{"html": "

190. Dle čl. 2 návrhu příkazní smlouvy „[t]ermín zahájení provádění prací Příkazníkem podle

této Smlouvy oznámí Příkazce Příkazníkovi nejpozději pět (5) dnů předem, přičemž doba

plnění Smlouvy se zahajuje pátým (5.) dnem po doručení tohoto oznámení Příkazníkovi.“

Dále je v citovaném článku závazného návrhu příkazní smlouvy stanoven předpokládaný

termín dokončení realizace stavby „Metra I.D“ stanoven na září 2029.

191. Dle čl. 3 bodu 3.3 návrhu příkazní smlouvy „[p]odrobná specifikace Ceny, včetně

jednotkových cen Služeb, je uvedena v cenové nabídce, která je nedílnou součástí této

Smlouvy jako její Příloha č. 2 (‚Cenová nabídka').“

192. Dle čl. 5 bodu 5.9 návrhu příkazní smlouvy „[n]a výzvu Příkazce je Příkazník povinen

předat Příkazci své stanovisko ke konkrétní záležitosti související s jeho činností dle této

Smlouvy nejpozději do tří (3) pracovních dnů od doručení výzvy Příkazce.“

193. Dle čl. 5 bodu 5.15 návrhu příkazní smlouvy je příkazník „povinen zajistit, aby se žádná

z osob podílejících se na činnostech Příkazníka a Službách a ani žádný poddodavatel

Příkazníka jakkoli podílela na:

(a) činnosti související s přípravou jakékoli projektové dokumentace Stavby (včetně

realizační či jiné dokumentace),

(b) činnosti Současného TDI (včetně jeho poddodavatelů a osob s ním jakkoli

spolupracujících),

(c) činnosti autorského dozoru Stavby (včetně jeho poddodavatelů a osob s ním jakkoli

spolupracujících),

(d) činnosti zhotovitele Stavby (včetně jeho poddodavatelů a osob s ním jakkoli

spolupracujících),

(e) činnosti jakéhokoli dalšího subjektu, který vykonává technickou, projekční, stavební

či jakoukoli jinou obdobnou činnost v souvislosti se Stavbou (včetně jeho poddodavatelů

a osob s ním jakkoli spolupracujících).“

194. Dle čl. 13 bodu 13.1 návrhu příkazní smlouvy „[s]mluvní vztah založený touto Smlouvou

zaniká pouze:

(a) písemnou dohodou Stran;

(b) oprávněným odstoupením od Smlouvy kteroukoliv ze Stran v případech uvedených

v této Smlouvě; nebo

(c) řádným splněním všech povinností Příkazníka podle této Smlouvy.“

195. Dle čl. 14 bodu 14.1 návrhu příkazní smlouvy „[j]estliže bude Mandátní smlouva

ukončena nebo dojde z jakéhokoli jiného důvodu k ukončení činnosti Současného TDI

v souvislosti se Stavbou, je Příkazce oprávněn vyzvat Příkazníka k zahájení výkonu

činností technického dozoru investora na Stavbě (‚Opční právo‘).“

Dle bodu 14.2. návrhu příkazní smlouvy platí, že „[v]yužije-li Příkazce Opčního práva dle

čl. 14.1 této Smlouvy, je Příkazník povinen po uplynutí patnácti (15) kalendářních dnů od

okamžiku, kdy obdržel výzvu Příkazce, poskytovat Příkazci nadále pouze služby uvedené

v příloze č. 5 této Smlouvy (‚Opční služby‘). V takovém případě je Příkazník povinen plnit

také veškeré povinnosti uvedené v příloze č. 5 této Smlouvy (včetně požadavků na

realizační tým Příkazníka pro plnění Opčních služeb). Pro vyloučení pochybností Strany

37

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

konstatují, že v takovém případě nebude Příkazník již nadále poskytovat Příkazci Služby,

avšak pouze Opční služby.“

Dle bodu 14.3. návrhu příkazní smlouvy platí, že „[v] důsledku využití Opčního práva

Příkazcem dle čl. 14.1 této Smlouvy dochází automaticky k zastavení poskytovaných

Služeb ke dni uvedenému v čl. 14.2 této Smlouvy a snížení Ceny o jednotkové ceny

doposud neprovedených Služeb v souladu s Cenovou nabídkou. Příkazník je povinen

vystavit Příkazci do deseti (10) pracovních dnů konečnou fakturu za poskytování Služeb,

přičemž pro vyúčtování Služeb, včetně náležitostí faktury a oprávnění Příkazce vrátit

Příkazníkovi fakturu k doplnění či opravě, se přiměřeně použije čl. 4 této Smlouvy.“

Dle bodu 14.4. návrhu příkazní smlouvy „[c]ena za Opční služby, u kterých nelze využít

jednotkových cen uvedených Příkazníkem v Cenové nabídce, se určí dle Sazebníku UNIKA

platného a účinného ke dni obdržení výzvy Příkazce dle čl. 14.1 této Smlouvy. Takto

určená cena za Opční služby je stanovena jako nejvýše přípustná, konečná a maximální

a obsahuje veškeré náklady na provedení Opčních služeb.“

Dle bodu 14.5 návrhu příkazní smlouvy „[o]pční služby mohou být Příkazníkem

poskytovány pouze po nezbytně nutnou dobu, nejdéle však po dobu dvou (2) let od

okamžiku zahájení poskytování Opčních služeb Příkazníkem.“

Dle bodu 14.6 návrhu příkazní smlouvy je příkazce „povinen nejpozději do třiceti (30)

kalendářních dnů ode dne doručení výzvy Příkazce dle čl. 14.1 této Smlouvy předat

Příkazci veškeré doklady a dokumentaci jakkoli související s poskytováním Služeb.“

196. Dle čl. 15 bodu 15.12 návrhu příkazní smlouvy tvoří nedílnou součást návrhu příkazní

smlouvy mj. Příloha č. 1 – Specifikace Služeb a Příloha č. 5 – Specifikace Opčních služeb

a ostatních práv a povinností Příkazníka.

197. Podle bodu 1.1 Přílohy č. 1 návrhu příkazní smlouvy – Vymezení služeb je příkazník

„povinen kontrolovat veškeré činnosti, které vykonává Současný TDI na základě

Mandátní smlouvy uzavřené s Příkazcem.“ Mezi činnosti, které je povinen Příkazník při

poskytování Služeb vykonávat patří dle bodu 1.2 citované přílohy č. 1 návrhu příkazní

smlouvy mj.:

(a) ověřovat následnou kontrolou správnosti soupisů prací stavebních objektů

a provozních souborů;

(b) ověřovat kontrolu správnosti a úplnosti výkazu výměr rozhodujících položek soupisů

prací v návaznosti na projektovou dokumentaci;

(c) kontrolovat úplnost dokumentace změnových listů a změnových rozpočtů;

(d) kontrolovat soulad soupisu prací dle příslušných právních předpisů, zejména kontrola

správnosti a souladu dle ZZVZ a příslušných prováděcích vyhlášek, kategorizace víceprací

a méněprací v kontextu kategorii možných změn závazků ze smlouvy dle § 222 ZZVZ

(Posouzení zařazení změnových listů);

(e) kontrolovat zařazení stavebních prací (položek) do správného číselného znaku;

(f) kontrolovat správné tvorby individuálních položek;

(g) kontrolovat evidenci změn v projektu v souladu se smlouvou o dílo;

(h) kontrolovat a ověřovat soulad realizace v souladu se smlouvou o dílo“ atd.

38

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

198. Podle bodu 1.1 Přílohy č. 5 návrhu příkazní smlouvy – Specifikace Opčních služeb

a ostatních práv a povinností Příkazníka se příkazník „zavazuje obstarat záležitosti

Příkazce poskytnutím služeb vymezených v čl. 1.2 této Přílohy v oblastech technického

dozoru stavebníka (TDS), koordinátora BOZP a odpovědného geodeta investora (OGI)

(‚Opční služby‘), a to při přípravě a realizaci Stavby, za podmínek stanovených dále v této

Příloze. Příkazník je povinen vykonávat především činnost technického dozoru investora,

koordinátora BOZP a odpovědného geodeta investora pro Stavbu.“

199. Podle bodu 1.2 přílohy č. 5 návrhu příkazní smlouvy „[o]pční služby dle této Přílohy

zahrnují především níže uvedené činnosti a práce:

(a) obstarání výkonu technického dozoru stavebníka (TDI);

(b) obstarání výkonu koordinátora BOZP;

(c) obstarání výkonu odpovědného geodeta investora (OGI).“

Pro „Výkon technického dozoru investora (TDI)“ jsou dále v citovaném bodě 1.2 návrhu

příkazní smlouvy uvedeny mj. následující činnosti:

„kontrolovat dodržování povinností stanovených obecně závaznými předpisy v průběhu

realizace výstavby (zejména zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a všemi souvisejícími a prováděcími

předpisy);

vyhodnocovat harmonogram realizace Stavby z hlediska dodržení termínů vyplývajících

ze smlouvy o dílo se zhotovitelem; při nedodržení harmonogramu vyzvat zhotovitele

k aktualizaci harmonogramu, případně k přijetí opatření vedoucích k řádnému plnění

harmonogramu;

kontrolovat oceňování změn (víceprací, méněprací) a vyvíjet součinnost s Příkazcem při

uzavírání případného dodatku ke smlouvě o dílo, kterým dochází ke změně v rozsahu díla

dle smlouvy o dílo;

připravovat průběžně podklady pro závěrečné vyúčtování Stavby;

kontrolovat dodržování smluvních podmínek stanovených ve smlouvách o dílo mezi

zhotovitelem a Příkazcem, včetně kontroly dodržování poddodavatelského systému

uvedeného ve smlouvách o dílo, případně v přílohách těchto smluv;“ atd.

200. Z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 8. 2022 vyplývá dotaz č. 14 vztahující se

k čl. 5 bodu 5.9 závazného návrhu příkazní smlouvy, kdy je zadavatel dotázán ohledně

toho, zda je předmětný požadavek považován za vícepráce nad rámec měsíčního

paušálu, pokud ne, v jakém maximálním rozsahu měsíčně bude stanovisko požadováno

a zda bude upravena uvedená smluvní podmínka tak, aby měl dodavatel jistotu

o podobě zúčtování odměny za požadované stanovisko.

K tomu je v citovaném vysvětlení zadávací dokumentace uvedeno, že „[v]ybrány

dodavatel je povinen v souladu s čl. 5.9 příkazní smlouvy být schopen předat Zadavateli

své stanovisko ke konkrétní záležitosti související s jakoukoli jeho činností dle příkazní

smlouvy. Takový požadavek nebude posuzován jako vícepráce nad rámec měsíčního

paušálu. Zadavatel neshledává důvod pro změnu příkazní smlouvy.“

201. Dále z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 8. 2022 vyplývá dotaz č. 2 písm. D

ohledně způsobu snížení „jednotkové ceny“ v rámci měsíčního paušálu.

39

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

K tomu je v citovaném vysvětlení zadávací dokumentace uvedeno, že „[d]odavatel je

povinen předložit Zadavateli v rámci přílohy č. 2 příkazní smlouvy rovněž detailní cenovou

nabídku, která bude dle čl. 3.3 příkazní smlouvy obsahovat podrobnou specifikaci celkové

ceny služeb, včetně jednotkových cen služeb.

V rámci podrobné specifikace ceny dodavatel uvede orientační časový odhad

jednotlivých činností, které bude dle příkazní smlouvy v rámci kalendářního měsíce

vykonávat, a současně jejich ocenění prostřednictvím jednotkových cen, a to samostatně

pro (i) výkon kontrolní a supervizní činnosti v rámci úseků Pankrác – Olbrachtova, (ii)

výkon kontrolní a supervizní činnosti v rámci úseků Olbrachtova – Nové Dvory, (iii) výkon

kontrolní a supervizní činnosti v rámci úseků Nové dvory – Libuš, a (iv) výkon supervize

doplňkového geologického průzkumu. Z cenové nabídky (přílohy č. 2 příkazní smlouvy)

musí být patrné jednotkové ceny (hodinové sazby) za veškeré typy činností, které bude

vybraný dodavatel vykonávat na základě příkazní smlouvy.

Zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že dodavatel musí v nabídce předložit

i přílohu č. 2 příkazní smlouvy – Cenová nabídka. Zadavatel pro vyloučení pochybností

provedl i formální úpravu textové části zadávací dokumentace, a to konkrétně čl. 13

zadávací dokumentace. Upravená verze zadávací dokumentace s vyznačenou úpravou je

přílohou tohoto vysvětlení.“

202. Dále z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 8. 2022 vyplývá dotaz č. 5, písm. A

týkající se významu slova „zejména“ u označení osob s nimiž zadavatel neuzavře

smlouvu, na který zadavatel odpověděl následovně: „Zadavatel uvedeným ustanovením

předchází případnému střetu zájmů a ohrožení nestrannosti vybraného dodavatele při

plnění veřejné zakázky. Zadavatel má přirozeně logický, důležitý a legitimní zájem na

tom, aby vybraný dodavatel byl zcela nezávislý na osobách, které by měl přímo nebo

nepřímo kontrolovat. V podrobnostech této podmínky lze odkázat právě na čl. 5.15

příkazní smlouvy, který cituje tazatel.“

V rámci dotazu č. 5 pod písm. B požaduje tazatel ozřejmění slovního spojení „smlouva

nesmí být uzavřena“ v čl. 17. zadávací dokumentace, tedy zda je tím myšleno, že

uvedené osoby nemůžou být v postavení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel na dotaz

odpověděl následovně: „Zadavatel odkazuje na uvedený článek zadávací dokumentace,

resp. příkazní smlouvy a potvrzuje, že v případě naplnění uvedených předpokladů

přistoupí k vyloučení potenciálně vybraného dodavatele, a to s ohledem na naplnění

důvodu vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Pro úplnost Zadavatel odkazuje i na

§ 79 odst. 1 ZVZZ, podle kterého platí, že Zadavatel může u konkrétního účastníka

zadávacího řízení považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že

dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné

zakázky.“

V rámci dotazu č. 5 pod písm. G požaduje tazatel ozřejmění důvodu, z jakého zadavatel

omezuje uvedeným způsobem účast subjektů na zadávacím řízení, přičemž zadavatel

reaguje, že má „důležitý a legitimní zájem na tom, aby vybraný dodavatel byl zcela

nezávislý na veškerých subjektech a osobách uvedených v čl. 5.15 příkazní smlouvy, a aby

se dříve nepodílel na činnostech souvisejících s realizací díla uvedených v čl. 5.15 příkazní

smlouvy. Pouze takovým způsobem může být zajištěna jeho nestrannost, neutralita

a nezávislost při výkonu kontrolní a supervizní činnosti.“

40

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

203. Dále z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 8. 2022 vyplývá dotaz č. 5, písm. C:

„Bude akceptováno, aby některá z osob dle předchozího odstavce měla pro účely podání

nabídky v postavení poddodavatele/jiné osoby ve smyslu ustanovení § 83 ZZVZ?

Zadavatel na dotaz odpověděl následovně: „Zadavatel trvá na splnění všech zákonných

podmínek vyplývajících z § 83 ZZVZ, včetně podmínky předložení konkrétního písemného

závazku dle písm. d) uvedeného § 83 ZZVZ. Současně Zadavatel odkazuje na čl. 5.15

příkazní smlouvy, ze kterého vyplývá konkrétní omezení ve vztahu k poddodavatelům.“

204. Z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 8. 2022 vyplývá dotaz č. 1 písm. C ohledně

možnosti nahrazení požadavku znalosti českého jazyka u člena realizačního týmu

„Projektový manažer – vedoucí týmu“ přítomností tlumočníka, který bude k dispozici

společně se členem realizačního týmu.

K tomu je v citovaném vysvětlení zadávací dokumentace uvedeno následující:

„[z]adavatel u tohoto člena realizačního týmu očekává významné a fakticky dennodenní

zapojení do všech činností, včetně komunikace se Zadavatelem. Nelze vyloučit, že

Zadavatel bude koordinovat požadavky a pokyny s daným členem týmu nahodile, podle

aktuálních potřeb a s očekáváním okamžitě reakce - např. telefonicky. Zapojení další

osoby (tlumočníka) do tohoto procesu nepřinese očekávaný efekt na straně Zadavatele,

naopak proces promptní komunikace může nepochybně prodloužit, a to i významně.

Zadavatel tudíž neumožňuje využití tlumočníka.“

V rámci dotazu č. 1 písm. D byl zadavatel dotázán, zda umožní namísto osvědčení

o autorizaci doložení osvědčení o registraci osoby usazené ve smyslu Směrnice pro

uznávání odborné kvalifikace ČKAIT. K tomu je v citovaném vysvětlení zadávací

dokumentace uvedeno následující: „V případě zahraničních osob, u kterých lze uvažovat

o statutu ‚usazené osoby‘, Zadavatel s odkazem na čl. 8.4.2 zadávací dokumentace

opakuje, že v případě, že byla konkrétní kvalifikace člena realizačního týmu (vč.

požadavku na osvědčení o autorizaci) získána v zahraničí, prokazuje se v požadovaném

rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána.“

K obdobným dotazům pod č. 4 písm. C, č. 6 písm. C a č. 7 písm. C pak zadavatel reagoval

totožně.

205. Z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24. 8. 2022 vyplývá sdělení zadavatele, dle

něhož „považuje za vhodné opět připomenout, že v zadávací dokumentaci a příkazní

smlouvě formuloval konkrétní podmínky, účelem kterých je předcházení střetu zájmů.

V případě nedodržení uvedených zadávacích podmínek bude Zadavatel nucen přistoupit

k vyloučení účastníka (potenciálně vybraného dodavatele), a to s ohledem na naplnění

důvodu vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Zadavatel má za to, že tato podmínka

bude bezesporu naplněna právě v případě tazatele následujících i předchozích dotazů,

čehož si musí být tazatel dobře vědom. S ohledem na uvedené má tudíž Zadavatel silné

podezření, že pravým účelem dotazů jsou pouze obstrukce ze strany tazatele.“15

206. Dále z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24. 8. 2022 mj. vyplývá Dotaz č. 1: „Na

základě vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9.8.2022 a ze dne 17.8.2022 se doposud

zadavatel jasně nevyjádřil k případné ceně za opční služby. Domníváme se, že odpovědi

jsou velmi vyhýbavé a dodavatel byl měl mít postavené na jisto, za jakou odměnu

v případě využití opčního práva bude služby vykonávat, neboť jeho hlavní předmět

15

Totožné sdělení zadavatel uvedl i v rámci svého Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17.8.2022, 22.8.2022,

26.8.2022, 5.9.2022.

41

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

činnosti zanikne a nabídnutou cenu již nebude účtovat a bude tak vystaven velké

nejistotě a libovůli zadavatele, co bude ochoten za výkon technického dozoru hradit.

Naproti tomu zadavatel velmi precizně popisuje, co je předmětem opčních služeb

v příloze č. 5 Specifikace Opčních služeb a ostatních práv a povinností Příkazníka.“

Zadavatel na uvedený dotaz č. 1 odpověděl následovně: „Zadavatel zásadně odmítá tezi,

že dodavatel bude vystaven libovůli Zadavatele v případě využití opčních služeb. Jak již

Zadavatel uvedl ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 8. 2022: „pakliže

nebudou jednotkové ceny Služeb (činností poskytovaných v rozsahu přílohy č. 1 příkazní

smlouvy) využitelné pro ocenění „opčních služeb“, určí se cena opčních služeb v souladu

s čl. 14.4 příkazní smlouvy dle Sazebníku UNIKA platného a účinného ke dni obdržení

výzvy příkazce dle čl. 14.1 příkazní smlouvy. Zadavatel současně uvádí, že v tuto chvíli

nelze konkretizovat přesnější hodnotu „opčních služeb“, a to mj. z důvodů, že není znám

přesný rozsah a ani doba zahájení opčních služeb; zároveň samozřejmě platí, že toto

plnění nemusí být vůbec požadováno (nebudou-li splněny podmínky dle příkazní

smlouvy).

Zadavatel pro úplnost doplňuje, že pokud budou ceny opčních služeb určovány

na základě Sazebníku UNIKA, určí se jejich výše zpravidla podle celkových investičních

nákladů jednotlivých úseků či stanic Metra I.D (respektive podle toho, kde budou opční

služby poskytovány). Zadavatel má s ohledem na objektivitu Sazebníku UNIKA za to, že

odměna za opční služby určená dle tohoto sazebníku bude stanovena spravedlivým

způsobem (bez ohledu na konkrétní výši investičních nákladů stavebního celku). Ohledně

konkrétního výpočtu odměny dle Sazebníku UNIKA odkazuje Zadavatel na pravidla

obsažená v tomto sazebníku.

Zadavatel opakuje, že v současné době nelze definitivně určit, jak bude stanovena

odměna v okamžiku případného zahájení poskytování Opčních služeb, neboť v současné

době především není známo: (i) zda vůbec někdy dojde k poskytování Opčních služeb, (ii)

na jakých úsecích, stanicích nebo jejich částech budou Opční služby poskytovány, a (iii)

kdy případně dojde k zahájení poskytování Opčních služeb, na základě čehož by byla

určována cena těchto služeb dle Sazebníku UNIKA. Jakékoliv odhady představují v tuto

chvíli tudíž pouze hypotetické spekulace. Zadavatel zároveň doplňuje, že zařazení

do konkrétní kategorie stavby a pásma náročnosti bude provedeno dle pravidel UNIKA

(v platném a aktuálním znění). Co se týče kategorizace/zařazení, Zadavatel uvádí, že

v daném případě platí kategorie funkčních částí staveb Inženýrských a Vodních

(Vodohospodářských), Pásmo V. stanice metra.“

207. Z Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 26. 8. 2022 vyplývá dotaz č. 1 ohledně

umožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené ve smyslu Směrnice pro

uznávání odborné kvalifikace ČKAIT namísto osvědčení o autorizaci.

K tomu je v citovaném vysvětlení zadávací dokumentace uvedeno, že „[z]adavatel má

nadále za to, že s ‚osvědčením o registraci usazené osoby‘ lze uvažovat právě v případě

zahraničních osob. Zadávací podmínky v případě, kdy byla kvalifikace konkrétního člena

realizačního týmu získaná v zahraničí, jsou podle názoru Zadavatele jasné, nepřipouští

jiný výklad a odpovídají konkrétním pravidlům a podmínkám v ZZVZ. Pro úplnost

Zadavatel uvádí, že v předchozím vysvětlení zadávací dokumentace rozhodně neuvedl,

že osvědčení o registraci/autorizaci ČKAIT se vydává v zahraničí, jak mylně uvádí tazatel.“

42

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

208. Z čl. 2 bodu 2.2 Obstaravatelské mandátní smlouvy č. 000914 00 09, kterou mezi sebou

uzavřeli dne 18. 1. 2010 zadavatel a navrhovatel Inženýring dopravních staveb (dále jen

„mandátní smlouva“) vyplývá, že jejím předmětem je mj. zajištění koordinátora BOZP

v průběhu realizace a přípravy, zajištění odpovědného geodeta v průběhu přípravy

i realizace a technický dozor investora vč. správce stavby atd.

Právní posouzení

K namítaným kvalifikačním požadavkům na členy realizačního týmu dodavatele

209. Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním,

transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele

veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou

zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavky zadavatele

na prokázání kvalifikačních předpokladů obecně – čili i technické kvalifikace – mají tudíž

zajistit, že se soutěže o veřejnou zakázku zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou reálně

schopni po stránce technické, personální a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též

plnit. Zadavatel si musí být vědom toho, že vymezením požadavků na kvalifikaci,

zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může

výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné

fázi zadávacího řízení vybírat. Ačkoliv je tedy stanovení konkrétních kritérií technické

kvalifikace plně v gesci zadavatele, je zadavatel při stanovení požadavků na kvalifikaci

vždy povinen respektovat základní zásady zadávacího řízení ve smyslu § 6 zákona, jež

jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ustanovení § 73 odst. 6

zákona, které stanoví, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně

vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti

uzavírá, že zadavatel je tedy s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení

povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné

příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

K namítané délce vyžadované zkušenosti jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele

210. Navrhovatel Inženýring TKB ve svém návrhu brojí proti zadavatelem vyžadované délce

zkušenosti členů realizačního týmu dodavatele na konkrétní pozici, resp. v rámci

konkrétního plnění, jež je uvedena v čl. 8 bodu 8.4.2 zadávací dokumentace, kdy

konkrétně tuto námitku vznáší ve vztahu k pozicím projektový manažer – vedoucí týmu,

zástupce vedoucího týmu pro věci odborné, specialista pro podzemní stavby, specialista

v oboru technika prostředí staveb nebo specialista v oboru technologická zařízení

staveb, specialista pro oceňování a kontrolu rozpočtů, specialista pro kolejové stavby

a specialista – Geotechnik (konkrétní znění příslušných zadávacích podmínek viz bod

183. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle navrhovatele Inženýring TKB jsou tyto

požadavky diskriminační, resp. nepřiměřené, neboť nemají žádnou vypovídací hodnotu

pro plnění předmětu veřejné zakázky a omezují relevantní dodavatele. Naproti tomu je

navrhovatel Inženýring TKB přesvědčen, že důležitý je rozsah a objem prováděných

činností, nikoliv délka praxe (blíže viz body 23. a 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

211. Úřad uvádí, že zadavatel v rámci kvalifikačního kritéria podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona

může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci významných členů

realizačního týmu dodavatele, mj. určité zkušenosti či referenční zakázky, na nichž se

daná osoba podílela, stejně jako určitou délku praxe, kterou musí fyzická osoba na straně

dodavatele podílející se na klíčové části plnění veřejné zakázky splňovat. Úřad podotýká,

43

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

že délka praxe, která může být zadavatelem požadována, není zákonem přímo

limitována jako u referencí dodavatele na realizaci dodávek, služeb nebo stavebních

prací [viz § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona], tudíž pokud je délka praxe přiměřená rozsahu

a složitosti předmětu veřejné zakázky a nepřiměřeným způsobem neomezuje

hospodářskou soutěž a konkurenční prostředí, není z pohledu zákona stanovení délky

požadované praxe zakázáno.

212. Úřad v této souvislosti také uvádí, že zjevnou nepřiměřenost ve vztahu k předmětu

veřejné zakázky nelze přesně vymezit, nýbrž je nutno ji vykládat vždy s ohledem na

individuální případ. Nicméně lze obecně uvést, že zjevnou nepřiměřenost bude ve

vztahu k vymezení kritérií technické kvalifikace indikovat takový postup zadavatele, kdy

tento vymezí požadovanou úroveň technických kvalifikačních předpokladů skutečně

excesivně, čili tak, že dopad jeho jednání na konkurenční prostředí bude zjevně

nepřiměřený důvodům, které zadavatele k takovému vymezení vedly. Současně však

Úřad zdůrazňuje, že je zcela na zadavateli, při současném respektování povinností

vyplývajících ze zákona, jakým způsobem do zadávacích podmínek promítne své

potřeby/požadavky, a jakým způsobem tedy nastaví technické kvalifikační předpoklady,

aby měl zaručeno, že vybraný dodavatel bude schopný po stránce technické, personální

a materiální veřejnou zakázku plnit.

213. Zadavatel v čl. 8 bodu 8.4 zadávací dokumentace stanovil požadavky ve vztahu k výše

uvedeným členům realizačního týmu dodavatele, u kterých je mj. vyžadována zkušenost

po dobu min. 12 měsíců, resp. 6 měsíců spočívající ve výkonu činnosti na určité konkrétní

pozice v rámci konkrétního plnění (blíže viz výše).

214. Zadavatel k uvedeným požadavkům ve svém vyjádření k návrhu 2 uvádí, že pro určení

hranice vypovídající o získaných zkušenostech jednotlivých členů realizačního týmu je

rozhodující přiměřenost navržené délky k rozsahu a složitosti veřejné zakázky, kdy

s ohledem na to, že v projednávaném případě se budou členové realizačního týmu

podílet na plnění veřejné zakázky minimálně 7 let, je požadavek zkušenosti v rozsahu

maximálně 12 měsíců legitimní a přiměřený. K tomu dodává, že pouze prostřednictvím

podobného požadavku bude mít postaveno najisto, že se konkrétní osoba neúčastnila

realizace zakázky pouze v marginálním rozsahu (blíže viz body 74. až 76. odůvodnění

tohoto rozhodnutí).

215. V rámci posouzení sporných požadavků zadávací dokumentace je třeba zohlednit zejm.

charakter, rozsah a složitost veřejné zakázky, kdy předmětem veřejné zakázky je

dlouhodobý výkon externí kontroly (supervize) TDI, který aktuálně zabezpečuje

dozorovou, inženýrskou a poradenskou činnost pro zadavatele v rámci stavby Metra I.D.

