{"html": "

paradoxně třecí ztráta o dvouložiskového alternátoru nižší. Z výše uvedené argumentace lze

usoudit, že se jedná spíše o teoretické předpoklady, které „platí“ při splnění optimálních, neli zcela ideálních podmínek, které nemusí být ani prakticky dosažitelné, než že by se jednalo

o jednoznačné, praxí ověřené a jednoduše kvantifikovatelné údaje, neboť jen nepatrné

nuance při výrobě, či instalaci mohou mít vliv na to, zda z pohledu třecích ztrát bude

výhodnější konkrétní DUPS/DRUPS zařízení s konkrétní konstrukcí alternátoru vůči

obdobnému konkurenčnímu řešení. Z uvedeného tedy lze usuzovat, že ani třecí ztráty

v ložiscích alternátoru nebudou znamenat významnou část z celkových ztrát DUPS/DRUPS,

natož pak rozdíl třecích ztrát mezi jednotlivými konstrukcemi alternátoru. Je tak otázkou,

zdali by pak zadavatel tyto „teoreticky“ vyšší ztráty dvouložiskového generátoru byl vůbec

ve skutečném provozu reálně zaznamenat, natož aby se nějakým zcela zásadním způsobem

projevily na ekonomice provozu DUPS/DRUPS, což ostatně evidentně potvrzuje i stanovisko

dodavatelů Firstpower (navrhovatele) a ALTRON.

131. Firstpower v této souvislosti dokonce úvahu o nižších ztrátách tření jednoložiskového

alternátoru označuje za „nesmysl“ a v dalším v plném rozsahu potvrzuje úvahu Úřadu,

ke které Úřad dospěl rozborem stanovisek VUT FSI a vybraného dodavatele, tj. že

mechanické ztráty tvoří jen nepatrný zlomek celkových ztrát DUPS/DRUPS, a tudíž se

významně neprojeví na celkovém efektu ztrát. Pro úplnost k tomu Úřad dodává, že zadavatel

neargumentuje výší mechanických ztrát (které Firstpower považuje v souhrnu za marginální),

nýbrž rozdílem těchto ztrát mezi oběma řešeními, tedy hodnotami, které budou

pochopitelně ještě významně nižší, než činí samotné mechanické ztráty.

132. Úřad se domnívá, že samotná podstata problému je obsažena ve stanovisku dodavatele

ALTRON, a to jak v jeho úvodní grafické části, ve kterém je znázorněn „princip“ zatížení

ložisek a rozložení sil u obou těchto konstrukčních řešení, tak i z jeho textového vyjádření,

ze kterých vyplývá, že na výši třecích ztrát v ložiscích nebude mít zdaleka tak významný vliv

počet valivých ložisek, nýbrž jejich zatížení, a tudíž není podstatné, zda zatížení generátoru je

rozloženo na dvě ložiska tohoto generátoru (dvouložiskový generátor), či mezi jedno ložisko

generátoru a kinetický modul (jednoložiskový generátor). Ze stanoviska dodavatele ALTRON

tak vyplývá, že ložisko jednoložiskového alternátoru je tak opticky zatíženo pouze cca pouze

poloviční silou (tedy přibližně stejně jako každé z ložisek adekvátního dvouložiskového

alternátoru), což by znamenalo nižší třecí ztráty vlivem působení alternátoru, avšak

ve výsledku se v rámci celého DUPS/DRUPS zatížení významně nezmění, protože místo

zatížení „druhého“ ložiska dvouložiskového alternátoru bude obdobným způsobem „více“

zatížen druhý stroj (v konkrétním případě tedy kinetický modul) a tudíž se tato skutečnost

36

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

významně na celkové výši třecích ztrát v ložiscích neprojeví. Závěr dodavatele ALTRON tak

rovněž zní, že nelze souhlasit s argumentací zadavatele ohledně vyšších provozních nákladů

u dvouložiskových zařízení, náklady na profylaktické prohlídky, mazání, ztráty, neboť náklady

nelze posuzovat separátně, ale z pohledu obou strojů v soustrojí (alternátor a kinetický

modul).

K otázce bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektrické energie ve vztahu ke konstrukci generátoru

133. Aby Úřad rozptýlil případné pochybnosti o tom, zdali konstrukce alternátoru může mít vliv

na spolehlivost a bezpečnost dodávek elektrické energie, dotázal se na tuto problematiku

všech oslovených subjektů. Na otázku odpověděli VUT FSI, vybraný dodavatel, Firstpower

(navrhovatel) a ALTRON. VUT FSI, Firestpower a ALTRON se shodli na tom, že skutečnost, zda

se jedná o jednoložiskový nebo dvouložiskový generátor nemá vliv na spolehlivost

a bezpečnost dodávek elektrické energie. Vybraný dodavatel se pak vyjádřil v tom smyslu, že

je nutno brát v potaz provozování těchto zdrojů a z toho vyhodnotit rizika pro provoz

kritických aplikací po dobu výluky. Vybraný dodavatel se tak nevyjadřuje k bezpečnosti

„provozu“ DUPS/DRUPS, nýbrž spíše k plánování odstávky, což nebylo záměrem Úřadu

v rámci dotazů zjišťovat. Na základě odpovědí oslovených subjektů tak plyne, že konstrukce

generátoru nemá vliv na spolehlivost či bezpečnost dodávek elektrické energie. Alternátor

uložený na dvou ložiscích tedy není v uvedeném ohledu méně spolehlivý či neposkytuje

menší bezpečnost dodávek než jednoložiskový alternátor.

134. Na základě výše uvedeného Úřad má za prokázané, že jednoložiskové konstrukční řešení

alternátoru v zadavatelem uvedených ohledech zadavateli nepřináší přidanou hodnotu,

která by jej opravňovala k diskvalifikaci konstrukčního řešení alternátoru se dvěma ložisky.

V dalším Úřad posoudí, jakým způsobem má výše uvedený nedůvodný požadavek vliv

na okruh dodavatelů, kteří by byli schopni v plném rozsahu splnit předmět veřejné zakázky.

Nad rámec uvedeného pak lze doplnit, že již z provedeného samotného šetření je zjevné, že

neexistuje univerzální závěr, zda to či ono technické řešení je výhodnější. Vždy záleží na více

okolnostech, ať již o to, pro jak výkonný DUPS/DRUPS je alternátor dodáván, stejně tak je

potřeba zohlednit, celkové konstrukční vlastnosti DUPS/DRUPS. V souvislosti se zadavatelem

požadovaným typem alternátoru pak nelze přehlížet, že se v zásadě zaměřil na dílčí technický

parametr, jehož výhodnost z hlediska technického řešení de facto jako uživatel ani nemusí

být schopen vyhodnotit, jelikož se jedná pouze o dílčí součást poptávaného plnění. V této

souvislosti lze odkázat i na vyjádření VUT FSI, která výslovně uvádí: „Dle našeho názoru by

měl o vhodnosti konstrukce uložení alternátoru rozhodovat dodavatel/výrobce s ohledem

na zajištění správné funkce zařízení podle technických požadavků zadavatele. Nejsme si jisti,

zda je zadavatel schopen posoudit, ve které konstrukční verzi bude zařízení schopno naplnit

jeho požadavky. Tím by mohl výrobce/dodavatele dostat do bezvýchodné situace – tj.

pro dané podmínky, nemusí být obě varianty použitelné.“.

K možnosti vzájemné zaměnitelnosti alternátorů při kompletaci DUPS/DRUPS

135. S ohledem na závěry v rozhodnutí předsedy Úřadu se Úřad zaměřil i na posouzení otázky,

zda je případně pro dodavatele problematické technické parametry DUPS/DUPS uzpůsobit

na míru klientovi, tzn. odchýlit se případně od „katalogového“ typu výrobku a zjišťoval,

jakým způsobem dodavatelé DUPS/DRUPS postupují při jejich kompletaci.

