{"html": "

požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny

potencionální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně

možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to,

aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Odvrácenou stranou

stanovení kvalifikačních předpokladů je tedy selekce těch uchazečů, kteří ke splnění veřejné

zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené)

selekci nelze v žádném případě hovořit jako o skryté diskriminaci,“ když ovšem soud na jiném

místě pokračoval, že za „skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je

třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se

o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná

úroveň technické způsobilosti je ˏzjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti

a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázkyˊ, přičemž je zřejmé, že právě pro takto

nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů

(potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění

předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.“ K problematice zásady zákazu

diskriminace lze odkázat taktéž např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca

29/2009 ze dne 16. 3. 2011 (na který odkazuje i navrhovatel), v němž jmenovaný soud

36

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

mj. uvedl, že „[k] porušení zásady zákazu diskriminace může dojít např. tehdy, pokud

zadavatel stanoví zcela nepřiměřené požadavky na prokázání splnění kvalifikace, v důsledku

čehož účelově a v rozporu se zákonem omezí účast určité skupiny dodavatelů. Zadavatel je

oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických

a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů

znevýhodnit některé dodavatele, to však pouze za předpokladu, že je to odůvodněno

objektivními okolnostmi a požadavky zadavatele nejsou nepřiměřené.“

131.

Kritéria technické kvalifikace, která je zadavatel oprávněn, či v některých případech povinen,

stanovit, jsou podmnožinou podmínek účasti v zadávacím řízení, a jsou tedy zadávacími

podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Zadávací podmínky přitom nemohou být dle

zákonného ust. § 36 odst. 1 nastaveny tak, aby bezdůvodně zaručovaly určitým dodavatelům

konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Protože je

způsob nastavení technické kvalifikace v maximální možné míře způsobilý omezit okruh

potenciálních dodavatelů, kteří mohou podat svoji nabídku v rámci zadávacího řízení (tedy

omezit hospodářskou soutěž jako takovou), musí být požadavky na technickou kvalifikaci

stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, což vyplývá nejen ze samotných zásad

zadávání vyjádřených v ust. § 6 zákona, ale ve vztahu k požadavkům zadavatele na

technickou kvalifikaci přímo z ust. § 73 odst. 6 zákona. Zadavatel si tedy stanovením

požadavků na technickou kvalifikaci může ověřit schopnost dodavatele plnit závazky

plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky a získat tak určitou míru jistoty, že

s dodavatelem může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a to bez větších

pochybností o jeho způsobilosti své závazky splnit, musí však náležitě zohlednit, zda nejsou

na dodavatele v souvislosti s možnou účastí v zadávacím řízení kladeny nadbytečné

požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů.

132.

Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním,

přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral

dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti

veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže

vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií k

prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektující podmínky

na trhu, na který s nabídkou na uzavření smlouvy s dodavatelem vstupuje, ovlivnit okruh

dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií

kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou

zakázku realizovat.

133.

V právě šetřeném případě zadavatel požaduje v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace

prokázat technickou kvalifikaci předložením seznamu významných služeb, z něhož bude

vyplývat, že dodavatel v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení realizoval

alespoň dvě významné služby spočívající v geotechnickém monitoringu při realizaci

podzemních dopravních staveb v intravilánu obce, přičemž

• „finanční rozsah nejméně jedné (1) z nich činil nejméně 20.000.000,- Kč bez DPH

a obsahem byl geotechnický monitoring přímo při ražbách metodou NRTM“ (dále jen

„požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou ‚NRTM’“),

37

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

•

•

„obsahem nejméně jedné (1) z nich byl geotechnický monitoring při ražbách metodou

TBM o průměru ražby nejméně 5,9 m“ (dále jen „požadavek na geotechnický

monitoring při ražbách metodou ‚TBM‘ o průměru ražby nejméně 5,9 m“) a

„finanční rozsah nejméně jedné (1) další z nich činil alespoň 100.000.000,- Kč bez

DPH“ (dále jen „požadavek na geotechnický monitoring o finančním rozsahu

nejméně 100 mil. Kč bez DPH“).

134.

K požadavku na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“ navrhovatel namítá,

že z hlediska kvality zkušenosti dodavatelů by mělo pro zadavatele být bez významu, jakou

konkrétní metodou byl daný tunel ražen (pokud se alespoň jednalo o metodu spadající do

vzájemně příbuzných a v základní principech shodných konvenčních tunelovacích metod),

neboť metody a obsah monitoringu i vlastní výkon činnosti geomonitoringu jsou u metod

konvenčního tunelování totožné, mění se metoda ražby a nikoliv metody a obsah

monitoringu. Navrhovatel k tomu dodává, že uvedená zadávací podmínka je nastavena

mimo možnosti okruhu soutěžitelů, kteří sice mají potřebné know-how a zkušenosti pro

kvalitní plnění předmětu veřejné zakázky, nicméně neměly doposud možnost realizovat

veřejné zakázky o zadavatelem požadovaných parametrech.

135.

K požadavku na geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby

nejméně 5,9 m navrhovatel namítá, že i tato metoda je podmnožinou zastřešující kategorie

tzv. mechanizovaného tunelování a v základních principech se od jiných metod v této

kategorii neodlišuje. Dle navrhovatele je monitoring u všech těchto metod v principu

totožný. Navrhovatel dále brojí proti požadavku zadavatele na průměr ražby 5,9 m, neboť

z pohledu provádění geotechnického monitoringu je bezpředmětné, jaký byl průměr ražby,

jelikož obsahová náplň a kvalita takto nabyté zkušenosti zůstává neměnná.

