169. Vybraný dodavatel následně v rámci osobního jednání se zadavatelem, resp. jím pověřenými osobami uskutečněného dne 27. 8. 2020 doložil smlouvy vztahující se k předmětným referenčním zakázkám, tj. smlouvu č. 1/6/2017 ze dne 27. 3. 2017 ve věci zakázky „Revize technologických celků VZP ČR“ – část 1, smlouvu č. 2/6/2017 ze dne 27. 3. 2017 ve věci zakázky „Revize technologických celků VZP ČR“ – část 2 a smlouvu č. 3/6/2017 ze dne 27. 3. 2017 ve věci zakázky „Revize technologických celků VZP ČR“ – část 3.
170. Úřad předně konstatuje, že disponoval-li vybraný dodavatel požadovanými živnostenskými oprávněními od 3. 3. 2020 (předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 22. 6. 2020), přičemž tuto skutečnost prokazoval předložením čestného prohlášení v rámci formuláře nabídky, prokázal splnění požadavku zadavatele na profesní způsobilost dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a zákonem. V této souvislosti pak Úřad shledává tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel dle výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nedisponuje požadovanou odbornou způsobilostí „v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ a danou kvalifikaci tak musel prokazovat prostřednictvím poddodavatele, příp. jiné osoby, za bezpředmětné.
171. Úřad dále uvádí, že vzhledem k tomu, že z nabídky vybraného dodavatele nevyplývá, že by svoji kvalifikaci prokazoval prostřednictvím jiných osob ve smyslu § 83 zákona, a taktéž s ohledem na vznik požadovaných živnostenských oprávnění vybraného dodavatele až 3. 3. 2020, požádal Úřad MPO, jakožto gestora živnostenského zákona, o sdělení ve věci tzv. „neoprávněného podnikání“ ve smyslu §§ 61 až 64 živnostenského zákona (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které Úřad obdržel dne 27. 11. 2020.
172. Úřad s ohledem na stanovisko MPO v dané věci (v podrobnostech viz body 52. až 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí) dospěl k závěru, že vybraný dodavatel se nedopustil navrhovatelem zmiňovaného neoprávněného podnikání, neboť smlouvy uzavřené se společností D.P.R. Management s.r.o. neobsahují žádný požadavek této společnosti na konkrétní živnostenská oprávnění, ani v žádném ze svých smluvních ujednání nevylučují možnost poskytovat sjednané plnění prostřednictvím poddodavatelů/jiných osob, které příslušnými živnostenskými oprávněními disponují. K tomu Úřad dodává, že stanovisko MPO neshledává v rozporu s navrhovatelem zmiňovaným usnesením Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 1605/2008 ze dne 13. 1. 2009, neboť soud uvedl, že neoprávněného podnikání se obviněný dopustil mj. s ohledem na skutečnost, že ten částečně sám vykonal a část podnikatelské činnosti, k jejímuž provozování neměl potřebné živnostenské oprávnění, přesunul na subdodavatele, tj. v podstatě zprostředkoval obchod pro jinou osobu, ačkoliv neměl k takové činnosti příslušné živnostenské oprávnění (např. v oboru zprostředkování obchodu a služeb), přičemž ani tito subdodavatelé neměli potřebná živnostenská oprávnění. Uvedl-li tedy v šetřeném případě vybraný dodavatel, že poskytoval část plnění referenčních zakázek prostřednictvím jiné osoby ve smyslu § 83 zákona (a taktéž „Vždy jsme veškeré služby poskytovali ať už autorizovanými osobami, nebo osobami které jsou dle příslušných osvědčení a oprávnění osobami, které mohou takové služby dle zákona poskytovat…“), jedná se o skutkově odlišnou situaci. Navíc je třeba dodat, že i kdyby vybraný dodavatel této jiné osobě pouze zprostředkoval plnění referenční zakázky, od 14. 5. 2012 disponuje živnostenským oprávněním „Zprostředkování obchodu a služeb“.
173. V této souvislosti Úřad dále v obecné rovině dodává, že poskytuje-li dodavatel, jakožto smluvní partner objednatele, plnění, resp. jeho část prostřednictvím jiné osoby, která je na rozdíl od dodavatele oprávněna k poskytování této části plnění, pak tento tzv. „generální dodavatel“, který je ve smluvním vztahu k objednateli a nemusí sám vlastními prostředky realizovat celou veřejnou zakázku, odpovídá za její řádné a odborné provedení objednateli. Generálnímu dodavateli pak zpravidla svědčí reference objednatele právě z důvodu, že je smluvně odpovědný za realizaci celého plnění (není-li samozřejmě ve smlouvě stanoveno jinak).
174. Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění, k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a zákonem. Jelikož tedy vybraný dodavatel prokazoval příslušnou kvalifikaci prostřednictvím čestného prohlášení o referenčních zakázkách sám za sebe (tj. požadovanou kvalifikaci splňoval sám vybraný dodavatel), nikoli prostřednictvím poddodavatele, nebyl logicky ani povinen předkládat dokumenty dle § 83 zákona.
175. V této souvislosti Úřad doplňuje, že byla-li plnění poskytována na základě 3 samostatných smluv, nejednalo se v šetřeném případě o 1 významnou službu, byť byla plnění poskytována pro téhož objednatele. V této věci byly objasněny pochybnosti zadavatele, resp. jím pověřených osob, neboť v rámci osobního jednání vybraný dodavatel předložil zmíněné smlouvy. Jde-li o hodnotu plnění poskytovaných v rámci referenčních zakázek, kdy navrhovatel zastává názor (prvně zmiňovaný až v návrhu), že pokud vybraný dodavatel v rámci svého vyjádření ze dne 30. 7. 2020 uvedl, že se jedná o 6 smluv, pak deklarovaná hodnota referenčních zakázek musí být nižší než požadovaných 350 000,- Kč bez DPH za každou referenční zakázku, pak k tomu Úřad nad rámec uvádí, že v této věci neměl zadavatel žádné pochybnosti a nepožadoval po vybraném dodavateli objasnění/doplnění ve smyslu § 46 zákona.
176. Konečně, tvrdí-li navrhovatel, že otázka posouzení neoprávněného podnikání vybraného dodavatele orgány činnými trestním řízení je předběžnou otázkou ve smyslu § 57 správního řádu, tj. vydání rozhodnutí ve správním řízení závisí na řešení této otázky orgány činnými v trestním řízení, přičemž navrhuje přerušení správního řízení do doby pravomocného rozhodnutí v rámci trestního řízení, pak k tomu Úřad uvádí, že s ohledem na skutečnost, že v šetřeném případě dospěl Úřad k závěru, že se zadavatel dopustil při zadávání předmětné veřejné zakázky porušení zákona (k tomu blíže část „K poskytování plnění prostřednictvím ‚technických partnerů‘ vybraného dodavatele“ odůvodnění tohoto rozhodnutí) a v návaznosti na to rozhodl o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 9. 2020 o výběru dodavatele (výrok III. tohoto rozhodnutí), neshledal za účelné zkoumat, zda navrhovatelem uváděné skutečnosti ne/představují předběžnou otázku ve smyslu § 57 správního řádu a v návaznosti na to případně přerušit správní řízení, neboť uvedené by na rozhodnutí Úřadu dle výroku II. tohoto rozhodnutí nemělo žádný vliv.
K poskytování plnění prostřednictvím „technických partnerů“ vybraného dodavatele
177. Navrhovatel namítá, že „v průběhu přezkumu bylo zadavatelem prokazatelně minimálně z objasňování pochybností zadavatele vybraným uchazečem při osobním jednání zjištěno (…), že vybraný účastník hodlá služby, které jsou předmětem veřejné zakázky[,] provádět prostřednictvím technických partnerů, tedy třetích osob – subdodavatelů, a nikoliv sám nebo vlastními zaměstnanci, (…)“, přičemž „[p]rovádění služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky[,] prostřednictvím subdodavatelů je však v rozporu se zadávací dokumentací (návrhem smlouvy) a podmínkami veřejné zakázky, (…)“, a vybraný dodavatel tak měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek.
178. K tomu Úřad uvádí následující.
179. Zadavatel v čl. IV. „Podmínky pro poskytování služeb“ odst. 7) „Poddodavatelé Poskytovatele“ písm. a) návrhu smlouvy stanovil: „Poskytovatel bere na vědomí, že Služby BOZP a PO spočívající ve výkonu činností osoby odborně způsobilé v PO a osoby odborně způsobilé v BOZP, vč. všech služeb s tím souvisejících, dle Přílohy č. 1 Smlouvy, je oprávněn poskytovat výhradně Poskytovatel a není oprávněn je poskytovat prostřednictvím poddodavatele.“
180. V Příloze č. 1 – Rozsah poskytovaných služeb návrhu smlouvy zadavatel vymezil následující služby, které – jak ostatně uvedl sám zadavatel v rámci svého vyjádření ze dne 11. 11. 2020 – je oprávněn poskytovat výhradně poskytovatel (vybraný dodavatel):
„1. Požární ochrana (dále jen ‚PO‘)
Zajištění všech povinností vyplývajících pro objednatele z právních předpisů, interních předpisů objednatele, technických či jiných norem v oblasti PO, to vše v termínech stanovených těmito předpisy nebo normami, zejména pak následující činnosti:
a) výkon odborně způsobilé osoby v PO;
b) zpracování a průběžná aktualizace dokumentace PO;
c) provádění preventivních požárních prohlídek ve všech objektech ve správě Správy kolejí a menz MU v pravidelných tříměsíčních intervalech. Poskytovatel bere na vědomí, že tříměsíční interval pro provádění preventivních požárních prohlídek je stanoven interním předpisem objednatele a platí bez ohledu na zařazení činnosti dle požárního nebezpečí.
d) provedení školení vedoucích zaměstnanců o PO;
e) zajištění odborné přípravy zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek;
f) vedení evidence kontrol, revizí a zkoušek prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení, jejichž soupis je uveden v příloze č. 3 – Seznam prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení umístěných v jednotlivých objektech dle přílohy č. 4 – Seznam objektů ve správě Správy kolejí a menz MU;
g) účast na požárních kontrolách;
h) aktualizace požárně bezpečnostních řešení k projektovým dokumentacím staveb v souvislosti se změnami právních předpisů, technických nebo jiných norem;
i) zajištění požární asistence při výkonu požárně nebezpečných činností;
j) vedení požárních knih pro všechny objekty uvedené v příloze č. 4 – Seznam objektů ve správě Správy kolejí a menz MU;
k) konzultační a poradenská činnost.
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen ‚BOZP‘)
Zajištění všech povinností vyplývajících pro objednatele z právních předpisů, interních předpisů objednatele, technických či jiných norem v oblasti BOZP, to vše v termínech stanovených těmito předpisy nebo normami, zejména pak následující činnosti:
a) výkon osoby odborně způsobilé v BOZP;
b) zpracování a pravidelné aktualizace dokumentace v oblasti BOZP;
c) účast při kontrolách oblastního inspektorátu práce;
d) zajistit alespoň 1x za rok prověrky BOZP na jednotlivých pracovištích;
e) zajištění školení vedoucí zaměstnanců v oblasti BOZP.“
181. Zadavatel dále dodavatelům poskytl k vyplnění přílohu č. 2 „Jednotkové ceny poskytovaných služeb v oblasti BOZP a PO“ návrhu smlouvy, v rámci které měli dodavatelé mj. uvést „Měsíční paušální částku za poskytnutí služeb osoby odborně způsobilé v PO a v BOZP, vč. všech souvisejících služeb“.
182. Zadavatelem pověřené osoby posoudily nabídku vybraného dodavatele „z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a konstatovaly, že jednotková cena za měsíční paušál za poskytnutí služeb osoby odborně způsobilé v PO a v BOZP, vč. všech souvisejících služeb, (dále jen ‚měsíční paušál‘) ve výši 800,- Kč bez DPH je cenou mimořádně nízkou“, a přípisem ze dne 27. 7. 2020 vybraného dodavatele mj. požádaly „o předložení písemného zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny za měsíční paušál.“.
183. Vybraný dodavatel v rámci své odpovědi na výše zmíněnou žádost mj. uvedl: „Ohledně jednotlivých položek vztahujících se k měsíčnímu paušálu, (…) za PO a BOZP jsme uvedli běžnou cenu, kterou dáváme naším zákazníkům v základním balíčku, jelikož jsme nebyli seznámení s konkrétnější specifikací a složitostí obsahu za předmětnou položku. Těchto zákazníků máme v řádu desítek v základním balíčku a poskytujeme těmto zákazníkům předmětné služby v rámci takového paušálu zcela v souladu s jejich požadavky.“
184. Na osobním jednání mezi vybraným dodavatelem a zadavatelem pověřenými osobami uskutečněném dne 27. 8. 2020, jehož předmětem byly dle Pozvánky k osobnímu jednání ze dne 18. 8. 2020 „ve vztahu k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny následující body uvedené v odpovědi účastníka: a) obsah základního balíčku nabízeného účastníkem jeho zákazníkům ve vztahu k rozsahu požadovaných činností osoby odborně způsobilé v PO a v BOZP, který je specifikován v příloze č. 1 – Rozsah poskytovaných služeb Návrhu smlouvy, b) odhad počtu hodin potřebných pro plnohodnotné poskytnutí požadovaných služeb“, vybraný dodavatel mj. uvedl, že „má celorepublikové pokrytí technických partnerů, kteří jsou schopni operativně řešit požadavky zadavatele.“.
