130. Úřad proto dílčí otázku stran kritéria hodnocení spočívajícího v požadavku zadavatele, aby členové realizačního týmu s ohledem na kritičnost systému IPPD pokud možno disponovali zkušeností s implementací systému v souladu s eGOV architekturou a ZKB, uzavírá tak, že požadavek představuje jakousi bonifikaci těch dodavatelů, kteří jsou schopni nabídnout členy realizačního týmu, kteří mají příslušnou zkušenost. Zadavatel toto zvýhodnění smysluplně odůvodnil, když uvedl, že jde o významný informační systém, který musí dostát zákonným požadavkům na kritickou infrastrukturu a zkušenost s jinou než českou právní úpravou nebude dosahovat takové kvality (tj. nebude pro zadavatele využitelná v totožné míře), jako zkušenost s českým ZKB. Úřad proto dospěl k závěru, že jde o kritérium hodnocení přiměřené předmětu veřejné zakázky, že bylo odůvodněno objektivní potřebou zadavatele, a že zde tak není dán důvod pro uložení nápravného opaření.
K tvrzení stran omezené možnosti využití poddodavatele
131. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel v rozporu se zákonem a zásadami uvedenými v § 6 zákona omezil při plnění veřejné zakázky využití poddodavatelů, když v čl. 10.1 zadávací dokumentace omezil rozsah poddodávek tak, že přímo prostřednictvím vybraného dodavatele bez využití poddodavatelů musí být plněny služby KS1.1 Podpora provozu IPPD, KS1.3 Logování bezpečnostních událostí IPPD, KS1.4 Technologický update IPPD, KS1.5 Záloha a obnova IPPD a KS1.6 Dohled nad provozem IPPD, čímž nedůvodně omezil účast potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení a nedůvodně tak omezil hospodářskou soutěž. Dále navrhovatel uvedl, že „uplatněné restrikce k omezení poddodavatelského plnění odporují potřebám plnění“ a jsou „v rozporu s jakýmikoliv obecnými zvyklostmi, a to včetně minulých zvyklostí Zadavatele“. Zadavatel se dle navrhovatele nevyjádřil k reálným organizačním a technickým souvislostem plnění veřejné zakázky, naopak pouze setrval na obecných proklamacích o významu IPPD.
132. K tomu zadavatel uvádí, že vymezenými významnými činnostmi, u kterých je omezeno plnění poddodavatelem, jsou pouze významné služby související s činnostmi provozu systému.
133. Zadavatel svůj postup odůvodňuje tím, že IPPD, jenž je předmětem této veřejné zakázky, je informační systém spadající pod režim ZKB a současně jde o systém provozně velmi kritický, protože zajišťuje přímou podporu pro realizaci plateb klientům Úřadu práce. IPPD obsahuje též velmi významnou část řešení poskytující kritické služby pro okolní systémy. Současně se jedná o systém, který je významným informačním systémem z pohledu kritické infrastruktury. Nutnost bezproblémového provozu je u tohoto systému proto bezpodmínečná. Stěžejní a nejvýznamnější činností je tak zajištění řádného a bezproblémového provozu tohoto systému, zadavatel proto s ohledem na uvedené stanovil významné činnosti, u kterých omezil poddodavatelské plnění, tím způsobem, že se týkají provozu předmětného systému IPPD.
134. Úřad z veřejně dostupných zdrojů ověřil[5], že oblast podpůrných systémů a dat (IPPD) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zahrnuje oblasti, mezi které patří informační systémy, které obsahují informace o fyzických a právnických osobách, registr adres, číselníky, informace o vyplacených dávkách, evidenci klientů úřadů práce, registr smluv a soudních sporů, dále informační sytém, jenž umožňuje výpočet srážky při exekuci, zajišťuje elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení v rámci EU, umožňuje využívání dat a informací z dalších systémů v oblastech zaměstnanosti a sociálních dávek, spadá pod režim ZKB a že IPPD je významným informačním systémem s ohledem na kritičnost infrastruktury. Úřad proto s přihlédnutím k tvrzení zadavatele i s ohledem na vlastní zjištění přisvědčuje zadavateli, že nutnost bezproblémového provozu je tedy u tohoto systému bezpodmínečně nutná.
135. Zadavatel dále osvětlil, proč se v případě služeb KS1.3 Logování bezpečnostních událostí IPPD, KS1.4 Technologický update IPPD, KS1.5 Záloha a obnova IPPD a KS1.6 Dohled nad provozem IPPD, jedná o služby v rámci provozu systému, a to tak, že právě tyto služby přímo a bezpodmínečně zajišťují řádný provoz systému.
136. S ohledem na výše uvedené má proto Úřad za to, že pokud zadavatel v této situaci stanovil významné činnosti, u kterých omezil poddodavatelské plnění za účelem zajištění řádného a bezproblémového provozu tohoto systému, tak nepochybil, neboť postupoval plně v souladu s ust. § 105 odst. 2 zákona. Zadavatel zdůvodnil, proč se omezení poddodavatelů vztahuje na provozní služby, a že na ostatní služby mohou být poddodavatelé využiti. Službami, u kterých zadavatel umožnil plnění poddodavatelem, jsou „některé doplňující služby související s provozem systému, dále služby převzetí, služby plnění cílového návrhu a provedení implementace, služby exitu, služby školení a zejména služby rozvoje“ (viz k tomu rozhodnutí o námitkách, str. 11).
137. Dílčí námitkou, že uplatněné restrikce spočívající v omezení poddodavatelského plnění jsou „v rozporu s jakýmikoliv obecnými zvyklostmi, a to včetně minulých zvyklostí [z]adavatele,“ zadavatel opět cílí na srovnání se zakázkou OKaplikace. Úřad proto v této věci odkazuje na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde se této otázce již věnoval.
