{"html": "<div class=\"doc\"><p>za tohoto předpokladu není splněn § 10 odst. 3 vyhlášky č. 82/2018 Sb., neboť testovací</p><p>prostředí v danou chvíli nebude existovat. Dále NÚKIB uvádí, že v případě přesunu</p><p>produkčního prostředí do lokality 2 by současně bylo využito stejných fyzických technických</p><p>aktiv (technického vybavení a prostředků) pro obě prostředí (produkční i testovací), a nebyl</p><p>by tak naplněn technický požadavek č. TECH416 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, dle kterého</p><p>„(ř)ešení musí být navrženo jako robustní a spolehlivé, bez »Single point of failure«, tedy tak,</p><p>aby výpadek jediné komponenty nezpůsobil výpadek celého systému nebo ztrátu dat.“</p><p>K druhému dotazu žádosti o odborné stanovisko NÚKIB sděluje, že řešení navrhovatele</p><p>uvedené v Návrhu architektury a Sizingu nesplňuje § 15 písm. f) ve spojení s § 27 vyhlášky</p><p>č. 82/2018 Sb., když řešení použít testovací prostředí pro účely disaster recovery, které je</p><p>výkonnostně slabší, porušuje požadavek dostupnosti informačního systému stanovený</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-02759/2023/510</p><p>v Příloze č. 3 návrhu smlouvy prostřednictvím parametrů SLA, RPO a RTO, jelikož není zajištěna</p><p>dostatečná redundance technických prostředků a vybavení podle § 27 písm. d) vyhlášky</p><p>č. 82/2018 Sb. NÚKIB v této souvislosti dodává, že v případě disaster recovery by bylo</p><p>pozastaveno (příp. zrušeno) testovací prostředí, čímž by došlo k narušení dostupnosti právě</p><p>tohoto prostředí, přestože zadavatel požaduje dodržení technického požadavku č. TECH428</p><p>Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, dle kterého „(v) prostředích V, T není požadováno zajištění vysoké</p><p>dostupnosti a provozních SLA jako u provozního prostředí, ale zhotovitel je povinen zajistit</p><p>jejich provoz tak, aby nedošlo k omezení uživatelů těchto prostředí.“ NÚKIB své stanovisko</p><p>k této věci uzavírá s tím, že v případě disaster recovery by tedy byli omezeni uživatelé</p><p>produkčního i testovacího prostředí, a to v rozporu s požadavky zadavatele a stanovenými cíli</p><p>kontinuity činnosti pro uvedená prostředí (podrobně viz body 24. až 27. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí).</p><p>127. U šetřeného odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tedy nedodržení</p><p>technického požadavku č. TECH304 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, dospěl Úřad na základě</p><p>posouzení obsahu odborného stanoviska NÚKIB k závěru, že zadavatelem uvedený důvod</p><p>vyloučení je oprávněný ve vztahu k řešení navrhovatele při zohlednění Objasnění, jelikož Úřad</p><p>z odborného stanoviska NÚKIB seznal, že řešení navrhovatele nesplňuje § 10 odst. 3 vyhlášky</p><p>č. 82/2018 Sb., neboť v lokalitě 2 (určené primárně pro testovací prostředí) nejsou uvedeny</p><p>dostatečné procesorové, paměťové a diskové kapacity pro účely záložního provozu</p><p>produkčního prostředí (provozovaného v lokalitě 1) v případě nutného disaster recovery.</p><p>Jinými slovy za předpokladu, jež navrhovatel stanovil v bodu 2.3 Návrhu architektury, že</p><p>„(…) Zhotovitel předpokládá rozmístění virtuálních serverů Produkčního prostředí v Lokalitě 1,</p><p>serverů Testovacího prostředí v Lokalitě 2. Pro zajištění odolnosti proti katastrofě jsou pro</p><p>Produkční prostředí v lokalitě 2 instalovány 2 databázové virtuální servery (…) s pasivními</p><p>replikami produkčních databází. (…) V případě katastrofy v Lokalitě 1 lze z těchto pasivních</p><p>obrazů v Lokalitě 2 postupy DR procedury spustit na hypervizorech virtuální servery</p><p>Produkčního prostředí ve stavu, v jakém byly těsně před zastavením prostředí v Lokalitě 1.