{"html": "<div class=\"doc\"><p>stanoveno, že: ‚Dodavatel použije pro přepočet na CZK poslední čtvrtletní průměrný kurz</p><p>devizového trhu příslušné měny k CZK stanovený a zveřejněný ČNB ke dni zahájení zadávacího</p><p>řízení’).</p><p>Popsaný nesoulad informací uvedených v citovaném vysvětlení ZD s informacemi obsaženými</p><p>v jednotlivých částech ZD vede Dodavatele k závěru, že Zadavatel nestanovil zadávací</p><p>podmínky veřejné zakázky dostatečně jasně, srozumitelně a v podrobnostech nezbytných pro</p><p>účast dodavatelů v zadávacím řízení (tedy v rozporu s ust. § 36 odst. 3 ZZVZ). Dodavatel tedy</p><p>v návaznosti na výše uvedené zadavatele žádá o bližší vysvětlení toho, co tedy platí, resp.</p><p>odstranění tohoto zjevného a z pohledu účasti dodavatelů v zadávacím řízení též významného</p><p>nesouladu informací poskytnutých ze strany zadavatele.“</p><p>Na uvedený dotaz č. 19.3 zadavatel odpověděl následujícím způsobem:</p><p>„Zadavatel opakovaně potvrzuje platnost aktuální informace. Zadavatel konkrétní rozhodný</p><p>kurz pro přepočet nestanoví, dodavatel je tedy oprávněn využít kurz pro něj výhodnější.</p><p>Typicky se používá pro přepočet kurz v době realizace zakázky, nebo kurz ke dni podání</p><p>nabídky. Zadavatel pouze žádá, aby dodavatel konkrétní kurz pro přepočet, jeho zdroj</p><p>a rozhodné datum uvedl, případně byl připraven tuto informaci zadavateli na výzvu sdělit.</p><p>Zadavatel doplňuje, že pro přepočet si dodavatel skutečně může zvolit i kurz platný ke dni</p><p>zahájení zadávacího řízení, i takový přepočet bude zadavatel akceptovat.“</p><p>145.</p><p>V závěru vysvětlení ZD č. 23a je uvedeno: „S ohledem na povahu dotazů a odpovědí</p><p>zadavatele v dnes uveřejněných vysvětleních zadávací dokumentace a s ohledem na</p><p>skutečnost, že aktuálně stanovený konec lhůty pro podání nabídek připadá na státní svátek,</p><p>přistupuje zadavatel k přiměřenému prodloužení lhůty pro podání nabídek v souladu s § 99</p><p>odst. 2 ZZVZ, a to do 29. 9. 2022 do 10:00 hodin.“</p><p>146.</p><p>Dne 28. 9. 2022 doručil navrhovatel zadavateli námitky č. 3 ze dne 28. 9. 2022. K postupu</p><p>zadavatele v souvislosti s vysvětlením č. 19.3 zadávacích podmínek učiněném v rámci</p><p>vysvětlení ZD č. 23a navrhovatel v uvedených námitkách uvádí, že rozpor informací</p><p>uvedených ve vysvětlení ZD č. 4a (konkrétně v bodě 4.2D) s informacemi obsaženými</p><p>v jednotlivých částech zadávací dokumentace zadavatel odstranil až v rámci vysvětlení ZD</p><p>č. 23a, kde v odpovědi na dotaz č. 19.3 „potvrdil platnost jedné ze vzájemně rozporných</p><p>informací obsažených v ZD, a sice, že konkrétní rozhodný kurz pro přepočet není stanoven</p><p>a dodavatelé jsou oprávněni využít kurz pro ně výhodnější.“ Navrhovatel dále doplňuje, že</p><p>„tímto považuje uvedený informační nesoulad stran kurzovního přepočtu hodnoty</p><p>referenčních zakázek za odstraněný, nicméně má v této souvislosti za to, že na základě tohoto</p><p>doplnění, resp. změny informací obsažených v jednotlivých částech ZD, potenciálně dochází k</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení, a tudíž Stěžovatel namítá, že mělo</p><p>dojít k prodloužení lhůty ve smyslu § 99 odst. 3 ZZVZ, k čemuž však Zadavatel v rozporu se</p><p>zákonem nepřistoupil a z toho důvodu Stěžovatel žádá, aby Zadavatel přijal potřebné</p><p>opatření k nápravě.“</p><p>Právní posouzení</p><p>147.</p><p>V podaném návrhu navrhovatel mj. brojí proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek</p><p>v návaznosti na vysvětlení ZD č. 23a, kdy má za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 99</p><p>odst. 2 zákona. Navrhovatel konkrétně namítá, že na základě změny pravidel obsažené</p><p>v jednotlivých částech zadávací dokumentace, kterou potenciálně dochází k rozšíření okruhu</p><p>možných účastníků zadávacího řízení, mělo dojít k prodloužení lhůty ve smyslu § 99 odst. 2</p><p>zákona, k čemuž však zadavatel v rozporu se zákonem nepřistoupil.</p><p>148.