{"html": "

129. Účastník řízení dále zdůrazňuje, že změna názoru Úřadu je překvapivá, ničím neodůvodněná a v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Podle něj Úřad na základě opětovného podání podnětu začal znovu přezkoumávat již jednou předložené údaje, aby dospěl k úplně opačnému závěru, tedy že existuje důvodné podezření z porušení § 19a odst. 1 ZOHS a zahájil s obcí správní řízení. K tomu Úřad uvádí následující. Zásada legitimního očekávání, jejíž porušení účastník řízení namítá, je upravena v § 2 odst. 4 správního řádu, dle kterého správní orgán dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Zásadou legitimního očekávání se opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud. V usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 88/2006 ze dne 21. července 2009 je uvedeno, že „správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů.“. Jak již Úřad uvedl výše, bylo potřeba prověřit rozpory zjištěné na základě opětovného podnětu stěžovatele (viz též bod 7 tohoto rozhodnutí). Výsledek prověření pak nově odůvodnil zahájení správního řízení Úřadem ve věci možného porušení § 19a odst. 1 ZOHS. Postup Úřadu je tak plně v souladu s jeho obecným postupem při ověřování a vyhodnocování indicií nasvědčujících možnému porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, jaký Úřad aplikuje ve své ustálené správní praxi vůči možným porušitelům, tedy i vůči orgánům veřejné správy v případech možného porušení § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže (a to i v případech jeho porušení při regulaci provozování loterií obcemi, jejichž počet obyvatel je srovnatelný s počtem obyvatel účastníka řízení). Svým postupem spočívajícím v opětovném prověření dříve poskytnutých údajů Úřad nijak nevybočil ze své ustálené správní praxe, a to ani tím, že na jeho základě dospěl k odlišnému závěru, tj. že zahájení řízení je odůvodněno. Takový postup nelze považovat za porušení legitimního očekávání a svévolné vybočení z ustálené správní praxe. Dle Úřaduvýsledek šetření podnětu není právně závazným rozhodnutím správního orgánu, jímž by Úřad autoritativně konstatoval porušení či neporušení zákona. Výsledek šetření je toliko sdělením ve smyslu § 42 správního řádu určeným podateli podnětu, zda na základě ověření skutečností, jež podatel uvedl v podnětu, Úřad shledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední či nikoli. Domnělí porušitelé zákona o ochraně hospodářské soutěže nemohou mít legitimní očekávání, že Úřad s nimi nikdy nezahájí správní řízení v dané věci, pokud předchozí šetření podnětu bylo ukončeno, aniž by Úřad řízení zahájil. Zejména je pak nemohou mít v případech, kdy Úřad nově získá informace, jež plně nepotvrzují údaje, z nichž při svém prvotním hodnocení podnětu vycházel.

130. Úřad nad rámec výše uvedeného dodává, že v rámci sdělení stěžovateli ze dne 12. října 2017 o ukončení šetření původního podnětu upozornil na to, že právně závazné závěry obsahující výklad zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad deklaruje pouze v pravomocných rozhodnutích vydaných po provedeném správním řízení, neboť jedině tak je schopen shromáždit, ověřit a vyhodnotit veškeré informace. Z tohoto důvodu nelze stanoviska Úřadu přijatá mimo správní řízení považovat za stanoviska závazná. Úřad tedy není vázán svým předběžným závěrem učiněným ve sdělení o ukončení šetření podnětu na možné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. K námitce, že Úřad nijak nezdůvodnil, na základě jakých okolností dospěl po opětovné žádosti stěžovatele k naprosto odlišným závěrům, Úřad odkazuje na zajištěné důkazy, jejich prověřování a na právní hodnocení v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad ve sdělení výhrad (a rovněž v tomto rozhodnutí) podrobně zdůvodnil, v čem spatřuje narušení hospodářské soutěže jednáním účastníka řízení, a tedy i skutečnost, že zahájení správního řízení v této věci bylo opodstatněné.

Úřad nesprávně interpretuje předložené důkazy a tvrzení

131. Účastník řízení dále namítá, že Úřad mylně interpretoval předložené informace a tvrzení stěžovatele, které byly zavádějící a lživé, neboť stěžovatel popíral, že k narušování veřejného pořádku na adrese Ostravská 63 docházelo, nicméně stížnosti občanů a záznamy policie dokládají pravý opak. Úřad k tomu uvádí, že nevycházel z tvrzení stěžovatele, ale ze záznamů policie, které tvrzení účastníka řízení nepotvrdily (blíže viz body 96 až 97 tohoto rozhodnutí) a stížnosti občanů nebyly žádnými písemnými podklady doloženy, a to ani pokud jde o způsob jejich řešení a vyřízení.

132. Účastník řízení má dále za to, že je zavádějící tvrzení stěžovatele, že provozovna na adrese Ostravská 63 nebyla provozovnou s tzv. zvláštním provozním režimem, neboť ke dni přijetí Vyhlášky 1/2016 mělo být Ministerstvem financí povoleno celkem 8 herních pozic (byť dle přehledu Ministerstva financí jich bylo pouze 7). Úřad k tomu uvádí, že dle § 17 odst. 8 zákona o loteriích ve spojení s § 17 odst. 10 téhož zákona, lze provozovat nejvýše 6 povolených přístrojů a zařízení ve smyslu § 41b odst. 3 téhož zákona v provozovně s tzv. zvláštním provozním režimem, tedy i z toho důvodu se muselo jednat o provozovnu typu herna. Účastník řízení pak dále zdůrazňuje, že netvrdil, že ke dni přijetí Vyhlášky 1/2016 byla provozovna na adrese Ostravská 63 provozovnou se zvláštním provozním režimem, ale pouze to, že tak historicky působila. Úřad k tomu uvádí, že ačkoliv účastník řízení v rámci námitek ke sdělení výhrad v části rekapitulace uvedl, že: „Provozovna na adrese Ostravská č.p. 63 byla historicky provozovnou s tzv. zvláštním provozním režimem, kde byly prakticky v jednom prostoru umístěny jak hazardní hry, tak restaurační zařízení (hospoda/bar).“,[81] tak v rámci svých předchozích vyjádření stejnou pasáž uváděl odlišně, a to: „Provozovna na adrese Ostravská č.p. 63 je provozovnou s tzv. zvláštním provozním režimem, když jsou prakticky v jednom prostoru umístěny jak Loterie, tak restaurační zařízení (hospoda/bar).“[82] Citovaná písemná vyjádření účastníka řízení zaslaná Úřadu tedy vyvracejí námitku účastníka řízení.

133. Účastník řízení rovněž namítá, že tvrdí-li stěžovatel, že jej představitelé obce nijak neinformovali/neupozorňovali na nepřípustnost nastalého stavu, jde o tvrzení nepravdivé, jak může obec prokázat výše navrhovanými svědeckými výpověďmi. K tomu Úřad znovu uvádí, že ve sdělení výhrad (a ani v tomto rozhodnutí) nevycházel při posuzování jednání účastníka řízení pouze z tvrzení stěžovatele, ale zabýval se shromážděnými důkazy komplexně. V tomto směru Úřad již v rámci sdělení výhrad mj. poznamenal, že i kdyby nájemce zahájil provozování již od 1. prosince 2016, jak je uvedeno v nájemní smlouvě, tak Vyhláška 1/2016 byla přijata o pouhých 14 dní později, což se jeví jako krátká doba pro zhodnocení narušování veřejného pořádku, upozornění nájemce na nepřípustnost nastalého stavu (k němuž mělo docházet v důsledku tvrzené změny charakteru a provozní doby provozovny), aby bylo bezprostředně přikročeno k vyřazení adresního místa Ostravská 63 z obecně závazné vyhlášky (viz pozn. pod čarou č. 65 tohoto rozhodnutí). K návrhu účastníka řízení na provedení svědeckých výpovědí se již Úřad vyjádřil výše v části týkající se námitky nedostatečného zjištění skutkového stavu.

