hodnocení č. 2 a jeho dílčí kvalitativní kritéria a zda jejich vymezení zajišťovalo transparentní
hodnocení obdržených nabídek a jejich porovnatelnost. Z obdržené dokumentace
k předmětnému zadávacímu řízení, zejména pak z formulace odůvodnění hodnocení
jednotlivých nabídek zadavatelem, zachyceném ve zprávě o hodnocení a posouzení nabídek,
je však zřejmé, že ani samotný zadavatel v návaznosti na jím vymezené kritérium hodnocení
č. 2 nevyhodnotil jednotlivé nabídky dostatečně srozumitelně, jeho formulace nedává
jednoznačnou odpověď na to, jak předložené nabídky v jeho očích soutěžili, nelze určit, jak
jednotlivá dílčí kritéria hodnocení odlišoval. Dle názoru Úřadu předmětné kritérium hodnocení
č. 2, i jeho dílčí kvalitativní kritéria, tedy formuloval obviněný natolik obecně a vágně, že z něj
nelze seznat, co konkrétně považuje obviněný za kvalitní, originální, zajímavé, atraktivní, co
za neatraktivní, nekvalitní, nezajímavé a fádní. Z tak široké formulace daného kritéria také není
zřejmé, zda a případně co je pro obviněného důležitější a nakolik, jak bude přidělovat body a
jednotlivá dílčí kritéria rozlišovat (jak již Úřad konstatoval výše v bodu 157. odůvodnění tohoto
rozhodnutí, resp. v bodu 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z formulace předmětného
kritéria tak rozhodně nelze odhadnout preference obviněného a případně adekvátně v rámci
případných nabídek reagovat. Na základě uvedeného má tak Úřad za to, že obviněný
předmětné kritérium hodnocení č. 2 nestanovil a neposkytl dodavatelům v podrobnostech
nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, neboť dle Úřadu ze specifikace
citovaného kritéria nemohlo být dodavatelům jasné, jaké „ideální“ plnění vlastně obviněný
pro sebe od dodavatelů požaduje, na co se dodavatelé ve svých nabídkách mají zaměřit, jak a
v jakých podrobnostech je konkrétně formulovat, co přesně bude obviněný hodnotit, a v čem
tedy konkrétně budou dodavatelé se svými nabídkami soutěžit.
165. K námitkám, které obviněný v této souvislosti Úřadu předkládá ve svém stanovisku ze dne 5.
10. 2022, resp. ve stanovisku ze dne 14. 10. 2022, Úřad uvádí, že v citovaných vyjádřeních
neshledává žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci v této části (tedy ve vztahu
k posouzení kritéria hodnocení č. 2 a jeho dílčích kvalitativních kritérií), když obviněný pouze
konstatuje, že „postupoval v dobré víře správnosti svého postupu, když kritérium kvality bylo
z jeho pohledu stanoveno jednoznačně, určitě a srozumitelně, bylo tudíž i transparentní a
umožňovalo vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění tohoto kritéria kvality“, aniž by
uvedené tvrzení jakkoli dokládal. Závěr obviněného, že když neobdržel ve lhůtě pro podání
nabídek žádné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, plyne z toho zákonnost
vymezených zadávacích podmínek, nebo že čtyři obdržené nabídky stvrzují jednoznačnost a
srozumitelnost napadaných zadávacích podmínek, považuje Úřad v návaznosti na své závěry
učiněné výše za lichý, jelikož z těchto skutečností nelze bez dalšího dovozovat soulad
zadávacích podmínek v posuzovaných částech se zákonem.