138. K dílčí námitce, že se zadavatel nevyjádřil ke vztahu sporné zadávací podmínky k „reálným organizačním a technickým souvislostem plnění veřejné zakázky“, uvádí Úřad toto. Obecná námitka, která není nějak blíže argumentačně rozvinutá a specifikovaná, představuje námitku, která je jen stěží způsobilá bližšího přezkumu. Úřad má za to, že se v předmětném případě jedná právě o takto obecnou námitku. Na tomto místě proto Úřadu nezbývá, než zopakovat, že zákon stanoví podmínky, za kterých může zadavatel poddodavatelský systém omezit, a to tak, že zadavatel může v zadávací dokumentaci vymezit, resp. požadovat, aby jím určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem. V šetřeném případě zadavatel této možnosti využil a následně svůj požadavek odůvodnil. Úřad zdůvodnění zadavatele přezkoumal a dospěl k závěru, že zdůvodnění je smysluplné a logické. Výše uvedená obecná námitka (právě pro svoji obecnost) pak neotevírá žádný další prostor pro podrobnější zkoumání dané věci.
139. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel tím, že u výše citovaných významných služeb, jež jsou součástí předmětu plnění veřejné zakázky, vyloučil možnost plnění prostřednictvím poddodavatele, postupoval plně v souladu s ust. § 105 odst. 2 zákona. Zákon totiž, jak již bylo uvedeno výše, s možností zadavatele požadovat, aby určené významné činnosti byly plněny přímo vybraným dodavatelem, výslovně počítá. Zadavatel svůj krok rovněž smysluplně odůvodnil. Úřad má za to, že tímto postupem zadavatel dostál zásadě přiměřenosti i zásadě zákazu diskriminace. Úřad proto tuto dílčí otázku uzavírá tak, že zadavatel nepochybil, když požadoval, aby určité konkrétní služby v rámci provozu informačního systému byly plněny přímo vybraným dodavatelem, a neshledal tak v této věci ani důvod pro uložení nápravného opatření.
K námitce postupu při vyřizování dotazů a námitce nejasných smluvních podmínek
140. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel přistoupil k vyřizování dotazů zcela formalisticky a naprostá většina jeho odpovědí postrádá jakoukoliv přidanou hodnotu. V některých případech pak zadavatel dle tvrzení navrhovatele poskytoval dokonce zcela nesmyslné odpovědi (jako by odpovídal na něco zcela jiného). Zadavatel tak dle navrhovatele nenaplnil svoji povinnost danou § 98 zákona. Navrhovatel upozornil, že je to právě zadavatel, kdo je výhradně odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Tyto zadávací podmínky pak musí být zpracovány tak, aby umožnily dodavatelům podat řádné nabídky. V případě nejasností zadávacích podmínek je zadavatel povinen poskytovat taková vysvětlení, aby ve svém výsledku bylo umožněno zpracování řádných nabídek. V daném případě se dle navrhovatele zadavatel choval tak, jakoby ani neměl na podání nabídek zájem. Navrhovatel rovněž připomněl, že doposud plnil značnou část předmětu veřejné zakázky. Domnívá se, že díky této zkušenosti by měl mít nejlepší předpoklady k úplnému pochopení zadávacích podmínek a zpracování nabídky. Navrhovatel se táže, jaké přípravy nabídky mohli být schopni dodavatelé, kteří disponují mnohem menší znalostí a zkušeností. Jako příklad nesmyslné a nepoužitelné odpovědi navrhovatel zmiňuje dotaz č. 10 v rámci vysvětlení č. 6. Navrhovatel tvrdí, že na tento dotaz zadavatel prakticky neposkytl odpověď, resp. odpověď je zcela nerelevantní k položenému dotazu. Zadavatel pak byl opakovanými dotazy upozorňován, že na předchozí dotaz řádně neodpověděl (viz k tomu dotaz č. 8 ve VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 6.) Dle navrhovatele ani takto opakovaně položený dotaz nepřiměl zadavatele k nápravě a zadavatel bez dalšího znovu odpověděl jen zcela obecně a v zásadě nesmyslně. Podobně nerelevantní odpověď poskytl zadavatel u dotazu č. 33 v rámci VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 3.
141. K tvrzení, že zadavatel přistoupil k vyřizování dotazů zcela formalisticky a naprostá většina jeho odpovědí postrádá jakoukoliv přidanou hodnotu, uvádí Úřad následující.
142. Předseda Úřadu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. R0216/2018 ze dne 4. 3. 2019 zdůraznil, že při interpretaci zadávací dokumentace je třeba v některých případech přihlížet nejen k jejímu jazykovému vyjádření, k systematice a k vysvětlením zadavatele, ale je třeba brát patřičný ohled i na účel a předmět veřejné zakázky, na celkový kontext zadávací dokumentace, na praxi obvyklou při zadávání podobných veřejných zakázek a případně i na stav poznání dosažený oboru předmětu dotčené zakázky (tzn. závěry příslušných vědeckých disciplín) – to vše ve vzájemné souvislosti. Postoj Úřadu k jednotlivým vysvětlením je pak uveden u konkrétní námitky.
143. V případě pochybností, zda určité ustanovení zadávací dokumentace a/nebo poskytnuté vysvětlení nepřipouští více myslitelných výkladových variant, Úřad vždy zohledňoval rovněž celkovou racionalitu každé myslitelné varianty. Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že zrušení zadávacího řízení je velmi závažným zásahem do sféry zadavatele, jakož i to, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku je nepochybně velmi složité, přičemž nelze zdůvodňovat zrušení zadávacího řízení pouze argumenty, které mají v podstatě formální povahu (např. pouze gramatickým výkladem). Proto Úřad při posuzování, zda jednotlivá vysvětlení zadávací dokumentace vedla ke schopnosti dodavatelů zpracovat a podat adekvátní a vzájemně porovnatelné nabídky, postupoval maximálně obezřetně a zohledňoval vždy celý kontext věci. Pokud snad někde Úřad dospěl k závěru, že věta určitého ustanovení nedává na první pohled rozumný smysl, neznamená to, že by při zohlednění zavedené praxe mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení (zde má Úřad na mysli množství poskytnutých vysvětlení a skutečnost, že navrhovatel mohl při výkladu jednotlivých ustanovení čerpat rovněž z analogie použití pojmů či termínů a následně poskytnutých vysvětlení v jiném obdobném případě), nebylo možné toto ustanovení rozumně vyložit.
