{"html": "<div class=\"doc\"><p>v odpovídající kvalitě realizovat5. Zadavatel má tak při realizaci svých potřeb zákonem</p><p>aprobovaný nástroj, prostřednictvím kterého si může sám určit, jakým způsobem dojde</p><p>naplnění svých požadavků, jaká kritéria mu zajistí požadovanou úroveň plnění. To vše za</p><p>předpokladu, že nastavená kritéria nebudou zjevně nepřiměřená ve vztahu k povaze jím</p><p>poptávaného plnění co do jeho velikosti, složitosti či technické náročnosti.</p><p>136. V posuzovaném případě navrhovatel rozporuje požadavek zadavatele plynoucí z bodu 5.11</p><p>písm. a) – d) zadávací dokumentace týkající se osob, které budou v rámci realizace předmětu</p><p>veřejné zakázky dodavatele reprezentovat na pozicích hlavního manažera výstavby,</p><p>stavbyvedoucího, zástupce stavbyvedoucího a výrobního přípraváře (dále jen „dotčené</p><p>osoby“). Navrhovatel namítá jako nedůvodný, nepřiměřený a diskriminační požadavek</p><p>zadavatele na autorizaci dotčených osob v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. i) autorizačního</p><p>zákona, tj. nezákonnost spatřuje v tom, že zadavatel u každé z těchto osob požaduje autorizaci</p><p>v oboru geotechnika ve stupni autorizovaný inženýr a nepřipouští možnost prokázání</p><p>technické kvalifikace prostřednictvím osoby s autorizací ve stupni autorizovaný technik.</p><p>137. Úřad se tedy v dalším zabýval posouzením odůvodněnosti požadavku na autorizaci dotčených</p><p>osob ve stupni inženýr, k čemuž uvádí následující.</p><p>K předmětu veřejné zakázky</p><p>138. Jak vyplývá ze shora uvedených obecných závěrů, základním předpokladem pro soulad</p><p>zadavatelem stanovených požadavků na technickou kvalifikaci se zákonem je jejich vymezení</p><p>v parametrech odpovídajících předmětu veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že</p><p>v posuzovaném případě navrhovatel namítá, že důvodnost požadavku na autorizaci dotčených</p><p>osob ve stupni inženýr nelze z rozsahu a charakteru předmětu plnění šetřené veřejné zakázky</p><p>dovodit, Úřad se nejdříve zabýval posouzením celkového charakteru (povahy) šetřené veřejné</p><p>zakázky, tedy konkrétních okolností, za kterých hodlá zadavatel vymezené parametry</p><p>technické kvalifikace uplatňovat.</p><p>139. Ze zadávací dokumentace a z vyjádření zadavatele plyne, že předmětem plnění veřejné</p><p>zakázky je zhotovení dopravní stavby – jednoho z úseků metra linky D v Praze (úseku</p><p>Olbrachtova – Nové Dvory). Jedná se o stavbu v rozsahu 3 stanic a tunelů v délce více než 5</p><p>km, která zahrnuje vybudování veškerého navazujícího napájení (tj. rozvoden, měníren,</p><p>trakce) a vybudování technologických a přístupových tunelů, vybudování stanic a příslušných</p><p>mezistaničních úseků, jakož i veškerých dalších zařízení nezbytných pro provoz metra.</p><p>Z vyjádření zadavatele dále plyne, že stavba je budovaná ve velmi složitých geologických</p><p>podmínkách, navíc v intravilánu obce pod hustou městskou zástavbou. Předpokládaná</p><p>hodnota veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace ve výši 24,63 miliardy korun.</p><p>140. Dle názoru Úřadu je nezpochybnitelné, že se v případě předmětu šetřené veřejné zakázky</p><p>jedná svým charakterem o (minimálně v České republice) ojedinělý typ stavby velkého</p><p>dopravního významu, jehož realizace v sobě nutně zahrnuje celé spektrum vysoce odborných</p><p>a technologicky náročných činností a postupů, čímž klade rovněž nebývale vysoké nároky jak</p><p>na koordinaci všech činností, tak na potřebné materiální, technické či personální (odborné)</p><p>zdroje. Výstavbu trasy metra bezesporu nelze řadit mezi standardní typ dopravních staveb.