na tom, aby jeho formulace takové byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část
kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele,
přičemž tomuto musí odpovídat i závazek k plnění.
147. Vymezení poddodavatelského závazku společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. je v čl. III.
smlouvy o poddodávce omezeno na konstatování, že společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o.
zavazuje poskytnout vybranému dodavateli práva a věci, s nimiž bude tento oprávněn
disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jmenovaný
poddodavatel prokázal splnění kvalifikace. Smlouva o poddodávce dále pak stanoví, že
společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o. bude v rámci plnění předmětu koncese realizovat
supervizi a veškerou další kontrolní činnost související s provozem kanalizace pro veřejnou
potřebu, přičemž současně poskytne dodavateli potřebné know-how pro účely plnění
koncesních smluv. Současně je však uvedeno, že společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o.
nebude provádět část plnění vymezenou v bodu 5.1. zadávací dokumentace, kterou není
možné realizovat prostřednictvím poddodavatele. V kontextu výše uvedeného se tak
vymezení písemného závazku společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. ve smlouvě
o poddodávce jeví jako nejasné, potažmo nedostatečné, neboť obsah předmětného
poddodavatelského závazku žádným způsobem nevypovídá o tom, jaký okruh činností by
poddodavatel vybraného dodavatele při plnění šetřené koncese měl, resp. vůbec mohl plnit,
aby byla naplněna podstata významné služby dle bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace,
a současně byl zachován požadavek zadavatele na omezení poddodavatelského plnění
v rozsahu bodu 5.1. zadávací dokumentace. Ze smlouvy o poddodávce vyplývá pouze to, že
společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o. plánuje realizovat „supervizi a veškerou další kontrolní
činnost související s provozem kanalizace pro veřejnou potřebu“, což však zcela jistě
neodpovídá komplexnímu provozování kanalizace, tedy významné službě dle bodu 2.6.2.
písm. c) zadávací dokumentace. V této souvislosti navíc Úřad poukazuje na závěry jím
provedeného šetření trhu, ze kterých vyplynulo, že supervize a kontrolní činnost při provozu
kanalizace dle většiny oslovených subjektů spadá mezi manažerské a organizační řízení
dotčené kanalizační sítě na strategické úrovni (blíže viz bod 135. odůvodnění tohoto
rozhodnutí), jež je taktéž součástí provozu kanalizační sítě. Úřad na tomto místě shrnuje, že
obsah poddodavatelské smlouvy tedy nepodporuje tvrzení zadavatele, podle kterého bylo
referenci ve smyslu bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace možno prokazovat
subdodavatelsky, právě naopak.
148. Nad rámec výše uvedeného Úřad konstatuje, že ani sám zadavatel v průběhu šetřeného
koncesního nepřinesl konkrétní argumentaci, podle níž by bylo možné realizovat významnou
službu dle bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace poddodavatelsky, aniž by přitom
36
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
dotčený poddodavatel vykonával činnosti ve smyslu bodu 5.1. zadávací dokumentace.
Zadavatel se omezil pouze na obecná tvrzení spočívající v tom, že činnost „řízení provozu
kanalizačních sítí“ nelze zaměňovat s komplexní významnou službou, jejíž předmětem je
provozování kanalizace a v této souvislosti dodal, že činnost „řízení provozu kanalizačních sítí“
je pouze jednou z dílčích činností vykonávaných v rámci provozování vodohospodářské
infrastruktury, kterou je možné systematicky a organizačně vyčlenit z procesu provozování
kanalizace a vykonávat ji prostřednictvím subjektu odlišného od samotného provozovatele.
Zadavatel však naprosto pominul ostatní jím vymezené činnosti v bodu 5.1 zadávací
dokumentace, jež taktéž nemohou být vykonávány osobou odlišnou od vybraného dodavatele
a jež (jak bylo výše podrobně vysvětleno) jsou běžné činnosti při provozu kanalizace, které jsou
s procesem provozu kanalizace nezbytně spjaty. Navíc uvedené tvrzení zadavatele neodpovídá
ani zjištěným skutečnostem v rámci šetření trhu a ostatně ani obsahu smlouvy o poddodávce,
která, jak již Úřad konstatoval výše, omezuje rozsah poddodavatelského závazku společnosti
STAVOKOMPLET spol. s r.o. na supervizní a kontrolní činnost související s provozem kanalizace,
nikoli na běžné provozní činnosti vykonávané při provozu kanalizace.
