{"html": "

159. K požadavkům na navrhovatelem napadané vnější rozměry lůžek zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že tyto rozměry stanovil s ohledem na provoz nemocnice a potřebu zajištění nutného a bezproblémového průjezdu dveřmi a možnost používání ve výtazích v areálu nemocnice. Je zcela zřejmé, že se jedná o odůvodněný požadavek zadavatele. Zadavatel zjevně stanovil max. možný rozměr lůžek tak, aby byla umožněna manipulace a pohyb po areálech nemocnic, ve kterých mají být lůžka využívána. Je zcela logické a objektivní, že pokud je zadavatel limitován určitými maximálními šířkami dveří a výtahů, nelze účelně naplnit jeho potřeby lůžky, jež těmito prostory bez problémů neprojedou. Pokud tedy navrhovatel uvádí, že měla být připuštěna lůžka s větším rozměrem s tím, že se jedná o rovnocenné řešení, je z logiky věci tato úvaha zcela mylná. Úřad považuje zdůvodnění požadavku zadavatele na maximální rozměr lůžek za zcela objektivní a logicky odůvodněné.

160. K námitce navrhovatele týkající se požadavku na rozměr ložné plochy pak zadavatel sdělil, že tento parametr stanovil s ohledem na nárůst stále rozměrnějších a těžších pacientů. Rovněž toto odůvodnění zadavatele je dle Úřadu zcela logické a odrážející objektivní realitu. S ohledem na uvedené rovněž nelze přisvědčit názoru navrhovatele, že menší ložná plocha než požadovaná, je rovnocenným řešením.

161. Zadavatel se rovněž vyjádřil, proč požaduje u lůžka typu I. postranici z plastu, přičemž odkázal zejména na kompaktní tvar znemožňující zaklesnutí končetin, eliminaci pohyblivých spojení, snadnější dezinfekci, větší variabilitu (lze spustit jen jedna část postranice, při manipulaci je pacient chráněn druhou částí postranice), nedochází ke snížení bezpečnosti v poloze kardio křesla, tlumené spuštění. Úřad má s ohledem na uvedené za prokázané, že požadavek zadavatele na plastové postranice byl logicky odůvodněn, a tento požadavek vychází z objektivních potřeb zadavatele. K názoru navrhovatele, že rovnocenným řešením by byly dělené i nedělené postranice, Úřad uvádí, že tuto možnost zadavatel zjevně připustil, což vyplývá nejen z rozhodnutí o námitkách, v němž výslovně uvedl, že „dodavatelé mohli nabídnout jak dělené, tak i nedělené postranice“, ale také ze samotné technické specifikace uvedené v příloze č. 5 zadávací dokumentace, neboť tento požadavek nebyl blíže specifikován.

162. Úřad má rovněž za objektivně a logicky odůvodněný požadavek zadavatele na dělené hliníkové postranice u lůžka typ II., neboť je zřejmé, že účelem je zajištění lepší mobility a větší samostatnosti pacientů bez nutné asistence zdravotnického personálu, jehož přítomnosti je pak možné využít při jiných úkonech, kde je jejich účast skutečně nezbytná (k tomu bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

163. K tvrzení navrhovatele uvedenému v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 1. 2021 a ze dne 8. 2. 2021 týkajícímu se požadovaného materiálu postranic, tj. že důvody sdělené zadavatelem jsou o tvaru, nikoliv materiálu postranic, Úřad uvádí následující. Předně zadavatel ve svých vyjádřeních neuvedl, že jde pouze o tvar či konstrukci spojené s konkrétním materiálem, jak tvrdí navrhovatel, ale že jde nejen o materiál samotný, ale i konstrukci a tvar. Úřad musí přisvědčit zadavateli a zohlednit realitu dostupných řešení. Z předložených katalogových listů je zcela zřejmé, že plastové postranice u vzorku výrobců (dodavatelů) jsou vizuálně prakticky totožné, mají stejný tvar a kompaktnost. Obdobně lze uvedené konstatovat i v případě postranic hliníkových, kdy hliníkové postranice jednotlivých výrobců taktéž nevykazují zásadní vizuální rozdíly. Žádná z nabízených plastových postranic nebyla zjevně tvarově zaměnitelná s postranicemi hliníkovými a naopak. K navrhovatelem předloženým příkladům lůžek, jež disponují dle jeho názoru zadavatelem požadovaným řešením, ale nejsou z plastu, Úřad sděluje následující. Jen prostým pohledem se nejedná o tvarově zcela totožné řešení, jako u dělených plastových postranic. Tvarově nejblíže podobné postranice jsou u lůžka „Titan“ výrobce PROMA REHA, kde se ale zjevně jedná o bariatrické lůžko, stejně jako v případě lůžka „500 bariatrisk hospitalsseng“, které není předmětem plnění veřejné zakázky (zadavatel poptává nemocniční lůžka a lůžka intenzivní péče). Úřad však především zdůrazňuje, že je nutné přihlédnout i k dalším důvodům, které zadavatel v souvislosti s požadavkem na plastové postranice u lůžka typ I. uvedl, tj. eliminace spojů a kompaktnost postranice. Ze základního vizuální posouzení postranic, resp. lůžek, jež předložil navrhovatel na podporu svých tvrzení, je zcela zřejmé, že tyto postranice nemají v porovnání s plastovými tak kompaktní (celistvý) tvar a disponují mnohem větším počtem spojů a mezer mezi jednotlivými komponenty postranic. Nelze odhlédnout ani od zadavatelem zmiňované snadnější dezinfekce. Tvrzení navrhovatele týkající se požadavku na postranice u lůžka typ II. (hliníkové postranice), tj. že jistě lze i u plastových postranic docílit toho, aby bylo možné samostatné vstávání osob z lůžka bez asistence druhé osoby, Úřad nezpochybňuje, neboť jistě lze u některých pacientů zajistit nejen samostatné vstávání z lůžka s plastovými postranicemi, ale i z lůžka, které by ad absurdum žádné postranice nemělo. Nicméně vždy je nutné zhodnotit konkrétní stav a potřeby pacienta. Pokud zadavatel chce lůžka s hliníkovými postranicemi využít pro pacienty geriatrie se značně omezenou hybností, jeví se za zcela logické využití hliníku, už z toho důvodu, že se jedná o kov, tedy materiál, v němž lze spatřovat větší pevnost a stabilitu pro tyto pacienty Nad uvedené Úřad sděluje, že postranice, resp. jejich materiál, jsou zjevně relativně modifikovatelnou částí lůžka, kterou lze volit dle potřeb a přání zákazníka, jak vyplývá např. z produktových katalogů výrobce PROMA REHA (viz bod 149. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

164. Úřad se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že požadavky zadavatele na postranice u lůžka typ I. a typ II. se neopírají o relevantní průzkum trhu, neboť je zřejmé, že zadavatel vycházel z řešení dostupných na českém trhu (viz bod 146. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel toto své tvrzení opírá mj. o předložené příklady lůžek, která dle jeho názoru splňují požadavky zadavatele na plastové postranice u lůžka typ I., i když mají postranice nevyrobené z plastu, a to lůžka „500 bariatrisk hospitalsseng“ a „Titan Series Hospital Ward Bed“ výrobce Caretek Medical, lůžka „Titan“ a „Triton“ výrobce PROMA REHA, nicméně, jak uvedl zadavatel, jedná se o speciální (bariatrická) lůžka, která nejsou předmětem plnění šetřené veřejné zakázky. Zadavatel rovněž uvedl, že lůžka australského výrobce nemají registraci SÚKL a nelze je tedy dodávat do České republiky. Úřad k uvedenému rovněž odkazuje na již výše uvedené, tj. že postranice u lůžek „500 bariatrisk hospitalsseng“, „Titan Series Hospital Ward Bed“, „Titan“ ani „Triton“ nemají ze základního vizuálního posouzení totožný ani kompaktní tvar, jako postranice plastové. Úřad rovněž doplňuje, že skutečnost, že konkrétní výrobek (lůžko) nesplňuje požadavky zadavatele, zatímco jiná lůžka, resp. postranice, téhož výrobce požadavek splňují, nemůže svědčit o diskriminaci takového výrobce.