</p><p>Pro tento provoz lze využít kapacitu virtualizační platformy využívanou v běžném provozu</p><p>pro Testovací prostředí. (…)“, a za předpokladu rozmístění serverů do lokalit dle Sizingu, by</p><p>při přesunutí produkčního prostředí do lokality 2 v případě katastrofy v lokalitě 1 muselo být</p><p>v lokalitě 2 testovací prostředí z důvodu nedostatečných procesorových, paměťových</p><p>a diskových kapacit pozastaveno (příp. zrušeno), tedy testovací prostředí by nebylo funkční</p><p>a došlo by k omezení jeho užívání až do doby nápravy katastrofy v lokalitě 1 a opětovnému</p><p>zprovoznění produkčního prostřední v lokalitě 1.</p><p>128. Úřad na tomto místě dodává, že si je vědom Objasnění, v němž se navrhovatel vyjádřil tak, že</p><p>„(v)ěta uvedená v kapitole 2.3 (…) pro DR řešení lze využít kapacitu virtualizační platformy</p><p>využívanou v běžném provozu pro Testovací prostředí pouze říká to, že pokud to lze, je možné</p><p>zastavit testovací prostředí a uvolněné HW prostředky využít v záložní lokalitě pro zvládnutí</p><p>krizové situace. Neznamená to ale, že přesunuté produkční prostředí využije pouze kapacitu</p><p>získanou zastavením testovacího prostředí, bude si muset sáhnout i na další zdroje.“, avšak</p><p>nemůže odhlédnout od skutečnosti, že řešení navrhovatele neobsahuje žádné „další zdroje“,</p><p>na něž se navrhovatel v Objasnění odkazuje, přičemž ani sám navrhovatel v Objasnění</p><p>jednoznačně a konkrétně neuvedl, jaké „další zdroje“ má na mysli, resp. o jaké „další zdroje“</p><p>objasnění nabídky opírá, či na kterém místě své nabídky s těmito „dalšími zdroji“ počítá. Tvrdíli navrhovatel v Objasnění, že „(o)becně pro realizaci virtualizační platformy v záložní lokalitě</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-02759/2023/510</p><p>platí, že dostatečné HW kapacity budou připraveny dopředu a v okamžiku katastrofy bude</p><p>proveden DR scénář, který připraví a spustí potřebné virtuální servery (se stejnými parametry</p><p>jako v produkci) v katastrofou nepostiženém datacentru.“, pak Úřad konstatuje, že navrhovatel</p><p>citované tvrzení staví na obecné proklamaci, které však řešení navrhovatele neodpovídá, když</p><p>v Sizingu navržené rozmístění serverů v lokalitě 2 nemá stejné parametry jako rozmístění</p><p>serverů v lokalitě 1 (kapacita v lokalitě 2 navrhovatelem označená „PRODUKCE – lokalita 2“</p><p>nedosahuje paměťových, procesorových a diskových kapacit, které jsou určeny pro produkční</p><p>prostřední v lokalitě 1, a kapacita v lokalitě 2 navrhovatelem označená „TEST – lokalita 2“ je</p><p>určena pro testovací prostředí), pročež při přesunu produkčního prostředí z lokality 1</p><p>do lokality 2 by musely být paměťové, procesorové a diskové kapacity převzaty z testovacího</p><p>prostředí, resp. z lokality 2 navrhovatelem označené „TEST – lokalita 2“. Úřad tudíž uzavírá, že</p><p>Objasnění nikterak neobjasnilo předložené řešení navrhovatele (resp. tu část, v níž</p><p>navrhovatel uvádí, že v případě katastrofy v lokalitě 1 lze využít kapacitu virtualizační</p><p>platformy využívanou v běžném provozu pro testovací prostředí) a neodůvodnilo, jaké „další</p><p>zdroje“ navrhovatel použije pro spuštění produkčního prostředí v lokalitě 2, aniž by současně</p><p>nemuselo dojít k pozastavení (příp. zrušení) testovacího prostředí.</p><p>129. Nad rámec Úřad podává, že NÚKIB k navrhovanému přesunu produkčního prostředí</p><p>do lokality 2 a využití stejných fyzických technických aktiv pro obě prostředí konstatoval, že</p><p>řešení navrhovatele též neobstojí ve vztahu k technickému požadavku č. TECH416 Přílohy č. 1</p><p>návrhu smlouvy, jelikož v případě selhání technického fyzického aktiva v lokalitě 2 by došlo</p><p>k narušení dostupnosti obou prostředí.