zadávacího řízení a zda tedy byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek
o celou její původní délku.
161. Úřad připomíná, že provedenou změnou zadávacích podmínek zadavatel v rámci technických
podmínek definovaných v příloze č. 8 zadávací dokumentace připustil kromě hliníkového
provedení také provedení v plastu. Z podaného návrhu je zřejmé, že dodavatelem,
ve prospěch něhož měly být zadávací podmínky zmírněny, je dle svého tvrzení sám
navrhovatel, který uvedl, že danou variantou mu bylo umožněno splnit zadávací podmínky
a podat nabídku.
162. V souvislosti s otázkou možného rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů se Úřad
navrhovatele dotazoval, zda je mu „známo, že by jiní dodavatelé disponovali pouze variantou
předřadníku s krytím IP 67 či vyšším v plastovém provedení (…)“. Tímto dotazem přitom Úřad
sledoval zjištění informace, zda na relevantním trhu existují dodavatelé, kteří disponují
zadavatelem požadovaným předřadníkem výhradně jen v plastovém provedení, neboť právě
tento okruh dodavatelů je ten, o nějž byl rozšířen původní stav před provedenou změnou na
37
Č.j.: ÚOHS-35783/2023/510
základě Vysvětlení ZD č. 4. Pokud by totiž Úřad zjistil, že na relevantním trhu žádný takový
dodavatel nefiguruje, pak lze stěží dospět k závěru, že provedenou změnou byl rozšířen
okruh dodavatelů.
163. Na výše uvedenou otázku navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2023 odpověděl tak,
že mu není známo, že by někdo z „výrobců“ používal standardně předřadník se „stupněm
krytí IP 67“, ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení. Vzhledem k tomu,
že se navrhovatel v podaném vyjádření omezil pouze na výrobce osvětlení (a nikoli
dodavatele) a vyslovení názoru, co je standardně využíváno, čímž de facto Úřadu nesdělil
požadované informace, se Úřad navrhovatele opětovně na totéž dotázal usnesením ze dne
1. 8. 2023. Ve vyjádření ze dne 3. 8. 2023 následně navrhovatel uvedl přehled dodavatelů,
„kteří běžně nedisponují výrobkem požadovaným zadavatelem“ (předřadník IP67), přičemž
těmito dodavateli byly zároveň společnosti spolupracující s navrhovatelem, jejichž řešení
svítidel zamýšlel poskytnout v rámci nabídky. Současně navrhovatel zopakoval, že mu není
známo, že by někdo z výrobců moderního LED osvětlení „používal standardně předřadník
IP67 ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení“.
164. Přestože tedy navrhovatel na žádost o identifikaci dodavatelů, kteří by disponovali pouze
variantou předřadníku se stupněm krytí IP 67 (či vyšším) v plastovém provedení, jmenoval
některé dodavatele, ve vztahu k nim pouze uvedl, že běžně nedisponují předřadníkem IP 67.
Navrhovatel tedy opětovně neidentifikoval žádné dodavatele, kteří disponují zadavatelem
požadovaným předřadníkem s krytím IP 67 pouze v plastovém provedení. Z obsahu vyjádření
navrhovatele nelze učinit jiný závěr než ten, že jím jmenovaní dodavatelé nedisponují
předřadníkem IP 67 v žádném provedení, ať už plastovém či hliníkovém. V situaci, kdy Úřad
shledal požadavek zadavatele na vyšší krytí (IP 67) u komponentu předřadníku jako
oprávněný (viz výše), je tedy zřejmé, že navrhovatelem jmenovaní dodavatelé nejsou
relevantními dodavateli, kteří by byli schopni alespoň po zadavatelem provedené změně
splnit zadávací podmínky. Prostřednictvím navrhovatele tedy nebyli identifikováni žádní
dodavatelé, kteří by disponovali variantou předřadníku s krytím IP 67 či vyšším pouze
v plastovém provedení.
165. Úřad si je nicméně vědom, že dodavatelem, kterého mohla zadavatelem provedená změna
ovlivnit co do možnosti podat nabídku, může být právě osoba navrhovatele. Jak ovšem plyne
z odůvodnění tohoto rozhodnutí výše, Úřad se navrhovatele dotazoval na specifikaci
„obdobného řešení“, které by dle jeho tvrzení v podaném návrhu vedlo k naplnění předmětu
veřejné zakázky, v souvislosti s nímž navrhovatel předložil Úřadu technický list předřadníku.
