{"html": "<div class=\"doc\"><p>184.     Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel porušil základní zásady zadávacího řízení, konkrétně zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Dle navrhovatele je porušení uvedených zásad zřejmé z audiovizuálního záznamu o předvedení vzorku, neboť ze strany některých členů komise docházelo ke zjevně tendenčnímu postupu vůči navrhovateli. Navrhovatel v návrhu označil konkrétního člena komise, který dle navrhovatele „směřoval prezentaci mimo rozsah požadavků, které měly být prezentovány, nevybíravým způsobem rozšiřoval požadavky na rozsah prezentace i kladl zcela zaujaté otázky v neprospěch Navrhovatele“. Navrhovatel dále uvedl, že až v době psaní návrhu zjistil, že zmíněný člen komise „pravděpodobně úzce spolupracuje s dalším účastníkem v pořadí, kdy byl vyhodnocen jako vítěz nejkvalitnějších uživatelů společnosti STAPRO s.r.o. … nebo pracuje jako člen expertní skupiny a budoucí školitel národních norem kódování pro český systém DRG společnosti STAPRO s.r.o.“. K podpoře svého tvrzení navrhovatel připojil dva internetové odkazy.</p><p>185.     K uvedené části návrhu předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu uvedl, že námitka navrhovatele, že ze strany některých členů komise docházelo při prezentaci vzorku systému  k zjevně tendenčnímu postupu vůči navrhovateli, je natolik neurčitá, že se jí Úřad nemůže zabývat. Zároveň však konstatoval, že navrhovatel „v návrhu namítal podjatost konkrétního člena komise z důvodu jeho údajného vztahu k druhému účastníkovi zadávacího řízení a současně označil dva důkazy k prokázání svých tvrzení“, což už dle předsedy Úřadu byla námitka dostatečně konkrétní, a proto ji Úřad musí vypořádat.</p><p>186.     Z tvrzení navrhovatele v návrhu je zjevné, že „podjatost“ konkrétního člena komise dovozuje z toho, jak se k navrhovateli tento člen komise choval v průběhu prezentace, a také z těch informací,  které   zjistil   z veřejných   zdrojů.   Úřad   navrhovateli   usnesením   uložil   lhůtu k prokázání, že skutečnosti, z nichž „podjatost“ člena komise zadavatele dovozuje, a které  dle svého vyjádření zjistil až v době psaní návrhu, nemohl tvrdit již vůči zadavateli při podání námitek.</p><p>187.     Z vyjádření navrhovatele ze dne 1. 6. 2020 dle Úřadu vyplývá, že navrhovatel argumentaci, proč „podjatost“ člena komise zadavatele nemohl tvrdit již vůči zadavateli při podání námitek, postavil na skutečnosti, že argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách, že akceptuje závěry jím ustanovené komise, byla pro něj natolik nesmyslná a chybná, že získal podezření o možném ovlivnění některých členů odborné hodnotící komise, které mohlo mít vliv na průběh předvedení vzorku, na rozhodnutí o vyloučení a na rozhodnutí o námitkách (viz body 95. až 99. důvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel ve svém vyjádření dále jinak neprokázal, že informace z veřejných zdrojů, na které v návrhu odkazuje, nebyly dostupné při podání námitek, a tedy nemohly být použity jako argument o „podjatosti“ člena komise zadavatele při podání námitek zadavateli.</p><p>188.     Argumentaci navrhovatele z jeho vyjádření ze dne 1. 6. 2020 Úřad považuje za účelovou. Dle Úřadu z toho, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že akceptuje závěry jím ustanovené komise, nelze dovodit jakékoliv pochybnosti o případné podjatosti člena komise zadavatele, konkrétně že člen komise má vztah k dalšímu účastníkovi zadávacího řízení, ale pouze to, že zadavatel se závěry hodnotící komise souhlasí.</p><p>189.     