144. Postoj Úřadu k jednotlivým vysvětlením je pak uveden níže u konkrétní námitky.
K problematice smluvních podmínek obecně
145. Na tomto místě Úřad k problematice smluvních podmínek v obecné rovině uvádí, že zákon neurčuje, jakým způsobem musí zadavatel obchodní či smluvní podmínky stanovit, uvážení zadavatele je limitováno pouze zákonem, zejména pak základními zásadami zadávání veřejných zakázek, tj. transparentností, přiměřeností, rovným zacházením a zákazem diskriminace. Úřad dále dodává, že nepřehlédl, že má určitým způsobem omezenou roli ve vztahu k posuzování přiměřenosti smluvních a obchodních podmínek, neboť primární úlohou Úřadu je výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem při zadávání veřejných zakázek. Výjimkou je tak pouze situace, kdy by stanovené obchodní a smluvní podmínky vedly k postupu zadavatele v rozporu se zákonem. Na jednu stranu je tak Úřad oprávněn a povinen přezkoumávat smluvní podmínky z pohledu, zda jejich nastavením nedochází k porušení zákona, např. v okamžiku, kdy obchodní podmínky nedůvodně omezují hospodářskou soutěž, nebo v situaci, kdy jsou zadávací podmínky nastaveny nepřiměřeně (pak lze o jejich rozporu se zákonem uvažovat), na druhou stranu však není úlohou Úřadu, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávních podmínek stanovených zadavatelem, jelikož tyto se obecně nacházejí mimo pravomoc Úřadu. Blíže k tomu rozhodnutí NSS ze dne 30. 4. 2014 č. j. 9 Afs 21/2013–39, v němž zmiňovaný soud uvedl, že „[z]ákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ponechává způsob stanovení smluvních podmínek zásadně na uvážení zadavatele. Pokud zadavatel dodrží zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, případně další výslovná omezení zákona o veřejných zakázkách, je na něm, aby určil, za jakých podmínek chce smlouvu uzavřít. Je to totiž zadavatel, kdo má nejlepší povědomí o tom, co a za jakých podmínek potřebuje. Krajský soud tedy správně uvedl, že není úkolem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, nejedná-li se o zjevný exces, např. požadavek zadavatele, který je jednoznačně v rozporu s kogentním ustanovením zákona, či požadavek vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky, a nejde-li o pravidlo při posuzování kvalifikace či samotného hodnocení nabídek“. Přestože se citovaný rozsudek váže k předchozí právní úpravě zákona o veřejných zakázkách, citované závěry lze plně aplikovat i na nyní účinnou právní úpravu.
K tvrzení ohledně nerelevantní odpovědi poskytnuté zadavatelem na dotaz č. 33, resp. k tvrzení ohledně bodu 20.7 závazného návrhu smlouvy a následně poskytnutých vysvětlení
146. Navrhovatel namítá, že odpověď na žádost č. 33 v rámci VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 3 byla vzhledem k obsahu dotazu nerelevantní, když dotaz směřoval ke ‚zjevně nesmyslně nastavené podmínce rozsahu součinnosti v délce „min. 10 ČD“’. Dle navrhovatele musí být zadavateli i každému rozumnému dodavateli zřejmé, že určitý výkon lze v nabídce nacenit jako maximální, nikoliv jako minimální (tedy zcela otevřenou množinu). Tato námitka (jakož i předmětný dotaz) cílí na bod 20.7 závazného vzoru smlouvy (viz k tomu bod 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jenž zní: „Poskytovatel se nad rámec ustanovení odst. 3.6 této Smlouvy zavazuje poskytnout Objednateli součinnost minimálně v rozsahu 10 ČD při provádění každého zákaznického auditu ze strany Objednatele a pro tuto činnost zajistit účast kvalifikovaných pracovníků.“
147. Úřad ověřil (viz k tomu bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí) znění „Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 33“ (vztahující se k bodu 20.7 závazného vzoru smlouvy): ‚Nedává žádný smysl, aby taková součinnost byla vymezena jako "minimálně v rozsahu 10 ČD". To znamená, že se Objednatel může domáhat jakéhokoliv rozsahu součinnosti bez omezení ČD. Zároveň není jasné, co se stane v případě, že součinnosti nebude potřeba v rozsahu 10 ČD, ale Poskytovatel bude povinen v tomto rozsahu ji poskytnout. Není ani jasné, co znamená odkaz na součinnost nad rámec odst. 3.6, když v odst. 3.6 se řeší povinnost Objednatele poskytnout součinnost, zatímco v odst. 20.7 se řeší součinnost Poskytovatele. Tento požadavek považujeme za zcela nepřiměřený a v zásadě neocenitelný. Zadavatel se tak pokouší přenést na dodavatele zcela nepřiměřená a excesivní rizika. Takové jednání považujeme za nepřípustné jednak z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek tak i z pohledu obecných dobrých obchodních mravů. Žádáme proto zadavatele o vysvětlení tohoto ustanovení a přiměřenou úpravu zadávací dokumentace.’.
