Úřad konstatuje, že část rozhodnutí o vyloučení, jež se váže k montáži svodidel, která má být
podle harmonogramu prací navrhovatele provedena za … (obchodní tajemství) …, trpí
totožnou vadou, jako část rozhodnutí o vyloučení vztahující se k demontáži ocelových
svodidel (viz předchozí odstavec odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k této
skutečnosti Úřad v dané věci plně odkazuje na svou argumentaci uvedenou výše.
o
„… (obchodní tajemství) … dle Účastníka.
Tyto stavební práce jsou v navržené lhůtě v požadovaném rozsahu nereálné.
(min. cca 3 dny)“.
Nereálnost provedení ochrany kabelů smluvně s „CETINem“ za … (obchodní tajemství) …
nebyla dle názoru Úřadu zadavatelem transparentně odůvodněna, jelikož se zadavatel
omezil pouze na konstatování, že předmětné stavební práce jsou ve lhůtě … (obchodní
tajemství) … v požadovaném rozsahu nereálné, a že minimální doba trvání těchto stavebních
prací činí cca 3 dny. Úřad má za to, že zadavatel fakticky nikterak neozřejmil, z jakého
důvodu je předmětná ochrana kabelů v požadovaném rozsahu v termínu nabídnutém
navrhovatelem nereálná a z čeho zadavatel dovozuje, že minimální doba trvání této činnosti
činí cca 3 dny. S odkazem na výše uvedené nemůže Úřad než konstatovat, že ani tato část
rozhodnutí zadavatele nesplňuje zákonné požadavky na průhlednost úkonů zadavatele
činěných v zadávacím řízení.
o
„… (obchodní tajemství) … dle Účastníka.
Tyto stavební práce jsou v navržené lhůtě v požadovaném rozsahu a kvalitě
nereálné. I při nasazení finišeru na krajnice je maximální denní výkon cca 2km/den –
celkem tedy cca 5 dní.“.
Úřad je toho názoru, že z odůvodnění zadavatele vztahujícímu se k nereálnosti provedení
úpravy zemních krajnic celého úseku za … (obchodní tajemství) … není zřejmé, zda zadavatel
skutečně při učinění předmětného závěru zohlednil veškeré relevantní možnosti dodavatele
co do nasazené techniky, pracovníků a využití know-how zavedené stavební firmy operující
na relevantním trhu. S odkazem na výše uvedené Úřad konstatuje, že krok zadavatele
se tímto stal méně průhledným (čitelným), jelikož nedošlo k zachycení úvah zadavatele
v dostatečných podrobnostech.
o
„Z harmonogramu Účastníka již … (obchodní tajemství) …
Z hlediska kvality díla – požadavky TKP a ČSN (při procesu zrání betonu
se specifickou povrchovou úpravou) a pohybu stavební techniky a mechanizace přes
nový CBK při pokládce AHV je navržený postup nepřijatelný a nelze jej akceptovat.“.
K závěrům zadavatele, že z harmonogramu prací navrhovatele vyplývá, že již … (obchodní
tajemství) … Úřad uvádí následující. Pokud zadavatel argumentuje nepřijatelností řešení
předloženého navrhovatelem v rámci předběžného harmonogramu prací s odkazem na
„TKP“ a „ČSN“, potom Úřad považuje s ohledem na zákonný požadavek na naplňování zásady
transparentnosti za důležité, aby zadavatel uvedl konkrétněji, které požadavky „TKP“
a „ČSN“ nejsou navrhovatelem z hlediska kvality díla dle jeho názoru akceptovány, pročež
38
Č.j.: ÚOHS-S0415/2017/VZ-05107/2018/544/MPr
je navrhovatelem navržený postup pro zadavatele nepřijatelný. Úřad dále uvádí,
že průhlednost postupu zadavatele by byla rovněž zvýšena provázáním tvrzení zadavatele
s uvedením konkrétních úkolů (např. pomocí … (obchodní tajemství) …, atp.) obsažených
v harmonogramu prací navrhovatele, aby byla zcela vyloučena případná možnost záměny
těchto úkolů (položek) ze strany navrhovatele, resp. aby nemohlo být pochyb o tom, ve které
části harmonogramu prací se vyskytuje dle názoru zadavatele neakceptovatelný postup.
o
„… (obchodní tajemství) … dle Účastníka.