Plnění pak zejm. spočívá v kontrole vybraných činností prováděných ze strany TDI,

ověření a kontrole správnosti fakturačních podkladů a významných dokumentů

vztahujících se k průběhu stavby (např. soupisů prací stavebních objektů a provozních

souborů, výkazu výměr rozhodujících položek, dokumentace změn výstavby apod.), dále

v kontrole uznatelnosti nákladů a oprávněnosti změn v průběhu stavby, kontrole

souladu soupisu stavebních prací s právními předpisy, v monitoringu finančního

a časového postupu stavby, v kontrole souladu realizovaných části díla se staveními

povolením nebo v dohledu a spolupráci na postupu při čerpání dotací a jiných finančních

prostředků. K tomu lze podotknout, že supervize stavby dopravního projektu, jako je

výstavba Metra I.D, na kterou je předmětná veřejná zakázka navázána, nemá rozhodně

zanedbatelnou hodnotu a význam. Zadavatel proto pro řádné plnění veřejné zakázky

44

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

stanovil okruh osob realizačního týmu dodavatele, které zajistí odborné vedení kontrolní

a supervizní činnosti (viz bod 183. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V souvislosti

se samotným požadavkem zadavatele na prokázání technické kvalifikace ve vztahu

k osobě projektového manažera – vedoucího týmu, zástupce vedoucího týmu pro věci

odborné, specialisty pro podzemní stavby, specialisty v oboru technika prostředí staveb

nebo specialisty v oboru technologická zařízení staveb, specialisty pro oceňování

a kontrolu rozpočtů, specialisty pro kolejové stavby a specialisty – Geotechnika proto

Úřad primárně uvádí, že se jedná o pozice, které jsou pro plnění veřejné zakázky zásadní,

neboť z povahy věci v sobě zahrnují odborné činnosti týkající se provádění samotného

výkonu kontroly a supervize. Z tohoto pohledu tak nelze samotný požadavek zadavatele

na prokázání získaných zkušeností a praxe těchto osob považovat za excesivní. Dle Úřadu

pak s ohledem na charakter poptávaného plnění lze důvodně předpokládat, že nároky

na jednotlivé členy realizačního týmu budou vyšší než v případě svým charakterem,

rozsahem či složitostí jednodušších zakázek s obdobným předmětem plnění.

216. Dle Úřadu je dále nutné uvést, že nelze pochybovat, že zadavatel dotčenými požadavky

směřoval k ověření toho, zda jednotliví členové realizačního týmu dodavatele, kteří

se budou podílet na plnění veřejné zakázky, disponují konkrétní zkušeností dle

zadavatele relevantní pro danou pozici, kdy tato zkušenost vymezená prostřednictvím

určení konkrétní pozice, resp. konkrétního plnění a příslušného času se svým

charakterem odlišuje od klasického požadavku na délku relevantní praxe daného člena

týmu i požadavku na doložení konkrétních referenčních zkušeností. Prostřednictvím

tohoto požadavku totiž zadavatel ověřuje zkušenost dané osoby nikoliv v globálu na

zakázkách neurčité složitosti jako při požadavku na délku praxe či bez zohlednění doby

působení dané osoby na referenční zakázce jako při stanovení požadavku na konkrétní

referenci, ale právě zkušenost osoby na příslušné pozici s konkrétním relevantním

předmětem o určité složitosti a v konkrétním minimálním čase. Nadto z popisu

konkrétních vyžadovaných zkušeností u jednotlivých členů realizačního týmu je dle

Úřadu zřejmé, že zadavatel považuje za nutné prokázat některé specifické požadavky,

které nemusí být pro obecnou praxi zcela běžné, kdy však nemohou být vyjádřeny ani

prostřednictvím požadavků na klasické referenční zkušenosti, neboť je pro zadavatele

důležité mít zajištěno, aby byla tato zkušenost prokázána v určité složitosti a čase.

V tomto kontextu pak zadavatel prostřednictvím stanovené min. délky zkušenosti

zajišťuje právě to, že se daná osoba na dotčené pozici a významné referenční zakázce

nepodílela pouze marginální dobu. V případě stanovení požadované délky praxe na

konkrétní pozici, resp. konkrétní zakázce se tak dle Úřadu jedná o oprávněné požadavky

zadavatele na prokázání zkušenosti dotčených členů realizačního týmu dodavatele,

zejm. v kontextu charakteru, složitosti a rozsahu šetřené veřejné zakázky.

217. Pokud pak jde o konkrétní délku požadovaných zkušeností jednotlivých členů

realizačního týmu dodavatele, v tomto ohledu Úřad především akcentuje dobu plnění

veřejné zakázky, která byla v zadávacích podmínkách navázána na dobu realizace

samotné stavby Metra I.D (příp. její prodloužení), u které je stanoven předpokládaný

termín dokončení prací v září 2029 (viz bod 190. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad

k tomu konstatuje, že stanovená doba zkušenosti na konkrétní pozici, resp. na

konkrétním plnění pro dotčené členy realizačního týmu dodavatele v rozsahu min.

12 měsíců, resp. 6 měsíců, není s ohledem na předpokládanou délku plnění veřejné

zakázky excesivní.

45

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

218. Současně nelze opomenout skutečnost, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek

obdržel celkem 4 nabídky dodavatelů, což podpůrně svědčí o tom, že v šetřeném případě

byla zachována přiměřená úroveň hospodářské soutěže, a nelze tak v daném požadavku

spatřovat excesivnost ve smyslu jeho diskriminačního charakteru či nepřiměřenosti,

resp. ve smyslu nepřiměřenosti dopadu těchto zadávacích podmínek v porovnání

s legitimními důvody vedoucími zadavatele k jejich stanovení. K tomu lze doplnit, že ani

skutečnost, že jeden dodavatel se cítí být nastavenými zadávacími podmínkami

diskriminován, nemůže sama o osobě vyvodit závěr, že k takovému omezení

hospodářské soutěže reálně došlo.

219. Úřad tak uvádí, že se s námitkou ohledně diskriminačního charakteru daných požadavků

zadavatele týkajících se délky požadované praxe neztotožňuje, kdy s ohledem na výše

uvedené uzavírá, že zadavatelem stanovené požadavky na délku zkušeností člena

realizačního týmu dodavatele na dané pozici, resp. v rámci daného plnění je oprávněný,

přiměřený a v tom ohledu není stanoven diskriminačním způsobem, kdy by nedůvodně

omezoval dodavatele v účasti v zadávacím řízení.

K požadavku na znalost českého jazyka u jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele,

resp. nemožnosti nahrazení splnění tohoto požadavku tlumočníkem

220. Navrhovatel Inženýring TKB dále namítá požadavek zadavatele uvedený v čl. 8 bodu

8.4.2 zadávací dokumentace ve vztahu k členům realizačního týmu dodavatele:

projektový manažer – vedoucí týmu, zástupce vedoucího týmu pro věci odborné

a specialista pro oceňování a kontrolu rozpočtů, na znalost českého jazyka, resp.

nemožnost nahradit splnění tohoto požadavku přítomností tlumočníka, neboť jej má za

diskriminační a nedůvodný. Navrhovatel Inženýring TKB k tomu dodává, že 100%

přítomnost tlumočníka při výkonu funkce uvedených členů realizačního týmu plně

zajišťuje komunikaci v českém jazyce (blíže viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

221. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil u daných členů realizačního

týmu dodavatele požadavek na znalost českého jazyka pro potřeby odborné

komunikace, kdy ve vztahu k tomuto upřesnil, že se musí jednat o znalost českého jazyka

minimálně na úrovni B2 podle společného evropského formátu. Zároveň zadavatel

v zadávací dokumentaci připustil, že za splnění předmětného požadavku se považuje

také znalost slovenského jazyka na úrovni B2 podle společného evropského formátu.

Zadavatel dále ve Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 8. 2022 (ve vztahu

k pozici projektový manažer – vedoucí týmu) upřesnil, že stanovený požadavek nelze

nahradit přítomností tlumočníka.

222. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách 1 i ve vyjádření k návrhu 2 pak svůj požadavek na

komunikaci v českém nebo slovenském jazyce ve vztahu ke všem dotčeným členům

realizačního týmu dodavatele odůvodnil tak, že jednotliví členové realizačního týmu,

u kterých je daný požadavek stanoven, se podílí na různých činnostech spočívajících

v řízení týmu, orientaci ve výhradně česky psaných dokumentech (vyhlášky, zákony

apod.) nebo v časté (telefonní) komunikaci se zástupci zadavatele, kdy u všech těchto

činností je potřeba postupovat operativně a efektivně. Zadavatel předpokládá, že bude

v průběhu plnění veřejné zakázky aktivně a často komunikovat s jednotlivými členy týmu

tak, aby byla zajištěna řádná realizace plnění a naplněny požadavky zadavatele.

Přítomnost tlumočníka tak dle zadavatele nemůže naplnit požadavek na rychlou

a efektivní komunikaci, při které bude potřeba operativně vyřešit určitý problém.

46

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

223. Úřad má za to, že požadavek na komunikaci v českém jazyce je u zakázek realizovaných

v českém prostředí standardním požadavkem, který v obecnosti nelze brát za excesivní,

kdy i s ohledem na výše uvedené objasnění zadavatele a taktéž s ohledem na předmět

plnění veřejné zakázky a místo jejího plnění považuje Úřad daný požadavek zadavatele

za odůvodněný objektivními potřebami zadavatele. Zadavatel prostřednictvím svých

zástupců a příp. i jiní dodavatelé pracující na příslušné stavbě budou přímo komunikovat

se členy realizačního týmu dodavatele a právě potřebu (operativní) komunikace tímto

požadavkem zadavatel zajišťuje. S ohledem na skutečnost, že bude veřejná zakázka

plněna v českém prostředí, je zřejmé, že jednotliví pracovníci budou muset komunikovat

v českém jazyce běžně, opakovaně. K tomu je třeba doplnit, že daný požadavek nebyl

stanoven pro všechny členy realizačního týmu dodavatele, ale jen u takových, kde

se předpokládá významnější funkce těchto členů (spočívající např. v řízení týmu) a s vyšší

frekvencí potřeby operativní komunikace. Nadto postačuje znalost českého jazyka na

úrovni B2 (úrovni zaručující zadavateli pracovně–odbornou dostatečnost), nikoliv na

úrovni např. rodilého mluvčího. Navíc zadavatel tento svůj požadavek zmírnil tím, že

akceptuje taktéž znalost slovenského jazyka na úrovni min. B2. Úřad tak v tomto

kontextu nemá za to, že by měl být daný požadavek nedůvodný či diskriminační.

224. Pokud pak jde o nepřipuštění možnosti nahradit znalost českého či slovenského jazyka

na úrovni min. B2 tlumočníkem, Úřad především akcentuje, že samotný požadavek na

znalost českého jazyka na jisté pracovně–odborné úrovni je legitimní, přičemž Úřad

primárně nemá zadavateli „diktovat“, jaké požadavky má do zadávacích podmínek

včlenit a které má vypustit (pokud tyto nejsou nezákonné). Současně Úřad přisvědčuje

argumentaci zadavatele ohledně rizik možnosti využití tlumočníka, neboť má za to, že

jakákoliv transformace informace má dopad na rychlost a kvalitu zpracování

požadovaného

úkolu.

Možnost

operativní

komunikace

s jednotlivými

(nejvýznamnějšími) členy realizačního týmu dodavatele je proto dle Úřadu podstatná

pro bezproblémový průběh realizace předmětu veřejné zakázky. Operativní a efektivní

komunikaci přitom dle Úřadu nelze v plné míře a ve 100 % času zaručit tlumočníkem tak,

aby nedocházelo k průtahům způsobeným nutností jazykového překladu, příp.

k nepřesnostem a nejasnostem.

225. Úřad tedy uzavírá, že daný požadavek na znalost českého jazyka pro určené členy

realizačního týmu dodavatele neshledává jako nedůvodný, nepřiměřený či

neopodstatněný, naopak jej má za odůvodněný legitimními potřebami zadavatele, kdy

ani nemožnost nahrazení splnění tohoto požadavku tlumočníkem neshledává jakožto

nezákonnou. Pro úplnost pak Úřad doplňuje, že obdobná problematika byla řešena i

v rámci vedeného správního řízení ve věci sp. zn. ÚOHS-S0005/2021, kdy Úřad dospěl

k totožnému závěru jako ve zde posuzované věci.

K tvrzenému neumožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené dle ČKAIT

a netransparentnosti vysvětlení dotčené zadávací podmínky zadavatelem

226. Navrhovatel Inženýring TKB taktéž namítá neumožnění doložení osvědčení o registraci

osoby usazené dle ČKAIT pro zahraniční osoby usazené v České republice, a to ve vztahu

k prokázání kvalifikace spočívající v požadavku na doložení „osvědčení o autorizaci“ dle

autorizačního zákona u zástupce vedoucího týmu pro věci odborné, specialisty v oboru

techniky prostředí staveb nebo specialisty v oboru technologická zařízení staveb,

specialisty pro kolejové stavby a specialisty – Geotechnika dle čl. 8 bodu 8.4.2 zadávací

dokumentace. V souvislosti s tím navrhovatel Inženýring TKB namítá, že zadavatel tímto

47

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

postupem omezuje osoby, které původně působily v zahraničí. Navrhovatel je

přesvědčen, že i přes Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 26. 8. 2022 zadávací

dokumentace ve vztahu k doložení „osvědčení o autorizaci ČKAIT“ nepřipouští doložení

„osvědčení o registraci“, jelikož se jedná o rozdílné doklady (blíže viz bod 26. odůvodnění

tohoto rozhodnutí).

227. Zadavatel v čl. 8 bodě 8.4.2 zadávací dokumentace stanovil požadavek na doložení

„osvědčení o autorizaci“ pro autorizovaného inženýra nebo technika v konkrétních

oborech pro odbornou způsobilost podle autorizačního zákona, příp. alternativu

v podobě doložení jiného obdobného dokladu vydaného v zahraničí, který opravňuje

jeho držitele v uvedeném oboru k vedení realizace stavby, a to pro výše uvedené členy

realizačního týmu dodavatele (viz bod 183. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V čl. 8 bodě.

8.1 zadávací dokumentace je pak uvedeno, že „[z]ahraniční dodavatel prokazuje splnění

kvalifikace způsobem dle § 81 ZZVZ doklady vydanými podle právního řádu země,

ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.“

228. Z uvedených článků zadávací dokumentace tak vyplývá, že zadavatel umožňuje přístup

zahraničním osobám k veřejné zakázce, tedy umožňuje, aby byly členem realizačního

týmu dodavatele zahraniční osoby a ve vztahu k nim umožňuje, aby prokázaly

požadovanou kvalifikaci skrze příslušné zahraničními doklady. Úřad je tedy toho názoru,

že zadávací podmínky jsou v tomto ohledu v zadávací dokumentaci stanoveny

jednoznačně a zadavatel v nich deklaruje postup, který je přepokládán zákonem (srov.

