{"html": "<div class=\"doc\"><p>na tom, aby jeho formulace takové byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část</p><p>kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele,</p><p>přičemž tomuto musí odpovídat i závazek k plnění.</p><p>147. Vymezení poddodavatelského závazku společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. je v čl. III.</p><p>smlouvy o poddodávce omezeno na konstatování, že společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o.</p><p>zavazuje poskytnout vybranému dodavateli práva a věci, s nimiž bude tento oprávněn</p><p>disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jmenovaný</p><p>poddodavatel prokázal splnění kvalifikace. Smlouva o poddodávce dále pak stanoví, že</p><p>společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o. bude v rámci plnění předmětu koncese realizovat</p><p>supervizi a veškerou další kontrolní činnost související s provozem kanalizace pro veřejnou</p><p>potřebu, přičemž současně poskytne dodavateli potřebné know-how pro účely plnění</p><p>koncesních smluv. Současně je však uvedeno, že společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o.</p><p>nebude provádět část plnění vymezenou v bodu 5.1. zadávací dokumentace, kterou není</p><p>možné realizovat prostřednictvím poddodavatele. V kontextu výše uvedeného se tak</p><p>vymezení písemného závazku společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. ve smlouvě</p><p>o poddodávce jeví jako nejasné, potažmo nedostatečné, neboť obsah předmětného</p><p>poddodavatelského závazku žádným způsobem nevypovídá o tom, jaký okruh činností by</p><p>poddodavatel vybraného dodavatele při plnění šetřené koncese měl, resp. vůbec mohl plnit,</p><p>aby byla naplněna podstata významné služby dle bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace,</p><p>a současně byl zachován požadavek zadavatele na omezení poddodavatelského plnění</p><p>v rozsahu bodu 5.1. zadávací dokumentace. Ze smlouvy o poddodávce vyplývá pouze to, že</p><p>společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o. plánuje realizovat „supervizi a veškerou další kontrolní</p><p>činnost související s provozem kanalizace pro veřejnou potřebu“, což však zcela jistě</p><p>neodpovídá komplexnímu provozování kanalizace, tedy významné službě dle bodu 2.6.2.</p><p>písm. c) zadávací dokumentace. V této souvislosti navíc Úřad poukazuje na závěry jím</p><p>provedeného šetření trhu, ze kterých vyplynulo, že supervize a kontrolní činnost při provozu</p><p>kanalizace dle většiny oslovených subjektů spadá mezi manažerské a organizační řízení</p><p>dotčené kanalizační sítě na strategické úrovni (blíže viz bod 135. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí), jež je taktéž součástí provozu kanalizační sítě. Úřad na tomto místě shrnuje, že</p><p>obsah poddodavatelské smlouvy tedy nepodporuje tvrzení zadavatele, podle kterého bylo</p><p>referenci ve smyslu bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace možno prokazovat</p><p>subdodavatelsky, právě naopak.</p><p>148. Nad rámec výše uvedeného Úřad konstatuje, že ani sám zadavatel v průběhu šetřeného</p><p>koncesního nepřinesl konkrétní argumentaci, podle níž by bylo možné realizovat významnou</p><p>službu dle bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace poddodavatelsky, aniž by přitom</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>dotčený poddodavatel vykonával činnosti ve smyslu bodu 5.1. zadávací dokumentace.</p><p>Zadavatel se omezil pouze na obecná tvrzení spočívající v tom, že činnost „řízení provozu</p><p>kanalizačních sítí“ nelze zaměňovat s komplexní významnou službou, jejíž předmětem je</p><p>provozování kanalizace a v této souvislosti dodal, že činnost „řízení provozu kanalizačních sítí“</p><p>je pouze jednou z dílčích činností vykonávaných v rámci provozování vodohospodářské</p><p>infrastruktury, kterou je možné systematicky a organizačně vyčlenit z procesu provozování</p><p>kanalizace a vykonávat ji prostřednictvím subjektu odlišného od samotného provozovatele.</p><p>Zadavatel však naprosto pominul ostatní jím vymezené činnosti v bodu 5.1 zadávací</p><p>dokumentace, jež taktéž nemohou být vykonávány osobou odlišnou od vybraného dodavatele</p><p>a jež (jak bylo výše podrobně vysvětleno) jsou běžné činnosti při provozu kanalizace, které jsou</p><p>s procesem provozu kanalizace nezbytně spjaty. Navíc uvedené tvrzení zadavatele neodpovídá</p><p>ani zjištěným skutečnostem v rámci šetření trhu a ostatně ani obsahu smlouvy o poddodávce,</p><p>která, jak již Úřad konstatoval výše, omezuje rozsah poddodavatelského závazku společnosti</p><p>STAVOKOMPLET spol. s r.o. na supervizní a kontrolní činnost související s provozem kanalizace,</p><p>nikoli na běžné provozní činnosti vykonávané při provozu kanalizace.