165. K navrhovatelem namítanému nedostatku důvodů a absenci vyjádření k možnosti samostatného vstávání z lůžka zadavatelem Úřad uvádí, že na posouzení věci tato skutečnost nemohla mít vliv, neboť dříve poskytnuté informace ve vzájemných souvislostech poskytly dostatečné odůvodnění požadavků zadavatele. Zadavatel několikrát uvedl, že lůžka typ II. s hliníkovými postranicemi jsou určena pro hypomobilní pacienty geriatrického oddělení a mají jim usnadnit rehabilitaci a samostatnou možnost pohybu. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel tento svůj požadavek relevantně zdůvodnil. Rovněž se Úřad nemůže ztotožnit s navrhovatelem tvrzenou nepřiměřeností, neboť je zjevné, že hliníkové postranice jsou na trhu běžně dostupným řešením (viz zadavatelem předložené produktové katalogy). Jak uvedl Úřad již výše v tomto rozhodnutí, požadavek na hliníkové postranice u lůžka typ II. nevykazuje žádné znaky netransparentnosti, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v příloze č. 5 zadávací dokumentace, jasně a srozumitelně uvedl svoje požadavky na postranice u lůžka typ II. Úřad má rovněž za prokázané, že se nejedná o nepřímý odkaz na konkrétní výrobek či výrobce (k tomu viz níže). Pokud svým vyjádřením měl navrhovatel na mysli, že se jedná o jiné výrobky, než jím nabízené, nejedná se o nepřímé odkazy, ale o prostou skutečnost, že ne každý dodavatel může splnit požadavky zadavatele a plnit veřejnou zakázku, nicméně uvedené je samotným principem zadávání. Prostřednictvím stanovení zadávacích podmínek dochází k selekci dodavatelů, kteří jsou schopni plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kvalitě.

166. Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele o logickém rozporu mezi důvody pro požadavek na plastové postranice u lůžka typ I. a na hliníkové u lůžka typ II., neboť skutečnost, že zadavatel pro jeden typ lůžek požaduje plastové postranice, neznamená, že u dalšího poptávaného typu lůžek nemůže požadovat postranice hliníkové, a to mj. s ohledem na diverzitu pacientů. Je zřejmé, že lůžka typ II. dle vyjádření zadavatele mají být určena speciálně pro hypomobilní pacienty, zatímco lůžka typ I. mají být zjevně „standardními“ nemocničními lůžky pro univerzální použití. O neuniverzálním použití lůžek typu II. dle názoru Úřadu svědčí i počet poptávaných kusů, tj. pouze 27 ks, oproti lůžkům typu I., kterých zadavatel požaduje dodat 753 ks. Pokud zadavatel poptává několik typů lůžek s jinými typy postranic, jeví se naopak jako logické, že argumenty pro požadavek na rozdílná lůžka, resp. postranice, nemusí a s nejvyšší pravděpodobností ani nebudou totožné, neboť je zadavatel zjevně hodlá využít k rozdílným účelům. Naopak se nejeví zcela logicky argumentace navrhovatele, kdy u lůžka, kde je požadovaná postranice z plastu, považuje tento materiál za omezující a u druhého, by naopak chtěl tento materiál nabídnout.

167. K vyjádření navrhovatele, že z příkladů lůžek, která uvedl ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 2. 2021, „plyne, že jsou-li postranice dělené, nemusí být nutně z plastu (viz tam uvedené příklady postranic požadovaného řešení z kovu). To bylo mezi Navrhovatelem a Zadavatelem sporné, když Zadavatel tvrdil a nadále toto tvrdí, že řešení (tvar) postranic z jiného materiálu než plastu na trhu neexistuje“, Úřad konstatuje, že zadavatel u lůžka typ I. připustil postranice dělené i nedělené, což vyplývá nejen z technické specifikace uvedené v příloze č. 5 zadávací dokumentace, ale také z rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Nicméně o tvaru postranice zjevně nerozhoduje pouze skutečnost, zda je postranice dělená či nedělená. Pouhým vizuálním srovnáním předložených dokumentů vyobrazujících postranice plastové a navrhovatelem uváděných příkladů postranice, které dle jeho názoru mají stejné řešení (tvar), je zřejmé, že tyto postranice nevyrobené z plastu zcela totožný tvar s plastovými postranicemi nemají, a to především co do kompaktnosti postranice. Je třeba též zdůraznit, jak uvedl Úřad již výše, že zadavatel tvar postranic neuvedl, jako jediný důvod, ale jako jeden z důvodů.

168. K navrhovatelem uváděné nerelevantnosti vyjádření zadavatele o poptávce standardních lůžek, nejasnosti jejich definice a tvrzené „konstrukci nového kritéria“ v podobě požadavku na standardní lůžko Úřad uvádí následující. Navrhovatel sám sdělil, že pojem standardní lůžko není jasně definován všemi jednotlivými parametry. Zjevně z uvedeného důvodu nemohl zadavatel použít výslovně označení „standardní lůžka“. Zadavatel poptává v rámci požadovaného plnění veřejné zakázky rovněž lůžka pro intenzivní péči, což výslovně v technické specifikaci uvedl. Lze tedy předpokládat, že kdyby zadavatel požadoval bariatrická lůžka či jiná speciální lůžka, rovněž by to v zadávacích podmínkách výslovně uvedl. V této souvislosti Úřad rovněž zdůrazňuje, že zadavatel požadoval dodání 753 ks lůžek typ I.; jeví se jako krajně nepravděpodobné, že by požadoval takové množství bariatrických lůžek, či lůžek „speciálních“ (tedy s vysokou nosností), aniž by se o tom v zadávacích podmínkách zmínil. Úřad se rovněž neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatel sdělením, že poptával lůžka standardní „konstruuje“ další kritéria pro předmět plnění veřejné zakázky. Uvedené dle Úřadu vyplývalo z vymezení technické specifikace i z běžně užívané kategorizace lůžek, kdy by zadavatel zjevně v případě požadavku na speciální lůžka, nikoliv běžně a univerzálně použitelná lůžka, použil konkrétního označení – např. lůžko pro intenzivní péči (jak ostatně bylo učiněno v případě dalších zadavatelem poptávaných lůžek), či lůžko bariatrické. Z vyjádření navrhovatele je zjevné, že v případě, kdyby zadavatel použil výslovné označení standardní lůžko, navrhovatel by uvedené považoval rovněž za nejasné. I kdyby Úřad připustil v tomto případě formulační nepřesnost ze strany zadavatele, nejedná se v posuzované věci o nejasnost zadávací podmínky, neboť s ohledem na specifický předmět plnění veřejné zakázky (lůžka pro použití ve zdravotnictví) lze očekávat profesní zkušenost a bdělost dodavatelů, kteří by případně přistoupili k ověření takové skutečnosti. A nejedná se tedy o takovou nejasnost, která by dosáhla naplnění porušení zásady transparentnosti a která by vedla ke zrušení zadávacího řízení.