148. Úřad rovněž ověřil, že součástí zadávací dokumentace je následující „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 33“ obsažené v dokumentu VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 3. ‚Zadavatel při koncipování zadávacích podmínek vycházel ze svých konkrétních požadavků, daných objektivními podmínkami charakteru předmětu veřejné zakázky. Zadavatel stanovil zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám a při jejich vymezení vycházel ze svých zkušeností a znalostí s provozem systému a následným zákaznickým auditem. Definovaný rozsah součinnosti min. 10 ČD považuje zadavatel za adekvátní a stanovený tak, aby odpovídal potřebám zadavatele. Požadavky zadavatele na součinnost v případě zákaznického auditu vymezené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky tak jsou odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Pro zpřesnění uvádíme, že četnost auditů je závislá na transparentnosti, kvalitě a způsobu poskytování služeb podpory provozu Poskytovatelem, minimálně však 2krát ročně. Zadavatel připouští chybný odkaz na odst. 3.6 Smlouvy, přičemž návrh smlouvy bude upraven následně před jejím podpisem smluvními stranami takto: „Poskytovatel se zavazuje poskytnout Objednateli součinnost minimálně v rozsahu 10 ČD při provádění každého zákaznického auditu ze strany Objednatele a pro tuto činnost zajistit účast kvalifikovaných pracovníků.“’.
149. V rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 3. 11. 2020 zadavatel k namítané skutečnosti uvádí, že ‚odpověď byla zcela logická a srozumitelná vzhledem k dotazům a dotčené zadávací podmínce. Tento dotaz se týkal odst. 20.7 smlouvy, jenž zní: „Poskytovatel se zavazuje poskytnout Objednateli součinnost minimálně v rozsahu 10 ČD při provádění zákaznického auditu…“ Z uvedeného znění jednoznačně vyplývá, že závazek poskytovatele je poskytnout součinnost alespoň v rozsahu 10 ČD, tj. tomu odpovídá i odpověď zadavatele, který na tento dotaz odpověděl mimo jiné tak, že uvedl, že definovaný rozsah součinnosti min. 10 ČD považuje za adekvátní. V rámci odst. 20.7 smlouvy tak byl jednoznačně stanoven závazek poskytovatele min. v rozsahu 10 ČD, což odpovídá i odpovědi zadavatele. Současně se jedná o činnost zařazenou do služeb KS1.7, tj. do služeb poskytovaných na vyžádání, které jsou hrazeny cenou za reálně poskytnuté ČD. Nemohlo tak dojít k jakékoliv nejasnosti zadávacích podmínek, která by měla vliv na přípravu nabídky či stanovenou nabídkovou cenu.ʹ.
150. Zadavatel následně ve vyjádření k návrhu odkázal na svůj postoj uvedený v rozhodnutí o námitkách.
151. Úřad není zcela toho názoru, že příslušným ustanovením závazného vzoru smlouvy a následně poskytnutým vysvětlením nemohlo dojít k nejasnosti stran smluvní podmínky spočívající v závazku „poskytnout Objednateli součinnost minimálně v rozsahu 10 ČD při provádění každého zákaznického auditu“, jak tvrdí zadavatel. Jazykovým výkladem tohoto ustanovení je totiž skutečně možné dojít k závěru, že pokud je dodavatel vázán poskytnout součinnost v rozsahu minimálně 10 člověkodní, může být vázán k povinnosti poskytnout součinnost také v rozsahu 20, či 30 člověkodní.
152. Úřad však při posuzování předmětné smluvní podmínky zohlednil rovněž následující skutečnosti.
153. Dle čl. 2 zadávací dokumentace (viz k tomu bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je předmětem veřejné zakázky zejména poskytování služeb převzetí spočívajících v převzetí systému IPPD, poskytování služeb provozní podpory provozu systému, vytvoření cílového návrhu řešení systému, implementace systému v souladu s cílovým návrhem, dodání úplné dokumentace systému v souladu s nefunkčními požadavky, nastavení metodik a procesů ve vztahu k systému, poskytování služeb rozvoje systému dle požadavků zadavatele po celou dobu trvání smluvního vztahu, poskytování školení pro klíčové uživatele, metodiky, administrátory a koncové uživatele systému určené zadavatelem, poskytování služeb exitu spojených se závěrečným ukončením poskytování služeb spočívajících v přípravě a předání Systému novému poskytovateli na konci smluvního vztahu.