</p><p>5</p><p>srov. např. i rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0075/200/VZ ze dne 17. 8. 2022</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>141. Úřad současně podotýká, že velmi vysoká je v posuzovaném případě rovněž předpokládaná</p><p>hodnota veřejné zakázky (24 630 000 000 Kč bez DPH), což dle názoru Úřadu jednoznačně</p><p>svědčí o mimořádném rozsahu i náročnosti veřejné zakázky.</p><p>142. Lze tedy uzavřít, že se v případě šetřené veřejné zakázky nejedná o plnění tzv. „běžné“, tedy o</p><p>plnění patřící do okruhu staveb, které se realizují relativně často a u nichž je obecně možné</p><p>předpokládat, že je schopný je realizovat velmi široký okruh potenciálních dodavatelů, ale jde</p><p>o plnění svým rozsahem a charakterem nestandardní.</p><p>K namítanému kritériu technické kvalifikace</p><p>143. Jak již Úřad shora konstatoval, je to právě kvalifikace, tj. způsobilost a schopnost dodavatele</p><p>plnit veřejnou zakázku, která má zadavateli garantovat dosažení poptávaného plnění</p><p>v požadované kvalitě. V tomto ohledu pak právě požadavky technické kvalifikace jsou</p><p>ve srovnání se základní způsobilostí, profesní způsobilostí a ekonomickou kvalifikací těmi,</p><p>které mají nejblíže k vlastnímu předmětu plnění a jsou přímo spojeny se schopností</p><p>dodavatele toto plnění realizovat. Úřad s ohledem na předmět tohoto správního řízení</p><p>přistoupil k posouzení kritéria technické kvalifikace stanoveného v bodě 5.11 písm. a) – d)</p><p>zadávací dokumentace, přičemž nejprve rekapituluje námitky navrhovatele a stanovisko</p><p>zadavatele ve vztahu k posuzovanému kritériu. Úřad opětovně s ohledem na změnu zadávací</p><p>dokumentace, k níž došlo v průběhu správního řízení, zdůrazňuje, že posouzení zákonnosti</p><p>napadených zadávacích podmínek provedl ve vztahu k jejich znění platnému ke dni podání</p><p>návrhu.</p><p>144. Navrhovatel v návrhu označuje požadavek zadavatele na autorizaci dotčených osob ve stupni</p><p>autorizovaný inženýr v oboru jako nepřiměřený, diskriminační a bezdůvodně zvýhodňující</p><p>určité dodavatele, když má za to, že by v daném případě byla dostačující autorizace ve stupni</p><p>technik. Uvedené rozporuje z několika důvodů. Předně odkazuje na rozsah činností</p><p>definovaných pro autorizované osoby ve stupni technik a inženýr dle autorizačního zákona,</p><p>k čemuž uvádí, že ze srovnání rozsahu činností nikterak neplyne, že by autorizovaný technik</p><p>nemohl vykonávat některou z funkcí dle bodu 5.11 písm. a), b), c) a d) zadávací dokumentace,</p><p>a to ani s ohledem na rozsah a charakter předmětu plnění veřejné zakázky. Skutečnost, že</p><p>rozsah činností, k nimž je dle autorizačního zákona oprávněn autorizovaný technik, je užší než</p><p>v případě autorizovaného inženýra, je dle navrhovatele nepodstatná, když ze zadávací</p><p>dokumentace nelze dovodit, že by dotčené osoby měly být konfrontovány s činnostmi, které</p><p>by nebyl oprávněn vykonávat autorizovaný technik. Současně navrhovatel namítá, že</p><p>diferencování mezi autorizovaným inženýrem a technikem pozbývá smyslu tím spíše, že</p><p>zadavatel požaduje pro dotčené osoby rovněž doložení referenčních staveb, a tudíž</p><p>autorizovaný technik bude disponovat přinejmenším stejnou (ne-li větší) profesní zkušeností</p><p>s řízením obdobných staveb jako autorizovaný inženýr. Navrhovatel má v této souvislosti</p><p>za to, že délka a kvalita praxe stírá rozdíl mezi autorizovaným technikem a inženýrem.