na základě určité podobnosti příslušných staveb (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí),
neboť, ačkoliv Úřad nerozporuje uvedenou podobnost staveb občanské vybavenosti, nelze
současně vyloučit, jak bylo ostatně obdobně konstatováno již výše, že konkrétní stavbě
občanské vybavenosti bude z hlediska materiálově konstrukčního řešení podobná rovněž
pozemní stavba jiného určení.
134. Konečně, co se týče zadavatelem provedené rešerše veřejných zakázek na stavební práce, jež
má dokládat, že požadavek na prokázání zkušenosti s realizací stavby nebo rekonstrukce
objektu občanské vybavenosti je zcela běžným tržním standardem při vymezování technické
35
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
kvalifikace u obdobných veřejných zakázek (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad
k uvedenému toliko konstatuje, že předmětná rešerše nevypovídá ničeho o stanovení šetřené
zadávací podmínky v souladu se zákonem.
135. V návaznosti na shora dovozené závěry pak Úřad uvádí, že v posuzovaném případě shledává
relevantní, resp. oprávněnou rovněž námitku navrhovatele Gardenline s.r.o. týkající se
vyloučení možnosti prokazování technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona
prostřednictvím staveb výrobních a skladovacích hal. Dle Úřadu nelze učinit jednoznačný závěr
o obecné materiálově konstrukční podobě všech staveb výrobních a skladovacích hal
a konstatovat tak, že žádná ze staveb výrobních a skladovacích hal nemůže být z hlediska
materiálově konstrukční podoby obdobná předmětu šetřené veřejné zakázky, a tedy
dostatečně vypovídající o schopnosti dodavatele realizovat šetřenou veřejnou zakázku. Úřad
přitom nerozporuje tvrzení zadavatele, že rekonstrukce administrativní části areálu Emauzy
může být obecně svým charakterem a rozsahem odlišná od stavby výrobní či skladovací haly
(viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně co se týče konkrétních stavebněkonstrukčních rozdílů, pak tyto dle Úřadu vždy panovat nemusí. Co se týče zadavatelem
vymezených specifik šetřené veřejné zakázky obsažených ve vysvětlení zadávací dokumentace
č. 27 (viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad konstatuje, že pokud bylo
záměrem zadavatele ověřovat způsobilost dodavatele právě ve vztahu k těmto prvkům,
tj. tyto konkrétní prvky považoval za důležité, resp. podstatné, měly požadované reference
směřovat právě k prokázání zkušeností dodavatele s takovými řešeními, tj. zadavatel neměl
bez dalšího z možnosti prokazování technické kvalifikace vyloučit stavby výrobních
a skladovacích hal, když nelze vyloučit, že i stavby výrobních a skladovacích hal by mohly
danými prvky disponovat. Úřad tedy i tento aspekt považuje za nepřiměřeně zpřísňující
pravidla pro prokazování technické kvalifikace potenciálními dodavateli, a tedy bezdůvodně
omezující hospodářskou soutěž a diskriminační.
136. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací
podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona
a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace
zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona tím, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání
podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona v bodu 6.4.1. „Seznam významných stavebních prací“
zadávací dokumentace veřejné zakázky tak, že požadoval předložit seznam významných
stavebních prací realizovaných za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení
na veřejnou zakázku, ze kterého muselo vyplývat, že „dodavatel v požadovaném období
realizoval alespoň 3 významné stavební práce, jejichž předmětem bylo provádění stavebních
prací v oboru pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) na výstavbě
nebo komplexní rekonstrukci budovy, kdy investiční náklady stavebních prací na projektu činily
alespoň 400 mil. Kč bez DPH,“ s tam dále stanovenými požadavky, když konkrétně požadoval
prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „pozemních staveb (s výjimkou staveb
výrobních a skladovacích hal)“ a když současně minimálně 2 významné stavební práce musely
být „stavbami občanské vybavenosti“, aniž pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil
požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu
plnění veřejné zakázky, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp.
nedůvodně omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
137. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
36
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
138. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady
transparentnosti a přiměřenosti.
139. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného
zacházení a zákazu diskriminace.
140. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami
veškeré zadavatelem stanovené
1.
podmínky průběhu zadávacího řízení,
2.
podmínky účasti v zadávacím řízení,
3.
pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu
předběžných nabídek nebo řešení,
4.
pravidla pro hodnocení nabídek,
5.
další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
141. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým
dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo
vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
142. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit
jako podmínky kvalifikace.
143. Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání
a) ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo
b) technické kvalifikace podle § 79 zákona.
144. Podle § 73 odst. 5 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje,
doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.
145. Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo
technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti
a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
b) minimální úroveň pro jejich splnění.
146. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání
lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro
plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci
za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly
negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
147. Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může
požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením
zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení
37
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady
i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné
pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
148. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto
zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
149. V bodu 6.4.1. „Seznam významných stavebních prací“ zadávací dokumentace veřejné zakázky
zadavatel stanovil mj. následující:
„Zadavatel požaduje předložení seznamu významných stavebních prací realizovaných
za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, včetně osvědčení objednatelů o řádném
poskytnutí těchto stavebních prací. Vzor seznamu významných stavebních prací tvoří přílohu
č. 4 této zadávací dokumentace.
Ze seznamu významných stavebních prací musí vyplývat, že dodavatel v požadovaném období
realizoval alespoň 3 významné stavební práce, jejíchž předmětem bylo provádění stavebních
prací v oboru pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) na výstavbě
nebo komplexní rekonstrukci budovy, kdy investiční náklady stavebních prací na projektu činily
alespoň 400 mil. Kč bez DPH, přičemž z toho:
i.
alespoň 2 tyto významné stavební práce byly stavbami občanské vybavenosti;
ii.
alespoň u 1 této významné stavební práce byla u referenční stavby projektová
dokumentace a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr částečně
nebo zcela nahrazena jinými požadavky na výkon nebo funkci ve smyslu § 92 ZZVZ
(tj. jednalo se o tzv. projekty design & build);
iii.
alespoň u 1 této významné stavební práce byla ke zpracování projektové
dokumentace pro provádění prací použita metoda BIM dle její definice v čl. 3.1
zadávací dokumentace, s využitím společného datového prostředí (CDE). Zadavatel
vyžaduje, aby metoda BIM u těchto zakázek byla využita statiky (tvary konstrukcí)
a také pro koordinaci profesí zejm. technické zařízení budov a elektro (v detailu
umístění koncových prvků a páteřních tras rozvodů);
iv.
alespoň u 1 této významné stavební práce byla předmětem rekonstrukce (včetně
zesílení) ocelové nosné konstrukce budovy v min. finančním objemu 50 mil. Kč bez
DPH.
Zadavatel pro účely prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu uvádí, že
za poskytnuté významné stavební práce je možné považovat rovněž výkon výše uvedených
činností, které dosud nebyly dokončeny, a to za podmínky, že takto předložené významné
stavební práce (resp. jejich již realizovaná část) ke dni zahájení zadávacího řízení splňují
požadavky Zadavatele stanovené výše.“
Právní posouzení
150. Navrhovatel Gardenline s.r.o. v návrhu č. 2 brojí rovněž mj. proti požadavku zadavatele, aby
alespoň u jedné významné stavební práce specifikované v bodu 6.4.1. iii. zadávací
dokumentace veřejné zakázky byla ke zpracování projektové dokumentace pro provádění
38
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
prací použita metoda BIM (s využitím CDE). Navrhovatel Gardenline s.r.o. uvádí, že žádný
právní předpis nestanoví povinnost zpracovávat projektovou dokumentaci metodou BIM,
stejně tak žádný právní předpis nestanoví konkrétní požadavky na formu a obsah metody BIM.
Požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace vznesený nad rámec zákonné
povinnosti je podle navrhovatele Gardenline s.r.o. „projevem libovůle zadavatele,
nepřiměřeného a netransparentního postupu zadavatele nedůvodně omezujícího přístup
dodavatelů relevantního trhu do zadávacího řízení“. Současně navrhovatel Gardenline s.r.o.
konstatuje, že pokud zadavatel chtěl zohlednit zkušenosti dodavatele s metodou BIM, „mohl
a měl tak učinit formou hodnotícího kritéria v přiměřeném rozsahu tak, aby takovéto hodnotící
kritérium v podstatě nevylučovalo případný úspěch jiných dodavatelů předkládajících
souměřitelnou nabídku“ (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
151. Úřad na tomto místě předně ve vztahu k posuzování požadavků zadavatele na technickou
kvalifikaci odkazuje na obecná východiska uvedená v bodu 119. odůvodnění tohoto
rozhodnutí.
152. Co se pak týče samotného požadavku zadavatele, aby alespoň u jedné významné stavební
práce specifikované v bodu 6.4.1. iii. zadávací dokumentace veřejné zakázky byla
ke zpracování projektové dokumentace pro provádění prací použita metoda BIM, Úřad
konstatuje, že ačkoliv lze s ohledem na obecně známé, resp. veřejně dostupné informace
nepochybně spatřovat rozdíly v samotném zpracování projektované dokumentace metodou
BIM a „klasickou cestou“, není už dle Úřadu zřejmé, jak metoda zpracování projektové
dokumentace ovlivňuje realizaci samotných, na projektovou dokumentaci navazujících
stavebních prací. Tu Úřad akcentuje, že posuzuje požadavek na realizaci referenční zakázky ve
smyslu provedené stavby, u níž zadavatel klade též požadavky na způsob jejího projektování
ve vztahu k zhotoviteli stavby. Úřad proto za účelem posouzení navrhovatelem Gardenline
s.r.o. namítané nepřiměřenosti, resp. diskriminačního charakteru předmětného požadavku
zadavatele oslovil dodavatele působící na trhu společností zajišťujících plnění obdobného
charakteru jako je předmět plnění veřejné zakázky (viz bod 52. odůvodnění tohoto
rozhodnutí), přičemž k provedenému šetření uvádí následující.
153. Úřad se předně v návaznosti na shora uvedené zaměřil na zjištění, zda má metoda
projektování významný vliv na následnou realizaci samotných stavebních prací, a zda by tedy
bylo možno v tomto ohledu považovat požadavek zadavatele stanovený v bodu 6.4.1. iii.
zadávací dokumentace veřejné zakázky za odůvodněný, pročež položil dodavatelům otázku,
zda „[e]xistuje rozdíl mezi realizací stavebních prací, u nichž byla ke zpracování projektové
dokumentace použita metoda BIM, a stavebních prací prováděných dle klasické projektové
dokumentace? Resp. lze ve zpracování projektové dokumentace metodou BIM spatřovat
nějaký konkrétní význam (smysl) z hlediska následné realizace stavebních prací (a to i z pohledu
takto získané zkušenosti)?“ Co se týče obdržených odpovědí, Úřad konstatuje, že z celkem 12
obdržených odpovědí 4 dodavatelé, konkrétně dodavatel UNISTAV a.s., IMOS Brno, a.s., PKS
stavby, a.s., a VCES, a.s., výslovně uvedli, že na vlastní realizaci stavebních prací nemá metoda
zpracování projektové dokumentace žádný podstatný vliv (viz body 56., 57., 59. a 70.
odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatel EUROVIA CS, a.s. uvedl, že šetřenou veřejnou
zakázku lze nepochybně realizovat i bez BIM technologií (viz bod 61. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). Dodavatel SWIETELSKY stavební s.r.o. pak uvedl, že metoda BIM může přinést
určitou míru optimalizace v procesu zpracování a řízení stavební zakázky, nicméně že vlivem
39
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
neexistujících standardů a nízké úrovně zpracování samotných informačních modelů se zatím
o přílišných benefitech hovořit nedá, na základě čehož lze dle Úřadu rovněž v případě této
odpovědi dovodit, že by zpracování projektové dokumentace metodou BIM nemělo mít dle
„aktuálních pravidel“ na následnou realizaci stavebních prací vliv (viz bod 66. odůvodnění
tohoto rozhodnutí). Pouze 2 z oslovených dodavatelů, konkrétně dodavatel STRABAG a.s.