Pokládka asfaltového krytu – spojovací postřik (aplikace + vyštěpení), pokládka ložní
vrstvy, spojovací postřik (aplikace+ vyštěpení), pokládka obrusné vrstvy SMA 11S
s podrcením a následnou aplikací VDZ v barvě (před pokládkou VDZ musí dojít
k vymetení volného kameniva s podrcení a vyčištění povrchu vozovky) – veškeré
uvedené technologie a stavební práce nelze v požadované kvalitě a v souladu s TKP 7
a ČSN EN a ČSN realizovat. Návrh je neakceptovatelný.
Výše uvedla Komise pouze některé zásadní technologie a stavební práce, při kterých
je zjevné, že ve stanovených lhůtách realizace jsou v požadované kvalitě
neproveditelné, nesplňují požadavky TKP a ČSN (atd.) a Účastník tak nemůže
realizovat dílo v souladu se zadávacími podmínkami a projektovou dokumentací.
Součet termínů stavebních prací dále neuvažuje s dalšími časovými a technickými
požadavky, které musí být vynaloženy na zajištění veškerých zkoušek a nezabývá
se časovými ztrátami na schválení receptury betonu, dokladování všech technických
požadavků a zkoušek před pokládkou.“.
Ve vztahu k pokládce AHV na předpolí mostů a na mostech D2-036 a D2-038 včetně VDZ,
s dobou realizace dle harmonogramu prací navrhovatele … (obchodní tajemství) …, Úřad
konstatuje, že zadavatel ve svém odůvodnění sice uvedl popis prací, které s pokládkou AHV
na předpolí mostů a na mostech D2-036 a D2-038 včetně VDZ souvisejí, avšak neodůvodnil,
proč tyto práce nelze v požadované kvalitě realizovat a z jakého důvodu jsou podle jeho
názoru nesouladné s „TKP 7“ a „ČSN EN“ a „ČSN“, resp. o které konkrétní části těchto (pro
řádnou realizaci předmětu plnění veřejné zakázky závazných) norem se jedná, což Úřad
považuje za deficit předmětné části odůvodnění rozhodnutí zadavatele, který má vliv
na transparentnost tohoto úkonu. Dále Úřad uvádí, že zadavatel podstatně ovlivnil čitelnost
a přezkoumatelnost svého úkonu, když nespecifikoval, kterou část či části zadávacích
podmínek a projektové dokumentace navrhovatel ve vztahu k pokládce AHV na předpolí
mostů a na mostech D2-036 a D2-038 včetně VDZ nedodržel. Pro úplnost Úřad konstatuje,
že zadavatel rovněž blíže neuvedl, jaká je dle jeho názoru nutná časová dotace na zajištění
všech relevantních zkoušek, jaké časové ztráty na schválení receptury betonu je dle jeho
názoru nezbytné zohledňovat a ani bližší informace k časové náročnosti dokladování
veškerých technických požadavků a zkoušek prováděných před pokládkou, což lze považovat
za skutečnosti mající nepříznivý dopad na transparentnost předmětné části odůvodnění
rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Předmětný nedostatek rozhodnutí o vyloučení již
přitom nelze zhojit ani prostřednictvím rozhodnutí o námitkách navrhovatele, ani následně
ve správním řízení před Úřadem, jak již Úřad opakovaně uvedl výše.
180. Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že z výše uvedeného odůvodnění rozhodnutí
o vyloučení navrhovatele není patrno, které konkrétní důvody vedly zadavatele k vyloučení
39
Č.j.: ÚOHS-S0415/2017/VZ-05107/2018/544/MPr
navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, jež by Úřad mohl věcně posoudit. Úřad
v odůvodnění zadavatele zejména postrádá uvedení konkrétních ustanovení obsažených
v konkrétních závazných předpisech, na které zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkazuje,
jež budou navrhovatelem porušeny, popřípadě srovnání navrhovatelem zvolené technologie
postupu prací s dobou trvání jednotlivých prací předpokládanou zadavatelem pro tyto práce.
Pouhý odkaz na požadavky „TKP“, „ČSN“ apod. bez uvedení konkrétních ustanovení či
požadavků stanovených závaznými předpisy v daném kontextu pro transparentnost
odůvodnění rozhodnutí o vyloučení nepostačuje.