136.

Předmětem posouzení Úřadu tedy je, zda zadavatel v souladu se zákonem stanovil kritérium

technické kvalifikace v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace, tzn. vymezil požadavek na

geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“, požadavek na geotechnický

monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m a požadavek na

geotechnický monitoring o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH, ve vztahu

k předmětu veřejné zakázky, oprávněným potřebám zadavatele a podmínkám panujícím na

relevantním trhu, přiměřeně. Úřad přitom zohlední účel stanovení požadavku na technickou

kvalifikaci a obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže.

137.

V této souvislosti Úřad provedl šetření na trhu, kdy oslovil dodavatele, kteří požádali

o poskytnutí neveřejné části zadávací dokumentace, tj. přílohy č. 5 – projektová

dokumentace a zároveň nebyli součástí společnosti, která podala do zadávacího řízení

nabídku, a požádal je mimo jiné o vyjádření, zda by při zvažování účasti v zadávacím řízení

na předmětnou veřejnou zakázku byli schopni doložit požadavek zadavatele na předložení

seznamu významných služeb dle bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace a dále o sdělení

veřejných zakázek, které splňují všechny požadavky zadavatele týkající se významných služeb

dle uvedeného bodu zadávací dokumentace. Úřad nejprve uvádí, že společnost SAFETY

PRO s.r.o. neposkytla Úřadu odpověď a 3 společnosti (AZ GEO, s.r.o.; Mott MacDonald CZ,

spol. s r.o. a GEOSAN GROUP a.s.) nebyly schopny odpovědět na dotaz Úřadu, jelikož

předmět plnění veřejné zakázky není dle jejich stanoviska předmětem jejich činnosti.

38

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

138.

Dále Úřad uvádí, že společnost SGS Czech republic, s.r.o. ve vyjádření uvedla, že by

požadavek zadavatele na geotechnický monitoring přímo při ražbách metodou „NRTM“

nesplnila. Ostatní požadavky, tj. požadavek na referenční zakázku, jejímž obsahem byl

geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m

a požadavek na referenční zakázku o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH, by

uvedená společnost splnila pouze pomocí poddodavatele. Společnost SAMSON

Praha, spol. s r.o. ve vyjádření uvedla, že by požadavky zadavatele na seznam významných

služeb podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nebyla schopna doložit. Ve vztahu k veřejným

zakázkám, které by mohly splňovat všechny požadavky zadavatele týkající se významných

služeb dle bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace, dodavatel SGS Czech republic, s.r.o.

sdělil, že „zakázek na služby, které bychom nesplnili, bylo, dle našich informací, v posledním

období vypsáno velmi málo“. Dodavatel SAMSON Praha, spol. s r.o. uvedl v této věci ve

vyjádření, že mu nejsou „známy v ČR jiné než VZ na prodloužení metra trasy A v hl. městě

v Praze“.

139.

Jediná společnost HOCHTIEF CZ a.s. sdělila, že „požadavky na doložení významných služeb,

které jsou obsahem Žádosti, jsou ve vztahu k významu a složitosti šetření veřejné zakázky

z věcného hlediska přiměřené“. Úřad tedy uzavírá, že z provedeného šetření na trhu vyplývá,

že minimálně dva dodavatelé působící na relevantním trhu by nebyli schopni prokázat

splnění požadavků zadavatele dle bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace.

140.

Úřad dále uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky jsou práce a činnosti spojené

s provedením geotechnického monitoringu raženého díla při realizaci stavby „provozní úsek

I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory“ a dále pasportizace stavu budov, sítí a

objektů souvisejících s uvedenou stavbou dle přílohy č. 5 zadávací dokumentace (projektová

dokumentace). Projektová dokumentace obsahuje mj. technickou zprávu – B. Monitoring

raženého díla, z jejíhož obsahu (např. z kapitoly 4.3 „Geotechnické hodnocení horninového

masivu“) vyplývá, že ražené dílo při realizaci předmětné stavby bude prováděno

mj. metodou „NRTM“ i metodou „TBM“. Zadavatel dále předložil jako přílohu vyjádření ze

dne 7. 12. 2022 výtah ze souhrnné technické zprávy stavby úseku Olbrachtova – Nové Dvory,

ze kterého vyplývá, že ostění tunelu kruhového průřezu bude o průměru 5,3/5,8 m, přičemž

ve vyjádření dále uvedl, že průměr ražby bude 6,1 m. V obecné rovině by se tedy mohlo jevit,

že předmětný požadavek koresponduje s předmětem veřejné zakázky, nicméně na danou

problematiku nelze nahlížet tímto zjednodušeným pohledem, neboť zákonnost daného

požadavku je třeba posoudit v jeho komplexnosti, tzn. např. jaké další požadavky jsou na

dodavatele kladeny v rámci požadované reference, a zejména, zda důvod, pro který

zadavatel přistoupil k vymezení příslušného požadavku, je přiměřený jeho potřebě.

141.

V tomto kontextu Úřad podotýká, že za situace, kdy je požadavek na kvalifikaci dodavatelů

koncipován tak, že stanoví velmi specifické (např. s ohledem na situaci na relevantním trhu)

podmínky k prokázání jeho splnění, je na místě posuzovat jeho zákonnost „přísnější“ optikou,

neboť může ve svém důsledku vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, byť

by se prima facie mohl jevit jako přiměřený, resp. reflektující předmět veřejné zakázky.