37

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

136. Zadavatel ve svém vyjádření na žádost Úřadu mj. uvedl: „Pro záložní zdroje DRUPS (DUPS) –

používají výrobci běžně komerčně vyráběné alternátory třetích stran. LEROY-SOMER,

STAMFORD, MARELLI, HITZINGER. Všichni tito výrobci vyrábějí alternátory v obou možných

provedeních ložisek. Volba konkrétního alternátoru pro konkrétní použití je tedy definována

konkrétním požadavkem konstruktéra technologie, do kterého je tento strojní díl použit, nebo

požadavkem zákazníka.“. Aby Úřad ověřil argumentaci zadavatele, oslovil dotazované

subjekty, aby se k této problematice zaměnitelnosti a k problematice případných obtíží při

montáži v souvislosti se zaměnitelností alternátoru vyjádřili. Své stanovisko Úřadu poskytli

VUT FSI, vybraný dodavatel, Firstpower (navrhovatel), ALTRON a na základě dodatečné výzvy

i SMACHTL CZ. Ze všech pěti obdržených stanovisek se vymyká toliko stanovisko vybraného

dodavatele, který požadavek na vzájemnou záměnu alternátorů (dvouložiskového

a jednoložiskového) nepovažuje ze svého pohledu za požadavek, který by byl limitující

a argumentuje v tom smyslu, že do výkonu 10 MVA jsou na trhu k dispozici alternátory obou

konstrukcí a požadavek lze tak konstrukčně provést pomocí standardně vyráběných a běžně

dostupných mechanických dílů.

137. Ostatní subjekty zastávají zcela opačný názor. Dle VUT FSI by o vhodnosti konstrukce uložení

alternátoru měl rozhodovat výrobce nebo dodavatel zařízení, a to s ohledem na zajištění

správné funkce DUPS/DRUPS.

138. Podle názoru Firstpower (navrhovatele) se v případě požadavku na jednoložiskový alternátor

jedná o omezující požadavek, přičemž předpoklad, že je výrobce schopen na základě

požadavku zadavatele zaměňovat provedení alternátoru je mylný. Firstpower dodává, že

zařízení DUPS/DRUPS všech světových výrobců se vyvíjejí řadu let s hlavním zaměřením

na maximální spolehlivost a bezpečnost a jakákoliv změna musí být nejdříve řádně navržena

a dlouhodobě testována, než ji je možné aplikovat v praxi.

139. Dodavatel ALTRON se k uvedené problematice obsáhle vyjádřil a uvedl: „Jsme přesvědčeni,

že požadavek zadavatele na konkrétní provedení generátoru (jedno či dvou-ložiskové) je

pro výrobce limitující. Na druhou stranu nelze tvrdit, že použitím jednoho či druhého systému

je možno dosáhnout lepších či horších parametrů poptávaných zdrojů DRUPS. Nelze ani

tvrdit, že výrobci běžně nabízejí oba systémy. Použití jednoho či druhého systému znamená

konstrukční úpravy na všech základních částech zařízení. V případě DRUPS je to rám soustrojí,

ale i použití normalizovaného spojení vlastních zdrojů. To znamená, že pro výrobce, kteří

nabízejí svoje řešení DRUP s použitím dvouložiskových generátorů, může být podmínky

dodávky s jedno-ložiskovým provedením omezujícím, nebo přímo diskriminující. Dle našeho

přesvědčení není možné posuzovat konstrukční uspořádání zdroje a omezovat tak výběr

dodavatelů na základě vnitřní konstrukce zdrojů, pokud toto nemá jednoznačný a faktický

dopad do výkonových parametrů zdrojů, jejich celkových provozních nákladů, tedy celkových

nákladů na provoz zdrojů – obecně také nazývané jako TCO (Total Cost of Ownership) celkové náklady na vlastnictví. Tyto náklady pak zohledňují nejenom pořizovací náklady

na zařízení, ale i celkové provozní náklady jako jsou ztráty (účinnost zdrojů), celkové náklady

na provoz a údržbu, dodaného zařízení a to očekávaném čase životnosti zařízení – v případě

těchto zdrojů jako jsou DRUPS – je to očekávaná životnost min. 20 let. Proto porovnání obou

použitých koncepcí uložení rotorů jednotlivých zdrojů, musí být jednoznačně provedeno pouze

na základě parametrů zařízení jako celku, nikoliv na základě parametrů pouze pro které jsou

určené. V případě DRUPS jsou to výkonové parametry, tedy výkon, doba zálohy, čas náběhu,

38

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

účinnost, atd., a dále pak provozní náklady, tedy celkové náklady na provoz a údržbu a to

v rozmezí alespoň do 10 – 20 let, nikoliv však na základě dílčích konstrukčních parametrů

zařízení, které prokazatelně nemají dopad do sledovaných a požadovaných parametrů jako

jsou, bezpečnost, spolehlivost, životnost a provozní náklady (účinnost, = ztráty, náklady

na servis) tedy TCO.“.

140. Konečně dodavatel SCHMACHTL CZ výslovně uvedl, že výrobce „Hitzinger neumí nabídnout

soustrojí s jednoložiskovým alternátorem. Jde především o filosofii a přesvědčení a správnosti

konstrukčního řešení. Musíte vždy věřit nabízenému řešení a výhodám, které přináší.

Dvouložiskové řešení má lepší stabilitu, zákazník ho většinou preferuje pro jeho delší

životnost a dává mu větší důvěru v samotný systém.“.

141. Z uvedených stanovisek lze učinit jednoznačný závěr, že striktní požadavek zadavatele, aby

součástí DUPS/DRUPS byl jednoložiskový alternátor je pro naprostou většinu dodavatelů

(vyjma vybraného dodavatele, který dodává výrobky výrobce jednoložiskových

i dvouložiskových alternátorů společnosti Kinolt) požadavkem omezujícím a ve většině

případů i požadavkem nesplnitelným. Argumentaci vybraného dodavatele si Úřad vysvětluje

tím, že jak z jeho vyjádření vyplývá, výrobce Kinolt vyrábí celá zařízení DUPS/DRUPS, jak

v provedení s jednoložiskovým generátorem, tak i s dvouložiskovým generátorem, a tudíž

není pro něj technický problém nabídnout zákazníkovi konkrétní uspořádání DUPS/DRUPS.

Naopak zcela zásadní problém na tento požadavek bude pro ty dodavatele či výrobce, kteří

se dlouhodobě orientují „jen“ na výrobu DUPS/DRUPS s generátory se dvěma ložisky, a to

např. nikoliv z důvodu, že by nebyli schopni vyrábět generátory jednoložiskové, nýbrž

z důvodu, že dvouložiskové generátory považují za lepší a spolehlivější, a tudíž tomuto

uspořádání věří a dlouhodobě jej vylepšují (viz vyjádření SCHMACHTL CZ k výrobci Hitzinger).

Tímto Úřad v žádném případě nehodlá „spekulovat“ o tom, zdali není dvouložiskové

uspořádání ve výsledku výhodnější, nýbrž zcela chápe filozofii některých výrobců, proč se

zaměřili na výrobu DUPS/DRUPS konkrétní konstrukce, kterou dlouhodobě rozvíjejí a jinou

konstrukci pro svá zařízení nepoužívají. V této souvislosti se jeví argumentace dodavatele