181. Úřad pro úplnost dodává, že v průběhu správního řízení, konkrétně v rámci vyjádření
zadavatele k návrhu ze dne 30. 10. 2017 (viz body 37. až 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí)
zadavatel
předložil
Úřadu
zejména
ve
vztahu
ke stanovení
lhůt
v předpokládaném harmonogramu prací navrhovatele mnohem podrobnější vyjádření se
ke konkrétním činnostem v předmětném harmonogramu obsaženým, resp. k nereálnosti
jejich provedení v navrhovatelem nabízených časech, souslednostech a soubězích. Zadavatel
tedy až ve výše uvedeném vyjádření uvádí odkazy na předepsané postupy, které navrhovatel
při stanovení lhůt v harmonogramu prací dle jeho názoru porušuje, a to kupříkladu ve vztahu
k … (obchodní tajemství) … atd. Předkládáním konkretizovaných důvodů pro vyloučení
navrhovatele až v rámci správního řízení před Úřadem však již nelze dodatečně zhojit
netransparentnost úkonu zadavatele, resp. netransparentní rozhodnutí o vyloučení
navrhovatele.
182. V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že navrhovatel na vyjádření zadavatele k návrhu
ze dne 30. 10. 2017 v průběhu správního řízení věcně reagoval prostřednictvím vyjádření
navrhovatele ze dne 13. 11. 2017 (viz body 77. až 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí),
v rámci něhož mimo jiné specifikoval jím zvolený postup provádění předmětných prací či
zvolené technologie. Rovněž v návaznosti na dotazy Úřadu vztahující se konkrétním
položkám harmonogramu navrhovatele (viz bod 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí),
navrhovatel ve vyjádření ze dne 26. 1. 2018 (viz body 115. až 130. odůvodnění tohoto
rozhodnutí) uvedl konkrétní postupy provádění předmětných prací či technologie, které
hodlá na plnění předmětu veřejné zakázky použít. Úřad je toho názoru, že tato skutečnost
dokazuje, že kdyby své rozhodnutí o vyloučení zadavatel vyhotovil v souladu se zákonem,
mohl zadavatel vlastní předpoklad doby trvání předmětných prací konfrontovat s vlastním
postupem provádění těchto prací a technologiemi stanovených navrhovatelem, případně
mohl navrhovatel své argumenty věcného charakteru vznést již prostřednictvím námitek
a následně návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a nikoliv až v průběhu
předmětného správního řízení. Úřad dodává, že není oprávněn suplovat povinnosti
zadavatele v zadávacím řízení a ani nemůže pro posouzení transparentnosti předmětného
rozhodnutí zadavatele zohledňovat ve prospěch tohoto, že ve správním řízení předložil
ve vztahu k důvodům vyloučení navrhovatele podrobněji formulované argumenty.
183. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že důvody uvedené zadavatelem v jeho
rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nejsou formulovány v souladu se zásadou
transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť nejsou specifikovány určitě,
jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně. Odůvodnění vyloučení navrhovatele
zadavatelem je tak příliš obecné, tudíž nedostatečné, postrádá uvedení konkrétních
40
Č.j.: ÚOHS-S0415/2017/VZ-05107/2018/544/MPr
skutečností, na základě nichž by Úřad mohl přezkoumat, zda dané důvody mohou být
považovány za důvodné pro vyloučení navrhovatele dle § 48 zákona.
184. Závěrem Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dále
uvedl, že dospěl k závěru, že navrhovatel dostatečně neobjasnil reálnost a proveditelnost
prací. V této souvislosti zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S55/2013/VZ23598/2013/513/ZKy ze dne 3. 12. 2013. Ve vztahu k posouzení nepřiměřených aspektů
nabídky pak zadavatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 100 ze dne 6. 11. 2009, kdy Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku upozorňuje
na ustanovení § 8 odst. 4 vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání
veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti,
ve kterém je uvedeno, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je
cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů.“ Citovaná
vyhláška byla sice zrušena, Nejvyšší správní soud však uvedl, „že skutečnost, že vyhláška
tento termín používala, svědčí tomu, že se nejedná o pojem, který musí být nejasný
a nejednoznačný“. Nejvyšší správní soud má za to, že „smyslem možnosti vyloučit zjevně
nepřiměřenou nabídku je chránit Zadavatele před situací, kdy Účastník ve své nabídce uvede
údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky
vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu
s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně
nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi
uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné.“.
Výše specifikované požadavky byl navrhovatel při zpracování nabídky dle názoru zadavatele
povinen dodržet.