149. Úřad dále na tomto místě považuje za nutné vyjádřit se i k tvrzení zadavatele spočívajícím
v tom, že za vybraného dodavatele je nutno považovat i společnost STAVOKOMPLET spol.
s r.o., neboť jmenovaná společnost tvoří s vybraným dodavatelem koncern, a je tak v souladu
s § 105 odst. 2 zákona oprávněna bez jakéhokoli omezení plnit i významné činnosti vyhrazené
pouze vybranému dodavateli a prokazovat technickou kvalifikaci navázanou na dotčené
významné činnosti.
150. K výše uvedenému Úřad sděluje, že z komentářové literatury vyplývá, že existence koncernu
je podmíněna kumulativním splněním souboru materiálních a formálních podmínek. Mezi
materiální podmínky náleží v prvé řadě jednotné řízení, tedy možnost řídící osoby sledovat
a prosazovat koncernovou politiku, dále dlouhodobé prosazování koncernového zájmu a také
jednotná, koordinovaně a koncepčně řízená koncernová politika. Formální podmínku
představuje uveřejnění informace o faktu existence koncernu na webových stránkách všech
jeho členů.7
151. Úřad konstatuje, že z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z webových stránek vybraného
dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o., není zřejmá deklarace o existenci
koncernu, jehož členy by byli jmenovaní dodavatelé. Daná informace by však při existenci
koncernu měla být s ohledem § 79 zákona o obchodních korporacích běžně dostupná a snadno
dohledatelná. Pokud jde o znaky koncernu v materiálním smyslu, jejich naplnění vyloučil sám
vybraný dodavatel, když v rámci objasnění nabídky č. 3 uvedl, že i přes majetkové propojení
vybraného dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. „nejsou doposud mezi
dotčenými společnostmi nastaveny veškerá pravidla naplňující koncernové propojení a dle jeho
názoru tak nelze hovořit o koncernu společností jako takovém“.
152. Ve světle výše uvedených zjištění je Úřad nucen konstatovat, že v případě vybraného
dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. nejsou znaky koncernu naplněny, pročež
nelze výše jmenovanou společnost považovat za vybraného dodavatele ve smyslu § 105
7
Srov. Komentář k § 79 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních
korporacích“) (viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3.
vydání. Praha: C. H. Beck, Systém Beck-online).
37
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
odst. 2 zákona a tato tak není oprávněna plnit významné činnosti vyhrazené pouze vybranému
dodavateli.
153. Úřad také musí odmítnout snahu zadavatele o „automatické“ přičtení reference společnosti
STAVOKOMPLET spol. s r.o. vybranému dodavateli z titulu, že vybraný dodavatel je dceřinou
společností společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. Úřad předně odkazuje na rozhodnutí
Úřadu č. j. ÚOHS-S185/2012/VZ-11529/2012/550/MLa ze dne 3. 9. 2012, ve kterém bylo
konstatováno, že „uchazeč, případně subdodavatel (v případě, kdy uchazeč prokazuje chybějící
část kvalifikace subdodavatelsky), je při prokazování kvalifikace oprávněn využít i referenčních
zakázek společností, které s ním tvoří stejný koncern, pokud prokáže, že při plnění zakázky bude
disponovat zdroji ostatních členů koncernu, a to v rozsahu nezbytném pro zhotovení zakázky.
Není tedy nutné předkládat společnou nabídku či využít ostatních členů koncernu jako
subdodavatelů“. Předseda Úřadu dále v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R325/2013/VZ18629/2014/321/IPs ze dne 5. 9. 2014 dovodil, že z rozsudku Soudního dvora Evropské unie
C-389/92 „plyne, že ‚v případě, kdy v důsledku holdingových vazeb dodavatel reálně disponuje
zázemím, které mu umožňuje reálně plnit předmět veřejné zakázky, je namístě, aby tato
skutečnost byla uznána jako dostatečný důkaz jeho způsobilosti‘. Nelze se však již ztotožnit
s výkladem navrhovatele, že společnosti ze stejného holdingu si navzájem poskytují takové
zázemí, které umožňuje, aby kterákoliv z nich použila k prokázání kvalifikace doklady vztahující
se k některé z nich. Takové tvrzení by bylo možné přijmout ve vztahu mateřské společnosti ke
společnostem dceřiným, kde ovládající společnost může uplatňovat vliv ve společnosti
ovládané. Nelze však bez dalšího tvrdit totéž ve vztahu ovládané společnosti ke společnosti
ovládající, stejně tak ve vztahu sesterských společností. To vyplývá i ze znění § 74 zákona č.
