{"html": "<div class=\"doc\"><p>151. K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je z výše uvedených důvodů nedostatečné</p><p>a nepřezkoumatelné, neboť zadavatel pouze odkazuje na závěry svého předchozího vadného</p><p>posouzení, Úřad tudíž konstatuje, že rozhodnutí o námitkách naopak považuje</p><p>za přezkoumatelné a souladné se zákonem.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí</p><p>152. Úřad předně uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů</p><p>zadavatele (na rozdíl od návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) je předcházející podání</p><p>námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele,</p><p>neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. V situaci, kdy</p><p>dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy</p><p>s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před</p><p>Úřadem.</p><p>153. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou institutem, který představuje primární ochranu</p><p>dodavatelů před případným nezákonným postupem zadavatele. Zákon pak definuje konkrétní</p><p>časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné</p><p>využít práva k podání námitek, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost</p><p>obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které</p><p>se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak</p><p>všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného</p><p>zadavatele, neboť si nelze představit situaci, kdy např. v pokročilé či závěrečné fázi zadávacího</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-30380/2024/500</p><p>řízení, kdy má dojít k provedení výběru dodavatele, budou rozporovány zadávací podmínky,</p><p>podle kterých celé zadávací řízení probíhalo. Jinými slovy smyslu a účelu zákona neodpovídá</p><p>takový postup, kdy dodavatel „vyčkává“ s podáním námitek proti postupu zadavatele</p><p>v zadávacím řízení do pozdější fáze zadávacího řízení, kdy například jeho nabídka není vybrána</p><p>jako ekonomicky nejvýhodnější. Naopak lze uvést, že zákon je koncipován tak, aby námitky</p><p>byly uplatňovány co možná nejdříve, aby bylo příp. možné zjednat nápravu či postup</p><p>zadavatele řádně zdůvodnit stěžovateli.</p><p>154. Institut podání námitek je v zákoně upraven v § 241 a následujících ustanoveních. Pravidlo</p><p>obsažené v § 242 odst. 2 zákona pak stanoví, že námitky proti úkonům oznamovaným</p><p>v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat</p><p>stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení</p><p>stěžovateli. Pravidlo obsažené v § 242 odst. 4 zákona dále mimo jiné stanoví, že je-li</p><p>v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím</p><p>podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.</p><p>155. Navrhovatel ve svém návrhu ve vztahu k prokazování zkoušek izolátorového závěsu uvádí, že</p><p>„[z] odůvodnění Rozhodnutí o odmítnutí vyplývá, že tato technická specifikace se uplatní až</p><p>v průběhu dodání materiálu v rámci Veřejné zakázky. Dokonce je odkazováno na čl. VII odst. 5</p><p>bod v. rámcové dohody, podle kterého existuje pouhá možnost vyžádat si v průběhu plnění</p><p>smlouvy protokoly z požadovaných zkoušek. Záleží tedy čistě na zadavateli, resp. jejich</p><p>odpovědnému zaměstnanci, zda si tyto protokoly o splnění zkoušek nechá předložit nebo</p><p>dodávky budou probíhat bez předložení dokladu o splnění zkoušek.“ Dle názoru navrhovatele</p><p>tak může nastat situace, že zadavateli budou dodány izolátory, které požadovaným zkouškám</p><p>nevyhovují, resp. jimi nedisponují, přičemž takovýto postup dle názoru navrhovatele není</p><p>v souladu se zásadou transparentnosti a zásadou rovného zacházení, neboť není zřejmé, zda</p><p>vybraní dodavatelé splňují zadávací podmínky a záleží tak pouze na postupu zadavatele, zda</p><p>budou tyto podmínky vůbec ověřeny. Z výše uvedeného postupu pak dle navrhovatele mimo</p><p>již uvedené vyplývá také riziko pro veřejný zájem, jelikož tímto postupem zadavatele může</p><p>dojít k instalaci izolátorů bez povinných zkoušek do přenosové soustavy.</p><p>156. V námitkách však navrhovatel výše uvedenou argumentaci na žádném místě neuvádí, když</p><p>vzhledem k prokazování technické kvalifikace vybraných dodavatelů pouze konstatuje, že</p><p>„[z]adavatel založil odůvodnění svého rozhodnutí na skutečnostech, které nebyly ze strany</p><p>vybraných uchazečů dostatečně prokázány, a to konkrétně nedoložení požadované</p><p>dokumentace, zkušebních protokolů dle bodu 4.1.5 Přílohy 2_Technická specifikace předmětu</p><p>veřejné zakázky_IZOLÁTORY PRO VENKOVNÍ VEDENÍ A ROZVODNY VELMI VYSOKÉHO NAPĚTÍ</p><p>– KERAMICKÉ TYČOVÉ IZOLÁTORY.