{"html": "<div class=\"doc\"><p>souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010-106 ze dne</p><p>25. 1. 2011 a rozhodnutí Úřadu ve věci S739/2012/VZ. Současně dodává, že se s námitkami</p><p>předcházejícími podání návrhu 2 vypořádal pouze z důvodu opatrnosti, přičemž se důrazně</p><p>ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách nesplňuje náležitosti dle</p><p>zákona, „[z]adavatel se vyjádřil ke všem jednotlivým relevantním argumentům stěžovatele,</p><p>případně pokud se argumentace opakovala, řádně uvedl, že s argumentem stěžovatele</p><p>neztotožňuje a odkázal na již výše uvedené odůvodnění, kde příslušnou námitku vypořádal.“</p><p>171. Zadavatel dále upozorňuje, že návrh 2 neobsahuje označení újmy dle § 251 odst. 1 zákona,</p><p>přičemž v takovém případě by měl být navrhovatel vyzván Úřadem k doplnění náležitosti</p><p>návrhu ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu.</p><p>172. Ve vztahu k navrhovatelem namítaným skutečnost pak zadavatel odkazuje na rozhodnutí</p><p>o námitkách navrhovatele a na své vyjádření ze dne 23. 10. 2017 doručené Úřadu v rámci</p><p>správního řízení sp. zn. S0406/2017/VZ a doplňuje následující.</p><p>173. Zadavatel zdůrazňuje, že „způsob, jakým zpřístupnil Dokumentaci ESVZ účastníkům</p><p>zadávacího řízení je zcela v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 zákona, když zvolil</p><p>k předávání dokumentace řešení, které je jednak nejvhodnější z pohledu technického,</p><p>ekonomického, ale administrativního. (…) bez ohledu na zvolené řešení, nelze objektivně</p><p>zajistit zpětné ověření skutečnosti, zda jednotlivým účastníkům zadávacího řízení byla</p><p>poskytnuta shodná Dokumentace ESVZ bez toho, aby došlo k porovnání obsahu jednotlivých</p><p>poskytnutých medií jednotlivým účastníkům. Ani v takovém případě však nelze vyloučit</p><p>manipulaci s obsahem média či jeho zničení ze strany účastníků, což by znamenalo</p><p>nemožnost takového porovnání. Bez ohledu na zvolené řešení je však stěžejní uvést, že</p><p>zadavateli nelze vytýkat, že by při poskytování Dokumentace ESVZ postupoval</p><p>netransparentně z důvodu, že existuje hypotetická možnost nezákonného postupu</p><p>zadavatele, který by poskytoval různým dodavatelům Dokumentaci ESVZ s různým obsahem</p><p>a že tuto skutečnost nelze a priori ověřit. Takové pochybení by mohlo být zadavateli vytýkáno</p><p>pouze v případě, že by k němu skutečně došlo, jinými slovy pouze tehdy, pokud by bylo</p><p>prokázáno, že zadavatel poskytoval jednotlivým účastníkům zadávacího řízení Dokumentaci</p><p>ESVZ s rozdílným obsahem, čímž by zároveň došlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění</p><p>některého z účastníků. K ničemu takovému však v předmětném zadávacím řízení nedošlo.“</p><p>174. Zadavatel dále odmítá tvrzení, že poskytnutí osobních údajů obsažených v dokumentaci ESVZ</p><p>mohlo ostatním účastníkům zadávacího řízení sloužit k přípravě jejich nabídky, neboť</p><p>„[k]aždý z účastníků navrhuje vlastní řešení systému SEM (a to včetně navrhovatele), které se</p><p>vůbec nemusí podobat řešení, se kterým operuje navrhovatel, a proto každý účastník bude</p><p>vždy přizpůsobovat i personální substrát tomuto svému řešení. Právě tato odlišnost</p><p>jednotlivých řešení je i důvodem proto, že anonymizované údaje nebudou ve svém důsledku</p><p>pro ostatní účastníky nijak použitelné.“ Dle zadavatele „se jedná o informace, které nejsou</p><p>podstatné pro zadávací řízení veřejné zakázky ani pro podání žádostí o účast, předběžných</p><p>nabídek ani nabídek, přičemž se ani nejedná o zadávací podmínky veřejné zakázky ve smyslu</p><p>§ 28 odst. 1 písm. a) zákona.“</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>175. Zadavatel rovněž odmítá tvrzení navrhovatele nemající dle zadavatele oporu ani ve</p><p>skutkovém, ani v právním stavu (např. tvrzení, že zadavatel změnu dokumentace ESVZ</p><p>provedl ve zřejmém úmyslu zakrýt vlastní pochybení v okamžiku, kdy zjistil, že je jeho postup</p><p>prověřován Úřadem, atd.), a taktéž tvrzení o diskriminačním postupu vůči navrhovateli;</p><p>zadavatel zdůrazňuje, že „přistupuje ke všem dodavatelům stejným způsobem, přičemž</p><p>pokaždé svůj postup pečlivě a v podrobnostech odůvodňuje.“ Stejně tak zadavatel „odmítá</p><p>nepodložená tvrzení a spekulace navrhovatele, podle kterých se zadavatel s předmětnou</p><p>Dokumentací ESVZ neseznámil. Zadavatel uvádí, že řádně dostál svým zákonným</p><p>povinnostem uvedeným v § 36 zákona. Zadavatel opětovně uvádí, že přípravu Dokumentace</p><p>ESVZ měl na základě smluvního ujednání zajistit právě navrhovatel, přičemž navrhovatel byl</p><p>výslovně srozuměn s tím, že Dokumentace ESVZ bude poskytnuta dalším subjektům. Tuto</p><p>skutečnost potvrdil i Obvodní soud pro Prahu 1, u kterého se navrhovatel pokoušel</p><p>o zastavení poskytování Dokumentace ESVZ.“</p><p>176. Zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení sp. zn. S0504/2017/VZ zastavil, neboť návrh 2 byl</p><p>podán opožděně (v této souvislosti zadavatel nevidí důvod pro spojení předmětného</p><p>správního řízení se správním řízením sp. zn. S0406/2017/VZ), a v případě, že Úřad neshledá</p><p>opožděnost návrhu 2, aby Úřad správní řízení zastavil, neboť zadavatel svým postupem</p><p>zákon neporušil.</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0504/2017/VZ</p><p>177. Dne 3. 1. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>178. Dne 5. 1. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 12. 12. 2017). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>179. Dne 8. 1. 2018 doručil zadavatel Úřadu návrh z téhož dne na sloučení správních řízení</p><p>vedených Úřadem pod sp. zn. S0406/2017/VZ, S0429/2017/VZ a S0504/2017/VZ.</p><p>180. Dne 9. 1. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>181. Dne 19. 1. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>VI.</p><p>KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. S0016/2018/VZ</p><p>182. Dne 19. 12. 2017 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti zadávacím</p><p>podmínkám veřejné zakázky a proti postupu zadavatele v souvislosti s posouzením</p><p>kvalifikace jednoho z dodavatelů, kteří podali žádost o účast v předmětném zadávacím řízení.</p><p>183. Zadavatel rozhodnutím ze dne 3. 1. 2018, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne,</p><p>námitky navrhovatele odmítl.</p><p>184. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách</p><p>za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 15. 1. 2018 návrh na zahájení správního</p><p>řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 3“).</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>Obsah návrhu 3</p><p>185. Navrhovatel je názoru, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou stanoveny v rozporu se</p><p>zásadou přiměřenosti a transparentnosti dle § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 36 odst. 1</p><p>zákona, neboť znevýhodňují mikrovlnný systém, a bezdůvodně tak zaručují konkurenční</p><p>výhodu dodavatelům družicovému systému a vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské</p><p>soutěže, a současně v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona ve spojení</p><p>s § 36 odst. 3 zákona, neboť zadavatel nevymezil předmět plnění a požadavky na způsob</p><p>zpracování nabídkové ceny dostatečně určitě, tedy v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatele v zadávacím řízení.</p><p>186. Navrhovatel spatřuje nemožnost stanovení nabídkové ceny „v souvislosti s náklady na</p><p>testování OBU jednotek dodaných třetím subjektem, kterého vybere Zadavatel (článek 32.4</p><p>Smlouvy), v souvislosti se změnou rozsahu a/nebo struktury obchodních míst (článek 36.3</p><p>Smlouvy) a konečně v případě nákladů na změnu loga (článek 40.9 Smlouvy). Ve všech těchto</p><p>případech jde podle výslovného znění Smlouvy o plnění, které může být požadované výlučně</p><p>na základě jednostranného rozhodnutí Zadavatele.“ Dle navrhovatele se jedná o náklady,</p><p>které mají být dodavateli zahrnuty do nabídkové ceny a které nebudou žádným jiným</p><p>způsobem kompenzovány, přičemž „mají-li dodavatelé tyto části plnění Veřejné zakázky</p><p>zahrnout do nabídkové ceny, musejí znát alespoň přibližný rozsah takového plnění, či alespoň</p><p>jeho maximální možný rozsah. Stejně tak mohl Zadavatel určit rozsah plnění stanovením</p><p>jednoznačných kritérií, na základě kterých bude až následně v průběhu plnění Veřejné</p><p>zakázky stanoveno, jaké množství plnění a v jaké ceně bude (respektive může) od dodavatele</p><p>v tom kterém případě požadovat.“</p><p>187. K tomu navrhovatel dále uvádí, že „zadávací podmínky stanovují, že vybraný dodavatel</p><p>ponese odpovědnost za funkčnost SEM jako celku, a to včetně dodávek OBU jednotek jiných</p><p>dodavatelů, kteří mu nejsou známi, jejichž výběr nemůže nijak ovlivnit a jejichž plnění jak co</p><p>do kvantity tak i co do kvality v budoucnu stanoví (případně nestanoví) svévolně Zadavatel.</p><p>Vybraný dodavatel má pak do své cenové nabídky zahnout i náklady na kontrolu OBU</p><p>jednotek jiných dodavatelů. Jediná informace, kterou Zadávací dokumentace pro toto</p><p>ocenění poskytuje, je ta, že podléhá ničím neomezenému svévolnému rozhodnutí Zadavatele.</p><p>Takovéto ocenění pak logicky nelze provést, a to ani odhadem.“ Pokud tedy „[z]adavatel ve</p><p>Smlouvě či jinde v zadávacích podmínkách Veřejné zakázky ani nenaznačil počet OBU</p><p>jednotek dodaných třetími subjekty, počet těchto třetích subjektů, které by je měly dodat, či</p><p>alespoň základní (minimální) vlastnosti takových OBU jednotek, pak logicky není objektivně</p><p>možné ani přibližně odhadnout náklady na jejich testování.“ Dle zadávacích podmínek dále</p><p>dle navrhovatele platí, že „vybraný dodavatel bude muset nutně provádět zkoušky všech</p><p>‚cizích‘ OBU jednotek (aniž by znal jejich počet, druh či typ), či nést důsledky spojené s jejich</p><p>neprovedením, neboť odpovídá za funkčnost každé z nich, resp. své odpovědnosti se zprostí</p><p>vždy pouze prokázáním vady konkrétní OBU jednotky. Náklady na nesení případných</p><p>provozních důsledků spojených s touto smluvní odpovědností přitom musí účastník zahrnout</p><p>do nabídkové ceny.“</p><p>188. Ve vztahu ke změně rozsahu a/nebo struktury obchodních míst pak navrhovatel uvádí,</p><p>že zadávací podmínky zadavatele v tomto ohledu nikterak neomezují a „[d]odavatelé tak</p><p>nemohou mít jistotu, že se Zadavatel nerozhodne v průběhu plnění Veřejné zakázky</p><p>jednostranně změnit strukturu obchodních míst v důsledku politických tlaků pocházejících</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>například z regionu, kde má být dle zadávacích podmínek rozmístěn menší počet obchodních</p><p>míst.“ Co se týká nákladů na změnu loga, setrvává navrhovatel v této otázce na svých</p><p>argumentech uvedených v námitkách.</p><p>189. Navrhovatel dále namítá, že „[z]adavatel stanovil některé zadávací podmínky tak,</p><p>že zásadním způsobem znevýhodňují všechny dodavatele, kteří chtějí vybudovat SEM na</p><p>základech DSRC technologie, tj. nikoli jen Navrhovatele, přičemž zároveň nelze tyto zadávací</p><p>podmínky odůvodnit žádnou obhajitelnou technickou nebo ekonomickou potřebou</p><p>Zadavatele, či případně zájmem na zachování jeho právní jistoty. (…) Konkrétně Navrhovatel</p><p>namítá, že je neodůvodněný požadavek Zadavatele, aby stávající jednotky OBU, u nichž</p><p>Zadavatel připouští dočasné zachování nezměněných funkčních vlastností po dobu nejvýše 4</p><p>let, byly po uplynutí 4 let od uvedení SEM do provozu nahrazeny jednotkami zcela novými,</p><p>jež umožní výpočet mýta na základě vzdáleností ujeté po zpoplatněné pozemní komunikaci,</p><p>což nelze zajistit s užitím DSRC (…). (...) Navrhovatel dále namítal neodůvodněný požadavek</p><p>Zadavatele, aby jednotky OBU i při využití mikrovlnného systému umožňovaly aktualizaci</p><p>provozních dat, firmware a SW na dálku, což současné jednotky OBU systému DSRC technicky</p><p>neumožňují.“ Navrhovatel taktéž namítá „diskriminační povahu požadavku Zadavatele, podle</p><p>kterého mají být v Etapě 1 výstavby DSRC systému všechny nově postavené brány na silnicích</p><p>I. třídy ve verzi umožňující průjezd vozidel při převozu nadrozměrných nákladů.“ Pokud jde o</p><p>požadavek zadavatele na uzamknutí/zablokování jednotek OBU v absolutním časovém limitu</p><p>do 2 minut, pak k tomu navrhovatel uvádí, že „je toto nastavení pro DSRC technologii</p><p>znevýhodňující a stávající OBU jednotky nejsou k tomuto nastavení technicky způsobilé.“</p><p>190. Navrhovatel rovněž trvá „na zjevné diskriminační povaze požadavku Zadavatele, aby</p><p>dodavatel SEM zajistil užívání pozemků neposkytnutých Zadavatelem na dobu 50 let, a to</p><p>výlučně formou kupních smluv nebo smluv o zřízení práva stavby (článek 12.6 Smlouvy). (…)</p><p>tato podmínka je a priori diskriminační, protože dopadá disproporčně na dodavatele DSRC</p><p>technologie.“</p><p>191. Diskriminačními shledává navrhovatel taktéž další smluvní podmínky – odpovědnost za</p><p>škodu na částech systému elektronického mýtného (článek 11.6, 16.2 a 41.4 vzoru smlouvy),</p><p>odpovědnost za archeologické nálezy (článek 12.15 vzoru smlouvy), výrazně limitovaný</p><p>nárok na prodloužení lhůty pro dokončení v případě nezákonného postupu orgánu veřejné</p><p>správy (článek 12.19 vzoru smlouvy), přičemž podotýká, že se zadavatel ve svém rozhodnutí</p><p>s těmito námitkami nevypořádal. Jako diskriminační spatřuje navrhovatel rovněž úpravu</p><p>nesení nákladů na demontáž stávající technologie ESVZ, přičemž v této souvislosti se</p><p>zadavatel dle navrhovatele nevypořádal s námitkou, že „při provozu DSRC technologie</p><p>objektivně nelze zajistit demontáž stávající technologie bez částečného krátkodobého</p><p>přerušení provozu SEM.“</p><p>192. Navrhovatel dále namítá i s ohledem na jeho zkušenosti s vybudováním stávajícího ESVZ</p><p>nedostatečnou lhůtu pro výstavbu systému elektronického mýtného (dále jen „SEM“),</p><p>přičemž v této souvislosti odkazuje na závěr Kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu</p><p>č. 11/13, a podotýká, že lhůta „neodpovídá ani prostému součtu zákonem stanovených lhůt,</p><p>v němž navíc vůbec není zahrnuta doba potřebná pro přípravu dokumentace, na přípravu</p><p>žádostí o jednotlivá povolení (územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas) a</p><p>dokonce ani na samotnou výstavbu jednotlivých prvků SEM (mýtných stanic, kontrolních</p><p>stanic a přípojek).“</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>193. Navrhovatel taktéž upozorňuje, že „s uzavřením Smlouvy bude spojeno významné riziko</p><p>absolutní neplatnosti Smlouvy pro rozpor s § 22a odst. 1 ZPK10, když rozsah činností dle</p><p>Smlouvy nelze smluvně sjednat, protože je ze zákona svěřen do výlučné působnosti</p><p>Ministerstva dopravy nebo ŘSD, a tedy činnosti v tomto rozsahu a s tím spojené odpovědnosti</p><p>nemohou být Smlouvou komplexně přeneseny na jinou osobu.“ Současně navrhovatel</p><p>podotýká, že uzavření smlouvy může vést k neúčelnému a nehospodárnému využití majetku</p><p>státu, což je v rozporu s § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky</p><p>a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále „jen zákon</p><p>o majetku ČR“). V této souvislosti navrhovatel odkazuje na zjištění Nejvyššího kontrolního</p><p>úřadu uvedená v Kontrolním závěru z kontrolní akce 17/10 – Pořízení a provoz systému</p><p>výběru mýtného za užívání silniční infrastruktury České republiky.