185. V souvislosti s předchozím bodem odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad pro úplnost uvádí,
že zadavatel v této části rozhodnutí o vyloučení neuvádí konkrétní důvody pro vyloučení
navrhovatele ze zadávacího řízení, nýbrž ve vztahu ke svému názoru, že navrhovatel
nedostatečně objasnil reálnost a proveditelnost prací, odkazuje na rozhodnutí Úřadu
č. j. ÚOHS-S55/2013/VZ-23598/2013/513/ZKy ze dne 3. 12. 2013 a v souvislosti
s posouzením nepřiměřených aspektů nabídky navrhovatele pak na rozsudek Nejvyššího
správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 - 100 ze dne 6. 11. 2009. Jedná se tedy o konstatování
obecných závěrů Úřadu a Nejvyššího správního soudu vztahujících se k posouzení reálnosti
nabízených hodnot a k možnosti zadavatele vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku, nikoliv
však o uvedení důvodů, pro které dospěl zadavatel k závěru, že navrhovatel nesplnil jím
stanovené zadávací podmínky.
186. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání
veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 48 odst. 1 ve spojení
s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, když dne 1. 9. 2017 vyloučil navrhovatele, aniž by
v rozhodnutí o vyloučení transparentním způsobem uvedl konkrétní důvody, pro které
shledává navrhovatelem nabízenou dobu uvedení do provozu v délce 4 týdny nereálnou.
187. Výše uvedený postup zadavatele přitom mohl s ohledem na stanovený způsob hodnocení
nabídek, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek stanovil dvě dílčí hodnotící kritéria,
a to nabídkovou cenu stavby v Kč bez DPH s váhou 70 % a dobu pro uvedení do provozu
v týdnech s váhou 30 %, ovlivnit výběr dodavatele, neboť vzhledem k navrhovatelem
nabízeným hodnotám nabídka navrhovatele mohla být vyhodnocena jako ekonomicky
41
Č.j.: ÚOHS-S0415/2017/VZ-05107/2018/544/MPr
nejvýhodnější, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je
uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K dalším namítaným skutečnostem
188. Úřad na tomto místě v prvé řadě konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že z předložené
dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že zadavatel nepostupoval při vyloučení navrhovatele
z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), v důsledku
čehož Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze dne 1. 9. 2017
a současně všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou
zakázku, považuje za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za
to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek
rozhodnutí Úřadu, tj. na to, že zadavatel vyloučil navrhovatele v rozporu se zákonem,
důsledkem čehož je přijetí nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona – zrušení
jednotlivých úkonů zadavatele, vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací
praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné,
existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen
v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je zejména v souladu se zásadou
procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení
nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé
dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží
průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod
pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů,
jež by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné.
K uložení nápravného opatření
189. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné
zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit
výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší
zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
190. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen
na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy
protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady
transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
191. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky
nedodržel postup stanovený v ustanovení § 48 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1
zákona, když dne 1. 9. 2017 vyloučil navrhovatele, aniž by v rozhodnutí o vyloučení
transparentním způsobem uvedl konkrétní důvody, pro které shledává navrhovatelem
nabízenou dobu uvedení do provozu v délce 4 týdny nereálnou, přičemž tento postup mohl
ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
192. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě
zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu.
Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení
a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil
42
Č.j.: ÚOHS-S0415/2017/VZ-05107/2018/544/MPr
Úřad rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 9. 2017 o vyloučení navrhovatele a všechny následné
úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení.
193. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak
je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
194. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
195. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení
nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel
až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného
rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl
vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím
právní moci rozhodnutí.
196. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření
spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 9. 2017 o vyloučení navrhovatele
a současném
zrušení
všech
následných
úkonů
zadavatele
učiněných
v předmětném zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli
až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu
na veřejnou zakázku.
K uložení úhrady nákladů řízení
197. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné
opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady
správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo
pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky
nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví
v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen
zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu
plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
198. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil zadavateli nápravné
opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku
IV. tohoto rozhodnutí.
199. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000415.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
43
Č.j.: ÚOHS-S0415/2017/VZ-05107/2018/544/MPr
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad
proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III.
tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání
účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu
výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným
elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1.
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4
2.
Mgr. Jakub Joska, advokát, Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o., Opletalova 1015/55,
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
44