Obdobně se ostatně vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0058/2021/VZ,

č. j. ÚOHS-13127/2021/163/MBr ze dne 14. 5. 2021, v němž konstatoval, že „[p]ři stanovení

zadávacích podmínek platí, že nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům

bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné

39

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

překážky hospodářské soutěže. Čím striktnější a přísnější zadávací podmínky jsou, tím

detailněji je zadavatel musí zdůvodnit, což je názor vycházející i z judikatury Nejvyššího

správního soudu, který v rozsudku ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012 mj. uvedl: ‚S ohledem

na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti.

Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit

konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně

ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu

je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených

zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (…). Protože

se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku

odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel

zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.‘“

142.

K oprávněnosti požadavku na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“

zadavatel uvádí, že postupy ražby a související potřebné odborné znalosti se při využití

rozdílných metod liší. Zkušenosti tedy nejsou vždy zcela přenositelné a nelze tudíž tvrdit, že

dodavatel, který se podílel na poskytování služeb geomonitoringu u stavby realizované

kteroukoliv z metod podřaditelných pod množinu metod konvenčního tunelování, je vždy

automaticky bez dalšího studia nebo dalších zkušeností schopen poskytovat takovéto služby

na stavbě realizované kteroukoliv z jiných metod konvenčního tunelování.

143.

Úřad uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z Věstníku veřejných zakázek, zjistil,

že zadavatel zahájil dne 7. 1. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení

k uveřejnění otevřené zadávací řízení za účelem zadání sektorové veřejné zakázky

„Komplexní geotechnický monitoring a pasportizace pro stavbu: ‚Provozní úsek I.D

pražského metra – úsek Pankrác – Olbrachtova – stavební část’“ (tj. již dříve zmiňovaná

tzv. předchozí veřejná zakázka). Ze zadávací dokumentace předchozí veřejné zakázky

(konkrétně z bodu 3.1.1 „Předmět geotechnického monitoringu“ a z bodu 3.1.2 „Předmět

pasportizace“) přitom plyne, že předmět plnění předchozí veřejné zakázky je principiálně

shodný s předmětem plnění právě šetřené veřejné zakázky, neboť činnosti prováděné

v rámci geotechnického monitoringu a pasportizace jsou de facto totožné (viz body 100. až

101. a 125. až 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze zadávacích dokumentací obou

veřejných zakázek Úřad po porovnání jejich obsahu zjistil, že požadavky zadavatele na

prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona jsou rozdílné (viz body

122. a 127. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zatímco v právě šetřené veřejné zakázce

zadavatel stanovil mj. požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“,

v případě předchozí veřejné zakázky stanovil požadavek pouze na „geotechnický monitoring

při ražbách“.

144.

V této souvislosti Úřad požádal zadavatele o sdělení konkrétních skutečností, na jejichž

základě se odlišuje předmět plnění šetřené veřejné zakázky od předmětu plnění předchozí

veřejné zakázky. Zadavatel totiž požaduje u předmětné veřejné zakázky prokázat požadavek

na geotechnický monitoring při ražbách konkrétně metodou „NRTM“, ačkoliv tento

požadavek (na konkrétní uplatněnou metodu ražby) nestanovil v rámci požadovaného

seznamu významných služeb u předchozí veřejné zakázky (blíže viz bod 48. odůvodnění

tohoto rozhodnutí). Z právě uvedeného lze dle Úřadu důvodně vyvozovat, že zadavatel

považoval za dostatečné u předcházející etapy Pankrác – Olbrachtova ověření zkušenosti

40

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

dodavatelů pouze s realizací geotechnického monitoringu obecně při ražbách bez selekce

konkrétních metod – a takového dodavatele považoval za objektivně způsobilého vykonávat

předmětné činnosti.

145.

Zadavatel ve vyjádření ze dne 7. 12. 2022 uvádí, že úseky Pankrác – Olbrachtova

a Olbrachtova – Nové Dvory představují dílčí stavební úseky v rámci nově budované linky D

pražského metra, přičemž oba úseky se dle zadavatele liší v rozsahu stavby i použitých

postupech. Zatímco stavba prvního úseku Pankrác – Olbrachtova je tvořena převážně

stavebními objekty raženými metodou „NRTM“, v případě stavby úseku Olbrachtova – Nové

Dvory se jedná o stavební objekty ražené metodou „NRTM“, i o stavební objekty ražené

metodou „TBM“. K odůvodnění svých požadavků zadavatel uvádí, že v případě předchozí

veřejné zakázky stanovil „požadavek na významnou službu dokládající zkušenost s ražbami

obecně. To je podloženo povahou stavby etapy I.Da5 jako takové, jelikož specifičtější

a prozatím minimálně v České republice méně často používaná metoda ražby TBM v případě

stavby etapy I.Da není využívána. V případě veřejné zakázky na geotechnický monitoring

stavby etapy I.Db6 zadavatel stanovil požadavek na významnou službu dokládající zkušenost

s ražbou metodou NRTM, jelikož to je jedna z metod ražby využívaná při stavbě této etapy,

a druhý požadavek na zkušenost s ražbou metodou TBM, jelikož to je druhá z metod ražby

využívaná při stavbě této etapy.“

146.