134. K dílčí námitce účastníka řízení, že doklady potvrzující nákup kamerového systému na adrese Ostravská 63 Úřad akceptoval bez jakéhokoliv kritického úsudku, Úřad uvádí, že sám účastník řízení argumentoval absencí kamerového systému na adrese Ostravská 63 jako jedním z důvodů pro vyřazení uvedeného adresního místa z obecně závazné vyhlášky, nicméně tuto skutečnost více neověřoval (aby zjistil, zda tam takový systém skutečně je či není instalován), jak vyplynulo z jeho vyjádření. Jedná se navíc o jednu z mnoha Úřadem posuzovaných skutečností, kdy je však pro posouzení věci podstatné, jak ostatně Úřad uvedl již ve sdělení výhrad, že obec předem nestanovila požadavek na vybavení provozovny loterií kamerovým systémem jako kritérium pro výběr adresních míst, na kterých lze provozovat loterie.

135. Účastník řízení dále namítá, že Úřad chybně interpretoval jeho vyjádření, neboť obec měla dlouhodobé negativní zkušenosti s provozem loterií v provozovně na adresním místě Ostravská 63 již před přijetím Vyhlášky 1/2016 a plánované změny v provozování loterií v této provozovně pouze akcelerovaly její rozhodnutí přijmout Vyhlášku 1/2016. Úřad k tomu uvádí, že dlouhodobé negativní zkušenosti nebyly ze strany obce podloženy žádnými písemnými doklady či záznamy a neodpovídají tomu ani záznamy policie, jak již bylo několikrát výše zdůrazněno. Pokud na předmětném adresním místě dlouhodobě docházelo k rušení nočního klidu či jinému narušování veřejného pořádku, působí nestandardně, že daná situace měla být řešena pouze formou nikde nezaznamenané ústní domluvy, aniž by byla doložena existence konkrétního problému a snaha obce o jeho řešení a odstranění (tj. minimálně kdo problém řešil, o jaké negativní jednání se jednalo, kdy k němu došlo, s kým a kdy bylo za provozovnu řešeno, příp. s jakým výsledkem). Tvrzení obce je tak neprůkazné.[83]V tomto směru Úřad rovněž nepovažuje za účelné provést výslechy svědků, jak navrhuje účastník řízení.

K chybnému určení počátku údajného protiprávního stavu

136. Dle účastníka řízení Úřad chybně určil počátek udržování údajného protiprávního stavu, když stanovil, že se obec dopouští přestupku od 2. ledna 2016, tedy ode dne účinnosti Vyhlášky 3/2015, až dosud, neboť následně přijatá Vyhláška 1/2016 pouze navázala na zavedený způsob regulace loterií v obci. Účastník řízení závěr Úřadu považuje za chybný, neboť Vyhláška 3/2015 nebyla pro její údajný diskriminační charakter napadena, obec navíc již několikrát ve svých podáních uvedla, že svým postupem pouze potvrdila několikaletý stav provozování loterií na jejím území, a to na adresních místech Ostravská 63 a Ostravská 159, a že nebyla nikdy podána žádost o provozování loterií na jiných místech.

137. Úřad nesouhlasí s názorem účastníka řízení o chybném určení počátku protiprávního stavu, neboť není v daném případě nezbytné, aby někdo diskriminační charakter Vyhlášky 3/2015, a tedy i narušení hospodářské soutěže, reálně namítal. Úřad zjišťuje z úřední povinnosti všechny okolnosti rozhodné pro posouzení jednání orgánu veřejné správy z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže a není omezen jen na skutečnosti uváděné v podnětu. Protože šetření ukázalo, že už při zavedení regulace provozování loterií Vyhláškou 3/2015 obec nestanovila žádná objektivní, transparentní a předem známá kritéria, dle nichž by výběr adresních míst provedla, a naopak jen převzala do vyhlášky dvě dosavadní adresní místa provozování, zvýhodnila tímto postupem provozovatele na těchto adresních místech a zafixovala stav adresních míst (aniž by se zabývala též jeho přiměřeností k cíli sledovanému regulací). Případné další zájemce pak nemá z důvodu absence mechanismu pro nakládání s žádostmi o provozování loterií na místech neuvedených v obecně závazné vyhlášce na základě čeho odmítnout (aby např. zdůvodnila, které z předem stanovených kritérií jimi nebylo splněno); podobně nebylo transparentně stanoveno, nedodržení kterých kritérií povede k vyřazení adresního místa z povolených míst a jak se bude prokazovat. Z uvedeného je pak zřejmé, že počátek porušení ZOHS nemohl být vztažen až k účinnosti Vyhlášky 1/2016. Pro zásah proti orgánům veřejné správy postačuje, aby konkrétní jednání bylo potenciálně schopné narušit (ohrozit) hospodářskou soutěž; takové stanovisko podporuje též odborná literatura,[84] soudní praxe[85] či ustálená praxe Úřadu.[86] Pokud se dále jedná o postup obce potvrzující několikaletý stav provozování loterií na jejím území, je tento dle Úřadu sám o sobě problematický. Je tomu tak z toho důvodu, že samotnou „fixací“ stavu konkrétních adresních míst, na kterých je možné provozovat loterie, dochází ke zvýhodnění provozovatelů loterií na povolených adresních místech a k vyloučení potenciálních zájemců o provozování loterií na místech jiných; to platí i tehdy, pokud obec aktuálně neeviduje žádnou žádost o provozování loterií na místě nepovoleném. V případě, kdy tedy obec neumožní zřízení dalších provozoven loterií na svém území, přičemž toto rozhodnutí dostatečně neodůvodní, nelze její postup považovat za nediskriminační. S ohledem na to, že obec Vyhláškou 3/2015 povolila provozování loterií pouze na adresních místech Ostravská 63 a Ostravská 159, aniž by takový výběr učinila na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, dopustila se protiprávního jednání spočívajícího v potenciálním narušení hospodářské soutěže.[87] Na základě uvedeného tedy Úřad potvrzuje své předchozí stanovisko a konstatuje, že počátek udržování protiprávního stavu stanovil korektně.