</p><p>130. K argumentaci navrhovatele uvedené ve vyjádření ze dne 6. 1. 2023 k prvnímu dotazu žádosti</p><p>o odborné stanovisko, že v řešení navrhovatele jsou specifikovány „pouze virtuální servery. (…)</p><p>Z toho důvodu nelze vůbec posuzovat, zda konfigurace v dané lokalitě byla dostatečná. Tato</p><p>ovšem dostatečná bude, (…) teprve v rámci realizace díla, tj. po podpisu smlouvy, nikoliv</p><p>v průběhu zadávacího řízení, navrhne vybraný dodavatel potřebnou konfiguraci HW a SW</p><p>vybavení tak, aby na něm mohly být provozované virtuální servery (…) posuzování, zda jsou</p><p>k dispozici potřebné kapacity pouze na základě konfigurace virtuálních serverů bez zohlednění</p><p>konfigurace fyzického HW (která v době nabídky nebyla k dispozici) je zcela zavádějící a nelze</p><p>na této otázce postavit závěr, zda návrh architektury a sizing splňují zadávací podmínky“ (viz</p><p>bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad odkazuje na nedílnou součást nabídky</p><p>navrhovatele – Technické požadavky, v nichž k technickému požadavku č. TECH603, podle</p><p>kterého „(z)hotovitel ve své nabídce uvede rámcové požadavky na HW a SW komponenty,</p><p>které bude následně schopen rozpracovat do detailních požadavků ve fázi analýzy (…)“,</p><p>navrhovatel uvedl „ANO, v nabídce uvedeny rámcové požadavky, které budou v rámci projektu</p><p>dále upřesněny a rozpracovány. Příloha č. 1.5 Sizing a rozložení serverů“, tedy sám navrhovatel</p><p>odkázal na Sizing jako na dokument, v němž jsou uvedeny „rámcové požadavky na HW a SW</p><p>komponenty“, pročež argumentace navrhovatele, že potřebná konfigurace HW neměla být</p><p>v nabídce k dispozici, je lichá. Též tvrzení navrhovatele, že „konfigurace v dané lokalitě bude</p><p>dostatečná“ Úřad odmítá, jelikož nemůže odhlédnout od části 3. bod 5. návrhu smlouvy,</p><p>v němž zadavatel stanovil pořadí aplikace dokumentů na realizaci předmětu veřejné zakázky</p><p>v případě, že by bylo během realizace předmětu veřejné zakázky zjištěno, že některé</p><p>dokumenty uvedené v části 3. bod 4. návrhu smlouvy stanovují odlišné či dokonce vzájemně</p><p>si odporující požadavky na způsob realizace předmětu veřejné zakázky (viz body 64. a 65.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí), což ve svém důsledku znamená, že je nutné vycházet z řešení</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-02759/2023/510</p><p>navrhovatele, resp. z paměťových, procesorových a diskových kapacit, v něm uvedených,</p><p>a nikoliv ze zdrojů „hypotetických“, které v řešení navrhovatele zahrnuty nejsou.</p><p>131. V této souvislosti Úřad opakovaně uvádí, že podle části 4. zadávací dokumentace byli účastníci</p><p>zadávacího řízení povinni zajistit dodržení mj. vyhlášky č. 82/2018 Sb. (viz bod 63. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). Dále byli účastníci zadávacího řízeni povinni podle části 3. bod 4. návrhu</p><p>smlouvy povinni realizovat předmět veřejné zakázky mj. v souladu s požadavky stanovenými</p><p>v zadávací dokumentaci. Současně zadavatel v části 3. bod 5. návrhu smlouvy stanovil pořadí</p><p>aplikace dokumentů na realizaci předmětu veřejné zakázky. Jelikož Úřad shora dovodil, že</p><p>řešení navrhovatele uvedené v Návrhu architektury a Sizingu nesplňuje § 10 odst. 3 vyhlášky</p><p>č. 82/2018 Sb., a navrhovatel, jak bylo uvedeno, byl povinen dodržet mj. vyhlášku</p><p>č. 82/2018 Sb., byl „již nyní“ zadavatel oprávněn vyloučit navrhovatele pro nesplnění</p><p>zadávacích podmínek, resp. nedodržení technického požadavku č. TECH304 Přílohy č. 1</p><p>návrhu smlouvy.