137. Úřad uvádí, že z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 12. 10. 2020 a ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 24. 11. 2020 zjistil, že zadavatel na plnění posuzované veřejné zakázky obdržel celkem 3 nabídky. Lze proto konstatovat, že na relevantním trhu evidentně existují dodavatelé, kteří považují zadavatelem výše specifikovanou zadávací podmínku za reálně splnitelnou, kdy tomuto přizpůsobili své nabídky. Počet tří podaných nabídek lze dle názoru Úřadu označit za dostatečný a přiměřený rozsáhlosti a technické náročnosti předmětu plnění posuzované veřejné zakázky, tj. tento počet nabídek a priori rozhodně nesignalizuje, že přezkoumávaná zadávací podmínka trpí nezákonností. Z podaných nabídek nadto Úřad ověřil, že dodavatelé využili možnosti zmírnění požadavků v technické kvalifikace v podobě podmínky rozdělení č. 1 a č. 2.
138. Pokud navrhovatel namítá, že předmětná zadávací podmínka zakládá diskriminaci zahraničních uchazečů, kteří neovládají český jazyk, a tudíž zadavatel by měl stanovit tak dlouhou lhůtu pro podání nabídek, resp. do podpisu smlouvy, aby si personál každého uchazeče mohl češtinu osvojit, Úřad sděluje, že zadavatel již přímo v zadávací dokumentaci poskytl bližší informace týkající se těchto kvalifikačních požadavků, když uvedl, že „[v] případě, že byla kvalifikace členů odborného personálu získána v zahraničí, prokazuje se v požadovaném rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána.“. Lze navíc předpokládat, že dodavatel, který se uchází o významnou veřejnou zakázku, by měl být schopen na základě zadavatelem poskytnutých informací tuto část kvalifikace zpracovat. O nediskriminačním charakteru požadavků zadavatele týkajících se autorizace svědčí i počet tří podaných nabídek, když ve všech nabídkách prokazovali uchazeči kvalifikaci prostřednictvím zahraničních osob. Úřad tedy na základě právě uvedeného považuje předmětnou zadávací podmínku za reálně splnitelnou i zahraničními osobami.
139. K argumentaci navrhovatele týkající se duplicity technické kvalifikace a profesní způsobilosti Úřad sděluje, že s touto argumentací navrhovatele nesouhlasí. Z čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, bodu 8.3 „Prokázání splnění profesní způsobilosti:“, zadávací dokumentace výslovně vyplývá, že „[d]oklady osvědčující odbornou způsobilost lze doložit též prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dodavatele dle čl. 8.5 těchto Pokynů, jejichž prostřednictvím dodavatel odbornou způsobilost zabezpečuje“. Dle názoru Úřadu lze z uvedeného zřetelně dovodit, že umožnění prokázání tohoto požadavku je možné zabezpečit prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dodavatele. Ze zadávací dokumentace ani nelze dovodit, že by podmínky kvalifikace v ní uvedené nemohly být prokázány dokladem o autorizaci téže osoby v rámci realizačního týmu. Uvedený požadavek zadavatele proto Úřad nepovažuje za duplicitní či nezákonný, i pokud by dodavatel kvalifikaci dle § 77 a § 79 zákona prokazoval rozdílnými osobami. Požadavkem dle § 79 zákona zadavatel jednoznačně akcentuje snahu o kvalifikovaný pracovní tým, nad to je dokonce možno i prostřednictvím těchto osob přispět k prokázání kvalifikace dle § 77 zákona.