90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích) v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích) […] Z uvedeného je
zřejmé, že ovládající osoba uplatňuje rozhodující vliv na ovládané, nikoliv však naopak. […] To
ostatně koresponduje s další podmínkou, jež je uvedena v citovaném rozsudku C-389/92, a na
niž správně odkázal Úřad, a to, že je třeba, aby společnost (člen holdingu) prokazující kvalifikaci
prostřednictvím jiného člena holdingu skutečně prokázala, že s prostředky společnosti, se
kterou ji pojí holdingové vztahy, může disponovat. Stejný závěr vyplývá i z rozsudku SDEU, ve
věci C-176/98 Host Italia SpA v. Comune di Cagliari, který ve svém odůvodnění obsahuje výklad
směrnice č. 92/50/EHS, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, podle
kterého je dovoleno poskytovateli služeb prokázat, že splnil ekonomická, finanční a technická
kritéria pro účast v zadávacím řízení odkazem na způsobilost jiných subjektů, bez ohledu na
právní povahu spojení, které s nimi má, za předpokladu, že je schopen prokázat, že má
skutečně k dispozici prostředky těchto subjektů nezbytné k provedení zakázky.“. Z citované
rozhodovací praxe Úřadu tak vyplývá, že v případě mateřské společnost by bylo možné
uvažovat o tom, že může (bez dalšího) prokazovat splnění kvalifikace prostřednictvím svých
dceřiných společností, avšak dceřiné společnosti mohou chybějící kvalifikaci prokazovat
prostřednictvím mateřské společnosti nebo dalších členů koncernu pouze při současném
prokázání toho, že při plnění zakázky budou disponovat zdroji dotčených členů koncernu, a to
v rozsahu nezbytném pro zhotovení zakázky.
154. Úřad ve světle shora uvedených skutečností konstatuje, že nejen, že již výše dovodil a vybraný
dodavatel to sám potvrzuje, že v případě vybraného dodavatele a společnosti STAVOKOMPLET
spol. s r.o. nejsou znaky koncernu naplněny, nicméně v daném případě je vztah obou
společností takový, že je to právě společnost STAVOKOMPLET spol. s r.o., která vlastní 100 %
38
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
podílu vybraného dodavatele, tudíž v posuzovaném případě nelze přímo dovozovat, že by
z důvodu existence ovládacího vztahu jmenované společnosti vůči vybranému dodavateli
mohl vybraný dodavatel jakožto „dceřiná“ společnost uplatňovat rozhodovací pravomoci
ohledně dispozice se zdroji určenými pro plnění předmětu koncese (přičemž vybraný
dodavatel ani nijak uvedenou dispozici neprokázal). Vybraný dodavatel tedy nebyl oprávněn
postupovat ve „zvýhodněném režimu“ prokazování kvalifikace prostřednictvím člena
koncernu.
155. Úřad tak uzavírá, že nebylo možné k prokázání kvalifikace dle bodu 2.6.2. písm. c) zadávací
dokumentace přijmout reference společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o., které pro tento účel
vybraný dodavatel předložil.
K referenci Horoměřice
156. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že vybraný dodavatel v rámci jím podané
žádosti o účast zadavateli předložil seznam významných služeb, které tento realizoval za
poslední 3 roky. Součástí výše specifikovaného seznamu významných služeb byla též reference
Horoměřice, v jejímž popisu vybraný dodavatel mj. uvedl, že daná reference byla realizována
ve prospěch obce o velikosti více než 3,5 tis. trvale bydlících obyvatel. V návaznosti na žádost
o objasnění č. 1 vybraný dodavatel aktualizoval předmětný seznam významných služeb, když
v popisu reference Horoměřice nově uvedl, že počet obyvatel dané obce dosahuje 5 080 trvale
bydlících obyvatel namísto původního počtu 3 500 obyvatel.
157. Přestože zadavatel v bodě 4 výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného
dodavatele uznal referenci Horoměřice k prokázání splnění technické kvalifikace dle bodu
2.6.2. písm. a), b) a d) zadávací dokumentace, z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že dle
něj i sám vybraný dodavatel vlastními kapacitami splnil požadavky na technickou kvalifikaci ve
smyslu bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace, a to právě referencí Horoměřice, proto
Úřad posoudil i uvedenou skutečnost.