V tomto technickém listu výrobku se přitom uvádí jednak parametr „IP66/IP67“ a jednak
informace, podle níž „Vysoká účinnost těchto předřadníků a kompaktní kovové pouzdro
umožňují jejich chladnější provoz, což výrazně zvyšuje spolehlivost a prodlužuje životnost
výrobku.“3. Z vyjádření navrhovatele ze dne 22. 8. 2023 tedy vyplývá, že již od počátku
zadávacího řízení navrhovatel disponuje předřadníkem se stupněm krytí IP 67, a to dokonce
v kovovém provedení, což dokazuje překlad dodaného technického listu, který byl
navrhovatelem předložen spolu s vyjádřením ze dne 22. 8. 2023. Navrhovatel přitom
v návrhu k plastovému provedení výslovně uvedl, že „(…) mu touto variantou bylo umožněno
splnit zadávací podmínky, a tudíž možnost podat nabídku (…)“. V kontextu právě uvedeného
3
viz překlad technického listu provedeného Úřadem; zvýraznění textu bylo provedeno Úřadem
38
Č.j.: ÚOHS-35783/2023/510
se tak jeví tvrzení navrhovatele v tom smyslu, že až zadavatelem provedená změna mu
umožnila splnit zadávací podmínku a podat nabídku, jako nepravdivé. Nadto Úřad podotýká,
že není ani zřejmé, z jakého důvodu navrhovatel v podaných námitkách neuvedl,
že provedenou v důsledku provedené změny zadávací dokumentace dotčenou zadávací
podmínku splňuje (jak činí v podaném návrhu), a to tak, aby se k ní mohl zadavatel
relevantním způsobem vyjádřit již v rozhodnutí o námitkách. Pro úplnost Úřad podotýká,
že i v případě, že by materiálem onoho kovu, z něhož má být vyroben navrhovatelem
nabízený kryt předřadníku, byl jiný materiál nežli zadavatelem požadovaný hliník,
argumentace navrhovatele by již od samého počátku postrádala smyslu, jelikož je zřejmé,
že navrhovatel se od zadavatele domáhal připuštění plastového provedení předřadníku,
po jehož deklaraci zadavatele tvrdil, že zadávací podmínky již splňuje.
166. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v šetřeném případě nelze navrhovateli přisvědčit v tom
smyslu, že zadavatelem provedená změna zadávacích podmínek (tj. připuštění plastového
provedení předřadníku) mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, když bylo v rámci
správního řízení zjištěno, že navrhovatel disponuje předřadníkem v původně (tj. před
provedenou změnou) požadovaném materiálovém provedení a když ani sám navrhovatel
neidentifikoval dodavatele, které mohla daná změna ovlivnit (tedy takových, kteří by byli
schopni podat nabídku až po provedení změny zadavatelem). V kontextu právě řešeného
případu, kdy dotčená změna se týkala pouze jednoho dílčího komponentu a současně
se v případě dané problematické součástky jedná o komponent, který je volně k dispozici
na relevantním trhu [což dokazuje i počet nabídek, které dle údajů ve vyplněných formulářích
dotčený požadavek splnily (6)], nelze dospět k závěru, že v důsledku zadavatelem provedené
změny mohlo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří byli schopni zadavateli podat nabídku
na plnění veřejné zakázky. Úřad má tudíž za to, že ačkoli provedená změna mohla mít vliv
na zpracování nabídky (když dodavatelé měli po provedené změně možnost zakalkulovat
do nabídky jiný výrobek – v jiném materiálovém provedení), nejednalo se o změnu, která
mohla mít za následek rozšíření okruhu možných dodavatelů.
167. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v šetřeném případě neshledal důvod, pro
který by byl zadavatel povinen na základě změny zadávací podmínek popsané ve Vysvětlení
ZD č. 4 (tj. umožnění nabídky plastového provedení předřadníku) prodloužit lhůtu pro podání
nabídek tak, aby od okamžiku odeslání změny činila nejméně celou původní délku
stanovenou zadavatelem, jelikož nebylo prokázáno, že by zadavatelem provedená změna
měla za následek rozšíření okruhu možných dodavatelů.
168. Pro úplnost Úřad podotýká, že navrhovatel namítal výhradně neprodloužení lhůty pro podání
nabídek o celou její délku v důsledku domnělého rozšíření okruhu možných dodavatelů,
a tedy podaným návrhem nebrojil proti případné nedostatečnosti/nepřiměřenosti
prodloužení lhůty o sedm dní, a proto se Úřad otázkou přiměřenosti takového prodloužení
dále nezabýval.
K dalším namítaným skutečnostem
169. Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když
označil navrhovatelem podané námitky za nedůvodné, jelikož byly podány na samém konci
lhůty pro podání nabídek. K této otázce Úřad uvádí, že nelze souhlasit s tvrzením
navrhovatele, že námitky byly zadavatelem označeny za nedůvodné na základě doby jejich
39
Č.j.: ÚOHS-35783/2023/510
podání. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách výslovně uvádí, že „[s] ohledem na čas přijetí
námitek (11 min. před koncem lhůty pro podání nabídek) pro úplnost sděluje, že – byť takový
postup ZZVZ stěžovateli umožňuje – byl stěžovatel zjevně při podání námitek veden pouze
snahou o zrušení zadávacího řízení (…) Jelikož však zadávací podmínky a postup zadavatele
byl zcela v souladu se zákonem, není toto nijak podstatné pro rozhodnutí o námitkách.“.