a HOCHTIEF CZ a.s., uvedli, že mezi realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování
projektové dokumentace použita metoda BIM, a stavebních prací prováděných dle klasické
projektové dokumentace, rozdíl obecně existuje, nicméně nic bližšího, zejm. co se týče
pohledu získaných zkušeností dodavatele, již dotčení dodavatelé neuvedli (viz body 64. a 68.
odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nadto dodavatel STRABAG a.s. výslovně uvedl, že s ohledem
na detailní připravenost šetřené veřejné zakázky nelze z hlediska realizace stavebních prací
spatřovat konkrétní význam (smysl) použití metody BIM (viz bod 64. odůvodnění tohoto
rozhodnutí).3
154. Co se pak týče otázek, které směřovaly ke zjištění, zda sami oslovení dodavatelé disponují
zkušenostmi s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové
dokumentace použita metoda BIM, a zda by případně naplnili kritérium technické kvalifikace
specifikované zadavatelem v bodu 6.4.1. iii. zadávací dokumentace veřejné zakázky, a to
i s ohledem na zadavatelem požadovaný finanční objem významné stavební práce ve výši
400 mil. Kč bez DPH a její další specifika (tj. ke dni zahájení zadávacího řízení již realizované
stavební práce, jejichž předmětem nebyla stavba výrobních a skladovacích hal), Úřad
konstatuje, že z obdržených odpovědí vyplývá, že většina (8 z 12) dodavatelů zkušenostmi
s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita
metoda BIM, vůbec nedisponuje. Požadavek zadavatele stanovený v bodu 6.4.1. iii. zadávací
dokumentace veřejné zakázky by pak na základě obdržených odpovědí splnili toliko
2 dodavatelé, a to dodavatel STRABAG a.s. a HOCHTIEF CZ a.s., neboť v případě dodavatele
VCES a.s., jenž uvedl, že již realizoval jednu stavební práci dle projektové dokumentace
zpracované metodou BIM v hodnotě nad 400 mil. Kč bez DPH , šlo v rámci této významné
stavební práce o stavbu výrobní haly4 (viz body 65., 69. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Pro úplnost pak Úřad dodává, že dodavatel COLAS CZ, a.s. uvedl, že metodu BIM částečně
aplikoval při realizaci několika menších staveb, rozsáhlými zkušenostmi však nedisponuje (viz
bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
155. De facto nad rámec Úřadem položených otázek pak dodavatel FIRESTA-Fišer, rekonstrukce,
stavby a.s. uvedl, že považuje požadavek zadavatele na doložení kvalifikace s realizací
stavebních prací s použitím metody BIM za diskriminační z důvodu minimálního počtu
realizovaných prací s použitím této metody (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí),
dodavatel UNISTAV a.s. uvedl, že metoda BIM nemá v našem prostředí dlouhou historii (viz
bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dodavatel EUROVIA CS, a.s. konstatoval, že
předchozích zakázek realizovaných metodou BIM je v České republice „jako šafránu“ a že je
tomu tak i proto, že povinná realizace nadlimitních zakázek s BIM technologií bude nejdříve
3
Úřad zde podotýká, že dodavatel COLAS CZ, a.s. se vyjádřil pouze ve vztahu k rozdílu mezi „klasickou“ projektovou
dokumentací a projektovou dokumentací zpracovanou metodou BIM, nikoliv k eventuálnímu rozdílu v navazujících
realizačních stavebních pracích, proto není ve výše uvedeném výčtu zahrnut.
4
Pro úplnost Úřad uvádí, že dodavatel VCES a.s. dle svého vyjádření realizoval ještě jednu stavební práci dle projektové
dokumentace BIM, nicméně tato zjevně nebyla dokončenou stavební prací, u níž investiční náklady činily alespoň 400
mil. Kč bez DPH.