154. Poskytování součinnosti při auditu, který bude prováděn minimálně 2x ročně, přičemž četnost auditů je (z části) závislá na transparentnosti, kvalitě a způsobu poskytování služeb podpory provozu dodavatelem, v kontextu plnění celé veřejné zakázky (viz k tomu bod 153. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jakož i v rámci dílčí části plnění, kterým je poskytování služeb provozní podpory provozu systému, je relativně marginální část plnění veřejné zakázky. Přestože tedy vysvětlení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách stran této smluvní podmínky nekoresponduje s doslovným zněním smluvní podmínky, jakož i s obsahem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 33“ obsaženém v dokumentu VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 3 ze dne 15. 9. 2020, má Úřad za to, že navrhovatele ani v tomto případě reálná ekonomická nejistota nestíhala, neboť pokud jde v případě poskytování součinnosti při auditu o činnost zařazenou do služeb KS1.7, tj. do služeb poskytovaných na vyžádání, které jsou hrazeny cenou za reálně poskytnuté ČD, pak měl navrhovatel jistotu, že si bude moci účtovat počet reálně odpracovaných ČD, a nejedná se tak o exces ve smyslu zjevné nepřiměřenosti smluvní podmínky v kontextu celé veřejné zakázky. Není možné tvrdit, že by neznalost přesného počtu člověkodní při poskytování části plnění spočívající v součinnosti při auditu představovala zásadní rozpor se zásadami zadávání (zde zřejmě zásadou transparentnosti), či snad natolik zásadní překážku svobodné hospodářské soutěže, která by dodavatelům bránila v podání nabídky. Uvážení dodavatele při odhadování počtu člověkodní na poskytování součinnosti při auditu, jehož četnost nota bene z části závisí na transparentnosti, kvalitě a způsobu poskytovaných služeb podpory provozu samotným vybraným dodavatelem, je dle Úřadu běžnou součástí obchodně- strategických plánů či úvah každého dodavatele jako podnikajícího subjektu. Odborně zdatný dodavatel musí být schopen vytvořit si kvalifikovaný předpoklad/odhad činnosti, jež z povahy věci není činností poskytovanou v pravidelném intervalu, musí být schopen nacenit své plnění se zohledněním namítané podmínky a následně unést přiměřenou dávku podnikatelského rizika. Úřad má za to, že předmětem daných úvah je relativně nevýznamná částka ve srovnání s částkou 171 000 000,- Kč bez DPH, která představuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Úřad tak má za to, že znění předmětné smluvní podmínky včetně podaného vysvětlení není způsobilé ovlivnit hospodářskou soutěž, že se dodavatelům schopným a ochotným podat nabídku, stran předmětné smluvní podmínky dostalo dostatečných informací k jejímu podání. Všichni dodavatelé účastnící se zadávacího řízení totiž mají jistotu, že vybraný dodavatel poskytne minimálně 2x za rok součinnosti při auditu v rozsahu minimálně 10 člověkodní. S ohledem na zavedenou praxi mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení (zde má Úřad na mysli množství poskytnutých vysvětlení) mohli dodavatelé ve snaze vyložit termín „minimálně 10 člověkodní“, tak jak jej chápe zadavatel, čerpat rovněž z poskytnutých vysvětlení vztahujících se k jiným smluvním podmínkám (viz k tomu např. „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 15“, kde zadavatel pojem „nejméně rok po ukončení“ vykládá jako „rok po ukončení“ – srov. bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
155. Vzhledem ke všemu výše uvedenému uzavírá Úřad tuto dílčí otázku tak, že v případě formulace předmětné smluvní podmínky neshledal nedostatky takové intenzity, že by bylo možné tvrdit, že zde je důvod pro uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení pro rozpor se zákonem nebo zásadami zadávání. Návrh totiž směřuje proti zadávacím podmínkám a zrušení zadávacího řízení je tak jediné nápravné opatření, které by v šetřeném případě přicházelo v úvahu.
K tvrzení stran nesmyslnosti a nepoužitelnosti vysvětlení poskytnutého zadavatelem k dotazu č. 10, jenž se vztahuje k ustanovení bodu 16.10 čl. 16. závazného vzoru smlouvy
156. Navrhovatel v závěru návrhu odkazuje na nesmyslnost a nepoužitelnost odpovědi na dotaz č. 10 v rámci VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 6 (viz k tomu bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí), který se vztahuje k čl. 16.10 závazného vzoru smlouvy (viz k tomu bod 81. odůvodnění tohoto ustanovení), dle něhož je zadavatel „oprávněn kdykoliv do uplynutí záruční doby k jakékoliv části Služeb dle této Smlouvy požádat Poskytovatele o posouzení Objednatelem zamýšlené změny Systému. Poskytovatel se v takovém případě zavazuje bez zbytečného odkladu posoudit zamýšlenou změnu Systému z hlediska zachování řádné funkčnosti ostatních součástí Systému a Systému jako celku a Objednatel se zavazuje uhradit Poskytovateli prokázané účelně vynaložené náklady takovéhoto posouzení“. Uvedené ustanovení bylo předmětem žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 30 (v rámci VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 3) a žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 (v rámci VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 6).
157. Úřad ověřil znění „Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 30“ vztahující se k bodu 16.10 závazného vzoru smlouvy. Dotaz je následujícího znění: „Odměna za posouzení zamýšlené změny systému je jen ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů, které bude ovšem jen obtížně možné prokazovat. Není důvod, proč by taková činnost neměla být odměňována jako Rozvoj. Žádáme proto zadavatele o vysvětlení tohoto ustanovení a přiměřenou úpravu zadávací dokumentace“.
158. Zadavatel poskytl dodavatelům následující „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 30“: ˏV případě, že zadavatel bude požadovat úpravu systému, vyzve Poskytovatele zadáním požadavku na analýzu ke zpracování posouzení možné změny (viz postup dle čl. 8 Smlouvy.) Odst. 16.10 Smlouvy je součástí článku věnovanému problematice záruky ve vztahu k rozvoji a nevymezuje "jiný" způsob zadávání změn. Jednotlivá ustanovení Smlouvy je nutné chápat v celém kontextu.ʹ.
159. Úřad ověřil znění informačně bohaté „Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 10“ (viz k tomu bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předmětem zájmu dodavatele byla situace, kdy bude předložen požadavek na posouzení změny systému až po „skončení“ smlouvy. Tazateli není jasné, proč by měl tuto činnost dodavatel vykonávat pouze za účelně vynaložené náklady, zvláště pokud se jedná o určité plnění, které je ve smlouvě popsáno. Tazateli rovněž není zřejmé, proč by tuto činnost měl poskytovat v podstatě zdarma, když „nezvratně prokázat náklady“ bude zřejmě nemožné. Tazatel připomíná, že provedení takového posouzení nemusí představovat jen několik málo člověkohodin, zvláště v situaci, kdy bude třeba posoudit dopad na celý systém.