</p><p>194. V neposlední řadě navrhovatel namítá „možnou nesprávnost závěru Zadavatele o prokázání</p><p>splnění kvalifikačních požadavků účastníkem ‚konsorcium NÚST – i-CELL – ELTODO‘, a to</p><p>konkrétně pokud jde o kvalifikační požadavek na Vedoucího realizačního týmu – Hlavního</p><p>manažera projektu.“</p><p>195. Navrhovatel namítá rovněž následující skutečnosti, které jsou dle jeho názoru porušením</p><p>zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace – požadavek zadavatele k převedení vlastnického</p><p>práva k datovým přípojkám, omezení možnosti vypovězení smlouvy dodavatelem v případě</p><p>neuhrazení plateb dle smlouvy, zákaz zastavení pohledávek dodavatele za zadavatelem bez</p><p>jeho předchozího písemného souhlasu, informační povinnost dodavatele vůči zadavateli,</p><p>závazek vybraného dodavatele podávat cenové nabídky do zadávacích řízení zadávaných</p><p>v souvislosti s provozem SEM (se stejnými cenami, za které bude dodavatel dílčí plnění</p><p>poskytovat v rámci plnění smlouvy), nastavení smlouvy o zachování důvěrnosti informací,</p><p>výhrada zadavatele nejednat o nabídkách.</p><p>196. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil. Současně navrhovatel</p><p>navrhl, aby Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v pozastavení</p><p>předmětného zadávacího řízení, a taktéž požádal o spojení správních řízení sp. zn.</p><p>S0406/2017/VZ, S0429/2017/VZ, S0504/2017/VZ a S0016/2018/VZ.</p><p>Průběh správního řízení sp. zn. S0016/2018/VZ</p><p>197. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo správní řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 1. 2018, kdy Úřad obdržel návrh 3</p><p>navrhovatele.</p><p>198. Účastníky správního řízení sp. zn. S0016/2018/VZ podle § 256 zákona jsou:</p><p>a) zadavatel,</p><p>b) navrhovatel.</p><p>199. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0016/2018/VZ01448/2018/521/OPi ze dne 16. 1. 2018.</p><p>10</p><p>Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>200. Dne 25. 1. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 12. 12. 2017). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>201. Dne 25. 1. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 25. 1. 2018 k návrhu 3</p><p>navrhovatele, v němž navrhuje, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil, neboť zadavatel</p><p>svým postupem neporušil zákon.</p><p>202. Dne 26. 1. 2018 a dne 1. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení.</p><p>Protokoly o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>203. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0016/2018/VZ-03334/2018/521/OPi ze dne 1. 2. 2018 Úřad zamítl</p><p>návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření zadavateli spočívajícího v pozastavení</p><p>předmětného zadávacího řízení. Proti předmětnému rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel</p><p>dne 8. 2. 2018 rozklad z téhož dne vedený pod sp. zn. R0021/2018/VZ, o němž předseda</p><p>Úřadu rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0021/2018/VZ-12245/2018/322/LKa ze dne</p><p>25. 4. 2018 tak, že napadené rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému</p><p>projednání. Úřad následně dne 24. 5. 2018 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHSS0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-15275/2018/521/OPi z téhož dne, kterým předmětný</p><p>návrh navrhovatele zamítl.</p><p>204. Dne 5. 2. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, v němž Úřad informoval</p><p>o změně právního zastoupení v předmětném správním řízení.</p><p>205. Dne 8. 2. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k vyjádření zadavatele</p><p>k návrhu 3.</p><p>206. Dne 9. 2. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 7. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>207. Dne 9. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>208. Dne 15. 2. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CYO Czech do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 13. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>209. Dne 16. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>210. Dne 20. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>211. Dne 20. 2. 2018 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne, jehož obsahem byla žádost</p><p>o vydání meritorního rozhodnutí v rámci správních řízení sp. zn. S0406,0504/2017/VZ,</p><p>S0429/2017/VZ a S0016/2018/VZ a rozhodnutí ve věci rozkladu sp. zn. R0021/2018/VZ (viz</p><p>výše).</p><p>212. Dne 23. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>213. Dne 23. 2. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>VII. KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. S0092/2018/VZ</p><p>214. Dne 16. 2. 2018 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti zadávacím</p><p>podmínkám veřejné zakázky, v rámci nichž navrhovatel rovněž vyjádřil pochybnosti o splnění</p><p>kvalifikace účastníka zadávacího řízení – konsorcia NÚSZ – i-CELL - ELTODO11.</p><p>215. Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 3. 2018, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne,</p><p>námitky navrhovatele odmítl.</p><p>216. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách</p><p>za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 7. 3. 2018 návrh na zahájení správního</p><p>řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh 4“).</p><p>Obsah návrhu 4</p><p>217. Navrhovatel namítá, že „Zadavatel nesprávně posoudil kvalifikaci účastníka NÚSZ – i-CELL –</p><p>ELTODO, jelikož má Navrhovatel důvodné pochybnosti, že (i) OBU jednotky, jež byly součástí</p><p>pravděpodobně předkládané reference, nenaplňují požadavky na technické vlastnosti OBU</p><p>a (ii) v rámci provozování systému v Maďarsku došlo jedním ze členů konsorcia zajišťujícím</p><p>dodávání jednotek (i-CELL) k dodání pouhého zlomku jejich množství, které bylo požadováno</p><p>Zadavatelem (cca 35.000 kusů)12.“ Navrhovatel dále namítá „vnitřně rozporné a objektivně</p><p>nesplnitelné zadávací podmínky Veřejné zakázky (…), kdy na jedné straně Zadavatel tvrdí,</p><p>že upřednostňuje maximální využití stávajícího ESVZ pro SEM, a současně stanovil zadávací</p><p>podmínky takovým způsobem, že takovéto technické řešení není objektivně možné (při</p><p>zachování ekonomické přiměřenosti), a navíc jsou takto nastavené zadávací podmínky zcela</p><p>nehospodárné.“ V této souvislosti navrhovatel v námitkách namítá zejména skutečnost,</p><p>že „[j]akékoliv využití systému ESVZ pro vybudování SEM, zejména takové, které by</p><p>představovalo zabudování aktivních prvků nového SEM do stávajícího ESVZ, nelze provést bez</p><p>narušení a omezení jeho funkčnosti, resp. zpravidla bez vypnutí systému nebo jeho částí.</p><p>Jinak řečeno není možno provést do ESVZ takovýto zásah, pokud má být ESVZ současně</p><p>v chodu.“ Navrhovatel je tak názoru, že „jediné technické řešení, které zadávací podmínky</p><p>stanovené Zadavatelem umožňují, je naprosté opuštění stávajícího ESVZ, jeho likvidace a</p><p>následně vybudování zcela nového SEM i na těch úsecích pozemních komunikací, na kterých</p><p>je aktuálně vybudován funkční ESVZ. Nutnost vybudovat zcela nový SEM i na úsecích</p><p>pokrytých stávajícím ESVZ nejen zakládá výše popsaný rozpor v zadávacích podmínkách, ale</p><p>současně ještě prohlubuje diskriminační povahu zadávacích podmínek ve vztahu k technologii</p><p>DS[RC].“</p><p>218. V souvislosti s domnělou nehospodárností postupu zadavatele odkazuje navrhovatel na</p><p>závěry kontrolní akce č. 17/10 Nejvyššího kontrolního úřadu.</p><p>11</p><p>Konsorcium společností (1) Nemzeti Útdíjfizetési Szolgáltató Zártkörűen működő Részvénytársaság, IČO 01-10043108, se sídlem Váci út. 45.B. ép, H-1134 Budapešť, Maďarsko, (2) i-Cell Mobilsoft Zártkörően Működő</p><p>Részvénytársaság, IČO 01-10-047546, se sídlem Hungária köz 5., H-1143 Budapešť, Maďarsko, a (3) ELTODO, a.s.,</p><p>IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4.</p><p>12</p><p>Navrhovatel uvedené dokládá printscreenem webové stránky dostupné na https://utdijfizetes.icell.hu/en/</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>219. Závěrem navrhovatel poukazuje „na rozpornost, s jakou Zadavatel komentuje možné jednání</p><p>o nabídkách. Na straně jedné tvrdí, že je to právě jednání, které může zhojit možné nejasnosti</p><p>v zadávacích podmínkách, na straně druhé však konstatuje, že jednání o nabídkách nemusí</p><p>nastat. Navrhovatel považuje za nepřípustné, aby byl postupem Zadavatele zvýhodněn</p><p>takový účastník zadávacího řízení, který se nahodile ‚trefí‘ do stanovených požadavků</p><p>Zadavatele (na rozdíl od účastníka, který bude s důvěrou očekávat jednání o nabídkách)</p><p>a bude již na základě předběžné nabídky vítězem zadávacího řízení.“</p><p>220. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.</p><p>Průběh správního řízení sp. zn. S0092/2018/VZ</p><p>221. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo správní řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 7. 3. 2018, kdy Úřad obdržel návrh 4</p><p>navrhovatele.</p><p>222. Účastníky správního řízení sp. zn. S0092/2018/VZ podle § 256 zákona jsou:</p><p>a)</p><p>zadavatel,</p><p>b)</p><p>navrhovatel.</p><p>223. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0092/2018/VZ07480/2018/521/OPi/MŽi ze dne 9. 3. 2018.</p><p>224. Dne 12. 3. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 9. 3. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>225. Dne 19. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu 4.</p><p>Vyjádření zadavatele ze dne 19. 3. 2018 k návrhu 4 navrhovatele</p><p>226. Zadavatel ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se splnění kvalifikace konsorciem NÚSZ –</p><p>i-CELL – ELTODO nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že v této věci námitce navrhovatele</p><p>vyhověl, neboť „[z]adavatel v Rozhodnutí o námitkách zcela jasně a srozumitelně</p><p>konstatoval, že při posuzování kvalifikace uvedeného účastníka zadávacího řízení postupoval</p><p>zcela v souladu se zákonem a že na základě dokumentů, které zadavateli tento účastník</p><p>v souladu se zákonem a zadávací dokumentací doložil, zadavatel neměl důvod pochybovat</p><p>o tom, že tento účastník požadovanou kvalifikaci prokázal. Zadavatel tedy postupoval zcela</p><p>zákonným způsobem, a tedy bylo zcela na místě námitku nezákonného postupu zadavatele</p><p>odmítnout. Zadavatel je však zároveň v souladu s konstantní rozhodovací praxí Úřadu</p><p>a judikaturou správních soudů povinen prověřit informace, které by mohly vzbuzovat</p><p>pochybnosti o splnění kvalifikace některého z účastníků zadávacího řízení, přičemž není</p><p>rozhodné, v které fázi zadávacího řízení a jakým způsobem zadavatel takové konkrétní</p><p>informace obdrží (může se tak tedy stát až na základě námitek, jako tomu bylo v tomto</p><p>případě).“</p><p>227. Pokud navrhovatel vyjadřuje domněnku, že den před otevřením předběžných nabídek není</p><p>postaveno na jisto, zda se zadávacího řízení účastní pouze kvalifikovaní dodavatelé, pak toto</p><p>tvrzení shledává zadavatel vzhledem k již výše uvedenému za irelevantní, přičemž současně</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>poukazuje na skutečnost, že zadavatel je oprávněn zkoumat splnění podmínek účasti</p><p>v zadávacím řízení po celou jeho dobu.</p><p>228. K námitkám navrhovatele ohledně rozpornosti zadávacích podmínek zadavatel uvádí,</p><p>že „není jeho úlohou dodavatelům určovat technická řešení, která mají předkládat</p><p>v zadávacím řízení, resp. tato možná technická řešení, pro která jsou mantinely nastaveny</p><p>zadávacími podmínkami, nějak zužovat. To, jaká technická řešení je možno v zadávacím</p><p>řízení nabídnout, je vymezeno zadávacími podmínkami, které právě v případě předmětné</p><p>zakázky v souladu se zásadou zákazu diskriminace neomezují dodavatele na jedno konkrétní</p><p>technické řešení.“</p><p>229. Zadavatel dále uvádí, že případná modifikace zadávacích podmínek na základě jednání</p><p>s dodavateli není vyloučena, neboť „[p]rávě z tohoto důvodu bylo zvoleno pro zadání</p><p>předmětné veřejné zakázky jednací řízení s uveřejněním, které právě umožňuje o nabídkách</p><p>jednat a případně adekvátním způsobem přizpůsobit zadávací podmínky na základě výsledků</p><p>jednání.“</p><p>230. K tvrzením navrhovatele o nehospodárnosti postupu zadavatele (včetně odkazu na závěry</p><p>Nejvyššího kontrolního úřadu) zadavatel uvádí, že „(…) otázka hospodárnosti může být</p><p>vyhodnocena až poté, co proběhne soutěž jednotlivých nabízených technických řešení</p><p>k uspokojení definovaných potřeb zadavatele. Pakliže se na základě soutěže ukáže,</p><p>že technické řešení, které počítá s využitím stávajícího ESVZ, není ekonomicky nejvhodnější,</p><p>pak rozhodně nelze mít za to, že by takový postup byl nehospodárný, (…). V této souvislosti</p><p>lze poukázat na skutečnost, že z předběžných nabídek, které byly v mezidobí podány</p><p>a otevřeny, jednoznačně vyplývá, že oproti stávajícímu řešení jsou zde nově nabízena řešení,</p><p>která jsou v podstatě levnější a která se vyznačují mj. i podstatně nižší nákladovostí na provoz</p><p>nabízeného řešení oproti řešení stávajícímu.“</p><p>231. Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzenou újmou navrhovatele. Dle zadavatele se jedná „pouze</p><p>o ryze účelové tvrzení. Navrhovatel není nijak omezen v tom podat předběžnou nabídku či</p><p>nabídku. To, zda předběžná nabídka či nabídka bude konkurenceschopná či nikoliv, není</p><p>otázkou zadávacích podmínek, nýbrž schopností navrhovatele, resp. jeho technického řešení,</p><p>které musí respektovat oprávněné potřeby a zájmy zadavatele, (…).“</p><p>232. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh 4 navrhovatele zamítl, a také, aby Úřad spojil správní</p><p>řízení</p><p>sp.</p><p>zn.</p><p>S0092/2018/VZ</p><p>se</p><p>správním</p><p>řízením</p><p>sp.</p><p>zn.</p><p>S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ.</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0092/2018/VZ</p><p>233. Dne 20. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne (v podrobnostech viz bod</p><p>308. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>234. Dne 21. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>235. Dne 22. 3. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>236. Dne 23. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne (v podrobnostech viz bod</p><p>319. odůvodnění tohoto rozhodnutí)</p><p>237. Dne 28. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>238. Dne 6. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>239. Dne 6. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>240. Dne 10. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>241. Dne 10. 4. 2018 obdržel Úřad podání společnosti CzechToll z téhož dne (v podrobnostech viz</p><p>bod 324. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>242. Dne 12. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 9. 3. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>243. Dne 13. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>244. Dne 13. 4. 2018 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne (v podrobnostech viz bod</p><p>336. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>245. Dne 16. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>246. Dne 18. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>247. Dne 18. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>248. Dne 19. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>249. Dne 19. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 9. 3. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>250. Dne 20. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>251. Dne 23. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>252. Dne 24. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>253. Dne 24. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>254. Dne 25. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>255. Dne 26. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnost CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 23. 4. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>256. Dne 27. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>257. Dne 30. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>258. Dne 4. 5. 2018 nahléda zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 30. 4. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>259. Dne 10. 5. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 12. 12. 2017). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>VIII. KE SPOLEČNÉMU SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. S0406,0504/2017/VZ</p><p>Průběh správního řízení sp. zn. S0406,0504/2017/VZ</p><p>260. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0504/2017/VZ-02012/2018/521/OPi ze dne 24. 1. 2018 Úřad</p><p>spojil podle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená pod sp. zn. S0406/2017/VZ</p><p>a S0504/2017/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn.</p><p>S0406,0504/2017/VZ.</p><p>261. Přípisem č. j. ÚOHS-S0406,0504/2017/VZ-02039/2018/521/OPi ze dne 24. 1. 2018 Úřad</p><p>účastníkům správního řízení, kterými jsou zadavatel a navrhovatel, sdělil, že dne 19. 1. 2018</p><p>obdržel znalecký posudek 2 zpracovaný znalcem ustanoveným Úřadem, a že se tedy ve</p><p>správním řízení sp. zn. S0406/2017/VZ pokračuje a současně, že Úřad podle § 140 odst. 1</p><p>správního řádu spojil správní řízení vedená pod sp. zn. S0406/2017/VZ a S0504/2017/VZ do</p><p>společného řízení vedeného pod sp. zn. S0406,0504/2017/VZ.</p><p>262. Dne 25. 1. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 12. 12. 2017). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>263. Dne 26. 1. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>264. Dne 30. 1. 2018 obdržel Úřad žádost zadavatele z téhož dne o poskytnutí (zaslání)</p><p>znaleckého posudku 2.</p><p>265. Dne 1. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>266. Přípisem č. j. ÚOHS-S0406,0504/2017/VZ-03168/2018/521/OPi ze dne 1. 2. 2018 Úřad</p><p>reagoval na žádost zadavatele o poskytnutí (zaslání) znaleckého posudku 2 (viz výše).</p><p>267. Dne 2. 2. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>268. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0504/2017/VZ-02894/2018/521/OPi ze dne 5. 2. 2018 Úřad</p><p>přiznal znalci za podání znaleckého posudku 2 odměnu a úhradu nákladů.</p><p>269. Dne 5. 2. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, v němž Úřad informoval</p><p>o změně právního zastoupení v předmětném správním řízení a současně požádal</p><p>o prodloužení lhůty k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede</p><p>v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace</p><p>o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony stanovené usnesením č. j.</p><p>ÚOHS-S0406/2017/VZ-29621/2017/521/OPi ze dne 16. 10. 2017.</p><p>270. Dne 6. 2. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>271. Dne 9. 2. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 7. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>272. Dne 9. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>273. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0504/2017/VZ-04418/2018/521/OPi ze dne 12. 2. 2018 Úřad</p><p>prodloužil zadavateli na základě jeho žádosti ze dne 5. 2. 2018 lhůtu k provedení úkonu –</p><p>podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím</p><p>řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.</p><p>274. Dne 13. 2. 2018 obdržel Úřad podání navrhovatele ze dne 13. 2. 2018, jehož obsahem byl</p><p>znalecký posudek č. 101/2018 „Posouzení možností práce s daty uloženými na USB flash</p><p>disku“ (dále jen „znalecký posudek 3“) zpracovaný Ing. Jindřichem Kodlem, CSc.,</p><p>IČO 63957108, se sídlem Imrychova 881/21, 143 00 Praha 12 (dále jen „Ing. Kodl“),</p><p>který navrhovatel navrhl k provedení důkazu. Ing. Kodl dospěl ve znaleckém posudku 3</p><p>k následujícím závěrům:</p><p>Otázka č. 1: Lze z posuzovaného USB flash disku A zjistit, zda byl skutečně vytvořen</p><p>způsobem popsaným v Příloze č. 1 – Popis posuzované situace, tj. kopírováním z image?</p><p>Je možno určit okamžik vzniku obsahu USB flash disku A?</p><p>„Způsob nahrání dat nelze zpětně zjistit. Nicméně popisovaný postup je běžně používaný a za</p><p>daných okolností logický. Jedná se asi o nejsnazší a nejrychlejší způsob, jak vyrobit velké</p><p>množství kopií téhož disku. Okamžik vzniku obsahu nelze s jistotou určit. Souborový systém</p><p>sice obsahuje informace o času vzniku a poslední změny souboru, ale s tímto údajem může</p><p>být libovolným způsobem manipulováno. Navíc pokud byl disk vytvořen popisovaným</p><p>souborem, tj. pomocí image, lze s jistotou prohlásit, že uvedený čas neodpovídá okamžiku,</p><p>kdy byla data na flash disk fyzicky nahrána, neboť tyto údaje jsou součástí tohoto image. (…)“</p><p>Otázka č. 2: Je možno s obsahem posuzovaného USB flash disku A manipulovat?</p><p>Konkrétně:</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>a.</p><p>lze z posuzovaného USB flash disku A mazat soubory?</p><p>b.</p><p>lze na posuzovaný USB flash disk A vkládat nové soubory?</p><p>c.</p><p>lze na posuzovaném USB flash disku A měnit obsah jednotlivých PDF souborů?</p><p>„S obsahem posuzovaného flash disku lze manipulovat zcela libovolně. Není (a nemůže být)</p><p>proti manipulaci, jakkoliv chráněn, použitý nosič to neumožňuje. Při znalosti hesla jsou</p><p>soubory na flash disku dostupné k činnostem v plném rozsahu ad a. až c. (…) Znalec zjistil, že</p><p>heslo slouží k otevření souboru, nicméně při znalosti tohoto hesla lze specializovanými</p><p>postupy výše uvedená omezení odstranit, a to přesto, že se nejedná o tzv. master heslo; lze</p><p>tedy s odblokovaným souborem dělat prakticky cokoliv. Bez znalosti hlesla a provedení</p><p>dalších operací je možné soubory pouze mazat ad a. nebo vkládat nové soubory ad b. výše.“</p><p>Otázka č. 3: Pokud by došlo k manipulaci s obsahem posuzovaného USB flash disku A,</p><p>je možno následně zjistit:</p><p>a.</p><p>zda bylo s obsahem posuzovaného USB flash disku A manipulováno?</p><p>b.</p><p>co bylo původním obsahem posuzovaného USB flash disku A?</p><p>c.</p><p>jaká změna byla na posuzovaném USB flash disku A provedena?</p><p>„U posuzovaného USB flash disku není možné nic z výše uvedeného zjistit, natož prokázat.</p><p>Aby bylo možné zjistit, zda byla narušena integrita obsahu flash disku, musel by být tento</p><p>flash disk předán spolu s kontrolním součtem vypočteným pomocí algoritmu hash. Jedná se</p><p>o standardní proces, kterým lze zajistit důvěryhodnost předávaných dat, kdy z originální</p><p>dokumentace je vytvořena při použití forenzního nástroje kopie, ke které je bezprostředně</p><p>po vytvoření vypočten kontrolní součet. Daný postup musí být zaprotokolován a vytvořená</p><p>kopie originálních dat je po celou dobu jejího životního cyklu předávána spolu s kontrolním</p><p>součtem. Každý účastník, který přijde s touto kopií do styku, si může pomocí výpočtu</p><p>kontrolního součtu a jeho porovnáním s kontrolním součtem vypočteným při vytváření</p><p>originální kopie jednoznačně zjistit, zda u souborů obsažených v předané kopii nedošlo</p><p>k narušení jejich integrity. Je třeba konstatovat, že výpočtem a porovnáním kontrolních</p><p>součtů lze zjistit, že s obsahem daného USB flash disku bylo manipulováno. Nelze však</p><p>odpovědět na otázky ad b) a ad c).“</p><p>Otázka č. 4: Jaký by byl vliv změn provedených v obsahu PDF souborů na jejich datovou</p><p>velikost? Je pravděpodobné, že by měly soubory dat originálních a upravených stejnou</p><p>velikost s přesností na jeden byte?</p><p>„Na otázku není možné jednoznačně odpovědět. Formát PDF má velmi složitou strukturu a</p><p>nabízí velké možností, včetně vkládání obrázků, videa nebo dokonce příloh – dalších</p><p>souborů jakéhokoliv typu a obsahu. Například při změně textu je možné využít při zápisu</p><p>více způsobů, aby bylo možné úpravy provést tak, že velikost souboru zůstane zachována.</p><p>Zde je nutné poukázat na skutečnost, že prostou záměnou textu (bez dalších úprav)</p><p>v daném formátu dojde ke změně velikosti souboru. Nicméně v případě, že by se velikost</p><p>souboru úpravou (vymazáním textu apod.) zmenšila, je možné provést výše uvedené změny</p><p>a stejnou velikost souboru zajistit. V případě přidání dat do souboru, je situace mnohem</p><p>obtížnější, neboť by bylo nutné již zasahovat do datových struktur souboru (např. metadat),</p><p>aby byl získán potřebný prostor pro jejich vložení bez viditelné změny velikosti souboru.“</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>Otázka č. 5: Zda, případně jakým způsobem, lze porovnáním obsahu souboru originálního</p><p>se soubory upravenými zjistit, že se soubory liší?</p><p>„Zjistit to lze. Náročné na čas a nepřesné, je prosté porovnání velikostí souborů, uložených</p><p>v použitých prohlížečích a jejich následné prozkoumání. Porovnání dvou souborů dle obsahu</p><p>lze rovněž automatizovat s využitím veřejně dostupných programů. Tímto porovnáním však</p><p>lze zjistit pouze případy odlišných souborů. Nelze ale [] zjistit, jak bylo s těmito soubory</p><p>manipulováno ani konkrétní změny v jejich obsahu (viz odpověď na otázku č. 4). Jediný</p><p>postup, který jednoznačně zaručuje zjištění změny, spočívá v provedení kontrolního</p><p>kryptografického součtu hash u jednotlivých souborů a v následném porovnání příslušných</p><p>kontrolních součtů. Vypočtený kontrolní součet daného souboru hash funkcí lze považovat</p><p>za tzv. jednoznačný otisk tohoto souboru. Pokud by byla v obsahu daného dokumentu</p><p>změněna i jediná bitová hodnota, je výsledkem výpočtu úplně jiný, odlišný otisk. V současné</p><p>době je doporučeno využívat k výpočtu kontrolního součtu hash algoritmus SHA 256, kdy</p><p>nelze nalézt kolizní pár souborů, tj. odlišných souborů, které mají stejný otisk. Je-li obsah</p><p>souborů zcela shodný, je shodný i jejich kontrolní kryptografický součet hash. Výše</p><p>popsaným způsobem, tedy provedením součtu hash, lze nicméně opět odhalit pouze</p><p>samotný fakt, že došlo je změně. Přesněji tedy to, že se od sebe konkrétní dva soubory liší.</p><p>Ani touto metodou ale nelze zjistit[,] v čem změna spočívá (tedy např. jaký konkrétní zásah</p><p>do textu PDF souboru byl proveden) ani kdo a kdy ji provedl.“</p><p>Otázka č. 6: Jakým technickým způsobem je možno u posuzovaného USB flash disku A</p><p>pořídit úplný seznam PDF souborů na něm uložených? V případě, že takovýto postup</p><p>možný je, doplňte prosím následující informace:</p><p>a.</p><p>jaká je časová náročnost pořízení takovéhoto seznamu?</p><p>b.</p><p>Jaké údaje o jednotlivých PDF souborech je možno v takto vytvořeném seznamu</p><p>uvést?</p><p>„Nejjednodušší způsob je použít příslušné příkazy operačního systému, např. dir na</p><p>Windows a ls na Linuxu nebo Mac OS. Prostým přesměrováním výstupu lze seznam uložit do</p><p>textového souboru. Tímto způsobem lze získat informace o názvu souboru včetně cesty,</p><p>jeho velikost, příznaky (skrytý, systémový atd.) a časové údaje (vytvoření, poslední změny…).</p><p>Pro získání seznamu souborů lze využít postup pomocí příkazů jazyka PowerShell, který je</p><p>součástí Windows. Lze tak nativně vyexportovat seznam souborů ve formátu CSV, ve kterém</p><p>může být dále zpracováván.</p><p>Ad 6a</p><p>Ke zjištění časové náročnosti lze využít následujícího příkazu jazyka PowerShell: (…)</p><p>Zpracování seznamu souborů příkazem Measure-Command umožňuje přesně změřit dobu</p><p>jeho trvání, která byla v případě dat uložených na předloženém flash disku 26 sekund.</p><p>Ad 6b</p><p>Pomocí příkazů jazyka PowerShell, popř. jiných dalších programů je možné ve vytvořeném</p><p>seznamu získat údaje o datových strukturách souboru, jako jsou například metadata PDF</p><p>souboru.“</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>Otázka č. 7: Je možno obsah posuzovaného USB flash disku A umístit i na jiné běžně</p><p>užívané paměťové médium?</p><p>„Obsah je možné umístit na jakékoliv běžně užívané paměťové médium s dostatečnou</p><p>kapacitou, tedy v daném případě nejméně 52 GB. Lze využít jiná přepisovatelná media – jiný</p><p>flash disky, paměťovou kartu, běžný pevný disk v interním nebo externím provedení apod.</p><p>Datová kapacita uložiště je jedné omezení. Veškeré otázky, týkající se možností manipulace</p><p>s předkládanými daty, by byly vyřešeny v případě provedení záznamu na optický disk.</p><p>V daném případě s ohledem na velikost předávaných dat (nejméně 52 Gb) lze uvažovat o</p><p>použití optického media typu Blu-ray disk. Standardně dostupné jsou Blu-ray disky</p><p>s kapacitou 50 GB (v takovém případě by bylo nutné použít 2 ks těchto disků). V současné</p><p>době jsou k dispozici také Blu-ray disky pro dlouhodobé ukládání dat s kapacitou 100 GB,</p><p>které požadavky na uložení dat s podklady pro tuto veřejnou zakázku kapacitně splňují.</p><p>Tímto způsobem by bylo možné zajistit, aby všem zájemcům byla předána stejná</p><p>nemanipulovatelná data. Nemohlo by také dojít k tomu, aby Zadavatel provedl na části</p><p>kopií obsahujících data předkládaná zájemcům dodatečné úpravy a na druhé straně, aby</p><p>účastníci řízení mohli do předaných dat, jakkoliv zasahovat.“</p><p>Otázka č. 8: Je možno obsah posuzovaného USB flash disku A zpřístupnit dálkovým</p><p>způsobem (např. formou data room)? Pokud ano, doplňte prosím následující informace:</p><p>a.</p><p>Jaké by byly požadavky na propustnost a kapacitu datové přípojky, která by byla</p><p>nutná pro přístup k tomuto souboru dat?</p><p>b.</p><p>Přesahuje datová přípojka s parametry dle předchozího odstavce propustnost</p><p>a kapacitu běžně dostupného datového připojení?</p><p>„Obsah posuzovaného flash disku lze zpřístupnit jakýmkoliv způsobem, který jeho držitel má</p><p>k dispozici. Parametry zpřístupnění vyplývají ze dvou faktorů:</p><p>1. doby odezvy uložiště (serveru), kam byl obsah posuzovaného USB flash disku uložen,</p><p>2. doby přenosu daného objemu dat (doba downloadu k uživateli).</p><p>Ad 8a</p><p>K otázce, týkající se ‚propustnosti a kapacity datové přípojky‘ lze konstatovat, že parametry</p><p>přípojky nemají vliv na možnost zpřístupnění dat, pouze určují, jak rychle je možné patřičná</p><p>data stáhnout a kolika uživatelům najednou je možné je zpřístupnit. Kromě způsobu</p><p>uvedeného v otázce znalci, je v současné situaci běžnější použít ke zpřístupnění dat nikoliv</p><p>připojování uživatelů na vlastní server publikujícího, ale některou z dalších služeb, které jsou</p><p>pro tento účel určeny. Běžné a veřejně dostupné jsou služby typu úschovna.cz, ulozto.cz,</p><p>mega.co.nz nebo služby jako je například OneDrive, Dropbox nebo Google Drive aj.