V kontextu výše uvedeného Úřad nejprve uvádí, že z vyjádření zadavatele vyplývá, že při

realizaci obou úseků (úseku Pankrác – Olbrachtova i úseku Olbrachtova – Nové Dvory) budou

ražby tunelů prováděny mj. metodou „NRTM“. Je tedy s podivem, že přestože je předmět

plnění obou veřejných zakázek „v principu“ shodný a v obou případech bude při ražbě tunelů

použita mj. metoda „NRTM“, stanovil zadavatel požadavky na prokázání kritérií technické

kvalifikace odlišně, neboť u předchozí veřejné zakázky zadavateli postačovala k prokázání

technické kvalifikace zkušenost dodavatele s geotechnickým monitoringem pouze obecně

při ražbách. Naproti tomu u nyní šetřené veřejné zakázky stanovil zadavatel požadavek na

geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“. Navíc předpokládaná hodnota

předchozí veřejné zakázky byla stanovena ve výši 890 mil. Kč bez DPH, tj. vyšší než v případě

právě šetřené veřejné zakázky, kdy předpokládaná hodnota činí částku 680 mil. Kč bez DPH.

Dále z vyjádření zadavatele plyne, že v případě úseku Pankrác – Olbrachtova představovala

metoda „NRTM“ hlavní (většinovou) metodu ražby, neboť zadavatel uvádí, že „stavba úseku

I.Da je tvořena převážně stavebními objekty raženými metodou ‚NRTM’“. Zadavatel přitom

ve vyjádření ze dne 7. 12. 2022 neuvádí žádné objektivní a logické důvody, pro které stanovil

v šetřené veřejné zakázce předmětné kritérium technické kvalifikace přísněji, tzn. stanovil

požadavek na geotechnický monitoring při ražbách konkrétně metodou „NRTM“, neboť

uvádí pouze, že „stanovil požadavek na významnou službu dokládající zkušenost s ražbou

metodou NRTM, jelikož to je jedna z metod ražby využívaná při stavbě této etapy […].“

147.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel dostatečně neodůvodnil

stanovení požadavku na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“, neboť jej

odůvodňuje pouze tvrzením, že se jedná o jednu z metod ražby, která bude využívána při

stavbě úseku Olbrachtova – Nové Dvory. Zadavatel ve vyjádření neuvádí žádné konkrétní

5

6

Pozn. Úřadu – Zkratkou „etapa I.Da“ označuje zadavatel úsek Pankrác – Olbrachtova

Pozn. Úřadu – Zkratkou „etapa I.Db“ označuje zadavatel úsek Olbrachtova – Nové Dvory

41

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

skutečnosti, v čem se liší postupy ražby a související potřebné odborné znalosti při realizaci

geotechnického monitoringu při využití rozdílných metod ražby tunelu spadající pod metodu

konvenčního tunelování. Z vyjádření zadavatele není tedy zřejmé, z jakého důvodu nejsou

přenositelné zkušenosti dodavatelů získané při realizaci geotechnického monitoringu

u stavby prováděné metodou podřaditelnou pod množinu metod konvenčního tunelování.

Z vyjádření zadavatele není dále seznatelné, z jakého důvodu stanovil u šetřené veřejné

zakázky požadavek na prokázání zkušeností s geotechnickým monitoringem při ražbách

metodou „NRTM“, tzn. přísněji než u předchozí veřejné zakázky, u které požadoval pouze

zkušenosti s geotechnickým monitoringem při ražbách, a to i přesto, že metoda „NRTM“ je

využívána u obou veřejných zakázek. Přitom právě ze skutečnosti, jak zadavatel stanovil

požadavky na technickou kvalifikaci v předchozí veřejné zakázce, jasně vyplývá, že v tam

uvedeném případě i sám zadavatel považoval za způsobilého k poskytování požadovaných

služeb dodavatele se zkušeností s realizací geotechnického monitoringu obecně při ražbách

prováděných jakoukoliv metodou ražby tunelů. Není tedy patrné, proč zadavatel u šetřené

veřejné zakázky nepovažuje rovněž za dostatečně způsobilého dodavatele disponujícího

zkušeností pouze s geotechnickým monitoringem při ražbách. Úřad tudíž konstatuje, že

zadavatelem stanovený předmětný požadavek nemůže obstát z hlediska přiměřenosti, resp.

odůvodněnosti, přičemž Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel jeho stanovením

vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stanovením takto přísného kritéria

technické kvalifikace zadavatel neodůvodněně omezil okruh dodavatelů, kteří jsou způsobilí

plnit předmět veřejné zakázky pouze na ty, kteří již prováděli geotechnický monitoring při

ražbě tunelu metodou „NRTM“. Pro úplnost Úřad konstatuje, že v obecné rovině při zadávání

obdobného předmětu plnění v rámci různých či navazujících veřejných zakázek nejsou

zadavatelé povinni držet se dřívějších zadávacích podmínek, resp. podmínek účasti.

Zadavatel je však povinen vždy vůči každé veřejné zakázce objektivně zdůvodnit jím

stanovené požadavky. Čím přísněji jsou požadavky ze strany zadavatele nastaveny, a tedy

dochází k vyšší eliminaci dodavatelů působících na relevantním trhu, jež by se mohli o

veřejnou zakázku ucházet, tím preciznější a přesvědčivější musí být zdůvodnění na straně

zadavatele, aby bylo prokázáno, že se nejedná o bezdůvodné omezení soutěže a stejně tak,

že zadavatel dostatečně při stanovení svých požadavků reflektoval situaci na dotčeném trhu.

148.