140. Pokud jde o navrhovatelem předložené stanovisko MMR ze dne 16. 12. 2020 a dále dokumentaci souvisejí s veřejnou zakázkou „Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) - Kladno (mimo)“, prostřednictvím nichž navrhovatel dokládá, zjednodušeně řečeno, že prokázání kvalifikace postačuje pouze osoba disponující odpovídající autorizací, pod jejímž vedením mohou pracovat další osoby, jež disponují požadovanou praxí či zkušenostmi, avšak nikoliv autorizací, Úřad sděluje, že nikterak tento názor nerozporuje a ani jeho závěry učiněné v odůvodnění tohoto rozhodnutí nejsou s předmětným stanoviskem v rozporu. Úřad připouští, že pod vedením autorizované osoby může pracovat více osob s odpovídajícími zkušenostmi, a plánovaný objem prací spojených s plněním veřejné zakázky toto dle přesvědčení Úřadu naopak předpokládá, tato osoba může jejich práci zastřešovat a následně za odbornou úroveň výkonu vybraných činností odpovídat, avšak Úřad zdůrazňuje, že je právem zadavatele stanovit kritéria technické kvalifikace tak, aby měl prokázány odborné schopnosti a zkušenosti nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je vyhotovení velmi složitých projektových prací, je možné a nutné akceptovat přísnější požadavky zadavatele, než ty které vyplývají z minimálního rozsahu stanoveného stavebním či autorizačním zákonem, a které nejsou excesivního charakteru, čili tyto je nutno považovat za zcela legitimní. Z právě uvedených závěrů z pohledu Úřadu jednoznačně vyplývá, že nebylo na místě doplňovat dokazování způsobem, jak navrhoval navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2020, ze dne 4. 1. 2021 a ze dne 27. 1. 2021, neboť navrhovatelem požadované doplnění důkazů by nijak nepřispělo k objasnění věci, která se stala tak, jak ji vymezil svým návrhem navrhovatel, předmětem přezkumu.
141. Pokud se týká návrhu navrhovatele na doplnění dokazování, kdy konkrétně navrhovatel navrhuje Úřadu zohlednit posouzení nabídek provedené zadavatelem v šetřeném zadávacím řízení a provést šetření, jehož cílem má být porovnání počtu podaných nabídek v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku a počtem nabídek podaných v zahraničí u obdobných realizovaných veřejných zakázek, Úřad sděluje, že při posuzování věci a přijímání závěrů je povinen zohlednit i ustanovení § 251 odst. 5 zákona, podle něhož v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení. Přičemž lhůta podle citovaného ustanovení se neuplatní vůči navrhovateli, jelikož tomu je změna či doplňování návrhu znemožněna podle odst. 4 citovaného ustanovení zákona. Úřad proto konstatuje, že vyjádření navrhovatele ze dne 27. 1. 2021, v němž navrhovatel navrhuje doplnit a provést důkazy v podobě konkrétního šetření, obdržel až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která jednoznačně vymezuje koncentraci řízení. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že provedení navrhovaného šetření, nepovažuje pro rozhodnutí věci za stěžejní a mající případný dopad na jím výše uvedené závěry.
142. K tvrzení navrhovatele o propojení Ministerstva dopravy se zadavatelem, které má vést k neobjektivnosti stanoviska Ministerstva dopravy, Úřad odkazuje na § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Úřad tudíž nemůže mít a priori za to, přičemž nejsou přítomny ani žádné konkrétní indicie, které by k takovým úvahám vedly, že Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku uvádí neobjektivní či účelově zkreslené informace. Skutečnost, že Úřad svou žádostí oslovil i Ministerstvo dopravy, jakožto osobu „kontrolující“ zadavatele, nevede sama o sobě z pohledu Úřadu ke znevěrohodnění získaných odpovědí, pročež neexistuje důvod, proč by odpovědi poskytnuté Ministerstvem dopravy nemohly být Úřadem brány v potaz, zejména pokud jsou dány do kontextu s dalšími šetřeními Úřadu. Jak je zřejmé z odůvodnění tohoto rozhodnutí, výsledky provedeného šetření Úřadem slouží pouze jako dílčí podklad pro zde vyjádřené závěry.
143. S odkazem na úvahy popsané v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí tak Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínka týkající se namítaného doložení kombinace požadavků na odborný personál, nebyla zadavatelem stanovena v rozporu se zákonem, tj. nejedná se o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou (excesivní). Lze proto dospět k závěru, že byly vytvořeny podmínky pro konkurenci mezi dodavateli a zachování hospodářské soutěže, a je proto možno konstatovat, že lze mít za to, že zadavatel při stanovení předmětné doby postupoval tak, aby své potřeby přizpůsobil tomu, co jsou dodavatelé schopni reálně splnit.
144. Vzhledem k právě uvedenému, zejména pak s ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky (tedy i dopad a význam zpracování DÚR VRT) považuje Úřad v tomto konkrétním případě požadavek zadavatele stanovený v bodu 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ zadávací dokumentace, a to kombinaci požadavků na odborný personál na pozicích č. 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 14, za přiměřený a tedy souladný se zákonem, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha
2. PRO CEDOP s.r.o., Milady Horákové 893, 272 01 Kladno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy