly a jaké má servisní přístrojové vybavení a personální</p><p>zabezpečení. Dle názoru Úřadu je tak možno konstatovat, že rozhodnutí zadavatele ze dne</p><p>6.8.2018 o námitkách navrhovatele je souladné s požadavky zákona, resp. že se nejedná</p><p>o rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Dokumentace o zadávacím řízení</p><p>z pohledu Úřadu nese informace, na základě jakých podkladů a od nich odvozených</p><p>myšlenkových úvah má zadavatel za prokázané, že jsou dány předpoklady pro to, že vybraný</p><p>dodavatel bude schopen veřejnou zakázku v praxi realizovat.</p><p>198. Úřad na tomto místě dále uvádí, že nepřehlédl, že podle čl. XIII. „Zvláštní ujednání“, odst. 3.,</p><p>smluvních podmínek zhotovitel, tj. vybraný dodavatel, odpovídá za případné porušení práv</p><p>z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví třetích osob při provádění díla. Z právě</p><p>řečeného je zřejmé, že vybraný dodavatel bude v jeho vlastním zájmu konkrétním způsobem</p><p>muset zajistit, aby plněním veřejné zakázky nedocházelo k zásahům do práv plynoucích</p><p>z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví třetích osob. Úřad však podotýká, že tato</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>odpovědnost zhotovitele, tedy případně vybraného dodavatele, „nastoupí“ až ve fázi</p><p>samotné realizace veřejné zakázky, tj. shora popsané ujednání nemá dopad do zadávacího</p><p>řízení a nelze z něj v době „běhu“ zadávacího řízení pro dodavatele (účastníky) vyvozovat</p><p>jakékoliv negativní účinky, např. v podobě jejich vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel</p><p>formulací této smluvní podmínky nikterak nestanovil, že by tato skutečnost měla být předem</p><p>prokazována. Zadavatel tímto přenesl odpovědnost za (právní) bezvadnost díla</p><p>na zhotovitele. To, jakým způsobem vybraný dodavatel ke splnění daného ujednání</p><p>přistoupí, lépe řečeno, jakým způsobem a v jakém rozsahu si průmyslová a další práva</p><p>týkající se duševního vlastnictví, potřebná k řádnému a právně bezvadnému plnění veřejné</p><p>zakázky, zajistí, prozatím, tj. v době, kdy zadávací řízení dosud nebylo ukončeno uzavřením</p><p>smlouvy na posuzovanou veřejnou zakázku, a výše uvedené ujednání obsažené ve smluvních</p><p>podmínkách tak ještě nevstoupilo v účinnost, nelze předjímat a činit k tomuto jakékoliv</p><p>relevantní závěry.</p><p>199. Navrhovatel v návrhu odkazuje i na potvrzení o exkluzivitě od společnosti Steiner eOptics,</p><p>Inc. ze den 10.4.2017, Prohlášení společnosti Steiner eOptics, Inc. ze dne 28.9.2017, e-mail</p><p>společnosti Steiner eOptics, Inc. zadavateli ze dne 3.10.2017, dopis společnosti Steiner</p><p>eOptics, Inc. zadavateli ze dne 22.2.2018, dopis společnosti Nightline, Inc. zadavateli ze dne</p><p>22.2.2018 a Dohodu uzavřenou mezi navrhovatelem a výrobcem společností Steiner eOptics,</p><p>Inc., které dle názoru navrhovatele dokládají, že navrhovatel je jedinou společností pro</p><p>teritorium České republiky, který splňuje veškeré právní i technické podmínky pro plnění</p><p>předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel současně dodává, že dopisem ze dne 22.2.2018, jenž</p><p>navazuje na dokument Bezpečnostní upozornění – dodávka falzifikátů náhradních dílů</p><p>monokuláru pro noční vidění NL-914B ze dne 1.11.2017, upozornil výrobce přístrojů</p><p>NL-914B, tj. společnost Nightline, Inc., zadavatele na dodávku falzifikátů ze strany vybraného</p><p>dodavatele. K tomu Úřad opětovně uvádí, že tato skutečnost nic nemůže změnit na již</p><p>opakovaně zmiňovaném konstatování Úřadu, a sice že zadavatel požadavek na to, aby byl</p><p>vybraný dodavatel „autorizovanou osobou“, do zadávacích podmínek nepojal a nepožadoval</p><p>prokázání této skutečnosti v zadávacím řízení. Ke shora uvedenému lze dodat, že je věcí</p><p>zadavatele, co od dodavatele, který pro něj má veřejnou zakázku v praxi realizovat, očekává,</p><p>tzn. nakolik musí být tento dodavatel „kvalitní“, resp. jakými certifikáty a licencemi (ne)musí</p><p>disponovat. Výrobci zadavatelem poptávaného plnění přitom z pohledu Úřadu nesvědčí</p><p>oprávnění posuzovat kvalitu dodávaného plnění jinými dodavateli.</p><p>200. K argumentaci navrhovatele, že zadavatel tím, že k plnění posuzované veřejné zakázky vybral</p><p>vybraného dodavatele, porušuje konkrétní mezinárodní předpisy a ujednání definovaná</p><p>vládou USA, sděluje Úřad následující. Úřad upozorňuje, že je oprávněn, resp. povinen</p><p>posoudit postup zadavatele pouze v mezích (intencích) zákona; zde je možno opětovně</p><p>odkázat na kompetence vymezené Úřadu v ustanovení § 248 zákona. Úřad tedy není</p><p>kompetentní k tomu, aby činil závěry, zda zadavatel svým postupem, v případě takto</p><p>nastavených zadávacích podmínek, kdy nepožaduje v průběhu zadávacího řízení doložení</p><p>autorizace a tedy de facto může vysoutěžit neautorizovaného zhotovitele, jako je tomu</p><p>ve zde šetřeném případě, porušuje určité mezinárodní předpisy a ujednání, jimiž je vázán.</p><p>Nad to nelze přehlédnout, že sám zadavatel zpochybňuje argumentaci navrhovatele v tom</p><p>smyslu, že by bylo prima facie zřejmé, že by zadavatel byl povinen servisovat dané výrobky</p><p>u certifikovaného dodavatele/opravce. Navrhovatel v jím předkládané argumentaci odkazuje</p><p>na úpravu týkající se vývozu a dovozu výrobků obrany z USA. Předmětem plnění veřejné</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>zakázky však primárně není dovoz a vývoz výrobků obrany z USA, nýbrž servis již dovezených</p><p>výrobků na území České republiky. Lze uvést, že zadavatel by si měl být těchto závazků</p><p>náležitě vědom a koncipovat zadávací podmínky pokud možno tak, aby při plnění veřejné</p><p>zakázky nedocházelo k jejich porušování. V tom, že zadavatel ve zde projednávané věci</p><p>stanovil zadávací podmínky „volně“, když v rámci zadávacího řízení nepožadoval předložení</p><p>konkrétního dokumentu, nelze, Úřad opakuje, shledat porušení zákona; předmětem tohoto</p><p>správního řízení ostatně ani není posouzení vhodnosti nastavení zadávacích podmínek. To,</p><p>jaký bude mít plnění veřejné zakázky skutečný dopad na dané závazky zadavatele, přesahuje</p><p>již rámec zákona, a tím i kompetence Úřadu, nehledě na již uváděné, že zadavatel výslovně</p><p>stanovil, že pro případ plnění veřejné zakázky za dodržení práv průmyslového vlastnictví,</p><p>popř. práv duševního vlastnictví odpovídá vybraný dodavatel (viz bod 138. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí) a je tedy na vybraném dodavateli, jakým způsobem po dobu plnění</p><p>veřejné zakázky zajistí splnění této smluvní podmínky. Je věcí zadavatele a nikoliv Úřadu, aby</p><p>tyto závazky zadavatele byly odpovídajícím způsobem dodrženy, resp. zajištěno jejich</p><p>dodržování. Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že s ním zadavatel v červenci roku 2014</p><p>uzavřel na obdobné plnění smlouvu, jež byla výsledkem jednacího řízení bez uveřejnění</p><p>podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ, přičemž skutkové okolnosti se od té doby nijak nezměnily,</p><p>Úřad konstatuje, že se lze v tomto ztotožnit s názorem zadavatele, že každé zadávací řízení je</p><p>jedinečné. Pokud snad předmětná argumentace navrhovatele směřovala k tomu, že šetřená</p><p>veřejná zakázka měla být taktéž zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, pak Úřad podotýká,</p><p>že za volbu druhu zadávacího řízení nese odpovědnost zadavatel. Předmětem tohoto</p><p>správního řízení přitom není zjištění, zda byl zadavatel oprávněn zadat poptávaný předmět</p><p>plnění navrhovateli na základě jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a)</p><p>zákona.</p><p>201. Pro úplnost Úřad ve vztahu k argumentaci a podkladům navrhovatele doplňuje, že</p><p>z předložené smlouvy „EZ-B-UCX“, stejně tak smlouvy „H4-P-LAJ“ nevyplývá, dle názoru</p><p>Úřadu, povinnost zajištění poptávaného servisu výlučně prostřednictvím navrhovatele. Úřad</p><p>v žádném z ustanovení předmětných smluv a souvisejících dokumentů nenalezl podmínku,</p><p>která by vyjadřovala navrhovatelem uváděné, že zadavatel je „povinen zajistit, aby nedošlo</p><p>k neautorizovanému zásahu do přístrojů nočního vidění (…)“, vykládanou tak, že se v případě</p><p>oprav musí jednat o autorizovaný servis. Úřad v kontextu právě zmíněného uvádí, že</p><p>v poznámce 30 „Zařízení pro noční vidění (NVD) fyzická bezpečnost a zodpovědnost - FMS</p><p>v případě smlouvy „EZ-B-UCX“ a v poznámce 6 „Zařízení pro noční vidění (NVD) fyzické</p><p>zajištění a odpovědnost“ v případě smlouvy „H4-P-LAJ“, do kterých zřejmě směřuje</p><p>argumentace navrhovatele, je obdobně uvedeno, že „V případě zničení, ztráty krádeže nebo</p><p>neoprávněného přístupu jakýchkoliv NVD uvedených v této nabídce se odběratel zavazuje</p><p>nahlásit událost neprodleně vládě USA (…)“. Z citovaných ustanoveních smluv, dle názoru</p><p>Úřadu, s ohledem na jejich zařazení a v kontextu dalších informací obsažených v daných</p><p>částech není možno dovozovat, že se jedná o podmínku autorizovaného servisu, neboť</p><p>citované články se týkají zejména řádného skladování dodávaného zboží. Úřad v dalším</p><p>dodává, že ani nepřehlédl poznámku 9 a násl. smlouvy „EZ-B-UCX“ a poznámku 3</p><p>a násl. smlouvy „H4-P-LAJ“ týkající se náhradních dílů na dobu dvou let a příp. poskytnutí</p><p>další technické podpory, nicméně uvedené ničeho nemění na výše uvedených závěrech</p><p>Úřadu, stejně tak z uvedených částí smluv nevyplývají, dle názoru Úřadu, pro zadavatele</p><p>povinnosti, popř. omezení, popsané navrhovatelem. Stejně tak Úřad doplňuje, že nepřehlédl</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>např. ani dokument „Nabídka a přijímací podmínky (LOA)“, kde v bodu 1.3 je uvedeno, že</p><p>„USG může vymezit ochranu proti neoprávněnému (AT) zasahování do zbraňových systémů</p><p>a jejich částí, které obsahují kritické programové informace (CPI). Pokud bude dodržena</p><p>předepsaná systémová technická dokumentace, nebude mít tato ochrana vliv</p><p>na provozování, údržbu a logistiku těchto systémů.“ a dále v bodu 2.4 je uvedeno, že</p><p>„Kupující nebude převádět právo na obranné předměty, součásti a související podpůrný</p><p>materiál, související školení nebo jiné obranné služby (včetně plánů, specifikací nebo</p><p>informací) nebo technologii poskytovanou v rámci této smlouvy LOA komukoli, kdo není</p><p>důstojníkem, zaměstnancem nebo zástupcem kupujícího (s výjimkou dopravních agentur)</p><p>nebo USG a nepoužije ani neumožní jejich užívání k jiným než ke schváleným účelům, pokud</p><p>nebyl nejprve získán písemný souhlas ze strany USG. Kupující zajistí všemi prostředky, které</p><p>má k dispozici, respektování vlastnických práv k jakýmkoliv položkám a jakýmkoli plánům,</p><p>specifikacím nebo poskytnutým informacím, ať patentovaným či nikoliv.“. Nicméně dle</p><p>názoru Úřadu ani tyto výše popsané aspekty nemohou mít dopad na posouzení věci Úřadem,</p><p>a to v tom smyslu, že by zadavatel pochybil, když vybraného dodavatele nevyloučil</p><p>ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění podmínek účasti ve smyslu § 37 odst. 1 písm. b) a c)</p><p>zákona. Na uvedeném ničeho nemění ani skutečnosti obsažené v „Dohodě o technické</p><p>asistenci“ uzavřené mezi navrhovatelem a společností Sensor Technology Systems, Inc.,</p><p>podle které je společnost Sensor Technology Systems, Inc. oprávněna poskytnout</p><p>navrhovateli technická data, služby a vybavení vojenského charakteru potřebné pro</p><p>navrhovatele v souvislosti poskytováním servisní a logistické podpory přístrojům LPNVG</p><p>a souvisejícímu příslušenství. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že rovněž nepřehlédl, že</p><p>účinnost této dohody končí 31.5.2018, a že je tato dohoda uzavřena „dle požadavků</p><p>Nařízená vlády USA a jako taková je nezávislou dohodou mezi smluvními stranami“.</p><p>Na základě výše popsaných skutečností tudíž Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že</p><p>zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když vybraného dodavatele nevyloučil</p><p>z účasti v zadávacím řízení. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení</p><p>nápravného opatření zadavateli.</p><p>K postupu zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceny</p><p>202. Navrhovatel konečně v návrhu uvádí, že nabídková cena předložená vybraným dodavatelem</p><p>je mimořádně nízká, neboť za ni není možné předmět plnění posuzované veřejné zakázky</p><p>řádně realizovat. Dle názoru navrhovatele zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem,</p><p>neboť jeho povinností bylo pochybnost o výši nabídkové ceny vybraného dodavatele vyvrátit</p><p>a vyzvat ho k jejímu objasnění, a dále, když zadavatel vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6</p><p>písm. a) zákona z účasti v zadávacím řízení nevyloučil (viz body 32. a násl. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí). K tomu Úřad konstatuje následující.</p><p>203. Úřad primárně uvádí, že postup zadavatele při posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny v nabídce vybraného dodavatele byl řešen již v původním rozhodnutí. Úřadem bylo</p><p>přitom ve výroku I. původního rozhodnutí konstatováno, že zadavatel nedodržel při zadávání</p><p>veřejné zakázky postup stanovený v § 113 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6</p><p>odst. 1 zákona, tím, že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného</p><p>dodavatele nedostatečně posoudil, zda nabídka vybraného dodavatele neobsahuje</p><p>mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a to ani poté, co obdržel námitky navrhovatele dle</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>§ 241 zákona, které toto výslovně namítaly, včetně skutečností, které případně jsou</p><p>obligatorním důvodem pro vyloučení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu</p><p>§ 113 odst. 6 písm. a) zákona, čímž se úkony zadavatele v souvislosti s posouzením</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele staly netransparentními, přičemž</p><p>uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad</p><p>v odůvodnění původního rozhodnutí mj. uvedl, že navrhovatel námitkami ze dne 9.10.2017</p><p>vnesl do zadávacího řízení pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného</p><p>dodavatele, a to i pochybnosti o právní bezvadnosti nabízené nabídkové ceny</p><p>za zadavatelem poptávané plnění. Dle názoru Úřadu obsaženého v původním rozhodnutí</p><p>za této situace, tj. když zde byly dány pochybnosti o opodstatněnosti nabídkové ceny</p><p>vybraného dodavatele, bylo povinností zadavatele, aby tyto pochybnosti relevantním</p><p>a přezkoumatelným způsobem rozptýlil. Úřad uvedl, že na místě bylo kupříkladu</p><p>konfrontovat vybraného dodavatele s obsahem těchto námitek a požádat jej o zdůvodnění,</p><p>resp. potvrzení, zda skutečně a jak je schopen v rámci realizace posuzované veřejné zakázky</p><p>zajistit dodržování konkrétních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících</p><p>se k předmětu veřejné zakázky, aby mohlo být postaveno najisto, že nabídková cena</p><p>vybraného dodavatele není mimořádně nízká, zejm. pak ve vztahu k obligatorním důvodům</p><p>vyloučení definovaných v § 113 odst. 6 písm. a) zákona. Zadavatel však tyto navrhovatelem</p><p>vnesené pochybnosti v rozhodnutí o námitkách nijak nerozptýlil, v důsledku čehož se stal</p><p>jeho postup při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceny nezákonným. Jako nápravné opatření tohoto nezákonného postupu</p><p>zadavatele Úřad výrokem III. původního rozhodnutí zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru</p><p>dodavatele ze dne 25.9.2017, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné</p><p>v předmětném zadávacím řízení, včetně oznámení o výběru dodavatele ze dne 1.11.2017.</p><p>204. Úřad sděluje, že zadavatel v reakci na závěry původního rozhodnutí žádostí podle § 46</p><p>zákona ze dne 13.3.2018 požádal vybraného dodavatele o vyjádření k informacím týkajících</p><p>se jím nabídnuté ceny. Konkrétně zadavatel požádal vybraného dodavatele o vyjádření</p><p>k tvrzení navrhovatele, že nabídková cena navrhovatele představuje nejnižší cenu, kterou lze</p><p>při dodržení všech licenčních podmínek a splnění zadávacích podmínek nabídnout, přičemž</p><p>se současně jedná o nabídkovou cenu nižší, než je tomu v případě ceny oprav a defektací</p><p>prováděných samotnými výrobci v USA. Vybraný dodavatel se měl dle požadavku zadavatele</p><p>v dalším vyjádřit k tomu, že z jím předložené nabídky není zřejmé, že jeho nabídková cena</p><p>není mimořádně nízká v důsledku nedodržení povinností vyplývajících z právních předpisů</p><p>vztahujících se k předmětu posuzované veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a)</p><p>zákona. Zadavatel současně v předmětné žádosti požádal vybraného dodavatele o potvrzení,</p><p>že veřejná zakázka bude z jeho strany realizována v souladu s § 113 odst. 4 písm. a) a b)</p><p>zákona (viz bod 147. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na výše řečené je tudíž</p><p>možno konstatovat, že zadavatel prostřednictvím dané žádosti konfrontoval vybraného</p><p>dodavatele s konkrétními tvrzeními, resp. pochybnostmi navrhovatele, že jím nabídnutá</p><p>cena za realizaci veřejné zakázky je neopodstatněně mimořádně nízká, kdy absence této</p><p>konfrontace byla Úřadem zadavateli v původním rozhodnutí „vytknuta“.</p><p>205. V návaznosti na shora specifikovanou žádost vybraný dodavatel v jeho odpovědi ze dne</p><p>19.3.2018 mj. uvedl, že má přístup k velkodistributorským ceníkům k většině přístrojů, kdy</p><p>předpokládá, že navrhovatel má přístup pouze k maloobchodním ceníkům, a proto jsou jeho</p><p>ceny nutně vyšší. Dále vybraný dodavatel konstatoval, že má přístup k náhradním dílům přes</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>autorizované distributory, s nimiž uzavírá smlouvu v době uzavření kontraktu. Vybraný</p><p>dodavatel současně sdělil, že má povolení k obchodování s vojenským materiálem a pro</p><p>dodávky náhradních dílů vojenského materiálu ze zahraničí ve spolupráci s koncovým</p><p>uživatelem vyplňuje Certifikáty koncového uživatele v rámci pravidel ITAR. Vybraný</p><p>dodavatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících</p><p>z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních</p><p>předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet</p><p>na plnění veřejné zakázky (§ 113 odst. 4 písm. a) zákona), a že neobdržel neoprávněnou</p><p>veřejnou podporu (§ 113 odst. 4 písm. b) zákona) (viz bod 148. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí).</p><p>206. Ve „Zprávě o hodnocení nabídek“ ze dne 9.4.2018 je mj. uvedeno následující: „S ohledem</p><p>na výše uvedené rozhodnutí ÚOHS (tj. původní rozhodnutí, pozn. Úřadu) bylo v rámci prvního</p><p>jednání konstatováno, že je nutné vyzvat dodavatele OPTICS TRADE spol. s.r.o., aby sdělil</p><p>podrobnosti k tvorbě ceny uvedené v jeho nabídce, aby mohl zadavatel následně posoudit,</p><p>zda se ze strany dodavatele OPTICS TRADE spol. s.r.o. nejedná o mimořádně nízkou</p><p>nabídkovou cenu.