169. K vyjádření navrhovatele, že dvě ze zadavatelem příkladmo uváděných veřejných zakázek jsou v rozporu s tvrzením zadavatele, neboť v těchto zadávacích řízeních byly připuštěny postranice kovové, Úřad uvádí, že zadavatel není povinen při vymezení zadávacích podmínek zohledňovat jiná zadávací řízení jiných zadavatelů, neboť zadavatel předmět plnění veřejné zakázky stanovuje dle svých vlastních a aktuálních potřeb. Skutečnost, že jiný zadavatel požaduje jiné postranice, ničeho nesvědčí o zákonnosti, či nezákonnosti postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení. Pouze pro úplnost Úřad sděluje, že ani vyjádření zadavatele o jiných zakázkách, v nichž byly požadovány plastové postranice lůžek, při posouzení věci nezohledňoval, neboť současně platí, že zadavatel nemůže obhajovat svůj postup v zadávacím řízení odkazem na jinou zakázku či jiné zadávací řízení, neboť každá veřejná zakázka je posuzována samostatně ve svých vlastních souvislostech.

170. Úřad k námitce navrhovatele, že požadavek na plastovou postranici není „všemi splnitelný požadavek, navíc v praxi veřejných zakázek nejde o jediné řešení, jediný používaný materiál, a dále nebyl daný požadavek věrohodně a transparentně, logicky nerozporně zdůvodněn“, uvádí, že zadavatel není povinen stanovovat zadávací podmínky tak, aby je byli schopni splnit všichni dodavatelé a už vůbec ne všemi svými výrobky. Jak uvedl Úřad již výše, smyslem stanovení zadávacích podmínek je mj. získat plnění v požadované kvalitě a rozsahu. Vždy se na trhu může najít dodavatel, který nebude schopen požadované plnění dodat. Omezení okruhu dodavatelů je však důsledkem samotného procesu zadávání. Uvedené se odráží i v ustanovení § 36 odst. 1 zákona, z něhož vyplývá, že zadávací podmínky můžou ve svém důsledku vytvářet určitou nerovnováhu mezi dodavateli, a to za předpokladu, že pro to existuje logický a objektivní důvod, tj. „konkurenční“ výhoda určitých dodavatelů a omezení hospodářské soutěže nesmí být bezdůvodné.

171. K požadovanému typu koleček zadavatel uvedl, že dvojitá kolečka se zanášejí nečistotami a neumožňují plynulý pohyb po venkovním terénu, přičemž doplnil, že všechny dotčené nemocnice, kam jsou lůžka pořizována, jsou pavilonového typu, tedy často je přejížděno po venku mezi jednotlivými budovami. Úřad rovněž tuto argumentaci zadavatele považuje za zcela logickou a objektivní, neboť uvedené vyplývá ze samotné ergonomie jednoduchého kolečka. Z plánů areálů nemocnic, jež jsou určeny jako místo plnění veřejné zakázky, je zjevné, že se nejedná o jednu stavbu, ale soubor budov, který není stavebně propojen, lze tedy skutečně předpokládat přejíždění po venkovním terénu. S ohledem na výše uvedené je rovněž zřejmé, že dvojitá kolečka nemohou být rovnocenným řešením, jak se domnívá navrhovatel.

172. Navrhovatelem tvrzená účinnost a bezpečnost „rovnocenných“ řešení není pro posouzení postupu zadavatele v nyní šetřené věci relevantní (ať už jsou tato řešení účinná a bezpečná, či nikoliv). Úřad již výše konstatoval, že se o rovnocenná řešení nejedná, současně nelze mít za to, že jediné, co může zadavatel stanovením technických parametrů zajistit, je bezpečnost a účinnost plnění. To by popíralo samotný účel zadávání, tedy získat požadované plnění v požadované kvalitě, nikoliv pouze v kvalitě minimální. Nad výše uvedené Úřad příkladmo poukazuje na skutečnost, že pokud by zadavatel neurčil maximální rozměr lůžka, vědom si omezení vyplývajícího z prostorových možností dveří či výtahů, mohl by sice získat bezpečné lůžko, které by však nebyl schopen přemisťovat. Neúčinnost takového řešení je tak zcela zjevná.

173. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel své požadavky na technické parametry (maximální rozměr lůžek, minimální rozměr ložné plochy, materiály postranic, jednoduchá kolečka), které navrhovatel považuje za rozporné se zákonem, odůvodnil. Úřad shrnuje, že své požadavky na maximální rozměry lůžek odůvodnil zadavatel zejména nutnou potřebou bezproblémového průjezdu dveřmi a užíváním výtahů. Naopak minimální rozměry ložných ploch ergonomií pečovatelské péče a stále většími pacienty s vyšší hmotností. Plast jako požadovaný materiál postranic u lůžek typ I. zadavatel zdůvodnil kompaktním tvarem znemožňujícím zaklesnutí končetin, eliminací pohyblivých spojení, snadnější dezinfekcí, větší variabilitou, bezpečností v poloze kardio křesla a možností tlumeného spuštění. Hliníkové postranice u lůžka typ II. pak zadavatel požadoval z důvodu využití pro hypomobilní pacienty, jimž mají usnadnit rehabilitaci, mobilitu a umožnit větší samostatnost bez nutné asistence zdravotnického personálu. Požadavek na jednoduchá kolečka zadavatel logicky odůvodnil jejich ergonomií, jež zajišťuje jednodušší pohyb zejména po venkovním terénu a také menší pravděpodobnost zanášení nečistotami. Dle názoru Úřadu lze tedy s ohledem na uvedené na základě logické úvahy uzavřít, že zadavatelem stanovené požadavky na konkrétní technické parametry, které navrhovatel napadá, nejsou bezdůvodné, ale naopak zcela objektivní a logické.