185. Z Protokolu pak vyplývá, že zadavatelem pověřené osoby „posoudily veškerá tvrzení účastníka ke stanovení paušálu a konstatoval[y], že tato tvrzení poskytují jistotu, že požadované služby budou realizovány v požadovaném rozsahu.“. Následně dne 2. 9. 2020 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele.
186. Úřad předně uvádí, že zákon v § 39 odst. 4 zadavateli ukládá mj. povinnost provést u vybraného dodavatele vždy posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, kterými se dle § 37 odst. 1 zákona rozumí (a) podmínky kvalifikace, (b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, (c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo (d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
187. Zadavateli je dána možnost si veškeré údaje, doklady, vzorky nebo modely, které jsou součástí nabídky účastníka zadávacího řízení, ověřovat nebo si je opatřovat sám. Aby se účastník zadávacího řízení mohl stát vybraným dodavatelem, je nezbytné, aby mj. úspěšně „prošel“ zmíněným posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, přičemž o tomto nesmějí být s ohledem na povinnost zadavatele dle § 48 odst. 8 zákona žádné pochybnosti. V případě, že zadavatel dospěje k závěru, že údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené vybraným dodavatelem nesplňují jím stanovené zadávací podmínky, je totiž povinen dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.
188. V šetřeném případě nastala situace, kdy zadavatel využil svého oprávnění dle § 105 odst. 2 zákona a stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení povinnost poskytovat služby BOZP a PO spočívající ve výkonu činnosti osoby odborně způsobilé v PO a osoby odborně způsobilé v BOZP (včetně všech souvisejících služeb), tj. služby definované v částech 1. a 2. přílohy č. 1 „Rozsah poskytovaných služeb“ návrhu smlouvy, výhradně samostatně, nikoli prostřednictvím poddodavatelů (což zadavatel potvrdil i v rámci svého vyjádření ze dne 11. 11. 2020). Vybraný dodavatel však v rámci zdůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny vztahující se právě ke zmíněným částem přílohy návrhu smlouvy, které smí plnit pouze sám dodavatel, uvedl, že jím nabízená jednotková cena je odůvodnitelná mj. tím, že „má celorepublikové pokrytí technických partnerů, kteří jsou schopni operativně řešit požadavky zadavatele.“.
189. V tomto kontextu je Úřad názoru, že uvedené indikuje, že vybraný dodavatel pravděpodobně hodlá poskytovat plnění dle částí 1. a 2. přílohy č. 1 „Rozsah poskytovaných služeb“ návrhu smlouvy prostřednictvím jiných osob/poddodavatelů (slovy vybraného dodavatele „technickými partnery“), přestože zadávací podmínky veřejné zakázky toto zapovídají.
190. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že „stanovil v obchodních podmínkách, že činnosti osoby odborně způsobilé v PO a osoby odborně způsobilé v BOZP, vč. všech služeb s tím souvisejících je oprávněn poskytovat výhradně Poskytovatel služeb a není oprávněn je poskytovat prostřednictvím poddodavatele. Avšak nikde není řečeno, že konkrétně tyto služby bude Vybraný účastník zadávat svým ‚Technickým partnerům‘. Součástí předmětu veřejné zakázky je rovněž celá řada technických činností spočívajících, jak je uvedeno již výše, v jednotlivých revizích, kontrolách a zkouškách prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení a tyto může Vybraný účastník libovolně zadávat svým ‚Technickým partnerům‘.“. Úřad nikterak nerozporuje, že příloha č. 1 „Rozsah poskytovaných služeb“ návrhu smlouvy obsahuje v části 3. „Technické činnosti“ služby, které může dodavatel poskytovat prostřednictvím poddodavatelů, nicméně sdělení vybraného dodavatele se vztahuje k činnostem dle částí 1. a 2. dané přílohy návrhu smlouvy, které může poskytovat výhradně sám vybraný dodavatel. V této souvislosti Úřad rovněž dodává, že je-li navrhovatel názoru, že vyzval-li Úřad zadavatele k identifikaci těch činností předmětu plnění, které je oprávněn poskytovat výhradně dodavatel, a těch činností, které mohou být poskytovány prostřednictvím poddodavatelů, „je třeba považovat celé zadávací řízení za zmatečné, když tato skutečnost, na kterou se ÚOHS zadavatele dotazuje, ze zadávací dokumentace nevyplývá a účastníci byl[i] v řízení tímto znevýhodněni, tedy tím, že zadavatel by tímto dodatečným vysvětlováním upravoval zadávací podmínky“, pak uvedená námitka představuje novou skutečnost, která však žádným způsobem nezpochybňuje věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, pročež k ní Úřad nepřihlédl.