K údajnému narušení hospodářské soutěže

138. Účastník řízení dále namítá, že přijetím Vyhlášky 3/2015 fakticky nedošlo k žádné změně na trhu, ale pouze k zafixování stávajícího, dlouhodobě stabilního stavu, a přijetím Vyhlášky 1/2016 poté nebyla zvýhodněna žádná ze společností působících na území obce (KIMEX CASINO, a.s. a SYNOT TIP, a.s.), přičemž dopad na podnikání společností byl ve finanční sféře větší spíše u společnosti KIMEX CASINO, a.s., jež působila v obou provozovnách loterií na území obce, a na adresním místě Ostravská 63 měla umístěno podstatně více herních zařízení než společnost SYNOT TIP, a.s. Účastník řízení rovněž uvedl, že Úřad akcentoval, že za diskriminační nelze považovat přístup, kdy povolení není uděleno provozovnám, ve kterých docházelo k porušování zákona, přičemž oprávněnost svého postupu dále podložil odkazy na nálezy Ústavního soudu (nález ÚS 56/10 a nález Pl. ÚS 22/11 ze dne 27. září 2011), kdy Ústavní soud aproboval promítnutí negativní zkušenosti obce s provozovatelem loterií, v jehož provozovně docházelo k porušování právních předpisů, do vymezení míst, v nichž si obec provozování loterií nepřeje. Účastník řízení znovu zopakoval, že problémy s provozovnou na adrese Ostravská 63 byly veřejně známy a řešeny po delší dobu. Situace byla známá jak provozovateli provozovny, tak vlastníkovi celého objektu, přičemž tito ani po urgencích ze strany obce nezasáhli a nepřistoupili k žádným opatřením ke zjednání nápravy. Úřad k tomu uvádí, že z podkladů obdržených od obce Sviadnov a z policejních záznamů plyne, že v období před přijetím Vyhlášky 1/2016 (konkrétně od 1. ledna 2016 do 15. prosince 2016) bylo evidováno stejné množství přestupků na adrese obou provozoven na území obce. Vyřazení pouze jedné z provozoven tak Úřad shledal po provedeném šetření jako diskriminační, tedy nikoliv v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Obec pak nedoložila žádné záznamy prokazující řešení problémů, ani urgence vyzývající příslušné subjekty k nápravě. Pokud jde o argument účastníka řízení vztahující se ke zvýhodnění (respektive k absenci zvýhodnění) některé ze společností působících na území obce, Úřad rozvedl, v jakých aspektech regulace obce spatřuje potenciální narušení hospodářské soutěže (v případě Vyhlášky 3/2015), neboť skutečnost, že touto vyhláškou došlo k zafixování stávajícího, dlouhodobého stabilního stavu, neospravedlňuje to, že obec přijala regulaci loterií, aniž pro výběr adresních míst ve Vyhlášce 3/2015 stanovila kritéria, která by byla objektivní, nediskriminační a předem známá. Přijetím Vyhlášky 1/2016 pak došlo ke skutečnému narušení hospodářské soutěže, které mělo konkrétní dopad na provozovatele provozovny na adrese Ostravská 63 a dále na provozovatele loterií působící na této adrese, a to společnost SYNOT TIP, a.s.

K chybějícímu mechanismu pro nakládání s žádostmi případných zájemců

139. Účastník řízení rovněž namítá, že se nejeví účelné, vzhledem k působení pouze dvou provozovatelů loterií na území obce a k absenci jakýchkoliv žádostí o provozování loterií na jiných než na vyhláškou povolených adresních místech, vytvářet jakékoliv postupy/mechanismy pro nakládání s žádostmi nových zájemců o provozování loterií na území obce. Toto stanovisko dále podporuje i skutečností, že obec Sviadnov nedisponuje úřednickým aparátem, jenž by takové postupy mohl vytvářet a udržovat, proto jsou jakékoliv výtky Úřadu nepřípadné.

140. Úřad k této námitce uvádí, že existence mechanismu pro nakládání s žádostmi případných zájemců o provozování loterií je nezbytná, neboť obec by měla uplatňovat rovný a nediskriminační přístup vůči všem soutěžitelům na trhu, a to i těm, kteří zamýšlejí na daný trh vstoupit. Zákon o ochraně hospodářské soutěže vychází z principu i jen potenciálního narušení hospodářské soutěže (tzn. situace, kdy sice nedochází ke skutečnému narušení, ale takové narušení hrozí v budoucnu potenciálně), jak vyplývá i z ustanovení § 1 odst. 1 ZOHS.[88] Fixací vymezených adresních míst totiž dochází k eliminaci všech potenciálních soutěžitelů, kteří by na daný trh chtěli vstoupit (také tito by měli mít povědomí o tom, jaká kritéria obec nastavila, a dle nichž bude rozhodovat o zařazení jejich adresního místa do regulace). Pokud by se tedy v takových podmínkách objevil nový soutěžitel, jenž by měl zájem na vymezený trh provozování loterií či provozování provozoven (resp. po přijetí zákona o hazardních hrách na trh provozování hazardních her) na území obce vstoupit a žádal by o provozování na místě neuvedeném v obecně závazné vyhlášce, měl by být znám mechanismus, jímž se obec bude řídit při posouzení a vyřízení žádosti včetně kritérií, podle nichž bude tato žádost o provozování na místě neuvedeném v obecně závazné vyhlášce posuzována, jež zajistí, že rozhodování obce o takové žádosti bude objektivní a nediskriminační. Bez těchto principů nelze hovořit o rovném přístupu obce vůči všem soutěžitelům, a nasvědčuje spíše libovůli orgánu veřejné správy. S ohledem na uvedené důvody, tak nelze ani přijmout argumentaci účastníka řízení, že pokud obec nedisponuje příslušným úřednickým aparátem, měl by jí být takový neadekvátní postup alespoň částečně prominut.

K nesprávně zhodnoceným dopadům na provozovatele hazardních her

141. K námitce účastníka řízení, že Úřad nesprávně zhodnotil dopady na provozovatele hazardních her, neboť noví zájemci o provozování hazardních her mohli oslovit stávající provozovatele provozoven a nabídnout jim lepší podmínky než stávající provozovatelé hazardních her, Úřad plně odkazuje na část V. 4. 5. 2 tohoto rozhodnutí, kde se k předmětné problematice dostatečně vyjádřil.

Ke stanovení předpokládané sankce

142. Ke stanovení předpokládané sankce účastník řízení namítá, že Úřad „Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže“ uveřejněný v dubnu 2018 (dále též „Postup“)[89] aplikoval selektivně a využil pouze ta z relevantních kritérií, která jsou pro účastníka řízení přitěžující (jako závažnost přestupku, délka trvání protisoutěžního jednání, rozsah dotčeného území), a ignoroval ostatní kritéria, která by vyznívala pro účastníka řízení příznivě (legitimnost sledovaného cíle, prospěch účastníka řízení z narušení hospodářské soutěže či jednání obce Sviadnov v řízení před Úřadem). Dále účastník řízení namítal, že stanovení hodnot koeficientů a vstupní částky pokuty Úřadem mohou nést znaky svévole.

143. K námitkám ke stanovení pokuty Úřad uvádí následující. Není pravdivé tvrzení účastníka řízení, že Úřad nezohlednil všechna relevantní kritéria a zohlednil pouze kritéria přitěžující. Za prvé, kritéria závažnosti přestupku, délky protisoutěžního jednání a rozsahu dotčeného území nejsou sama o sobě přitěžující nebo polehčující. Za druhé, v případě obce Sviadnov má zohlednění jejího relativně malého území značný vliv na nižší pokutu oproti případům s dopadem na území větší. Za třetí, stanovená hodnota koeficientu závažnosti patří (v rámci škály do jeho maximální hodnoty 3) k nižším hodnotám a je zohledněna v souladu s dosavadní rozhodovací praxí Úřadu. K namítané absenci zohlednění jednání obce Sviadnov ve správním řízení před Úřadem při ukládání sankce je na místě poukázat na skutečnost, že účastník řízení při poskytování informací pouze plnil svou zákonnou povinnost, přičemž dokonce ne vždy poskytoval zcela průkazné informace (blíže viz bod 126 tohoto rozhodnutí).