160. Zadavatel poskytl dodavatelům následující „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10“: ˏZadavatel dle článku 16.2. definoval dobu trvání záruky na 24 měsíců od okamžiku akceptace. S ohledem na předpokládanou délku poskytování služeb podpory provozu na základě tohoto zadávacího řízení je nutné počítat se situacemi, kdy bude nezbytné řešit problém/požadavky u komponent bez "záruky". Současně zadavatel omezil Záruku Poskytovatele v případě neschválených zásahů. Zadavatel provozuje vývojové prostředí, má k dispozici přístupové údaje i zdrojový kód a je tedy logické, že v případě neschváleného zásahu nemůže odpovědnost za vady nést Poskytovatel. V případě předložení požadavku během platnosti Smlouvy ("SMLOUVA O PODPOŘE A ROZVOJI SYSTÉMU IPPD MPSV A POSKYTOVÁNÍ SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB") bude postupováno dle odpovídajících článků (pravděpodobně na základě požadavku na součinnost nebo rozvoj).ʹ
161. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách uvádí,žežádost o vysvětlení má sloužit primárně za účelem objasnění nejasných či nejednoznačně stanovených zadávacích podmínek, a že z předmětných dotazů vyplývá, že dodavateli je dotčená zadávací podmínka zcela zřejmá a není pochyb o jejím výkladu, nicméně s touto podmínkou nesouhlasí a dotazy vytváří tlak na změnu zadávacích podmínek. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že není povinen přizpůsobovat zadávací podmínky potřebám dodavatelů a není povinen dodavatelům v rámci žádosti o vysvětlení zadávacích podmínek objasňovat, z jakých důvodů stanovil konkrétní smluvní podmínky. Dále zadavatel opakuje, že předmětný čl. 16. 10 smlouvy jednoznačně stanoví, že daná povinnost je omezena dobou záruční doby, přičemž za předmětné plnění obdrží dodavatel protiplnění, a to účelně vynaložené náklady v souladu s čl. 16.10 smlouvy. Není tak pravdou, že by bylo uvedené plnění poskytováno zdarma.
162. Úřad posoudil předmětnou smluvní podmínku a přisvědčuje zadavateli, že ze znění bodu 16. 10 závazného vzoru smlouvy jednoznačně vyplývá, že daná povinnost je omezena záruční dobou, která činí 24 měsíců, přičemž zadavatel se bez pochyby zavazuje uhradit vybranému dodavateli protiplnění ve výši hodnoty účelně vynaložených nákladů. Ačkoliv není šťastné, že zadavatel v době, kdy poskytuje vysvětlení zadávací dokumentace, nemá zcela jasnou představu o způsobu výpočtu této hodnoty, neboť nemá jasno ani v tom, jak bude tuto službu účtovat v průběhu plnění veřejné zakázky, resp. platnosti smlouvy [viz k tomu sdělení uvedené ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10“: „V případě předložení požadavku během platnosti Smlouvy ("SMLOUVA O PODPOŘE A ROZVOJI SYSTÉMU IPPD MPSV A POSKYTOVÁNÍ SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB") bude postupováno dle odpovídajících článků (pravděpodobně na základě požadavku na součinnost nebo rozvoj)], nic to nemění na tom, že určitá nejasnost stran výkladu neurčitého pojmu „prokázané účelně vynaložené náklady“ za službu spočívající v posouzení zamýšlené změny systému nepředstavuje exces ve smyslu zjevné nepřiměřenosti smluvní podmínky, přitom možnosti Úřadu přezkoumávat smluvní podmínky jsou do značné míry omezené.
163. S ohledem na právě uvedené tak Úřad tuto dílčí otázku zavírá tak, že není úkolem Úřadu, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem ve smlouvě, jež činí nedílnou součást zadávací dokumentace, nejedná-li se o zjevný exces, přičemž Úřad dospěl k závěru, že se v případě smluvní podmínky upravené v bodu 16. 10. závazného vzoru smlouvy o takový zjevný exces nejedná, neboť v kontextu obou poskytnutých vysvětlení je možné říci, že zadavatel formuloval smluvní podmínku dostatečně srozumitelně, že předmětná smluvní podmínka neodporuje zákonu ani zásadám zadávání a není zde proto dán důvod pro uložení nápravného opatření.
K tvrzení ohledně nesmyslného a obecného vysvětlení poskytnutého zadavatelem k dotazu č. 8 vztahujícího se k ustanovení bodu 12.7 závazného vzoru smlouvy
164. Navrhovatel namítá, že zadavatel na dotaz, resp. žádost o vysvětlení č. 8 v rámci VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 6 odpověděl zcela obecně a v zásadě nesmyslně, a to přesto, že na předchozí dotaz řádně neodpověděl (viz k tomu bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
165. Úřad ověřil, že předmětný dotaz cílí na smluvní podmínku upravenou v bodu 12.7 závazného vzoru smlouvy (viz k tomu bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí): „Poskytovatel se dále zavazuje poskytnout Objednateli nebo jakékoliv třetí osobě písemně pověřené Objednatelem veškerou požadovanou spolupráci a součinnost, která je nezbytná pro účely provázání Systému s dalšími informačními systémy užívanými nebo provozovanými Objednatelem či třetími osobami určenými Objednatelem, a to i ve formě vypracování rozboru dopadů změny Systému na další informační systémy a prostředí Objednatele. Smluvní strany se dohodly, že cena takovéhoto plnění je zahrnuta v ceně plnění podle této Smlouvy. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že v této souvislosti nevznikne Poskytovateli nárok na dodatečné finanční plnění ze strany Objednatele“.
166. Úřad rovněž ověřil, (viz k tomu bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že součástí zadávací dokumentace je VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 3. Tento dokument obsahuje „Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 23“, vztahující se k bodu 12. 7 závazného vzoru smlouvy, v následujícím znění: „Rozsah takové součinnosti a spolupráce je naprosto nepředvídatelný, přitom má být taková činnost poskytována zdarma, resp. za fixní cenový paušál. Přitom za porušení povinnosti reagovat na požadavek Objednatele nebo jím určené třetí osoby a zahájit poskytování součinnosti nejpozději do 5 pracovních dnů je stanovena smluvní pokuta 5.000,- Kč denně. Tento požadavek považujeme za zcela nepřiměřený a v zásadě neocenitelný. Zadavatel se tak pokouší přenést na dodavatele zcela nepřiměřená a excesivní rizika. Takové jednání považujeme za nepřípustné jednak z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek tak i z pohledu obecných dobrých obchodních mravů. Žádáme proto zadavatele o vysvětlení tohoto ustanovení a přiměřenou úpravu zadávací dokumentace“.