</p><p>149. Úřad dále na tomto místě považuje za nutné vyjádřit se i k tvrzení zadavatele spočívajícím</p><p>v tom, že za vybraného dodavatele je nutno považovat i společnost STAVOKOMPLET spol.</p><p>s r.o., neboť jmenovaná společnost tvoří s vybraným dodavatelem koncern, a je tak v souladu</p><p>s § 105 odst. 2 zákona oprávněna bez jakéhokoli omezení plnit i významné činnosti vyhrazené</p><p>pouze vybranému dodavateli a prokazovat technickou kvalifikaci navázanou na dotčené</p><p>významné činnosti.</p><p>150. K výše uvedenému Úřad sděluje, že z komentářové literatury vyplývá, že existence koncernu</p><p>je podmíněna kumulativním splněním souboru materiálních a formálních podmínek. Mezi</p><p>materiální podmínky náleží v prvé řadě jednotné řízení, tedy možnost řídící osoby sledovat</p><p>a prosazovat koncernovou politiku, dále dlouhodobé prosazování koncernového zájmu a také</p><p>jednotná, koordinovaně a koncepčně řízená koncernová politika. Formální podmínku</p><p>představuje uveřejnění informace o faktu existence koncernu na webových stránkách všech</p><p>jeho členů.7</p><p>151. Úřad konstatuje, že z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z webových stránek vybraného</p><p>dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o., není zřejmá deklarace o existenci</p><p>koncernu, jehož členy by byli jmenovaní dodavatelé. Daná informace by však při existenci</p><p>koncernu měla být s ohledem § 79 zákona o obchodních korporacích běžně dostupná a snadno</p><p>dohledatelná. Pokud jde o znaky koncernu v materiálním smyslu, jejich naplnění vyloučil sám</p><p>vybraný dodavatel, když v rámci objasnění nabídky č. 3 uvedl, že i přes majetkové propojení</p><p>vybraného dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. „nejsou doposud mezi</p><p>dotčenými společnostmi nastaveny veškerá pravidla naplňující koncernové propojení a dle jeho</p><p>názoru tak nelze hovořit o koncernu společností jako takovém“.</p><p>152. Ve světle výše uvedených zjištění je Úřad nucen konstatovat, že v případě vybraného</p><p>dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. nejsou znaky koncernu naplněny, pročež</p><p>nelze výše jmenovanou společnost považovat za vybraného dodavatele ve smyslu § 105</p><p>7</p><p>Srov. Komentář k § 79 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních</p><p>korporacích“) (viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3.</p><p>vydání. Praha: C. H. Beck, Systém Beck-online).</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>odst. 2 zákona a tato tak není oprávněna plnit významné činnosti vyhrazené pouze vybranému</p><p>dodavateli.</p><p>153. Úřad také musí odmítnout snahu zadavatele o „automatické“ přičtení reference společnosti</p><p>STAVOKOMPLET spol. s r.o. vybranému dodavateli z titulu, že vybraný dodavatel je dceřinou</p><p>společností společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. Úřad předně odkazuje na rozhodnutí</p><p>Úřadu č. j. ÚOHS-S185/2012/VZ-11529/2012/550/MLa ze dne 3. 9. 2012, ve kterém bylo</p><p>konstatováno, že „uchazeč, případně subdodavatel (v případě, kdy uchazeč prokazuje chybějící</p><p>část kvalifikace subdodavatelsky), je při prokazování kvalifikace oprávněn využít i referenčních</p><p>zakázek společností, které s ním tvoří stejný koncern, pokud prokáže, že při plnění zakázky bude</p><p>disponovat zdroji ostatních členů koncernu, a to v rozsahu nezbytném pro zhotovení zakázky.</p><p>Není tedy nutné předkládat společnou nabídku či využít ostatních členů koncernu jako</p><p>subdodavatelů“. Předseda Úřadu dále v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R325/2013/VZ18629/2014/321/IPs ze dne 5. 9. 2014 dovodil, že z rozsudku Soudního dvora Evropské unie</p><p>C-389/92 „plyne, že ‚v případě, kdy v důsledku holdingových vazeb dodavatel reálně disponuje</p><p>zázemím, které mu umožňuje reálně plnit předmět veřejné zakázky, je namístě, aby tato</p><p>skutečnost byla uznána jako dostatečný důkaz jeho způsobilosti‘. Nelze se však již ztotožnit</p><p>s výkladem navrhovatele, že společnosti ze stejného holdingu si navzájem poskytují takové</p><p>zázemí, které umožňuje, aby kterákoliv z nich použila k prokázání kvalifikace doklady vztahující</p><p>se k některé z nich. Takové tvrzení by bylo možné přijmout ve vztahu mateřské společnosti ke</p><p>společnostem dceřiným, kde ovládající společnost může uplatňovat vliv ve společnosti</p><p>ovládané. Nelze však bez dalšího tvrdit totéž ve vztahu ovládané společnosti ke společnosti</p><p>ovládající, stejně tak ve vztahu sesterských společností. To vyplývá i ze znění § 74 zákona č.