144. Dále Úřad nesouhlasí s tvrzením účastníka řízení, že nezohlednil legitimnost sledovaného cíle či prospěch obce z narušení hospodářské soutěže, neboť obě tyto okolnosti Úřad ve sdělení výhrad i v tomto rozhodnutí výslovně zmiňuje. Úřad nesouhlasí ani s tvrzením účastníka řízení, že by hodnoty koeficientů a vstupní částku pokuty stanovil svévolně. Způsob stanovení pokuty je řádně odůvodněný, logický a konzistentní s dosavadní rozhodovací praxí a v souladu s Postupem při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

145. Účastník řízení dále namítá, že Úřad při posouzení likvidačnosti pokuty posuzoval pouze příjmy obce (za rok 2018 a rok 2019) a poměřuje je s indikovanou pokutou. Přehlíží přitom, že příjmy obce víceméně odpovídají i jejím rozpočtovým výdajům, jako jsou příspěvky na provoz mateřské školy, základní školy, domu s pečovatelskou službou, na provoz obce a další výdaje. Pokuta v jakékoli výši tak bude mít významný dopad do rozpočtu obce určeného na obecně prospěšné účely. K posouzení likvidačnosti pokuty účastník řízení rovněž namítá, že Úřad nezohledňuje odlišnost roku 2020 oproti rokům minulým, kdy lze očekávat snížení příjmové stránky rozpočtu obce.

146. K námitce Úřad uvádí, že pokuta by měla plnit také funkci určité „citelnosti“ pro porušitele a odrazit se negativně i v jeho majetkové sféře. Sankce nejsou ukládány jen těm soutěžitelům, kteří dosahují zisku, resp. hospodaří s přebytkem rozpočtu. V posuzovaném případě je pokuta ukládána za porušování ZOHS trvající téměř 5 let, přičemž je výše pokuty 107 tis. Kč velice nízká i pro obec o velikosti účastníka řízení, a to i při očekáváných nižších příjmech obecního rozpočtu v roce 2020. Dále Úřad odkazuje na posouzení likvidačnosti pokuty v bodu 166 tohoto rozhodnutí.

147. Návrh účastníka řízení na zastavení správního řízení pak Úřad neshledal důvodným.

VII. Vyměření pokutyVII. 1 Východiska pro uložení pokuty

148. Pokuta je Úřadem ukládána účastníkovi řízení na základě § 22aa ZOHS. Podle § 22aa odst. 1 ZOHS se orgán veřejné správy dopustí přestupku tím, že naruší hospodářskou soutěž v rozporu s § 19a odst. 1 ZOHS. Dle § 22aa odst. 2 ZOHS se za přestupek podle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

149. Stanovení výše pokuty v mezích ZOHS je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Dle judikatury českých soudů musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení.

150. Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených ZOHS (shodně i za porušení čl. 101 a 102 SFEU) vypracoval Postup, jehož účelem je veřejně deklarovat, jakým způsobem bude Úřad postupovat při stanovování výše pokut. Postup se aplikuje na správní řízení zahájená Úřadem po jeho účinnosti, což je i v tomto případě. Dosavadní „Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění“ uveřejněné v dubnu 2007,[90] neupravovaly postup při stanovení pokuty orgánům veřejné správy a tento byl nastaven rozhodovací správní praxí Úřadu. Postup nově v čl. 4 zahrnuje i kritéria pro jiný rámec výpočtu pokuty pro orgány veřejné správy oproti soutěžitelům a reflektuje tak správní praxi Úřadu, jež je odůvodněna odlišnostmi danými z povahy věci a Úřad neshledal důvody se od ní odchýlit.

151. Výše pokuty se stanoví s využitím správního uvážení Úřadu, což dokládá i závěr Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 11. července 2013, č. j. 7 As 15/2013- 56: „Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správního uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení.“

152. Jedním z kritérií vymezených v čl. 4.2 Postupu, jež Úřad zohledňuje při stanovení pokuty orgánům veřejné správy, je i délka trvání protisoutěžního jednání. Úřad uvážil její posouzení hodnotit pomocí koeficientu času, kdy pro dobu trvání do 1 roku včetně, uvážil koeficient 1 a pro dobu trvání 10 a více let koeficient 3, přičemž mezi těmito hodnotami koeficient roste lineárně. Uvedené rozpětí nastavil Úřad v rámci celkového mechanismu výpočtu pokuty správní praxí, neboť odráží spravedlivou adjustaci výše pokuty dle délky trvání přestupku, kdy maximální výše pokuty je u orgánů veřejné správy ZOHS stanovena na 10 000 000 Kč.

153. Při stanovení základní částky pokuty za závažnost Úřad u orgánů veřejné správy vychází z čl. 4.2 Postupu. Skutková podstata přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS zahrnuje široké spektrum jednání orgánů veřejné správy s různým dopadem na hospodářskou soutěž. Úřad proto považuje za účelné zvažovat při výměře pokuty za jednání orgánů veřejné správy celou řadu kritérií (relevantních pro daný případ), aby byl schopen zohlednit širokou škálu závažnosti takového jednání z hlediska jeho nebezpečnosti pro hospodářskou soutěž. Pro určení základní částky pokuty orgánu veřejné správy Úřad uvážil kritérium závažnosti hodnotit koeficientem v rozpětí do maximální výše 3. Uvedené rozpětí umožňuje zohlednit širokou škálu závažnosti od méně závažných až po nejzávažnější narušení hospodářské soutěže, přičemž Úřad ho takto nastavil v rámci celkového mechanismu výpočtu pokuty svou dosavadní správní praxí.

154. V souladu s čl. 4.2 Postupu, který stanoví, že je vhodné tam, kde je to účelné, přihlédnout k rozsahu dotčeného území, který může být vyjádřen např. prostřednictvím počtu obyvatel, Úřad zohlednil, že obecně závazné vyhlášky obcí mají působnost toliko na jejich území. Úřad proto uvážil při stanovení pokuty zohlednit velikost dotčeného území, na které jednání (zde obecně závazná vyhláška) dopadá, prostřednictvím počtu obyvatel obce určitým koeficientem; tento koeficient v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí a s ohledem na celkový mechanismus výpočtu pokuty stanovil v rozpětí od 0,05 do 3 s tím, že v případě obcí do 20 obyvatel včetně bude tento koeficient roven 0,05. Při počtu obyvatel 1 milion a více bude hodnota tohoto koeficientu 3. Jde o maximální výši koeficientu, neboť naprostá většina obcí i krajů má méně než 1 milion obyvatel.[91] Většina obcí v České republice má méně než několik tisíc obyvatel, drtivá většina obcí má méně než 100 000 obyvatel, a proto je důležité podrobněji diferencovat pokutu pro území s několika sty či tisíci obyvatel. V rámci rozpětí Úřad uvážil hranice pro 3 000 obyvatel odpovídající koeficientu 0,15,[92] pro 10 000 obyvatel odpovídající koeficientu 0,3, pro 100 000 obyvatel odpovídající koeficientu 2,[93] pro 1 milion obyvatel a více koeficient 3, přičemž v rámci těchto hranic se koeficient odpovídající počtu obyvatel stanoví lineárně.

155. Aby pokuta plnila preventivní i represivní funkci i v případě přestupků s dopadem na území s nízkým počtem obyvatel (většina obcí v České republice má méně než několik tisíc obyvatel), je do výše pokuty zahrnuta vstupní částka pokuty ve výši 10 000 Kč. Aby byl interval pokuty s její maximální výší 10 mil. Kč využit proporcionálně v celé šíři, je třeba tuto nejvyšší možnou hodnotu pokuty přiřadit nejdelšímu možnému času trvání přestupku (koeficient 3), nejvyššímu koeficientu závažnosti (koeficient 3), nejvyššímu koeficientu počtu obyvatel (koeficient 3), a to s připočtením vstupní částky pokuty 10 000 Kč. V takovém případě podíl odpovídající koeficientům času, závažnosti a koeficientu obyvatel ve výši 1 činí 370 000 Kč. Základní částka pokuty se tedy určí tak, že částka 370 000 Kč je vynásobena hodnotami koeficientů času, závažnosti a počtu obyvatel a následně je přičtena vstupní částka pokuty 10 000 Kč.

156. Dle § 39 s výjimkou písm. b) a § 40 přestupkového zákona a Postupu Úřad při ukládání pokuty vyhodnotí polehčující a přitěžující okolnosti, které vedou ke snížení nebo zvýšení pokuty, přičemž tento postup se rovněž uplatní v případě sankcí ukládaných orgánům veřejné správy.

VII. 2 Vyměření pokuty

157. Dle § 22b odst. 1 ZOHS Úřad při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Dle Postupu Úřad rovněž přihlédne při rozhodování o výši konkrétní pokuty k případnému opakování a délce trvání porušení zákona.

158. Při stanovení výše pokuty orgánu veřejné správy Úřad vyšel z následujících úvah. Nejprve stanovil základní částku pokuty odrážející závažnost vytýkaného jednání, přičemž rovněž zohlednil rozsah dotčeného území (výše popsaným způsobem – viz bod 154 tohoto rozhodnutí) a dále hodnotil délku protisoutěžního jednání. V dalším kroku vyhodnotil existenci případných přitěžujících a polehčujících okolností, které vedou ke zvýšení nebo snížení pokuty.

Závažnost přestupku

159. Dle § 22b odst. 1 ZOHS se při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne k závažnosti přestupku. Základním východiskem pro stanovení pokuty v přiměřené výši je proto skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti přestupku, za nějž je ukládán. Přestupkový zákon dále v § 38 přinesl demonstrativní výčet možných kritérií pro určení povahy a závažnosti přestupku.

160. V tomto rozhodnutí Úřad deklaruje porušení § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS (blíže viz bod 115 tohoto rozhodnutí).

161. Úřad při posouzení závažnosti vytýkaného jednání zohlednil, že účastník řízení sledoval svým jednáním legitimní cíl, kterým je regulace provozování loterií na území obce za účelem snížení škodlivých důsledků plynoucích z provozování loterií;[94]přičemž tato skutečnost se významným způsobem promítla do snížení výsledné výše koeficientu závažnosti. Účastník řízení však neprovedl regulaci loterií v obci Sviadnov způsobem, jenž by byl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a svým postupem tak bez objektivně ospravedlnitelných důvodů některé soutěžitele zvýhodnil, čímž jiným soutěžitelům ztížil či znemožnil působení na příslušném relevantním trhu, přičemž tato skutečnost se promítla do výsledné výše koeficientu závažnosti jeho vyšší hodnotou (v rámci škály do maximální hodnoty 3). Úřad však zároveň zohlednil, že po určitou část doby trvání přestupku[95] došlo jednáním účastníka řízení pouze k potenciálnímu narušení hospodářské soutěže, a nikoliv k narušení skutečnému, které bylo prokázáno až pro období od účinnosti Vyhlášky 1/2016. Dále Úřad zohlednil, že nebylo prokázáno, že měl účastník řízení z narušení hospodářské soutěže přímý prospěch, přičemž takové zjištění by případně vedlo k vyšší hodnotě koeficientu závažnosti. Úřad proto v souhrnu vyhodnotil koeficient závažnosti vytýkaného jednání hodnotou 1,18. Dále Úřad zohlednil rozsah dotčeného území, jenž odráží počet obyvatel obce Sviadnov (2 134),[96]který odpovídá v souladu s východisky specifikovanými v bodě 154 tohoto rozhodnutí hodnotě koeficientu obyvatel ve výši 0,120 (se zaokrouhlením na tři desetinná místa dolů).

162. Pokud jde o délku trvání porušení ZOHS, v řízení bylo prokázáno, že vytýkané jednání trvá od 2. ledna 2016 do současnosti. Pro stanovení výše pokuty tedy Úřad vycházel z trvání protisoutěžního jednání v délce 4 let a 11 měsíců (ke dni vydání rozhodnutí) a s ohledem na ni stanovil koeficient času ve výši 1,87 (se zaokrouhlením na 2 desetinná místa dolů).

163. Základní částka pokuty po zohlednění výše uvedeného v souladu s postupem uvedeným v bodě 155 tohoto rozhodnutí tak činí 107 973 Kč.

Přitěžující a polehčující okolnosti

164. Dle § 22b odst. 1 ZOHS se při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne mj. k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán. Dále se přihlédne k jednání orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Po určení základní částky pokuty Úřad podle okolností případu proto dále posoudí, zda existují přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem ke zvýšení nebo snížení pokuty. Přestupkový zákon uvádí demonstrativní výčet možných polehčujících a přitěžujících okolností v § 39[97] a § 40.

165. Žádné přitěžující či polehčující okolnosti, na jejichž základě by zvýšil nebo snížil základní částku pokuty, Úřad neshledal. Výsledná částka pokuty tak po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 107 000 Kč.

166. Závěrem se Úřad zabýval tím, zda pokuta nebude pro účastníka řízení likvidační. Pokuta 107 tis. Kč představuje cca 0,24 % z příjmů obce Sviadnov za rok 2019, které činily cca 43,7 mil. Kč,[98] a 0,28 % z příjmů obce Sviadnov za rok 2018, které činily cca 37,8 mil. Kč.[99] Pokutu tak nelze považovat za likvidační.

167. Úřad se při stanovení výše pokuty nezabýval možností mimořádného snížení výměry pokuty dle § 44 přestupkového zákona, neboť tento institut počítá se stanovením dolní hranice sazby pokuty. Vzhledem k tomu, že ZOHS v případě přestupků orgánů veřejné správy stanovuje pouze horní hranici sazby pokuty, tento institut se v řízeních u Úřadu z povahy věci neuplatní.

VII. 3 Úhrada pokuty

168. Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VIII. Náklady řízení

169. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS a spáchal přestupek dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti účastníku řízení nahradit náklady správního řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, na 1 000,‐ Kč.

170. Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol 2019000384.

IX. Závěr

171. Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že obci Sviadnov bylo prokázáno spáchání přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS, kterého se dopustila porušením § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS při regulaci loterií v obci. Proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

otisk úředního razítka

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

Obdrží:

Obec Sviadnov

Na Drahách 119

Sviadnov 739 25

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Viz dokument s poř. č. 1 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[2] Pozn. Úřadu: Dále v textu tohoto rozhodnutí bude pro obecná zákonná a judikaturní východiska platná dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, užívána zkratka „zákon o ochraně hospodářské soutěže“ a tam, kde půjde o konkrétně účinné časové znění tohoto zákona, bude toto v textu explicitně vyjádřeno.

[3] Pozn. Úřadu: V textu tohoto rozhodnutí jsou užívány rovněž pojmy „adresa“ nebo „místo“ jako synonyma povolených míst k provozování hazardních her na území obce.

[4] Dle § 50 odst. 4 zákona o loteriích mohla obec stanovit obecně závaznou vyhláškou, že sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona mohou být provozovány pouze na místech a v čase touto vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování uvedených loterií zakázáno, nebo úplně zakázat provozování uvedených loterií na celém území obce. Ačkoliv zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“), přinesl nové pojmosloví, rozdělení druhů loterií (dle nového pojmosloví hazardních her) i systém jejich povolování, pro účely tohoto správního řízení je zachována zkratka „loterie“, kterou se rozumí veškeré druhy loterií (resp. hazardních her), které je obec oprávněna regulovat. V případech, ve kterých je nutné odlišit loterie od hazardních her (např. v případě odlišení relevantních trhů a dopadů na soutěžitele), používá Úřad k odlišení pojem hazardní hry. Obecné judikaturní a metodické závěry vztahující se k regulaci loterií platí přiměřeně i pro regulaci hazardních her.