</p><p>V reakci na výše uvedené rozhodnutí bylo provedeno nové posouzení a hodnocení nabídek</p><p>a bylo konstatováno, že nabídky splňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci.</p><p>Nejprve byly obě nabídkové ceny posouzeny z hlediska § 113 zákona. Nabídka dodavatele</p><p>OPTICS TRADE, spol. s.r.o. byla posouzena s ohledem na vysvětlení, kterému se zadavateli</p><p>dostalo v reakci na výzvu ze dne 19.3.2018 a bylo zjištěno, že se nejedná o mimořádně nízkou</p><p>nabídkovou cenu.“ (viz bod 149. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>207. Úřad na tomto místě poznamenává, že v zákoně došlo k určitému názorovému posunu stran</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny, ve srovnání s předchozí právní úpravou, tzn. zákonem</p><p>č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Projevem tohoto</p><p>posunu je určité „zmírnění“ v nazírání na mimořádně nízkou nabídkovou cenu,</p><p>resp. na obligatorní povinnosti zadavatele spjaté s otázkou mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny. Stručně řečeno: nová právní úprava, čili zákon, není ve vztahu k mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceně tolik „přísná“, jako tomu bylo v případě předchozí právní úpravy. Zadavatel</p><p>dokonce i za situace, kdy je v nabídce některého z dodavatelů obsažena neodůvodněná</p><p>mimořádně nízká nabídková cena, nemusí automaticky takového dodavatele, resp. účastníka</p><p>zadávacího řízení vyloučit. Zákon nově definuje pouze některé obligatorní důvody vyloučení</p><p>ve vztahu k výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce, a sice důvody stanovené</p><p>v § 113 odst. 6 zákona. Ve všech ostatních případech zjištění mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny zadavatel postupuje podle § 48 odst. 4 zákona, dle něhož účastníka zadávacího řízení</p><p>vyloučit může, nikoliv musí, tzn. vyloučení účastníka zadávacího řízení je v těchto ostatních</p><p>případech fakultativního charakteru.</p><p>208. Úřad uvádí, že v odůvodnění původního rozhodnutí zadavatele upozornil, že dokumentace</p><p>o zadávacím řízení nenese informaci o tom, na základě jakých konkrétních podkladů</p><p>a od nich odvozených myšlenkových úvah měl zadavatel za prokázané, že nabídková cena</p><p>vybraného dodavatele není nabídkovou cenou mimořádně nízkou, resp. proč zde nejsou</p><p>dány důvody ve smyslu § 113 odst. 6 zákona pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele</p><p>z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel, ve světle závěrů obsažených</p><p>v původním rozhodnutí, požádal postupem podle § 46 zákona vybraného dodavatele</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>o sdělení konkrétních informací ve vztahu k jeho mimořádně nízké nabídkové ceně,</p><p>a současně jej požádal o potvrzení, že šetřená veřejná zakázka bude z jeho strany plněna</p><p>v souladu s § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Vybraný dodavatel v jeho odpovědi na tuto</p><p>žádost uvedl konkrétní důvody, jež mu umožnily stanovit nabídkovou cenu ve výši, jak reálně</p><p>učinil, přičemž zadavateli potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností</p><p>vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož</p><p>i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se</p><p>budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.</p><p>Zadavatel následně tuto odpověď vybraného dodavatele akceptoval, když konstatoval, že</p><p>nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká, jak vyplývá ze „Zprávy</p><p>o hodnocení nabídek“ ze dne 9.4.2018.</p><p>209. S odkazem na předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že je zjevné,</p><p>že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele</p><p>postupoval v souladu se závěry obsaženými v původním rozhodnutí, tzn. je zjevné, že se</p><p>nabízenou cenou vybraného dodavatele zabýval (nad rámec informací o ceně vyplývajících</p><p>z nabídky vybraného dodavatele). V dokumentaci o zadávacím řízení je, oproti stavu, v době</p><p>vydání původního rozhodnutí, resp. v době, kdy navrhovatel podal návrh na přezkoumání</p><p>úkonů zadavatele, na jehož základě bylo zahájeno správní řízení, jež „vyústilo“ vydáním</p><p>původního rozhodnutí, z pohledu Úřadu přezkoumatelným způsobem zachyceno, na základě</p><p>jakých konkrétních informací dospěl zadavatel k závěru, že zde není dán některý</p><p>z obligatorních důvodů předvídaných v § 113 odst. 6 zákona pro vyloučení vybraného</p><p>dodavatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení; Úřad tedy nemá za to, že by zadavatel při</p><p>posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny</p><p>nedostál požadavkům zákona, jak tvrdí navrhovatel.</p><p>210. Úřad na tomto místě poznamenává, že dodavatelé přizpůsobují jimi nabízené řešení, a od něj</p><p>odvislou nabídkovou cenu, tomu, jak „přísně“ či naopak „benevolentně“ zadavatel nastaví</p><p>zadávací podmínky. Lze přitom uvést, že snahou dodavatelů je pochopitelně nabídnout</p><p>zadavateli co nejvýhodnější podmínky plnění veřejné zakázky, ovšem s vědomím toho, aby</p><p>tímto dostáli zadávacím podmínkám. Úřad konstatuje, že navrhovatel svoji argumentaci staví</p><p>v podstatě na tom, že on jediný disponuje potřebnými oprávněními a licencemi nezbytnými</p><p>k plnění veřejné zakázky. Jak však bylo Úřadem blíže popsáno v pasáži odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí týkající se údajného nesplnění technických a obchodních podmínek vybraným</p><p>dodavatelem, a Úřad na tuto pasáž v podrobnostech odkazuje, nastavení zadávacích</p><p>podmínek ve zde projednávané věci a priori nevylučuje, aby to, že příslušný dodavatel</p><p>případně nedisponuje určitými oprávněními a licencemi, nemohl předmět veřejné zakázky</p><p>realizovat. Zadávací podmínky tudíž nezapovídaly, že předmět posuzované veřejné zakázky</p><p>nemůže být úspěšně splněn i jinými postupy, než jak popisuje navrhovatel; nelze proto</p><p>tvrdit, že navrhovatelem prezentovaný způsob realizace veřejné zakázky, kdy je k němu</p><p>zapotřebí dispozice s určitými oprávněními a licencemi, je jediným objektivně možným</p><p>způsobem, přičemž ostatní způsoby nepřichází do úvahy. K tomu Úřad podotýká, že vybraný</p><p>dodavatel v jeho odpovědi ze dne 19.3.2018 uvedl, že má přístup k náhradním dílům, stejně</p><p>tak že má povolení k obchodování s vojenským materiálem (viz bod 148. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí). Lze přitom doplnit, že navrhovatel své úvahy o možnostech plnění předmětu</p><p>veřejné zakázky váže fakticky pouze na konkrétní subjekty z USA, tj. společnosti Steiner</p><p>eOptics, Inc. a Nightline, Inc., kdy upozorňuje, že výlučně on je nadán příslušnými licencemi,</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>vztahujícími se k produktům shora jmenovaných společností, jež jsou nezbytné k řádné</p><p>realizaci veřejné zakázky. Nicméně navrhovatel v obecné rovině nepředkládá argumentaci,</p><p>že by vybraný dodavatel nedisponoval žádnými oprávněními potřebnými k plnění předmětu</p><p>veřejné zakázky. Navrhovatel předmětnou konstrukci staví na jeho úvaze o způsobu plnění</p><p>posuzované veřejné zakázky, tj. nutnosti dispozice příslušnými licencemi k výrobkům shora</p><p>jmenovaných společností, avšak, Úřad opakuje, je zjevné, že vybraný dodavatel hodlá</p><p>veřejnou zakázku realizovat odlišným způsobem. K tomu je možno uvést, že vybraný</p><p>dodavatel v rámci objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 19.3.2018 předložil</p><p>zadavateli konkrétní argumentaci, jakým způsobem hodlá předmětnou veřejnou zakázku</p><p>v praxi případně realizovat, a z jakých příčin není závislý, resp. odkázaný na „spolupráci“ se</p><p>shora jmenovanými společnostmi z USA (vybraný dodavatel mj. sdělil, že je schopen většinu</p><p>oprav provádět přímo na území České republiky, přičemž disponuje i kolimátory nezbytnými</p><p>pro seřizování zaměřovačů typu AN/PVS-22 a AN/PVS-27, jimiž na území České republiky</p><p>nedisponuje ani navrhovatel, dále uvedl, že používá stejné typy náhrad náhradních dílů jako</p><p>navrhovatel, tj. nemusí jít vždy o díly primárního výrobce, ale jedná se o díly široce používané</p><p>mající NSN značení či schválení jinou autoritou apod.). Ve vztahu k tomu je nadto možno</p><p>doplnit, že vybraný dodavatel v jeho odpovědi ze dne 19.3.2018 potvrdil, že při plnění</p><p>veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících</p><p>se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv</p><p>vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (§ 113</p><p>odst. 4 písm. a) zákona), a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu (§ 113 odst. 4</p><p>písm. b) zákona) (viz opětovně bod 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tzn. z jeho</p><p>odpovědi, resp. objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nevyplývá, že jeho nabídková</p><p>cena je mimořádně nízká z důvodů porušení povinností plynoucích z právních předpisů</p><p>vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, včetně předpisů pracovněprávních,</p><p>popř. v důsledku toho, že obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, což by zakládalo</p><p>obligatorní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení</p><p>pro některý z důvodů předvídaných v § 113 odst. 6 zákona. Dle Úřadu je současně možno</p><p>dodat, že dle § 7 občanského zákoníku platí, že se má za to, že ten, kdo jednal určitým</p><p>způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Úřad je tedy toho názoru, že i v tomto ohledu je</p><p>třeba vnímat uplatnění zásady soukromého práva – zásady presumpce poctivosti a dobré</p><p>víry, obsažené v citovaném ustanovení občanského zákoníku, a nelze tak, a to i při vědomí</p><p>vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek, rezignovat na předpoklad, že</p><p>zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě. Je přitom nadto možno doplnit, že</p><p>u zadavatele dle přesvědčení Úřadu ani nemusely vzniknout pochybnosti o schopnosti plnit</p><p>předmět veřejné zakázky vybraným dodavatelem, neboť tento již pro zadavatele v minulosti</p><p>obdobné služby realizoval, jak vyplývá z rozhodnutí zadavatele ze dne 6.8.2018 o námitkách</p><p>navrhovatele (viz konstatace zadavatele „Z doručených informací od vybraného dodavatele</p><p>vyplynulo, že má vytvořené podmínky (disponuje patřičným zázemím) a má dostatečně</p><p>zkušenosti z plnění obdobných veřejných zakázek. To potvrzuje i skutečnost, že s vybraným</p><p>dodavatelem měl zadavatel ve prospěch rezortu MO v letech 2013 – 2016 uzavřenou</p><p>rámcovou smlouvu na opravy elektronických, optických a pozorovacích přístrojů a v roce</p><p>2017 uzavřel na roky 2017 až 2020 další čtyři rámcové dohody na provedení oprav</p><p>speciálních optických přístrojů, jejichž předmětem je podstatně větší rozsah jednotlivých</p><p>úkonů plnění oprav.“).</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>211. Navrhovatel taktéž namítá, že nabídková cena vybraného dodavatele neodpovídá skutečným</p><p>nákladům na realizaci veřejné zakázky a obsahuje cenové údaje neodpovídající skutečnosti</p><p>a dovozuje tedy povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím</p><p>řízení postupem podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Úřad k tomu předně poznamenává, že</p><p>navrhovatel v jeho argumentaci výslovně odkazuje na § 48 odst. 2 písm. c) zákona, nikoliv</p><p>na písm. a) a b) citovaného ustanovení. Úřad se tedy bude věnovat předmětné argumentaci</p><p>navrhovatele pouze ve vztahu k § 48 odst. 2 písm. c) zákona, kdy k tomu konstatuje</p><p>následující. Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího</p><p>řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení</p><p>neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo</p><p>na naplnění kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel</p><p>vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle</p><p>odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).</p><p>Navrhovatel má za to, že údaje předložené vybraným dodavatelem neodpovídají skutečnosti,</p><p>resp. jsou nepravdivé. Úřad k tomuto primárně podotýká, že navrhovatel již nijak blíže</p><p>nespecifikuje, jaké konkrétní údaje a v čem tyto blíže nekonkretizované údaje (vyjma</p><p>obecného konstatování, že nabídková cena neodpovídá skutečným nákladům) shledává</p><p>nepravdivými ve vztahu k povinnosti vyloučení účastníka (vybraného dodavatele)</p><p>ze zadávacího řízení. Navrhovatel, jak vyplývá z již uvedeného, tuto svou argumentaci</p><p>ve vztahu k důvodu vyloučení ve smyslu citovaných ustanovení § 48 odst. 8 zákona</p><p>v návaznosti na § 48 odst. 2 písm. c) zákona předkládá v rámci argumentace ohledně výskytu</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele. Citovaná ustanovení však pracují</p><p>s jiným – výše popsaným – důvodem vyloučení. Úřad v kontextu vymezeného předmětu</p><p>řízení, který je vymezen obsahem návrhu, i již v kontextu výše uplatněné argumentace</p><p>Úřadem v odůvodnění tohoto rozhodnutí, neshledává důvody, pro něž by byl zadavatel</p><p>povinen vybraného dodavatele vyloučit dle § 48 odst. 8 zákona ve spojení s § 48 odst. 2</p><p>písm. c) zákona. Ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) stanovuje, že k tomu, aby zadavatel vyloučil</p><p>konkrétního účastníka ze zadávacího řízení, pak jím předložené údaje 1) nemohou odpovídat</p><p>skutečnosti, a současně 2) měly nebo mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti</p><p>v zadávacím řízení nebo na naplnění kritérií hodnocení. Úřad neshledal, že by vybraný</p><p>dodavatel předložil ve své nabídce nepravdivé údaje, doklady, vzorky nebo modely.</p><p>S ohledem na vymezení zadávacích podmínek, vč. podmínek účasti je zřejmé, že zadavatel</p><p>nepožadoval předložení žádných vzorků nebo modelů. Ve vztahu k předkládaným dokladům</p><p>ani navrhovatel v námitkách nerozporoval, že by v zadávacím řízení byly předloženy</p><p>nepravdivé doklady vybraným dodavatelem. Navrhovatel v návrhu rozporoval uznatelnost</p><p>dokladů, kterými byla prokazována kvalifikace, a to v tom smyslu, zda odpovídají</p><p>stanoveným podmínkám v zadávací dokumentaci zadavatelem. Navrhovatel však neuváděl,</p><p>že by v dokladech, kterými byla prokazována kvalifikace, byly obsaženy nepravdivé údaje.</p><p>Na tomto místě je třeba opětovně akcentovat, že zadavatel k prokázání podmínek účasti</p><p>v zadávacím řízení nepožadoval doložení žádných specifických dokladů, tudíž ani v tomto</p><p>smyslu není možno shledávat, že by vybraný dodavatel předložil doklady neodpovídající</p><p>skutečnosti. Ostatně ani navrhovatel svým vyjádřením nesměřoval do důvodů předložení</p><p>nepravdivých dokladů, vzorků nebo modelů. Citované ustanovení § 48 odst. 2 písm. c)</p><p>zákona pak v neposlední řadě uvádí, že účastník má být ze zadávacího řízení vyloučen, pokud</p><p>předloží nepravdivé údaje, kam dle názoru Úřadu směřuje předmětná argumentace</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>navrhovatele. Zde Úřad opětovně uvádí, že zadavatel nepožadoval předložení údajů</p><p>týkajících se příp. certifikace apod., na kterou opakovaně upozorňuje navrhovatel. Pakliže by</p><p>snad nepravdivým údajem navrhovatel shledával výlučně nabídkovou cenu vybraného</p><p>dodavatele jako takovou (tzn. jen samotné finanční vyjádření nabídky za poptávaný předmět</p><p>veřejné zakázky, tak jak jej zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách), dá-li se vůbec cena</p><p>shledávat nepravdivým údajem v kontextu daného ustanovení zákona, neboť otázka</p><p>posouzení nabídkové ceny je spjata právě s institutem mimořádně nízké nabídkové ceny</p><p>ve smyslu § 28 písm. o) zákona v návaznosti na § 113 zákona a důvod vyloučení z důvodu</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny je pak vymezen v § 48 odst. 4 zákona, pak Úřad uvádí, že</p><p>každé z nabízených řešení konkrétní veřejné zakázky je spjato s rozdílnou nabídkovou cenou,</p><p>jež je odvislá mj. i od způsobu, jakým bude opatřován materiál nutný k její realizaci, stejně</p><p>tak závisí na obchodní politice každého dodavatele. Navrhovatel svoji argumentaci odvozuje</p><p>od toho, že výhradně jím nabízené řešení je reálně možné, čili i pouze jeho cena je jediná</p><p>reálná, přičemž však v tomto opomíjí podstatnou skutečnost, a sice tu, že zadávací podmínky</p><p>předložení konkrétních certifikátů a oprávnění, kdy dispozice s nimi patrně vede k navýšení</p><p>nabídkové ceny, nevyžadovaly, tzn. že předmět veřejné zakázky lze eventuálně realizovat</p><p>i za cenu nižší, kdy je třeba dodat, že navrhovateli ani není znám způsob cenotvorby</p><p>vybraného dodavatele.</p><p>212. Navrhovatel namítá, že zadavatel byl povinen relevantním a přezkoumatelným způsobem</p><p>rozptýlit veškeré pochybnosti týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného</p><p>dodavatele, především byl povinen vyžádat si od vybraného dodavatele zdůvodnění,</p><p>zda skutečně a jak je schopen v rámci realizace veřejné zakázky zajistit dodržování</p><p>konkrétních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné</p><p>zakázky, tj. doložení podkladů a informací, na základě nichž bude mít zadavatel postaveno</p><p>najisto, že vybraný dodavatel bude při plnění veřejné zakázky dodržovat příslušné právní</p><p>předpisy související s plněním předmětu veřejné zakázky. Tu Úřad opětovně zdůrazňuje, že</p><p>zadavatel v zadávacích podmínkách po dodavatelích nepožadoval předložení žádných</p><p>specifických dokladů, kdy Úřad abstrahuje od bližšího zkoumání toho, proč takto zadavatel</p><p>(ne)učinil, neboť toto ani není předmětem vedeného správního řízení, ačkoliv právě na tom</p><p>navrhovatel staví jeho klíčovou argumentaci, kdy nelze přehlédnout, že vybraný dodavatel</p><p>zadavateli potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících</p><p>z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních</p><p>předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet</p><p>na plnění veřejné zakázky. Z pohledu Úřadu se tak žádost zadavatele o objasnění mimořádně</p><p>nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, stejně tak i samotné objasnění poskytnuté</p><p>vybraným dodavatelem, pohybovaly v „mantinelech“ toho, jak byly nastaveny zadávací</p><p>podmínky, resp. co zadávací podmínky předepisovaly. K tomu Úřad konstatuje, že zákon</p><p>nestanovuje žádný konkrétní způsob, jak má potvrzení účastníka zadávacího řízení,</p><p>vyzvaného konkrétním zadavatelem k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, že jeho</p><p>nabídková cena není mimořádně nízká z důvodů specifikovaných v ustanovení § 113 odst. 4</p><p>zákona, vypadat. Zákon tedy nestanovuje konkrétní kvalifikované náležitosti tohoto</p><p>potvrzení, tzn. z pohledu Úřadu tak postačuje, pakliže vyzvaný účastník v objasnění</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny formálně deklaruje, že při plnění veřejné zakázky