Sám navrhovatel v návrhu výslovně uvedl, že to, že při předvedení vzorku docházelo ze strany některých členů komise k tendenčnímu postupu vůči navrhovateli, a to nejvíce ze strany konkrétního člena komise, který prezentaci směřoval mimo rozsah požadavků, které měly být prezentovány, dále rozšiřoval požadavky na rozsah prezentace a kladl zaujaté otázky v neprospěch navrhovatele, je zřejmé z audiovizuálního záznamu zachycujícího prezentaci vzorku. Úřadu tedy vyplývá, že navrhovatel získal nebo mohl získat podezření o možném nekorektním postupu člena komise zadavatele již v průběhu prezentace. Z návrhu současně plyne, že následně (při psaní návrhu) navrhovatel zjistil z veřejných zdrojů informace, které podle něj svědčily o spolupráci člena komise s dalším účastníkem zadávacího řízení. Dle Úřadu je tedy zřejmé, že toto jsou skutečnosti, na nichž navrhovatel svou argumentaci o „podjatosti“ člena komise zadavatele staví, přičemž navrhovatel Úřadu nijak neprokázal, že by tuto argumentaci nemohl uplatnit již v námitkách. Tvrzením, že se o tendenčním postupu člena komise navrhovatel dozvěděl až z rozhodnutí o námitkách, se navrhovatel dle názoru Úřadu tedy zjevně snaží zhojit to, že své pochybnosti o postupu člena komise  zadavatele  neuvedl  už  v námitkách,  ač  tak  učinit  mohl.  Protože  navrhovatel v námitkách konkrétní pochybnosti o postupu člena komise zadavatele neuvedl, připravil zadavatele o možnost patřičně reagovat na namítanou nezákonnost jeho postupu, prověřit vztah  člena  komise  s jiným  účastníkem  zadávacího  řízení  a  případně  přijmout  opatření  k nápravě, což je ostatně účel koncentrace dle § 251 odst. 4 zákona, tedy že předmětem přezkumného řízení mají být ta domnělá porušení zákona, na která zadavatel mohl reagovat při vypořádání námitek.</p><p>190.     Podle § 251 odst. 4 zákona Úřad přihlédne k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Jak již Úřad konstatoval výše, navrhovatel neprokázal, že „podjatost“ člena komise zadavatele nemohl tvrdit již vůči zadavateli.</p><p>191.     Z ustanovení § 257 písm. h) zákona vyplývá, že návrhu musí předcházet řádně a včas podané námitky a pokud tomu tak není, je  to důvod  pro  zastavení  správního řízení.  Navrhovatel  vesvých námitkách napadá pouze důvody svého vyloučení. Skutečnosti popsané v bodě 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí navrhovatel v námitkách vůbec neuvádí, navrhovatel tedy námitky, ve kterých by napadal porušení zásady transparentnosti, zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace, které mělo spočívat v tom, že člen komise zadavatele spolupracuje s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí, ve smyslu § 241 zákona nepodal.</p><p>192.     Úřad tak konstatuje, že části návrhu, která napadá porušení zásady transparentnosti, zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace, které mělo spočívat v tom, že člen komise zadavatele spolupracuje s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí, nepředcházely řádně a včas podané námitky.</p><p>193.     Jelikož z jazykového výkladu ustanovení § 257 písm. h) zákona vyplývá, že podání řádných a včasných námitek je podmínkou pro podání návrhu na zahájení řízení o  přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu v části, ve které navrhovatel napadá porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které mělo spočívat v tom, že člen komise zadavatele spolupracuje s dalším účastníkem  zadávacího  řízení v pořadí, nepodal  námitky. Z uvedeného důvodu rozhodl  Úřad  tak,  jak  je  uvedeno  ve  výroku  II.  tohoto  rozhodnutí, a správní řízení ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které mělo spočívat v tom, že člen komise zadavatele spolupracuje s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí, zastavil.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76  odst. 5  správního  řádu  odkladný  účinek. Rozklad a dalšípodáníúčastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>JUDr. Eva Kubišová</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.             Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 532 03, Pardubice</p><p>2.             DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava, Slovenská republika, doručováno do datové schránky DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, 182 00 Praha</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p></div>", "next": 0}