[5] Viz příloha č. 1 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[6] Viz dokument s poř. č. 2 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[7] Viz dokument s poř. č. 5 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[8] Pozn. Úřadu: Z přiložené nájemní smlouvy ze dne 28. listopadu 2016 plyne, že účelem nájmu je provozování pivnice a herny – BISTRO NA HUSINCI. Nájem byl sjednán od 1. prosince 2016. Viz dokument s poř. č. 5 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[9] Pozn. Úřadu: Stěžovatel uvedl, že kamerový systém byl v provozovně nainstalován již v období, kdy byl sám jejím provozovatelem (toto tvrzení doložil dokladem o zakoupení kamerového systému z roku 2008), a dále doložil doklady o zakoupení kamerového systému ze dne 13. ledna 2017, který měl pořídit nový provozovatel provozovny. Viz dokument s poř. č. 30 (včetně příloh) spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[10] Pozn. Úřadu: Tím je myšleno i provozování hazardních her dle terminologie zákona o hazardních hrách.

[11] Viz dokument s poř. č. 32 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[12] Pozn. Úřadu: Tím je myšleno i provozování hazardních her dle terminologie zákona o hazardních hrách.

[13] Viz dokument s poř. č. 42 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[14] Statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz příloha č. 5 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[15] Meze samostatné působnosti stanoví § 35 obecního zřízení a § 10 obecního zřízení vymezuje, k jakému účelu lze ukládat povinnosti obecně závaznou vyhláškou obce.

[16] Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. prosince 2007 jsou obce „ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy přímo zmocněny tvořit právo ve formě vydávání obecně závazných vyhlášek. Na rozdíl od vydávání právních předpisů v přenesené působnosti ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy, k vydávání obecně závazných vyhlášek v mezích své věcné působnosti, a to i když jsou jimi ukládány povinnosti, již obce žádné další zákonné zmocnění nepotřebují (s výhradou ukládání daní a poplatků vzhledem k čl. 11 odst. 5 Listiny)“. Ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy je chápáno jako dostačující zmocnění k originární normotvorbě.

[17] Dle ustálené judikatury Ústavního soudu lze § 10 obecního zřízení chápat jako generální klauzuli, která obcím dává široký prostor pro regulaci místních záležitostí veřejného pořádku. Rozdíl je pouze v tom, že dle § 50 odst. 4 zákona o loteriích bylo možné provozování loterií na některých veřejně přístupných místech zcela zakázat (nyní § 12 zákona o hazardních hrách), zatímco dle § 10 písm. a) obecního zřízení lze zakázat určité činnosti pouze na veřejných prostranstvích. Tyto závěry vyplývají jak z citovaného nálezu ÚS 56/10, tak z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/10 ze dne 14. června 2011.

[18] Pozn. Úřadu: Předmětem tohoto správního řízení je možné porušení § 19a odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže obcí Sviadnov, a to vydáním Vyhlášek 3/2015 a 1/2016, přičemž tyto byly vydány za účinnosti zákona o loteriích. Dle § 138 odst. 2 zákona o hazardních hrách se obecně závazné vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 zákona o loteriích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za obecně závazné vyhlášky vydané dle § 12 tohoto zákona. Ačkoliv zákon o hazardních hrách přinesl zcela nové pojmosloví, rozdělení druhů loterií (dle nového pojmosloví hazardních her) i systém jejich povolování, obce na základě § 138 tohoto zákona nejsou povinny v reakci na tuto novou právní úpravu bezprostředně přijmout novou obecně závaznou vyhlášku.

[19] Pozn. Úřadu: Jedná se o nálezy, v nichž Ústavní soud posuzoval návrhy Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazných vyhlášek obcí, které zakazovaly či omezovaly umisťování hracích přístrojů na území obce.

[20] Viz příloha č. 3 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[21] Viz příloha č. 10 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[22] Viz příloha č. 11 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[23] Viz dokument s poř. č. 2 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[24] Viz dokument s poř. č. 3 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[25] Viz dokument s poř. č. 40 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[26] Viz dokument s poř. č. 3 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[27] Pozn. Úřadu: K žádosti Úřadu však obec nedoložila žádné dokumenty, které by dokládaly, že kritéria pro výběr adresního místa stanového Vyhláškou 1/2016 byla předem známá, resp. že soutěžitelé měli možnost se předem s kritérii seznámit.

[28] Viz dokument s poř. č. 8 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[29] Pozn. Úřadu: V zápisu z jednání zastupitelstva ze dne 15. prosince 2016 je toto usnesení označeno jako „10-13/10“.

[30] Viz příloha č. 2 dokumentu s poř. č. 8 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[31] Viz příloha č. 1 dokumentu s poř. č. 8 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[32] Viz dokument s poř. č. 16 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[33] Viz dokument s poř. č. 10 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[34] Viz upřesnění Policie ČR týkající se období od 1. ledna 2016 do 15. prosince 2016 zaslané k doplňujícímu dotazu Úřadu (poslední věta v bodě 31).

[35] Viz dokument s poř. č. 20 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[36] Viz dokument s poř. č. 31 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[37] Viz dokument s poř. č. 41 (včetně příloh) spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[38] Viz dokument s poř. č. 41 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[39] Srov. podmínky pro povolování loterií Ministerstvem financí dle zákona o loteriích, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/vseobecne-podminky/podminky-pro-vydani-povoleni-k-provozova-8633. Viz příloha č. 13 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[40] Sázkové hry, loterie a jiné podobné hry, jejichž povolení není vázáno na konkrétní provozovnu, nelze považovat za součást relevantního trhu, neboť mají odlišný charakter, a obec ani není oprávněna je regulovat. Součástí relevantního trhu nejsou ani kurzové sázky dle ustanovení § 2 písm. h) zákona o loteriích dostupné v sázkových kancelářích, neboť jejich povolení je sice vázáno na konkrétní místo, avšak mají odlišný charakter (jedná se o sázky na sportovní události či události veřejného zájmu), a obec ani není oprávněna místo, kde vznikne sázková kancelář, stanovit (dle § 21 zákona o loteriích Ministerstvo financí v povolení schválí počet a umístění sázkových kanceláří).

[41]Zvláštní provozní režim vyžaduje dohled osoby odpovědné za dodržování zákazu hry osob mladších 18 let, kterým je z důvodu zamezení jejich účasti na hře vstup zakázán a) do celého prostoru provozovny, nebo b) do místnosti v provozovně výhradně určené k provozování výherních hracích přístrojů, nebo c) do oddělené části provozovny určené k provozování výherních hracích přístrojů. Prakticky tak bylo možné umístit herní zařízení (VHP/IVT) i do provozoven s jiným účelem využití nežli je herna/kasino, a to do pohostinských provozoven, barů, apod., při splnění těchto podmínek.

[42] V jakých provozovnách lze provozovat turnaj malého rozsahu, není zákonem o hazardních hrách výslovně upraveno, ovšem v souladu s § 67 odst. 4 a § 68 odst. 3 tohoto zákona nemůže být tento typ hazardní hry provozován ani v herně, ani v kasinu. Turnaj malého rozsahu je ve své podstatě subkategorií živé hry, která je definována omezenou výší vkladu a počtem účastníků hazardní hry, a v návaznosti na to odlišnou skupinou osob, které se mohou stát provozovateli tohoto druhu hazardní hry, tj. právnické osoby, jejichž předmětem hlavní činnosti není podnikání.

[43] Obdobně jako loterie dle zákona o loteriích, viz bod 40 tohoto rozhodnutí.

[44] Dle § 99 odst. 2 písm. d) zákona o hazardních hrách k žádosti o povolení k umístění herního prostoru žadatel přiloží mj. doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž má být provozována hazardní hra; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.