</p><p>90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních</p><p>korporacích) v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích) […] Z uvedeného je</p><p>zřejmé, že ovládající osoba uplatňuje rozhodující vliv na ovládané, nikoliv však naopak. […] To</p><p>ostatně koresponduje s další podmínkou, jež je uvedena v citovaném rozsudku C-389/92, a na</p><p>niž správně odkázal Úřad, a to, že je třeba, aby společnost (člen holdingu) prokazující kvalifikaci</p><p>prostřednictvím jiného člena holdingu skutečně prokázala, že s prostředky společnosti, se</p><p>kterou ji pojí holdingové vztahy, může disponovat. Stejný závěr vyplývá i z rozsudku SDEU, ve</p><p>věci C-176/98 Host Italia SpA v. Comune di Cagliari, který ve svém odůvodnění obsahuje výklad</p><p>směrnice č. 92/50/EHS, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, podle</p><p>kterého je dovoleno poskytovateli služeb prokázat, že splnil ekonomická, finanční a technická</p><p>kritéria pro účast v zadávacím řízení odkazem na způsobilost jiných subjektů, bez ohledu na</p><p>právní povahu spojení, které s nimi má, za předpokladu, že je schopen prokázat, že má</p><p>skutečně k dispozici prostředky těchto subjektů nezbytné k provedení zakázky.“. Z citované</p><p>rozhodovací praxe Úřadu tak vyplývá, že v případě mateřské společnost by bylo možné</p><p>uvažovat o tom, že může (bez dalšího) prokazovat splnění kvalifikace prostřednictvím svých</p><p>dceřiných společností, avšak dceřiné společnosti mohou chybějící kvalifikaci prokazovat</p><p>prostřednictvím mateřské společnosti nebo dalších členů koncernu pouze při současném</p><p>prokázání toho, že při plnění zakázky budou disponovat zdroji dotčených členů koncernu, a to</p><p>v rozsahu nezbytném pro zhotovení zakázky.</p><p>154. Úřad ve světle shora uvedených skutečností konstatuje, že nejen, že již výše dovodil a vybraný</p><p>dodavatel to sám potvrzuje, že v případě vybraného dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET</p><p>spol. s r.o. nejsou znaky koncernu naplněny, nicméně v daném případě je vztah obou</p><p>společností takový, že je to právě společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o., která vlastní 100 %</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>podílu vybraného dodavatele, tudíž v posuzovaném případě nelze přímo dovozovat, že by</p><p>z důvodu existence ovládacího vztahu jmenované společnosti vůči vybranému dodavateli</p><p>mohl vybraný dodavatel jakožto „dceřiná“ společnost uplatňovat rozhodovací pravomoci</p><p>ohledně dispozice se zdroji určenými pro plnění předmětu koncese (přičemž vybraný</p><p>dodavatel ani nijak uvedenou dispozici neprokázal). Vybraný dodavatel tedy nebyl oprávněn</p><p>postupovat ve „zvýhodněném režimu“ prokazování kvalifikace prostřednictvím člena</p><p>koncernu.</p><p>155. Úřad tak uzavírá, že nebylo možné k prokázání kvalifikace dle bodu 2.6.2. písm. c) zadávací</p><p>dokumentace přijmout reference společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o., které pro tento účel</p><p>vybraný dodavatel předložil.</p><p>K referenci Horoměřice</p><p>156. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že vybraný dodavatel v rámci jím podané</p><p>žádosti o účast zadavateli předložil seznam významných služeb, které tento realizoval za</p><p>poslední 3 roky. Součástí výše specifikovaného seznamu významných služeb byla též reference</p><p>Horoměřice, v jejímž popisu vybraný dodavatel mj. uvedl, že daná reference byla realizována</p><p>ve prospěch obce o velikosti více než 3,5 tis. trvale bydlících obyvatel. V návaznosti na žádost</p><p>o objasnění č. 1 vybraný dodavatel aktualizoval předmětný seznam významných služeb, když</p><p>v popisu reference Horoměřice nově uvedl, že počet obyvatel dané obce dosahuje 5 080 trvale</p><p>bydlících obyvatel namísto původního počtu 3 500 obyvatel.</p><p>157. Přestože zadavatel v bodě 4 výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného</p><p>dodavatele uznal referenci Horoměřice k prokázání splnění technické kvalifikace dle bodu</p><p>2.6.2. písm. a), b) a d) zadávací dokumentace, z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že dle</p><p>něj i sám vybraný dodavatel vlastními kapacitami splnil požadavky na technickou kvalifikaci ve</p><p>smyslu bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace, a to právě referencí Horoměřice, proto</p><p>Úřad posoudil i uvedenou skutečnost.