§ 81 zákona). Nad to i sám zadavatel konstatuje, že hodlá postupovat podle zákona.

V tomto kontextu tak dle Úřadu nelze dovodit, že by namítaný požadavek stanovený

zadavatelem některého z dodavatelů diskriminoval navrhovatelem Inženýring TKB

namítaným způsobem.

229. Lze pak podotknout, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadávací podmínky

namítané osvědčení o registraci osoby usazené ve smyslu Směrnice pro uznávání

odborné kvalifikace ČKAIT výslovně vylučovali. K tomu je nutné uvést, že je to právě

dodavatel, kdo má odborné znalosti v daném odvětví, a měl by tak být schopen

vyhodnotit, zda doklad, kterým disponuje, bude vyhovovat nastaveným požadavkům

zadávacího řízení (tj. bude prokazovat jeho kvalifikaci) a samotným právním předpisům.

K tomu lze pro úplnost dodat, že by bylo možné následně rozporovat reálný postup

zadavatele při posuzování nabídek v případě, že by určitý doklad k prokázání kvalifikace

dodavatele předložený v souladu se zákonem skutečně nepřijal. Úřadu však takovou

spekulativní úvahu nepřísluší nyní hodnotit.

230. Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že zadavatelem stanovený požadavek na

doložení „osvědčení o autorizaci“ podle autorizačního zákona pro autorizovaného

inženýra nebo technika v konkrétních oborech pro odbornou způsobilost podle

autorizačního zákona ve vztahu k zástupci vedoucího týmu pro věci odborné,

specialistovi v oboru techniky prostředí staveb nebo specialistovi v oboru technologická

zařízení staveb, specialistovi pro kolejové stavby a specialistovi – Geotechnikovi není

nastaven diskriminačním způsobem ve smyslu namítaném navrhovatelem Inženýring

TKB.

231. Navrhovatel Inženýring TKB současně ve vztahu k výše uvedenému namítá, že Vysvětlení

zadávací dokumentace ze dne 26. 8. 2022 týkající se výše uvedené otázky je nejasné,

48

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

neurčité, netransparentní a zavádějící, neboť má za to, že zadavatel na jasně položenou

otázku neodpověděl (blíže viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

232. Ve Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 26. 8. 2022 zadavatel k dotazu ohledně

umožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené ve smyslu Směrnice pro

uznávání odborné kvalifikace ČKAIT namísto osvědčení o autorizaci dle autorizačního

zákona uvedl, že „osvědčení o registraci“ je možné uvažovat v případě zahraničních

osob, kdy zadávací podmínky ohledně prokázání kvalifikace zahraničních členů

realizačního týmu jsou dle něj jasné a odpovídají zákonu. Z dokumentace o zadávacím

řízení pak vyplývá, že zadavatel na obdobnou otázku odpovídal již v rámci dotazů č. 2

písm. C, č. 4 písm. C, č. 6 písm. C a č. 7 písm. C ve Vysvětlení zadávací dokumentace ze

dne 22. 8. 2022, přičemž výše uvedený dotaz i odpověď zadavatele byly učiněny právě

v návaznosti na toto vysvětlení zadávací dokumentace. V tomto vysvětlení zadavatel ke

stejnému dotazu zadavatel uvedl, že „[v] případě zahraničních osob, u kterých lze

uvažovat o statutu ‚usazené osoby‘, Zadavatel s odkazem na čl. 8.4.2 zadávací

dokumentace opakuje, že v případě, že byla konkrétní kvalifikace člena realizačního týmu

(vč. požadavku na osvědčení o autorizaci) získána v zahraničí, prokazuje se

v požadovaném rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla

získána.“

233. Z Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 26. 8. 2022 (i v kontextu předchozího

Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 8. 2022) dle Úřadu vyplývá, že zadavatel na

otázku tazatele odpověděl, a to nikoliv pouze formálně, ale i materiálně, když ve vztahu

k možnosti prokazování dotčeného požadavku kvalifikace prostřednictvím zahraničních

osob, resp. zahraničních dokladů deklaroval postup uvedený v zadávací dokumentaci

(jež je souladný se zákonem), tedy připuštění zahraničních osob, resp. zahraničních

dokladů k prokázání daného kvalifikačního požadavku. Zákon zadavateli neukládá

parametry poskytování vysvětlení zadávací dokumentace, ani jak se má zadavatel

konkrétně k jednotlivým dotazům vyjadřovat. Toto je ponecháno na jeho uvážení, pokud

by takové vysvětlení nebylo excesivní, např. ve smyslu netransparentnosti. Dle Úřadu se

však zadavatel vyjádřil k podstatě dotazu s odkazem na zadávací podmínky uvedené

v zadávací dokumentaci, kdy z poskytnutého vysvětlení dodavateli muselo být zřejmé,

jak bude zadavatel v této věci postupovat (tedy že bude postupovat v souladu s jasně

a dostatečně určitě stanovenými zadávacími podmínkami a zákonem). K tomu Úřad

připomíná, že je to dodavatel jakožto odborník, který by měl dokázat zvážit, jaké doklady

potřebuje k prokázání daného kvalifikačního požadavku, přičemž po zadavateli nelze

spravedlivě požadovat, aby dopředu posuzoval, zda konkrétní navrhovaný doklad bude

dostačující k prokázání stanoveného kvalifikačního požadavku ve vztahu k danému

dodavateli, či nikoliv.

234. Na základě uvedeného tak Úřad nepovažuje předmětné vysvětlení zadávací

dokumentace v této otázce za netransparentní, resp. nezákonné.

K namítanému přenesení odpovědnosti u stanovení nabídkové ceny a související

neporovnatelnosti nabídek

235. Navrhovatel Inženýring TKB dále rozporuje, že zadavatel nevymezením jednotkových

položek jednotlivých úseků stavby Metra I.D a jejich požadovaného rozsahu v rámci

požadavku na podrobnou specifikaci nabídkové ceny v rámci návrhu příkazní smlouvy

přenesl odpovědnost na dodavatele, kteří mají stanovit předpokládaný časový rozsah

49

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

činností, které budou dle závazného návrhu příkazní smlouvy vykonávat během

kalendářního měsíce, za nějž stanoví paušální cenu plnění. Dle navrhovatele Inženýring

TKB v takovém případě dodavatelé nevědí, co mají nacenit, resp. mohou nacenit každý

jiný rozsah činností, což způsobuje neporovnatelnost nabídek (blíže viz body 34. a 35.

odůvodnění tohoto rozhodnutí).

236. Z ustanovení § 36 odst. 3 zákona vyplývá, že zadávací podmínky zadavatel stanoví

a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím

řízení. Zákon v tomto případě zakazuje zadavateli přenášet odpovědnost za správnost

a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť je to zadavatel, kdo má nést

odpovědnost za formulaci a nastavení zadávacích podmínek, které musí umožnit

dodavatelům podat nabídky, jež budou vzájemně porovnatelné.

237. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požaduje po dodavatelích předložit

cenovou nabídku obsahující podrobnou specifikaci ceny služeb, včetně jednotkových

cen služeb ve formě měsíčních paušálů, a to v souladu s čl. 11 zadávací dokumentace dle

krycího listu nabídky, jehož vzor tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace. Účastník

zadávacího řízení je tak v krycím listu nabídky povinen mj. vyplnit a ocenit cenu za jeden

měsíc výkonu kontrolní a supervizní činnosti v rámci úseku Pankrác – Olbrachtova x

90 měsíců; cenu za jeden měsíc výkonu kontrolní a supervizní činnosti v rámci úseku

Olbrachtova – Nové Dvory x 72 měsíců; cenu za jeden měsíc výkonu kontrolní

a supervizní činnosti v rámci úseku Nové Dvory – Libuš x 48 měsíců; cenu za jeden měsíc

výkonu supervize doplňkového geologického průzkumu bez DPH x 6 měsíců. Předmětem

hodnocení nabídek je pak celková nabídková cena tvořena součtem jednotlivých položek

(viz bod 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Všechny tyto ceny se pak měly promítnout

i do čl. 3 bodu 3.1 závazného návrhu příkazní smlouvy, přičemž dále měla být přílohou

č. 2 závazného návrhu příkazní smlouvy i cenová nabídka, kterou měl doplnit dodavatel.

238. Dále z Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 8. 2022 vyplývá, že v rámci závazného

návrhu příkazní smlouvy je nutné v rámci přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy, jež má

obsahovat detailní cenovou nabídku dodavatele, je nutné předložit podrobnou

specifikaci celkové ceny služeb, včetně jednotkových cen služeb, kde je nutné uvést

i orientační časový odhad jednotlivých činností a jejich nacenění v rámci měsíčního

paušálu pro každou z výše uvedených položek (viz bod 201. odůvodnění tohoto

rozhodnutí).

239. Zadavatel tedy stanovil pro účely hodnocení nabídkové ceny povinnost dodavatelů

vyplnit krycí list nabídky obsahující kolonky pro nacenění měsíčních paušálů

pokrývajících výkon kontrolní a supervizní činnosti na jednotlivých dotčených úsecích

stavby Metra I.D a výkon doplňkového geologického průzkumu za určitý počet měsíců.

K tomu zadavatel jasně specifikoval, že za nabídkovou cenu pro účely hodnocení nabídek

se považuje pouze celková nabídková cena, resp. cena za celý předmět veřejné zakázky.

Současně je třeba akcentovat, že v šetřeném případě dle názoru Úřadu zadavatel

dostatečně popsal obsah plnění v zadávací dokumentaci, zejm. v čl. 3 zadávací

dokumentace, v čl. 1 závazného vzoru příkazní smlouvy a v příloze č. 1 závazného vzoru

příkazní smlouvy (což ani navrhovatel Inženýring TKB nikterak nerozporuje). Tudíž zde

nedochází k namítané situaci, kdy by měly být podány neporovnatelné nabídky, neboť

dodavatelé oceňují totožné plnění. Lišit se tak může nastavení obchodního modelu

dodavatele, resp. zamýšleného způsobu plnění veřejné zakázky, kdy je však vždy na

dodavateli, jakými způsoby (tj. jakými prostředky a prostřednictvím jakých osob) bude

50

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

příslušné činnosti plnit, tedy i kolik na dané činnosti bude potřebovat času a jak si

s ohledem na uvedené parametry nastaví cenu, aby mu pokryla náklady a případně i zisk.

Jestliže pak zadavatel stanovil povinnost, že účastníci zadávacího řízení jsou povinni

(nikoliv však pro účely hodnocení nabídek) v rámci přílohy č. 2 závazného vzoru příkazní

smlouvy ocenit i dílčí jednotlivé položky zahrnuté do měsíčního paušálu s uvedením

časového odhadu jednotlivých činností včetně jednotkové ceny v podobě hodinové

sazby pro každou z naceněných položek, neshledává v tomto kontextu Úřad požadavek

zadavatele jakožto excesivní. Úřad má naopak za to, že je nutno na tuto skutečnost

nazírat jako na oprávnění zadavatele, jež mu svědčí s ohledem na jeho legitimní zájem

na znalosti dotčených informací, kdy např. takový požadavek zadavatele je legitimní

i s ohledem na posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny. Jak již bylo výše uvedeno,

Úřad má taktéž za to, že zadavatel dostatečně popsal předmět plnění veřejné zakázky,

tak, aby každý potencionální dodavatel, jakožto odborník v daném oboru, mohl

odhadnou nezbytný rozsah jednotlivých činností a dle toho zvážit stanovení své

nabídkové ceny. Nelze pak dle Úřadu po zadavateli spravedlivě požadovat, aby takové

požadavky do úplných podrobností specifikoval bez součinnosti dodavatele, který má

jako specialista v dané oblasti jistě větší přehled a dostatek znalostí a zkušeností k tomu,

aby svou nabídku dokázal s ohledem na vymezený předmět plnění sestavit. Navíc je

nutno podotknout, že všichni dodavatelé relevantního trhu byli dopředu seznámeni se

zadavatelovými požadavky a žádný tak v tomto ohledu nebyl nikterak znevýhodněn.

240. Úřad k tomu podotýká, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve

lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky dodavatelů, kteří jsou zjevně schopni

podat nabídku podle zadavatelem stanovených požadavků, což tedy taktéž nesvědčí

o tvrzené nemožnosti stanovit nabídkovou cenu, resp. nedostatku informací k jejímu

stanovení. Navíc z protokolu o hodnocení nabídek pak vyplývá, že zadavatel hodnotil

nabídky tří dodavatelů16 s nabídkovou cenou ve výši 137 259 600 Kč bez DPH,

121 452 000 Kč bez DPH a 151 115 328 Kč bez DPH. Z toho je zřejmé, že uvedené ceny

se nikterak významně neodlišují, z čehož lze taktéž usuzovat, že tito dodavatelé neměli

problém s odborným odhadem nezbytného rozsahu plnění a naceněním své nabídky.

241. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že příslušný požadavek zadavatele nebyl

nezákonným v namítaném smyslu, tedy že by v souvislosti s ním zadavatel ve vztahu

k nabídkám neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast

dodavatele v zadávacím řízení, resp. že by skrze něj přenesl odpovědnost za správnost

a úplnost zadávací dokumentace na dodavatele.

K zadavatelem vyhrazené změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

242. Navrhovatel Inženýring TKB v podaném návrhu 2 namítá, že vyhrazená změna závazku

ze smlouvy na veřejnou zakázku uvedená v čl. 20 zadávací dokumentace veřejné zakázky

a blíže vymezená v čl. 14 návrhu příkazní smlouvy nenaplňuje podmínky stanovené

v § 100 zákona, neboť podstatně mění povahu veřejné zakázky z důvodu, že toto plnění

představuje exces z původního předmětu veřejné zakázky, tj. po aplikaci vyhrazené

změny závazku nebude výsledkem veřejné zakázky realizace kontroly činnosti TDI, resp.

že předmět plnění kontrola TDI a faktický výkon TDI se značně odlišují, dále z důvodu že

významná část předmětu plnění spadající pod vyhrazenou změnu závazku má být

16

Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel dne 3. 11. 2022 rozhodnutím z téhož dne vyloučil z účasti v zadávacím

řízení navrhovatele Inženýring dopravních staveb.