zajistí</p><p>dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné</p><p>zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a současně že neobdržel</p><p>neoprávněnou veřejnou podporu, čemuž vybraný dodavatel ve zde projednávané věci</p><p>ve svém objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 19.3.2018 dostál. Úřad nadto</p><p>akcentuje, že navrhovatel toto potvrzení vybraného dodavatele, obsažené v objasnění</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 19.3.2018, nijak věrohodně nerozporuje, jelikož je</p><p>„zacyklen“ ve svých úvahách o jediném (a jím prezentovaném) možném způsobu realizace</p><p>šetřené veřejné zakázky, a to především prostřednictvím konkrétního zboží od společností</p><p>Steiner eOptics, Inc. a Nightline, Inc. Tu Úřad podotýká, že navrhovateli nijak neupírá jeho</p><p>významné postavení u těchto dvou jmenovaných společností. Je ovšem nezbytné opětovně</p><p>upozornit, že právě řečené neznamená, resp. nemůže vést k závěru, že by předmět veřejné</p><p>zakázky, vzhledem k nastavení zadávacích podmínek, nebylo lze realizovat i jiným způsobem.</p><p>213. Úřad má přitom za to, že závěry uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí nejsou nijak</p><p>rozporné se závěry obsaženými v původním rozhodnutí. V původním rozhodnutí, Úřad</p><p>opakuje, bylo zadavateli vytknuto, že ačkoliv byly do zadávacího řízení navrhovatelem</p><p>vneseny pochybnosti o opodstatněnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele,</p><p>resp. pochybnosti o tom, zda zde není dán obligatorní důvod pro vyloučení vybraného</p><p>dodavatele z účasti v zadávacím řízení postupem dle § 113 odst. 6 zákona, zadavatel tyto</p><p>pochybnosti přezkoumatelným způsobem nevyvrátil, když v dokumentaci o zadávacím řízení</p><p>absentovaly myšlenkové úvahy zadavatele, na základě jakých příčin nespatřuje v nabídkové</p><p>ceně vybraného dodavatele mimořádně nízkou nabídkovou cenu, popř. na základě jakých</p><p>informací má za to, že se jedná o opodstatněně mimořádně nízkou nabídkovou cenu</p><p>Zadavatel nicméně, dle přesvědčení Úřadu, tyto pochybnosti v rámci „nového“ posouzení</p><p>nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny rozptýlil, když</p><p>vybraného dodavatele požádal o objasnění jeho mimořádně nízké nabídkové ceny</p><p>a následně ve „Zprávě o hodnocení nabídek“ ze dne 9.4.2018 konstatoval, a to právě</p><p>s odkazem na předmětné objasnění, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele nepovažuje</p><p>za mimořádně nízkou. Z pohledu Úřadu tak již dokumentace o zadávacím řízení nese</p><p>přezkoumatelné informace, proč zde nejsou dány obligatorní důvody pro vyloučení</p><p>vybraného dodavatele dle shora citovaného ustanovení zákona. Úřad nadto doplňuje, že</p><p>vybraný dodavatel v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl, že společnost</p><p>Nightline, Inc. nedisponuje exkluzivními právy k požadovaným přístrojům ve vztahu k České</p><p>republice, resp. nedisponuje od vlády USA právy k výhradnímu provádění servisu a oprav</p><p>příslušných optických přístrojů, tzn. nejedná se o primárního výrobce, nýbrž o distributora,</p><p>tj. i na evropském trhu dle vybraného dodavatele působí několik desítek subdodavatelských</p><p>firem obdobných výše jmenované společnosti. Je tedy možné uvažovat o tom, že by si</p><p>vybraný dodavatel mohl eventuálně opatřit potřebné díly od těchto jiných</p><p>subdodavatelských firem, čili od jiných distributorů. Současně vybraný dodavatel dodal, že</p><p>uznává autorizaci navrhovatele k přístrojům AN/PVS-21, ve vztahu k nimž navrhovatel</p><p>opakovaně upozorňuje na svoji exkluzivitu, jelikož je vydána samotným primárním výrobcem</p><p>produktu, tj. společností Steiner eOptics, Inc. Ve vztahu k tomuto Úřad konstatuje, že</p><p>výrokem II. předchozího rozhodnutí podle § 263 odst. 5 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele</p><p>ze dne 9.5.2018 o námitkách navrhovatele ze dne 23.4.2018, neboť se zadavatel</p><p>v předmětném rozhodnutí podrobně nevyjádřil k námitce, že vybraný dodavatel nemá</p><p>ve vztahu k přístrojům AN/PVS-21, AN/PVS-21 LP/N a modulu CEHUD k AN/PVS-21 zajištěny</p><p>podmínky pro poskytování požadovaných služeb, které jsou předmětem šetřené veřejné</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>zakázky, když veškeré technické informace k daným přístrojům podléhají předpisům</p><p>mezinárodního obchodu se zbraněmi (ITAR) a získat jakékoliv technické údaje a související</p><p>komponenty pro jejich opravy lze pouze na základě licence před vývozem z USA, tedy že</p><p>nevlastní nezbytná oprávnění, nemá přístup k náhradním dílům, ani k servisnímu</p><p>přístrojovému vybavení a nemá s výrobcem uzavřenou dohodu o technické asistenci, neboť</p><p>navrhovatel je jedinou osobou splňující takové podmínky, což dokládá k námitkám</p><p>přiloženými dokumenty, přičemž splnění těchto podmínek je pro plnění zadavatelem</p><p>požadovaných služeb nezbytné a bez toho nelze veřejnou zakázku realizovat. V návaznosti</p><p>na předchozí rozhodnutí zadavatel výzvou dle § 46 zákona ze dne 13.7.2018 vyzval</p><p>vybraného dodavatele k doplnění konkrétních informací ve vztahu ke shora specifikovaným</p><p>přístrojům, resp. k reálnosti plnit předmět veřejné zakázky ve vztahu k těmto přístrojům.</p><p>Vybraný dodavatel poskytl zadavateli na danou výzvu svoji odpověď ze dne 25.7.2018.</p><p>V interním dokumentu zadavatele ze dne 27.7.2018, který byl vydán Odborem vyzbrojování</p><p>pozemních sil, přičemž tvoří součást dokumentace o šetřené veřejné zakázce, kdy závěry zde</p><p>vyjádřené zadavatel následně převzal i do rozhodnutí ze dne 6.8.2018 o námitkách</p><p>navrhovatele, je mj. konstatováno, že vybraný dodavatel v jeho odpovědi uvedl, že disponuje</p><p>potřebným know-how k provedení návrhu a realizace výroby optických i mechanických dílů,</p><p>a dále sdělil, že ačkoliv primárně preferuje mechanickou renovaci dílů, jako další možnost</p><p>připadá do úvahy oslovení zahraničního dodavatele, popř. zaslání celého přístroje</p><p>zahraničnímu dodavateli k provedení. Ve shora specifikovaném dokumentu je současně</p><p>uvedeno, že vybraný dodavatel v jeho odpovědi uvedl, a zadavatel se k tomuto tvrzení</p><p>přiklání, že pokud bude vycházet z fyzikální podstaty optických přístrojů, která je pro všechny</p><p>optické systémy stejná a liší se pouze jiným konkrétním uspořádáním, lze při dispozici</p><p>s