</p><p>158. V této souvislosti Úřad nejprve uvádí, že se neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že</p><p>zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 46 zákona, když vybranému dodavateli</p><p>dodatečně umožnil „rozšířit“ referenci Horoměřice tak, aby tato vyhovovala zadávacím</p><p>podmínkám, přičemž tak učinil až ve druhé fázi koncesního řízení, tj. ve fázi podávání nabídek,</p><p>a nikoli ve fázi prokazování kvalifikace. Úřad v obecnosti uvádí, že zadavatel je podle § 46 odst.</p><p>1 zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů</p><p>a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu</p><p>zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění</p><p>jejich nabídek o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je</p><p>oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka</p><p>účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije. Úřad dále v obecnosti konstatuje,</p><p>že institut objasnění nabídky podle § 46 zákona je zadavatel oprávněn využívat rovněž</p><p>i v koncesním řízení, neboť dle ustanovení § 174 odst. 1 zákona platí, že zadavatel v případě</p><p>veřejných zakázek, které jsou koncesemi na stavební práce nebo koncesemi na služby (jako je</p><p>tomu v posuzovaném případě) postupuje podle části osmé zákona, a dále použije část první,</p><p>část druhou, část sedmou hlavu I a část desátou až třináctou zákona, není-li stanoveno jinak.</p><p>Úřad dále uvádí, že podle § 46 odst. 2 zákona lze u nabídky dodavatele provést její doplnění</p><p>nebo objasnění pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení.</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>Úřad na tomto místě akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu</p><p>nabídky, ale toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna</p><p>původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena,</p><p>případně je uvedena na pravou míru. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se</p><p>prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti</p><p>rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání</p><p>nabídek. Ve vztahu ke stanovení lhůt pro objasnění či doplnění požadovaných údajů Úřad</p><p>v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen ve své žádosti o objasnění dle § 46 odst. 1</p><p>zákona stanovit dotazovanému účastníkovi zadávacího řízení přiměřenou lhůtu k objasnění či</p><p>doplnění požadovaných údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Je přitom na uvážení zadavatele,</p><p>jaká doba je dle něj přiměřená. Přiměřenost lhůty je tak odvislá od vůle a potřeb zadavatele</p><p>a měla by se vždy vztahovat k obsahu a složitosti materie, kterou zadavatel požaduje objasnit</p><p>či doplnit. Stanovení předmětné lhůty je tedy zcela v kompetenci zadavatele, přičemž zásada</p><p>přiměřenosti by mohla být z pohledu Úřadu porušena pouze v případě výrazného excesu.</p><p>K výše uvedenému Úřad doplňuje, že i pokud je účastník řízení již v pozici vybraného</p><p>dodavatele, je možné jej vyzývat podle § 46 zákona k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů,</p><p>vzorků nebo modelů. Smyslem ustanovení § 46 zákona je totiž především vyhnutí se takovému</p><p>formalismu, který by zadavatele nutil vyloučit účastníka plně způsobilého k plnění veřejné</p><p>zakázky na základě chyb a nejasností, které nemají vliv na hodnocení nabídky, a to ať už je</p><p>v pozici dodavatele či již vybraného dodavatele (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.</p><p>ÚOHS-R0053/2024/VZ, č. j. ÚOHS-16822/2024/161 ze dne 24. 4. 2024). Úřad na základě výše</p><p>uvedeného konstatuje, že v nyní šetřené věci neshledal porušení § 46 zákona ze strany</p><p>zadavatele, když tento umožnil vybranému dodavateli doplnění nových údajů týkajících se</p><p>reference Horoměřice předložené za účelem prokázání technické kvalifikace, neboť takové</p><p>nově doložené údaje nejsou předmětem hodnocení a zároveň nedochází ke změně předmětu</p><p>nabídky, pročež se jedná o situaci, kterou § 46 odst. 2 zákona povoluje.