40
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
od roku 2023 (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dodavatel SWIETELSKY stavební
s.r.o. uvedl, že v České republice zatím není tolik projektů zadaných metodou BIM, tudíž chybí
zkušenosti i reference a zadavatelem v šetřeném případě formulované požadavky tak mohou
být výrazně limitační (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a dodavatel VCES a.s.
konstatoval, že šetřený požadavek zadavatele považuje za nepřiměřený a nedůvodný (viz bod
73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
156. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má Úřad za to, že nelze dovodit zásadní
rozdíly mezi realizací stavebních prací, u nichž byla ke zpracování projektové dokumentace
použita metoda BIM, a stavebních prací prováděných dle klasické projektové dokumentace,
resp. že ve zpracování projektové dokumentace metodou BIM nelze spatřovat z hlediska
následné realizace stavebních prací zásadní význam, a to i z pohledu takto získaných
zkušeností. Jinými slovy, i z provedeného šetření plyne, že jisté rozdíly ve vztahu k metodě BIM
nepochybně mohou panovat v „doprovodných“ činnostech souvisejících se stavebními
pracemi jako např. při zachycení některých údajů do modelu BIM či při čtení dané projektové
dokumentace a koordinaci procesu zpracování a řízení zakázky, nikoliv však v samotné
realizaci na základě takto zpracované projektové dokumentace prováděných stavebních prací,
resp. jejích zásadních parametrech5. Požadavek zadavatele stanovený v bodu 6.4.1. iii.
zadávací dokumentace veřejné zakázky nelze tedy i s ohledem na závěry plynoucí z Úřadem
provedeného šetření považovat za důvodný, resp. za přiměřený a nedůvodně neomezující
okruh potenciálních dodavatelů (tj. nenarušující hospodářskou soutěž), když v této souvislosti
nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že předmětné zadavatelem vymezené kritérium
technické kvalifikace směřuje k referencím, jichž je doposud výrazně omezený počet.
157. Co se týče zdůvodnění šetřeného požadavku ze strany zadavatele, zadavatel de facto pouze
uvádí, že vzhledem k tomu, že předmět plnění veřejné zakázky bude plněn rovněž v souladu
s metodikou BIM, je zřejmé, že zadavatel bude vyžadovat, aby vybraný dodavatel měl s touto
metodou zkušenosti (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu však Úřad
konstatuje, že zadavatel zkušenost dodavatele s metodou BIM požaduje rovněž v rámci
seznamu významných služeb ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, kdy alespoň jedna
významná služba ve smyslu zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby v oboru
pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) musela spočívat
ve zpracování takové projektové dokumentace metodou BIM, a že tak již prostřednictvím
posledně citovaného kritéria technické kvalifikace je ověřována zkušenost vybraného
dodavatele s dotčenou metodou. V této souvislosti Úřad konstatuje, že, jak již bylo uvedeno
výše, z povahy věci je možno dovodit existenci rozdílů mezi zpracováním projektové
dokumentace pro provádění stavby „klasickou cestou“ a metodou BIM a zkušenost dodavatele
s metodou BIM v rámci seznamu významných služeb tak považovat za racionálně stanovené
kritérium technické kvalifikace [Úřad nehodnotí (ne)přiměřenost tohoto kritéria technické
kvalifikace, pozn. Úřadu], nicméně co se týče zohlednění zkušenosti dodavatele s metodou
BIM v rámci samotné realizace na projektovou dokumentaci navazujících stavebních prací, pak
Úřad na tomto místě opětovně konstatuje, že, jak vyplynulo z Úřadem provedeného šetření,
5
Úřad na tomto místě podotýká, že zadavatel v rámci realizačního týmu dodavatele požaduje dle bodu 6.4.3. odst. 3)
zadávací dokumentace veřejné zakázky osobu na pozici „BIM koordinátor“, tudíž lze předpokládat, že právě tyto
„doprovodné“ činnosti, jimiž se projektová dokumentace zpracovaná metodou BIM může odlišovat od „klasické“
projektové dokumentace, a jejich případná specifika jsou pokryty uvedeným požadavkem zadavatele.