</p><p>V případě osoby výrobního přípraváře (dotčená osoba dle bodu 5.11 písm. d) zadávací</p><p>dokumentace) je dle navrhovatele požadavek autorizace ve stupni inženýr naprosto</p><p>nedůvodný, když výrobní příprava není ani vybranou činností ve výstavbě ve smyslu</p><p>stavebního zákona, ke které by byla vyžadována autorizace dle autorizačního zákona, a tudíž</p><p>tato osoba dle navrhovatele nebude reálně vykonávat činnosti vyžadující doložení odborné</p><p>kvalifikace. Opodstatněnost požadavku na vyšší stupeň autorizace navrhovatel neshledává</p><p>v předmětu veřejné zakázky, a to ani z hlediska jejího charakteru, náročnosti či výše</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>předpokládané hodnoty, neboť má za to, že menší míra kompetencí, obratnosti, schopností či</p><p>vzdělání je dle navrhovatele jen obecným rozlišováním a nemá oporu v právní úpravě, ani</p><p>neopodstatňuje vyšší nároky na vrcholný management. Stejně tak dle navrhovatele je</p><p>absurdní argumentace vysokoškolským vzděláním jako garancí vyšší erudice, a tedy</p><p>zpochybňování kompetencí autorizovaného technika. Navrhovatel nepovažuje za relevantní</p><p>ani argument týkající se počtu rolí, tj. že požadavek na autorizaci je formulován ve stupni</p><p>inženýr pro čtyři osoby ze šestnácti, tedy pouze pro osoby v rámci nejužšího vedení při realizaci</p><p>stavby.</p><p>145. Zadavatel důvodnost svého požadavku na autorizaci dotčených osob ve stupni inženýr opírá</p><p>v první řadě o rozsah a povahu realizovaného předmětu plnění, ze kterého je dle zadavatele</p><p>patrné, že na dotčené osoby budou kladeny vyšší nároky, než je tomu u zakázek na stavební</p><p>práce menšího rozsahu. Zadavatel dotčené osoby označuje za klíčové, k čemuž současně</p><p>uvádí, že nelze dovozovat, že klíčové činnosti vyhrazené pouze autorizovanému inženýrovi</p><p>bude provádět řadový pracovník na stavbě, aniž by současně členové vrcholného</p><p>managementu neměli dostatek kvalifikace na to, aby mohli tyto činnosti, za které z povahy své</p><p>funkce odpovídají, alespoň namátkově zkontrolovat. Zadavatel je přesvědčen, že s ohledem</p><p>na mimořádný rozsah a charakter předmětu plnění veřejné zakázky stanovil požadavek</p><p>na autorizaci dotčených osob přiměřeně, a současně připomíná, že není povinen akceptovat</p><p>pouze minimální možnou úroveň kvalifikace, bez ohledu na charakter poptávaného plnění. Ve</p><p>vztahu k námitce týkající se osoby výrobního přípraváře zadavatel uvádí, že tento je členem</p><p>nejužšího vedení, který se zásadním způsobem podílí na zajišťování přípravy a kompletace</p><p>poptávek na základě projektové dokumentace a který úzce koordinuje s autorským dozorem</p><p>a současně vykonává vlastní posouzení a měření, případně toto kontroluje. Rovněž se</p><p>významně podílí na přípravě plánu výstavby a posuzuje a kontroluje dané postupy. Zvýšené</p><p>nároky na tuto pozici kladené tak zadavatel rozhodně považuje za relevantní. V neposlední</p><p>míře zadavatel ve svém stanovisku připomíná mimořádně vysokou hodnotu realizované</p><p>veřejné zakázky, z čehož je dle zadavatele nepochybné, jak vysoké nároky musejí být na</p><p>jednotlivé členy realizačního týmu kladeny.</p><p>146. V dalším Úřad přistoupil k vlastnímu posouzení odůvodněnosti namítaného kritéria technické</p><p>kvalifikace.</p><p>147. Jak již bylo výše v rámci obecných východisek konstatováno, musí nastavené kritérium</p><p>kvalifikace odpovídat velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky.</p><p>V posuzovaném případě je přitom předmětem veřejné zakázky realizace stavby jednoho</p><p>z úseků metra, tedy, jak již Úřad uvedl výše, jedná se o mimořádně rozsáhlou a technologicky</p><p>složitou stavbu, jež bude budována pod městskou zástavbou, v náročných geologických</p><p>podmínkách. Z hlediska počtu staveb obdobného rozsahu a složitosti v rámci České republiky</p><p>přitom lze konstatovat, že se jedná o stavbu svým charakterem výjimečnou, současně se jedná</p><p>z hlediska jejího účelu o stavbu velmi významnou. S ohledem na tyto skutečnosti je</p><p>pochopitelné, že zadavatel v rámci vymezení kritérií kvalifikace vznáší na dodavatele, potažmo</p><p>na osoby, jež se budou účastnit realizace veřejné zakázky, tomu odpovídající požadavky</p><p>(tj. požadavky, jež mohou být přísnější než v případě technologicky jednodušších a méně</p><p>rozsáhlých staveb s menším dopravním významem).</p><p>148. Pokud jde o osoby (členy týmu dodavatele), jichž se napadené kritérium kvalifikace týká, Úřad</p><p>uvádí následující. Zadavatel vyčlenil v rámci realizačního týmu 16 rolí, k nimž v zadávací</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>dokumentaci vymezil kritéria kvalifikace. Z těchto celkem 16 rolí vymezil 6, u nichž stanovil</p><p>požadavek na autorizaci v oboru geotechnika ve stupni inženýr; námitka navrhovatele o</p><p>nezákonnosti tohoto požadavku se přitom týká 4 z nich, konkrétně osob na pozicích hlavní</p><p>manažer výstavby, stavbyvedoucí, zástupce stavbyvedoucího a výrobní přípravář. Zadavatel</p><p>tyto osoby označil ve svém vyjádření jako „klíčové“ pro realizaci veřejné zakázky a jako tzv.</p><p>„užší vedení“ realizačního týmu. Úřad v této souvislosti konstatuje, že minimálně u pozic hlavní</p><p>manažer výstavby, stavbyvedoucí a zástupce stavbyvedoucího je již ze samotného názvu a</p><p>z toho plynoucího charakteru těchto pozic zřejmé, že se skutečně jedná o osoby, jež jsou pro</p><p>řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky zcela klíčové. Současně je dle Úřadu zřejmé, že jde</p><p>o osoby, které budou v rámci výkonu svých činností bezpochyby dohlížet na práci jiných členů</p><p>týmu zhotovitele a budou ji řídit a koordinovat, lze tedy říci, že jde o osoby z pohledu</p><p>hierarchie členů týmu nejdůležitější. Je tedy dle Úřadu pochopitelné, pokud zadavatel na tyto</p><p>osoby klade z hlediska jejich kvalifikace „vyšší“ požadavky.</p><p>149. Pokud jde o osobu výrobního přípraváře, kde navrhovatel považuje požadavek autorizace ve</p><p>stupni inženýr za absolutně nedůvodný, Úřad uvádí, že z vyjádření zadavatele vyplývá, že</p><p>zadavatel osobu na této pozici též považuje za člena nejužšího vedení realizačního týmu s tím,</p><p>že se tato osoba bude zásadně podílet na zajišťování přípravy a kompletace poptávek na</p><p>základě projektové dokumentace, a tedy úzce koordinovat s autorským dozorem, přičemž</p><p>bude vykonávat rovněž vlastní posouzení a měření, případně tyto činnosti bude kontrolovat,</p><p>kromě toho se bude významně podílet na přípravě plánu výstavby a zejména bude posuzovat</p><p>a kontrolovat zvolené postupy. Úřad k tomu uvádí, že pokud sám zadavatel označuje pozici</p><p>výrobního přípraváře jako osobu patřící do nejužšího vedení týmu, která bude samostatně</p><p>vykonávat určité odborné činnosti, resp. bude výkon těchto činností kontrolovat, a z toho</p><p>důvodu na její kvalifikaci klade zvýšené požadavky, není v pravomoci Úřadu tento jeho postup</p><p>zpochybňovat. I u této pozice tak lze vyšší nároky na kvalifikaci chápat.</p><p>150. Kompetence autorizovaných osob ve stupni inženýr a technik vymezuje autorizační zákon v §</p><p>18 a § 19 (viz body 85. a 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel přitom v návrhu</p><p>namítá, že ze zadávací dokumentace nelze dovodit, že by kterákoli z dotčených osob měla být</p><p>konfrontována s činnostmi, které by nebyl oprávněn vykonávat autorizovaný technik, resp.</p><p>tvrdí, že zadavatelovo tvrzení, podle něhož dotčené osoby budou provádění předmětných</p><p>činností kontrolovat, příp. některé z nich i samy provádět, je pouze účelové, když ze zadávací</p><p>dokumentace žádný takový požadavek ve vztahu k dotčeným osobám nelze dovodit.