158. V této souvislosti Úřad nejprve uvádí, že se neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že
zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 46 zákona, když vybranému dodavateli
dodatečně umožnil „rozšířit“ referenci Horoměřice tak, aby tato vyhovovala zadávacím
podmínkám, přičemž tak učinil až ve druhé fázi koncesního řízení, tj. ve fázi podávání nabídek,
a nikoli ve fázi prokazování kvalifikace. Úřad v obecnosti uvádí, že zadavatel je podle § 46 odst.
1 zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů
a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu
zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění
jejich nabídek o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je
oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka
účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije. Úřad dále v obecnosti konstatuje,
že institut objasnění nabídky podle § 46 zákona je zadavatel oprávněn využívat rovněž
i v koncesním řízení, neboť dle ustanovení § 174 odst. 1 zákona platí, že zadavatel v případě
veřejných zakázek, které jsou koncesemi na stavební práce nebo koncesemi na služby (jako je
tomu v posuzovaném případě) postupuje podle části osmé zákona, a dále použije část první,
část druhou, část sedmou hlavu I a část desátou až třináctou zákona, není-li stanoveno jinak.
Úřad dále uvádí, že podle § 46 odst. 2 zákona lze u nabídky dodavatele provést její doplnění
nebo objasnění pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení.
39
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
Úřad na tomto místě akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu
nabídky, ale toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna
původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena,
případně je uvedena na pravou míru. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se
prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti
rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání
nabídek. Ve vztahu ke stanovení lhůt pro objasnění či doplnění požadovaných údajů Úřad
v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen ve své žádosti o objasnění dle § 46 odst. 1
zákona stanovit dotazovanému účastníkovi zadávacího řízení přiměřenou lhůtu k objasnění či
doplnění požadovaných údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Je přitom na uvážení zadavatele,
jaká doba je dle něj přiměřená. Přiměřenost lhůty je tak odvislá od vůle a potřeb zadavatele
a měla by se vždy vztahovat k obsahu a složitosti materie, kterou zadavatel požaduje objasnit
či doplnit. Stanovení předmětné lhůty je tedy zcela v kompetenci zadavatele, přičemž zásada
přiměřenosti by mohla být z pohledu Úřadu porušena pouze v případě výrazného excesu.
K výše uvedenému Úřad doplňuje, že i pokud je účastník řízení již v pozici vybraného
dodavatele, je možné jej vyzývat podle § 46 zákona k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů,
vzorků nebo modelů. Smyslem ustanovení § 46 zákona je totiž především vyhnutí se takovému
formalismu, který by zadavatele nutil vyloučit účastníka plně způsobilého k plnění veřejné
zakázky na základě chyb a nejasností, které nemají vliv na hodnocení nabídky, a to ať už je
v pozici dodavatele či již vybraného dodavatele (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.
ÚOHS-R0053/2024/VZ, č. j. ÚOHS-16822/2024/161 ze dne 24. 4. 2024). Úřad na základě výše
uvedeného konstatuje, že v nyní šetřené věci neshledal porušení § 46 zákona ze strany
zadavatele, když tento umožnil vybranému dodavateli doplnění nových údajů týkajících se
reference Horoměřice předložené za účelem prokázání technické kvalifikace, neboť takové
nově doložené údaje nejsou předmětem hodnocení a zároveň nedochází ke změně předmětu
nabídky, pročež se jedná o situaci, kterou § 46 odst. 2 zákona povoluje.
159. Úřad již výše uvedl, že zadavatel v bodě 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace požadoval
doložení významné služby, jejíž podstatou je kontinuální provozování kanalizace pro veřejnou
potřebu zajišťujících odvádění odpadních vod z území obce, jejíž velikost je alespoň 5 000
trvale bydlících obyvatel. V této souvislosti Úřad připomíná, že pojmem „kontinuální
provozování“ se dle výše specifikovaného ustanovení zadávací dokumentace rozumí
nepřetržité provozování příslušné významné služby po dobu minimálně 2 let.
160. Zadavatel v této souvislosti cituje vyjádření vybraného dodavatele obsažené v objasnění
nabídky č. 1, ve kterém tento uvedl, že z bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace nelze
dovodit, že by předmětná reference musela být realizována ve prospěch obce, jež dosahuje
velikosti alespoň 5 000 trvale bydlících obyvatel po celou dobu kontinuálního provozování
dané reference. Rozhodující skutečností dle názoru vybraného dodavatele, potažmo tedy
i zadavatele zůstává, že reference Horoměřice byla realizována pro obec, která požadovaného
minimálního počtu obyvatel v průběhu této realizace dosáhla. Právě na výše použitý termín
„kontinuální provozování“ poukazuje jedna z námitek návrhu, kdy podle názoru navrhovatele
reference Horoměřice neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace, a to s ohledem na
skutečnost, že referenční plnění nebylo realizováno na území obce, jež by dosahovala velikosti
5 000 trvale bydlících obyvatel po celou dobu provozování dané reference.