</p><p>V takovém případě stačí soubory nahrát do dané služby a poskytnout (předat nebo</p><p>zveřejnit) zájemcům pouze jejich adresu. Následně jsou data stahována z páteřních serverů</p><p>provozovatele služby s prakticky neomezenou kapacitou. Dle názoru znalce není doba</p><p>odezvy nejrozšířenějších datových uložišť (viz výše) limitujícím faktorem pro přístup</p><p>k tomuto souboru dat.</p><p>Ad 8b</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>Objem dat, který se pohybuje okolo 51 Gb, není úplně malý, a přenést taková data bude</p><p>zabírat určitou dobu. Jakou, to záleží na rychlosti přípojky, ze které jsou data nahrávána při</p><p>tzv. downloadu. Statistiky přípojek v ČR sleduje např. projekt www.rychlost.cz. Podle údajů</p><p>zde uvedených jsou průměrné rychlosti downloadu podle druhu připojení:</p><p>Druh připojení</p><p>Rychlost downloadu Mbps</p><p>Bezdrátové připojení</p><p>14,1</p><p>Pevné připojení – kabel/optika</p><p>39,4</p><p>DSL/ADSL</p><p>18,8</p><p>Mobilní připojení</p><p>17,3</p><p>Kabelová TV</p><p>39,3</p><p>a)</p><p>Průměrná rychlost downloadu pražské internetové přípojky je podle výše uvedeného</p><p>serveru 30,8 Mbps. Rozpětí rychlostí downloadu se pohybuje v Praze pro technologie</p><p>DSL, kabelová TV a pevné připojení kabel/optika od cca 4 Mbps až po 419 Mbps.</p><p>b)</p><p>U firemního využití (střední a velké firmy) lze počítat obvykle se symetrickou linkou</p><p>s downloadem 100 – 1000 Mbps.</p><p>c)</p><p>Všechny tyto rychlosti lze pokládat za ‚běžně dostupné‘, v závislosti na kontextu.</p><p>Následující tabulka ukazuje přibližné rychlosti přenosu 50 GB dat po lince různých rychlostí:</p><p>Rychlost linky</p><p>Ideální čas přenosu</p><p>Mbps</p><p>MBps</p><p>(dd.hh:mm:ss)</p><p>4</p><p>0,5</p><p>01.04:20:00</p><p>30,8</p><p>3,850</p><p>00.03:40:47</p><p>50</p><p>6,250</p><p>00.02:16:00</p><p>100</p><p>12,500</p><p>00.01:08:00</p><p>1000</p><p>125,000</p><p>00.00:06:48</p><p>Pro průměrnou rychlost downloadu 30 Mbps se tedy doba stažení pohybuje okolo 3 hodin 41</p><p>minut. Uvedené časy jsou teoretické a ideální, při dokonalém vytížení linky bez jakékoliv režie.</p><p>V praxi může být doba přenosu přibližně dvojnásobná nebo ještě vyšší, v závislosti na reálné</p><p>prostupnosti linky.“</p><p>275. Dne 15. 2. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CYO Czech do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 13. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>276. Dne 16. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>277. Dne 16. 2. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne ke znaleckému posudku 2.</p><p>Vyjádření zadavatele ze dne 16. 2. 2018 ke znaleckému posudku 2</p><p>278. Zadavatel nesouhlasí se způsobem zadání znaleckého posudku 2, jeho obsahem a závěry.</p><p>Zadavatel se předně „ohrazuje proti skutečnosti, že znaleckému zkoumání byly podrobeny</p><p>flash disky, které nejsou obsahem shora označeného správního spisu ani v tomto spisu nebyl</p><p>o těchto flash discích učiněný žádný záznam, tudíž se znalecký posudek vztahuje</p><p>k předmětům, které nejsou a nemohou být předmětem správního řízení.“ Takový postup</p><p>shledává zadavatel v rozporu s § 17 odst. 1 správního řádu a současně podotýká, že Úřad</p><p>postupoval v rozporu se zásadou hospodárnosti správního řízení, když „neposkytl zadavateli</p><p>možnost vyjádřit se k samotné formulaci otázek položených znalci, ani zadavateli neumožnil</p><p>formulovat otázky vlastní, přestože takový postup je zcela běžný a v souladu se zavedenou</p><p>praxí, a to jak soudní, tak i správní.“ K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy</p><p>Úřadu ve věci R403/2015/VZ. Zadavatel je přesvědčen, že mu bylo upřeno právo vyjádřit se</p><p>k osobě znalce ve smyslu § 14 správního řádu. Zadavatel je rovněž názoru, že „žádná</p><p>z odpovědí znalce neprokazuje jakékoliv pochybení zadavatele, resp. jakýkoliv výsledek</p><p>znaleckého zkoumání, jak byl zadán Úřadem, není způsobilý prokázat existenci pochybení</p><p>zadavatele.“</p><p>279. K samotným závěrům znalce pak zadavatel uvádí, že odpovědi na Úřadem položené otázky</p><p>především v případě otázek 1 a 2 (viz výše) – nemohou mít relevanci pro posouzení</p><p>zákonnosti postupu zadavatele, neboť zadavatel „nemůže odpovídat za případné změny</p><p>Dokumentace ESVZ, které by případně byly provedeny po předání datového nosiče</p><p>dodavateli. Jestliže by po předání datového nosiče s Dokumentací ESVZ dodavateli byla</p><p>provedena změna Dokumentace ESVZ na datovém nosiči, nemůže tato skutečnost jít k tíži</p><p>zadavatele, stejně jako okolnost, že taková následná změna či manipulace poté, co se datový</p><p>nosič s Dokumentací ESVZ dostal z moci zadavatele, je teoreticky možná.“</p><p>280. V případě odpovědi znalce na otázku 3 zadavatel rozporuje její kvalifikovanost z následujících</p><p>důvodů:</p><p>a) „Hashovací funkci není možné použít zejména v případě kompletního obsahu flash disku,</p><p>jelikož připojením kompletního obsahu flash disku k počítači dojde v závislosti na typu</p><p>počítače a operačního systému zpravidla k tomu, že tento počítač si na flash disk</p><p>zaznamená vlastní systémové soubory, který následně využívá při zobrazování obsahu</p><p>flash disku uživateli. Přestože z pohledu uživatele nedojde k žádné změně dokumentů na</p><p>flash disku uložených, je obsah flash disku změněn na úrovni souborové struktury či počtu</p><p>souborů na takovém disku, čímž se zároveň změní i hodnota celkového hash součtu.</p><p>Případně do seznamu všech jednotlivých souborů, přibudou soubory nové a tyto nebudou</p><p>v protokolu s hash součty, jak navrhuje znalec, obsaženy. (…) Flash disk vložený do jiného</p><p>počítače by tedy vykazoval změnu, přestože nedošlo k jakémukoliv zásahu do samotné</p><p>Dokumentace ESVZ, která byla na flash disk uložena. (…)“</p><p>b) „Znalec opomenul zmínit, že existuje software (generátor kolizí), který umí účelové změny</p><p>v souboru kompenzovat takovými při čtení neviditelnými ‚vycpávkami‘, které</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>vykompenzují účelové změny a kontrolní součty (otisky) hash se nezmění. Umí tedy</p><p>vytvořit software, který umí takové manipulace generátoru kolizí se souborem odhalit.“</p><p>c) „Znalec v žádném případě nezodpověděl položenou otázku, neboť se nezabýval</p><p>problematikou výsledku použití hashovací funkce na obsah flashdisku, nýbrž pouze</p><p>použitím hashovací funkce, či dvojité hashovací funkce na určitý uzavřený okruh souborů.</p><p>(…)“</p><p>d) „(…) samotné použití hashovací funkce nedostačuje k jednoznačné identifikaci obsahu</p><p>flash disku. Vždy bude nutné forenzní zkoumání, zda, kdy a kým byl případně obsah flash</p><p>disku změněn, přičemž zadavatel je přesvědčen, že provedení takového šetření není</p><p>odpovědností zadavatele, nýbrž znalce v případě správního řízení, nebo orgánů činných</p><p>v trestním řízení, pokud bude existovat podezření ze spáchání trestného činu.“</p><p>e) „Použití hashovací funce a její zaznamenání v protokolu o předání flash disku je zároveň</p><p>složité a zcela nepraktické. Je zřejmé, že v případě osobního předání flash disku by musel</p><p>být kontrolní součet hashovací funkce proveden a v předávacím protokolu zaevidován za</p><p>přítomnosti obou stran, tedy zadavatele a dodavatele. Takový postup je však velmi</p><p>časově náročný a vyžádal by si řádově hodiny, a to dle výkonnosti hardware zadavatele.“</p><p>f) „Použití hashovací funkce je navíc problematické i z pohledu zákona, a to konkrétně</p><p>s ohledem na ustanovení § 96 odst. 2 zákona, dle kterého zadavatel při distribuci</p><p>Dokumentace ESVZ postupoval. (…) Pokud by zadavatel hashovací funkci použil</p><p>způsobem, který je popisován ve znaleckém posudku, nebylo by možné takto</p><p>vyhotovenou Dokumentaci ESVZ odesílat, tedy byl by tím vyloučen jeden ze způsobů</p><p>poskytování příslušné části zadávací dokumentace předvídaný zákonem. (…)“</p><p>281. K tomu zadavatel doplňuje, že „totožné či obdobné problémy mohou nastat v případě</p><p>jakéhokoliv způsobu zpřístupnění Dokumentace ESVZ, a to elektronického anebo listinného.“</p><p>Zadavatel uzavírá, že „výklad Úřadu, kdy Úřad dovozuje absolutní odpovědnost zadavatele za</p><p>obsah zadávací dokumentace a dále dovozuje absolutní povinnost zadavatele v kterýkoliv</p><p>okamžik zadávacího řízení prokázat obsah zadávacích podmínek, je zcela neudržitelný ve</p><p>světle technických limitů kontroly jakýchkoliv prostředků, které by se kterýkoliv zadavatel</p><p>mohl rozhodnout využít při postupu podle § 96 odst. 2 zákona.“</p><p>282. Zadavatel dále uvádí, že pokud by Úřad provedl v této souvislosti výslech znalce, má zájem</p><p>na účasti při tomto výslechu, přičemž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j.</p><p>4 As 10/2006-57 ze dne 18. 4. 2007.</p><p>283. S ohledem na vše výše uvedené zadavatel navrhuje, aby si Úřad vyžádal zpracování revizního</p><p>znaleckého posudku, a současně žádá, aby Úřad připustil předložení důkazu – znaleckého</p><p>posudku, resp. odborného vyjádření ke znaleckému posudku 2, jehož zpracování si zadavatel</p><p>zadal. V této souvislosti zadavatel navrhuje, aby Úřad stanovil zadavateli lhůtu k předložení</p><p>takového důkazu do 12. 3. 2018.</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0406,0504/2017/VZ</p><p>284. Dne 20. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>285. Dne 20. 2. 2018 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne, jehož obsahem byla žádost</p><p>o vydání meritorního rozhodnutí v rámci správních řízení sp. zn. S0406,0504/2017/VZ,</p><p>S0429/2017/VZ a S0016/2018/VZ a rozhodnutí ve věci rozkladu sp. zn. R0021/2018/VZ (viz</p><p>výše).</p><p>286. Dne 23. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>287. Dne 23. 2. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>288. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0504/2017/VZ-05057/2018/521/OPi ze dne 23. 2. 2018 určil</p><p>Úřad zadavateli lhůtu k doručení znaleckého posudku, resp. odborného vyjádření k doložení</p><p>tvrzení obsažených v jeho přípisu ze dne 16. 2. 2018, jehož předložení jakožto důkazu ve</p><p>správním řízení zadavatel v uvedeném přípisu navrhl.</p><p>IX.</p><p>KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ</p><p>289. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-05776/2018/521/OPi ze dne</p><p>23. 2. 2018 Úřad spojil podle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená pod sp. zn.</p><p>S0406,0504/2017/VZ, S0429/2017/VZ a S0016/2018/VZ do společného řízení vedeného pod</p><p>sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ, přičemž o této skutečnosti informoval</p><p>účastníky správního řízení, kterými jsou dle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel, přípisem</p><p>č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-05779/2018/521/OPi ze dne 23. 2. 2018.</p><p>290. Dne 23. 2. 2018 obdržel Úřad návrh navrhovatele z téhož dne na nařízení předběžného</p><p>opatření zadavateli spočívajícího v pozastavení předmětného zadávacího řízení a ve dnech</p><p>27. 2. 2018 a 6. 3. 2018 jeho doplnění.</p><p>291. Dne 26. 2. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k vyjádření zadavatele ze</p><p>dne 16. 2. 2018 ke znaleckému posudku 2.</p><p>Vyjádření navrhovatele ze dne 26. 2. 2018 k vyjádření zadavatele ze dne 16. 2. 2018</p><p>ke znaleckému posudku 2</p><p>292. Navrhovatel je názoru, že k osobě Úřadem ustanoveného znalce se zadavatel mohl vyjádřit</p><p>v okamžiku, kdy se o této osobě dozvěděl, avšak tak neučinil. Současně je navrhovatel</p><p>přesvědčen, že zadavateli nepřísluší posuzovat, zda předmět znaleckého posudku 2 odpovídá</p><p>či neodpovídá otázkám, na něž Úřad potřebuje znát odpověď, přičemž posouzení</p><p>relevantnosti závěrů znaleckého zkoumání je na správním uvážení Úřadu.</p><p>293. K zadavatelem navrženým důkazům (viz bod 283. odůvodnění tohoto rozhodnutí)</p><p>navrhovatel podotýká, že jejich provedení shledává nadbytečné, neboť „v rámci správního</p><p>řízení došlo k dostatečnému zjištění stavu věci, a tedy k naplnění požadavků uvedených v § 3</p><p>správního řádu – Úřad má k dispozici celkem tři znalecké posudky a detailní podání všech</p><p>účastníků řízení. Úřad by měl postupovat v souladu se zásadou hospodárnosti správního</p><p>řízení a provádět jen ty důkazy, které jsou pro danou věc relevantní.“</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ</p><p>294. Dne 27. 2. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>295. Dne 1. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>296. Dne 1. 3. 2018 obdržel Úřad sdělení navrhovatele z téhož dne o pokračování kontroly</p><p>zpracování osobních údajů u zadavatele prováděné Úřadem pro ochranu osobních údajů.</p><p>297. Dne 5. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel</p><p>v souvislosti s kontrolou prováděnou u zadavatele Úřadem pro ochranu osobních údajů</p><p>uvádí, že zadavatel tím, že neposkytuje výše uvedenému úřadu potřebnou součinnost,</p><p>porušuje zásadu transparentnosti zadávacího řízení.</p><p>298. Dne 6. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>299. Dne 6. 3. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>300. Dne 7. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>301. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-07001/2018/521/OPi ze dne</p><p>7. 3. 2018 Úřad zamítl návrh navrhovatele ze dne 23. 2. 2018 na nařízení předběžného</p><p>opatření zadavateli spočívajícího v pozastavení předmětného zadávacího řízení.</p><p>302. Dne 12. 3. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 9. 3. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>303. Dne 12. 3. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, jehož obsahem bylo mj.</p><p>„Odborné vyjádření – Posouzení výroby datových médií obsahujících dokumentaci ESVZ“ ze</p><p>dne 5. 3. 2018 zpracované společností Cetag (dále jen „Odborné vyjádření“). Z Odborného</p><p>vyjádření vyplývá, že úkolem společnosti Cetag bylo posouzení znaleckého posudku 2, a to</p><p>posouzení (a) účelnosti tohoto materiálu ve vztahu k posouzení technické části v procesu</p><p>předání zadávací dokumentace uchazečům o veřejnou zakázku, (b) provedení technické části</p><p>ve vztahu k nakládání s datovými nosiči a (c) závěrů a odpovědí, přičemž společnost Cetag</p><p>dospěla k následujícím závěrům:</p><p>a) „Položené otázky a následně celý Znalecký posudek znalce Ing. Mariána Svetlíka č. j.: 2-42017 se nezabývá procesem předání zadávací dokumentace uchazečům o veřejnou</p><p>zakázku, ale pouze tím, jestli mohly být USB flash disky nějak pozměněny, jestli se dá</p><p>zjistit, kdo, jaké a kdy změny provedl a nad rámec se Znalec Sv[e]tlík zabývá</p><p>doporučením, jak by měl Zadavatel soubory označit, aby byla patrná jejich případná</p><p>modifikace.“</p><p>b) „Znalec Svetlík dostatečně ochránil USB flash disky proti případným změnám způsobeným</p><p>jeho zásahem, a to použitím speciálního zařízení. Informace, které z těchto zařízení</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>získal[,] nemají pro vypracování odpovědí na položené otázky žádnou hodnotu a také</p><p>s nimi Znalec Svetlík ve svém znaleckém posudku ve smyslu závěru a odpovědí nijak</p><p>nenakládá.