</p><p>151. Úřad v této souvislosti uvádí, že ze zadávací dokumentace ve znění platném ke dni podání</p><p>návrhu skutečně neplyne výčet konkrétních činností, jež mají být jednotlivými dotčenými</p><p>osobami vykonávány, nicméně v tomto ohledu lze přisvědčit zadavateli, že mu takovou</p><p>povinnost zákon neukládá. Současně však Úřad uvádí, že činnosti, jež dle autorizačního zákona</p><p>může vykonávat pouze autorizovaný inženýr v oboru geotechnika, součástí předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky jsou (dle čl. 2.1 návrhu smlouvy jsou součástí předmětu plnění mj. geodetické</p><p>práce, vytýčení stavby aj.). Zadavatel přitom argumentuje tím, že i v případě, kdy konkrétní</p><p>odborné činnosti, k nimž je potřeba autorizace ve stupni inženýr, budou vykonávat jiné osoby</p><p>z týmu, dotčené osoby, jakožto vedoucí členové týmu, budou jejich činnost kontrolovat, a</p><p>proto i u nich zadavatel vyžaduje vyšší stupeň autorizace. Úřad tuto argumentaci považuje za</p><p>logickou, neboť to, že osoba ve vedoucí pozici disponuje minimálně stejnou odbornou</p><p>kvalifikací jako osoby, jejichž činnost kontroluje a odpovídá za ni, lze považovat za efektivní</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>cestu k zajištění toho, aby realizace veřejné zakázky byla provedena na potřebné kvalitativní</p><p>úrovni.</p><p>152. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky na kvalifikaci</p><p>k celkem 16 členům týmu, přičemž požadavek na autorizaci ve stupni inženýr stanovil u 6</p><p>z nich, a to mj. u 4 dotčených osob, které z pohledu zadavatele tvoří nejužší vedení</p><p>realizačního týmu a jsou tedy z pohledu zadavatele klíčovými osobami pro řádnou realizaci</p><p>předmětu plnění. Současně je nepochybné, že předmětem plnění je dopravní stavba</p><p>mimořádného významu a rozsahu s vysokou technologickou náročností, a je též zřejmé, že</p><p>součástí předmětu plnění jsou činnosti, k nimž je autorizace v oboru geotechnika ve stupni</p><p>inženýr nezbytná. Ve světle všech těchto skutečností se pak požadavek zadavatele na to, aby</p><p>dotčené osoby disponovaly autorizací ve stupni inženýr, jeví jako zcela pochopitelný a</p><p>opodstatněný, neboť vzhledem k pozicím, jež tyto osoby v týmu zastávají, a jejich významu, je</p><p>zřejmé, že i kdyby příslušné činnosti nevykonávaly osobně, jejich vedení, dohledu a kontrole</p><p>podléhá práce ostatních členů týmu, kteří tyto činnosti vykonávat budou.</p><p>153. Z uvedených důvodů nelze dle Úřadu stanovený požadavek na autorizaci dotčených osob ve</p><p>stupni inženýr hodnotit jako nedůvodný. Úřad dodává, že si lze stěží představit relevantnější</p><p>případ plnění, než je předmět šetřené veřejné zakázky, u které by takový požadavek měl mít</p><p>opodstatnění. V této souvislosti též Úřad poukazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHSS0119/2021/VZ ze dne 28. 1. 2022 (dále jen „rozhodnutí S0119/2021“), v němž Úřad výslovně</p><p>dovodil oprávnění zadavatele akceptovat u osoby na pozici hlavního stavbyvedoucího a</p><p>stavbyvedoucího vyšší než minimální možný stupeň autorizace, přičemž konstatoval, že</p><p>argumentaci o údajné nepřiměřenosti a diskriminaci nelze „stavět toliko na tom, že funkci</p><p>stavbyvedoucího může vykonávat také autorizovaný technik, neboť z druhé strany pohledu je</p><p>možné konstatovat, že vyšší stupeň autorizace je na této pozici rovněž obecně možný“. Závěry</p><p>vyslovené v citovaném rozhodnutí byly přitom učiněny v souvislosti se stavbou, jejíž</p><p>předpokládaná hodnota byla řádově nižší, a taktéž jejíž složitost, rozsah a technologická</p><p>náročnost