51

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

naceněna na základě Sazebníku UNIKA, a proto není možné nabídku přizpůsobit situaci,

kdy bude aktivována změna plnění na základě vyhrazené změny závazku, a rovněž

z důvodu, že aplikací vyhrazené změny závazku dojde k omezení relevantního trhu. V té

souvislosti namítá i to, že zadavatel slučuje dvě odlišná plnění pod jednu veřejnou

zakázku (viz body 28. až 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel Inženýring

dopravních staveb rovněž ve vztahu k zadavatelem vyhrazené změně závazku ze

smlouvy na veřejnou zakázku namítá sloučení dvou odlišných plnění, a to služeb

supervize TDI a tzv. opční služeb, přičemž uvádí, že je dle něj takovýto postup

diskriminační a nepřiměřený (viz body 13. až 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

S ohledem na skutečnost, že oba navrhovatelé de facto namítají exces z předmětu

veřejné zakázky v kontextu zadavatelem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na

veřejné zakázku a otázky změny povahy veřejné zakázky při jejím uplatnění, Úřad

uvedené námitky navrhovatele Inženýring dopravních staveb i navrhovatele Inženýring

TKB vypořádává společně, kdy přezkoumal právě v souvislosti s naplněním dotčené

podmínky stanovené v § 100 zákona zadavatelem vyhrazenou změny závazku ze

smlouvy na veřejnou zakázku a sděluje k tomu následující.

243. Ustanovení § 100 odst. 1 zákona stanoví, že si zadavatel může v zadávací dokumentaci

vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud

jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění

celkovou povahu veřejné zakázky. První podmínka tedy směřuje k podobě konkrétního

smluvního ustanovení, které musí být stanoveno dostatečně jasně. Druhá podmínka

vymezuje přípustný rozsah takové změny, kterou je myšlen zákaz změny celkové povahy

veřejné zakázky. Zákon současně upřesňuje, že tato změna se může týkat rozsahu

dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických

podmínek. Změna závazku ze smlouvy dle § 100 odst. 1 zákona se tedy může týkat

předmětu či obsahu smlouvy, včetně jejího rozsahu. Podmínky pro možnost uplatnění

takto vyhrazených změn dle předmětného ustanovení zákona musí být naplněny

kumulativně, tedy všechny zároveň. V případě, že provedená změna nesplňuje byť jen

jednu z uvedených podmínek, nelze hovořit o přípustné změně podle tohoto ustanovení

zákona.

244. Úřad uvádí, že taková přípustnost změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je

zákonem presumována z důvodu, že jejich podobu dodavatelé znají už od samého

počátku zadávacího řízení, a mohou jí proto přizpůsobit jejich nabídku. Smyslem § 100

odst. 1 zákona tedy je umožnit zadavatelům vyhrazené změny závazku ze smlouvy na

veřejnou zakázku, aniž by bylo nezbytné provést nové zadávací řízení v případech, kdy

tím není narušena hospodářská soutěž.

245. Zadavatel v čl. 20. zadávací dokumentace, konkrétně v odstavci „Využití opčního práva“,

stanovil, že „si v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ vyhrazuje právo požadovat od vybraného

dodavatele v průběhu plnění závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku úpravu charakteru

nebo rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky s ohledem na vnější okolnost spojenou

s ukončením, a to jak v právním tak faktickém smyslu, činností stávajícího dodavatele

odpovědného za provádění činnosti TDI v rámci vybraných úseků stavby Metro I.D. Bližší

podmínky pro uplatnění této výhrady definuje čl. 14 závazného návrhu smlouvy (příloha

č. 2 této zadávací dokumentace)“ (viz bod 187. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále je

52

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

v čl. 14 bodě 14.1 návrhu příkazní smlouvy uvedeno: „Jestliže bude Mandátní smlouva17

ukončena nebo dojde z jakéhokoli jiného důvodu k ukončení činnosti Současného TDI

v souvislosti se Stavbou, je Příkazce oprávněn vyzvat Příkazníka k zahájení výkonu

činností technického dozoru investora na Stavbě (‚Opční právo‘)“ (viz bod 195.

odůvodnění tohoto rozhodnutí).

246. Podmínky provedení vyhrazené změny závazku (resp. opčního práva nebo opce, jak

uvedenou vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy označuje v zadávací dokumentaci

zadavatel18), jsou pak zadavatelem blíže upřesněny v následujících bodech 14.2 až 14.6

čl. 14 návrhu příkazní smlouvy, v nichž je mj. uvedeno že „po uplynutí patnácti (15)

kalendářních dnů od okamžiku, kdy obdržel výzvu Příkazce, poskytovat Příkazci nadále

pouze služby uvedené v příloze č. 5 této Smlouvy (‚Opční služby‘) […] v takovém případě

nebude Příkazník již nadále poskytovat Příkazci Služby, avšak pouze Opční služby. […]

Cena za Opční služby, u kterých nelze využít jednotkových cen uvedených Příkazníkem

v Cenové nabídce, se určí dle Sazebníku UNIKA platného a účinného ke dni obdržení výzvy

Příkazce. […] Opční služby mohou být Příkazníkem poskytovány pouze po nezbytně

nutnou dobu, nejdéle však po dobu dvou (2) let od okamžiku zahájení poskytování

Opčních služeb Příkazníkem“ (blíže viz bod 195. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

247. Pro úplnost Úřad uvádí, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb ani navrhovatel

Inženýring TKB v kontextu jejich výše uvedených námitek nerozporují splnění prvního

předpokladu předvídaného v § 100 odst. 1 zákona, a sice předpokladu, že podmínky pro

vyhrazenou změnu a její obsah musí být ze strany zadavatele předem jednoznačně

vymezeny.19 Úřad proto přistoupil rovnou k ověření druhé z obligatorních podmínek pro

vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy a veřejnou zakázku.

248. Jak již Úřad uvedl výše, druhá podmínka, kterou musí zadavatel splnit, aby si mohl

vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 zákona,

resp. aby takovou vyhrazenou změnu bylo možné označit za oprávněnou, je skutečnost,

že taková změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Provedená změna tak nesmí

představovat takový exces z předmětu veřejné zakázky, aby se měnila její celková

povaha, tj. i přes provedenou změnu je nezbytné dodržet původní druh a účel veřejné

zakázky. Jinými slovy, i přes provedené vyhrazené změny závazku tak musí být

17

Dle bodu 1.1. návrhu příkazní smlouvy je činnost současného technického dozoru investora pro stavbu

vybraných úseků stavby Metro I.D vykonávána na základě mandátní smlouvy.

18

Úřad v souvislosti s pojmy opční právo, opce či opční služby, které zadavatel využívá jako své názvosloví

v souvislosti s institutem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, upozorňuje, že pro účely

tohoto rozhodnutí bude toto zadavatelem používané názvosloví považovat za označení vyhrazené změny závazku

podle § 100 zákona, přičemž souvislost mezi zadavatelem užívaným názvoslovím a institutem vyhrazené změny

závazku je zřejmá mj. z citovaného čl. 20 zadávací dokumentace, a v té souvislosti i z celkového kontextu

smluvních ujednání týkajících se opčního práva.

19

Úřad však pro úplnost konstatuje, že zadavatel dle názoru Úřadu dostál i tomuto předpokladu předvídanému

v § 100 odst. 1 zákona. Zadávací podmínky dle názoru Úřadu nesly informaci o tom, čeho se vyhrazená změna

může týkat, tj. úpravy charakteru nebo rozsahu celého předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž zadavatel

v příloze č. 5 návrhu příkazní smlouvy stanovil i rozsah a podrobnou specifikaci činností, které za splnění daných

podmínek vyhrazené změny závazku nahradí činnosti poskytované vybraných dodavatelem v rámci plnění

veřejné zakázky (viz body 198. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z pohledu Úřadu tak zadávací podmínky

poskytovaly potenciálním dodavatelům informace o obsahu vyhrazené změna závazku ze smlouvy na šetřenou

veřejnou zakázku. Stejně tak dle Úřadu zadavatel dostatečně vymezil i podmínky pro tuto změnu, když v zadávací

dokumentaci a v návrhu příkazní smlouvy specifikoval, kdy smí být tato vyhrazená změna uplatněna, resp. za

jakých okolností může k vyhrazené změně závazku dojít.

53

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

výsledkem realizace plnění to, k čemu směřoval původní cíl veřejné zakázky. Právě

naplnění této změny je pak navrhovatelem Inženýring TKB a potažmo i navrhovatelem

Inženýring dopravních staveb napadáno.

249. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, zejm. z návrhu příkazní smlouvy vyplývá, že

v šetřeném případě je náplň činností spadajících pod supervizi TDI, které jsou vymezeny

v příloze č. 1 návrhu příkazní smlouvy (viz bod 197. odůvodnění tohoto rozhodnutí),

a náplň činností spadajících pod opční služby, které jsou vymezeny v příloze č. 5 návrhu

příkazní smlouvy viz body 198. a 199. odůvodnění tohoto rozhodnutí), obdobná.

Příkladem lze uvést činnosti, jako je kontrola správnosti soupisů prací stavebních objektů

a provozních souborů, ověřování kontroly výkazů a výměrů položek, prověřování

úplnosti předložené dokumentace, zařazení stavebních prací do správné kategorie

a číselného znaku, kontrola evidování změn projektu či finančních toků, které má

vybraný dodavatel podle zadávací dokumentace provádět v rámci plnění supervize TDI,

a obdobně pak i v rámci opčních služeb. Z popisu činností, jež budou vykonávány v rámci

supervize TDI, a popisu opčních služeb je tak zřejmé, že se jedná v obou případech o

služby (tedy druh veřejné zakázky je zachován), přičemž ve své podstatě se taktéž jedná

o činnosti stejného charakteru, kdy tyto budou pouze vykonávány „v jiném stupni“, ale

budou ve své podstatě vycházet z totožných podkladů, budou probíhat obdobnými

metodami a budou svou povahou obdobné, tudíž je nelze označit za exces z předmětu

veřejné zakázky způsobující změnu její povahy.

250. Úřad připomíná, že podmínkou přípustnosti vyhrazené změny závazku ze smlouvy na

veřejnou zakázku je dle § 100 odst. 1 zákona právě to, aby vyhrazenou změnou závazku

nedocházelo ke změně celkové povahy veřejné zakázky, nikoliv, jak uvádí navrhovatel

Inženýring TKB, aby směřovala nutně k totožnému předmětu. Změna se může v souladu

s § 100 odst. 1 zákona rovněž týkat rozsahu služeb, ceny nebo jiných obchodních

a technických podmínek. Navrhovatel Inženýring TKB zjevně zaměňuje pojmy předmět

a povaha veřejné zakázky. Zákon explicitně nedefinuje, co je třeba vnímat pod pojmem

„celková povaha veřejné zakázky“. Je však nutno upozornit na to, že nelze zaměňovat

pojmy „celková povaha předmětu plnění“ a „celková povaha veřejné zakázky“, neboť

zákon pracuje s oběma pojmy20. V ustanovení § 100 zákona je zcela jednoznačně

používaný pojem „celková povaha veřejné zakázky“, který se jeví jako obsahově širší než

pojem „povaha předmětu veřejné zakázky“. Lze tak usuzovat, že pojem „celková povaha

veřejné zakázky“ reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním

veřejné zakázky, a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při

implementaci do původního závazku (tedy při změně takového závazku) změnilo

celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť by šlo nad rámec původní potřeby

zadavatele.21 Úřad se v této souvislosti ztotožňuje s argumentací zadavatele, že původní

potřebu zadavatele je nutné vysledovat v zajištění dohledu nad subjekty participujícími

na výstavbě, vč. zhotovitele samotného. Například za situace, pokud pochybí TDI v rámci

kontroly na prvním stupni a schválí nesprávný podklad či chybný rozpočet zhotovitele,

bude právě úkolem supervizora na druhém stupni takový nedostatek napravit a opravit

20 Srov. s ustanovením § 102 odst. 1 zákona: „Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, zadavatel může

připustit nebo požadovat předložení variant nabídky, předběžné nabídky nebo řešení; v opačném případě nejsou

varianty možné.“

21

Srov. bod 27. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0061/2019/VZ-14582/2019/322/JSu ze dne

27. 5. 2019

54

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

tak chybu samotného zhotovitele. Lze uzavřít, že k uvedené potřebě zadavatele tedy

přispívá jak výkon supervize, tak výkon TDI, resp. výkon činností v rámci vyhrazené

změny závazku, a celková povaha veřejné zakázky je tak v případě obou skupin činností

zachována. Úřad tak ve vztahu k tvrzení navrhovatele Inženýring TKB, že je excesem, že

předmětem veřejné zakázky je kontrola TDI a předmětem plnění v rámci vyhrazené

změny závazku je faktický výkon TDI, resp. že výsledkem realizace veřejné zakázky

nebude to, k čemu směřoval její původní předmět, tj. kontrola činnosti TDI, shrnuje, že

je toho názoru, že se v případě opčních služeb mění de facto pouze úroveň zařazení

vybraného dodavatele z kontroly ve druhém stupni na stupeň první, kdy v obou

případech dochází mj. ke kontrole zhotovitele stavby, resp. k dohledu nad činnostmi

prováděními na stavbě. Úřad má tedy za to, že i přes provedení zadavatelem

vyhrazených změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude realizace veřejné

zakázky nadále směřovat k jejímu původnímu záměru, tj. kontrole provádění stavby,

tedy účel veřejné zakázky zůstává nezměněný.

251. Navrhovatel Inženýring TKB ve svém návrhu konkrétně neuvedl, ve vztahu k jakým

činnostem zahrnutým pod opční služby by mělo docházet k excesu z předmětu veřejné

zakázky. V rámci sdělení navrhovatele Inženýring TKB k výzvě Úřadu ve vztahu k otázce

ohledně identifikace rozdílů mezi plněním supervize a činnostmi spadajícími pod opční

služby navrhovatel Inženýring TKB doplnil, že při využití opčního plnění dochází nově

k zajištění obstarávání výkonu koordinátora BOZP a odpovědného geodeta investora

(a s tím souvisí i obsazení nových pozic členů realizačního týmu dodavatele, ve vztahu

k nimž však v rámci zadávacího řízení nebyla prokazována kvalifikace). Úřad se však

nedomnívá, že by tyto činnosti představovaly exces či měnily celkovou povahu veřejné

zakázky. Na relevantním trhu se běžně vyskytují dodavatelé, kteří poskytují služby

technického dozoru stavby spolu se službami koordinátora BOZP a odpovědného

geodeta investora, přičemž i tyto lze dle názoru Úřadu zcela jistě podřadit pod

inženýrskou a poradenskou činnost při přípravě a realizaci stavby. Ostatně nelze

opomenout ani tu skutečnosti, že sám navrhovatel Inženýring dopravních staveb uzavřel

se zadavatelem mandátní smlouvu, jejímž předmětem je mj. i uvedený rozsah činností,

tj. společně jak služby technického dozoru stavby, tak služby koordinátora BOZP

i odpovědného geodeta investora (viz bod 208. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

V souladu s uvedeným, kdy by byla v rámci vyhrazené změny realizována i výše uvedená

část plnění, je pak z logiky věci zřejmé, že může dojít i k dílčí změně pozic v rámci

realizačního týmu dodavatele, aby byly zajištěny výše uvedené činnosti.