41
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
z hlediska následné realizace stavebních prací nelze ve zpracování projektové dokumentace
metodou BIM spatřovat žádný stěžejní význam. Nadto Úřad dodává, že nečiní sporným, že je
to právě zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby, na základě kterých nastavuje zadávací
podmínky, nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že potřeby zadavatele nelze zaměňovat
za jeho libovůli, a to právě zejm. ve vztahu ke stanoveným podmínkám technické kvalifikace.
Současně Úřad konstatuje, že nerozporuje, že předmět šetřené veřejné zakázky bude plněn
v souladu s metodou BIM (viz 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně jak je uvedeno
v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0101/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá
ze dne 3. 8. 2021, „[p]okud se požadavky na technickou kvalifikaci jeví jako odpovídající
ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak vylučují ze soutěže dodavatele, kteří by k plnění
veřejné zakázky byli způsobilými, nelze je považovat za souladné se zákonem.“
158. Co se týče námitek zadavatele ve vztahu k Úřadem provedenému šetření obsaženým
ve vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí (viz body 82. až 85. odůvodnění tohoto
rozhodnutí), Úřad konstatuje, že se neztotožňuje s tvrzením zadavatele ve vztahu
k odpovědím na otázku č. 1, že názory stavebních společností, které nemají vlastní zkušenost
s realizací staveb podle projektové dokumentace zpracované metodou BIM, nelze považovat
za relevantní, neboť dle přesvědčení Úřadu neexistence vlastní zkušenosti s realizací staveb
podle projektové dokumentace zpracované metodou BIM nevylučuje dostatečné povědomí
daných společností o metodě BIM a jejích specifikách a o jejích případných provazbách
na samotnou realizaci následných stavebních prací. Pokud jde o tvrzení zadavatele, že reálně
existují rozdíly při realizaci stavebních prací podle projektových dokumentací vypracovaných
s nebo bez využití metodiky BIM, přičemž tyto rozdíly jsou seznatelné a identifikovatelné, Úřad
uvádí, že jím provedené šetření takové tvrzení nepotvrdilo, k čemuž Úřad v podrobnostech
odkazuje na výše uvedené. Obdobný závěr přitom platí rovněž ve vztahu k argumentu
zadavatele, že využití metody BIM již není na trhu novinkou. Co se pak týče námitky
zadavatele, že otázky č. 2 a 3 nekorespondují s požadavky zadavatele stanovenými v bodu
6.4.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky, když zadavatel výslovně umožnil prokázání
daného technického kvalifikačního požadavku rovněž stavebními pracemi, které dosud nebyly
ukončeny, Úřad konstatuje, že i tuto je nutno označit za lichou, neboť zadavatel stanovil, že
jím vymezené podmínky technické kvalifikace musela splňovat ke dni zahájení zadávacího
řízení již realizovaná část významné stavební práce (srov. bod 149. odůvodnění tohoto
rozhodnutí). Konečně pokud jde o námitku zadavatele, že je očekávatelné, že zkušenosti
s metodou BIM budou mít spíše generální dodavatelé staveb, nikoli menší stavební
společnosti podílející se na stavbě spíše v pozici dodavatelů dílčích plnění či poddodavatelů
generálních dodavatelů, Úřad uvádí, že smyslem provedeného šetření bylo získat všeobecné
povědomí o existenci zkušeností dodavatelů s metodou BIM na relevantním trhu, pročež se
Úřad nezaměřil pouze na „velké“ společnosti, kdy oslovení pouze těchto společností by
naopak mohlo být značně zkreslující, ale dotázal se širšího spektra dodavatelů. Závěrem pak
Úřad uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že provedený průzkum Úřadu potvrzuje,
že požadavky zadavatele na seznam významných stavebních prací nejsou nijak excesivní,
nestandardní či výrazně omezující relevantní trh, když, jak bylo dovozeno výše, provedené
šetření svědčí o závěru opačném.