</p><p>132. U šetřeného odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tedy nedodržení</p><p>technického požadavku č. TECH304 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, dospěl také Úřad, na základě</p><p>posouzení odborného stanoviska NÚKIB, k závěru, že zadavatelem uvedený důvod vyloučení</p><p>je oprávněný ve vztahu k řešení navrhovatele při zohlednění Objasnění, jelikož Úřad</p><p>z odborného stanoviska NÚKIB seznal, že řešení navrhovatele uvedené v Návrhu architektury</p><p>a Sizingu nesplňuje § 15 písm. f) v návaznosti na § 27 písm. d) vyhlášky č. 82/2018 Sb., neboť</p><p>řešení navrhovatele použít testovací prostředí pro účely disaster recovery, které je</p><p>výkonnostně slabší, porušuje požadavek dostupnosti informačního systému stanovený</p><p>v Příloze č. 3 návrhu smlouvy prostřednictvím parametrů SLA, RPO a RTO, jelikož není zajištěna</p><p>dostatečná redundance technických prostředků a vybavení podle § 27 d) vyhlášky č. 82/2018</p><p>Sb. (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad z části 4. zadávací dokumentace seznal,</p><p>že v rámci předmětu plnění byl účastník zadávacího řízení povinen zpracovat požadavky</p><p>na požadovanou konfiguraci pro fungování aplikace ISSZ DP-3, na základě níž zadavatel</p><p>obstará potřebné HW a SW vybavení a poskytne jej vybranému dodavateli pro účely realizace</p><p>předmětu veřejné zakázky. Dále zadavatel v části 3. bod 5. návrhu smlouvy stanovil pořadí</p><p>aplikace dokumentů na realizaci předmětu veřejné zakázky (viz bod 119. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí). Úřad z nabídky navrhovatele dále seznal, že u technického požadavku (a) č.</p><p>TECH421 Technických požadavků, podle kterého „(d)odavatel ve své nabídce uvede</p><p>požadované parametry všech virtuálních serverů pro jednotlivé komponenty aplikace IS DP-3“,</p><p>navrhovatel odkazuje na Návrh architektury a Sizing, a (b) č. TECH603 Technických požadavků,</p><p>podle kterého „(z)hotovitel ve své nabídce uvede rámcové požadavky na HW a SW</p><p>komponenty, které bude následně schopen rozpracovat do detailních požadavků (…)“,</p><p>navrhovatel odkazuje na Sizing. Úřad na tomto místě opakovaně uvádí shora již konstatované,</p><p>a to, že řešení navrhovatele neobsahuje žádné „další zdroje“, na něž se navrhovatel</p><p>v Objasnění odkazuje, a že ani sám navrhovatel v Objasnění jednoznačně a konkrétně neuvádí,</p><p>jaké „další zdroje“ má na mysli, resp. o jaké „další zdroje“ objasnění nabídky opírá, či na kterém</p><p>místě své nabídky s těmito „dalšími zdroji“ počítá. Jelikož řešení navrhovatele nemá v lokalitě</p><p>2 pro účely disaster recovery připravenu dostatečnou paměťovou, procesorovou a diskovou</p><p>kapacitou pro provoz produkčního prostředí v lokalitě 2, pak řešení navrhovatele</p><p>nepředpokládá existenci dostatečných redundantních aktiv pro použití testovacího prostředí</p><p>pro účely disaster recovery (tzn. další kapacity by musely být případně instalovány nad rámec</p><p>toho co navrhovatel uvedl v Sizingu).</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-02759/2023/510</p><p>133. Úřad na tomto místě dodává, že si je vědom Objasnění, v němž se navrhovatel vyjádřil tak, že</p><p>„(n)epředpokládáme, že v okamžiku katastrofy a nutnosti zprovoznit systém v záložní lokalitě,</p><p>bude docházek k navyšování HW kapacit prostředí, na to skutečně s ohledem na SLA lhůty není</p><p>časový prostor. (…)“, a v této souvislosti konstatuje, že nemůže odhlédnout od skutečnosti,</p><p>která již byla dovozena výše, že v případě vzniku katastrofy v lokalitě 1 a přesunu produkčního</p><p>prostředí do lokality 2 by bylo pozastaveno (příp. zrušeno) testovací