166. K tvrzení obviněného, „že pro samotné hodnocení nabídek ze strany jednotlivých členů
hodnotící komise má být dán rovněž prostor pro subjektivní posouzení a hodnocení
konkrétního předmětu zájmu a proto je naprosto přirozené, že v tomto případě se jednotliví
členové hodnotící komise projevili i svým subjektivním pohledem na věc za dodržení
přiměřenosti využití tohoto prostoru pro subjektivní názor“, Úřad uvádí, že předmětem tohoto
řízení bylo mj. posouzení, zda kritérium hodnocení č. 2 bylo stanoveno v souladu se zákonem,
a nikoliv posouzení samotného hodnocení hodnotící komisí. Pokud Úřad v rámci právního
posouzení zmiňuje reálné slovní hodnocení jednotlivých obdržených nabídek provedené
obviněným, resp. příslušnou hodnotící komisí, tak je to pouze za účelem dokreslení dopadu
41
Č.j.: ÚOHS-42479/2022/500
stanovení kritéria hodnocení č. 2 obviněným v rozporu se zákonem, tj. v rozporu s § 36 odst. 3
zákona ve spojení se zásadou transparentnosti.
167. Závěrem Úřad uvádí, že obviněný uzavřel dne 7. 9. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu
na sportovní oblečení a zadal tak předmětnou veřejnou zakázku.
168. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268
odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky na sportovní
oblečení v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou
v § 6 odst. 1 zákona, když kritéria pro hodnocení nabídek podle kvality, konkrétně „Kritérium
č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ vymezil v bodě 13. zadávací
dokumentace tak, že doložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek,
přičemž maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít
kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní
a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání, a v případě, že doložené vzorky
oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design
k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden
(1) bod, aniž by vymezil způsob přidělování konkrétního počtu bodů za jednotlivé stanovené
vlastnosti, a aniž by vymezil, co vlastnosti: kvalitní zpracování, originálnost, zajímavost,
atraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, neatraktivnost znamenají, čímž stanovil
zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky neurčitým, nejasným a nejednoznačným
způsobem, a tedy nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast
dodavatele v předmětném zadávacím řízení, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek a
netransparentnosti jejich následného hodnocení, přičemž zadal předmětnou veřejnou
zakázku, když na ni dne 7. 9. 2020 uzavřel smlouvu na sportovní oblečení s vybraným
dodavatelem.
169. S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení pokuty
170. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení
pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku
podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a dále skutkovou podstatu přestupků dle § 268 odst. 1
písm. a) a b) zákona.
171. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5
zákona činí 5 let.
172. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím
po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení
jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná
běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
173. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta
podle § 270 odst. 5 zákona. K ukončení jednání, kterým byl přestupek uvedený ve výroku I.
spáchán, došlo dne 15. 12. 2020, tj. dnem, kdy byla uzavřena kupní smlouva č. 3. Řízení
o přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu, tj. dne 6. 9. 2022. Z uvedeného vyplývá, že
promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost
obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla. Ke spáchání
42
Č.j.: ÚOHS-42479/2022/500
přestupků uvedených ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí došlo dne 7. 9. 2020, kdy obviněný
uzavřel smlouvu na nákup sportovního oblečení s vybraným dodavatelem. Z uvedeného
vyplývá, že promlčecí doba ani ve vztahu k přestupkům uvedeným ve výroku II. a III. tohoto
rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím
promlčecí doby nezanikla.
174. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele
projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se
na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest
podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
175. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li
se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do
20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268
odst. 1 písm. a) až c) zákona.
176. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí lze obviněnému
uložit správní trest pokuty na základě stejného mechanismu výpočtu výše pokuty [horní
hranice pokut dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona], a je tedy nutné uložit podle § 41 odst. 1
zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější;
v daném případě nezadané veřejné zakázky na nákup nábojů určených pro sportovní účely
v režimu zákona. Úřad tak ve světle výše uvedeného uložil pokutu za přestupek uvedený ve
výroku I. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako nejzávažnější. K přestupkům uvedeným ve
výroku II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad přihlédne v rámci přitěžujících okolností v souladu
s § 40 písm. b) v návaznosti na § 37 písm. c) zákona o přestupcích.
177. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit
správní trest pokuty ve výši do 263 530 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění
pravidelně pořizovaného v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 postupem mimo zadávací
řízení ve výši 2 635 299 Kč včetně DPH).
178. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho
výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím
okolnostem.
179. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem
zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty
skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).
180. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností
rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu
konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím
k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti
přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.
Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale
intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů
v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké
43
Č.j.: ÚOHS-42479/2022/500
následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
181. Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno
považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad,
na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní
prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných
prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení
jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené
hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější
nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.
182. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě
obviněný spáchal přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel
pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 7. 9. 2020
do 15. 12. 2020 uzavřel 3 smlouvy na veřejné zakázky č. 1, 2 a 3, jejichž předmětem byl nákup
nábojů určených pro sportovní účely, a to
•
•
•
dne 7. 9. 2020 smlouvu s CB SERVIS CENTRUM s.r.o.,
dne 23. 11. 2020 smlouvu s KOSTELECKÝ s.r.o. a
dne 15. 12. 2020 smlouvu se Sellier Bellot a.s.,
a zadal tak výše vymezené veřejné zakázky č. 1, 2, a 3 bez provedení zadávacího řízení nebo
jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr
dodavatele. Uvedený přestupek je nutné považovat za závažný, neboť postupem obviněného
došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské
soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci
realizace veřejných zakázek. U posuzovaných veřejných zakázek č. 1, 2, a 3 je podstatnou
skutečností to, že je obviněný zadal, aniž by aplikoval zásadní pravidla pro výběr dodavatele
stanovená v zákoně. Obviněný v důsledku nesprávně stanovených předpokládaných hodnot
veřejné zakázky č. 1, 2, a 3 zadal bez provedení zadávacích řízení, přestože byl povinen je
provést, přičemž pro stanovení předpokládaných hodnot měl k dispozici jasné vodítko
v podobě obdobného plnění, které realizoval v dřívějších letech.
183. Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného vyloučil řádnou
hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku, a nebyl tak naplněn
základní cíl zákona. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona,
kterým je, jak již Úřad uvedl výše, zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské
soutěže. Nezákonným postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních
dodavatelů, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví.
184. Obviněný tedy zcela ignoroval existenci zákona, přičemž tato skutečnost podle výkladové
praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť je tak
vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž
o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním
předpokladem výběru dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou a prostředkem
k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.
44
Č.j.: ÚOHS-42479/2022/500
185. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí
spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost
spáchání přestupků uvedených ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí.
186. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest,
není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu
vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS
ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As
245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že soud dovodil, že při trestání
správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh
trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít
ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde
vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou
výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě
jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již NSS vyslovil např. ve svém rozsudku
ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je
přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku
vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot,
na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“ Soud dále pokračuje tak, že trestněprávní
doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných
činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek
za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce
neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné
a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26). Současně je v citovaném rozsudku
uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale
je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní přestupky.
187. S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit jiné
sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Úřad ověřil, že
v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším
přestupkem.
188. Úřad má s ohledem na výše uvedené za to, že zásada absorpce byla dodržena, neboť pokuta
v ukládané výši 160 000 Kč nepřesahuje horní hranici sazby za přestupek nejpřísněji
postižitelný.
189. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.
Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný jako organizační
složka státu v roce 2022 má výdaje a hospodaří s majetkem v řádu stovek milionů korun
českých. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze proto vzhledem k finančním
prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto
smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
190. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému
za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní
odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem,
a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání,
45
Č.j.: ÚOHS-42479/2022/500
které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty i přes velmi vysokou závažnost
přestupku dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
191. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
192. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního
úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku V. rozhodnutí – náklady řízení
193. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí
o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede
výrok o náhradě nákladů řízení.
194. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán
vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí
o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění
podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
195. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje,
musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
196. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení
paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle
citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí
právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a
ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení
(dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení,
které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
197. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru,
že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní
povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení
ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V.
tohoto rozhodnutí.
198. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000404.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
46
Č.j.: ÚOHS-42479/2022/500
uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, Za Císařským mlýnem 1063/5,
170 00 Praha – Bubeneč
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
47