40
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
161. Úřad s ohledem na dotčenou námitku přistoupil k výkladu předmětné zadávací podmínky, kdy
v tomto kontextu bral v potaz nejen její jazykové znění, ale i celkový kontext stanovených
kvalifikačních požadavků, přičemž dovodil, že přezkoumávaný termín „kontinuální
provozování“ je v kontextu znění celého bodu 2.6.2. zadávací dokumentace nutno chápat jako
rozhodné období, po něž musejí být naplněny veškeré požadavky stanovené v samotném
kvalifikačním požadavku, a tedy že je nutné daný požadavek číst jako alespoň dvouleté
nepřetržité provozování služeb v oblasti provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou
potřebu poskytovaných ve prospěch obce o určité velikosti, resp. pro určitý počet obyvatel.
Úřad v této souvislosti akcentuje skutečnost, že při posuzování požadavků zadavatele na
technickou kvalifikaci je vždy třeba vycházet právě i z jejich účelu. Tím je v případě dotčeného
bodu zadávací dokumentace bezesporu prokázání zkušenosti dodavatele s kontinuálním
provozováním významné služby splňující konkrétní požadavky zadavatele, mj. i na velikost
obce, resp. počet obyvatel připojených do příslušné distribuční soustavy v časovém úseku
o minimální délce dvou let. Ve vztahu k referenci dle písm. c) výše specifikovaného bodu
zadávací dokumentace to znamená, že nelze připustit jiný racionální výklad, než že požadavek
zadavatele jednoznačně směřoval na doložení zkušenosti spočívající v nepřetržitém
provozování kanalizace pro veřejnou potřebu zajišťující odvádění odpadních vod z území obce,
jejíž velikost dosahuje alespoň 5 000 trvale bydlících obyvatel, a to alespoň po celou dobu
stanovených 2 let. Jinak řečeno, parametr dotčené reference týkající se minimálního počtu
obyvatel dané obce musel být v rámci poskytování referenčního plnění nepřetržitě splněn
alespoň po dobu dvou let. Výklad předestřený vybraným dodavatelem, že by mělo dostačovat,
pokud obec, pro kterou byla daná služba poskytována, za dobu dvou let poskytování služeb
alespoň jednou přesáhla stanovenou hranici 5 000 obyvatel, by popíral smysl prokazované
kvalifikace a stanovených požadavků zadavatele na tuto kvalifikaci, když zadavatel zjevně chtěl
ověřit zkušenost dodavatele dodávat dané služby v určitém objemu, resp. rozsahu nepřetržitě
po vymezený čas, což vymezuje právě hranice 5 000 obyvatel a nepřetržitost poskytování
příslušné služby pro takto velkou obec po dobu 2 let. Ostatně takovýto výklad dané zadávací
podmínky původně zastával i sám zadavatel, jak je patrné z žádosti o objasnění č. 1.
162. S ohledem na uvedené a s ohledem na skutečnost, že reference Horoměřice byla vybraným
dodavatelem realizována ve prospěch obce, která (jak vyplývá z veřejně dostupných dat ČSÚ
a jak přiznává i sám vybraný dodavatel) dosáhla v bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace
požadované minimální velikosti 5 000 trvale bydlících obyvatel teprve ke dni 1. 1. 2023,
v posuzovaném případě nemohl být prostřednictvím této reference naplněn požadavek
zadavatele, aby referenční plnění bylo realizováno na území obce, jež potřebné velikosti
dosahovala kontinuálně po dobu 2 let. Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že reference
Horoměřice nesplňuje požadavky na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona
vymezené zadavatelem v bodě 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace. Nadto lze upozornit i na
již výše uvedenou skutečnost, že taktéž zadavatel původně měl za to, že danou referenci
vybraného dodavatele nelze uznat jakožto dostatečnou k prokázání příslušného kvalifikačního
požadavku, a to právě s odůvodněním, že v rámci ní netrvalo provozování kanalizace v obci
s více než 5 000 trvale bydlícími obyvateli kontinuálně 2 roky, neboť daná obec dosáhla
velikosti na 5 000 obyvatel teprve ke dni 1. 1. 2023 (viz žádost o objasnění č. 1).