“</p><p>c) „Položené otázky jsou obecné a teoretické otázky, a závěry a odpovědi Znalce Sv[e]tlíka</p><p>odpovídají obecnému názoru IT, který je postaven na současném poznání a výkonu</p><p>aktuálních zařízení. K posouzení shody dokumentace tak nestačí jen porovnání hashe</p><p>(číselného řetězce)[,] ale pokud existuje podezření, musí být detailně posouzena shoda</p><p>dokumentů s existující originální dokumentací na úrovni souborů. Hash navíc nelze</p><p>technicky počítat přes více souborů, ale používá se hashovací funkce na úrovni</p><p>jednotlivých souborů. Znalec Svetlík s tímto faktem pracuje a navrhuje výsledky dílčích</p><p>hashí uložit do souboru a ten opět ověřit hashí. V tomto souboru by samozřejmě záleželo</p><p>nejen na tom, které soubory do něj vstupují, ale i v jakém pořadí, dále pak i na skrytých</p><p>vlastnostech takového souboru, a tak by bylo velmi obtížné zopakovat tento proces pro</p><p>ověření obsahu souboru a hlavně, vzhledem k možnosti existence dvou rozdílných</p><p>souborů s výslednou stejnou hashí, nelze celé takové ověření považovat za jednoznačné.</p><p>Také nelze Hashováním zajistit, že na některém z médií je více souborů než na jiném</p><p>médiu.“</p><p>304. Dne 14. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>305. Dne 16. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne.</p><p>Vyjádření navrhovatele ze dne 16. 3. 2018</p><p>306. Navrhovatel v předmětném vyjádření především informuje Úřad o skutečnosti, že zadavatel</p><p>na tiskové konferenci konané dne 8. 3. 201813 sdělil veřejnosti rámcové údaje o nabídkových</p><p>cenách, avšak dne 12. 3. 2018 byl publikován článek „Nejhorší noční můra Kapsche“ 14, který</p><p>obsahuje nabídkové ceny uvedené v předběžných nabídkách účastníků zadávacího řízení.</p><p>V této souvislosti se navrhovatel obrátil na zadavatele, aby k těmto uveřejněným údajům</p><p>zaujal stanovisko, neboť je názoru, že zadavatel je jediný, který těmito informacemi</p><p>disponuje a jejich jiný původ tak dle navrhovatele není možný. Současně navrhovatel</p><p>podotýká, že uvedený údaj považuje (a tak jej rovněž označil i ve své předběžné nabídce) za</p><p>důvěrný ve smyslu § 218 odst. 1 zákona. Navrhovatel je tak názoru, že zadavatel „nezajistil</p><p>důvěrnost, resp. neveřejnost informací, které mu účastníci zadávacího řízení poskytli</p><p>v předběžných nabídkách. Pokud v důsledku toho vešly ve známost informace o nabídkových</p><p>cenách, které by jinak účastníci zadávacího řízení mohli získat pouze za splnění podmínek dle</p><p>§ 61 odst. 1 ZZVZ, došlo ke zjevnému porušení zákona – navíc dle názoru Navrhovatele</p><p>nezhojitelnému.“</p><p>307. Navrhovatel dále vyjadřuje domněnku (na základě uskutečněného nahlížení do správního</p><p>spisu), že mezi zadavatelem a dvěma účastníky zadávacího řízení proběhla komunikace</p><p>(zadavatel obdržel 2 dotazy uchazečů, na něž odpověděl), u níž lze předpokládat, že se</p><p>13</p><p>Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Cena-za-dodavkua-provoz-myta-muze-byt-diky-soutez</p><p>14</p><p>Dostupné na http://www.fsfinalword.cz/?page=archive&amp;day=2018-03-12</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>vztahovala k vysvětlení zadávací dokumentace a v takovém případě byl zadavatel povinen</p><p>postupovat dle § 98 zákona, což dle navrhovatele neučinil.</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ</p><p>308. Dne 20. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel uvádí</p><p>další skutečnosti (např. zdržení výstavby při rekonstrukci dálnice D1; v této souvislosti</p><p>odkazuje navrhovatel na článek „Rekonstrukce D1 se protáhne do roku 2021“ uveřejněný na</p><p>www.novinky.cz15), které dle jeho názoru podporují jeho tvrzení o nepřiměřeně krátké lhůtě</p><p>pro výstavbu nového systému elektronického mýtného. Navrhovatel je tak přesvědčen,</p><p>že „[z]adavatel měl při stanovení zadávacích podmínek reflektovat skutečnou praxi územních</p><p>a stavebních řízení na území České republiky a stanovit tak odpovídající délku pro výstavbu</p><p>systému elektronického mýtného.“ V rámci daného vyjádření navrhovatel rovněž požádal</p><p>o spojení správních řízení sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ a S0092/2018/VZ.</p><p>309. Dne 20. 3. 2018 obdržel Úřad rovněž vyjádření navrhovatele z téhož dne k přípisu zadavatele</p><p>ze dne 12. 3. 2018.</p><p>Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 3. 2018 k přípisu zadavatele ze dne 12. 3. 2018</p><p>310. Navrhovatel předně poukazuje na dle jeho názoru obstrukční jednání zadavatele, který mohl</p><p>Odborným vyjádřením disponovat již dne 5. 3. 2018, přesto jej Úřadu doručil až dne</p><p>12. 3. 2018, přičemž „[o]bsah Odborného vyjádření je nadto zcela nicneříkající, jelikož</p><p>posuzuje toliko již vyhotovený znalecký posudek a nepředkládá do věci žádná relevantní nová</p><p>tvrzení. To pouze potvrzuje skutečnost, že Zadavatel nechal Odborné vyjádření vyhotovit</p><p>pouze za účelem prodloužení správního řízení, resp. za účelem toho, aby došlo k otevření</p><p>obálek s předběžnými nabídkami.“</p><p>311. K samotnému Odbornému vyjádření pak navrhovatel uvádí, že jako takové nemůže obstát,</p><p>neboť se pouze vyjadřuje k právním otázkám a polemizuje s vhodností Úřadem stanoveného</p><p>znaleckého úkolu.</p><p>312. Současně navrhovatel poukazuje na nedostatečný rozsah podkladů, který měla společnost</p><p>Cetag pro zpracování Odborného vyjádření; společnost Cetag neměla k dispozici žádný</p><p>z datových nosičů, který by podrobila zkoumání, a vycházela pouze z písemností</p><p>vyhotovených zadavatelem.</p><p>313. Společnost Cetag dle navrhovatele zcela opominula fakt, že ze znaleckého posudku 2</p><p>vyplývá, že vzorek flash disků, které byly Ing. Svetlíkovi předány Úřadem, vykazují rozdílné</p><p>kontrolní součty hashovací funkce a současně flash disky s pořadovým číslem 004 a 008</p><p>obsahují jiný počet souborů než flash disk s pořadovým číslem 010, přestože společnost</p><p>Cetag ve znaleckém posudku 1 uvedla, že „se tyto dvě sady USB disků liší pouze tím,</p><p>že v později vytvořené sadě byly anonymizovány osobní údaje.“</p><p>314. Byť shledává navrhovatel úroveň Odborného vyjádření za mizivou, když je de facto „tvořeno</p><p>kompilátem různých internetových článků“, považuje současně za podstatné, že Odborné</p><p>vyjádření potvrzuje závěry obsažené ve znaleckém posudku 2.</p><p>15</p><p>https://www.novinky.cz/ekonomika/466392-rekonstrukce-d1-se-protahne-do-roku-2021.html</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>315. V této souvislosti navrhovatel vyzdvihuje relevanci znaleckého posudku 2 pro předmětné</p><p>správní řízení, neboť Ing. Svetlík podrobil znaleckému zkoumání „nejvíce“ (v poměru</p><p>k ostatním znaleckým posudkům či vyjádřením, které byly předloženy ve správním řízení)</p><p>datových nosičů obsahujících dokumentaci ESVZ.</p><p>316. Navrhovatel rovněž upozorňuje na skutečnost, že všechny vyhotovené flash disky (včetně</p><p>flash disků, u nichž byla provedena zadavatelem tvrzená anonymizace osobních údajů) by</p><p>měly být shodného obsahu, avšak ze znaleckého posudku 2 vyplývá, že flash disk</p><p>s pořadovým číslem 010 (obsahující anonymizovanou verzi dokumentace ESVZ) obsahuje</p><p>o 16 souborů více než flash disky s pořadovými čísly 004 a 008, přičemž z Protokolu</p><p>o provedení kontroly (KP01) předloženého zadavatelem (viz bod 29. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí) vyplývá, že minimálně flash disky s pořadovými čísly 008 a 010 byly zadavateli</p><p>vráceny beze změn, tj. ve stejném znění, v jakém byly vydány dodavatelům, z čehož</p><p>navrhovatel dovozuje, že nemůže obstát případný argument zadavatele, že daných 16</p><p>souborů přidal na flash disk č. 010 dodavatel, kterému byl předmětný flash disk předán</p><p>zadavatelem. Navrhovatel uzavírá, že „nejméně počínaje diskem s pořadovým číslem 009</p><p>předával Zadavatel dodavatelům jiné znění zadávací dokumentace, než do té doby.“</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ</p><p>317. Dne 21. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>318. Dne 22. 3. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>319. Dne 23. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel</p><p>poukazuje na skutečnost, že zadavatel v médiích16 připustil „možnost zpoplatnit navýšených</p><p>900 km zpoplatňovaných úseků nulou. Takto by prý učinil v případě, kdy by došlo k objíždění</p><p>těchto nových zpoplatňovaných úseků.“ Tato skutečnost dle navrhovatele popírá dosavadní</p><p>koncept a argumentaci zadavatele, a pokud je tedy „ze strany Zadavatele zvažována</p><p>možnost, že by se na nově zpoplatňovaných úsecích mýtné neplatilo, není důvod k tomu, aby</p><p>tyto nové kilometry byly na zpoplatňování připraveny. V takovém případě by došlo k naprosto</p><p>nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.“</p><p>320. Dne 28. 3. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>321. Dne 6. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>322. Dne 6. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 20. 2. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>16</p><p>Navrhovatel odkazuje konkrétně na https://ekonomika.idnes.cz/myto-dalnice-silnice-cesko-d01-/ekodoprava.aspx?c=A180321_390584_eko-doprava_rts,</p><p>https://www.pressreader.com/czech-republic/mfdnes/20180321/281672550478704,</p><p>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11412378947-90ct24/218411058130319/titulky</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>323. Dne 10. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>324. Dne 10. 4. 2018 obdržel Úřad podání společnosti CzechToll z téhož dne, jehož obsahem byla</p><p>mj. žádost této společnosti o přiznání účastenství ve smyslu § 27 odst. 2 a § 28 odst. 1</p><p>správního</p><p>řádu</p><p>ve správních</p><p>řízeních</p><p>vedených</p><p>Úřadem</p><p>pod</p><p>sp.</p><p>zn.</p><p>S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ a S0092/2018/VZ. Usnesením č. j. ÚOHSV0058/2018/PV-10756/2018/521/OPi ze dne 12. 4. 2018 Úřad rozhodl, že společnost</p><p>CzechToll není účastníkem výše uvedených správních řízení. Proti předmětnému usnesení</p><p>Úřadu podala společnost CzechToll dne 19. 4. 2018 rozklad vedený pod sp. zn.</p><p>R0061/2018/VZ, který předseda Úřadu zamítl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0061/2018/VZ15308/2018/322HSc ze dne 25. 5. 2018.</p><p>325. Dne 12. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 9. 3. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>326. Dne 12. 4. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 11. 4. 2018.</p><p>Vyjádření zadavatele ze dne 11. 4. 2018</p><p>327. V návaznosti na předložení Odborného vyjádření zadavatel tímto podáním vyjadřuje</p><p>stanovisko v řízení, a to zejména ve vztahu k Odbornému vyjádření.</p><p>328. Zadavatel je přesvědčen, že Odborné vyjádření potvrzuje názor zadavatele o irelevanci</p><p>znaleckého posudku 2, neboť z něj vyplývá, že „je zcela bezpředmětné zabývat se otázkou,</p><p>zda bylo či je možné manipulovat s obsahem flash disků, na kterých byla Dokumentace ESVZ,</p><p>poté, co tyto byly předány dodavatelům, (…). Podstatná je skutečnost, že v době předání flash</p><p>disků jednotlivým uchazečům bylo technicky zajištěno (způsobem popsaným v dřívějších</p><p>vyjádřeních zadavatele, jakož i v Posudku Cetag17), že obsah všech flash disků s Dokumentací</p><p>ESVZ předávaných jednotlivým dodavatelům byl totožný. To, co se s obsahem flash disků dělo</p><p>po předání dodavatelům je z tohoto hlediska zcela irelevantní, neboť ani v případě použití</p><p>jakéhokoliv jiného média či datového nosiče není vyloučena následná manipulace s obsahem,</p><p>která by měla za následek nemožnost doložení toho, jaký byl obsah takového datového</p><p>nosiče či média v určitém okamžiku, (…).“</p><p>329. Zadavatel opětovně uvádí, že totožnost obsahu jednotlivých flash disků je doložena</p><p>certifikovaným postupem při přípravě a předávání flash disků, přičemž nelze „a priori</p><p>vycházet z toho, že zadavatel předával jednotlivým dodavatelům flash disky s Dokumentací</p><p>ESVZ různého obsahu.“ Zadavatel tedy, obdobně jako společnost Cetag v Odborném</p><p>vyjádření, vytýká, že v rámci znaleckého posudku 2 nebyla řešena otázka nahrávání obsahu</p><p>na příslušné flash disky. Zadavatel je dále názoru, že znalecký posudek 2 „neprokazuje</p><p>jakékoliv pochybení zadavatele, resp. jakýkoliv výsledek znaleckého zkoumání, jak byl zadán</p><p>Úřadem, není způsobilý prokázat existenci pochybení zadavatele. (…) Úřad se totiž pokouší</p><p>prokázat, že zadavatel pochybil, když není schopen prokázat, že Dokumentace ESVZ byla</p><p>distribuována všem účastníkům zadávacího řízení v totožné podobě, namísto toho, aby se</p><p>snažil prokázat případné pochybení zadavatele spočívající v tom, že skutečně zadavatel učinil</p><p>to, že by mala fide distribuoval jednotlivým účastníkům zadávacího řízení Dokumentaci ESVZ</p><p>17</p><p>Myšleno Odborné vyjádření – pozn. Úřadu</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>v odlišné podobě, čímž by v zadávacím řízení založil nerovné zacházení vůči jednotlivým</p><p>účastníkům.“</p><p>330. Zadavatel považuje v rámci znaleckého posudku 2 za irelevantní zejména otázky č. 1 a 2,</p><p>přičemž „zdůrazňuje, že nemůže odpovídat za případné změny Dokumentace ESVZ, které by</p><p>případně byly provedeny po předání datového nosiče dodavateli. Jestliže by po předání</p><p>datového nosiče s Dokumentací ESVZ dodavateli byla provedena změna Dokumentace ESVZ</p><p>na datovém nosiči, nemůže tato skutečnost jít k tíži zadavatele, stejně jako okolnost,</p><p>že taková následná změna či manipulace poté, co se datový nosič s Dokumentací ESVZ dostal</p><p>z moci zadavatele, je teoreticky možná. Na tento závěr nemůže mít vliv ani informace o tom,</p><p>zda je taková případná změna zpětně zjistitelná či nikoliv a zda je možné identifikovat autora</p><p>nebo dobu provedení této změny.“</p><p>331. Zadavatel dále uvádí, že následná kontrola obsahu flash disků pomocí hashování negarantuje</p><p>prokazatelnost shody obsahu vydaných flash disků, neboť, jak vyplývá z Odborného</p><p>vyjádření, „funkci hashování nelze pro účely prokázání shody obsahu aplikovat na flash disk</p><p>jako celek. Na flash discích totiž jsou vždy při jejich použití, resp. vložení do počítače</p><p>vytvořeny ‚neviditelné‘ systémové soubory, mimo zahashovaný soubor dokumentů, které jsou</p><p>přidávány či pozměňovány při každém použití flash disku/zapojení do počítače. (…) I pokud by</p><p>byla hashovací funkce použita ve vztahu k určitému souboru dokumentů a nikoliv flash disku</p><p>jako celku, je použití hashovací funkce pro účely prokázání shody obsahu zcela irelevantní i</p><p>z toho důvodu, že v takovém případě nelze vyloučit, že na některých z předaných flash disků</p><p>budou přidány dokumenty mimo soubor dokumentů, ve vztahu ke kterému bylo použito</p><p>hashovací funkce (…). V takovém případě by totiž byla možná ve vztahu k danému souboru</p><p>dokumentů prokázána shoda hashe, avšak nebylo by z takové shody možno prokázat, že na</p><p>předaném flash disku nebyly náhodou jiné soubory, které mohly být následně odstraněny.