[45] Viz bod 38 tohoto rozhodnutí.

[46] Dle § 12 zákona o hazardních hrách může obec vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, že bingo, technická hra, živá hra nebo turnaj malého rozsahu mohou být provozovány pouze na místech a v čase určených obecně závaznou vyhláškou, nebo stanoví, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování těchto hazardních her zakázáno, anebo stanoví, že provozování těchto hazardních her je na celém území obce zcela zakázáno.

[47] Pozn. Úřadu: Ve vymezeném relevantním trhu nejsou zahrnuty loterie (§ 18 a násl. zákona o hazardních hrách), kursová sázka a totalizátorová hra (§ 27 a násl. téhož zákona), internetová hra § 73 a násl. téhož zákona ani tombola (§ 61 a násl. téhož zákona). Na rozdíl od hazardních her zahrnutých do relevantního trhu mají odlišný charakter (jedná se o loterii nebo sázky na sportovní události či události veřejného zájmu), zároveň obec ani není oprávněna regulovat jejich umístění (místo loterie nebo místo, kde vznikne sázková kancelář) a čas provozu dle § 12 nebo § 97 a násl. téhož zákona a nepodléhají povinnosti být provozovány v herním prostoru (tj. herně nebo kasinu) dle ustanovení § 65 a násl. téhož zákona. Výše zmíněné hazardní hry tak nelze považovat za součást relevantního trhu.

[48] Pozn. Úřadu: § 136 zákona o hazardních hrách upravuje, jaké typy loterií dle zákona o loteriích odpovídají konkrétním typům hazardních her, tj. bingu, technické hře, živé hře dle zákona o hazardních hrách, přičemž pokud je provozovateli loterií uděleno povolení k provozování některého typu loterie dle zákona o loteriích, pak se považuje za základní povolení k provozování odpovídajícího typu hazardní hry. Turnaj malého rozsahu je hazardní hrou s odlišným režimem, neboť jeho provozovatelem může být pouze právnická osoba, jejímž předmětem hlavní činnosti není podnikání (§ 6 odst. 3 písm. b) zákona o hazardních hrách), nevztahují se na něj ustanovení o herním prostoru, ani nepodléhají povolovacímu režimu dle § 85 zákona o hazardních hrách.

[49] Pozn. Úřadu: Ustanovení § 136 zákona o hazardních hrách, zejména odst. 9 stanoví, že dříve vydaná povolení k provozování loterií, vyjmenovaná v § 136 odst. 1 až 8 téhož zákona, zanikají nejpozději 6 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Šlo však o nejzazší termín, přičemž dle přehledů doby platnosti povolení zveřejňovaných Ministerstvem financí platnost většiny dřívějších povolení „doběhla“ do konce roku 2019. Dle § 138 odst. 2 zákona o hazardních hrách se obecně závazné vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 zákona o loteriích přede dnem nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách považují za obecně závazné vyhlášky dle zákona o hazardních hrách.

[50] Pozn. Úřadu: S tímto přístupem Úřadu souhlasí i Krajský soud v Brně, který v bodě 44 rozsudku ze dne 21. května 2020, č. j. 30 Af 5/2018-261 (dále též „Rozsudek Bílina“) uvedl, že „geograficky relevantní trh je především determinován právě působností a dopadem té které obecně závazné vyhlášky, jenž může zcela autonomně formovat soutěžní prostředí zcela nezávislé na obci jiné.“

Dostupné na: https://www.uohs.cz/download/sbirky_rozhodnuti/rozsudky_HS/30Af5_2018_261.pdf.

[51] Dle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod: „Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.“ Již před účinností přestupkového zákona Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. října 2004, č. j. 6 A 126/2002 - 27, dovodil, že daný článek Listiny základních práv a svobod dopadá i do oblasti správního trestání.

[52] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 2007, č. j. 9 As 40/2007 – 61.

[53] Viz Informační list Úřadu 4/2014 Dozor nad orgány veřejné správy, v němž Úřad shrnul zásadní informace, jež by měly mít orgány veřejné správy na zřeteli, aby se vyvarovaly možného porušení soutěžního práva, dostupný na: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy/2014.html.

Viz příloha č. 2 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[54] Po novele zákona o ochraně hospodářské soutěže učiněné zákonem č. 293/2016 Sb. Úřad již dle § 19a odst. 2 ZOHS nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu nebo b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu.

[55] Viz příloha č. 15 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[56] Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz příloha č. 14 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[57] Srov. Právní výklad zákona o hazardních hrách (zpracovaný 1. září 2016). Viz příloha č. 14 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[58] Srov. Právní výklad zákona o loteriích. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-15-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz příloha č. 15 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[59] Srov. Právní výklad zákona o hazardních hrách. Viz příloha č. 14 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[60]Úřad je pak povinen dle § 19a odst. 4 ZOHS v případě narušení hospodářské soutěže orgánem územní samosprávy při výkonu samosprávy zaslat Ministerstvu vnitra pravomocné rozhodnutí o narušení hospodářské soutěže a na jeho žádost mu postoupit i správní spis.

[61] Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 293/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, Dostupná na: https://www.beck-online.cz.

[62] Pozn. Úřadu: Vyřazení adresního místa Ostravská 63 z Vyhlášky 3/2015 bude podrobně rozebráno níže v samostatné části.

[63] Pozn. Úřadu: V případě Vyhlášky 3/2015 byl v pozvánce na jednání zastupitelstva uveden samostatný bod týkající se regulace loterií. Rada obce Sviadnov zároveň v případě Vyhlášky 3/2015 před jednáním zastupitelstva projednala materiál k tomuto bodu, zatímco v případě Vyhlášky 1/2016 z veřejně dostupných materiálů neplyne, že by se jejím návrhem Rada obce Sviadnov zabývala. Viz přílohy č. 7 a 8 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[64] Pozn. Úřadu: Obec pouze předem avizovala (v rámci návrhu Vyhlášky 3/2015), že bude zohledňovat nedodržování veřejného pořádku (resp. rušení nočního klidu) jako důvod pro případné vyřazení adresního místa z obecně závazné vyhlášky. Úřad přitom považuje za oprávněné, že obec v případě opakovaného (a prokázaného) narušování veřejného pořádku problematickou provozovnu vyřadí.

[65] Pozn. Úřadu: Obec k žádosti Úřadu o vyjasnění těchto protikladných tvrzení (tedy, kdy došlo k zahájení provozování provozovny na adresním místě Ostravská 63 nájemcem) uvedla, že již nedisponuje přesnými požadovanými údaji, nicméně negativní doprovodné jevy spojené s provozováním loterií na adrese Ostravská 63 byly této provozovně vždy bez jakýchkoliv pochybností přičitatelné, a navíc se postupem času stupňovaly. Obec při zvažování regulace loterií vycházela ze zjištěných skutečností, že provozování loterií na adrese Ostravská 63 má spočívat v nepřetržitém provozu s navýšením počtu herních zařízení, čímž došlo k podstatné změně charakteru celého provozu (dříve se jednalo o pohostinské zařízení), a proto přistoupila k přijetí Vyhlášky 1/2016.

[66] Pozn. Úřadu: I kdyby nájemce zahájil provozování již od 1. prosince 2016, jak je uvedeno v nájemní smlouvě, Vyhláška 1/2016 byla vydána o pouhých 14 dní později, což se jeví jako krátká doba pro zhodnocení narušování veřejného pořádku v důsledku změny charakteru provozovny a přikročení k vyřazení adresního místa Ostravská 63 z obecně závazné vyhlášky.