byla nesrovnatelná s nyní šetřenou veřejnou zakázkou (jednalo se o přístavbu,</p><p>nástavbu, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny s předpokládanou hodnotou</p><p>110 220 901,28 Kč bez DPH). K námitce navrhovatele, že odkaz na rozhodnutí S0119/2021 je</p><p>nepřiléhavý, neboť „je vždy nutné posouzení okolností konkrétního případu“, se přitom Úřad</p><p>neztotožňuje, neboť minimálně výše citovanou část odůvodnění předmětného rozhodnutí lze</p><p>považovat za obecně platný závěr (k němuž je pochopitelně třeba vždy provést posouzení</p><p>konkrétních okolností šetřeného případu). Jak přitom plyne z odůvodnění tohoto rozhodnutí,</p><p>právě specifickými okolnostmi týkajícími se šetřené veřejné zakázky Úřad svůj závěr o souladu</p><p>přezkoumávané zadávací podmínky se zákonem zdůvodnil. Skutečnost, že pro posouzení a</p><p>případné akceptování „přísnějších“ požadavků na prokázání kvalifikace je namístě reflektovat</p><p>složitost a specifičnost zadávané veřejné zakázky lze dovodit i z judikatury soudů viz např.</p><p>rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 29 Af 43/2021. Byť se citovaný rozsudek</p><p>nevztahuje přímo k problematice oprávněnosti požadavku na autorizovaného inženýra, lze</p><p>v závěrech citovaného rozsudku či jemu předcházejícímu řízení u Úřadu pod sp. zn. ÚOHSS0465/2020, potažmo ÚOHS-R0038/2021 shledávat jistou paralelu.</p><p>154. Navrhovatel současně namítá, že požadavek zadavatele na autorizaci ve stupni inženýr</p><p>u dotčených osob postrádá smysl s ohledem na to, že zadavatel ve vztahu k totožným osobám</p><p>požaduje doložení zkušeností s realizací referenčních staveb. Navrhovatel má v této</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>souvislosti za to, že délka a kvalita praxe prokazovaná prostřednictvím referenčních staveb</p><p>stírá rozdíl mezi autorizovaným inženýrem a autorizovaným technikem při výkonu téže</p><p>či srovnatelné činnosti, když ve výsledku může mít autorizovaný technik stejné, případně i</p><p>větší profesní zkušenosti.</p><p>155. Úřad v této souvislosti uvádí, že požadavek zadavatele na současné doložení profesních</p><p>zkušeností (prostřednictvím referenčních staveb), tak určitého stupně autorizace nepovažuje</p><p>za nijak neobvyklý ani rozporný, když má za to, že se jedná ve své podstatě o dvě samostatné</p><p>složky kvalifikace daných osob, kde jedna prokazuje praktické zkušenosti s konkrétními</p><p>projekty a druhá určitou úroveň odborné kvalifikace či vzdělání, které zadavatel považuje pro</p><p>řádnou realizaci veřejné zakázky za nezbytné. Úřad opakuje, že osoby disponující autorizací ve</p><p>stupni inženýr jsou oprávněny k výkonu některých činností, k nimž osoby s autorizací ve stupni</p><p>technik oprávněny nejsou, a na této skutečnosti nemůže nic změnit ani sebedelší praxe. Jinými</p><p>slovy řečeno, i kdyby měla osoba s autorizací ve stupni technik delší praxi, resp. více zkušeností</p><p>s určitým typem staveb, než osoba s autorizací ve stupni inženýr, tato praxe ji stále</p><p>neopravňuje k tomu, aby konala (resp. kvalifikovaně dozorovala či kontrolovala) činnosti, jež</p><p>dle právních předpisů spadají do působnosti autorizovaného inženýra.</p><p>156. Ve vyjádření k podkladům 1 navrhovatel namítá, že vyšší stupeň autorizace ve stupni inženýr</p><p>může mít v posuzovaném případě relevanci pouze za předpokladu, že v rámci realizace</p><p>veřejné zakázky bude potřebné provádět vybrané činnosti ve výstavbě ve smyslu</p><p>autorizačního zákona, které dle autorizačního zákona překračují činnost autorizovaného</p><p>technika a současně jsou tyto činnosti potřebné ke splnění předmětu veřejné zakázky, což dle</p><p>navrhovatele není posuzovaný případ. Dle navrhovatele tedy při realizaci předmětu veřejné</p><p>zakázky nebudou autorizované osoby vykonávat žádnou vybranou činnost ve výstavbě, která</p><p>by zákonem byla svěřena výlučně jen do působnosti autorizovaného inženýra, tj. dle</p><p>navrhovatele nebude při realizaci veřejné zakázky vykonávána žádná činnost, kterou by nebyl</p><p>schopen a oprávněn zastat i autorizovaný technik.