191. Vyvstala-li tedy v daném případě pochybnost o tom, zda nabídka vybraného dodavatele, resp. jím uváděné údaje v rámci postupu zadavatele při objasňování dle § 46 zákona splňují zadávací podmínky, nelze bez dalšího (např. opětovná žádost o objasnění) pro účely dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení dle § 6 odst. 1 zákona a s ohledem na povinnost zadavatele dle § 48 odst. 8 zákona vyloučit vybraného dodavatele v případě, že jeho nabídka nesplňuje zadávací podmínky, konstatovat, že jím uváděné údaje splňují zadávací podmínky a následně rozhodnout o výběru takového dodavatele.
192. Úřad připouští, že zadavatel primárně posuzuje splnění podmínek účasti v zadávacím řízení na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, o kterých nemusí „na první pohled“ získat žádné pochybnosti, nicméně nastane-li situace, že údaje a doklady předložené v rámci nabídky jsou relevantním způsobem zpochybněny (navíc přímo samotným vybraným dodavatelem) informacemi získanými např. v rámci procesu objasňování/doplňování dle § 46 zákona, je povinností zadavatele takové pochybnosti odstranit. Zadavatel má samozřejmě možnost věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ověřovat i sám dle § 39 odst. 5 zákona. Z pohledu zadavatele je tedy zásadní dosáhnout stavu, kdy nebude žádných pochyb o splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, k čemuž však v šetřeném případě nedošlo. Pouze takové posouzení splnění podmínek účasti lze považovat za transparentní.
193. S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když s ohledem na sdělení vybraného dodavatele v rámci osobního jednání nemohl mít postaveno najisto a s ohledem na povinnostvyloučit vybraného dodavatele, pokud jím předložené údaje nesplňují zadávací podmínky, tedy dostatečně posouzeno, zda vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení. K tomu Úřad doplňuje, že tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze najisto postavit, že zadavatel vybral pro plnění veřejné zakázky dodavatele, který splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
194. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
195. Při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele, a to především s ohledem na povahu napadeného úkonu zadavatele.
196. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě není nutné rušit celé zadávací řízení. Nápravu lze zjednat tím, že podle § 263 odst. 2 zákona bude zrušeno rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 9. 2020 o výběru dodavatele, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, neboť, jak bylo dovozeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí, tento úkon zadavatele nemůže za stávající situace obstát. Pro úplnost Úřad uvádí, že je na zadavateli, aby zvážil případné zrušení dalších (již učiněných) souvisejících úkonů, resp. aby zvážil další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
197. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
198. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
199. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 9. 2020 o výběru dodavatele, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku V. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
200. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
201. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 9. 2020 o výběru dodavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
202. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000409.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Mojmír Florian
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Masarykova univerzita, Správa kolejí a menz, Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno-střed
2. Mgr. Bc. Vítězslav Jíra, advokát, Jezuitská 14/13, 602 00 Brno
3. KOGENERACE s.r.o., Koněvova 177/61, Heřmanice, 713 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Jedná se o smlouvy, jimiž vybraný dodavatel prokazoval splnění požadavku zadavatele na předložení referenčních zakázek – pozn. Úřadu.
[2] Navrhovatel uvedené dokládá „Trestním oznámením podaným v písemné formě Krajskému státnímu zastupitelství v Brně“ ze dne 27. 11. 2020 a „Vyrozuměním o postoupení“ Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě ze dne 3. 12. 2020.
[3] Přestože se citovaná rozhodnutí Úřadu váží k předchozí právní úpravě, jejich obecné závěry lze jistě aplikovat i na nyní účinnou právní úpravu – pozn. Úřadu.
[4] Zadavatel obdržel celkem 6 nabídek, přičemž 2 účastníci zadávacího řízení byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a nabídka navrhovatele se tak umístila na 3. místě v pořadí hodnocení – pozn. Úřadu.
[5] Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že (a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, (b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo (c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.
[6] Zadavatel v čl. 3 „Hodnocení nabídek“ ZD stanovil, že nabídky budou hodnoceny dle jejich nabídkové ceny, přičemž nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.