159. Nadto Úřad uvádí, že co se týče tvrzení zadavatele, že „[v]ládou ČR schválená Koncepce
zavádění metody BIM předpokládá, že od roku 2023 budou veřejní dodavatelé povinni využívat
metodu BIM pro všechny veřejné stavební zakázky s určitou minimální hodnotnou“ (viz bod 44.
42
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak toto dle přesvědčení Úřadu pouze potvrzuje, že množství
zkušeností dodavatelů s metodou BIM, resp. běžnost těchto zkušeností, bude růst teprve
v budoucnu.
160. Úřad tedy shrnuje, že daný požadavek zadavatele nepřiměřeně zpřísňuje pravidla pro
prokazování technické kvalifikace potenciálními dodavateli, kdy zásadní je skutečnost, že
metoda BIM a její vliv se vztahuje spíše k samotným projekčním pracem a nelze dovodit žádné
zásadní rozdíly mezi stavebními pracemi, u kterých byla ke zpracování projektové
dokumentace použita metoda BIM, a stavebními pracemi realizovanými dle „klasické“
projektové dokumentace, a že zadavatel tento svůj požadavek ani nedokázal legitimními
důvody podepřít, přičemž se stavbami realizovanými na podkladě projektové dokumentace
zpracované metodou BIM dosud nejsou rozšířené zkušenosti, tudíž zadavatel i s ohledem
na další jeho požadavky vztahující se k požadovaným referenčním pracem kumuluje své
požadavky tak, že jsou nepřiměřené, a tedy bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž
a diskriminační.
161. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací
podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona
a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace
zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona tím, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání
podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona v bodu 6.4.1. „Seznam významných stavebních prací“
zadávací dokumentace veřejné zakázky tak, že požadoval předložit seznam významných
stavebních prací realizovaných za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení
na veřejnou zakázku, ze kterého muselo vyplývat, že „dodavatel v požadovaném období
realizoval alespoň 3 významné stavební práce, jejichž předmětem bylo provádění stavebních
prací v oboru pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) na výstavbě
nebo komplexní rekonstrukci budovy, kdy investiční náklady stavebních prací na projektu činily
alespoň 400 mil. Kč bez DPH,“ s tam dále stanovenými požadavky, když konkrétně požadoval
prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace minimálně 1 významnou stavební prací, u které
„byla ke zpracování projektové dokumentace pro provádění prací použita metoda BIM,“ aniž
by pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace
nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, a vytvořil tak
bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. nedůvodně omezil účast dodavatelů
v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
162. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K rozhodnutí o námitkách č. 2
163. Úřad se na tomto místě pro úplnost stručně vyjadřuje rovněž k rozhodnutí o námitkách č. 2,
neboť navrhovatel Gardenline s.r.o. v návrhu č. 2 napadá taktéž mj. rozpor rozhodnutí
o námitkách č. 2 s § 245 odst. 1 zákona (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
164. K tomu Úřad předně v obecnosti uvádí, že podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od
doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda
námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se
zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem
v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede
opatření k nápravě. Z uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že rozhodnutí o námitkách musí
43
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
zadavatel odůvodnit přezkoumatelným způsobem, tj. rozhodnutí musí být srozumitelné
a musí být opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč zadavatel námitky
odmítl. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách je tak zadavatel povinen vypořádat stěžejní
argumenty a skutečnosti uvedené stěžovatelem v námitkách, a to v podrobnostech, které jsou
adekvátní podrobnosti samotných námitek. Zadavatel zejména uvede, zda se s jednotlivým
relevantním argumentem stěžovatele ztotožňuje, či nikoli a tento svůj závěr řádně odůvodní.
Současně Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020, kde je mj. uvedeno, že
„[p]ovinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé
větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je,
aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil
a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací
dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek
a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí.“
165. Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky č. 2 byly podány řádně a včas,
oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel
byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.