větším množství zkušeností a potřebným technickým zázemím opravit jakýkoliv přístroj</p><p>(včetně přístrojů AN/PVS-21, AN/PVS-21 LP/N a modulu CEHUD k AN/PVS-21), přičemž je</p><p>jedno, zda byl přístroj vyroben v USA či kdekoliv jinde. K výtce absence informací získaných</p><p>z ITAR vybraný dodavatel uvedl, že hodlá vzniklé situace řešit ve spolupráci s domácími</p><p>autoritami oboru optiky, a sice se společnostmi PRAMACOM-HT, spol. s r.o., a Meopta optika, s.r.o., a dále s Vojenským technickým ústavem, s.p. a s Univerzitou obrany. Z výše</p><p>uvedeného je zřejmé, že vybraný dodavatel v jeho odpovědi ze dne 25.7.2018 popsal, jak si</p><p>hodlá ve vztahu ke shora jmenovaným optickým přístrojům opatřit potřebné náhradní díly,</p><p>když, zjednodušeně řečeno, uvedl, že využije svých zkušeností nabytých jeho působením</p><p>na relevantním trhu. Dle přesvědčení Úřadu tak předmětná odpověď vybraného dodavatele,</p><p>v kontextu s objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 19.3.2018, obsahují</p><p>konkrétní informace, kterak bude vybraný dodavatel předmět plnění šetřené veřejné zakázky</p><p>jako celek v praxi realizovat, přičemž Úřad nemá za to, a to i při vědomí autorizace</p><p>navrhovatele k přístrojům AN/PVS-21, AN/PVS-21 LP/N a modulu CEHUD k AN/PVS-21, že by</p><p>na základě těchto informací měl, resp. musel mít zadavatel pochybnosti o mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceně z toho důvodu, že vybraný dodavatel nezajistí dodržování povinností</p><p>vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, což by</p><p>případně zakládalo obligatorní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti</p><p>v zadávacím řízení postupem dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona.</p><p>214. Úřad pokládá za irelevantní pro rozhodnutí věci i odkaz navrhovatele na rozhodnutí Úřadu</p><p>č. j. ÚOHS-S104/2011/VZ-6553/2011/540/VKu ze dne 25.5.2011. V citovaném rozhodnutí</p><p>bylo, zjednodušeně řečeno, uvedeno, že pokud u hodnotící komise přetrvávaly pochybnosti</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>o možnostech dodavatele plnit veřejnou zakázku, měla si od něj vyžádat doplnění</p><p>předloženého zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu Úřad konstatuje, že dle</p><p>jeho názoru, při zohlednění toho, jak byly nastaveny zadávací podmínky, zadavatel</p><p>při „novém“ posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceny, tj. po posouzení provedeném po nabytí právní moci původního rozhodnutí,</p><p>dostál požadavkům, jež na něj zákon při tomto postupu klade. Úřad nemá vzhledem ke znění</p><p>zadávacích podmínek za to, že by u zadavatele i po obdržení objasnění od vybraného</p><p>dodavatele nevyhnutelně musely přetrvávat pochybnosti o opodstatněnosti jeho nabídkové</p><p>ceny, popř. pochybnosti o tom, zda jeho nabídková cena není mimořádně nízká v důsledku</p><p>porušení § 113 odst. 4 písm. a) zákona, a že by tak měl zadavatel povinnost požádat</p><p>vybraného dodavatele o další (doplňující) objasnění. Z pohledu Úřadu jsou tak závěry</p><p>obsažené ve výše citovaném rozhodnutí na posuzovaný případ nepřiléhavé. V této souvislosti</p><p>lze opětovně poznamenat, že zadavatel k plnění šetřené veřejné zakázky nepožadoval</p><p>originální náhradní díly, kdy vznesl toliko požadavek, že se musí jednat o díly nové, stejně tak</p><p>zadavatel ani nestanovil jediný možný způsob realizace veřejné zakázky, který neustále</p><p>prezentuje navrhovatel, což by bylo možné případně považovat za další faktory, jež by</p><p>na straně zadavatele mohly vyvolávat pochybnosti o opodstatněnosti nabídkové ceny</p><p>vybraného dodavatele; Úřad v tomto v podrobnostech odkazuje na pasáž odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí týkající se údajného nesplnění technických a obchodních podmínek</p><p>vybraným dodavatelem.</p><p>215. Úřad tedy s odkazem na shora uvedené konstatuje, že nezjistil, že by se zadavatel dopustil</p><p>porušení zákona, ani pokud jde o posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny.</p><p>216. Úřad pro úplnost k tvrzení navrhovatele, že zadavatel svým jednáním porušil i další právní</p><p>předpisy, jimiž je vázán, a to především zákon o majetku České republiky a zákon</p><p>č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon</p><p>o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (viz bod 37. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), ve stručnosti konstatuje, že z ustanovení § 248 zákona zcela jednoznačně plyne,</p><p>že v oblasti zadávání veřejných zakázek je Úřad příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním</p><p>pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní</p><p>veřejné zakázky (nikoliv tedy pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, nejedná-li se</p><p>o postup dle § 248 odst. 2 zákona, tj. zadání veřejné zakázky malého rozsahu při dobrovolné</p><p>volbě přísnějšího režimu), včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178</p><p>zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, mezi které patří rámcové dohody,</p><p>dynamický nákupní systém a soutěž o návrh. Z právě řečeného tudíž plyne, že Úřad není</p><p>kompetentní se případnými porušeními povinností ze strany zadavatele vyplývajícími z výše</p><p>uvedených právních předpisů zabývat a vyvozovat z nich důsledky. K tomu by eventuálně</p><p>mohly být kompetentní jiné správní orgány.</p><p>217. Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky</p><p>tudíž Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal u postupů zadavatele namítaných</p><p>navrhovatelem důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a)</p><p>zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0328/2018/VZ-09154/2019/531/MHo</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad</p><p>má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261</p><p>odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva</p><p>podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Eva Kubišová</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.</p><p>Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6</p><p>2.</p><p>Glomex MS, s.r.o., Pomněnková 1256/61, 106 00 Praha 10</p><p>3.</p><p>OPTICS TRADE, spol. s r.o., Suvorovova 909/114, 741 01 Nový Jičín</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>69</p></div>", "next": 0}