</p><p>I v tomto ohledu je tedy použití hashovací funkce bez jakékoliv vypovídací hodnoty ohledně</p><p>shody obsahu předaných flash disků.“</p><p>332. K tomu zadavatel doplňuje, s odkazem na Odborné vyjádření, že „není vyloučeno, že pro</p><p>soubor pozměněný na úrovni obsahu, bude výsledek hashovací funkce totožný jako pro</p><p>původní soubor, jehož obsah byl pozměněn. V takovém případě je však využití hashovací</p><p>funkce pro účely prokázání shody obsahu předávané Dokumentace ESVZ zcela bez významu.</p><p>Posudek Cetag naopak dospěl k závěru, že v případě sporu o obsah předané Dokumentace</p><p>ESVZ není v žádném případě jiné řešení, než zkoumání na úrovni jednotlivých dokumentů,</p><p>nikoliv tedy ověření prostřednictvím určité funkcionality, např. hashovací funkce (…).“</p><p>333. Zadavatel tak uzavírá, že je „nepochybné, že při volbě žádného technického prostředku pro</p><p>zpřístupnění rozsáhlé dokumentace, v daném případě Dokumentace ESVZ, nelze beze zbytku</p><p>zajistit, že některý z dodavatelů nebude mala fide rozporovat totožnost této dokumentace,</p><p>resp. poskytnutí zcela totožné verze dokumentace všem dodavatelům, a to bez možnosti</p><p>jednoznačného a nezpochybnitelného dodatečného zjištění původce rozporu. Nelze proto</p><p>v případě rozsáhlých dokumentací v řádu desetitisíců dokumentů ani zadavateli důvodně</p><p>vyčítat volbu určitého technického řešení jen s poukazem na to, že zadavatel nemusí být</p><p>schopen zpětně jednoznačně a zcela nezpochybnitelně prokázat, že všem dodavatelům</p><p>poskytl zcela identickou dokumentaci. V daném případě je podstatné a rozhodující,</p><p>že zadavatel učinil vše smysluplné pro zajištění shodnosti poskytovaných datových nosičů</p><p>v rámci ověřovacího procesu před jejich vydáním, což bylo pozitivně hodnoceno oběma</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>znaleckými posudky, a podle názoru zadavatele tím byly v dostatečném rozsahu naplněny</p><p>jeho zákonné povinnosti.“</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ</p><p>334. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-10974/2018/521/OPi ze dne</p><p>12. 4. 2018 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit</p><p>k podkladům rozhodnutí.</p><p>335. Dne 13. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>336. Dne 13. 4. 2018 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne, jehož obsahem bylo sdělení,</p><p>že zadavatel dne 10. 4. 2018 rozhodl o výběru dodavatele, přestože navrhovatel informoval</p><p>zadavatele o své připravenosti jednat o předběžných nabídkách s příslibem, že je schopný</p><p>snížit svoji nabídkovou cenu pod nejlevnější nabídnutou cenu. Navrhovatel dále vyjádřil</p><p>předpoklad, že k obdobnému postupu by zřejmě přistoupil i další z dodavatelů.</p><p>337. Dne 16. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>338. Dne 16. 4. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, jehož obsahem byla žádost</p><p>zadavatele o prodloužení lhůty stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHSS0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-10974/2018/521/OPi ze dne 12. 4. 2018 a dne</p><p>17. 4. 2018 přípis zadavatele z téhož dne, kterým žádal o vyřízení předmětné žádosti v co</p><p>nejkratším možném termínu.</p><p>339. Dne 18. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>340. Dne 18. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>341. Dne 19. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>342. Dne 19. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 9. 3. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>343. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-11491/2018/521/OPi ze dne</p><p>19. 4. 2018 Úřad účastníkům správního řízení přiměřeně prodloužil na základě žádosti</p><p>zadavatele ze dne 16. 4. 2018 lhůtu stanovenou usnesením Úřadu č. j. ÚOHSS0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-10974/2018/521/OPi ze dne 12. 4. 2018.</p><p>344. Dne 20. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>345. Dne 23. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>346. Dne 24. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>347. Dne 24. 4. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>348. Dne 25. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>349. Dne 25. 4. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne a vyjádření zadavatele</p><p>z téhož dne k podkladům pro vydání rozhodnutí.</p><p>Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 4. 2018 k podkladům pro vydání rozhodnutí</p><p>350. Navrhovatel uvádí, že „se v průběhu vedeného správního řízení detailně vyjádřil ke každému</p><p>relevantnímu podání Zadavatele, které bylo obsahem spisu. Současně se [n]avrhovatel</p><p>vyjádřil i ke všem znaleckým posudkům, které jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. (…)</p><p>Navrhovatel pro úplnost uvádí, že na argumentaci předložené v rámci spisového materiálu</p><p>trvá v celém rozsahu, přičemž neshledal, že by jakýkoliv dokument předložený Zadavatelem</p><p>(příp. jinými osobami) mohl jeho závěry vyvrátit“, přičemž „(…) trvá na svém návrhu, tedy</p><p>žádá Úřad, aby zadávací řízení na Veřejnou zakázku zrušil.“</p><p>Vyjádření zadavatele ze dne 25. 4. 2018 k podkladům pro vydání rozhodnutí</p><p>351. Zadavatel předně „odkazuje na obsah svých předchozích podání, zejména vyjádření</p><p>k jednotlivým návrhům navrhovatele a k usnesením Úřadu.“</p><p>352. Zadavatel dále „zcela zásadně rozporuje způsob vedení správního spisu Úřadem po dobu</p><p>správního řízení, zejména pak v období do 18. ledna 2018. Flagrantní porušení zákonných</p><p>povinností ze strany Úřadu při vedení správního spisu mají za negativní následek zejména</p><p>nemožnost připuštění jednotlivých flash disků, na které zadavatel uložil Dokumentaci ESVZ,</p><p>jako důkazů v probíhajícím správním řízení. (…) Správní spis neobsahoval část dokumentace,</p><p>která byla již dříve na vyžádání Úřadu zasílána zadavatelem, včetně žádostí o účast a</p><p>protokolů o posouzení kvalifikace, stejně jako zadavatelem zaslané flash disky. Ve správním</p><p>spise zároveň nebylo žádným způsobem uvedeno, kde se tyto dokumenty a flash disky</p><p>nacházejí, tj. teoreticky k nim měl přístup kdokoliv (nebyly formálně vyloučeny z nahlédnutí),</p><p>ačkoliv se jednalo o dokumentaci důvěrnou, která neměla být nikomu zpřístupněna, a</p><p>zadavatel ji vydával pouze na základě smlouvy o zachování důvěrnosti informací. Zadavatel</p><p>proto nemůže vyloučit, že tento postup Úřadu mohl mít vliv i na aktuální obsah jednotlivých</p><p>flash disků, neboť není zřejmé (přičemž se jedná o právně nezhojitelný stav), kde se flash</p><p>disky nacházely, kdo a kdy k nim měl přístup a jak s nimi bylo nakládáno. (…) Právě z důvodu</p><p>nejasného nakládání s flash disky je zadavatel (přestože je původně sám navrhoval jako</p><p>důkaz ve správním řízení) přesvědčen, že tyto již v současné době nemohou být Úřadem</p><p>přijaty jako důkaz ve správním řízení, neboť s nimi mohlo být v období od 24. října 2017 do</p><p>18. ledna 2018 libovolně manipulováno, a to z důvodu nesprávného úředního postupu Úřadu</p><p>při vedení spisu. Důkazem, že k takové manipulaci skutečně došlo, pak může být skutečnost,</p><p>že na flash disku č. 010 se v době jeho předání Ing. Svetlíkovi nacházelo o 16 souborů víc, než</p><p>kolik jich bylo v době, kdy byl tento flash disk vrácen zadavateli příslušným dodavatelem (...).“</p><p>353. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že vzhledem ke skutečnosti, že příslušné flash disky nebyly</p><p>součástí správního spisu, přesto byly tři flash disky zpřístupněny Ing. Svetlíkovi za účelem</p><p>zpracování znaleckého posudku, čímž je zpochybněna i relevance znaleckého posudku 2,</p><p>který by tak neměl být brán v úvahu jako důkaz.</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>354. Současně je zadavatel názoru, že pokud se ze správního spisu podává, že flash disky</p><p>s pořadovým číslem 1 a 19 byly vyjmuty z trezoru za účelem porovnání jejich obsahu, pak ve</p><p>správním spisu „není zachycen žádný výsledek tohoto porovnání obsahu, není zřejmé, kdo,</p><p>kdy a jakým způsobem s oběma flash disky fakticky nakládal“, přičemž „(…) účastníci</p><p>správního řízení [pak] nemají možnost se vyjádřit ke všem podkladům pro rozhodnutí; to platí</p><p>samozřejmě v případě, že Úřad bude rozhodovat mj. i na základě výsledků tohoto posouzení.“</p><p>355. Zadavatel pak uzavírá, že „[n]ikdo se dnes už nedozví – neboť zde není žádná průkazná,</p><p>nezpochybnitelná stopa zachycená v relevantní čas ve správním spisu – kdo měl</p><p>k dokumentaci přístup, jaké části a kým byly kopírovány, popřípadě, a je to neméně</p><p>významné, zda jejich obsah nemohl být kýmkoliv pozměněn, ať již cíleně či nikoliv. Úřad svým</p><p>nezákonným jednáním vedle dalších závažných důsledků způsobil, že z flash disků, coby</p><p>důkazních prostředků, nelze pořídit již nikdy žádný relevantní důkaz, který by poskytl</p><p>nepochybný, skutečný náhled na pravý stav věcí.“</p><p>356. V další části daného vyjádření se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým tvrzením navrhovatele</p><p>uvedeným v jeho jednotlivých podáních, přičemž mj. uvádí, že „je schopen dokladovat, v jaké</p><p>podobě flash disky vytvořil a vydal a zároveň byl schopen vyhodnotit obsah vrácených flash</p><p>disků. Na základě provedené protokolární kontroly flash disků po jejich vrácení odborným</p><p>poradcem zadavatele se jednoznačně prokázalo, že žádný z dodavatelů s flash disky žádným</p><p>nesprávným způsobem nemanipuloval. Bylo možné identifikovat, že na některých flash</p><p>discích operační systémy (zejména jde o MS Windows) dodavatelů uložily dodatečné soubory,</p><p>to je však standardní věc a tyto soubory lze snadno identifikovat.“ Ve vztahu k použití</p><p>hashovací funkce zadavatel podotýká, že její použití pro celý flash disk není relevantní, neboť</p><p>vytvořený hash „se obvykle mění již pouhým připojením flash disku k novému počítači.“</p><p>Současně podotýká, že by bylo „možné zpětně (např. nyní) spočítat hash Dokumentace ESVZ</p><p>na jednotlivých flash discích a vzájemným porovnáním zjistit, zda je výsledný hash shodný, či</p><p>nikoliv. (…) Tato zpětná kontrola je však v současné době již znemožněna nezákonným</p><p>postupem Úřadu při nakládání s flash disky (…).“</p><p>357. Zadavatel se rovněž vyjadřuje ke znaleckému posudku 3, přičemž mj. zmiňuje, že Ing. Kodl</p><p>nevzal v úvahu, že „je zcela beze smyslu provádět hashovací funkci na celý flash disk.</p><p>Naopak, na mnoha místech posudek Kodl právě s použitím hashovací funkce na celý flash</p><p>disk počítá, což je zcela chybné. (…) Použití hashovací funkce má smysl pouze vůči jednomu</p><p>souboru, nebo vůči vymezenému okruhu souborů (dokumentů), a to lze provést jak předem,</p><p>tak i kdykoliv zpětně. Výsledek je v obou případech tentýž, lze tím zjistit, zda v takovém</p><p>vymezeném souboru či souborech došlo ke změně, či nikoliv.“ S odpověďmi na otázky č. 2 a 3</p><p>znaleckého posudku 3 pak zadavatel nesouhlasí, neboť „v případě zjištění změny je vždy</p><p>nezbytné provést ad hoc forenzní zkoumání, o jakou změnu se jedná a zda lze, či nelze zjistit</p><p>další údaje.“</p><p>358. Zadavatel dále uvádí, že „mu Úřad svým postupem a v rozporu se žádostí zadavatele účastnit</p><p>se zadání znaleckého posudku (…) a účastnit se výběru metody, jíž budou flash disky</p><p>zkoumány, znemožnil účastnit se provádění důkazů a zadavatel byl tak Úřadem postaven</p><p>před hotovou věc. Vedle toho, že pochybení Úřadu jsou absolutně nezhojitelná, to i ve</p><p>vzájemném vztahu k nakládání s flash disky Úřadem, bylo vážně narušeno právo zadavatele</p><p>na spravedlivý proces a spravedlivé posouzení věci, neboť Úřad postupoval kabinetně, skrytě,</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>zadavateli nebylo umožněno v každé fázi pořizování důkazů se procesu účastnit, a to ač na to</p><p>má právo a ač o to předem písemně žádal.“</p><p>359. Ve vztahu k obsahu dokumentace ESVZ zadavatel uvádí, že dokumentaci ESVZ změnil pouze</p><p>jednou, a to na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 49 ze dne 20. 12. 2017,</p><p>kdy informoval účastníky zadávacího řízení o rozšíření dokumentace o dokumentaci EETS18,</p><p>přičemž „[d]o té doby byla Dokumentace ESVZ neměnná, a to jak co do počtu dokumentů</p><p>(95.044), tak i co do jejich věcného obsahu, tj. popisu ESVZ a všech jeho komponent a</p><p>procesů.“. Zadavatel taktéž zmiňuje, že s ohledem na skutečnost, že dokumentace ESVZ,</p><p>kterou zpracoval navrhovatel, obsahovala osobní údaje, přistoupil k anonymizaci těchto</p><p>údajů, přičemž „počet a identita dokumentů“ zůstala zachována. K doložení tvrzení,</p><p>že provedená anonymizace osobních údajů nemá/neměla žádný vliv na zpracování</p><p>předběžných nabídek a přípravu technického řešení, navrhl zadavatel k provedení důkazu</p><p>znalecký posudek č. 164-2018 „Posouzení vlivu anonymizovaných údajů na kvalitu a cenu</p><p>nabídek“ ze dne 19. 4. 2018 (dále jen „znalecký posudek 4“) zpracovaný společností Cetag,</p><p>který předložil Úřadu v rámci předmětného vyjádření a ve kterém dospěla společnost Cetag</p><p>k následujícímu závěru:</p><p>Otázka: Mohou anonymizované údaje19 v rámci zadávací dokumentace ovlivnit nabídky</p><p>uchazečů v rámci veřejné zakázky z pohledu kvality a ceny?</p><p>„NE – Znalec každý dílčí údaj, který byl anonymizován, posoudil z hlediska možného vlivu na</p><p>kvalitu, a tudíž i cenu nabídek. Veškeré anonymizované údaje ve všech předložených</p><p>dokumentech nemají žádný vliv na technické řešení, a tudíž ani cenu nabídky. Obsah</p><p>anonymizovaných údajů jen identifikuje osobu a neovlivňuje žádným způsobem kvalitu</p><p>informací z hlediska technického zadání.“</p><p>360. Ve vztahu k informaci o počtu souborů na flash discích předaných Ing. Svetlíkovi, resp. flash</p><p>disku s pořadovým číslem 010, a s tím spojených tvrzení navrhovatele pak zadavatel uvádí,</p><p>že z odborného přezkoumání (provedeného poradcem zadavatele) flash disků, které obdržel</p><p>zadavatel zpět od dodavatelů, vyplynulo, že flash disk č. 010 byl zadavateli vrácen se stejným</p><p>počtem souborů, s jakým byl předán dodavateli, přičemž je tedy dle zadavatele „zřejmé, že</p><p>pokud došlo k navýšení počtu souborů, stalo se tak buď na straně Úřadu, nebo na straně</p><p>znalce Svetlíka. I to je (…) dokladem o nekontrolovatelném přístupu k flash diskům po dobu</p><p>prvních téměř tří měsíců, kdy se flash disky nacházely u Úřadu. Flash disky jsou proto již nyní</p><p>jako důkaz v předmětném správním řízení nepoužitelné.“ Zadavatel je názoru, že jím</p><p>navržené důkazy [protokoly o přípravě a kontrole USB disku, znalecký posudek 1, protokol</p><p>o provedení kontroly (KP01), samotné flash disky] dokládají, že se nedopustil diskriminačního</p><p>jednání.</p><p>361. Zadavatel dále zmiňuje podání společnosti CzechToll, jakožto účastníka předmětného</p><p>zadávacího řízení, ze dne 25. 10. 201720 a ze dne 10. 4. 201821, která navrhuje k provedení</p><p>18</p><p>Evropská služba elektronického mýtného – pozn. Úřadu</p><p>Zadavatel poskytl společnosti Cetag ke znaleckému posouzení celkem 22 dokumentů z dokumentace ESVZ – pozn.