166. V návaznosti na uvedené Úřad konstatuje, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách č. 2,
přičemž dospěl k závěru, že zadavatel postihl gros námitek č. 2, resp. že reagoval na podstatu
spektra vznesených námitek, když z rozhodnutí o námitkách č. 2 je zřejmé, proč zadavatel
považuje tvrzení navrhovatele Gardenline s.r.o. ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá,
stejně tak proč považuje svůj postup za souladný se zákonem, přičemž zadavatel na námitky
a jednotlivé argumenty navrhovatele Gardenline s.r.o. reagoval i dostatečně podrobně
a transparentně. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad rozhodnutí o námitkách č. 2
považuje za souladné s § 245 odst. 1 zákona.
K dalším navrhovatelem Energy Benefit Centre a.s. a navrhovatelem Gardenline s.r.o. namítaným
skutečnostem
167. Úřad uvádí, že nepřehlíží další navrhovatelem Energy Benefit Centre a.s. a navrhovatelem
Gardenline s.r.o. namítaná pochybení zadavatele. Nicméně vzhledem k výše uvedenému
považuje Úřad případné šetření dalších skutečností uvedených v návrhu č. 1 a návrhu č. 2
za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci
vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání
dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden
oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je též
v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi
důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl
rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně
pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod
pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.
I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena,
popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval
při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, pročež Úřad jako nápravné
opatření zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jak vyplývá v podrobnostech níže z
odůvodnění tohoto rozhodnutí.
44
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
K výroku III. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení
na veřejnou zakázku
168. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto
zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
169. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci
možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné
opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
170. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky
veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou
přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v §
6 odst. 2 zákona tím, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79
odst. 2 písm. a) zákona v bodu 6.4.1. „Seznam významných stavebních prací“ zadávací
dokumentace veřejné zakázky tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních
prací realizovaných za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku,
ze kterého muselo vyplývat, že „dodavatel v požadovaném období realizoval alespoň 3
významné stavební práce, jejichž předmětem bylo provádění stavebních prací v oboru
pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) na výstavbě nebo
komplexní rekonstrukci budovy, kdy investiční náklady stavebních prací na projektu činily
alespoň 400 mil. Kč bez DPH,“ s tam dále stanovenými požadavky, když konkrétně požadoval
prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „pozemních staveb (s výjimkou staveb
výrobních a skladovacích hal)“ a když současně minimálně 2 významné stavební práce musely
být „stavbami občanské vybavenosti“, aniž pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil
požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu
plnění veřejné zakázky, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp.
nedůvodně omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
171. Dále Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací
podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a
zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace
zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona tím, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání
podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona v bodu 6.4.1. „Seznam významných stavebních prací“
zadávací dokumentace veřejné zakázky tak, že požadoval předložit seznam významných
stavebních prací realizovaných za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení na
veřejnou zakázku, ze kterého muselo vyplývat, že „dodavatel v požadovaném období realizoval
alespoň 3 významné stavební práce, jejichž předmětem bylo provádění stavebních prací v
oboru pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) na výstavbě nebo
komplexní rekonstrukci budovy, kdy investiční náklady stavebních prací na projektu činily
alespoň 400 mil. Kč bez DPH,“ s tam dále stanovenými požadavky, když konkrétně požadoval
prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace minimálně 1 významnou stavební prací, u které
„byla ke zpracování projektové dokumentace pro provádění prací použita metoda BIM,“ aniž
by pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace
nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, a vytvořil tak
bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. nedůvodně omezil účast dodavatelů v
zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
45
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
172. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen
rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího
řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení
nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
173. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
174. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu
o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že
zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím
řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný
i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se
zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy
[s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní
moci rozhodnutí.
175. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto
rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až
do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
176. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
177. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit
náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
178. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000410.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům
46
Č.j.: ÚOHS-46817/2022/500
I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí
nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky
nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1.
HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha
2.
Energy Benefit Centre a.s., Křenova 438/3, 162 00 Praha
3.
Mgr. Martin Horák, advokát, STRÁNSKÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, Jandova 208/8,
190 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
47