ALTRON jako logická a důvěryhodná. Pokud by totiž bylo možné jednoduše zaměňovat

alternátory v zařízení DUPS/DRUPS a jednalo by se zjednodušeně o „stavebnicový“ systém,

musel by takový dodavatel mít vyřešeno, aby jednotlivé části systému byly pro obě řešení

kompatibilní, což neodpovídá situaci na relevantním trhu. Rovněž nelze přehlížet ani

vyjádření dodavatelů ALTRON a SCHMACHTL CZ, ze kterých plyne, že koncepce DUPS/DRUPS

je dodavateli zpravidla „optimalizována“ několik roků, tudíž je do značné míry nereálné, aby

dodavatel, který se roky zaměřuje na konkrétní konstrukci DUPS/DRUPS tuto na přání

zadavatele v rychlosti změnil, neboť jak již bylo výše uvedeno, musel by k tomu uzpůsobit

konstrukci DUPS/DRUPS, ale zejména by musel takový nový stroj „odladit“ aby spolehlivě

fungoval po celou dobu životnosti (v daném případě zadavatel stanoví minimálně 25 roků),

což dle vyjádření dodavatelů může být ještě obtížnější a časově náročnější úkol, než vlastní

sestavení DUPS/DRUPS. A tu se logicky nabízí další úvaha, proč by zadavatel neměl

dodavatele „nutit“ ke konkrétní konstrukci zařízení, neboť není vyloučeno, že některý

z dodavatelů by takovému „tlaku“ mohl podlehnout, zařízení dle požadavků zadavatele

sestavit, avšak ne dle jím dlouhodobě ověřené konstrukce, takže není vyloučeno, že by sice

zadavatel obdržel plnění dle svého přání, ale mohl by se dlouhodobě potýkat s technickými

problémy, a to jen z toho důvodu, že výrobce požadovanou koncepci nemá řádně

a dlouhodobě vyzkoušenou, a tudíž nestihl odstranit chyby, které se mohou např. vyskytnout

39

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

až po určité době provozu DUPS/DRUPS, což určitě nebylo záměrem ani samotného

zadavatele.

142. Výše uvedené lze uzavřít, že na základě odborných vyjádření Úřad zjistil, že argument

zadavatele, že výrobci DUPS/DRUPS jsou běžně operativně schopni zaměnit provedení

generátoru podle požadavku zadavatele, neodpovídá skutečnému stavu na trhu.

143. Úřad tak s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že požadavek

na jednoložiskový alternátor, a to i s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti, nelze považovat

za důvodný. Byť by se mohly jevit dílčí skutečnosti svědčící ve výhodnost jednoložiskového

alternátoru, jsou tu pak naopak i skutečnosti svědčící ve prospěch dvoloužiskového

alternátoru. Z odborných vyjádření, která Úřad obdržel, je zjevné, že nelze učinit ani

jednoznačný závěr, které technické řešení je výhodnější, byl by to totiž zkratkovitý závěr. Ve

vztahu k DUPS/DRUPS nelze totiž izolovaně posuzovat, které technické řešení alternátoru je

výhodnější, vždy jde o kumulaci více okolností (technických vlastností), které zadavatel takto

individuálně stanoveným požadavkem ani není schopen rozkrýt. Naopak s přihlédnutím

k situaci na relevantním trhu je nutno konstatovat, že předmětný požadavek zadavatele

zásadním způsobem limituje dodavatele jinak schopné dodat zadavatelem požadované

plnění, avšak tito nedisponují jednoložiskovým alternátorem. V kontextu všech výše

uvedených skutečností tak Úřad uzavírá, že požadavek zadavatele, aby součástí soustrojí byl

jednoložiskový alternátor považuje za nedůvodný, neoprávněný a za požadavek, který je

stanoven v rozporu s § 36 odst. 1 zákona.

K požadavku zadavatele na elektromagnetickou spojku

144. Úřad se v dalším zaměřil i na další navrhovatelem vytýkanou skutečnost, které ve svých

námitkách a následně i v návrhu věnuje zvýšenou pozornost, a to že zadavatel v zadávací

dokumentaci „upřednostnil“ konkrétní technické řešení pro přenos výkonu mezi hnacím

dieselovým motorem a generátorem střídavého elektrického proudu (alternátorem), a to

v daném případě elektromagnetickou spojku, která je plně ovladatelná vnějším řídícím

členem v reálném čase, čímž automaticky vyloučil řešení v podobě mechanické volnoběžné

spojky.

145. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že požadavek zadavatele, aby součástí dodávaného

soustrojí byla konkrétně elektromagnetická spojka ovládaná vnějším řídícím členem, již

předem vylučuje spojení motoru a generátoru mechanickou volnoběžnou spojkou, tj. řešení

mj. nabízené navrhovatelem. Pro posouzení správnosti a zákonnosti postupu zadavatele

v uvedeném ohledu tudíž bude zcela klíčové, zda omezení trhu na dodávku zařízení toliko

s elektromagnetickou spojkou je s ohledem na předmět a okolnosti veřejné zakázky

odůvodněné, a tudíž i v souladu se zákonem, či nikoliv.

146. Z obsahu návrhu navrhovatele nevyplývá, že by navrhovatel hodlal jakkoliv zpochybňovat

potřebu zadavatele na spolehlivou a nepřetržitou dodávku elektrické energie pro jeho

jednotlivá oddělení a tudíž ani požadavek na spolehlivý záložní zdroj elektrické energie, který

pro potřebu zadavatele tuto dodávku zajistí. Předmětem sporu je, zda vybavení zařízení

elektromagnetickou spojkou, která bude plně ovládána vnějším řídícím členem v reálném

čase, a která nebude vyžadovat nutnost mazání a pravidelnou údržbu, je natolik odlišné od

zařízení vybaveného mechanickou volnoběžnou spojkou, že tato nemohou být považována

za obdobné řešení, tedy zda benefity, které v zařízení s elektromagnetickou spojkou vidí

40

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

zadavatel a které jsou pro něj podstatné (neboť zadavatel zná nejlépe své potřeby), jsou

založeny na reálném základě a není jich možné dosáhnout též jiným zařízením (zde tedy

zařízením s mechanickou volnoběžnou spojkou).

147. Navrhovatel v zásadě nezpochybňuje funkčnost zařízení s elektromagnetickou spojkou, tj.

řešení poptávané zadavatelem, nýbrž namítá, že jím nabízené zařízení, tj. soustrojí vybavené

mechanickou volnoběžnou spojkou považuje za řešení, které je adekvátní zadavatelem

poptávané elektromagnetické spojce a sám toto řešení považuje dokonce za řešení, které je

spolehlivější a šetrnější k vlastnímu technologickému zařízení.

148. Z výše uvedeného tedy plyne, že navrhovatel nerozporuje poptávku zadavatele

po dynamickém rotačním záložním zdroji elektrické energie, který se bude vyznačovat

vysokou spolehlivostí a nepřetržitými konstantními dodávkami elektrické energie

pro potřeby zadavatele za situace, kdy z nějakého důvodu bude přerušena dodávka

elektrické energie pro potřeby zadavatele standardně z nadřazené distribuční sítě.

Navrhovatel ve svém návrhu nerozporuje ani tu skutečnost, že by takovým zařízením mohlo

být zařízení odpovídající parametrům stanovených zadavatelem v technických podmínkách,

které je podle navrhovatele příznačné pro výrobce Kinolt, jenž dodává zařízení právě se

zadavatelem požadovanou elektromagnetickou spojkou. Sporná je toliko otázka, zda zařízení

s elektromagnetickou spojkou, která je plně ovladatelná vnějším řídícím členem, je z pohledu

zajištění potřeb zadavatele tak, jak je on sám definoval, nejvhodnějším řešením, nebo

adekvátní funkci by srovnatelným (ne-li) vhodnějším způsobem bylo možné zajistit zařízením,

které je vybaveno mechanickou volnoběžnou spojkou. Právě zařízení vybavené mechanickou

volnoběžnou spojkou představuje řešení nabízené navrhovatelem. Z předložené

dokumentace o zadávacím řízení, z návrhu navrhovatele, z obsahu vyjádření zadavatele,

ze stanovisek předložených v rámci správního řízení ani z veřejně dostupných zdrojů Úřad

nezjistil, že by v současné době vedle elektromagnetické spojky a mechanické volnoběžné

spojky na trhu existovalo jiné, běžně užívané technické řešení pro spojení zálohovacích

kinematických systémů větších výkonů, tedy kategorie, kam lze zařadit zadavatelem

poptávané zařízení.