Úřad dále uvádí, že zadavatel rovněž požaduje v rámci prokázání technické kvalifikace

požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby

nejméně 5,9 m. Zadavatel k tomuto požadavku uvádí, že hranici „5,9 m“ stanovil, jelikož

považuje za nutné odlišit metodu velkoformátové ražby „TBM“, která bude využívána při

realizaci veřejné zakázky, a ražby metodou „TBM“ menších formátů, které jsou využívané

pro zcela jiné aplikace (např. kanalizace, štoly, kolektory apod.). Dle zadavatele by nemuselo

postačovat např. pouze jen využití spojení „velkoformátové TBM“. Ve vyjádření ze dne

7. 12. 2022 zadavatel k oprávněnosti předmětného požadavku doplňuje, že se jedná

o průměr mírně menší, než je předpokládaný průměr ražby při realizaci stavby cit. úseku,

tj. až 6,1 m.

149.

Ve vztahu k předmětnému požadavku Úřad připomíná, že z provedeného šetření na trhu

vyplývá, že dodavatel SGS Czech republic, s.r.o. by požadavek na referenční zakázku, jejímž

obsahem byl geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby

nejméně 5,9 m, splnil pouze pomocí poddodavatele a dodavatel SAMSON Praha, spol. s r.o.

by cit. požadavek nesplnil vůbec. Co se týče veřejných zakázek, které by mohly splňovat

42

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

uvedený požadavek, tak dodavatel SAMSON Praha, spol. s r.o. uvedl, že mu nejsou „známy

v ČR jiné než VZ na prodloužení metra trasy A v hl. městě v Praze“.

150.

Rovněž navrhovatel v návrhu namítá, že v České republice, resp. v celém středoevropském

regionu byla v uplynulých 10 letech realizována pouze jedna veřejná zakázka spočívající

v geotechnickém monitoringu při realizaci podzemních dopravních staveb v intravilánu obce,

jejímž obsahem byl geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby

nejméně 5,9 m. V této souvislosti Úřad požádal zadavatele o sdělení veřejných zakázek, které

dle jeho znalostí splňují všechny požadavky zadavatele týkající se významných služeb dle

čl. 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace. Z vyjádření zadavatele ze dne 7. 12. 2022 vyplývá,

že požadavek zadavatele na geotechnický monitoring o finančním rozsahu alespoň

100 mil. Kč bez DPH splňují tři veřejné zakázky realizované v České republice, požadavek na

geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“ by splňovalo šest veřejných zakázek

realizovaných v České republice a požadavek na geotechnický monitoring při ražbách

metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m by splňovaly dvě veřejné zakázky

realizované v České republice (blíže viz body 54. - 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). I

z vyjádření zadavatele tak vyplývá, že veřejných zakázek splňujících požadavky stanovené

zadavatelem v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace je značně omezený počet. Navíc

všechny výše uvedené požadavky splňuje současně jedna veřejná zakázka, a sice „Komplexní

hydromonitoring a geomonitoring na stavbu metra V.A (Dejvická – Motol) v Praze“ (dále jen

„metro V.A (Dejvická – Motol)“. Je tedy zřejmé, že dalším takto stanoveným požadavkem na

realizaci geotechnického monitoringu při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně

5,9 m muselo dojít k zásadní selekci dodavatelů, kteří takovouto referencí disponují, kdy

současně dispozice referencí na veřejnou zakázku „metro V.A (Dejvická – Motol)“ zajišťuje

v tomto ohledu na trhu zcela zásadní „zvýhodnění“ a umožňuje dodavateli prokázání všech

požadavků zadavatele stanovených v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace.

151.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že požadavek zadavatele na geotechnický monitoring při

ražbách metodou „NRTM“ již sám o sobě nemůže obstát z hlediska přiměřenosti, resp.

odůvodněnosti ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (viz bod 147. odůvodnění tohoto

rozhodnutí), přičemž kombinací cit. požadavku s požadavkem zadavatele na geotechnický

monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m dochází k dalšímu

významnému zúžení okruhu potenciálních dodavatelů.

152.

Podstatnou indicií podporující závěr o tom, že vymezení minimální úrovně pro splnění

technické kvalifikace stanovené v bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace zásadním

způsobem ovlivnilo možnost dodavatelů v účasti v zadávacím řízení, je též počet podaných

nabídek, kdy v předmětném zadávacím řízení ve lhůtě pro podání nabídek podal nabídku jen

jediný dodavatel7, a to společnost šesti dodavatelů (dále jen „společnost dodavatelů“). Úřad

v této souvislosti opětovně připomíná, že z vyjádření zadavatele ze dne 7. 12. 2022 vyplývá,

že požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby

nejméně 5,9 m splňuje z veřejných zakázek realizovaných v České republice veřejná zakázka

„metro V.A (Dejvická – Motol)“ a veřejná zakázka „Geotechnický monitoring při výstavbě

tunelu Ejpovice v rámci modernizace trati Rokycany – Plzeň“ (dále jen „modernizace trati

7

Pozn. Úřadu – Zadavatel obdržel v průběhu zadávacího řízení ve lhůtě pro podání nabídek 2 nabídky. Jedna nabídka

byla však příslušným dodavatelem vzata zpět.