252. K argumentaci navrhovatele Inženýring TKB, že předmět veřejné zakázky a činnosti

obsažené v rámci vyhrazené změny závazku se značně odlišují také z důvodu, že

významná část (pravděpodobně ceny) opčních služeb bude určena na základě Sazebníku

UNIKA, neboť nacenění předmětu veřejné zakázky v rámci nabídky je z významné části

nepoužitelné, Úřad odkazuje na shora uvedené a dále k tomu uvádí následující. Odlišný

způsob nacenění služeb vyhrazené změny závazku nelze vnímat jako takový rozdíl, který

by měnil povahu veřejné zakázky. Současně dle zjištění Úřadu je takový způsob nacenění

ve stavebním odvětví obvyklým a hojně využívaným řešením. Navíc v této souvislosti

navrhovatel Inženýring TKB namítá, že hodnota opčního plnění dle Sazebníku UNIKA

několikanásobně překračuje hodnotu předmětu veřejné zakázky. K tomu Úřad

připomíná, že změna v samotném rozsahu služeb není ustanovením § 100 odst. 1 zákona

vyloučena. Odlišná cena plnění před a po vyhrazené změně závazku nebo jiný způsob

55

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

dodatečného nacenění služeb spadajících pod vyhrazenou změnu závazku proto dle

názoru Úřadu nemůže svědčit o odlišné povaze takto změněné veřejné zakázky. Stejně

tak pak o uvedeném nesvědčí volba hodnotících kritérií, resp. stanovení nabídkové ceny

za předmět plnění veřejné zakázky jakožto dílčího hodnotícího kritéria, kdy lze

podotknout, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy vůbec nemusí být aplikována,

tudíž legitimnost hodnocení nabídkové ceny na samotný předmět plnění veřejné

zakázky (bez vyhrazené změny závazku ze smlouvy) je dle Úřadu zřejmá. Nakonec pak

navrhovatel Inženýring TKB ve vtahu k odlišnému způsobu nacenění předmětu plnění

navrhovatel Inženýring TKB namítá i to, že v kontextu výše uvedeného jsou zadávací

podmínky nastaveny v netransparentně, a to s ohledem na odlišně vymezený předmět

plnění a opční plnění. Úřad ve vztahu k této argumentaci odkazuje již na výše uvedené

(zejm. změny rozsahu služeb možnost v rámci vyhrazené změny závazku)

a poznamenává, že s uvedenou zadávací podmínkou byli seznámeni všichni

potencionální dodavatelé veřejné zakázky a měli tak možnost sestavit nabídku

a nabídnout cenu za plnění veřejné zakázky s tím, že jim byla známa i možnost aktivace

plnění v rámci vyhrazené změny závazku a rovněž i způsob, jakým bude stanovena cena

za toto plnění. Úřad proto uzavírá, že zadávací podmínka není zadavatelem v rozsahu

navrhovatelem Inženýring TKB uváděných skutečností nastavena ani v rozporu s § 6

odst. 1 zákona.

253. Nelze pak přisvědčit ani námitce navrhovatele Inženýring TKB, že o změně povahy

veřejné zakázky při případné aplikaci vyhrazené změny svědčí skutečnost, že aplikací

zadavatelem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dojde k omezení

relevantního trhu dodavatelů. Pokud jde o okruh dodavatelů poskytujících služby

supervize TDI a dodavatelů poskytujících činnosti zahrnuté v opčních službách, je Úřadu

z veřejně dostupných zdrojů známo, že je velmi obdobný, ne-li téměř totožný, kdy se

jedná o běžně poskytované poradenské činnosti ve stavebnictví, resp. inženýrské služby

běžně poskytované ve vztahu ke stavbách obdobného charakteru jako je stavba Metra

I.D. Úřad v této souvislosti uvádí, že sám navrhovatel Inženýring TKB ve sdělení

navrhovatele Inženýring TKB k výzvě Úřadu přiznal, že subjekt, který provádí činnosti TDI

je schopen realizovat s ohledem na svou odbornost i činnosti supervize. V tomto

kontextu tedy Úřad neshledává, že by v souvislosti s uvedenou vyhrazenou změnou

závazku mělo dojít k omezení relevantního trhu dodavatelů.

254. S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal, že by uvedená vyhrazená změna závazku

měla měnit celkovou povahu veřejné zakázky, resp. že by měla představovat exces

z jejího původního předmětu způsobující změnu této povahy. Jak již Úřad uvedl výše,

přesto, že činnosti obsažené ve vymezení předmětu veřejné zakázky jakožto služby

supervize TDI a činnosti v rámci vyhrazené změny závazku se striktně neshodují, jedná

se však o činnosti shodného druhu a shoduje se zejména hlavní účel obou plnění.

255. V neposlední řadě se Úřad vyjadřuje k argumentaci navrhovatele Inženýring TKB týkající

se namítané účelovosti zadavatelem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou

zakázku v tom smyslu, aby se zadavatel v případě ukončení smluvního vztahu se

současným dodavatelem TDI vyhnul zahájení nového (dalšího) zadávacího řízení na

veřejnou zakázku na služby, která svým předmětem odpovídá opčnímu plnění. Jak již

Úřad uvedl výše, je právě smyslem ustanovení § 100 odst. 1 zákona umožnit

zadavatelům vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by bylo

nezbytné provést nové zadávací řízení, pokud tyto naplní podmínky citovaného

56

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

ustanovení zákona. Úřad se v tomto ohledu ztotožňuje s argumentací zadavatele, který

se pouze snaží eliminovat riziko spojené se zastavením činností na stavbě Metra I.D

v případě naplnění podmínek pro možnou aplikaci této změny. Úřad v této souvislosti

připomíná, že poskytování plnění na základě vyhrazené změny závazku je omezeno na

dobu nezbytně nutnou, nejdéle však po dobu 2 let, jedná se tedy o překlenovací období,

po které má zadavatel možnost zadat plnění výkonu TDI v rámci řádně realizovaného

zadávacího řízení. Nelze odhlédnout ani od teoretické možnosti zadavatele využít

v daném případě jednacího řízení bez uveřejnění, která by v šetřeném případě

přicházela v úvahu, když by zadavatel mohl zadat plnění odpovídající vyhrazené změně

závazku v tomto zadávacím řízení za splnění podmínek podle § 63 a násl. zákona. Navíc

je za dané situace logicky žádané, aby osoba, která následně nastoupí na místo

samotného TDI poté, co bude ukončeno plnění ze strany současného vykonavatele TDI,

znala podrobnosti stavby a její aktuální stav, případně byla již obeznámena s veškerou

dokumentací a obecně s veškerými procesy probíhajícími na stavbě, kdy právě vzhledem

k původně vykonávané supervizi TDI na této stavbě a jejímu charakteru a náplni je osoba

dosud vykonávající supervizi ideální osobou pro výkon TDI po překlenovací období.

Současně Úřad upozorňuje, že vyhrazená změna závazku tvoří součást zadávacího řízení

od jeho počátku, a tedy i na takovou konkrétní vyhrazenou změnu proběhla řádná

soutěž.

256. Na základě shora popsaných skutečností tedy Úřad uzavírá, že se zadavatel při stanovení

výhrady změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 100 odst. 1 zákona

nedopustil namítaných porušení zákona. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody

pro uložení nápravného opatření zadavateli. Úřad doplňuje, že s ohledem na výše

uvedené pak lze zadavateli přisvědčit i v tom smyslu, že by bylo jistě nepřiměřené zrušit

veřejnou zakázku z důvodu okolností, které ani nemusí v budoucnu vůbec nastat, když

zákon dává zadavateli možnost situaci předcházet a vyhradit si změnu závazku ze

smlouvy za podmínek § 100 a násl. zákona, jejíž podmínky zadavatel naplnil.

257. Úřad pro úplnost výslovně reaguje i na argumentaci navrhovatele Inženýring dopravních

staveb a navrhovatele Inženýring TKB, že zadavatel spojil v rámci veřejné zakázky dvě

různá plnění, a to plnění supervize a opční plnění, a jedná se tak o nepřiměřený či

diskriminační postup zadavatele. Úřad v tomto kontextu odkazuje na shora uvedené

závěry týkající se naplnění podmínek vyhrazené změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1

zákona a akcentuje, že zadavatel začlenil plnění odpovídající vyhrazené změně závazku

do veřejné zakázky s cílem předejít nechtěným vícenákladům a pozastavení činností na

stavbě, přičemž pokud vůbec k aktivaci vyhrazené změny závazku dojde, bude to pouze

po dobu přechodnou (resp. nezbytně nutnou, maximálně dvou let). Úřad nemá za to, že

by bylo nápravné opatření ve formě zrušení zadávacího řízení z výše uvedeného důvodu

přiměřené a účelné, a to i s ohledem na to, že uložení takového nápravného opatření

musí být odůvodněno závažností pochybení zadavatele a lze jej ukládat jen v případech,

kdy neexistuje jiná alternativa. S ohledem na uvedené tak Úřad uzavírá, že se dle jeho

názoru nejedná o excesivní spojení dvou nesouvisejících plnění, resp. diskriminační či

nepřiměřené zadávací podmínky, jak namítají navrhovatelé 1 a 2, ale jde zcela zřejmě

o zadavatelem regulérně vymezenou vyhrazenou změnu závazku.

258. Ve vztahu k novým skutečnostem, které navrhovatel Inženýring dopravních staveb uvedl

až v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí, tedy že postup zadavatele porušuje

ustanovení § 100 odst. 1 zákona a že předpokládaná hodnota opčního plnění překračuje

57

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

hodnotu činnosti supervizora a taková skutečnost pak může mít vliv na jednání

vybraného dodavatele, Úřad sděluje, že je považuje za nové skutečnosti, které

navrhovatel Inženýring dopravních staveb neuvedl ve svém návrhu 1 (a nemají

zpochybnit věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí), a tedy k nim v souladu s § 251

odst. 5 zákona části věty první za středníkem nepřihlíží. Nadto Úřad však dodává, že

s ohledem na velmi obdobnou argumentaci ze strany navrhovatele Inženýring TKB,

se s touto argumentací již v odůvodnění tohoto rozhodnutí vypořádal, a proto by

tato nová tvrzení navrhovatele Inženýring dopravních staveb nic nezměnila na závěrech

Úřadu činěných v tomto rozhodnutí.

K tvrzené nezákonné změně zadávacích podmínek v rámci rozhodnutí o námitkách 1

259. Porušení zásady transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona a § 36 odst. 3 zákona

navrhovatel Inženýring TKB spatřuje v tom, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách 1

uvedl zcela nové informace, resp. provedl nový výklad zadávacích podmínek vztahujících

se k zadavatelem vyhrazené změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, čímž dle

navrhovatele Inženýring TKB změnil zadávací podmínky po uplynutí lhůty pro podání

nabídek, což je nepřípustné. Zadavatel se uvedeného měl dopustit konkrétně tím, že

uvedl, že při ukončení opčních služeb smluvní vztah nezanikne, ale dojde k obnově

předchozího plnění, neboť podle navrhovatele Inženýring TKB taková „obnova plnění“

nemá oporu v zadávacích podmínkách, které neupravují zadavatelem uváděnou situaci.

260. Úřad v tomto kontextu musí primárně upozornit na skutečnost, že pro zodpovězení

otázky, jaké zadávací podmínky zadavatel stanovil, je rozhodující znění zadávací

dokumentace, modifikované eventuálně jejími změnami, doplněními či vysvětleními dle

§ 36 odst. 7 zákona, resp. § 99 a 98 zákona, pokud mají materiálně charakter změny.

Naproti tomu, následné postupy zadavatele v zadávacím řízení (např. rozhodnutí

o námitkách a jeho odůvodnění), při nichž se zadavatel zadávacími podmínkami jen řídí,

tedy vyvozuje z nich pro sebe či účastníky zadávacího řízení určité důsledky, zásadně

nepředstavují právní jednání, jehož účelem by bylo měnit zadávací podmínky.

Nevyplývá-li z takových následných postupů něco jiného, lze na ně pohlížet pouze jako

na akty aplikace zadávacích podmínek. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách 1

nikterak zadávací podmínky nezměnil, když pouze vyjádřil svůj názor ve vztahu k situaci,

jež nastane po ukončení poskytování plnění dle vyhrazené změny závazku, přičemž

navrhovatel Inženýring TKB v rámci svého návrhu vyjádřil nesouhlas s předmětným

sdělením zadavatele. Je však nutno vzít v úvahu i to, že zadavatel v rámci svého vyjádření

k návrhu 2 svou původní argumentaci (do značné míry) negoval. Jinými slovy, v případě

příslušné argumentace zadavatele se jednalo pouze o vyjádření názoru zadavatele

k případné aplikaci zadávacích podmínek ve vztahu k eventuální situaci, u které ani není

jisté, že v budoucnu nastane, kdy sám zadavatel následně tuto argumentaci uznal za

lichou. S ohledem na uvedené je tedy dle Úřadu zřejmé, že samotné zadávací podmínky,

proti kterým primární námitka navrhovatele Inženýring TKB ohledně nezákonnosti

vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v rámci jeho námitek

směřovala, nebyly nikterak změněny, tedy tvrzená nezákonná změna zadávacích

podmínek až v rámci rozhodnutí o námitkách 1 nenastala, tudíž s tím související

namítaná netransparentnost tohoto postupu nemohla mít a také neměla vliv na obsah

zadávacích podmínek, a tedy logicky ani na další průběh zadávacího řízení.

58

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

K namítaným zadávacím podmínkám v čl. 17 zadávací dokumentace a čl. 5 bodu 5.15.

návrhu příkazní smlouvy

261. Navrhovatel Inženýring TKB v souvislosti s čl. 17 zadávací dokumentace a bodem 5.15.

návrhu příkazní smlouvy, v rámci nichž zadavatel vymezil podmínky pro uzavření

smlouvy na veřejnou zakázku, konkrétně uvedl s jakými osobami nesmí být smlouva

uzavřena, namítá, že zadavatel nezákonně omezuje relevantní trh a diskriminuje určitý

okruh dodavatelů, ačkoliv pro to není zákonná opora. Navrhovatel Inženýring

dopravních staveb uvádí obdobnou námitku, kdy se dle jeho názoru jedná

o nepřiměřeně, diskriminačně a nerovně nastavený požadavek, který mu znemožňuje

účast v zadávacím řízení.22 V šetřeném případě je mezi účastníky správního řízení tedy

mj. sporu o tom, zda podmínka týkající se protichůdných zájmů je stanovena v souladu

s § 36 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 2 zákona, a také v souladu s § 6 odst. 1 zákona, tedy

se základními zásadami přiměřenosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení.