</p><p>Úřadu</p><p>20</p><p>Úřad obdržel dne 25. 10. 2018 podání společnosti CzechToll z téhož dne, v němž daná společnost mj. shledává</p><p>postup zadavatele v souvislosti s poskytováním dokumentace ESVZ dodavatelům za „zákonný, efektivní, zcela</p><p>standardní a běžný v rámci celé Evropy“, přičemž současně poukazuje na „probíhající zadávací řízení“ na systém</p><p>19</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>důkazu, a v souvislosti s jejich obsahem zastává názor, že „[p]okud německé právo uvedený</p><p>postup nezakazuje, pak je podle zadavatele zcela důvodné, aby stejný přístup zastával</p><p>o tuzemský Úřad.“</p><p>362. Zadavatel taktéž zmiňuje podání společnosti CzechToll ze dne 18. 4. 2018, jehož přílohu –</p><p>odborné právní stanovisko zpracované doc. JUDr. Radkem Jurčíkem, Ph.D., jehož předmětem</p><p>bylo poskytnutí stanoviska k námitkám podávaným navrhovatelem ve vztahu k postupu</p><p>zadavatele v souvislosti s poskytováním dokumentace ESVZ dodavatelům a k „neurčitému“</p><p>vymezení rozsahu předmětu plnění šetřené veřejné zakázky – navrhuje k provedení důkazu.</p><p>V této souvislosti je zadavatel názoru, že v případě hlavních vyčítaných pochybení Úřadu</p><p>musí být intenzita porušení pravidel pro zadání veřejné zakázky taková, že dochází</p><p>k ovlivnění, nebo alespoň možnosti ovlivnění výběru dodavatele.</p><p>363. Zadavatel shrnuje, že „Úřad v rámci svého přezkumu zcela ignoruje posouzení toho, zda</p><p>zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupoval zákonně, nebo zda se dopustil</p><p>úmyslného či nedbalostního pochybení a zda přistupoval k jednotlivým dodavatelům</p><p>diskriminačně či netransparentně“, přičemž vyjadřuje i názor, že to byl právě Úřad, který „by</p><p>byl obecně způsobilý jednotlivé flash disky porovnat a např. za využití hashovací funkce</p><p>ověřit, zda je Dokumentace ESVZ na jednotlivých flash discích identická, či nikoliv.“. Současně</p><p>zadavatel zdůrazňuje, že „jeho postup byl zpětně přezkoumatelný, neboť Dokumentace ESVZ</p><p>na jednotlivých flash discích bylo možné mezi sebou vzájemně porovnat a vyhodnotit, zda</p><p>jsou Dokumentace ESVZ shodné, nebo zda došlo k nějaké závažné věcné změně.“</p><p>364. Zadavatel dále uvádí, že „Úřad v rámci svého přezkumu zcela ignoruje znalecké posouzení</p><p>toho, zda by použití jiného technického řešení zpřístupnění Dokumentace ESVZ dodavatelům</p><p>vedlo k jednoznačné a nezpochybnitelné zpětné přezkoumatelnosti postupu zadavatele“ a</p><p>taktéž „povahu předmětné veřejné zakázky a zejména povahu, objem a obsah Dokumentace</p><p>ESVZ a zcela nesprávně aplikuje zásadu zpětné přezkoumatelnosti jako absolutní dogma bez</p><p>ohledu na logický smysl této zásady, na praktickou naplnitelnost této zásady v případě</p><p>veřejných zakázek podobného typu a na rozpor s jinou zásadou deklarovanou správními</p><p>soudy, a to zásadou přiměřenosti (odmítání zbytečného formalismu).“</p><p>365. Ve vztahu k provedené anonymizaci osobních údajů v některých dokumentech dokumentace</p><p>ESVZ zadavatel ještě dodává, že trvá na tom, že ta „sama o sobě neměla žádný vliv na věcný</p><p>obsah Dokumentace ESVZ a nemohla znamenat zvýhodnění, či znevýhodnění některého</p><p>z dodavatelů. (…) Věcný obsah Dokumentace ESVZ, potřebné pro zpracování nabídek, zůstal</p><p>provedením anonymizace osobních údajů nezměněn, (…).“</p><p>366. K namítanému nedostatečnému vymezení předmětu plnění veřejné zakázky a stanovení</p><p>nabídkové ceny pak zadavatel uvádí, že se v průběhu správního řízení prokázalo, že</p><p>argumenty navrhovatele jsou nepravdivé. Uvedené dle zadavatele dokládá mj. i skutečnost,</p><p>elektronického mýtného ve Spolkové republice Německo, v rámci kterého obdrželi dodavatelé „značné množství</p><p>důvěrných dokumentů zejména technického rázu tako na datovém nosiči (hard disku)“, a žádný z účastníků daného</p><p>zadávacího řízení proti takovému postupu dle společnosti CzechToll ničeho nenamítá.</p><p>21</p><p>Úřad obdržel dne 10. 4. 2018 podání společnosti CzechToll z téhož dne, v němž mj. uvádí s odkazem na vyjádření</p><p>společnosti White &amp; Case LLP, že poskytnutí části zadávací dokumentace na datovém nosiči, včetně USB flash disku,</p><p>není v rozporu s německým ani evropským právem veřejných zakázek a že tento způsob předání části zadávací</p><p>dokumentace je v zadávacích řízeních realizovaných ve Spolkové republice Německo naopak zcela běžný.</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>že zadavatel obdržel (a to i od navrhovatele) předběžné nabídky, tj. účastníci byli schopni</p><p>podat nabídku a kalkulovat cenu.</p><p>367. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrhy navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil.</p><p>Další průběh správního řízení sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ</p><p>368. Dne 26. 4. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 23. 4. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>369. Dne 27. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>370. Dne 30. 4. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol</p><p>o nahlížení je součástí správního spisu.</p><p>371. Dne 3. 5. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k vyjádření zadavatele</p><p>k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel je názoru, že tvrzení zadavatele ohledně vedení</p><p>správního spisu Úřadem jsou nedůvodná a ničím nepodložená. Navrhovatel rovněž odmítá</p><p>argumentaci zadavatele ve vztahu k počtu souborů obsažených na flash disku s pořadovým</p><p>číslem 10, který byl předán Ing. Svetlíkovi, jako zavádějící. Stejně tak shledává argumentaci</p><p>zadavatele proti znaleckému posudku 2 za nejen formalistickou, ale rovněž nesprávnou.</p><p>Navrhovatel je dále přesvědčen, že podání doručená Úřadu společností CzechToll nemohou</p><p>mít v předmětném správním řízení žádnou váhu a že znalecký posudek 4 se míjí</p><p>s předmětem tohoto správního řízení.</p><p>372. Dne 4. 5. 2018 nahlédl zmocněnec společnosti CzechToll do spisu předmětného správního</p><p>řízení (na základě substituční plné moci ze dne 30. 4. 2018). Protokol o nahlížení je součástí</p><p>správního spisu.</p><p>Rozhodnutí ve věci</p><p>373. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-13640/2018/521/OPi ze dne</p><p>9. 5. 2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“ nebo „původní rozhodnutí“) rozhodl Úřad</p><p>následovně:</p><p>a)</p><p>ve výroku I. původního rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel porušil při zadávání</p><p>předmětné veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1</p><p>zákona, když při poskytování části zadávací dokumentace veřejné zakázky,</p><p>konkrétně Dokumentace ESVZ (tj. dokumentace stávajícího elektronického systému</p><p>výkonového zpoplatnění pozemních komunikací), dodavatelům dle čl. 2.6</p><p>„Poskytnutí Dokumentace ESVZ“ zadávací dokumentace veřejné zakázky [podle</p><p>kterého zadavatel poskytne dodavatelům Dokumentaci ESVZ v elektronické verzi</p><p>„ve formátu pdf, a to v jednom vyhotovení (ve vztahu k jednomu dodavateli) na</p><p>jednom či více datových nosičích“] nezajistil takové technické řešení poskytování</p><p>předmětné části dokumentace dodavatelům, na jehož základě by bylo možné zcela</p><p>jednoznačně určit a zpětně ověřit, jaký konkrétní obsah datového nosiče byl předán</p><p>jednotlivým dodavatelům, přičemž v důsledku uvedeného postupu zadavatele, kdy</p><p>nebylo ani zamezeno následné nekontrolovatelné manipulaci s obsahem předaného</p><p>datového nosiče, není umožněno, a to ani Úřadu v rámci jeho dozorové činnosti,</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>zpětně přezkoumat, zda se všem dodavatelům dostalo na datových nosičích</p><p>totožných informací, resp. zadávacích podmínek, přičemž postup zadavatele mohl</p><p>ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,</p><p>b)</p><p>ve výroku II. původního rozhodnutí Úřad rozhodl podle § 263 odst. 2 zákona</p><p>o uložení opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve</p><p>výroku I. původního rozhodnutí spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího</p><p>řízení,</p><p>c)</p><p>ve výroku III. původního rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací</p><p>podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení se zásadou</p><p>transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když nevymezil zadávací</p><p>podmínky předmětné veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast</p><p>dodavatele v zadávacím řízení, neboť v čl. 2.1.2 „Rozsah zpoplatnění“ odst. 18</p><p>přílohy č. 1 „Technické podmínky veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné</p><p>zakázky uvedl, že „předpokládá, že od 1. 1. 2020 bude zpoplatněno celkem 1 346,5</p><p>km dálnic (vč. nově zprovozněných úseků) a 1 141,1 km silnic I. třídy“, a tedy stanovil</p><p>rozsah zpoplatněných pozemních komunikací, které by měly podléhat výběru</p><p>mýtného, pouze odhadem, přestože se jedná o informace, jimiž musí i s ohledem na</p><p>příslušné právní předpisy (tj. zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních</p><p>komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášku č. 470/2012 Sb., o užívání</p><p>pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů)</p><p>disponovat, a které jsou nezbytné pro sestavení porovnatelných nabídek dodavateli,</p><p>a to zejména ve vztahu k nacenění etapy 1, jakožto části předmětu plnění</p><p>předmětné veřejné zakázky, jež má dle čl. 4.1.2 „ETAPA 1 – PŘÍPRAVA SEM“ přílohy</p><p>č. 1 „Technické podmínky veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky</p><p>spočívat v návrhu a vybudování infrastruktury Systému elektronického mýtného,</p><p>nezbytné pro řádný provoz daného systému, a jejím předání zadavateli,</p><p>d)</p><p>ve výroku IV. původního rozhodnutí Úřad rozhodl podle § 263 odst. 3 zákona</p><p>o uložení opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve</p><p>výroku III. původního rozhodnutí spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího</p><p>řízení,</p><p>e)</p><p>ve výroku V. původního rozhodnutí Úřad rozhodl podle § 263 odst. 8 zákona o</p><p>uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na</p><p>veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem</p><p>pod sp. zn. S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ,</p><p>f)</p><p>ve výroku VI. původního rozhodnutí Úřad rozhodl podle § 66 odst. 1 písm. g)</p><p>správního řádu o zastavení správního řízení v části, jejíž předmět byl vymezen</p><p>obsahem návrhu navrhovatele ze dne 15. 1. 2018 na zahájení správního řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné</p><p>zakázky, o němž bylo původně vedeno samostatné správní řízení pod</p><p>sp. zn. S0016/2018/VZ, neboť žádost, tj. návrh navrhovatele, se v důsledku zrušení</p><p>zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku stala zjevně bezpředmětnou,</p><p>g)</p><p>ve výroku VII. původního rozhodnutí Úřad rozhodl podle § 266 odst. 1 zákona</p><p>v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, o uložení</p><p>povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.</p><p>Řízení o rozkladu22</p><p>374. Proti původnímu rozhodnutí podal zadavatel dne 23. 5. 2018 rozklad, v rámci něhož uvádí,</p><p>že napadené rozhodnutí „je ve výrocích I., II., III., IV., V. a VII. v rozporu s právními předpisy,</p><p>tedy nezákonné, a rovněž nesprávné, (…).“</p><p>375. Zadavatel je názoru, že Úřad závažně pochybil, když (1) vedl správní spis nezákonným</p><p>způsobem, (2) neprovedl důkazy navržené zadavatelem, (3) formálně se nevypořádal</p><p>s návrhy zadavatele, (4) nevypořádal se s některými argumenty zadavatele, (5) předložil</p><p>znalci ke zkoumání předměty (flash disky), které nebyly součástí správního spisu a nebyly</p><p>podkladem pro vydání rozhodnutí, (6) nezařadil výsledky zkoumání USB flash disků mezi</p><p>podklady pro rozhodnutí a znemožnil tak účastníkům správního řízení, aby se k nim vyjádřili,</p><p>(7) nedostatečně zjistil skutkový stav ve smyslu § 3 správního řádu, (8) nesprávně posoudil</p><p>postup zadavatele při vydávání USB flash disků po právní stránce, (9) aplikoval zásadu</p><p>transparentnosti nepřípustným rozšiřujícím způsobem, a to jak ve vztahu k použití USB flash</p><p>disků, tak i k otázce zákonného vymezení předmětu plnění, (10) rozhodl v rozporu s § 263</p><p>odst. 2 zákona, když dostatečně neposoudil, zda jim zjištěná pochybení mohla mít vliv na</p><p>výběr dodavatele, (11) opomenul a v rozhodnutí nepřihlédl k odpovědi na dotaz č. 293</p><p>v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 62, (12) ve vztahu k otázce zákonného vymezení</p><p>předmětu plnění nesprávně posoudil zadávací dokumentaci a skutkový stav a vyvodil</p><p>nesprávné právní závěry.</p><p>376. Současně považuje zadavatel napadené rozhodnutí za tendenční, neboť „Úřad ze všech</p><p>podkladů pro vydání Rozhodnutí v klíčových otázkách selektivně vybral a v Rozhodnutí uvedl</p><p>pouze ty skutečnosti a informace, které jsou samy o sobě v neprospěch zadavatele, a naopak</p><p>zcela ignoroval ty argumenty, které svědčí ve prospěch zákonnosti postupu zadavatele.“</p><p>377. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí „změnil tak, že návrhy</p><p>navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil, event. aby Rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu</p><p>k novému projednání.“</p><p>378. Usnesením č. j. ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-15268/2018/521/OPi ze dne</p><p>24. 5. 2018 určil Úřad navrhovateli lhůtu k podání vyjádření k rozkladu zadavatele, kterou</p><p>Úřad následně na žádost navrhovatele ze dne 25. 5. 2018 usnesením č. j. ÚOHSS0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ-15608/2018/521/OPi ze dne 29. 5. 2018 prodloužil.</p><p>379. Dne 6. 6. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k rozkladu zadavatele.</p><p>Navrhovatel uvádí, že se se závěry učiněnými v napadeném rozhodnutí ztotožňuje, přičemž</p><p>je názoru, že se podaný rozklad „sestává z účelových tvrzení, v rámci nichž Zadavatel zcela</p><p>vědomě popírá skutkový stav a své předchozí výroky a snaží se bagatelizovat závažnost jím</p><p>učiněných pochybení. Navrhovatel v tomto ohledu v plném rozsahu odkazuje na znění jím</p><p>podaných námitek a návrhů, na základě nichž je řízení pod sp. zn.</p><p>22</p><p>Pro úplnost Úřad uvádí, že proti původnímu rozhodnutí podala dne 25. 5. 2018 rozklad rovněž společnost CzechToll;</p><p>o rozkladu vedeném Úřadem pod sp. zn. R0096/2018/VZ rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHSR0096/2018/VZ-24515/2018/322/HSc ze dne 23. 8. 2018, kterým předmětný rozklad jako nepřípustný zamítl.</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>S0406,0429,0504/2017,0016/2018/VZ vedeno.“ Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu</p><p>napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.</p><p>Rozhodnutí o rozkladu</p><p>380. O rozkladu zadavatele proti původnímu rozhodnutí předseda Úřadu rozhodl rozhodnutím</p><p>č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018 (dále jen</p><p>„druhostupňové rozhodnutí“), kterým původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému</p><p>projednání.