149. V dalším se tedy Úřad bude zabývat otázkou, zda úvahy zadavatele směřující k rozhodnutí, že

je pro něj z pohledu spolehlivosti a kontinuálnosti vhodnější právě řešení

s elektromagnetickou spojkou, která je plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném

čase, vycházely z reálných technických zákonitostí vyplývající z obou uvedených řešení,

a tudíž zda jeho rozhodnutí, které směřovalo k preferenci řešení s elektromagnetickou

spojkou má z pohledu spolehlivosti funkce dodávaného soustrojí a tedy i spolehlivosti

následných dodávek elektrické energie v záložním režimu, reálný základ a své opodstatnění.

150. Za účelem odborného posouzení správnosti a relevance úvah zadavatele se Úřad opakovaně

obrátil na odborně příslušné vzdělávací instituce a dodavatele působícího v předmětné

oblasti za účelem zodpovězení dotazů vyplývajících z klíčových úvah zadavatele, dle kterých

zadavatel považuje řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které je z pohledu

spolehlivosti funkce dodávaného zařízení vhodnější než řešení v podobě mechanické

volnoběžné spojky (viz body 33. a 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

41

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

151. Na žádosti a opakované žádosti Úřadu o zaslání stanoviska odpovědělo celkem 8 subjektů,

přičemž věcně se vyjádřili 3 z nich (ostatní uvedli, že z odborného hlediska nejsou schopni

své stanovisko zpracovat).

152. Za Vysoké učení technické v Brně, Fakultu strojního inženýrství se vyjádřil ředitel Ústavu

automobilního a dopravního inženýrství, který uvedl, že pracovníci Ústavu automobilního

a dopravního inženýrství se nezabývají stacionárními spalovacími motory a řešeními

souvisejícími se stacionárními řešeními a jejich spolehlivostí. Ve stanovisku bylo uvedeno, že

jsou v něm obsažena obecně známá fakta, zkušenosti a informace v běžně dostupné

literatuře, nikoliv však praktické a osobní zkušenosti např. z vlastní výzkumné činnosti.

Ve stanovisku se konkrétně uvádí: „Z pohledu zadání mi tam chybí zásadní parametr tedy

čas, za jaký má záložní zdroj naběhnout na požadovaný výkon a plnit funkci generátoru

elektrické energie. Součástí řešení musí být i bateriové úložiště (UPS), které tento čas pokryje.

Cena a provozní spolehlivost se musí posuzovat jako celek tedy, jak dieselagregátu, tak

i bateriového UPS. U běžného řešení dieselagregátu se dvěma standardními elektrickými

startéry je doba náběhu něco přes 15 sekund, tzn. tento čas může pokrýt i mírné odložení

startu v případě doběhu motoru apod. Pokud je považován rychlejší start agregátu než 15

sekund, je za běžné řešení považován vzduchový startér, který odstraňuje i problém

s životností startovacích akumulátorů, protože startér je nezávislý na elektřině. Řešení

s klasickými startéry napájenými z elektrických akumulátorů má opravdu problém hlavně

v životnosti akumulátorů. Jinak z pohledu dieselagregátu je potřeba si uvědomit, že problém

nenaběhnutí dieselagregátu bude spíše zapříčiněn nespolehlivostí palivové soustavy motoru

než startéru (proto jsou spolehlivější agregáty na plyn nebo kombinované). Proto ať je řešení

jakékoliv je potřeba provádět zkušební startování a náběh dieselagregátu nejlépe každý

týden, protože jinak stejně není zajištěna jeho funkčnost v případě potřeby.

Elektromagnetický akumulátor je unikátní zařízení, které určitě není standardní a určitě s ním

nejsou dlouhodobé zkušenosti. Pro posouzení jeho spolehlivosti a vůbec funkčnosti, by byly

potřeba další informace, které nemám. Očekával bych, že ho nabízí pouze jeden výrobce a že

počet instalací není dostatečný pro posouzení spolehlivosti a funkčnosti. Obdobného řešení

a spolehlivosti, by se asi dosáhlo i setrvačníkovým akumulátorem, se kterým jsou dlouhodobé

zkušenosti. Určitě tedy nelze říci, že poptávané řešení je jediné možné a nejspolehlivější.“.

153. Ačkoliv se stanovisko VUT FSI vyjadřuje k problematice „dieselagregátů“, jedná se

o vyjádření, které není relevantní pro posouzení případu, neboť se týká jiného způsobu

zajištění dodávky elektrické energie, a to pomocí běžného motorgenerátorového zdroje,

u kterého nedochází k okamžité dodávce elektrické energie poté, co se v nadřazené síti

vyskytne nečekaná porucha, ale tato je dodávána s časovou prodlevou, a tudíž se jedná o jiný

systém, než DUPS/DRUPS, který zadavatel poptává. Ačkoliv VUT FSI obdržela zadávací

podmínky, ve kterých zadavatel opakovaně uvádí, že nebude využívat bateriové UPS, ve

stanovisku VUT FSI s ním počítá. A v neposlední řadě je nepřehlédnutelné, že zpracovatel

posudku považuje zadavatelem poptávané řešení za dostatečně v praxi neodzkoušené, bez

dostatečného množství aplikací, ke kterému nemá bližší informace. V této souvislosti Úřad

uvádí, že sám z veřejně dostupných zdrojů získal informace o celé škále dlouhodobě

uplatňovaných aplikací, přičemž pro příklad některé z nich založil do správního spisu.

Poněvadž ze stanoviska VUT FSI je zjevné, že zcela nereflektuje okolnosti zde posuzovaného

případu, přikládá Úřad tomuto stanovisku, i s přihlédnutím k výše uvedené nesrovnalosti

obsažené ve vyjádření oproti zadavatelem stanoveným podmínkám, nižší relevanci.

42

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

154. Z uvedeného důvodu ostatně Úřad Vysoké učení technického v Brně, Fakultu strojního

inženýrství přípisem č. j. ÚOHS-30950/2020/532/MOn ze dne 6. 10. 2020 opětovně vyzval

k zodpovězení předmětných dotazů, přičemž poukázal na to, že podle informací

uveřejněných na internetových stránkách VUT FSI by dle názoru Úřadu položené dotazy

mohly spadat do kompetence Energetického ústavu této fakulty.

155. VUT FSI ve svém sdělení ze dne 7. 10. 2020 uvedlo, že pracoviště Energetického ústavu bylo

osloveno společně s Ústavem automobilního a dopravního inženýrství, avšak dle vyjádření

ředitele Energetického ústavu pro vypracování „kvalitního“ stanoviska nemají potřebné

zkušenosti.

156. Na základě výše uvedeného Úřad nemohl při svém rozhodování k původnímu stanovisku

VUT FSI přihlédnout. Pro úplnost Úřad v této souvislosti dodává, že VUT FSI v rámci

opakovaného šetření, kdy se Úřad dotazoval k otázkám týkajícím se problematiky provedení

alternátorů, se VUT FSI na základě předložené dokumentace vyjádřila i k otázce spojky

DUPS/DRUPS, kdy své původní stanovisko (zpracované jiným ústavem fakulty) doplnila

následovně: „Používají se odstředivé spojky, kdy po dosažení patřičných otáček se připne

generátor. Mechanické řešení je jasné a asi i dlouhodobě ověřené. Elektromagnetické řízené

elektronikou se jeví jako spolehlivější a bezúdržbové. Z pohledu toho, že startování bývá

zálohováno dvěma startéry, ale spojka není zálohována, tak zde je potřeba opravdu posoudit

dlouhodobé zkušenosti s oběma řešeními.“. Z uvedeného lze připustit, že VUT FSI se tedy

kloní k argumentaci zadavatele, že elektromagnetickou spojku lze považovat za řešení, které

je z obou možných řešení spolehlivější. VUT FSI ve svém stanovisku ze dne 31. 3. 2021 tak de

facto vyjádřila k otázce 3), která jí byla mj. na základě žádosti ze dne 14. 9. 2020 položena,

aniž by byla relevantním způsobem odpovězena (viz body 33. a 153. odůvodnění tohoto

odůvodnění). Poněvadž se jedná o odborný názor nezávislé vzdělávací instituce, Úřad

k tomuto názoru v plném rozsahu přihlédl, neboť je zřejmé, že jeho zpracovatel

doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D., děkan Fakulty strojního inženýrství v této části stanoviska

porovnává obě varianty spojky alternátorů DUPS/DRUPS, přičemž na základě tohoto

porovnání dospívá k názoru, že elektromagnetickou spojku lze považovat za spolehlivější,

bezúdržbové řešení, což v tomto ohleduje koresponduje s argumentací zadavatele.