174. Nad uvedené Úřad doplňuje, že se rovněž nemůže ztotožnit s názorem navrhovatele, že následující technické parametry jsou nepřímými odkazy, a to u lůžka typ I. – maximální vnější rozměr lůžka, minimální rozměr ložné plochy a integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spuštění a dostatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem; u lůžka typ II – hliníkové dělené spustitelné postranice aretovatelné minimálně ve 3 výškách, v žádné pozici nepřesahující vnější obrys lůžka, kolečka s centrálním ovládáním brzd (ne dvojitá), průměr minimálně 125 mm a u lůžek typ III. a IV. – maximální vnější rozměry lůžek a minimální rozměr ložné plochy, neboť z informací získaných Úřadem v průběhu šetření bylo zjištěno, že na trhu je vícero výrobků od několika dodavatelů, které splňují technické parametry, jež navrhovatel považuje za odkazy na konkrétní výrobky. U lůžka typ I. se jedná o dodavatele (výrobce) L I N E T (lůžko Eleganza I), dodavatele SORAL & HANZLIK Medical (lůžko Evario od výrobce Stiegelmeyer) a rovněž dodavatele TRANSKONTAKT-MEDICAL (lůžko Gamma od výrobce Malvestia; dodavatel ve svém vyjádření sice uvedl, že s ohledem na rozměry nesplňuje, ale dle sdělených informací se jedná o rozměry, jež požadavky zadavatele v tomto směru splňují). Navrhovatelem napadané parametry u lůžka typ II. pak splňují minimálně L I N E T (lůžko Image 3) a SORAL & HANZLIK Medical (lůžko Vida výrobce Stiegelmeyer). Minimálně lůžko Eleganza II dodavatele L I N E T, lůžko Evario od dodavatele SORAL & HANZLIK Medical a lůžko Gamma od dodavatele TRANKONTAKT-MEDICAL splňují navrhovatelem napadané parametry lůžka typ III. a obdobně u lůžka typ IV. lůžko Eleganza 5 (L I N E T), (SORAL & HANZLIK Medical/Stiegelmeyer) a lůžko Gamma (TRANSKONTAKT-MEDICAL/Malvestia). Pro úplnost Úřad uvádí, že dodavatel PROMA REHA sice uvedl, že zadavatel měl ne zcela aktuální informace o jeho výrobcích, nicméně totožné produktové katalogy s totožným obsahem má uvedený dodavatel dostupné na svých oficiálních stránkách, přičemž informace uvedené v produktových katalozích značí splnění navrhovatelem napadaných technických podmínek. Úřad však tuto skutečnost již dále nešetřil, neboť měl za prokázané, že navrhovatelem zpochybňované parametry je schopno naplnit vícero dodavatelů, avšak především měl Úřad za prokázané, že stanovené technické požadavky byly zadavatelem objektivně a logicky odůvodněny.

175. Na výše uvedeném nemění nic ani tvrzení navrhovatele uvedené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 1. 2021, neboť předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem byla skutečnost, zda konkrétní navrhovatelem napadané technické parametry představují odkazy na konkrétního výrobce nebo výrobek, nikoliv kumulativní splnění všech požadavků technické specifikace. Současně Úřad opětovně opakuje, že i kdyby došlo stanovením navrhovatelem napadaných parametrů lůžek k určitému omezení soutěže dodavatelů, je zcela zřejmé, že zadavatel své požadavky jasně a srozumitelně odůvodnil, a to na základě objektivních a logických argumentů, a je možné uzavřít, že zadavatel nestanovil tyto podmínky bezdůvodně (viz § 36 odst. 1 zákona), jak již bylo prokázáno výše.

176. Úřad má s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti za prokázané, že zadavatel při stanovení navrhovatelem napadané technické specifikace požadovaných lůžek, nepostupoval v rozporu se zákonem.

K části návrhu týkající se nezákonného nepřipuštění změny zadávací dokumentace v případě rovnocenných řešení

Relevantní ustanovení zákona

177. Podle ustanovení § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

178. Dle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

179. Podle § 98 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty uveřejní na profilu zadavatele.

180. Dle ustanovení § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

181. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 24. 7. 2020 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 3“) jsou uvedeny mj. níže uvedené dotazy dodavatele PROMA REHA a odpovědi zadavatele:

» Dotaz č. 1:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „zdvih lůžka pomocí elektromotoru minimálně v rozsahu 44-75 cm“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude zadavatelem připuštěn zdvih lůžka i jinak než pomocí elektromotoru, kupř. mechanicky? Proč je připuštěn zdvih jen pomocí elektromotoru, když rovnocenného účinku i bezpečnosti lze dosáhnout i mechanickým ovládáním?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče.

Dotaz č. 2

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „polohování zádového a stehenního dílu pomocí elektromotoru“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude zadavatelem připuštěno polohování zádového a stehenního dílu i jinak než jen pomocí elektromotoru, kupř. mechanicky? Proč je připuštěno polohování jen pomocí elektromotoru, když rovnocenného účinku i bezpečnosti lze dosáhnout i mechanickým ovládáním?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče.

Dotaz č. 3

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „polohování lýtkového dílu mechanicky“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude zadavatelem připuštěno polohování lýtkového dílu i jinak než mechanicky, kupř. elektromotorem? Proč je připuštěno polohování jen mechanicky, když rovnocenného účinku i bezpečnosti lze dosáhnout i pomocí elektromotoru?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče.

Dotaz č. 4

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „funkce TR/ATR min. 14° pomocí elektromotoru“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude zadavatelem připuštěna funkce TR/ATR min. 14° i jinak než pomocí elektromotoru, kupř. mechanicky? Proč je připuštěno polohování jen pomocí elektromotoru, když rovnocenného účinku i bezpečnosti lze dosáhnout i mechanickým polohováním?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče.

Dotaz č. 5

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „Čtyřdílná ložná plocha z odnímatelných plastových dílů pro snadnou údržbu“. K tomu pokládáme následující dotazy:

Bude zadavatelem připuštěna ložná plocha z jiného než uvedeného počtu dílů, kupř. třídílní nebo pětidílná? Proč není připuštěn jiný počet dílů, když i s jiným počtem dílů lze dosáhnout srovnatelného účinku a bezpečnosti?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče.

Dotaz č. 6

Bude zadavatelem připuštěna ložná plocha z jiného než uvedeného materiálu dílů, kupř. kovu? Proč není připuštěn i jiný materiál dílů, když mohou splňovat stejné nároky na čištění a údržbu?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče.

Dotaz č. 7

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 2) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „odnímatelná čela, celoplastová se zámky a barevnou výplní v různých dekorech“. K tomu pokládáme následující dotazy:

Budou zadavatelem připuštěna čela z jiného než uvedeného materiálu, kupř. kovu? Není zřejmé, proč není připuštěn i jiný materiál čel. Proč je požadován jen plast?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče. …

Dotaz č. 9

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 2) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spouštění a s dodatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Budou zadavatelem připuštěny postranice z jiného než uvedeného materiálu, kupř. kovu? Není zřejmé, proč není připuštěn i jiný materiál postranic. Proč je požadován jen plast? Proč není připuštěn jiný materiál? U jiných typů lůžek není materiál postranic předepsán, proč je předepsán zde?

Odpověď:

Tazatel zřejmě přehlédl, že tento dotaz byl již zodpovězen ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“ ze dne 24.6.2020.

Dotaz č. 10

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 2) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „pacientský ovladač pro nastavení výšky a polohování zádového a stehenního dílu s integrovanou svítilnou“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude zadavatelem připuštěno, aby v uvedeném ovladači nebyla integrována svítilna? Není zřejmé, proč musí být součástí svítilna, proč není připuštěn ovladač bez svítilny? Proč je požadována integrovaná svítilna?

Odpověď:

NE – dle dostupných informací (webové stránky, produktové listy, marketingový průzkum trhu apod.) disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením. Stanovené technické parametry byly definovány odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče. …«

Obdobně koncipovaných je dalších 35 dotazů a odpovědí uvedených ve Vysvětlení ZD č. 3. Úřad však pro přehlednost rozhodnutí je již dále konkrétně neuvádí (kompletní Vysvětlení ZD č. 3 je součástí správního spisu), neboť na posouzení věci by to pro analogickou srovnatelnost obsahu dotazů a odpovědí nemělo vliv.

182. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 20. 8. 2020 je pod dotazy a odpověďmi, které navrhovatel zpochybňuje, uvedeno mj. následující:

» Dotaz č. 1:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „Vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude připuštěn vnější rozměr lůžka maximálně 227 x 105 cm, když daná změna ničeho nezmění na manipulaci, účinnosti a bezpečnosti? Případně, jaký je (věcný) důvod nepřipuštění takového rozměru?

Odpověď:

Ne, zadavatel nebude akceptovat řešení dodavatele. Došlo by k omezení manipulačních možností (např. výtahy apod.)

Dotaz č. 2:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „Rozměr ložné plochy minimálně 200 x 87 cm“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude připuštěn rozměr ložné plochy minimálně 200 x 85 cm, když jde o nejčastější rozměr nemocničních lůžek? Případně, jaký je důvod nepřipuštění takového rozměru?

Odpověď:

Ne, zadavatel nebude akceptovat řešení dodavatele. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením dodavatele, že se jedná o nejčastější rozměr lůžek. Dle názoru zadavatele je nejčastější rozměr nemocničních lůžek je 200 x 90 cm.

Dotaz č. 3:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „zdvih lůžka pomocí elektromotoru minimálně v rozsahu 44-75 cm“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Proč je připuštěn zdvih jen pomocí elektromotoru, když rovnocenného účinku i bezpečnosti lze dosáhnout i mechanickým ovládáním (na tuto otázku zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 věcně neodpověděl)? Z jakého (věcného) důvodu nelze připustit mechanický zdvih? Z jakých dostupných informací (webových stránek, produktových listů, marketingových průzkumů trhu a jakých dalších podkladů) uvedených v odpovědi na obdobnou otázku ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 zadavatel vycházel? Jak přesně zadavatel hodnotil tyto informace a jaké z nich učinil co do předmětných technických podmínek dílčí a celkové závěry? Proč zadavatel hodnotí to, zda nyní dodavatel disponuje (či jiní dodavatelé disponují) požadovaným řešením, když rozhodným je zde to, zda jde o řešení (svojí bezpečností a účinností) srovnatelné s řešením uvedeným v zadávací dokumentaci a zda nebude (až v okamžiku podání nabídky) nabídnuto? Jak zadavatel vyhodnotil, včetně uvedení postupu hodnocení, účinnost a bezpečnost (resp. srovnatelnost) navrženého technického řešení? Bude připuštěno polohování částečně mechanicky a částečně pomocí elektromotoru? Eventuálně, proč (věcně) není připuštěno navržené technické řešení? Jak zadavatel vyhodnotil, včetně uvedení postupu hodnocení, účinnost a bezpečnost (resp. srovnatelnost) navrženého technického řešení?

Odpověď:

Zadavatel odpověděl ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 24.7.2020 v souladu se Zákonem o veřejných zakázkách. Zadavatel dále upozorňuje, že účastník neuvedl žádné informace, kterými by rozporoval stanovené požadavky zadavatelem, a z toho důvodu není zadavatel schopen se k dotazu dále blíže vyjádřit ke zapracování požadavků zadavatele. Prosté konstatování účastníka a vyjmenovávání jednotlivých požadavků na odůvodnění bez uvedení konkrétního rozporu se zákonem nelze považovat za rozporování parametrů zadávací dokumentace.

Dotaz č. 4:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „polohování zádového a stehenního dílu pomocí elektromotoru“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Proč je připuštěno polohování jen pomocí elektromotoru, když rovnocenného účinku i bezpečnosti lze dosáhnout i mechanickým ovládáním (na tuto otázku zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 věcně neodpověděl)? Z jakého (věcného) důvodu nelze připustit mechanické ovládání? Z jakých dostupných informací (webových stránek, produktových listů, marketingových průzkumů trhu a jakých dalších podkladů) uvedených v odpovědi na obdobnou otázku ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 zadavatel vycházel? Jak přesně zadavatel hodnotil tyto informace a jaké z nich učinil co do předmětných technických podmínek dílčí a celkové závěry? Proč zadavatel hodnotí to, zda nyní dodavatel disponuje (či jiní dodavatelé disponují) požadovaným řešením, když rozhodným je zde to, zda jde o řešení (svojí bezpečností a účinností) srovnatelné s řešením uvedeným v zadávací dokumentaci a zda nebude (až v okamžiku podání nabídky) nabídnuto? Jak zadavatel vyhodnotil, včetně uvedení postupu hodnocení, účinnost a bezpečnost (resp. srovnatelnost) navrženého technického řešení? Bude připuštěno polohování částečně mechanicky a částečně pomocí elektromotoru? Eventuálně, proč (věcně) není připuštěno navržené technické řešení? Jak zadavatel vyhodnotil, včetně uvedení postupu hodnocení, účinnost a bezpečnost (resp. srovnatelnost) navrženého technického řešení?

Odpověď:

Zadavatel odpověděl ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 24.7.2020 v souladu se Zákonem o veřejných zakázkách. Ne, zadavatel nebude akceptovat řešení dodavatele. Stanovené technické parametry byly definovány pro medicínský účel odborným zdravotnickým personálem na základě dlouhodobé zkušenosti a potřeb nutných pro zajištění poskytování bezpečné a kvalifikované zdravotní péče. Zadavatel dále upozorňuje, že účastník neuvedl žádné informace, kterými by rozporoval stanovené požadavky zadavatelem, a z toho důvodu není zadavatel schopen se k dotazu dále blíže vyjádřit ke zapracování požadavků zadavatele. Prosté konstatování účastníka a vyjmenovávání jednotlivých požadavků na odůvodnění bez uvedení konkrétního rozporu se zákonem nelze považovat za rozporování parametrů zadávací dokumentace.

Dotaz č. 103:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Matrace pasivní typ I. (664 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 388 ks Pardubice)“ (na str. 13) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „Vrchní vrstva matrace z pěny o min. hustotě 50 kg/m3“. K tomu pokládáme následující dotazy:

Je uvedená hustota min. 50 kg/m3 brutto nebo netto? Jaké jsou (věcné) důvody pro to, že jde o netto, či jaké jsou (věcné) důvody pro to, že jde o brutto?

Odpověď:

Zadavatel nemá potřebu tento parametr blíže specifikovat. …«.

Obdobným způsobem je koncipováno dalších více než 100 dotazů a odpovědí uvedených ve Vysvětlení ZD č. 4. Úřad však pro přehlednost rozhodnutí je již dále konkrétně neuvádí (kompletní Vysvětlení ZD č. 4 je součástí správního spisu), neboť na posouzení věci by to pro analogickou srovnatelnost obsahu dotazů a odpovědí nemělo vliv.

183. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 17. 9. 2020 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 5“) je k dotazům a odpovědím č. 4 – 48, které navrhovatel ve svém návrhu napadá, uvedeno následující:

» Dotaz č. 4:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks 3 Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „zdvih lůžka pomocí elektromotoru minimálně v rozsahu 44-75 cm“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude připuštěno polohování částečně mechanicky a částečně pomocí elektromotoru? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Žádáme o odpověď na jednotlivé otázky, není jasné, k čemu se odpověď vztahovala a jaké jsou konkrétní důvody u jednotlivých otázek. Dosud nebylo podáno věcně vysvětlení k těmto konkrétním řešením.