43

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

Rokycany – Plzeň“). Na trhu v České republice existují tedy pouze dvě veřejné zakázky

splňující uvedený požadavek zadavatele. Z veřejně dostupných zdrojů (Věstníku veřejných

zakázek) Úřad zjistil, že veřejná zakázka „metro V.A (Dejvická – Motol)“ byla realizována

sdružením „ARCADIS-INSET“, kdy vedoucím sdružení byla společnost ARCADIS Geotechnika8

a.s. a veřejná zakázka „modernizace trati Rokycany – Plzeň“ byla realizována společností

„GEOtest-Angermeier“, kdy vedoucím společníkem byla společnost GEOtest, a.s. Z nabídky

podané do šetřeného zadávacího řízení je přitom zřejmé, že předmětný požadavek

zadavatele prokazovala ze společnosti dodavatelů společnost SG Geotechnika a.s., IČO

41192168, se sídlem Geologická 988/4, 152 00 Praha – veřejnou zakázkou „metro V.A

(Dejvická – Motol)“ a dále společnost GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova

1244/112, 627 00 Brno – veřejnou zakázkou „modernizace trati Rokycany – Plzeň“. Součástí

společnosti dodavatelů jsou tedy obě společnosti, které realizovaly jediné dvě veřejné

zakázky v České republice splňující požadavek zadavatele na geotechnický monitoring při

ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m. V daném případě tak došlo

k situaci, kdy jediné dvě reference realizované na území České republiky a splňující

požadavky zadavatele uvedené v bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace ve vztahu

k metodě „TBM“ jsou navázány na dodavatele, kteří podali společnou nabídku, čímž došlo

k zásadnímu omezení soutěže o předmět veřejné zakázky, přičemž ani důvody, které vedly

zadavatele k nastavení požadavku u metody „TBM“ právě na úrovni průměru ražby nejméně

5,9 m nejsou přesvědčivé, tudíž takto podstatný zásah do konkurenčního prostředí ze strany

zadavatele při nastavení požadavků na kvalifikaci nelze s ohledem na výše uvedené soutěžní

aspekty považovat za přiměřený.

153.

Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky

šetřené veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b)

zákona, když požadoval v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace předložit seznam

významných služeb, z něhož musí vyplývat, že dodavatelé disponují zkušeností s realizací

alespoň dvou významných služeb spočívajících v geotechnickém monitoringu, přičemž

„finanční rozsah nejméně jedné (1) z nich činil nejméně 20.000.000,- Kč bez DPH a obsahem

byl geotechnický monitoring přímo při ražbách metodou NRTM“, „obsahem nejméně jedné

(1) z nich byl geotechnický monitoring při ražbách metodou TBM o průměru ražby nejméně

5,9 m“ a „finanční rozsah nejméně jedné (1) další z nich činil alespoň 100.000.000,- Kč bez

DPH“, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a mohl tak omezit okruh

potenciálních dodavatelů, čímž se zároveň dopustil porušení zásady zákazu diskriminace

uvedené v § 6 odst. 2 zákona. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve

výroku III. tohoto rozhodnutí.

154.

Pro úplnost Úřad dodává, že se v šetřeném případě již nezabýval dalšími námitkami, jež

navrhovatel ve svém návrhu zmiňuje ve vztahu k zadávacím podmínkám, jelikož Úřad má za

to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít vliv na výsledek

správního řízení za situace, když již bylo dovozeno, že zadavatel stanovil zadávací podmínky

v rozporu se zákonem. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze

vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné,

existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen

8

Pozn. Úřadu – Dle výpisu z obchodního rejstříku se společnost SG Geotechnika a.s., IČO 41192168, se sídlem Geologická

988/4, 152 00 Praha dříve nazývala ARCADIS Geotechnika a.s.

44

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou

procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení

nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé

dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží

průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro

uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena,

popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel stanovil

zadávací podmínky v rozporu se zákonem a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření

spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

K námitkám zadavatele uvedeným ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 1. 2023

K aktivní legitimaci navrhovatele

155.

Zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 1. 2023 nejprve namítá, že

navrhovatel nemá žádné kapacity pro realizaci veřejné zakázky a navrhovatel tedy postrádá

aktivní legitimaci k podání námitek a návrhu (blíže viz bod 67. odůvodnění tohoto

rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu je

nezbytnou podmínkou pro věcný přezkum namítaných skutečností, přistoupil Úřad

k posouzení, zda je navrhovatel v šetřeném případě aktivně legitimován k podání námitek

a potažmo návrhu.

156.

Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum zadávacích podmínek se odvíjí od legitimace

k podání námitek. Námitky proti zadávacím podmínkám může dle § 241 odst. 1 zákona podat

dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Pro podání námitek

a následně i návrhu je nutné, aby újma navrhovatele spočívala alespoň ve ztrátě teoretické

možnosti získat veřejnou zakázku. Navrhovatel tedy musí být dodavatelem působícím na

trhu odpovídajícím zadavatelem poptávanému předmětu plnění, jemuž v důsledku

tvrzeného porušení zákona ze strany zadavatele hrozí nebo vznikla újma v podobě ohrožení

alespoň jeho potenciální možnosti veřejnou zakázku realizovat. Podmínky aktivní legitimace

k podání návrhu tedy vyplývají ze shora citovaného ustanovení zákona. V daném případě se

musí jednat o dodavatele dle § 5 zákona a tento musí zároveň specifikovat újmu, která mu

postupem zadavatele hrozí či vznikla.

157.