</p><p>K procesním námitkám zadavatele</p><p>381. Pokud jde o námitku zadavatele ohledně nezákonného vedení správního spisu</p><p>v projednávané věci, pak v této věci se předseda Úřadu ztotožnil s jejich vypořádáním</p><p>provedeným Úřadem v původním rozhodnutí. Předseda Úřadu neshledal „při vedení</p><p>správního spisu žádnou nezákonnost. Úřad učinil součástí správního spisu vše,</p><p>co předpokládá ustanovení § 17 správního řádu. Předtím, než byli účastníci řízení seznámeni</p><p>s podklady rozhodnutí, se staly součástí spisu i kopie příslušných částí dokumentace</p><p>o zadávacím řízení a příslušné FD23. Do doby, než se tyto staly součástí správního spisu, lze</p><p>vyloučit nezákonnou manipulaci, neboť všechny části dokumentace o zadávacím řízení sdílejí</p><p>režim správních spisů, jsou drženy v uzamčených kancelářích či spisovnách a technické nosiče</p><p>dat obsahující obchodní tajemství jsou uloženy v trezorech.“. Stejně tak neshledal předseda</p><p>Úřadu pochybení v tom, že příslušné flash disky „byly protokolárně poskytnuty znalci a</p><p>rovněž byly podrobeny analýze ze strany pracovníků Úřadu, kteří jsou všichni vázáni</p><p>povinností mlčenlivosti. Obojí je běžnou součástí správních řízení. Jak znalec, tak i pracovníci</p><p>Úřadu jsou povinni se s důkazními prostředky [] seznámit a jejich obsah posoudit. Obdobná</p><p>situace ostatně nastává i v případě, kdy je spis předán správnímu soudu.“</p><p>382. V další části druhostupňového rozhodnutí se předseda Úřadu vyjádřil k námitkám zadavatele</p><p>ohledně neprovedení jím navržených důkazů, přičemž v postupu Úřadu neshledal pochybení.</p><p>383. Ve vztahu k okruhu námitek zadavatele týkajících se znaleckého posudku 2, k jehož</p><p>vypracování Úřad ustanovil Ing. Svetlíka, předseda Úřadu neshledal žádnou odchylku</p><p>v proceduře ustanovení znalce od běžného postupu a mj. uvedl, že „[s]právní orgán není</p><p>povinen formulovat otázky ustanovenému znalci za součinnosti s účastníkem správního řízení</p><p>a v posuzovaném případě, kdy se diametrálně lišil pohled Úřadu a pohled zadavatele na to,</p><p>co má být právně relevantní, se taková součinnost nejeví ani smysluplná. Zadavateli nebylo</p><p>ve správním řízení nikterak bráněno v tom, aby uplatnil námitku dle § 14 správního řádu, tu</p><p>však nevznesl. […] Zadavatel se [] ve správním řízení ke znaleckému posudku Ing. Svetlíka i za</p><p>spolupráce se znaleckým ústavem, jejž si zvolil, podrobně vyjádřil a mám za to, že ve vztahu</p><p>ke znaleckému posudku Ing. Svetlíka nebyla procesní práva zadavatele zkrácena.“</p><p>384. Zadavatel v rámci rozkladu dále namítal, že Úřad vyjmul flash disky č. 001 a 019 z trezoru za</p><p>účelem porovnání jejich obsahu, avšak není zřejmé, kdo, kdy a jakým způsobem s flash disky</p><p>fakticky nakládal, přičemž účastníci správního řízení neměli možnost se k výsledkům</p><p>provedeného zkoumání flash disků vyjádřit. K tomu předseda Úřad uvedl, že s flash disky</p><p>nakládají výhradně oprávněné úřední osoby, přičemž „[v]ýsledkem porovnání obsahu FD jsou</p><p>pak body 433. – 442. odůvodnění napadaného rozhodnutí, kde se Úřad podrobně zabývá tím,</p><p>23</p><p>Myšleno flash disky</p><p>70</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>co z porovnání obsahu obou FD zjistil. Není důvod, proč by posouzení důkazních prostředků</p><p>v podobě FD mělo být jiné a jeho výstup měl být jiný, než analýza např. listinných důkazů</p><p>shromážděných ve správním spisu. Správní orgán nepořizuje průběžné záznamy o tom, která</p><p>oprávněná úřední osoba měla který dokument ‚v ruce‘, jak důkazy hodnotila a co z nich</p><p>zjistila. K tomu slouží zásadně správní rozhodnutí.“</p><p>385. Předseda Úřadu uzavřel, že ve vztahu k námitkám směřujícím proti způsobu vedení</p><p>správního řízení neshledal v postupu Úřadu takovou procesní vadu, která by měla vliv na</p><p>zákonnost napadeného rozhodnutí.</p><p>K naplnění podmínek správního řízení sp. zn. S0504/2017/VZ</p><p>386. Před tím, než předseda Úřadu přistoupil k rozboru důvodů pro zrušení napadeného</p><p>rozhodnutí, vyjádřil se ke způsobu, jakým napadené rozhodnutí posuzuje naplnění podmínek</p><p>vedení správního řízení vedeného původně samostatně pod sp. zn. S0504/2017/VZ ve vztahu</p><p>k § 251 odst. 1 zákona, konkrétně naplnění podmínky tvrzení újmy, která hrozí na právech</p><p>navrhovatele. Předseda Úřadu mj. s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j.</p><p>5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014 a taktéž na charakter dokumentace ESVZ</p><p>(v podrobnostech viz odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí) Úřadu uložil, aby se</p><p>konkrétněji zabýval tím, zda navrhovatel újmu či její hrozbu řádně tvrdí, zda je tedy splněna</p><p>podmínka řízení ve smyslu § 251 odst. 1 zákona, přičemž „[s]hledá-li Úřad, že je tvrzení</p><p>navrhovatele stran újmy dostatečné, je třeba, aby se dále zabýval obranou zadavatele proti</p><p>takovému tvrzení, a to z podání zadavatele, která jsou obsahem správního spisu. V této</p><p>souvislosti je třeba brát v úvahu konkrétní okolnosti posuzovaného případu, obsah smluvních</p><p>závazků zadavatele a navrhovatele a specifický charakter dokumentace ESVZ. Není vyloučeno</p><p>pohlížet na posouzení tvrzení újmy skrze občanskoprávní prizmata, základní zásady, která</p><p>zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (…)[,] výslovně uvádí ve</p><p>svých úvodních ustanoveních, v tomto smyslu lze poukázat například na zásadu dle § 6</p><p>odst. 2 nebo § 8 uvedeného zákona.“</p><p>K důvodům zrušení výroku I. a II. napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému</p><p>projednání</p><p>387. Předseda Úřadu neměl výhrady vůči skutkovým zjištěním Úřadu, avšak konstatoval,</p><p>že „právní závěry vyvozené ze zjištěného skutkového stavu nejsou správné, neboť aplikace</p><p>zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona v daném případě svou obecností excesivně</p><p>vybočuje ze způsobu, kterým lze danou zásadu jakožto relativně neurčitý pojem vykládat.“</p><p>V této souvislosti předseda Úřadu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j.</p><p>1 Afs 45/2010-459 ze dne 15. 9. 2010 a upozornil na primárně soukromoprávní charakter</p><p>vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem (k tomu blíže body 485. a 486. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí). Předseda Úřadu tak shledal výklad transparentnosti provedený Úřadem za</p><p>nezákonný, „neboť zásada transparentnosti, stejně jako ostatní zásady uvedené v § 6 zákona,</p><p>není konkrétním pravidlem chování, ale její naplnění má být posuzováno zejména s ohledem</p><p>na jednotlivá specifika každého případu (…).“</p><p>388. Předseda Úřadu dále konstatoval, že „Úřad stanovil výrokem I. takové pravidlo, které klade</p><p>na zadavatele velmi vysoké až nereálné nároky při postupu v průběhu předávání zadávací</p><p>dokumentace a které navíc vykazuje vysokou míru obecnosti, aniž by jasně reflektovalo</p><p>specifika posuzovaného případu. Uvedené pravidlo navíc logicky vychází z předpokladu,</p><p>71</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>že některá ze stran zadávacího řízení usiluje v procesu předávání informací o zadávacím</p><p>řízení o nepoctivé jednání, kterému je třeba zpřísněním pravidel preventivně zabránit. Pouze</p><p>dodržení tohoto striktního pravidla je pak považováno za postup, který lze podřadit pod</p><p>dodržení zásady transparentnosti, přičemž z dikce výroku I. plyne, že takový postup by měl</p><p>být využit ve všech případech předávání zadávací dokumentace na datových nosičích.“</p><p>389. Předseda Úřadu se v druhostupňovém rozhodnutí rovněž věnoval zhodnocení požadavku na</p><p>zpětnou přezkoumatelnost obsahu předávané informace (k tomu blíže body 488. a 489.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž konstatoval nepřípustnost kategorického závěru</p><p>Úřadu, že „již samotné technické řešení předání dokumentace ESVZ bylo netransparentní,</p><p>když vylučovalo zpětnou přezkoumatelnost obsahu jednotlivých FD. Zákon totiž, (…),</p><p>nestanoví žádné konkrétní požadavky na technickou stránku předání zadávací dokumentace</p><p>v režimu dle § 96 odst. 2 zákona a Úřad tak není povolán, aby obecně stanovil, která</p><p>konkrétní technická řešení jsou ze své podstaty transparentní a která nikoliv.“</p><p>390. Předseda Úřadu dále uvedl, že byť Úřad v části výroku I. vytýká zadavateli, že důsledkem</p><p>netransparentního technického řešení předání části zadávací dokumentace byla možnost</p><p>nekontrolovatelné manipulace s obsahem datového nosiče, Úřad nespecifikoval, o jakou</p><p>manipulaci se mělo či mohlo jednat, a kdo měl být jejím autorem. V této souvislosti předseda</p><p>Úřadu zmínil skutečnost, že v průběhu správního řízení bylo zjištěno, že zadavatel provedl</p><p>změnu obsahu jednotlivých flash disků tak, že existovaly nejméně 2 různé verze</p><p>dokumentace ESVZ. K tomu předseda Úřadu doplnil, že „[a]čkoliv se Úřad zabýval, jak plyne</p><p>z odůvodnění napadeného rozhodnutí, faktickým provedením uvedených změn, které sám</p><p>zadavatel označuje za pouhou formální změnu (anonymizaci), nevyvodil ze svých zjištění</p><p>relevantní závěry, které by zřetelně rezonovaly ve výroku I. (…) S ohledem na shora uvedenou</p><p>nutnost posuzovat případnou transparentnost postupu zadavatele komplexně a se zahrnutím</p><p>veškerých specifik případu, je namístě zabývat se nikoliv možnou manipulací s obsahem dat,</p><p>ale skutečným stavem věci, tedy tím, že s obsahem FD jednoznačně manipulováno bylo.“</p><p>391. Dle předsedy Úřadu „[s]těžejní otázkou u posouzení případné netransparentnosti provedení</p><p>změny nebo doplnění části zadávací dokumentace ve smyslu § 99 zákona pak zůstává, zda</p><p>postačí již to, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, nebo je nutno zkoumat[,] zda</p><p>tento postup a jeho důsledek (tedy to, že někteří dodavatelé obdrželi anonymizovanou verzi</p><p>dokumentace ESVZ a někteří neanonymizovanou) mohly mít vliv na výběr dodavatele. Úřad</p><p>v napadeném rozhodnutí vyvozuje pouze hypotetický vliv netransparentního postupu</p><p>zadavatele (bod 478. odůvodnění napadeného rozhodnutí), avšak odůvodnění tohoto závěru</p><p>je zcela nedostatečné. Zde podotýkám, že není na místě zkoumat vliv změn ve všech</p><p>jednotlivostech, takový postup by nebyl možný a ani účelný, avšak je nutno zabývat se tím,</p><p>zda mohlo mít vliv na výběr dodavatele vydání dvou různých verzí dokumentace ESVZ, tj.</p><p>anonymizované a neanonymizované.“</p><p>392. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad se v napadeném rozhodnutí problematikou vlivu</p><p>nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele nezabýval dostatečně a napadené</p><p>rozhodnutí je tak v této části nepřezkoumatelné.</p><p>393. S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu rozhodl o zrušení výroků I. a II. napadeného</p><p>rozhodnutí, věc vrátil Úřadu k novému projednání a uvedl, že v případě, že Úřad dospěje</p><p>k závěru, že v důsledku případného porušení zákona zadavatelem ve vztahu k předávání</p><p>72</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>zadávací dokumentace nebo provedení jejich změn vznikla nebo hrozí navrhovateli újma na</p><p>jeho právech (v této souvislosti odkazuje předseda Úřadu na bod 121. a násl.</p><p>druhostupňového rozhodnutí, v nichž mj. konstatoval, že samotné tvrzení újmy je základní</p><p>náležitostí návrhu dle § 251 odst. 1 zákona, která nemůže být dodatečně měněna ani</p><p>doplňována), „Úřad v novém posouzení věci [] nebude vycházet ze své původní teze, dle které</p><p>je netransparentnost postupu zadavatele způsobena již použitým technickým řešením,</p><p>nýbrž se zaměří na okolnosti tohoto konkrétního případu – totiž na to, že zadavatel provedl</p><p>změny dokumentace ESVZ tím, že vydal neanonymizovanou i anonymizovanou verzi. Úřad se</p><p>tak bude zabývat tím, zda takový postup zadavatele představuje změnu zadávací</p><p>dokumentace ve smyslu § 99 zákona a zda zadavatel splnil veškeré povinnosti spojené s tímto</p><p>postupem. Na základě takového posouzení Úřad rozhodne o tom, zda zadavatel postupoval</p><p>v rozporu se zákonem nebo nikoliv. Úřad rovněž posoudí a řádně odůvodní, zda a v čem</p><p>spatřuje vliv postupu zadavatele na výběr dodavatele. Přitom přihlédne k tomu, že v daném</p><p>případě je známo, kdo obdržel anonymizovanou verzi dokumentace ESVZ a kdo</p><p>neanonymizovanou, a také ke specifickému charakteru dokumentace ESVZ (…). Všechny své</p><p>závěrečné i dílčí úvahy Úřad řádně odůvodní.“</p><p>K důvodům zrušení výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému</p><p>projednání</p><p>394. Předseda Úřadu předně uvedl, že Úřad ignoroval objektivní stav věci, když dovodil povinnost</p><p>zadavatele disponovat informacemi o rozsahu zpoplatněných pozemních komunikací</p><p>k budoucímu datu tzv. napevno (k tomu též bod 637. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>395. Předseda Úřadu se v druhostupňovém rozhodnutí dále zabýval skutečností, zda byly zadávací</p><p>podmínky veřejné zakázky (ve vztahu k rozsahu zpoplatněných pozemních komunikací)</p><p>stanoveny v takových podrobnostech, aby dodavatelé pochopili, jakým způsobem mají</p><p>koncipovat své nabídky tak, aby byly porovnatelné. Předseda Úřadu dospěl – zejména</p><p>s ohledem na znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 62 (k tomu blíže bod 639.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí), čl. Z1.5 a Z1.6 Technických podmínek (k tomu blíže bod 641.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí) a s přihlédnutím k tvrzení zadavatele v podaném rozkladu</p><p>(viz bod 642. odůvodnění tohoto rozhodnutí) – k závěru, že „v daném případě uchazeči</p><p>o veřejnou zakázku měli k dispozici dostatečné množství informací, aby mohli podat</p><p>porovnatelné nabídky, neboť měli k dispozici závaznou hodnotu rozsahu zpoplatněných</p><p>kilometrů pozemních komunikací, ze které měli vycházet při koncipování nabídkových cen,</p><p>a mezi dodavateli o této hodnotě nepanovaly pochyby (…). Fakt, že uchazeči o veřejnou</p><p>zakázku si byli vědomi toho, jakým způsobem mají nabídkové ceny koncipovat (a tedy</p><p>že předmětné hodnoty jsou pro jejich nabídky závazné) ostatně dokládá i to, že ve výsledku</p><p>došlo k podání porovnatelných nabídek.“</p><p>396. Praxe, kterou zvolil zadavatel, odpovídá dle předsedy Úřadu použití modelového příkladu,</p><p>jehož přípustnost byla mj. konstatována i v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As</p><p>247/2016 ze dne 31. 1. 2018 či stanovisku Úřadu k výpočtu kauce (k tomu viz bod 644.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>397. Předseda Úřadu na základě shora uvedeného uzavřel, že „zadavatel vymezil zadávací</p><p>podmínky v dostatečných podrobnostech pro to, aby byli dodavatelé schopni podat</p><p>porovnatelné nabídky. Zadavatel stanovil, že jím stanovené hodnoty sice představují jeho</p><p>73</p><p>Č.j.: ÚOHS-S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi</p><p>předpoklad, ale pro dodavatele při podání nabídek jsou dané hodnoty závazné (…), čímž</p><p>vymezil modelový příklad, a tedy použil praktiku, kterou sám Úřad ve svém stanovisku</p><p>aprobuje. Postup zadavatele při vymezení zadávacích podmínek, jak je výše uvedeno,</p><p>nepředstavuje porušení zákona a Úřad se v tomto ohledu dopustil nesprávného právního</p><p>posouzení věci.“</p></div>", "next": 239908}