</p><p>157. Úřad předně konstatuje, že jak již dovodil výše (viz bod 151. odůvodnění tohoto rozhodnutí),</p><p>činnosti, jež dle autorizačního zákona může vykonávat pouze autorizovaný inženýr, součástí</p><p>předmětu veřejné zakázky jsou. Přesto však Úřad považuje za nutné uvést, že i kdyby bylo</p><p>tvrzení navrhovatele o tom, že veškeré činnosti v rámci realizace veřejné zakázky může</p><p>provádět i autorizovaný technik, pravdivé, neznamenalo by to bez dalšího, že požadavek</p><p>zadavatele na autorizaci ve stupni inženýr u dotčených osob je v rozporu se zákonem. Jak totiž</p><p>již Úřad vyložil výše, vždy je nutno přihlédnout ke konkrétním skutkovým okolnostem, v tomto</p><p>případě tedy ke zcela výjimečnému charakteru, rozsahu a náročnosti veřejné zakázky a de</p><p>facto ojedinělosti tohoto typu stavby v České republice. Jak Úřad vyložil výše, nelze po</p><p>zadavateli požadovat, aby se při formulaci požadavků na kvalifikaci vždy spokojil pouze</p><p>s nejnižší možnou úrovní příslušného kritéria, která přichází v úvahu (v našem případě tedy</p><p>s autorizací ve stupni technik), neboť existují případy, kdy právě výjimečnost předmětu</p><p>veřejné zakázky opravňuje zadavatele k tomu, aby své nároky na dodavatele či jeho tým</p><p>zpřísnil, což je i případ nyní šetřené veřejné zakázky.</p><p>158. K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0316/2022/VZ ze dne 23. 9. 2022, v němž</p><p>Úřad posoudil požadavek na autorizace člena týmu ve stupni inženýr jako nezákonný, Úřad</p><p>uvádí následující. Je sice pravdou, že v citovaném rozhodnutí Úřad po provedeném šetření</p><p>konstatoval, že v tehdy řešeném případě byl požadavek na autorizaci ve stupni inženýr u člena</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>týmu v rozporu se zákonem, nicméně z odůvodnění rozhodnutí jasně plyne, že důležitým</p><p>aspektem při rozhodování byl také charakter předmětu plnění. Úřad v tehdy řešeném případě</p><p>konstatoval, že zadavatel neobjasnil, v čem je stavba, jež byla předmětem tehdy posuzované</p><p>veřejné zakázky, výjimečná či nadstandardní proti „běžným“ stavbám obdobného typu. Úřad</p><p>následně konstatoval, že „si umí představit situaci, kdy by byl např. v rámci předmětu veřejné</p><p>zakázky aplikován zcela nový technologický postup, příp. kdy by použité zařízení nebyl v rámci</p><p>oboru či v rámci našeho územní zcela „běžné“ apod. Zadavatel však ničeho takového neuvedl</p><p>ani nepopsal složitost předmětu veřejné zakázky ve vztahu k standardní náplni autorizace</p><p>v oboru technologická zařízení staveb, kterou by nebyl schopen při realizaci veřejné zakázky</p><p>zastat autorizovaný technik. Úřad nemá a priori za to, že by neexistovaly stavby, u kterých by</p><p>byl požadavek na autorizovaného inženýra na pozici technologa zařízení stavby opodstatněný,</p><p>avšak v šetřeném případě žádné důvody pro vyšší stupeň autorizace zadavatel nepředestřel</p><p>…“. Úřad v daném rozhodnutí dále uvedl, že „posuzování přiměřenosti požadavku na určité</p><p>autorizační oprávnění vyššího stupně vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu“.