“ K předmětné námitce navrhovatel v jím podaných</p><p>námitkách nad rámec výše uvedeného dále pouze konstatoval, že pojal ono podezření</p><p>na nedoložení předmětných zkoušek vybranými dodavateli z výsledků posouzení splnění</p><p>podmínek účasti vybraných dodavatelů, ze kterých dle jeho názoru není patrné, zda vybraní</p><p>dodavatelé těmito zkouškami disponují.</p><p>157. Vzhledem k uvedenému lze přisvědčit argumentaci zadavatele v tom smyslu, že navrhovatel</p><p>v návrhu oproti podaným námitkám nově vzhledem k předmětné námitce namítá, že postup</p><p>zadavatele spojený s ověřováním prokázání splnění předmětných zkoušek tak, jak byl</p><p>stanoven v zadávací dokumentaci, není souladný se zákonem, nýbrž představuje riziko pro</p><p>veřejný zájem. Úřad tedy shledal, že navrhovatel ve svém návrhu již nebrojí pouze proti</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-30380/2024/500</p><p>nepředložení předmětných zkoušek vybranými dodavateli, ale dále také již proti samotnému</p><p>nastavení zadávacích podmínek, které tento postup umožňují. Úřad k uvedenému konstatuje,</p><p>že okolnosti ohledně prokazování předmětných zkoušek izolátorového závěru tak, jak byly</p><p>popsány výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, musely být všem účastníkům zadávacího řízení</p><p>známy již ze zadávacích podmínek rámcové dohody, a proto má dále Úřad za to, že se v případě</p><p>předmětné námitky jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, kterou však navrhovatel ve</p><p>lhůtě pro podání nabídek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona neuplatnil. Této části návrhu tak</p><p>nepředcházely řádně a včas podané námitky, a Úřad se jí tudíž nebude dále z věcného pohledu</p><p>zabývat.</p><p>158. Úřad shrnuje, že pokud výše jmenované části návrhu nepředcházely řádně a včas podané</p><p>námitky, jejichž řádné a včasné podání je dle § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání</p><p>návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil</p><p>zákonnou podmínku pro podání uvedené části návrhu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak,</p><p>jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a řízení v této části návrhu (tj. týkající se</p><p>údajného postupu zadavatele v rozporu se zásadou transparentnosti a zásadou rovného</p><p>zacházení s ohledem na nastavení zadávacích podmínek týkajících se zkoušek izolátorového</p><p>závěsu) podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu</p><p>nepředcházely řádně a včas podané námitky.</p><p>159. Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok II.)</p><p>rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím</p><p>k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ04701/2019/321/ZSř ze dne 15. února 2019: „… Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel</p><p>uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak</p><p>o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této</p><p>situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže</p><p>Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona</p><p>přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň</p><p>i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může</p><p>Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze</p><p>o nich, by postačovala forma usnesení.“ Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího</p><p>soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: „O zrušení rozsudku soudu</p><p>prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje – jak vyplývá</p><p>z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani</p><p>v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223</p><p>o.s.ř. stanovena forma rozsudku.“ Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části</p><p>návrhu rozhodnutím.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad</p><p>proti výroku I. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí</p><p>nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-30380/2024/500</p><p>v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové</p><p>schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>v z. Ing. Petr Vévoda</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.</p><p>JUDr. Vilém Podešva, LLM, advokát, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha</p><p>2.</p><p>Mgr. David Satke, advokát, Myslíkova 284/32, 120 00 Praha</p><p>3.</p><p>D.A.L.I.-M.N., s.r.o., Tureň 385, 903 01 Tureň, Slovenská republika</p><p>4.</p><p>Elektroporcelán a.s., Postoloprtská 2951, 440 01 Louny</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>43</p></div>", "next": 0}