[67] Viz příloha č. 11 a 12 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[68] „Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou, že sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 mohou být provozovány pouze na místech a v čase touto vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování uvedených loterií a jiných podobných her zakázáno, nebo úplně zakázat provozování uvedených loterií a jiných podobných her na celém území obce.“

[69] Viz příloha č. 39 dokumentu s poř. č. 29 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[70] Viz příloha č. 44 dokumentu s poř. č. 29 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[71] Viz příloha č. 16 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[72] Viz příloha č. 17 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[73] Viz příloha č. 18 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[74] Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 22. prosince 2016, č.j. MF-43524/2016/34-2 a č.j. MF-43525/2016/34-3, a rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 2. ledna 2017, č.j. MF-43476/2016/34-3. Viz přílohy č. 44, 45 a 46 dokumentu s poř. č. 29 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[75] Pozn. Úřadu: V této souvislosti obec uvedla, že v provozovně na adrese Ostravská 63 jednání návštěvníků provozovny neusměrňovala ani její obsluha či majitel objektu.

[76] Pozn. Úřadu: Ačkoliv kritérium dodržování veřejného pořádku považuje Úřad za nediskriminační a objektivní, „zafixování“ míst, na nichž se nacházejí provozovny k určitému datu, za takové kritérium považovat nelze – viz body 87 až 90 tohoto rozhodnutí. Úřad proto způsob provedení regulace jako celku posoudil tak, že kritéria pro výběr adresních míst nesplňují shora uvedené požadavky.

[77] Pozn. Úřadu: Jedná se o adresní místa Ostravská 63 a Ostravská 159.

[78] Viz dokument s poř. č. 46 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[79] „[s] ohledem na výše uvedené, zejména na postup města za účelem ochrany veřejného pořádku, snahu o zachování provozovny, která splňuje nejpřísnější zákonné požadavky na provoz loterií a legislativní změnu, která vede k vyloučení provozovny se zvláštním režimem provozu, není dán veřejný zájem na zahájení řízení, a proto Úřad dle § 21 odst. 2 zákona řízení nezahájí a věc odkládá.“

[80] Pozn. Úřadu: Ta sice měla povolení Ministerstva financí na status kasino, fakticky v té době jeho provoz nezahájila a fungovala jako herna.

[81] Viz dokument s poř. č. 46 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[82] Viz dokument s poř. č. 3 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[83] Pozn. Úřadu: I v Právním výkladu zákona o loteriích, kterým Ministerstvo vnitra poskytuje obcím návod k regulaci provozování loterií v obecně závazných vyhláškách (viz bod 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí) se doporučuje obcím dokládat písemné důkazy o případném porušování veřejného pořádku provozovnou loterií, jako důvodu pro její nezařazení či vyřazení z regulace loterií na území obce - cit.: „Pokud jde o případné vydání regulační obecně závazné vyhlášky z důvodu narušování veřejného pořádku, dovolujeme si obce upozornit, že konstatování narušování veřejného pořádku by mělo mít racionální základ, např. se opírat o záznamy obecní policie, které by obec měla mít k dispozici propřípadný následný přezkum zákonnosti obecně závazné vyhlášky. Dále je nutno vzít v potaz i skutečnost, že pokud dochází na území obce k narušování veřejného pořádku v souvislosti s určitou provozovnou ve vlastnictví konkrétního provozovatele, nemusí k narušování veřejného pořádku docházet i v případě, pokud je daná provozovna ve vlastnictví jiného provozovatele…“.

[84] KINDL, Jiří. § 1 [Úvodní ustanovení]. In: KINDL, Jiří, MUNKOVÁ, Jindřiška. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 13. ISBN 978-80-7400-627-2. „Z ustanovení § 1 odst. 1 plyne, že jednotlivé delikty upravené v zákoně jsou (co se týče dopadu na hospodářskou soutěž) postaveny na ohrožovacím principu, jelikož do zmíněné legislativní zkratky „narušení“ hospodářské soutěže spadá i její prosté ohrožení.“

[85] Například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 1 Afs 78/2008-721, dle kterého „Ze znění uvedeného ustanovení, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 9. 1. 2007, čj. 1 As 19/2006-55), je zřejmé, že zákon č. 143/2001 Sb. je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zákonem zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla nebo aby následek již fakticky nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde taková „dohoda“, která k takovému následku může vést, a to bez ohledu na úmysl, který k přijetí takového rozhodnutí vedl.“

[86] Viz například rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci „Bílina“ č.j.: ÚOHS-R0007/2017/HS-33348/2017/310/AŠi ze dne 13. listopadu 2017, nebo rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci „Děčín“ č.j.: ÚOHS-R145/2017/HS-14196/2018/310/AŠi ze dne 15. května 2018, nebo rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci „sdružení pohřebnictví“ č. j.: UOHS-R 126/2008/01-3227/2009/310/ADr ze dne 18. března 2009.

[87] V případě Vyhlášky 1/2016, která umožnila provozování loterií pouze na adresním místě Ostravská 159, se již jedná o skutečné narušení hospodářské soutěže, neboť Úřad neshledal postup obce při vyřazení adresního místa Ostravská 63 z Vyhlášky 3/2015 objektivně ospravedlnitelným a své stanovisko dostatečně zdůvodnil v části tohoto rozhodnutí označené jako „Vyřazení adresního místa Ostravská 63 z Vyhlášky 3/2015“.

[88] Dle tohoto ustanovení ZOHS upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení.

[89]Dostupné na: https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/CR/Metodika_pokut_2018_04.pdf. Viz příloha č. 6 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[90]Dostupné na: https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/SoftLaw/zasady_stanovovani_pokut.pdf.

[91] Pozn. Úřadu: Nad 1 milion obyvatel má pouze hlavní město Praha a 3 další kraje, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722001.pdf/3554a4b2-118f-46ae-9105-8764faa1d6eb?version=1.1. Viz příloha č. 4 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[92] Pozn. Úřadu: 5 800 obcí (to je více než 92 % z celkového počtu 6 254) má méně než 3 000 obyvatel a 322 obcí má více než 3 000 a méně než 10 000 obyvatel, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz příloha č. 5 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[93] Pozn. Úřadu: Více než 100 000 obyvatel má v současné době pouze 6 obcí, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz příloha č. 5 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[94] Z nálezu ÚS 56/10 vyplývá, že je notorietou, že hazardní hry se vyskytují převážně na okraji společensky akceptovaných aktivit. Herny lákající k okamžitým a zdánlivě snadným výhrám se staly typickým koloritem nejen předměstí českých měst, ale už i jejich center a center menších obcí, a se všemi navazujícími společensky škodlivými aktivitami představují ohrožení veřejného pořádku a pokojného soužití v obci.

[95] Pozn. Úřadu: Potenciální narušení hospodářské soutěže trvalo po období jednoho roku z celkového období trvání protisoutěžního jednání v délce 4 let a 11 měsíců.

[96]Statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz příloha č. 5 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[97] Pozn. Úřadu: Pro řízení u Úřadu platí § 39 (s vyloučením písm. b) přestupkového zákona).

[98] 43 700 695 Kč, viz závěrečný účet za rok 2019 obce Sviadnov, dostupný na webu obce Sviadnov: http://m.sviadnov.cz/assets/File.ashx?id_org=16067&id_dokumenty=4570. Viz příloha č. 19 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

[99] 37 832 457 Kč, viz závěrečný účet za rok 2018 obce Sviadnov, dostupný na webu obce Sviadnov: http://m.sviadnov.cz/assets/File.ashx?id_org=16067&id_dokumenty=3845. Viz příloha č. 20 dokumentu s poř. č. 43 spisu sp. zn. ÚOHS-S0384/2019/VS.

", "next": 0}