Zadavatel k tomuto dotazu poskytl dodavatelům následující vysvětlení: ‚Zadavatel požaduje, aby Poskytovatel poskytl součinnost Objednatelem určené osobě při řešení konkrétní problematiky. Protože systém IPPD je tzv. "backend" pro provoz ostatních systémů JISPSV, budou požadovány realizace integrací nových systémů. Z pohledu běžného provozu se jedná o rozvoj v případě, že na straně IPPD musí proběhnou[t] úpravy nebo rekonfigurace. Součástí plnění smlouvy je rovněž realizace rozvoje (změnových řízení), který je definován analýzou, návrhem řešení, požadavky na součinnost, harmonogramem a rozsahem plnění. Proces řízení změn se řídí čl. 8 Smlouvy’.
V kontextu námitky navrhovatele (viz k tomu bod 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je výše uvedený dotaz oním „předchozím dotazem“ vztahujícím se k bodu 12.7 závazného vzoru smlouvy.
167. Úřad dále ověřil (viz k tomu bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že součástí zadávací dokumentace je „Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 8“ (součást dokumentu VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 6), která se rovněž vztahuje k bodu 12.7 závazného vzoru smlouvy. Žádost je formulována následovně: „Zadavatel sice již na náš dotaz odpověděl, ale tuto odpověď nepovažujeme za dostatečnou. Pro vyloučení pochybností se proto výslovně ptáme, zda tato spolupráce či součinnost bude hrazena ze služeb Rozvoje nebo z převoditelných MD?“
Dodavatelům se dostalo následujícího vysvětlení, o kterém navrhovatel tvrdí, že je obecné a v zásadě nesmyslné: „V případě, že požadavek integrace systému k IPPD, povede na změnu IPPD, bude postupováno dle článku 8 Smlouvy. Součinnost spočívající v postoupení informací k integraci na systém IPPD, tedy k předání odpovídající dokumentace a případně konzultace k této dokumentaci, nelze považovat za rozvoj IPPD. Výše uvedené rozdělení, které plně odpovídá dříve poskytnutým informacím na předchozí dotazy, jednoznačně vymezuje způsob úhrady v případě integrace na systém IPPD.“
168. K tvrzení tazatele dotazu, resp. „Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 23“, že ustanovení pod bodem 12.7 závazného vzoru smlouvy požaduje plnění spočívající ve spolupráci a součinnosti pro účely provázání systému ve formě vypracování rozboru zdarma, zadavatel uvedl, že v předmětném bodu závazného vzoru smlouvy je „výslovně“ uvedeno, že tato plnění jsou zahrnuta v ceně plnění podle této smlouvy. Zadavatel tak stanovil v rámci předmětného smluvního ustanovení, že „pouze“ vypracování rozboru dle tohoto ustanovení je zahrnuto v plnění dle této smlouvy. Ačkoliv Úřad připouští, že text smluvního ujednání a podaných vysvětlení není formulován zrovna šťastně, je z nich patrné, že pouze součinnost spočívající v poskytnutí informací (v poskytnutí rozboru), předání dokumentace a konzultační činnost spojená s dokumentací, je zahrnuta v ceně v rámci plnění. Úřad tak má za to, že z uvedeného nevyplývá, že by tyto činnosti měly být poskytovány zdarma. Zadavatel dále osvětlil, že plnění spočívající ve změně IPPD je plnění v rámci služeb rozvoje a je takto i hrazeno (viz k tomu odkaz na čl. 8 závazného vzoru smlouvy, jenž upravuje způsob poskytování rozvoje a školení).
169. Úřadu je z jeho úřední činnosti známo, že je běžné, že zadavatelé vymezí určité služby, které jsou zahrnuty v ceně plnění, které nejsou hrazeny na základě jednotkových cen (např. za člověkoden, ve zkratce ČD, resp. manday, ve zkratce MD), ale jsou zahrnuty v určitém balíku služeb a hrazeny tzv. fixním cenovým paušálem. Zadavatel rovněž v podaném vysvětlení zdůraznil, že pouze v případě poskytování informací (prostřednictvím poskytnutí rozboru), předání dokumentace a v případě konzultační činnosti spojené s dokumentací, je cena plnění zahrnuta v ceně plnění, samotná případná realizace změn či úprav na základě těchto informací je prováděna v rámci služeb rozvoje, a je takto i placena.
170. Úřad dále uvádí, že všem dodavatelům byly poskytnuty totožné informace a je otázkou obchodní strategie toho kterého dodavatele, jaký postup k nacenění nabídky zvolí. Odborně zdatný dodavatele působící na relevantním trhu by měl být schopen tuto část plnění, která se navíc s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky vymezený v bodě 2. zadávací dokumentace Úřadu jeví jako část relativně marginální, nacenit a unést tak přiměřenou míru podnikatelského rizika. Vzhledem k právě uvedenému tak Úřad předmětnou smluvní podmínku nepovažuje za exces ve smyslu zjevné nepřiměřenosti této smluvní podmínky.