Obecně platí, že dodavatelské postavení navrhovatele (resp. stěžovatele), coby první

podmínku jeho aktivní legitimace lze prakticky vykládat tím způsobem, že se jedná

o dodavatele, který působí na relevantním trhu, přičemž jeho podnikání souvisí s alespoň

částí zadavatelem poptávaného plnění, tj. plnění, které je v rámci veřejné zakázky poptáváno

a tento dodavatel je poskytuje (resp. může je poskytovat), a to alespoň částečně. Obecně tak

lze konstatovat, že za dodavatele lze považovat každý subjekt na trhu, který působí v oblasti,

která odpovídá konkrétnímu zadavatelem poptávanému předmětu veřejné zakázky,

respektive jeho části. Úřad předesílá, že podmínku postavení „dodavatele“ podle § 241

odst. 1 zákona je nutno obecně považovat za splněnou tehdy, jestliže příslušný subjekt by

alespoň potenciálně mohl poptávané plnění, respektive jeho dílčí část, pro zadavatele

zajišťovat. V této souvislosti je však s ohledem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af

54/2012-443 ze dne 9. 4. 2013 nutno doplnit, že zájem o získání určité veřejné zakázky v

obecné rovině nemůže mít takový dodavatel, který by vůbec nebyl takovou konkrétní

45

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

veřejnou zakázku oprávněn plnit, tedy takový subjekt, který nedisponuje potřebným

živnostenským či jiným veřejnoprávním oprávněním k plnění veřejné zakázky. V rozhodnutí

sp. zn. ÚOHS-R0119/2022/VZ, č. j. ÚOHS-37007/2022/163 ze dne 1. 11. 2022 (dále jen

„rozhodnutí R0119/2022“) pak předseda Úřadu s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu i

správních soudů konstatoval, že „za účelem doložení aktivní legitimace postačuje, když

stěžovatel, resp. navrhovatel prokáže, že je oprávněn veřejnou zakázku plnit (tj. že má

potřebná živnostenská oprávnění), aniž by musel současně dokládat, že je toho skutečně i

schopen (tj. že disponuje nezbytnými zkušenostmi, zaměstnanci, výrobními prostředky či

kapitálem)“.

158.

Aktivní legitimace konkrétní osoby k podání námitek a posléze k podání návrhu je tedy dána

za kumulativního splnění dvou předpokladů (podmínek):

•

jedná se o dodavatele;

•

tomuto dodavateli postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky

hrozí nebo vznikla újma.

159.

Předmětem šetřené veřejné zakázky jsou práce a činnosti spojené s provedením

geotechnického monitoringu raženého díla při realizaci stavby a dále pasportizace stavu

budov, sítí a objektů se stavbou souvisejících. Zadavatel v zadávací dokumentaci [v bodě

5.3.2 „doklady a oprávnění k podnikání podle § 77 odst. 2 písm. a) ZZVZ“] požadoval předložit

doklad o oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícímu předmětu této veřejné zakázky,

zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění, licenci či jiné oprávnění

k výkonu následujících činností: výkon zeměměřických činností; projektová činnost ve

výstavbě; geologické práce; výkon znalecké činnosti v oboru stavebnictví. Z veřejně

dostupných zdrojů (z výpisu z obchodního rejstříku) vyplývá, že předmětem podnikání

navrhovatele je: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského

zákona; geologické práce; projektová činnost ve výstavbě; a provádění staveb, jejich změn a

odstraňování. Z uvedeného tedy plyne, že navrhovatel v rámci svého podnikání splňuje

minimálně polovinu požadavků zadavatele na profesní způsobilost. Co se týče dokladu

prokazujícího výkon znalecké činnosti v oboru stavebnictví, Úřad uvádí, že výkon znalecké

činnosti není živností dle § 3 odst. 3 písm. al) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a není tedy vyloučeno, že

navrhovatel disponuje znalcem v oboru stavebnictví, např. v rámci zaměstnaneckého

poměru. Úřad k tomu doplňuje, že navrhovatel by mohl v případě podání nabídky doplnit

chybějící profesní způsobilost prostřednictvím poddodavatele nebo dalším dodavatelem,

se kterým by podal společnou nabídku (ostatně v právě šetřeném případě byla zadavateli

podána jedna nabídka společnosti tvořené šesti dodavateli). Úřad tak nemá pochybnost

o tom, že navrhovatel je ve vztahu k šetřené veřejné zakázce v pozici dodavatele.

160.

K vlastnímu vymezení újmy, resp. hrozící újmy navrhovatel v bodě 11 námitek č. 3 uvedl:

„Stěžovateli tak hrozí vznik podstatné újmy, a to zejména s ohledem na to, že ZD, při

současném zachování požadavků Zadavatele uvedených dále, neodůvodněně omezuje

možnost účasti Stěžovatele v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku, a možnost Stěžovatele

Veřejnou zakázku získat, a realizovat tak jejím plněním přiměřený zisk.“ Rovněž v návrhu

navrhovatel uvedl, že mu „nezákonný postup Zadavatele způsobuje podstatnou újmu

46

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

spočívající zejména v nemožnosti ucházet se o Veřejnou zakázku a realizovat tak jejím

plněním přiměřený zisk.“

161.

Úřad konstatuje, že hrozící újma uvedená navrhovatelem v námitkách č. 3 a v návrhu je

újmou dostatečně specifikovanou v intencích zákona, neboť z navrhovatelova tvrzení je

seznatelné, že újmu spatřuje v tom, že v důsledku požadavků zadavatele nebude schopen se

ucházet o veřejnou zakázku.

162.

K tvrzení zadavatele, že navrhovatel je malý podnik, který pro realizaci veřejné zakázky

nedisponuje přiměřenými kapacitami, Úřad odkazuje na výše uvedené rozhodnutí

R0119/2022, z něhož se podává, že navrhovatel nemusí ve vztahu k aktivní legitimaci

dokládat, „že disponuje nezbytnými zkušenostmi, zaměstnanci, výrobními prostředky či

kapitálem)“. Postačuje, když se jedná o dodavatele, který působí na relevantním trhu,

přičemž jeho podnikání souvisí s alespoň částí zadavatelem poptávaného plnění. Uvedená

námitka zadavatele nemůže tedy obstát. V tomto kontextu Úřad dále doplňuje, že důkazy

navržené zadavatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 1. 2023, tj. účetní

závěrka (zejména výkaz zisku a ztrát) navrhovatele za rok 2021, snímek obrazovky

internetových stránek navrhovatele a údaje Českého statistického úřadu o navrhovateli,

nepovažuje Úřad za relevantní.

163.

Ve vztahu k odkazu zadavatele na rozhodnutí předsedy Úřadu R0020/2022 Úřad uvádí, že

citované rozhodnutí předsedy Úřadu je nepřiléhavé. V citovaném rozhodnutí se jednalo

o specifickou situaci, kdy zadavatel zadával veřejnou zakázku na výkon činností správce

stavby, přičemž zcela marginální část plnění veřejné zakázky představovaly právní služby.

Dodavatel podávající námitky a následně návrh k Úřadu byl schopen zajistit výlučně tuto

marginální část plnění spočívající v právních službách, přičemž brojil proti požadavkům

týkajících se výkonu činnosti správce stavby. Jedná se tedy o zcela jinou skutkovou situaci

než v nyní projednávaném případě, kdy předmětem veřejné zakázky jsou práce a činnosti

spojené s provedením geotechnického monitoringu raženého díla při realizaci stavby a dále

pasportizace stavu budov, sítí a objektů se stavbou souvisejících a navrhovatel v těchto

oborech alespoň částečně podniká. Závěry vyslovené v rozhodnutí R0020/2022 proto nelze

na nyní šetřený případ aplikovat, neboť se vztahují ke konkrétní specifické situaci, která je

od nyní řešeného případu zcela odlišná.

164.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že navrhovatel je v šetřeném případě

aktivně legitimován k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

K dalším námitkám zadavatele

165.

Zadavatel dále ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 1. 2023 uvádí námitky proti

provedené rešerši trhu dodavatelů služeb geotechnického monitoringu a pasportizací,

konkrétně vyjádření dodavatele SGS Czech Republic, s.r.o. a vyjádření dodavatele SAMSON

PRAHA, spol. s r.o. U vyjádření dodavatele SGS Czech Republic, s.r.o. zadavatel napadá

tvrzení cit. dodavatele, že by nebyl schopen plnit požadavky zadavatele na kritéria technické

kvalifikace stanovené v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace a uvádí, že poskytnuté

informace nemusí být přesné, resp. nemusí být kompletní (blíže viz bod 68. odůvodnění

tohoto rozhodnutí), k čemuž Úřad uvádí následující. Dle Úřadu nelze vyloučit, že dodavatel

SGS Czech Republic, s.r.o. požadoval v námitkách snížení původně požadované hodnoty

významné služby z částky 300 mil. Kč bez DPH na hodnotu 100 mil. Kč bez DPH z důvodu, že

47

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

požadavek zadavatele na významnou službu s hodnotou 300 mil. Kč bez DPH nebyl schopen

splnit, a to ani prostřednictvím poddodavatele. Naproti tomu na významnou službu s nižší

hodnotou mohl mít zajištěného poddodavatele, pročež požadoval snížení dané hodnoty.

Námitka zadavatele tedy nemůže obstát.

166.

Rovněž námitka zadavatele týkající se vyjádření dodavatele SAMSON PRAHA, spol. s r.o.

spočívající v tvrzení, že mezi cit. dodavatelem a navrhovatelem se jedná o dohodnutou

spolupráci (blíže viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je dle Úřadu neodůvodněná.

Zadavatel opírá své tvrzení o argumentaci, že dodavatel SAMSON PRAHA, spol. s r.o. podal

zadavateli námitky, přičemž z obsahu námitek je dle zadavatele zřejmé, že postup

uvedeného dodavatele je koordinován s navrhovatelem, kterého chtěl cit. dodavatel

podpořit a jedná se tedy o dohodnutou spolupráci. V této věci Úřad uvádí, že tvrzení

zadavatele o dohodnuté spolupráci mezi cit. dodavatelem a navrhovatelem, založené na dle

zadavatele totožném obsahu podaných námitek, považuje za nepodložené domněnky, neboť

zadavatel nedokládá ke svým spekulacím o dohodnuté spolupráci žádné relevantní důkazy.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

167.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto

zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

168.

Úřad ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné

zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

169.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen

rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

170.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak

je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

171.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu

plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v

zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

172.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení

nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel

až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy

i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se

zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě

před nabytím právní moci rozhodnutí.

173.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve

výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního

řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

48

Č.j.: ÚOHS-04115/2023/500

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

174.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady

správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro

místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky

nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví

v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen

zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu

plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

175.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit

náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

176.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000489.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad

proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas

podaný rozklad proti výrokům II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti

výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další

podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně

prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým

podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.

JUDr. Jaromír Císař, advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha

2.

Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

49

", "next": 0}