157. Stanoviska společnosti TEDOM ze dne 23. 10. 2020 a Českého vysokého učení technického

v Praze, Fakulty elektrotechnické, Katedry elektrických pohonů a trakce (dále jen „ČVUT“)

ze dne 6. 11. 2020 v obou případech odpovídají na všechny Úřadem položené dotazy.

Ke stanovisku společnosti TEDOM

158. S ohledem na skutečnost, že Úřad v rámci původního řízení neměl po prováděném

dotazování k dispozici dostatek relevantních odpovědí od vzdělávacích institucí, obrátil se se

svými dotazy též na společnost TEDOM, jakožto subjekt působící na trhu v předmětné

oblasti. Byť společnost TEDOM není obdobným odborníkem jako vzdělávací instituce,

kterých se Úřad primárně dotazoval, má praktické zkušenosti v dané oblasti a její vyjádření

lze hodnotit jako relevantní.

159. K dotazu Úřadu

„1) Má níže uvedená argumentace zadavatele (zejména pak porovnání obou technických

řešení) oporu v technických zákonitostech vztahujících se ke konkrétním technickým řešením

43

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

náhradního zdroje elektrické energie? Případně uveďte, která konkrétní argumentace

zadavatele neodpovídá skutečnosti.

„Zadavatel v rámci přípravy Zadávací dokumentace veřejné zakázky podrobně přezkoumal

průzkumem trhu z veřejně dostupných zdrojů funkcionalitu jednotlivých startovacích systémů

a pro své zadání tak zvolil systém, který eliminuje možnou poruchu startu stroje vzniklou

z jakékoliv společné příčiny a ve všech provozních stavech, které mohou v průběhu provozu

nastat. Volil tedy zadání, kdy se na vlastním procesu startu nepodílí jakékoliv společné

mechanické díly zařízení a proces redundantního startu je tak proveden na odlišném

fyzikálním principu.

Z uvedeného posouzení je Zadavateli znám pouze systém s elektromagnetickou nezávisle

ovládanou spojkou, který toto splňuje, kdy se žádná část primárního startovacího systému

(startovací akumulátor, elektrický startér, výsuvný ozubený pastorek startéru, ozubený věnec

dieselového motoru atd.) nepodílí na případné funkci redundantního startu.

(…) Navíc systém se zdvojenými elektrickými startéry pracujícími na jednom ozubeném kole

věnce dieselového motoru neplní druhý předpoklad možnosti okamžitého redundantního

startu ve všech provozních stavech. Systém startu elektrickým startérem, tedy vysunutím

pastorku startéru do ozubeného věnce dieselového motoru, nelze okamžitě provést v režimu,

kdy je dieselový motor ještě v režimu doběhu. Tedy v režimu, kdy již byl vydán povel

k zastavení motoru, ale ten se ještě vlastní setrvačností zastavuje. V tomto režimu nelze

vysunout pastorek startéru proti rotujícímu věnci dieselového motoru. Musí tak dojít k časové

prodlevě nutné k úplnému zastavení motoru a jeho opětovnému startu. Systém

s elektromagnetickou spojkou tento problém zcela eliminuje a sepnutí elektromagnetické

spojky, tedy provedení redundantního startu, lze provést v jakékoli chvíli, nezávisle

na aktuálním provozním stavu dieselového motoru.

(…) Z uvedeného popisu technického řešení, které uvádí Stěžovatel, jednoznačně vyplývá, že

pro spojení dieselového motoru a části s rotujícím akumulátorem používá systém

s mechanickou volnoběžnou spojkou, která umožňuje spojit tyto dvě části pouze v okamžiku,

kdy jsou rychlosti obou částí vyrovnány. Tedy k dosažení požadovaných otáček motoru jsou

použity dva elektrické startéry, kdy primární je napájen ze startovacích baterií a sekundární

z elektrické energie kinetického modulu. Tento systém startu však není z hlediska výše

uvedeného principu považován za jednoznačně redundantní, neboť zcela neeliminuje vznik

možné poruchy ze společné příčiny.“.

společnost TEDOM k prvnímu odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: na trhu pro tuto kategorii výrobků pravděpodobně neexistuje řešení, které by

danému požadavku lépe vyhovělo“.

společnost TEDOM k druhému odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: z pohledu spolehlivosti startu, resp. roztočení motoru pro nastartování, je řešení

s rotačním akumulátorem s elektromagnetickou spojkou dokonce spolehlivější než uváděný

primární startovací systém“.

společnost TEDOM k třetímu odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

44

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

Komentář: pokud je pro zadavatele rychlost startu limitním parametrem a doběh motoru

(řádově sekundy) + doba startu primárního startovacího systému je delší než max.

požadovaná doba pro start, je systém s rotačním akumulátorem s elektromagnetickou

spojkou jediným řešením, jak požadavku vyhovět.“.

společnost TEDOM ke čtvrtému odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: z pohledu formulace konstatování v textu (poslední věta) je jednoznačnost

redundance ovlivnitelná pouze jedinou možnou společnou příčinou a tou je schopnost věnce

setrvačníku přenést kroutící moment z pastorku startéru na klikový hřídel motoru. Nicméně

kvalita redundance popsaného celého systému startu (sekundární startér napájený

z elektrické energie kinetického modulu) bude negativně ovlivněna dalšími komponenty,

které budou pro funkci startu nutné a potenciálně mohou být poruchové - např. zdroje DC

napětí pro startér, spínače, řídící obvody…“.

160. K dotazu Úřadu

„2) Je úvaha zadavatele, že předmětné soustrojí, jehož součástí je elektromagnetická spojka,

lze považovat z pohledu startovacího systému za redundantní řešení, oprávněná a správná?“

společnost TEDOM uvedla: „Odpověď: ANO“.

161. K dotazu Úřadu

„3) Lze obecně považovat řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které by teoreticky

mohlo být při poruše startu stroje z pohledu funkčnosti a z pohledu potřeby zajištění

bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele bezpečnějším

řešením, než řešení, ve kterém by byla použita mechanická volnoběžná spojka a zdvojené

elektrické startéry používající jeden ozubený věnec dieselového motoru?“

společnost TEDOM uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: Přihlédnu-li navíc ke skutečnosti, že samotný ozubený věnec je jen jednou z věcí

snižující spolehlivost (kvalitu redundance) řešení stěžovatele, kde pominu-li diskutovaný

druhý startér, další kritickou oblastí je pak samotná mechanická spojka, dále pak, jak je

v popisu uvedeno, nutnost pro sepnutí spojky synchronizovat otáčky motoru s rotačním

akumulátorem atd., pak je odpověď ANO, jednoznačně.“.

162. Společnost TEDOM tedy považuje zařízení s elektromagnetickou spojkou z pohledu

startovacího systému za redundantní řešení, poněvadž mj. považuje ozubený věnec, který je

v případě mechanické volnoběžné spojky používán jak při prvotním startu stroje, tak i při

opakovaném startu, tj. kdy prvotní start stroje selhal, za jednu z věcí, která snižuje

spolehlivost DUPS/DRUPS. V této souvislosti TEDOM rovněž uvádí, že pro uvedenou kategorii

výrobků v uvedeném ohledu na trhu pravděpodobně neexistuje lepší řešení, než právě

elektromagnetická spojka. Společnost TEDOM jde ve své argumentaci ještě dále a tvrdí, že

sekundární start v podobě elektromagnetické spojky je ještě spolehlivější než primární

startovací systém DUPS/DRUPS. Společnost TEDOM rovněž zmiňuje jako významnou

nevýhodu mechanické spojky, že pro její sepnutí je nezbytná synchronizace otáček motoru

s rotačním akumulátorem. Společnost TEDOM tak v plném rozsahu potvrzuje argumentaci

zadavatele týkající se vyšší spolehlivosti a redundantnosti řešení elektromagnetické spojky

ve vztahu k mechanické spojce. V případě konkrétních výhod elektromagnetické spojky tak

45

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

jde argumentace společnosti TEDOM dokonce ještě dále, než jak argumentuje zadavatel

v zadávacím řízení, tak i ve správním řízení.