prostředí, čímž by došlo</p><p>k narušení dostupnosti tohoto prostředí, jelikož testovací prostředí v lokalitě 2 je výkonnostně</p><p>slabší a je tak porušen požadavek dostupnosti informačního systému stanovený v Příloze č. 3</p><p>návrhu smlouvy prostřednictvím parametrů SLA, RPO a RTO. Úřad dodává, že sám navrhovatel</p><p>v Objasnění uvedl, že není časový prostor k navyšování HW kapacit prostředí s ohledem na SLA</p><p>lhůty, k čemuž Úřad s odkazem na část 3. bod 4. a 5. návrhu smlouvy akcentuje, že navrhovatel</p><p>ani v průběhu předmětu plnění nemůže měnit (navyšovat) konfiguraci serverů v navrženém</p><p>Sizingu. Úřad tak uzavírá, že Objasnění nikterak konkrétně a jednoznačně ve vazbě na obsah</p><p>nabídky neodůvodnilo, zda řešení navrhovatele je schopno dostát požadavkům dostupnosti</p><p>informačního systému stanoveným v Příloze č. 3 návrhu smlouvy, když není zajištěna</p><p>dostatečná redundance technických prostředků.</p><p>134. Argumentaci navrhovatele uvedenou ve vyjádření ze dne 6. 1. 2023 k druhému dotazu žádosti</p><p>o odborné stanovisko, že „použití zdrojů testovacího prostředí (pouze však zdroji, nikoliv</p><p>testovacího prostředí) pro účely vyřešení kritické situace (tedy výpadku lokality 1) uvedl pouze</p><p>jako možnost, což také objasnil v objasnění své Nabídky ze dne 6. 9. 2022.“, Úřad s odkazem</p><p>na své závěry uvedené v bodu 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí odmítá. Úřad k tomu</p><p>opakovaně uvádí, že navrhovatel v Objasnění šetřené odůvodnil tak, že „pokud to lze, je možné</p><p>zastavit testovací prostředí a uvolněné HW prostředky využít v záložní lokalitě pro zvládnutí</p><p>krizové situace. Neznamená to ale, že přesunuté produkční prostředí využije pouze kapacitu</p><p>získanou zastavením testovacího prostředí, bude si muset sáhnout i na další zdroje“, přičemž</p><p>jednoznačně a konkrétně neuvedl, jaké „další zdroje“ má na mysli, resp. o jaké „další zdroje“</p><p>objasnění nabídky opírá, či na kterém místě své nabídky s těmito „dalšími zdroji“ počítá.</p><p>Objasnění doručené na žádost zadavatele tedy nikterak nevyjasnilo řešení navrhovatele, resp.</p><p>zadavateli neobjasnilo tu část Návrhu architektury, v níž navrhovatel uvádí, že v případě</p><p>katastrofy v lokalitě 1 lze využít kapacitu virtualizační platformy využívanou v běžném provozu</p><p>pro testovací prostředí, tzn., že Objasnění doručené na žádost zadavatele neodstranilo zásadní</p><p>věcné pochybnosti zadavatele o splnění zadávací podmínky, konkrétně o splnění technického</p><p>požadavku č. TECH304 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy (potažmo dodržení vyhlášky</p><p>č. 82/2018 Sb.) a zadavatel tak následně mohl oprávněně dojít k závěru o nesplnění výše</p><p>uvedené zadávací podmínky.</p><p>135. Nad rámec Úřad podává, že NÚKIB k pozastavení (příp. zrušení) testovacího prostředí</p><p>v případě disaster recovery konstatoval, že řešení navrhovatele též neobstojí ve vztahu</p><p>k technickému požadavku č. TECH428 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, jelikož v případě disaster</p><p>recovery by byli omezeni uživatelé produkčního a testovacího prostředí, a to v rozporu</p><p>s požadavky zadavatele a stanovenými cíli kontinuity činnosti pro uvedená prostředí.</p><p>136. Vzhledem ke všemu shora uvedenému (viz body 118. až 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí)</p><p>lze konstatovat, že řešení navrhovatele uvedené v Návrhu architektury a Sizingu neodpovídá</p><p>technickému požadavku č. TECH304 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, který zadavatel stanovil jako</p><p>zadávací podmínku, a navrhovatel na základě Žádosti své řešení dostatečně v Objasnění</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-02759/2023/510</p><p>neobhájil. Úřad má tedy za to, že minimálně jeden důvod vyloučení uvedený v zadavatelem</p><p>v Rozhodnutí o vyloučení, tj. nesplnění zadávacích podmínek podle § 48 odst. 2 písm. a)</p><p>zákona, byl naplněn a vyloučení navrhovatele tak dle Úřadu bylo učiněno oprávněně</p><p>a v souladu se zákonem.