Odpověď:

Ne, zadavatel nebude akceptovat zdvih částečně mechanicky a částečně pomocí elektromotoru.

Dotaz č. 5:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 1) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „Čtyřdílná ložná plocha odnímatelných plastových dílů pro snadnou údržbu“. K tomu pokládáme následující dotazy:

Bude připuštěna dvoudílná ložná plocha? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Bude připuštěna třídílná ložná plocha? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Bude připuštěna pětidílná ložná plocha? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Bude připuštěna šestidílná ložná plocha? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Bude připuštěn jiný materiál – kupř. kov? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Žádáme o odpověď na jednotlivé varianty, není jasné, k čemu se odpověď vztahovala a jaké jsou konkrétní důvody u jednotlivých variant. Dosud nebylo podáno věcně vysvětlení k těmto konkrétním řešením.

Odpověď:

Na tento dotaz již zadavatel odpověděl ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, že kterého vyplývá, že zadavatel nebude akceptovat žádné navrhované řešení dodavatele.

Dotaz č. 6:

V Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky pod nadpisem Technické parametry u Položky veřejné zakázky s názvem „Lůžko typ I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice)“ (na str. 2) jsou v tabulce postupně uvedeny Závazné charakteristiky a požadavky, je uvedeno: „integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spouštění a s dodatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem“. K tomu pokládáme následující dotaz:

Bude připuštěn jiný materiál, kupř. kov? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Bude vždy postranice požadována výhradně přes celou délku lůžka? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Budou připuštěny postranice, které nejsou dělené, avšak splňují další uvedené parametry? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Budou připuštěny nerestriktivní postranice, které nejsou dělené, avšak splňují další uvedené parametry? Jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele? Žádáme o odpověď na jednotlivé varianty, není jasné, k čemu se odpověď vztahovala a jaké jsou konkrétní důvody u jednotlivých variant. Dosud nebylo podáno věcně vysvětlení k těmto konkrétním řešením.

Odpověď:

Na tento dotaz již zadavatel odpověděl ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4., ze kterého vyplývá, že zadavatel nebude akceptovat žádné navržené řešení tazatele a nebude požadovat postranice výhradně přes celou délku.«

Obdobně koncipovaných jsou další čtyři desítky dotazů a odpovědí uvedených ve Vysvětlení ZD č. 5. Úřad však pro přehlednost rozhodnutí je již dále konkrétně neuvádí (kompletní Vysvětlení ZD č. 5 je součástí správního spisu), neboť na posouzení věci by to pro analogickou srovnatelnost obsahu dotazů a odpovědí nemělo vliv.

Právní posouzení

184. Úřad v první řadě uvádí, že není povinností zadavatele přistoupit ke změně zadávací dokumentace. Zadavatel je k takovému kroku v souladu s § 99 odst. 1 zákona oprávněn, avšak závisí pouze na úvaze zadavatele, zda této možnosti využije a ke změně zadávací dokumentace přistoupí, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že je to pouze zadavatel, který je oprávněn a současně povinen stanovit zadávací podmínky a je to tedy zároveň zadavatel, který zná svoje potřeby, které mají být prostřednictvím realizace veřejné zakázky naplněny. Z uvedeného tedy také vyplývá, že jen zadavatel může posoudit, zda považuje řešení nabízené navrhovatelem, resp. jakýmkoliv dodavatelem za rovnocenné. V nyní šetřené věci z poskytnutých Vysvětlení ZD č. 3, 4 a 5 je zcela evidentní, že navrhovatelem domnělá řešení, zadavatel za rovnocenná nepovažuje a setrvává na stanovených technických požadavcích, tak jak uvedl v technické specifikaci stanovené v Příloze č. 5 zadávací dokumentace. (k tomu blíže srov. body 181. až 183. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

185. Povinnost zadavatele připustit rovnocenné řešení vyplývá sice mj. z ustanovení § 89 odst. 6 zákona, nicméně pouze v případě, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na konkrétního dodavatele nebo výrobek, patent na vynálezy, užitný či průmyslový vzor, ochrannou známku nebo označení původu, to však v nyní šetřené věci nenastalo, proto zadavatel nebyl povinen připustit rovnocenné řešení dle uvedeného ustanovení zákona.

186. K posouzení „rovnocennosti“ tvrzené navrhovatelem Úřad dále odkazuje na již výše uvedené právní posouzení části návrhu týkající se diskriminačních, netransparentních a nepřiměřených technických řešení vylučujících hospodářskou soutěž s (nepřímými) odkazy na jiné výrobky a dodavatele.

187. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel při nepřipuštění změny zadávací dokumentace v případě „rovnocenných“ řešení nepostupoval v rozporu se zákonem, proto neshledal v této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření.

K části návrhu týkající se neposkytnutí odpovědi na žádost o vysvětlení

Relevantní ustanovení zákona

188. Podle § 98 odst. 3 zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

189. Úřad odkazuje na již výše uvedená zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení v části posouzení návrhu týkající se nezákonného nepřipuštění změny zadávací dokumentace v případě rovnocenných řešení (viz body 181. až 183. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Právní posouzení

190. Úřad uvádí, že zadavatel je sice povinen v souladu s § 98 odst. 3 zákona podat vysvětlení zadávací dokumentace, nicméně tato povinnost zadavatele neznamená, že by musel dodavatelům objasňovat, z jakého konkrétního důvodu stanovil ten či onen požadavek. Taková povinnost zadavateli ze zákona nevyplývá. Účelem a cílem institutu vysvětlení zadávací dokumentace je, aby dodavatelé byli schopni podat nabídky, jež odpovídají požadavkům zadavatele a jsou vzájemně porovnatelné. Zjednodušeně řečeno, aby dodavatel věděl, jaké plnění zadavatel přesně požaduje a byl schopen ho nacenit. Pro přípravu a podání nabídky není nijak směrodatné, jestli zadavatel konkrétně specifikoval, z jakých informací vycházel při vymezení zadávacích podmínek, neboť tato skutečnost není při sestavování a podání nabídky nezbytná. Skutečnost, že zadavatel nepřipouští jiné než jednou stanovené řešení s konkrétními technickými parametry, nelze považovat za nevysvětlení zadávací dokumentace, neboť všem uchazečům o veřejnou zakázku je zřejmé, co zadavatel poptává, v jaké kvalitě a s jakými parametry. Rovněž se jeví jako neudržitelné, že by zadavatel (v souladu s názorem navrhovatele) byl povinen odůvodňovat zkušenosti zdravotnického personálu, které ho vedly ke stanovení konkrétního technického požadavku.