</p><p>159. Úřad již výše uvedl, že zadavatel v bodě 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace požadoval</p><p>doložení významné služby, jejíž podstatou je kontinuální provozování kanalizace pro veřejnou</p><p>potřebu zajišťujících odvádění odpadních vod z území obce, jejíž velikost je alespoň 5 000</p><p>trvale bydlících obyvatel. V této souvislosti Úřad připomíná, že pojmem „kontinuální</p><p>provozování“ se dle výše specifikovaného ustanovení zadávací dokumentace rozumí</p><p>nepřetržité provozování příslušné významné služby po dobu minimálně 2 let.</p><p>160. Zadavatel v této souvislosti cituje vyjádření vybraného dodavatele obsažené v objasnění</p><p>nabídky č. 1, ve kterém tento uvedl, že z bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace nelze</p><p>dovodit, že by předmětná reference musela být realizována ve prospěch obce, jež dosahuje</p><p>velikosti alespoň 5 000 trvale bydlících obyvatel po celou dobu kontinuálního provozování</p><p>dané reference. Rozhodující skutečností dle názoru vybraného dodavatele, potažmo tedy</p><p>i zadavatele zůstává, že reference Horoměřice byla realizována pro obec, která požadovaného</p><p>minimálního počtu obyvatel v průběhu této realizace dosáhla. Právě na výše použitý termín</p><p>„kontinuální provozování“ poukazuje jedna z námitek návrhu, kdy podle názoru navrhovatele</p><p>reference Horoměřice neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace, a to s ohledem na</p><p>skutečnost, že referenční plnění nebylo realizováno na území obce, jež by dosahovala velikosti</p><p>5 000 trvale bydlících obyvatel po celou dobu provozování dané reference.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>161. Úřad s ohledem na dotčenou námitku přistoupil k výkladu předmětné zadávací podmínky, kdy</p><p>v tomto kontextu bral v potaz nejen její jazykové znění, ale i celkový kontext stanovených</p><p>kvalifikačních požadavků, přičemž dovodil, že přezkoumávaný termín „kontinuální</p><p>provozování“ je v kontextu znění celého bodu 2.6.2. zadávací dokumentace nutno chápat jako</p><p>rozhodné období, po něž musejí být naplněny veškeré požadavky stanovené v samotném</p><p>kvalifikačním požadavku, a tedy že je nutné daný požadavek číst jako alespoň dvouleté</p><p>nepřetržité provozování služeb v oblasti provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou</p><p>potřebu poskytovaných ve prospěch obce o určité velikosti, resp. pro určitý počet obyvatel.</p><p>Úřad v této souvislosti akcentuje skutečnost, že při posuzování požadavků zadavatele na</p><p>technickou kvalifikaci je vždy třeba vycházet právě i z jejich účelu. Tím je v případě dotčeného</p><p>bodu zadávací dokumentace bezesporu prokázání zkušenosti dodavatele s kontinuálním</p><p>provozováním významné služby splňující konkrétní požadavky zadavatele, mj. i na velikost</p><p>obce, resp. počet obyvatel připojených do příslušné distribuční soustavy v časovém úseku</p><p>o minimální délce dvou let. Ve vztahu k referenci dle písm. c) výše specifikovaného bodu</p><p>zadávací dokumentace to znamená, že nelze připustit jiný racionální výklad, než že požadavek</p><p>zadavatele jednoznačně směřoval na doložení zkušenosti spočívající v nepřetržitém</p><p>provozování kanalizace pro veřejnou potřebu zajišťující odvádění odpadních vod z území obce,</p><p>jejíž velikost dosahuje alespoň 5 000 trvale bydlících obyvatel, a to alespoň po celou dobu</p><p>stanovených 2 let. Jinak řečeno, parametr dotčené reference týkající se minimálního počtu</p><p>obyvatel dané obce musel být v rámci poskytování referenčního plnění nepřetržitě splněn</p><p>alespoň po dobu dvou let. Výklad předestřený vybraným dodavatelem, že by mělo dostačovat,</p><p>pokud obec, pro kterou byla daná služba poskytována, za dobu dvou let poskytování služeb</p><p>alespoň jednou přesáhla stanovenou hranici 5 000 obyvatel, by popíral smysl prokazované</p><p>kvalifikace a stanovených požadavků zadavatele na tuto kvalifikaci, když zadavatel zjevně chtěl</p><p>ověřit zkušenost dodavatele dodávat dané služby v určitém objemu, resp. rozsahu nepřetržitě</p><p>po vymezený čas, což vymezuje právě hranice 5 000 obyvatel a nepřetržitost poskytování</p><p>příslušné služby pro takto velkou obec po dobu 2 let. Ostatně takovýto výklad dané zadávací</p><p>podmínky původně zastával i sám zadavatel, jak je patrné z žádosti o objasnění č. 1.</p><p>162. S ohledem na uvedené a s ohledem na skutečnost, že reference Horoměřice byla vybraným</p><p>dodavatelem realizována ve prospěch obce, která (jak vyplývá z veřejně dostupných dat ČSÚ</p><p>a jak přiznává i sám vybraný dodavatel) dosáhla v bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace</p><p>požadované minimální velikosti 5 000 trvale bydlících obyvatel teprve ke dni 1. 