Ke stanovisku ČVUT

163. ČVUT k dotazům Úřadu (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedlo následující:

„Odpověď k bodu 1:

Po studiu zálohovacích kinematických systémů velkých výkonů (např 2 MW systém fy

Hitzinger a j.) se elektromagneticky ovládaná spojka mezi spalovacím motorem a dalšími

částmi elektromechanické soustavy běžně používá (zejména u soustav velkých výkonů).

V případě použití elektromagnetické spojky je nutné při propojování dieselmotoru

a kinematického členu respektovat jejich vzájemné otáčky, aby v okamžiku aktivace spojky

nedošlo k nežádoucímu momentovému rázu. Operace mechanického spojení pomocí

volnoběžné spojky je dosaženo automaticky, pokud se otáčky dieselmotoru vyrovnají při jejich

postupném zvyšování otáčkám kinematického členu. V okamžiku vyrovnání otáček

volnoběžka přejde z volnoběžného režimu do záběru a hnací moment se začne přenášet

z dieselmotoru na kinematický člen. Se dvěma startéry to nijak nesouvisí.“.

„Odpověď k bodu 2:

Pokud budeme považovat za redundantnost fakt, že elektromagnetická spojka umožňuje

přenášet hnací moment oběma směry a volnoběžná spojka ne, pak elektromagnetická spojka

představuje oproti volnoběžce redundantní řešení.“.

„Odpověď k bodu 3:

Ano.“.

164. ČVUT ve svém stanovisku potvrzuje názor zadavatele, že řešení s elektromagnetickou

spojkou by teoreticky mohlo být při poruše startu stroje z pohledu funkčnosti a z pohledu

zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele lepším

řešením než nabízí mechanická volnoběžná spojka a zdvojené elektrické startéry. ČVUT

rovněž považuje elektromagnetickou spojku z pohledu startovacího systému za redundantní

řešení. V uvedeném ohledu však ČVUT se s ohledem na redundantnost řešení vyjadřuje

toliko k okolnosti, že elektromagnetická spojka umožňuje přenos krouticího momentu

oběma směry (na rozdíl od mechanické spojky). Ačkoliv se tedy ČVUT nevyjadřuje ke všem

„výhodám“ elektromagnetické spojky, které spatřuje zadavatel, je nepochybné, že i ČVUT

považuje elektromagnetickou spojku za lepší řešení pro zadavatele, a to minimálně

z pohledu funkčnosti zařízení a zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektrické

energie.

K technickému komentáři k DUPS/DRUPS zpracovanému Ing. Synkem

165. Navrhovatel v příloze svého rozkladu předložil i technický komentář zpracovaný Ing. Synkem.

Úřad se s tímto materiálem seznámil, přičemž konstatuje, že se jedná o materiál vztahující se

k problematice DUPS/DRUPS se zaměřením na technické odlišnosti jednotlivých koncepcí

DUPS/DRUPS, které se vyskytují na trhu. Pro potřeby správního řízení je zásadní následující

pasáž: „Výrobce HITEC POWER PROTECTION, používající mechanickou spojku, která

po dosažení provozních otáček DM automaticky samočinně propojí/spojí přímo DM s dvojící

elektrických strojů, používá ještě druhý nezávislý záložní/redundatní starter pro druhý pokus

46

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

při možném výpadku primárního startéru pro druhý pokus o start DM. V tomto případě

u obou způsobů (prvním i druhém) startů DM je použit jeden společný prvek a to je rozvodné

kolo DM.

Naproti tomu např. výrobce KINOLT používající elektromagnetickou spojku pro druhý (jak

sám uvádí kritický) pokus o start DM nevyužívá druhý záložní starter, ale využívá kinetické

energie vlastního kinetického modulu DUPS/DRUPS. Toto přímé spojení DM a dvojice

elektrických strojů pomocí elektromagentické spojky musí být, a je v obou případech řízeno

ŘS DUPS/DRUPS. V tomto případě u obou způsobů startů DM je použit jeden společný prvek

a to je řídící systém DUPS/DRUPS.

Ani jedna z použitých spojek v DUPS/DRUPS zařízeních elektromagnetická nebo mechanická

spojka v kombinaci s dvěma startéry nebo startéru a energie kinetického modulu nezajistí

vyšší provozní spolehlivost DUPS.

Vždy je využíván, v prvním i druhém pokusu o start DM, jeden ze společných prvků

(rozvodné kolo nebo řídící systém) pro dosažení stejného cíle - bezpečného startu DM.“.

166. V této souvislostí Úřad uvádí, že v technickém komentáři v článku 1.1.1 „Úvod

do problematiky DUPS/DRUPS“ Ing. Synek mj. uvádí: „Jedná se o moderní jednoosé spojení

elektrických strojů, tj. kinetického zdroje energie se synchronním alternatorem, dále je toto

elektrické soustrojí přímo možné spojkou propojit s dieselovým motorem. Všechny tyto části

DUPS/DRUPS jsou uloženy na jednotném nosném rámu. Tyto jednotlivé částí tvoří nedělitelný

celek a jsou řízeny jedním řídícím systémem.“. Z uvedeného úryvku i z celého kontextu

komentáře vyplývá, že se tento úryvek obecně vztahuje ke všem DUPS/DRUPS zařízením,

nikoliv tedy jen DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou. Z uvedeného úryvku Ing. Synka

tak plyne, že všechna DUPS/DRUPS zařízení se skládají z vyjmenovaných částí, přičemž tyto

části jsou řízeny jedním řídicím systémem. Podle komentáře Ing. Synka v článku 1.1.1 tak lze

dovodit, že jedním řídicím systémem jsou řízena všechna zařízení DUPS/DRUPS, bez ohledu

na to, zda jejich součástí je elektromagnetická spojka nebo spojka mechanická.

167. Pokud je opět vycházeno ze závěrů komentáře Ing. Synka (viz bod 165. odůvodnění tohoto

rozhodnutí), lze spatřovat v komentáři Ing. Synka rozpor s tím, co bylo uvedeno v článku

1.1.1, neboť podle uvedeného článku je každé DUPS/DRUPS zařízení řízeno systémem, avšak

Ing. Synek pro případ opětovného startu DUPS/DRUPS uvádí řídicí systém pouze v případě

provedení s elektromagnetickou spojkou. Úřad tak na základě výše uvedeného považuje

technický komentář Ing. Synka za rozporný, neboť jeho závěry neodpovídají tomu, co tento

zpracovatel sám uvedl v úvodní části, přičemž ani z celého obsahu komentáře nelze výše

uvedený rozpor vysvětlit či vyvrátit, a tudíž se oprávněně nabízí otázka, zda DUPS/DRUPS

s elektromagnetickou spojkou, tak i DUPS/DRUPS s mechanickou spojkou, používají pro

opětovný start zařízení řídicí systém, a tudíž „nevýhoda“ v podobě užití řídicího systému

v případě opětovného startu se vztahuje jak na DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou,

ale i na zařízení s mechanickou volnoběžnou spojkou. Uvedená skutečnost by tak znamenala,

že v případě DUPS/DRUPS s mechanickou spojkou byly při opakovaném startu používány dva

společné prvky, tj. jak ozubený věnec dieselového motoru, tak i řídicí systém, kdežto

u DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou toliko jen řídicí systém, a tudíž by

DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou bylo možno považovat za řešení, které je více

redundantní, a tedy i pro potřeby zadavatele výhodnější. Poněvadž komentář Ing. Synka

47

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

obsahuje vzájemně si odporující pasáže, které se vztahují k samotným závěrům,

a z komentáře nelze tento rozpor odůvodnit, Úřadu nezbývá, než k pasážím, které tento

rozpor obsahují (tj. včetně samotných závěrů), nepřihlížet.