41
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
Závěr
163. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad
shrnuje, že dokumentace o zadávacím řízení nese takové informace, na základě nichž lze
dospět k závěru, že vybraný dodavatel neprokázal splnění podmínky technické kvalifikace ve
smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikované zadavatelem v bodě 2.6.2. písm. c) zadávací
dokumentace, neboť referenční zakázky společnosti STAVOKOMPLET spol. s r.o. s ohledem na
rozsah poddodavatelského omezení ve smyslu bodů 2.2.3 písm. b) a 5.1. zadávací
dokumentace nelze pro účely prokázání kvalifikace uznat a současně ani sám vybraný
dodavatel splnění dotčeného kvalifikačního kritéria vlastními kapacitami neprokázal, když jím
poukazovaná reference Horoměřice nevyhovuje požadavkům zadávací dokumentace.
164. Zadavatel, pokud by postupoval v souladu s jím stanovenými požadavky na prokázání
technické kvalifikace v zadávací dokumentaci, musel při posuzování dokladů vybraného
dodavatele k technické kvalifikaci dospět k závěru, že údaje a doklady jím předložené nesplňují
zadávací podmínky ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Navíc, jelikož šlo o vybraného
dodavatele, zadavatel jej byl povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8
zákona, neboť byly naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona.
165. Úřad s ohledem na shora uvedené závěrem konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo
stanovené v ustanovení § 48 odst. 8 zákona v návaznosti na § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když
nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v koncesním řízení, ačkoliv jmenovaný vybraný
dodavatel nesplnil podmínku účasti, konkr. podmínku technické kvalifikace dle § 79 odst. 2
písm. b) zákona uvedenou v bodu 2.6.2. písm. c) zadávací dokumentace.
166. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě (tj. zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky
postupoval v rozporu se zákonem) Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna
podmínka vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele ve smyslu § 263 odst.
2 zákona. Úřad konstatuje, že tato podmínka pro uložení nápravného opatření je v daném
případě naplněna, neboť vybraný dodavatel neměl být zadavatelem vybrán k plnění koncese,
když neprokázal naplnění stanovených zadávacích podmínek, a nelze tak vyloučit, že by mohlo
případně dojít k výběru jiného dodavatele.
167. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto
rozhodnutí.
168. Úřad pro úplnost uvádí, že další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele nijak
nepřehlíží, nicméně považuje za nadbytečné se těmito dalšími námitkami zabývat, jelikož má
za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního
řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, podle níž zkoumání
dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden
oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní
ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu. Je totiž neúčelné, aby se Úřad věcně
zabýval všemi možnými důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení
jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad,
a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěl k závěru,
že důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů, jež
by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné. I kdyby totiž existence
ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla
42
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání přezkoumávané
koncese v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve
zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele č. 3, proti němuž směřovaly námitky č. 3
navrhovatele, a následných úkonů.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
169. Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro
zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo
může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad
zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
170. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel zákonná pravidla, jak bylo
rozvedeno výše, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření
smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.
171. Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom
smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2
odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře,
jakožto i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě
dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem
a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje
nezákonný stav. Úřad tedy shrnuje, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen
na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy
nezákonného stavu.
172. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě se zadavatelé dopustili porušení zákona při výběru
dodavatele, resp. posouzení splnění podmínek kvalifikace u vybraného dodavatele, lze
nápravu zjednat tím, že bude zrušeno rozhodnutí o výběru dodavatele a následné úkony
zadavatele učiněné v dotčeném koncesním řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu
173. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
174. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení
nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až
do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
přičemž tento výrok je účinný dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy je účinný
i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se
zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě
před nabytím právní moci rozhodnutí.
175. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a následných úkonů, uložil zároveň ve výroku III.
tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až
do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
43
Č.j.: ÚOHS-37486/2024/500
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
176. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
177. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a následných úkonů, rozhodl Úřad o uložení
povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
178. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000445.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům
I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá
podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky
nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. městská část Praha-Suchdol, Suchdolské náměstí 734/3, 165 00 Praha
2. Mgr. Daniel Jankanič, advokát, Dělnická 213/12, 170 00 Praha
3. 1. Vodohospodářská společnost, s.r.o., Kladenská 132, 252 64 Velké Přílepy
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
44