191. Z obsahu konkrétních navrhovatelem napadaných dotazů a odpovědí uvedených ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, 4 a č. 5 (viz příkladmo body 181. až 183. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že zadavatel byl zejména žádán spíše než o vysvětlení zadávací dokumentace tak o změnu technické specifikace a o odůvodnění, proč stanovil ten či onen požadavek, nebo ho naopak nestanovil, a proč nevyhověl jinému dodavatelem navrhovanému řešení. Jak však uvedl Úřad již výše, smyslem a účelem vysvětlení zadávací dokumentace není dodavatelům objasňovat myšlenkové pochody a postup zadavatele, ale pouze objasnění zadávacích podmínek do té míry, aby byli dodavatelé schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky splňující všechny požadavky zadavatele, přičemž z výše uvedeného Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, 4 a 5 je zřejmé, že odpovědi byly poskytnuty v dostatečné a srozumitelné míře. Je třeba zdůraznit, že skutečnost, že zadavatel nevyhoví požadovaným změnám a setrvá na svých požadavcích, ničeho nesvědčí o nejasnosti a nedostatečnosti poskytnutého vysvětlení zadávací dokumentace.

192. K tvrzení navrhovatele, že „na přímý dotaz se Zadavatel nevěnoval otázce, zda je uvedená hustota stanovena jako brutto nebo netto hodnota, šlo zejména o dotazy č. 102, 103 a 107 ve VZD č. 4“, Úřad sděluje, že zadavatel k tomu uvedl, že trvá na stanovených zadávacích podmínkách, tj. je zcela zřejmé, že dodavatelé mohli dodat matraci ve stanovené hodnotě, ať by se jednalo o hustotu brutto, nebo netto (viz příkladmo bod 182. odůvodnění toho rozhodnutí a dále obsah Vysvětlení ZD č. 4).

193. Úřad má za prokázané, že zadavatel nepostupoval při poskytování odpovědí na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace v navrhovatelem napadaných případech v rozporu se zákonem.

K části návrhu týkající se chybného čísla bankovního účtu pro složení jistoty a s tím související nepřiměřené lhůty pro podání nabídek při prodloužení

Relevantní ustanovení zákona

194. Dle ustanovení § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

195. Podle § 99 odst. 2 zákona, pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a další zjištění

196. V bodě 10.4 zadávací dokumentace zadavatel mj. uvedl, že účastník zadávacího řízení je povinen poskytnout jistotu ve výši 500.000,- Kč, přičemž dokladem prokazujícím poskytnutí jistoty ve formě bankovní záruky je výlučně originál záruční listiny vystavené ve prospěch zadavatele jako příjemce záruky. Dále zadavatel doplnil, že účet „pro složení jistoty formou převodu peněžní částky je 6047190025/6000“. V závěru bodu 10.4 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že účastník je rovněž oprávněn složit jistotu formou pojištění záruky v souladu s § 41 odst. 3 zákona.

197. Z výpisu z profilu zadavatele vyplývá, že zadávací dokumentace zde byla uveřejněna dne 5. 6. 2020.

198. Dne 23. 9. 2020 obdržel zadavatel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, v němž dodavatel mj. uvedl, že „se opakovaně pokoušel z několika bankovních ústavů poslat požadovanou částku na tento účet, bohužel banka vždy platbu odmítla s odůvodněním neplatného čísla účtu“, proto žádá zadavatele o kontrolu a zaslání správného čísla účtu. Téhož dne bylo na profilu zadavatele uveřejněno Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 23. 9. 2020 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 6“), v němž zadavatel uvedl, že se tímto omlouvá a uvádí správné číslo bankovního účtu 6047910025/6000 a současně informaci o prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to do dne 2. 10. 2020.

199. Dne 23. 9. 2020 byl do VVZ odeslán formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací, v němž byla změněna lhůta pro doručení nabídek, a to do dne 2. 10. 2020.

200. Úřad navrhovatele usnesením č. j. ÚOHS-39895/2020/513/EPi ze dne 9. 12. 2020 požádal o podání informace, z jakého konkrétního důvodu považuje prodloužení lhůty pro podání nabídek do dne 2. 10. 2020 učiněné zadavatelem dne 23. 9. 2020 v rámci Vysvětlení ZD č. 6 v souvislosti s opravou čísla účtu pro složení kauce za nedostatečnou. Navrhovatel ve své odpovědi ze dne 14. 12. 2020 uvedl mj. následující důvody

prodloužení lhůty téměř před koncem lhůty pro podání nabídek a pouze o 4 pracovní dny,

nejedná se o bagatelní částku,

provozní možnosti navrhovatele a jeho interní postupy (navrhovatel podrobněji uvedl schvalování v několika krocích, několika osobami).

Právní posouzení

201. Úřad považuje prodloužení lhůty pro podání nabídek učiněné zadavatelem v souvislosti s opravou čísla účtu za dostatečné, k čemuž uvádí následující. Je zřejmé, že zadavatel učinil nápravu ihned, jakmile na ni byl upozorněn, neboť žádost o vysvětlení dokumentace týkající se čísla účtu byla zadavateli doručena dne 23. 9. 2020 a téhož dne zadavatel sdělil správné číslo účtu a prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 2. 10. 2020, o čemž byli dodavatelé informováni prostřednictvím profilu zadavatele i Věstníku veřejných zakázek. Od oznámení změn měli dodavatelé tedy 9 dní, aby na předmětnou změnu zareagovali. Úřad si je vědom skutečnosti, že do předmětné lhůty připadl víkend a státní svátek, na což upozorňuje navrhovatel, nicméně již před touto změnou dodavatelé věděli, že zadavatel požaduje složení jistoty ve stanovené výši a tuto skutečnost měli při přípravě své nabídky reflektovat, přičemž zároveň nelze odhlédnout od aktuální rychlosti a dostupnosti bankovnictví zejména v online prostředí, tj. možnost provádění plateb a převodů téměř okamžitě.

202. Neobstojí ani argumenty navrhovatele týkající se jeho vnitřních postupů při schvalování plateb, neboť uvedené kroky jsou zcela v režii navrhovatele jako soukromého podnikajícího subjektu. Pokud má navrhovatel či jakýkoliv dodavatel zájem o veřejnou zakázku, je pouze na něm, aby postupoval tak, aby zvýšil své šance na její získání. Úřad opětovně uvádí, že o požadavku na složení jistoty byli dodavatelé informováni od chvíle uveřejnění zadávací dokumentace, tj. od 5. 6. 2020 a měli tedy dostatek času, aby tuto skutečnost zohlednili při přípravě nabídky. Vzhledem k uvedenému tedy nelze ani přisvědčit vyjádření navrhovatele, že považuje prodloužení lhůty za nepřiměřené, protože jistota ve výši 500 000 Kč není bagatelní částkou, neboť i o této skutečnosti byli dodavatelé informováni po celou dobu lhůty pro podání nabídek (byla výslovně uvedena v zadávací dokumentaci, viz bod 196. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nikoliv až od oznámení změny čísla účtu.

203. Nad výše uvedené Úřad doplňuje, že dodavatelé měli možnost složit jistotu i dalšími dvěma způsoby, nikoliv pouze složením částky na účet (k tomu blíže bod 196. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

204. S ohledem na výše uvedené skutečnosti neshledal Úřad v části návrhu týkající se chybného čísla bankovního účtu pro složení jistoty a s tím související tvrzenou nepřiměřenou lhůtou pro podání nabídek, důvody pro uložení nápravného opatření.