</p><p>137. Úřad tak závěrem s ohledem na obecné východisko uvedené v bodu 117. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí konstatuje, že zadavatel postupoval v případě vyloučení navrhovatele co do</p><p>důvodu nesplnění technického požadavku č. TECH304 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, konkrétně</p><p>nedodržení vyhlášky č. 82/2018 Sb., ze zadávacího řízení v souladu se zákonem a nebyly proto</p><p>shledány důvody pro uložení nápravného opatření.</p><p>138. Pouze pro úplnost Úřad dodává, že vzhledem k výše učiněným závěrům a v souladu se zásadou</p><p>procesní ekonomie již tedy nepřezkoumával postup zadavatele stran naplnění dalších důvodů</p><p>vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení spočívajících v neprokázání splnění technických</p><p>požadavků č. TECH405, č. TECH425 a č. TECH427 Přílohy č. 1 návrhu smlouvy. S ohledem na to,</p><p>že Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel byl vyloučen ze zadávacího řízení na základě</p><p>zákonného důvodu, neměla by ani případná konstatovaná nezákonnost postupu zadavatele</p><p>v případě vyloučení z důvodu nedoložení zde uvedených technických požadavků vliv</p><p>na vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad v této souvislosti podává, že aby mohlo</p><p>dojít k právnímu posouzení naplnění dalších zde uvedených důvodů vyloučení navrhovatele,</p><p>musel by Úřad přistoupit ke zjištění stavu věci ustanovením znalce z oboru Kybernetická</p><p>bezpečnost a/nebo Informační a komunikační technologie, tak jak již uvedl v usnesení</p><p>č. j. ÚOHS-42187/2022/511 ze dne 25. 11. 2022. Oprávněné úřední osoby totiž nemají</p><p>potřebné odborné znalosti na posouzení těchto dalších důvodů vyloučení, přičemž odborné</p><p>posouzení skutečností není, na rozdíl od výše uvedeného, možné opatřit od jiného správního</p><p>orgánu. Dle Úřadu by takový postup, tedy prokazování naplnění dalších důvodů vyloučení, vedl</p><p>jen ke zbytečným průtahům ve správním řízení, k oddálení rozhodnutí ve věci a v neposlední</p><p>řadě k nehospodárnému vynaložení finančních prostředků Úřadu na úhradu znalečného,</p><p>přitom by výsledek nyní vedeného správního řízení byl stejný.</p><p>Závěr</p><p>139. Ve světle všech shora uvedených skutečností (viz body 101. až 138. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí) Úřad uzavírá, že neshledal v postupu zadavatele v intencích v návrhu namítaných</p><p>skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, proto podle § 265 písm. a) zákona</p><p>rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti</p><p>výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění</p><p>pozdějších předpisů, odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má</p><p>odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1</p><p>písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-02759/2023/510</p><p>Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným</p><p>elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>v z. Mgr. Michal Kobza</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.</p><p>Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice</p><p>2.</p><p>JUDr. Sylvie Sobolová, Jungmannova 745/24, 110 00 Praha</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>42</p></div>", "next": 0}