Zjištěné skutečnosti k oprávněnosti požadavku zadavatele na elektromagnetickou spojku

168. Ze stanoviska ČVUT i společnosti TEDOM vyplývá, že oba subjekty se shodují na tom, že

řešení s elektromagnetickou spojkou by teoreticky mohlo být při poruše startu stroje

z pohledu funkčnosti a z pohledu potřeby zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek

elektrické energie pro zadavatele bezpečnějším řešením, než řešení, ve kterém by byla

použita mechanická volnoběžná spojka a zdvojené elektrické startéry používající jeden

ozubený věnec dieselového motoru. V této souvislosti Úřad uvádí, že samotnou skutečnost,

že při opakovaném startu systém s mechanickou volnoběžnou spojkou a zdvojenými

elektrickými startéry používá společný prvek a to ozubený věnec DM výslovně potvrzuje

i Ing. Synek ve svém technickém komentáři ze dne 15. 12. 2020, který byl předložen

navrhovatelem v rámci rozkladu.

169. Oba subjekty taktéž v zásadě považují řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které

lze považovat za redundantní. V této souvislosti nelze přehlédnout, že stanovisko ČVUT

k otázce redundantnosti výslovně zmiňuje skutečnost, že elektromagnetická spojka

umožňuje přenášet hnací moment oběma směry a volnoběžná spojka nikoli.

170. Ze stanovisek ČVUT, VUT FSI ze dne 31. 3. 2021 a společnosti TEDOM rovněž nevyplývá, že

by některý z těchto subjektů zásadním způsobem zpochybnil úvahy zadavatele o výhodách

použití elektromagnetické spojky před spojkou mechanickou volnoběžnou, ostatně ani

z materiálu Ing. Synka se nepodává, že by snad řešení v podobě elektromagnetické spojky

bylo nekvalitním, naopak ve vztahu k oběma variantám uvádí, že se jedná o moderní řešení.

V této souvislosti společnost TEDOM poznamenává, že z pohledu redundance sekundárního

startéru napájeného z elektrické energie kinetického modulu může být negativně ovlivněna

i dalšími komponenty systému, které přicházejí v úvahu při sekundárním startu, neboť i tyto

mohou být potenciálně poruchové, což dle názoru Úřadu nijak nemění úvahu zadavatele, že

použitím elektromagnetické spojky automaticky odpadá vznik poruchy zařízení z důvodu

mechanické poruchy věnce setrvačníku, který zařízení s mechanickou volnoběžnou spojkou

používá jak pro primární start zařízení, tak i pro start sekundární (záložní).

171. Ve stanovisku ČVUT je zase obsažena poznámka, že při propojování vznětového motoru

a kinematického členu se vzájemné otáčky obou těchto částí soustrojí nemohou významně

lišit. Uvedená skutečnost podle názoru Úřadu platí obecně (nikoliv jen

pro elektromagnetickou spojku).

172. Z argumentace navrhovatele vyplývá, že tento považuje své zařízení ve vztahu k technologii

za šetrnější řešení, než je řešení pomocí elektromagnetické spojky. Zdůvodňuje to tím, že jím

nabízené řešení nevyžaduje start motoru při krátkodobých výpadcích elektrické energie

z nadřazené distribuční sítě, zatímco řešení s elektromagnetickou spojkou již z principu

předpokládá start motoru okamžitě i při sebemenším výpadku elektrické energie

z nadřazené distribuční sítě. K tomu Úřad uvádí následující. Z obsahu celé zadávací

dokumentace plyne, že prioritou zadavatele není co možná nejvyšší ochrana zařízení před

případnými zbytnými starty motoru, které by šly při menších výpadcích řešit z energie

naakumulované v kinetickém modulu zařízení, nýbrž jeho prioritou je výhradně spolehlivost

48

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

a kontinuita dodávek elektrické energie pro jednotlivá oddělení a technologie zadavatele.

Z uvedeného ohledu a ve vztahu k tomu, že každý případný i sebemenší výpadek elektrické

energie může v případě zadavatele znamenat ohrožení zdraví či dokonce i života pacientů, je

zcela nepochybné, že za vhodnější řešení z pohledu zadavatele bude nutné považovat takové

řešení, které automaticky (tj. ve 100 % případů) předpokládá při výpadku elektrické energie

z nadřazené distribuční sítě start motoru tak, aby zařízení bylo připraveno dodávat

v záložním systému elektrickou energii, byť by se tak stalo i v případech, kdy by drobný

výpadek bylo teoreticky i prakticky možno pokrýt z energie naakumulované v kinetickém

modulu zařízení. Z pohledu spolehlivosti a kontinuity nezbytných dodávek elektrické energie

pro potřeby zadavatele je tudíž pro zadavatele pro zjednodušení nesrovnatelně výhodnější,

když systém 10x spustí start motoru, když to vzhledem k povaze výpadku a množství

naakumulované energie nebylo zcela nezbytné, než pokud by systém třeba jen jedinkrát

motor nespustil v případě, kdy to s ohledem na povahu výpadku nezbytné bylo. Tudíž

i případný benefit, který u jím nabízeného plnění uvádí navrhovatel, není pro zadavatele

prioritou. Naopak z provedeného šetření Úřadem pak vyplývá (viz odpověď společnosti

TEDOM a odpověď ČVUT a odpověď VUT FSI ze dne 31. 3. 2021), že při využití technologie

požadované zadavatelem lze lépe dosáhnout výsledku požadovaného zadavatelem.

173. Úřad při posuzování případu dále přihlédl i k vyjádření navrhovatele, z nějž vyplývá, že

v případě jím dodávaného systému není možný okamžitý start zařízení v režimu doběhu

motoru (navrhovatel konkrétně uvádí rozmezí 0 až 150 RPM, tj. 0 až 150 otáček rotoru za

minutu). Navrhovatel pak nepovažuje dobu doběhu motoru a následný start za dobu

kritickou, která by nebyla zvládnutelná z energie kinetického modulu zařízení a která by se

nemohla negativně projevit ve výpadku dodávek elektrické energie pro potřebu zadavatele.

K tomu Úřad uvádí, že dle jeho přesvědčení výše uvedený aspekt v některých případech

naopak pro zadavatele může představovat negativní dopad, a to např. v okamžiku, kdy se

zadavatel nachází ve stavu určité energetické nouze a kdy zadavatel nemá zajištěny dodávky

elektrické energie z nadřazené distribuční sítě. Jakékoliv prodlení se startem motoru v takové

situaci je nepochybně rizikové z pohledu zajištění spolehlivých a kontinuálních dodávek

elektrické energie pro jeho potřeby. V tomto ohledu pak je třeba akcentovat, že předmětem

veřejné zakázky je zajištění plnění, které má pro zadavatele představovat co nejstabilnější

řešení záložního zdroje energie při jejím výpadku. Jakékoliv komplikace s tím spojené, a to

i s přihlédnutím k osobě zadavatele, je třeba maximálně minimalizovat. Pakliže zadavatelem

požadované řešení tohle umožňuje (viz výsledky provedeného šetření Úřadem) je třeba

na daný požadavek nahlížet jako na takový, který má své opodstatnění, ze získaných

informací, lze dospívat k závěru, že elektromagnetická spojka je schopna případné

komplikace v kontextu výše uvedeného ještě více eliminovat, byť i pouze při specifickém

souběhu okolností.

174. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že použití elektromagnetické spojky, na rozdíl

od mechanické volnoběžné, by mohlo pro zadavatele představovat lepší naplnění jím

stanoveného požadavku, jelikož pro jeho naplnění není relevantní, v jakém provozním

režimu se motor právě nachází. Na druhou stranu však nelze opomíjet skutečnost, že daným

požadavkem dochází k eliminaci možných dodavatelů a i v případě druhého technického

řešení se jedná o moderní systém (viz komentář Ing. Synka), jelikož Úřad výše uzavřel, že

požadavek na jednoložiskový alternátor bezdůvodně omezuje účast možných dodavatelů,

ponechává Úřad pro další postup zadavatele otevřené, nechť zváží při opětovném stanovení

49

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

zadávacích podmínek, zda i nadále bude trvat na požadavku na elektromagnetickou spojku,

či zda není možné uvážit promítnutí preferencí technického řešení do hodnocení nabídek,

a otevřít tak soutěž širšímu okruhu dodavatelů.