171. S ohledem na právě uvedené tak Úřad i tuto dílčí otázku uzavírá tak, že není úkolem Úřadu, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem ve smlouvě, jež činí nedílnou součást zadávací dokumentace, nejedná-li se o zjevný exces, přičemž Úřad dospěl k závěru, že se v případě smluvní podmínky upravené v bodu 12.7 závazného vzoru smlouvy o takový zjevný exces nejedná. V kontextu poskytnutých vysvětlení je možné říci, že zadavatel formuloval smluvní podmínku dostatečně srozumitelně, a že se všem dodavatelům dostalo totožných informací. Úřad proto dospěl k závěru, že zde není dán důvod pro uložení nápravného opatření.
Shrnutí ke smluvním podmínkám
172. Úřad shrnuje, že u žádné výše specifikované smluvní podmínky neshledal nedostatky takové intenzity, že by bylo možné tvrdit, že zde je důvod pro uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení pro rozpor se zákonem nebo zásadami zadávání. Návrh totiž směřuje proti zadávacím podmínkám a zrušení zadávacího řízení je tak jediné nápravné opatření, které by v šetřeném případě přicházelo v úvahu.
K požadavkům navrhovatele uvedeným v jeho vyjádření k podkladům
173. Ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 1. 2021 navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyzval zadavatele ke sdělení konkrétních informací a doručení podkladů, které v textu vyjádření specifikuje. Konkrétně jde o
sdělení konečné množiny „rozdílových atributů IT prostředí“, které považuje za podstatné pro účely plnění veřejné zakázky,
sdělení konkrétních „převratných“ organizačních opatření při podpoře předmětného IS, že dojde k naprosto „revoluční“ změně při potřebě komunikace se členy realizačního týmu,
o sdělení významných rozdílůčeské právní úpravy a alespoň úprav v ostatních zemích EU, které považuje za podstatné pro účely prokázání kvalifikace (a potřeby plnění veřejné zakázky),
o velmi podrobné vysvětlení zadavatele ohledně srovnání obou IS (tj. IPPD a OKaplikací), kde zadavatel vezme v úvahu rozsah projektu a jeho kritičnost, nikoliv irelevantní parametr potenciální délky dalšího provozu systému OKaplikací.
K uvedenému Úřad sděluje následující.
174. K požadavku navrhovatele, aby zadavatel na žádost Úřadu sdělil množinu „rozdílových atributů IT prostředí“, které považuje za podstatné pro účely plnění veřejné zakázky, Úřad sděluje, že pečlivě zvažoval možný přínos takové žádosti Úřadu, přičemž dospěl k závěru, že zadavatel požadavek na významné služby, ke kterým měl zadavatel sdělit rozdílové atributy IT prostředí, relevantním způsobem vysvětlil (viz k tomu body 103. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad toto odůvodnění přezkoumal, shledal je smysluplným, a za této situace dospěl k závěru, že by navrhovaný postup nebyl v souladu se zásadou procesní ekonomie.
175. K požadavku navrhovatele, aby zadavatel na žádost Úřadu sdělil konkrétní organizační opatření při podpoře předmětného IS, že dojde k naprosto „revoluční“ změně v komunikaci se členy realizačního týmu, Úřad sděluje, že zadavatel není povinen podrobně vysvětlovat, proč předmětné kritérium kvalifikace spočívající v požadavku zadavatele, aby členové realizačního týmu (vybraného) dodavatele komunikovali v českém, nebo slovenském jazyce, požaduje, ačkoliv je v minulosti nepožadoval (navrhovatel odkazuje na vlastní zkušenost s komunikací se zadavatelem z pozice subdodavatele stávajícího dodavatele zadavatele). Lapidárně řečeno: zadavatel musí obhájit zadávací podmínku jako takovou, nikoli primárně ve vztahu ke svému dřívějšímu postupu. Úřad opakuje, že zadavatel není povinen formulovat zadávací podmínky s ohledem na probíhající plnění v minulosti zadávané veřejné zakázky zadavatele (byť by měla obdobný předmět plnění, tedy služby spojené s IPPD), ani s ohledem na stávající dodavatele takové veřejné zakázky, přičemž v dalším Úřad odkazuje na body odůvodnění rozhodnutí týkající se předmětné námitky.
176. K požadavku navrhovatele, aby zadavatel na žádost Úřadu sdělil významné rozdíly české právní úpravy a úprav v ostatních zemích EU, které považuje za podstatné pro účely prokázání kvalifikace stran požadavku zadavatele na implementaci systému v souladu s eGov architekturou a ZKB, Úřad sděluje, že odůvodnění zadavatele uvedené v bodě 129. tohoto rozhodnutí, jež se vztahuje k předmětné námitce, považuje za racionální. Na požadavek navrhovatele pak Úřad nahlíží tak, že jde výrazně nad rámec toho, v jaké míře podrobnosti by měl zadavatel své zadávací podmínky zdůvodňovat.
177. K požadavku navrhovatele, aby zadavatel na žádost Úřadu podrobně vysvětlil srovnání obou IS (tj. IPPD a OKaplikací), kde zadavatel vezme v úvahu rozsah projektu a jeho kritičnost, nikoliv irelevantní parametr potenciální délky dalšího provozu systému OKaplikací, Úřad opakuje, že postup zadavatele v jedné zakázce nepředurčuje jeho postup v zakázce druhé (viz k tomu bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Shrnutí
175. Ve světle shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž Úřad uzavírá, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2
2. S&T CZ s.r.o., Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Integrovaná podpůrná a provozní data, pozn. Úřadu
[2] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, pozn. Úřadu
[3] ČD= člověkoden, tedy měrná jednotka pro jednotkovou cenu v oblasti IT, pozn. Úřadu.
[4] která je na dokumentu samotném rovněž označovaná jako „Příloha I ZD – Seznam členů realizačního týmu“
[5] Viz k tomu tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 7. 2. 2020 dostupná na https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/07_02_2020+TZ+-+Co+je+Jednotn%C3%BD+informa%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9m+MPSV.pdf/22124b1e-ce01-af02-2c40-1c721ba1780a a ZKB