1. 2023,</p><p>v posuzovaném případě nemohl být prostřednictvím této reference naplněn požadavek</p><p>zadavatele, aby referenční plnění bylo realizováno na území obce, jež potřebné velikosti</p><p>dosahovala kontinuálně po dobu 2 let. Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že reference</p><p>Horoměřice nesplňuje požadavky na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona</p><p>vymezené zadavatelem v bodě 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace. Nadto lze upozornit i na</p><p>již výše uvedenou skutečnost, že taktéž zadavatel původně měl za to, že danou referenci</p><p>vybraného dodavatele nelze uznat jakožto dostatečnou k prokázání příslušného kvalifikačního</p><p>požadavku, a to právě s odůvodněním, že v rámci ní netrvalo provozování kanalizace v obci</p><p>s více než 5 000 trvale bydlícími obyvateli kontinuálně 2 roky, neboť daná obec dosáhla</p><p>velikosti na 5 000 obyvatel teprve ke dni 1. 1. 2023 (viz žádost o objasnění č. 1).</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>Závěr</p><p>163. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad</p><p>shrnuje, že dokumentace o zadávacím řízení nese takové informace, na základě nichž lze</p><p>dospět k závěru, že vybraný dodavatel neprokázal splnění podmínky technické kvalifikace ve</p><p>smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikované zadavatelem v bodě 2.6.2. písm. c) zadávací</p><p>dokumentace, neboť referenční zakázky společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. s ohledem na</p><p>rozsah poddodavatelského omezení ve smyslu bodů 2.2.3 písm. b) a 5.1. zadávací</p><p>dokumentace nelze pro účely prokázání kvalifikace uznat a současně ani sám vybraný</p><p>dodavatel splnění dotčeného kvalifikačního kritéria vlastními kapacitami neprokázal, když jím</p><p>poukazovaná reference Horoměřice nevyhovuje požadavkům zadávací dokumentace.</p><p>164. Zadavatel, pokud by postupoval v souladu s jím stanovenými požadavky na prokázání</p><p>technické kvalifikace v zadávací dokumentaci, musel při posuzování dokladů vybraného</p><p>dodavatele k technické kvalifikaci dospět k závěru, že údaje a doklady jím předložené nesplňují</p><p>zadávací podmínky ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Navíc, jelikož šlo o vybraného</p><p>dodavatele, zadavatel jej byl povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8</p><p>zákona, neboť byly naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona.</p><p>165. Úřad s ohledem na shora uvedené závěrem konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo</p><p>stanovené v ustanovení § 48 odst. 8 zákona v návaznosti na § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když</p><p>nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v koncesním řízení, ačkoliv jmenovaný vybraný</p><p>dodavatel nesplnil podmínku účasti, konkr. podmínku technické kvalifikace dle § 79 odst. 2</p><p>písm. b) zákona uvedenou v bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace.</p><p>166. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě (tj. zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky</p><p>postupoval v rozporu se zákonem) Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna</p><p>podmínka vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele ve smyslu § 263 odst.</p><p>2 zákona. Úřad konstatuje, že tato podmínka pro uložení nápravného opatření je v daném</p><p>případě naplněna, neboť vybraný dodavatel neměl být zadavatelem vybrán k plnění koncese,</p><p>když neprokázal naplnění stanovených zadávacích podmínek, a nelze tak vyloučit, že by mohlo</p><p>případně dojít k výběru jiného dodavatele.</p><p>167. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>168. Úřad pro úplnost uvádí, že další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele nijak</p><p>nepřehlíží, nicméně považuje za nadbytečné se těmito dalšími námitkami zabývat, jelikož má</p><p>za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního</p><p>řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, podle níž zkoumání</p><p>dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden</p><p>oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní</p><p>ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu. Je totiž neúčelné, aby se Úřad věcně</p><p>zabýval všemi možnými důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení</p><p>jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad,</p><p>a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěl k závěru,</p><p>že důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů, jež</p><p>by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné. I kdyby totiž existence</p><p>ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání přezkoumávané</p><p>koncese v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve</p><p>zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele č. 3, proti němuž směřovaly námitky č. 3</p><p>navrhovatele, a následných úkonů.