K požadavku zadavatele na uložení stroje ve strojovně

175. V bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická

specifikace“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil:

„Uložení ve strojovně:

Kotveno přímo do stávající podlahy, bez přenosu vibrací

do stavební konstrukce. Technologie bude kompletně

vypružena do základového rámu stroje, který bude kotven

přímo do betonové podlahy. Mezi strojem a podlahou

nebudou již žádné pružné distanční členy.“.

176. Zadavatel tuto podmínku odůvodňuje tím, že nemá přesné informace o aktuálním

technickém stavu podlahy, proto musel zvolit konstrukční řešení, které nebude přenášet

žádné dynamické zatížení do stavebních konstrukcí, ideálně tedy řešení, kdy veškeré vibrace

stroje budou vypruženy přímo do masivního rámu soustrojí kotveného přímo do podlahy.

177. Navrhovatel v návrhu ke splnění této zadávací podmínky uvádí, že pro plnění předmětu

veřejné zakázky zařízení umístí na samostatný masivní rám, který bude ukotven do podlahy.

Pružné členy tak budou „pracovat“ do tohoto rámu, nikoliv do podlahy, aniž by zadavatel

musel vynakládat v souvislosti s odpružením stroje další finanční prostředky.

178. Z obsahu vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že pro zadavatele je řešení navrhovatele,

který nabízí uložení a odpružení stroje do masivního rámu, který bude ukotven do podlahy,

za plně akceptovatelné řešení jeho zadávací podmínky.

179. Lze tedy konstatovat, že požadavek zadavatele na odpružení stroje „do rámu“ stroje není

splnitelný toliko dodávkou stroje, která je odpružen do „vlastního“ rámu stroje, jenž je

nedílnou součástí celého zařízení, jak je tomu dle vyjádření účastníků správního řízení

v případě zařízení Kinolt, ale i uložením jakéhokoliv jiného zařízení, které není samo o sobě

odpruženo do „vlastního“ rámu stroje do separátně vyrobeného masivního rámu tak, aby

bylo zajištěno odpružení stroje vůči takovému rámu, a nikoliv vůči podlaze strojovny

zadavatele.

180. Předmětnou zadávací podmínku tedy je schopen splnit kterýkoliv dodavatel, který buď již

přímo má konstrukčně zajištěno odpružení stroje do vlastního rámu, nebo který zajistí

odpružení stávajícího stroje do nově pořízeného rámu tak, aby nedocházelo k přenosu

nadměrných vibrací mezi rámem stroje a podlahou strojovny zadavatele, aniž by bylo

nezbytné použití pružných členů vložených mezi „vnější“ rám stroje a právě podlahu

strojovny.

181. Lze tedy shrnout, že předmětná zadávací podmínka nemůže být pro navrhovatele

diskriminační, neboť sám přišel s řešením, jak ji splnit i u svého zařízení, přičemž zadavatel

potvrdil, že toto řešení je pro něj přijatelné.

Návrhy navrhovatele na provedení důkazů ve správním řízení

182. Navrhovatel v bodu 5.4 návrhu Úřadu navrhuje provedení šetření na relevantním trhu

za účelem posouzení, zda technické podmínky stanovené zadavatelem jsou objektivně

50

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

splnitelné, neomezují soutěž mezi dodavateli o veřejnou zakázku a zda na trhy existují

minimálně dva dodavatelé, kteří by byli zadavatelem poptávaná předmět veřejné zakázky

v plném rozsahu splnit.

183. Ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 21. 4. 2021 navrhovatel navrhuje,

aby Úřad doplnil dokazování týkající se problematiky, zda řešení záložního startu

DUPS/DRUPS se sekundárním (záložním) systémem startu pomocí elektromagnetické spojky

je řešením spolehlivějším, než řešení záložního startu DUPS/DRUPS pomocí mechanické

volnoběžné spojky se záložním startérem.

184. Jak vyplývá z provedeného šetření, dává Úřad za pravdu navrhovateli, že je problematické

nalézt na trhu dalšího dodavatele, který by byl schopen nabídnout zadavatelem poptávané

řešení (v kumulaci všech uvedených požadavků), vyjma vybraného dodavatele. Za účelem

zjištění skutkového stavu věci Úřad oslovil nejen subjekty působící na relevantním trhu, kdy

nelze přehlédnout, že okruh dodavatelů působící na relevantním trhu je vysoce

specializovaný a je relativně úzký, přičemž 2 dodavatelé z tohoto okruhu jsou přímými

konkurenty pro přezkoumávané zadávací řízení (navrhovatel a vybraný dodavatel), ale

vzhledem k výše uvedenému i vzdělávací instituce. Vzhledem ke skutečnosti, že již

požadavek na jednoložiskový alternátor shledal Úřad jako nezákonný, považoval s ohledem

již na získané informace vztahující se k požadavku na elektromagnetickou spojku za

nadbytečné a neúměrně prodlužující předmětné správní řízení blíže se zabývat požadavkem

na elektromagnetickou spojku. Ostatně ani v rozhodnutí předsedy Úřadu není stanoveno, že

by byl Úřad povinen ve vztahu k danému požadavku vyžadovat znalecký posudek či další

došetření. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad se opětovně vyjádřil

k jednotlivým podkladům vztahujícím se k danému požadavku, přičemž vůči tomuto

požadavku shledává určitou přidanou hodnotu oproti podmínce v podobě jednoložiskového

alternátoru, avšak i v rámci tohoto rozhodnutí Úřad zadavatele upozornil, že si musí být

vědom skutečnosti, že daným požadavkem omezuje okruh možných dodavatelů.

185. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky

stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36

odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, tím, že v bodu 3.3 „Základní požadované

parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační

podmínku v podobě požadavku na jednoložiskový alternátor, přičemž tímto vytvořil

bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval tak dodavatele, kteří by jinak byli

schopni splnit předmět veřejné zakázky, přičemž ve spojení s požadavkem na

elektromagnetickou spojku tak dokonce dochází k bezdůvodnému zvýhodnění konkrétního

dodavatele, pro nějž je typické, že nabízí výrobky, které disponují jak jednoložiskovým

alternátorem, tak elektromagnetickou spojkou.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

186. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto

zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

187. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci

možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné

opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

51

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

188. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky

postupoval v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36 odst. 1 zákona,

v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, tím, že v bodu 3.3 „Základní požadované parametry

záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační podmínku v podobě

požadavku na jednoložiskový alternátor, přičemž tímto vytvořil bezdůvodné překážky

hospodářské soutěže a diskriminoval tak dodavatele, kteří by jinak byli schopni splnit

předmět veřejné zakázky, přičemž ve spojení s požadavkem na elektromagnetickou spojku

tak dokonce dochází k bezdůvodnému zvýhodnění konkrétního dodavatele, pro nějž je

typické, že nabízí výrobky, které disponují jak jednoložiskovým alternátorem, tak

elektromagnetickou spojkou.

189. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen

rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení

na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení

nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

190. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění

smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím

řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

191. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení

nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až

do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného

rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl

vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím

právní moci rozhodnutí.

192. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku

III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení

uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

193. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné

opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady

správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo

pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky

nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví

v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen

zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu

plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

194. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení

povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

52

Č.j.: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

195. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000341.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad

proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto

rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků

učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím

datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1.

Krajská nemocnice Liberec, a.s., Husova 357/10, 460 01 Liberec

2.

Mgr. Jana Sedláková, Purkyňova 648/125, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

53

", "next": 0}