K části návrhu týkající se absence podrobného a srozumitelného vyjádření v rozhodnutí o námitkách

Relevantní ustanovení zákona

205. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

206. Dle ustanovení § 245 odst. 2 zákona, pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí námitek se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

207. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k doplnění textu zadávací dokumentace Vysvětlením ZD č. 1 uvedl, že si není vědom jakýchkoliv přímých či nepřímých odkazů na konkrétní výrobky nebo výrobce. Sdělil, že text byl doplněn „z důvodu případného předcházení nedorozumění na straně jakéhokoliv dodavatele, jelikož ze zkušenosti Zadavatele potencionální dodavatelé předpokládají, že zadavatelé preferují určité plnění a nechtějí se pak veřejné zakázky účastnit, Zadavatel však chtěl pouze tímto upozornit, že z jeho strany není preferováno žádné řešení a dodavatelé mohou nabídnout jakoukoliv alternativu splňující požadavky zadavatele“.

208. V rozhodnutí o námitkách zadavatel dále mj. uvedl, že při stanovení lhůty vycházel ze skutečnosti, že nepožadoval žádné zvláštní doklady či informace, které by představovaly časovou zátěž. Současně zadavatel upozornil, že požadované plnění je volně dostupné na trhu, na němž je několik dodavatelů schopných splnit požadavky zadavatele v celém rozsahu. Zadavatel doplnil, že pokud by měl „předpokládat u každé veřejné zakázky, že každý jednotlivý výrobce se může nově rozhodnout začít podnikat v další oblasti a tedy, že bude pro něj časově náročnější připravit nabídku, pak by nebylo možné žádnou veřejnou zakázku vyhlásit v zákonem stanovené lhůtě, jelikož takovouto premisu bychom mohli převzít ve vztahu jakémukoliv předmětu veřejné zakázky“.

209. Dále Úřad odkazuje na již výše uvedená zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení, a to v části posouzení návrhu týkající se namítaných diskriminačních, netransparentních a nepřiměřených technických řešení vylučujících hospodářskou soutěž s (nepřímými) odkazy na jiné výrobky a dodavatele (viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Právní posouzení

210. Úřad předně uvádí, že nezákonnost rozhodnutí o námitkách nemůže být spatřována pouze ve skutečnosti, že byly námitky navrhovatele odmítnuty, neboť se jedná o zákonem předvídaný způsob vyřízení námitek (k tomu srov. § 245 odst. 2 zákona).

211. Úřad se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel jasně a srozumitelně nevyjádřil, proč nepovažuje navrhovatelem napadané technické parametry lůžek za stanovené nepřiměřeně, netransparentně, diskriminačně a nevylučující hospodářskou soutěž a proč nejde o parametry, které jsou nepřímým odkazem na „jiného“ dodavatele a jeho výrobek. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že technické požadavky byly stanoveny „v souladu se základními zásadami zadávacího řízení a s ohledem na zachování hospodářské soutěže při naplnění požadavku zadavatele na minimální kvalitu plnění“. Dále sdělil, že dle jeho průzkumu se nejedná o diskriminační parametry, naopak se jedná o standardně nabízené plnění, a to několika výrobci.

212. K požadovaným vnějším parametrům lůžek typu I., III. a IV. pak zadavatel konkrétně uvedl, že tyto rozměry byly stanoveny s ohledem na provoz nemocnice a potřebu zajištění nutného a bezproblémového průjezdu dveřmi a možnost používání ve výtazích v areálu nemocnice. K požadovaným rozměrům ložné plochy lůžek typu I., III. a IV. pak zadavatel sdělil, že tyto byly stanoveny s ohledem na ergonomii poskytování ošetřovatelské péče a neustále se zvyšující hmotnost a rozměrnost pacientů, současně doplnil, že dodavatelé mohli dodat i jakýkoliv vyšší rozměr, přičemž standardní šíře je 90 cm. K navrhovatelem napadanému technickému požadavku u lůžka typu I. konkrétně materiálu postranice (plast), zadavatel uvedl, že plast je preferovaným materiálem z důvodu ergonomického a funkčního řešení, přičemž doplnil, že dodavatelé mohli nabídnout dělené i nedělené postranice. U požadavku zadavatele na hliníkové dělené postranice u lůžka typ II. pak navrhovatel v námitkách konkrétně napadal materiál a nutnost dělených postranic, k čemuž zadavatel sdělil, že nedělené postranice nejsou rovnocenným řešením, neboť předmětná lůžka jsou určena pro pacienty geriatrie, kteří jsou hypomobilní se snahou o zlepšení sebeobsluhy a soběstačnosti. Dále zadavatel doplnil, že tento typ postranic umožňuje důležitou mobilizaci pacienta, urychluje rehabilitaci. Dělená postranice pak nejen chrání před pádem z lůžka, ale současně umožňuje vstávat z lůžka bez pomoci jiné osoby, a tedy i následně volný pohyb po pokoji. Navrhovatel u lůžka typ II. pak rovněž v námitkách zpochybňoval požadavek zadavatele na jednoduchá kolečka, resp. proč nejsou připuštěna kolečka dvojitá, k čemuž zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tento požadavek byl stanoven z důvodu častého přejíždění po venku mimo budovy, a to i za špatného počasí. Doplnil, že všechny dotčené nemocnice, kam jsou lůžka pořizována, jsou pavilonového typu, kde je tedy přejíždění na denním pořádku. Zadavatel sdělil, že dvojitá kolečka se zanáší nečistotami a neumožňují plynulý pohyb po venkovním terénu.

213. Podle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách rovněž vůbec nezabýval skutečností, že postupoval nezákonně, když nepřipustil rovnocenná řešení ve vztahu „k původnímu parametru“, a když neodpověděl na některé dotazy v rámci Vysvětlení ZD č. 5 a č. 4. S uvedeným se Úřad nemůže ztotožnit, neboť zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách sdělil, že nemá povinnost akceptovat řešení, které nevyhovuje jeho požadavkům, způsobu užívání předmětu plnění a současně výslovně sdělil, že byť se podle navrhovatele jedná o rovnocenná řešení, s ohledem na konkrétní potřeby zadavatele není tomu tak. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že jeho požadavky jsou odůvodněny medicínskými potřebami, které je s ohledem na svou odbornost a potřeby schopen posoudit. Zadavatel doplnil, že pokud by se jednalo o rovnocenné plnění, nebylo by ze strany účastníka nutné vznášet dané dotazy. Zadavatel zdůraznil, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace vždy uvedl, že trvá na stanovených požadavcích a nepřipouští jejich změny.

214. K navrhovatelem napadanému generálnímu odkazu zadavatel sdělil, že si není vědom skutečnosti, že by zadávací dokumentace obsahovala odkazy na konkrétní výrobce či výrobky. Rovněž uvedl, že záměrem tohoto doplnění textu zadávací dokumentace bylo předcházet případným nedorozuměním. Dle Úřadu tak nelze souhlasit, že se zadavatel ke generálnímu odkazu nevyjádřil, stejně jako v případě námitky, že jen výrobce splňující požadavky zadavatele se může účastnit zadávacího řízení (k tomu blíže bod 208. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

215. Úřad má za prokázané, že se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uváděným navrhovatelem v námitkách, a nezjistil v této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření.

Shrnutí

216. Podle ustanovení § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

217. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 530 03 Pardubice - Pardubičky

2. ZP - TECH s.r.o., Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

", "next": 0}