Je tedy zřejmé, že nedůvodnost námitek navrhovatele zadavatel nedovodil z informací o čase
přijetí námitek, naopak zadavatel výslovně uvedl, že uvedený postup (tj. podání námitek
na samém konci lhůty pro podání nabídek) je navrhovateli zákonem umožněn.
170. K tvrzení zadavatele ve vyjádření k návrhu, podle něhož navrhovateli nemohla vzniknout
újma, když navrhovatel namítané zadávací podmínky splňuje Úřad uvádí následující.
171. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených
správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona,
v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení
důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit
v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li
součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle §
255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na
veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
172. Z § 251 odst. 1 věty první zákona tedy mj. vyplývá, že v návrhu na zahájení správního řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele musí navrhovatel nejen uvést, v čem spatřuje porušení
zákona zadavatelem při zadávání veřejné zakázky, ale rovněž jaká újma mu v této souvislosti
vznikla nebo hrozí.
173. K samotnému pojmu „újma“ Úřad uvádí, že tento je pojmem širším než pojem „škoda“ a měl
by být vykládán extenzivně, aby nedocházelo k omezování možnosti přezkumu postupu
zadavatelů. V této souvislosti lze dále odkázat4 např. na rozhodnutí předsedy Úřadu
č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ-10447/2010/310-ASc ze dne 15. 7. 2010, v němž předseda Úřadu
konstatoval, že „(…) v zásadě postačí, aby byla prokázána alespoň v tom smyslu, že uchazeč
ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat. Pro úplnost dodávám,
že újma je pojmem širším, a tedy v sobě může zahrnovat jak materiální a v daný okamžik
vyčíslitelnou škodu, tak škodu, jejíž výši je obtížné či nemožné v okamžiku podání námitek
přesně stanovit, a to zejména proto, že v raných stádiích zadávacího řízení před hodnocením
nabídek může být přinejmenším obtížné určit, zda by stěžovatelova nabídka vůbec mohla být
vybrána jako nejvhodnější. Nelze vyloučit ani škodu imateriální.“. K tomu Úřad dále
s odkazem např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S28/2010/VZ-3550/2010/510/IFa ze dne
23. 3. 2010 dodává, že „(…) újma nemusí být vyčíslena, stačí např. obecné vymezení následku
jednání zadavatele vůči stěžovateli, (…).“.
174. V šetřeném případě navrhovatel v návrhu uvádí, že mu vznikla újma spočívající v nemožnosti
účastnit se zadávacího řízení a v případě úspěchu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.
Úřad předně k tvrzení zadavatele, že samotný navrhovatel uvedl, že zadávací podmínky
splňuje, konstatuje, že z obsahu návrhu taková skutečnost neplyne. Navrhovatel v podaném
návrhu netvrdí, že by jednak disponoval všemi zadavatelem požadovanými certifikáty ISO
4
Přestože se citovaná rozhodnutí Úřadu váží k předchozí právní úpravě, jejich obecné závěry lze jistě aplikovat i na nyní
účinnou právní úpravu – pozn. Úřadu.
40
Č.j.: ÚOHS-35783/2023/510
řady 9001, 14001 a 45001, že by disponoval požadovaným předřadníkem (navrhovatel uvedl,
že disponuje „obdobným řešením“), že by splňoval požadovanou hodnotu účinnosti svítidel,
nebo že by mohl předložit test LM-80. Ohledně lhůty pro podání nabídek, která měla být dle
názoru navrhovatele prodloužena o celou její původní délku sice z návrhu vyplývá, že po
provedené úpravě zadávacích podmínek tyto ve vztahu k materiálu nabízeného předřadníku
splňuje, nicméně je zřejmé, že navrhovatel nepovažoval pro zpracování jeho nabídky
adekvátní lhůtu pro podání nabídek kratší nežli celou délku původní zadávací lhůty. Uvedené
tak zadavatel považuje za okolnost, která mu brání v zadávacím řízení podat nabídku. Uvedlli tedy navrhovatel, že jeho újma spočívá v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení a být
vybrán pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, shledává Úřad takové vymezení újmy
za dostatečné a legitimující navrhovatele k podání návrhu k Úřadu.
Závěr
175. Po důkladném uvážení veškerých navrhovatelem tvrzených porušení zákona, ve světle všech
shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky, Úřad uzavírá,
že v šetřeném případě neshledal v postupu zadavatele důvody pro uložení nápravného
opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno
ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. DAMIJA elektro s.r.o., Na Náhonu 1165/17, 702 00 Ostrava,
2. JUDr. Marianna Svobodová, advokátka, Václavská 316/2, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
41