S ohledem na to, že se námitky obou navrhovatelů týkají též podmínky, vypořádá je Úřad

společně.

262. Úřad obecně uvádí, že zadávací podmínky zadavatel musí stanovit v mezích příslušných

ustanovení zákona, zejm. pak v mezích základních zásad zadávání veřejných zakázek, jež

jsou uvedeny v § 6 zákona. Stanovení neúčelných podmínek je především v rozporu se

zásadou přiměřenosti, která vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům

značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení.

V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž

omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek

zadavatelem) mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty,

kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění

v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské

soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně)

spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru

dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných

termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec

garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž.

Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení.

Úřad uvádí, že tato zásada se právě nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti

v zadávacím řízení, resp. u podmínek, které přímo determinují okruh potenciálních

dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení či s kterými by mohla být

uzavřena smlouva na veřejnou zakázku.

22

Úřad považuje za vhodné ozřejmit názvosloví, které účastníci sporu tohoto správního řízení v souvislosti

s uvedenou podmínkou používají, kdy se jedná o pojmy jako „střet zájmů,“ nebo podmínka či předcházení „střetu

zájmů.“ Zákon však tento pojem „střet zájmů“ využívá poněkud jiným způsobem, a to v souvislosti se zajištěním

povinnosti provést výběr dodavatele nestrannými osobami, když ustanovení § 44 zákona stanoví, že zadavatel

postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Pojem střet zájmů je tedy zákonem užíván ve vztahu k osobám

na straně zadavatele, jež se podílejí na průběhu zadávacího řízení, a nikoliv dodavatelů, kteří mají zájem účastnit

se zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad uvádí, že odlišně od zadavatele, ale i navrhovatele Inženýring

dopravních staveb a navrhovatele Inženýring TKB, bude v souvislosti s podmínkou čl. 17 zadávací dokumentace

a čl. 5 bod 5.15 návrhu příkazní smlouvy užívat pojem protichůdné zájmy, který zákon v souvislosti s možnými

protichůdnými zájmy zadavatele a dodavatelů užívá v ustanovení § 79 odst. 1 zákona věta druhá (bližší

odůvodnění viz níže).

59

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

263. Se zásadou přiměřenosti jsou úzce spjaty zásady zákazu diskriminace a rovného

zacházení, neboť pokud zadavatel stanoví např. nepřiměřené zadávací podmínky, má

tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje

jej), a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli způsobilí ucházet se

o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána

(přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost být vybraným dodavatelem,

resp. plnit veřejnou zakázku. Úzké propojení zásady zákazu diskriminace se zásadou

přiměřenosti je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno,

že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně

přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky

hospodářské soutěže.

264. Úřad připomíná, že podmínka uvedená v čl. 17 zadávací dokumentace obsahuje

demonstrativní výčet osob či subjektů, s nimiž dle výhrady zadavatele nesmí být

uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, přičemž se jedná zejména o osobu, jenž se

podílela či podílí na přípravě projektové dokumentace nebo vykonává TDI pro

zadavatele v rámci stavby Metra I.D, nebo osobu, jež je přímo či nepřímo ovládána

osobou uvedenou pod bodem výše. V podrobnostech pak zadavatel odkazuje na čl. 5

návrhu příkazní smlouvy, kde je v bodu 5.15 uveden kompletní výčet osob, ve vztahu

k nimž musí příkazník (dodavatel) zajistit, aby se nepodílely na plnění veřejné zakázky,

kdy se jedná zjednodušeně řečeno o projektanta, TDI, autorský dozor, zhotovitele stavby

a další subjekty vykonávajícími technickou, projekční, stavební či jakoukoli jinou

obdobnou činnost v souvislosti se stavbou (včetně jejich poddodavatelů a osob s nimi

jakkoli spolupracujícími) (blíže viz body 186. a 193. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

265. Podle zadavatele je ustanovení čl. 17 zadávací dokumentace (a na něj navazující

ustanovení návrhu příkazní smlouvy) prostředkem pro zcela regulérní omezení účasti

určité části trhu, resp. dodavatelům, kteří mají (mohou nebo budou mít) protichůdný

zájem oproti regulérním zájmům zadavatele, pokud by jejich působení mělo negativní

vliv na řádném plnění veřejné zakázky, a to vzhledem k relevantním skutkovým

okolnostem. Za takové okolnosti zadavatel považuje zejména jeho zájem na objektivní

a nezávislé kontrole na stavbě představující jeden z klíčových infrastrukturních

dopravných projektů v ČR. Zadavatel uvádí, že byl nucen nastavit přísné kontrolní

mechanismy, aby byla bezpečně vyloučena jakákoliv přímá nebo nepřímá podjatost

všech osob zúčastněných na provádění kontrolní a supervizní činnosti zhotovitele

stavby. Zadavatel v tomto kontextu poukazuje zejm. na ustanovení § 79 odst. 1 zákona.

266. V ustanovení § 79 odst. 1 věta druhá zákona se uvádí, že zadavatel může považovat

technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné

zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. Úřad v tomto kontextu

pouze pro úplnost dodává, že dotčená část ustanovení § 79 odst. 1 zákona, hovořící

o možných protichůdných zájmech dodavatelů, je zcela novým institutem, jež byl do

zákonné úpravy vtělen v rámci rekodifikace v roce 2016. Definice nebo výčet

protichůdných zájmů v zákoně obsažen není, důvodová zpráva k zákonu však uvádí

následující: „Za protichůdné zájmy lze považovat například hospodářské zájmy

konkurenta zadavatele, pokud zadavatel působí na trhu (například městské společnosti,

státní podniky, zadavatelé sektorových veřejných zakázek). Nebo situaci kdy nabídku na

veřejnou zakázku na stavební práce podá dodavatel, který má pro zadavatele vykonávat

funkci technického dozoru.“ Z dikce předmětného ustanovení dále vyplývá, že zmíněné

60

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

„protichůdné zájmy“ musejí mít potenciál negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky,

tedy postačí potenciální možnost negativního zasažení plnění veřejné zakázky. Pojme-li

tak zadavatel podezření, že by mohla být negativně ovlivněna kvalita a řádnost plnění

veřejné zakázky, je využití ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé zákona zcela jistě

odůvodnitelné.

267. Úřad tedy konstatuje, že předmětem a smyslem zjišťování protichůdných zájmů

dodavatelů je zajistit, aby jejich zájmy nemohly negativně ovlivnit plnění veřejné

zakázky. V šetřeném případě zadavatel koncipoval výše uvedenou podmínku právě za

účelem vymezení okruhu subjektů, které lze považovat za osoby mající protichůdné

zájmy, jež by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, a jako takovou ji

implementoval do samotné zadávací dokumentace. Tento krok sám o sobě pak Úřad

shledává legitimním, a to zejm. s přihlédnutím k důvodům, které zadavatele vedly

k definování podmínek ohledně protichůdných zájmů, tj. jak je uvedeno výše, potřebě

objektivní a nezávislé kontroly na klíčové stavbě a nastavení maximálních kontrolních

mechanismů, aby byla vyloučena „podjatost“ všech osob zúčastněných na kontrolní

a supervizní činnosti zhotovitele stavby. Současně se pak jedná o krok transparentní, kdy

zadavatel již dopředu ve vztahu ke všem relevantním dodavatelům jasně deklaroval svůj

postup.

268. V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel samozřejmě musí mj. s ohledem na základní

zásady zadávání veřejných zakázek dbát na to, aby stanovil toliko účelné podmínky, tedy

aby u této konkrétní podmínky nastavil hranici pro okruh osob skutečně pouze v rozsahu

nezbytném pro odstranění rizika, že by zájmy těchto osob mohly negativně ovlivnit

plnění veřejné zakázky, jinak by mohlo docházet k bezdůvodnému omezování

hospodářské soutěže.

269. V šetřeném případě se jedná o veřejnou zakázku z oblasti stavebnictví, jejímž

předmětem je poskytování poradenských služeb týkajících se konkrétní stavby, případně

jejich úseků. Zadavatel zjednodušeně řečeno vyloučil shodu subjektu provádějícího

supervizi (kontrolu) technického dozoru investora s projektantem, technickým dozorem

investora, autorským dozorem, zhotovitelem stavby a dalšími subjekty vykonávajícími

technickou, projekční, stavební či jakoukoli jinou obdobnou činnost v souvislosti se

stavbou (včetně jejich poddodavatelů a osob s nimi jakkoli spolupracujícími). K tomu lze

uvést, že v rámci provádění stavby dochází ke styku mnoha osob podílejících se

na různých činnostech a zastávajících různé profese a role, přičemž v případě, že by se

tyto jejich role na dané stavbě nevhodně překrývaly, zcela jistě se může stát, že jejich

zájmy nemusí být vždy v souladu se zájmy zadavatele, který je investorem stavby. Ze

zásadních osob podílejících se na provádění stavby lze jmenovat kromě zhotovitele

stavby mj. projektanta zhotovujícího projektovou dokumentaci pro provedení stavby

a následně i podrobnější realizační dokumentaci stavby. Dále lze zmínit autorský dozor

pro kontrolu souladu stavby s ověřenou projektovou dokumentací stavby a technický

dozor investora, který dozoruje samotné provádění stavby. Přestože tak v právních

předpisech není žádné omezení, z něhož by vyplývalo, že by se dotčené role nesměly

překrývat, tedy TDI by např. nemohl být subjekt, který se podílel i na vypracování

projektové dokumentace, lze nepochybně jisté protichůdné zájmy daných osob mající

potencialitu negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky v takovém případě spatřovat. Lze

si představit například situaci, kdy projektant pro zadavatele vypracoval málo

podrobnou projektovou dokumentaci pro provedení stavby, následně stejný projektant

61

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

působil i jako autorský dozor pro kontrolu souladu stavby s ověřenou projektovou

dokumentací, nebo jako technický dozor (TDI). Pokud by tedy projektant udělal chyby

v projektu pro zadávací dokumentaci, následně by se mohl snažit tyto chyby „zakrýt“

v rámci výkonu autorského dozoru či v rámci činnosti technického dozoru investora.

Hlavním důsledkem takové situace pak může být např. nízká kvalita prací a velké

množství víceprací, které výrazně navyšují cenu stavby. Pokud by tak zadavatel danou

podmínku nestanovil, či ji stanovil v jiném rozsahu, mohlo by dojít k situaci, kdy by

subjekt vykonávající současný technický dozor investora kontroloval sám sebe, což i sám

navrhovatel Inženýring dopravních staveb přiznává, že není přijatelné. Ve stejném duchu

pak není vhodné, aby byl vybraným dodavatelem, a tedy šetřenou veřejnou zakázku

realizoval například zhotovitel stavby či projektant atd. Úřad tak s ohledem na výše

uvedené dospěl k závěru, že zájmy supervizora TDI a zadavatelem vymezených subjektů

lze považovat za potencionálně protichůdné s negativním vlivem na plnění veřejné

zakázky, např. v podobě rizika vzniku vícenákladů či prodražení stavebních prací, a to mj.

i s ohledem na možnost „krytí“ pochybení daného subjektu učiněného při výkonu jedné

role v rámci role druhé. Současně nelze ani přisvědčit argumentaci navrhovatele

Inženýring dopravních staveb, že by bylo možné využít „mírnější“ variantu této

podmínky a omezit osobu supervizora tak, aby k okamžiku uzavření smlouvy na veřejnou

zakázku nebyl současným TDI. V takovém případě by totiž dle názoru Úřadu riziko

protichůdných zájmů přetrvávalo v podobě supervize své vlastní činnosti, kterou TDI

předtím vykonával, tedy kontroly podkladů a materiálů, které sám vytvořil.

270. S odkazem na shora uvedené Úřad uzavírá, že neshledal, že by zadavatel stanovil

dotčené zadávací podmínky excesivně, a tedy v rozporu se zásadou přiměřenosti,

zásadou zákazu diskriminace a ust. § 36 odst. 1 zákona, když zejména zadavatele vedly

k vymezení těchto podmínek legitimní důvody a zadavatel stanovením uvedených

zadávacích podmínek ani dle názoru Úřadu bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž,

když je daná podmínka dle názoru Úřadu koncipovaná přiměřeně vzhledem k jejímu čelu

a cíli zadávacího řízení.

271. Současně se Úřad vypořádává s námitkou navrhovatele Inženýring TKB, který uvádí, že

zadávací podmínky jsou v tomto bodě neurčité a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, neboť

zadavatel v čl. 17 zadávací dokumentace použil pojem „zejména“ a dle navrhovatele

Inženýring TKB není postaveno na jisto, na koho se předmětná zadávací podmínka

vztahuje.

272. Podmínka protichůdných zájmů, která je obsažena v čl. 17 zadávací dokumentace (viz

bod 186. odůvodnění tohoto rozhodnutí), obsahuje základní, příkladmý (viz užité slovo

zejména) výčet subjektů, se kterými nesmí být dle zadavatele uzavřena smlouva na

veřejnou zakázku, nicméně v podrobnostech pak zadavatel odkazuje na čl. 5 bod 5.15

návrhu příkazní smlouvy, který obsahuje již konkrétní, uzavřený výčet subjektů, kterých

se má daná podmínka týkat. V tomto kontextu tak nelze přisvědčit námitce navrhovatele

Inženýring TKB, že by měla být dotčená podmínka neurčitá a v rozporu s § 36 odst. 3

zákona kvůli slovu „zejména“ užitému v čl. 17 zadávací dokumentace, kdy je třeba

především akcentovat, že zadávací podmínky musí být vždy vykládány ve svém souhrnu

a v návaznosti na ostatní zadavatelem stanovené zadávací podmínky, přičemž

v šetřeném případě obě dotčené zadávací podmínky ve své kombinaci obsahují

konkrétní, uzavřený výčet subjektů, na které daná podmínka dopadne. Lze pak doplnit,

že v rámci čl. 5 bodu 5.15 návrhu příkazní smlouvy lze u každého ze subjektů nalézt

62

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

dostatečně určitou definici umožňující identifikaci takových subjektů, na něž se daná

podmínka vztahuje (viz bod 193. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V tomto kontextu

Úřad podotýká, že uvedenou zadávací podmínku je navíc nutno dle názoru Úřadu

vykládat racionálně tak, že se jedná o osoby, jejichž činnost se veřejné zakázky týká v tom

smyslu, že případný protichůdný zájem může mít relevantní důsledky pro plnění veřejné

zakázky, tedy zejm. osoby, jež mají možnost ovlivnit zejména kvalitu, v jaké bude

poptávané plnění poskytováno. Otázku, zda některý ze subjektů spadá či nespadá pod

uvedenou definici, lze pak dle Úřadu přezkoumat, a tedy i namítat, až při uplatnění této

zadávací podmínky zadavatelem, tedy až v rámci postupu zadavatele, který konkrétnímu

subjektu sdělí, že jej považuje za osobu s protichůdnými zájmy ve vztahu k veřejné

zakázce. Teprve v tomto okamžiku lze objektivně posoudit, zda je aplikace dané zadávací

podmínky ze strany zadavatele legitimní ve vztahu ke konkrétní osobě namítající onu

nesprávnost uplatnění této podmínky. Zadávací podmínka uvedená v čl. 17 zadávací

dokumentace (v kontextu zadávací podmínky uvedené v čl. 5 bodu 5.15 návrhu příkazní

smlouvy) tak dle Úřadu nevykazuje ani v tomto kontextu rozpor se zásadou

transparentnosti, resp. § 36 odst. 3 zákona.

273. Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že nepřehlédl argumentaci navrhovatele

Inženýring dopravních staveb uvedenou v jeho návrhu 1, že podmínka protichůdných

zájmů je nepřiměřená právě z důvodu, že zadavatel sloučil dvě odlišná plnění (tedy

v intencích již výše vypořádávané námitky, že zahrnul do zadávacích podmínek výhradu

změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku – viz bod 13. a násl. odůvodnění tohoto

rozhodnutí). Navrhovatel Inženýring dopravních staveb sám uznává, že nemůže

kontrolovat sám sebe jakožto supervizor, jelikož v současné době je to právě on, kdo

vykonává činnosti současného TDI stavby. Úřad proto chápe argumentaci navrhovatele

Inženýring dopravních staveb tak, že právě propojením těchto dvou podmínek v rámci

jednoho zadávacího řízení dochází dle názoru navrhovatele Inženýring dopravních

staveb k rozporu se zákonem, když je uplatněním podmínky protichůdných zájmů

navrhovateli Inženýring dopravních staveb znemožněno účastnit se zadávacího řízení na

služby, které jsou předmětem vyhrazené změny závazku. Rovněž navrhovatel Inženýring

TKB pak argumentuje obdobně, že aplikací vyhrazené změny závazku dojde

k nezákonnému omezení relevantního trhu, neboť zadavatel omezil účast v zadávacím

řízení určitému okruhu dodavatelů, kdy toto omezení nemá žádnou relevanci při aplikaci

opčního plnění.

274. Úřad v reakci na výše uvedenou argumentaci navrhovatele Inženýring dopravních staveb

a navrhovatele Inženýring TKB sděluje, že z důvodu provázanosti obou zadávacích

podmínek, tj. podmínky protichůdných zájmů podle čl. 17 a podmínky vyhrazené změny

závazku uvedené mj. v čl. 20 zadávací dokumentace, můžou v rámci plnění veřejné

zakázky nastat situace, kdy se kombinace uvedených zadávacích podmínek může jevit

jako tvrdá či přísná, resp. kdy do jisté míry může přinést i omezení soutěže relevantních

dodavatelů o předmět plnění vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

Úřad v této souvislosti, obdobně jak již bylo uvedeno výše, připomíná, že ve vztahu

k vyhrazené změně závazku dovodil legitimnost důvodů zadavatele vedoucích k jejímu

vymezení, stejně tak pak dovodil tuto legitimnost ve vztahu k podmínce „protichůdných

zájmů“. Současně poskytování plnění na základě vyhrazené změny závazku je omezeno

na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však po dobu 2 let, jedná se tedy pouze o jisté

překlenovací období řešící nastalou eventualitu a zabraňující vážným důsledkům

63

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

v podobě pozastavení činností na významné stavební zakázce. Úřad akcentuje i to, že je

v rámci veřejné zakázky za dané situace logicky žádané, aby osoba, která následně

nastoupí na místo samotného TDI poté, co bude vyhrazená změna závazku aktivována,

znala podrobnosti stavby a její aktuální stav, případně byla již obeznámena s veškerou

dokumentací a obecně s veškerými procesy probíhajícími na stavbě, a to právě vzhledem

k původně vykonávané supervizi TDI na této stavbě. Navíc, nelze odhlédnout ani od

možnosti zadavatele ve chvíli, kdy nebude možné realizovat plnění veřejné zakázky

z předem neočekávaných příčin, zadat plnění odpovídající vyhrazené změně závazku

v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, které by v takovém případě přicházelo v úvahu

za splnění podmínek podle § 63 a násl. zákona. Úřad proto uzavírá, že i přes to, že spojení

daných zadávacích podmínek může mít do jisté míry vliv na soutěž relevantních

dodavatelů o předmět plnění vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku,

nepovažuje stanovení příslušných zadávacích podmínek za excesivní při poměření

legitimních důvodů vedoucích zadavatele k jejich stanovení a případného dopadu na

relevantní trh. Úřad v tomto kontextu taktéž připomíná, že výhrada změny závazku,

a tedy ani uvedená kombinace obou zadávacích podmínek, se v průběhu realizace

veřejné zakázky vůbec nemusí projevit, neboť zadavatel v celém průběhu trvání veřejné

zakázky ani nemusí přistoupit k aplikaci vyhrazené změny závazku ze smlouvy na

veřejnou zakázku. Úřad tak nemá za to, že by ani dotčená námitka měla vést ke

konstatování nezákonnosti vedoucí k uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 3

zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. K tomu Úřad doplňuje, že zrušení

zadávacího řízení má být nápravným opatřením ultima ratio, tedy musí být užito jen

tehdy, kdy je odůvodněno závažností pochybení zadavatele a jej v případech, kdy

neexistuje jiná alternativa, přičemž současně platí je vždy třeba brát ohled na vzájemnou

souvislost a intenzitu případného pochybení na samotný výsledek zadávacího řízení

(výběr dodavatele či nabídky). I v tomto kontextu pak Úřadu nezbývá než uzavřít, že ani

případné omezení soutěže relevantních dodavatelů o předmět plnění vyhrazené změny

závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku by za dané situace nemělo s ohledem na výše

uvedené skutečnosti vést k takovémuto zásahu do zadávacího řízení.

275. Úřad proto shrnuje, že nemá za to, že by bylo nápravné opatření ve formě zrušení

zadávacího řízení z výše uvedeného důvodu přiměřené a účelné, a to s ohledem na

zásadu ultima ratio, tj. kdy zrušení zadávacího řízení musí být odůvodněno závažností

pochybení zadavatele a lze jej ukládat jen v případech, kdy neexistuje jiná alternativa.

276. Úřad uzavírá, že zadavatel uvedením podmínky protichůdných zájmů v čl. 17 zadávací

dokumentace a v čl.15 bodě 5.15 návrhu příkazní smlouvy se ani v tomto kontextu

nedopustil excesu odůvodňujícího uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení

zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

K namítané smluvní podmínce uvedené v čl. 5 bodu 5.9 návrhu příkazní smlouvy

277. Navrhovatel Inženýring TKB dále napadá smluvní podmínku stanovenou v závazném

návrhu příkazní smlouvy, konkr. v čl. 5 bodu 5.9., který stanoví povinnost příkazníka na

výzvu do tří pracovních dnů poskytnout příkazci stanovisko ke konkrétní záležitosti

související s činností dle smlouvy. Dle navrhovatele Inženýring TKB je daná smluvní

podmínka neurčitá, neboť z ní nevyplývá rozsah, počet, ani forma požadovaných

stanovisek, což znemožňuje podání porovnatelných nabídek. K tomu navrhovatel

Inženýring TKB podotýká, že z Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 8. 2022

64

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

vyplývá, že požadavek na stanovisko není posuzován jako vícepráce nad rámec

měsíčního paušálu (blíže viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

278. Úřad k uvedenému primárně uvádí, že smluvní podmínky představují specifickou část

zadávací dokumentace, která reflektuje potřeby zadavatele. S tím také souvisí omezená

přezkumná pravomoc Úřadu ve vztahu ke smluvním podmínkám – jestliže konkrétní

soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by

atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky, a současně taková podmínka ani

není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení, pak Úřad není příslušný

k posuzování její vhodnosti, resp. přiměřenosti. Úřad je tak v tomto ohledu přezkumem

limitován a nepřísluší mu hodnotit obsah smluvních ujednání stanovených zadavatelem,

nevyplývá-li z nich zjevný exces.

279. Úřad k uvedenému doplňuje, že zákon nestanoví, jaké smluvní podmínky mají být

obsahem smlouvy uzavřené na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Vymezení

smluvních podmínek tak zákon ponechává na uvážení smluvních stran, kdy je zřejmé, že

se zde promítnou potřeby a požadavky zadavatele, neboť právě ten nejlépe ví, co

potřebuje a za jakých podmínek. Záleží proto na úvaze zadavatele, jakým způsobem si

stanoví rozsah smluvních podmínek. Je ovšem zapotřebí zdůraznit, že zadavatel nesmí

k vymezení smluvních podmínek přistupovat zcela libovolně; tedy musí při jejich

vymezení brát v potaz i základní zásady zadávacího řízení uvedené v ustanovení § 6

zákona, které mají zajistit to, aby smluvní podmínky nebyly zadavatelem formulovány

zjevně excesivně.

280. Na základě výše uvedeného a s ohledem na svou omezenou působnost na poli

přezkoumání nastavení smluvních a obchodních podmínek stanovených v zadávací

dokumentaci přistoupil Úřad k posouzení, zda se u výše uvedené smluvní podmínky,

kterou navrhovatel Inženýring TKB svým návrhem napadá, jedná o zjevný exces, jenž by

atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky, resp. zda není dotčené podmínka

netransparentní, jak namítá navrhovatel Inženýring TKB.

281. Úřad je toho názoru, že se v případě šetřené smluvní podmínky jedná o standardní

a legitimní požadavek zadavatele, který plyne ze samotné povahy předmětu plnění

a uzavírané smlouvy. Předmětem plnění je výkon supervize TDI na rozsáhlé stavbě

Metra I.D, který bude mj. spočívat v kontrole určitých činností prováděných ze strany

TDI soupisu stavebních prací dle příslušných právních předpisů, kontrole souladu

realizovaných částí díla vůči stavebnímu povolení apod., kde lze z logiky věci možnost

určitého vyžádání názoru či stanoviska dodavatele provádějící dotčenou supervizi

předpokládat. Na plnění veřejné zakázky má být uzavřena příkazní smlouva, u které se

z povahy věci taktéž dají očekávat pokyny příkazce (zadavatele) k podání vysvětlení

činěných kroků během plnění daného smluvního závazku. Jak uvedl i sám zadavatel

v rozhodnutí o námitkách 1, lze předpokládat, že se s největší pravděpodobností bude

jednat o odůvodnění určité situace či názoru dodavatele, který bude zadavatel

požadovat blíže objasnit. Předmětný článek návrhu příkazní smlouvy tak tento postup

deklaruje dopředu a není na něm nic neobvyklého, resp. excesivního. Předmětná

zadávací podmínka je současně dle Úřadu dostatečně jasně definována, a to i bez ohledu

na namítanou absenci rozsahu a formy požadovaného stanoviska. Zároveň nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávací dokumentaci uváděl všechny smluvní podmínky do

úplných podrobností, kdy i s ohledem na povahu dané smluvní podmínky a celého

smluvního vztahu není ani v možnostech zadavatele, aby dopředu přesně určil, kolik

65

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

a v jakém rozsahu bude potřeba stanovisek k činnosti dodavatele dle smlouvy, neboť

tato skutečnost se bude odvozovat od samotného plnění smlouvy ze strany dodavatele

a jeho eventualit. K tomu je nutné doplnit, že naopak neurčení konkrétních parametrů

hovoří spíše ve prospěch dodavatele, kdy není vázán, v jakém konkrétním rozsahu

a formě musí předmětné stanovisko poskytnout.

282. Je pak třeba také připomenout, že lze obecně legitimně očekávat poctivé jednání ze

strany zadavatele, který nebude tento požadavek s ohledem na zásadu poctivého

jednání v soukromoprávních vztazích zneužívat.

283. K tomu Úřad doplňuje, že všichni potenciální dodavatelé byli s touto podmínkou

srozuměni, neboť tato byla obsažena v závazném návrhu příkazní smlouvy. S ohledem

na již výše uvedené (zejm. předpokládaný charakter případného objasnění i zásadu

poctivého jednání) pak lze předpokládat, že náklady na požadovaná stanoviska nebudou

tak zatěžující, aby si potencionální dodavatel v rámci své činnosti nedokázal uvedenou

smluvní podmínku vyhodnotit a příp. ji brát v potaz při naceňování své nabídky, resp.

jedná se dle Úřadu o běžné podnikatelské riziko. K tomu Úřad připomíná, že je na

každém z dodavatelů, aby si jemu hrozící rizika vyhodnotil a posoudil, zda i přes jejich

existenci je pro něj účast v zadávacím řízení výhodná, či nikoliv, přičemž pokud se pro

účast v zadávacím řízení rozhodne, je na něm, aby svou nabídku koncipoval tak, aby tato

rizika, pokud možno, co nejvíce eliminoval (zejména jejich zohledněním v nabídkové

ceně). V souvislosti s tím Úřad doplňuje, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek

obdržel celkem 4 nabídky, kdy dotčení dodavatelé zjevně byli ochotni přijmout danou

zadávací podmínku a stanovit nabídkovou cenu, tudíž ani uvedené nesvědčí

o excesivnosti dané zadávací podmínky.

284. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že smluvní podmínku

vztahující se k povinnosti příkazníka poskytnout na výzvu příkazce své stanovisko k určité

záležitosti týkající se činnosti dle smlouvy nelze považovat za excesivní v tom smyslu, že

by dodavatelům bránila v účasti v zadávacím řízení, a ani za netransparentní, tudíž

nezákonnou.

Závěr

285. Na základě shora předestřených skutečností Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona

o zamítnutí návrhu navrhovatele Inženýring dopravních staveb a zamítnutí návrhu

navrhovatele Inženýring TKB, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného

opatření, jak je uvedeno ve výroku I a ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b)

zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají

66

Č.j.: ÚOHS-01899/2023/500

Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná

uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

2. Inženýring dopravních staveb a.s., Branická 514/140, 147 00 Praha 4

3. Matěj Uher, Na Klaudiánce 598/8, 147 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

67

", "next": 0}