</p><p>Zatímco v tehdy posuzovaném případě se tedy jednalo o standardní, běžnou stavbu, předmět</p><p>nyní šetřené veřejné zakázky charakter běžné stavby rozhodně nemá, což je také důvod, proč</p><p>Úřad považuje požadavek zadavatele na autorizaci dotčených osob ve stupni inženýr za</p><p>oprávněnou. Úřad tudíž není tímto rozhodnutím v rozporu s jím zastávaným náhledem na</p><p>danou problematiku, jelikož je přesvědčen o tom, že není vyloučeno, aby zadavatel byl</p><p>s ohledem na specifika veřejné zakázky a roli dané osoby v průběhu jejího plnění oprávněn</p><p>požadovat prokázání toho, že dodavatel disponuje osobami podílejícími se na plnění veřejné</p><p>zakázky, které jsou autorizovanými inženýry, byť dané plnění by mohlo být i s ohledem na</p><p>legislativní rámec realizováno autorizovaným technikem. Vždy je však nutné individualizovaně</p><p>posoudit míru náročnosti a specifika dané veřejné zakázky, přičemž v některých případech lze,</p><p>dle přesvědčení Úřadu přijmout i závěr, že zadavatel se nemusí spokojit s minimem, které by</p><p>pro zajištění takového plnění postačovalo.</p><p>159. Úřad dodává, že argumentací navrhovatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, v rámci níž</p><p>se navrhovatel vyjadřuje ke změně zadávací dokumentace, kterou zadavatel provedl</p><p>v průběhu správního řízení (tj. k doplnění konkrétních činností, které mají při plnění veřejné</p><p>zakázky vykonávat dotčené osoby, do přílohy č. 8 zadávací dokumentace), se blíže nezabýval,</p><p>neboť zákonnost zadávacích podmínek posuzuje ve stavu ke dni podání návrhu, kdy zadávací</p><p>dokumentace předmětné doplnění neobsahovala. Úřad dále k tomu uvádí, že při právním</p><p>posouzení věci vzal v úvahu pouze to, že ani výše uvedenou změnou zadávací dokumentace</p><p>nedošlo k vypuštění požadavků namítaných navrhovatelem a že tedy nenastal zákonný důvod</p><p>pro zastavení správního řízení.</p><p>160. Úřad tedy shrnuje, že posoudil navrhovatelem namítaný postup zadavatele při vymezení</p><p>požadavků k prokázání kritérií technické kvalifikace dotčených osob, konkrétně zadavatelem</p><p>požadovaný způsob prokázaní technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona</p><p>prostřednictvím doložení autorizace dotčených osob ve stupni inženýr. Úřad na základě</p><p>provedeného posouzení konstatuje, že se mu požadavek na autorizaci ve stupni inženýr</p><p>ve vztahu k dotčeným osobám nejeví jako nepřiměřený ani jako diskriminační, resp. rozporný</p><p>s § 36 odst. 1 zákona, neboť je zřejmé, že je odůvodněn zejména specifickým charakterem,</p><p>rozsahem a náročností stavby, jež je předmětem veřejné zakázky.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-41582/2022/500</p><p>161. Úřad v návaznosti na shora uvedené uzavírá, že kvalifikační požadavek, který zadavatel</p><p>v bodě 5.11 písm. a), b), c) a d) zadávací dokumentace stanovil pro osoby v pozicích „hlavní</p><p>manažer výstavby“, „stavbyvedoucí“, „zástupce stavbyvedoucího“ a „výrobní přípravář“,</p><p>podle něhož tyto osoby musí disponovat autorizací v oboru geotechnika ve stupni</p><p>autorizovaný inženýr ve smyslu autorizačního zákona, stanovil zadavatel v souladu</p><p>se zákonem.</p><p>Závěr</p><p>162. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení</p><p>nápravného opatření.</p><p>163. Úřad na základě všech výše uvedených skutečností uzavírá, že ve vztahu k podanému návrhu</p><p>nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona</p><p>o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají</p><p>Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným</p><p>elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1. JUDr. Vilém Podešva, LLM, advokát, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4</p><p>2. PORR a.s., Dubečská 3238/36, Strašnice, 100 00 Praha 10</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>48</p></div>", "next": 0}