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření</p><p>169. Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro</p><p>zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo</p><p>může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad</p><p>zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.</p><p>170. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel zákonná pravidla, jak bylo</p><p>rozvedeno výše, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření</p><p>smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.</p><p>171. Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom</p><p>smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2</p><p>odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře,</p><p>jakožto i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě</p><p>dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem</p><p>a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje</p><p>nezákonný stav. Úřad tedy shrnuje, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen</p><p>na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy</p><p>nezákonného stavu.</p><p>172. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě se zadavatelé dopustili porušení zákona při výběru</p><p>dodavatele, resp. posouzení splnění podmínek kvalifikace u vybraného dodavatele, lze</p><p>nápravu zjednat tím, že bude zrušeno rozhodnutí o výběru dodavatele a následné úkony</p><p>zadavatele učiněné v dotčeném koncesním řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu</p><p>173. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění</p><p>smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím</p><p>řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.</p><p>174. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení</p><p>nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až</p><p>do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,</p><p>přičemž tento výrok je účinný dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy je účinný</p><p>i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se</p><p>zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě</p><p>před nabytím právní moci rozhodnutí.</p><p>175. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající</p><p>ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a následných úkonů, uložil zároveň ve výroku III.</p><p>tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až</p><p>do pravomocného skončení tohoto správního řízení.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500</p><p>K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení</p><p>176. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření</p><p>nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního</p><p>řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj</p><p>vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální</p><p>částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit</p><p>v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí</p><p>30 000 Kč.</p><p>177. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající</p><p>ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a následných úkonů, rozhodl Úřad o uložení</p><p>povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.</p><p>178. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo</p><p>19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000445.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům</p><p>I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá</p><p>podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení</p><p>o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky</p><p>nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1. městská část Praha-Suchdol, Suchdolské náměstí 734/3, 165 00 Praha</p><p>2. Mgr. Daniel Jankanič, advokát, Dělnická 213/12, 170 00 Praha</p><p>3. 1. Vodohospodářská společnost, s.r.o., Kladenská 132, 252 64 Velké Přílepy</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>44</p></div>", "next": 0}