</p><p>Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na</p><p>přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je</p><p>až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou</p><p>námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli, který tím dostává možnost na námitky</p><p>dodavatele reagovat. Zákon tak vyžaduje, aby byly veškeré námitky nejprve uplatněny</p><p>u zadavatele, a to řádně a včas. V situaci, kdy stěžovatel nevyužije možnosti podání námitek,</p><p>resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není</p><p>oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.</p><p>149.</p><p>V šetřeném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to,</p><p>aby se mohl návrhem v celém jeho rozsahu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti</p><p>navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Úřad zde</p><p>opětovně podotýká, že řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat</p><p>zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.</p><p>150.</p><p>Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu</p><p>nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona</p><p>(pozn. Úřadu: ustanovení § 254 zákona upravuje postup v situaci podání návrhu na uložení</p><p>zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku). Z citovaného ustanovení zákona tak</p><p>jednoznačně plyne, že podání řádných a včasných námitek je podmínkou pro meritorní</p><p>projednání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.</p><p>151.</p><p>Ustanovení § 242 odst. 2 zákona konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek, jež jsou</p><p>mířeny proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle</p><p>zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné</p><p>lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z ustanovení § 242</p><p>odst. 2 zákona, námitky proti úkonům oznamovaným v uveřejněných či odeslaných</p><p>dokumentech musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení</p><p>stěžovateli.</p><p>152.</p><p>Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, námitky č. 3 ze dne 28. 9. 2022, které byly</p><p>zadavateli doručeny téhož dne, směřovaly mj. proti postupu zadavatele spočívajícímu v</p><p>neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na vysvětlení č. 19.3 uvedené ve</p><p>vysvětlení ZD č. 23a, v rámci kterého zadavatel opakovaně potvrdil, že dodavatel je oprávněn</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>využít pro přepočet hodnoty veřejné zakázky realizované v zahraničí z cizí měny na české</p><p>koruny kurz, který je pro něj výhodnější.</p><p>153.</p><p>Úřad dále uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v průběhu zadávacího</p><p>řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil navrhovatel zadavateli dne</p><p>11. 7. 2022 námitky č. 1 a dne 14. 7. 2022 námitky č. 2. Úřad uvádí, že z obsahu námitek č. 1</p><p>je zřejmé, že navrhovatel v cit. námitkách mj. brojil proti změně pravidla pro přepočet</p><p>hodnoty veřejné zakázky realizované v zahraničí z cizí měny na české koruny učiněné ve</p><p>vysvětlení ZD č. 4a, kdy dodavatel je dle tohoto sdělení zadavatele oprávněn využít kurz pro</p><p>přepočet hodnoty veřejné zakázky z cizí měny na české koruny, který je pro něj výhodnější.</p><p>Ve vztahu k námitkám č. 2 Úřad uvádí, že tyto neobsahují žádnou argumentaci navrhovatele</p><p>týkající se vysvětlení č. 4.2D zadávacích podmínek učiněné zadavatelem v rámci vysvětlení</p><p>ZD č. 4a.</p><p>154.</p><p>Navrhovatel v návrhu uvádí, že informace o tom, že zadavatel rozhodný kurz pro přepočet</p><p>hodnoty veřejné zakázky nestanoví a dodavatel je oprávněn využít kurz pro něj výhodnější,</p><p>se prvně objevila ve vysvětlení ZD č. 4a ze dne 29. 6. 2022. Dle navrhovatele zadavatel</p><p>v tomto okamžiku do zadávacího řízení objektivně vnesl rozpor mezi informacemi</p><p>uvedenými ve zmiňovaném vysvětlení ZD a informacemi obsaženými v jednotlivých částech</p><p>zadávací dokumentace a dodává, že na tento rozpor byl zadavatel následně upozorněn</p><p>a odstranil jej až v rámci vysvětlení ZD č. 23a ze dne 20. 9. 2022, kde potvrdil, že konkrétní</p><p>rozhodný kurz pro přepočet není stanoven a dodavatelé jsou oprávněni využít kurz pro ně</p><p>výhodnější. Právě tento okamžik, tedy 20. 9. 2022, kdy bylo na profilu zadavatele uveřejněno</p><p>vysvětlení ZD č. 23a, je dle navrhovatele třeba považovat za okamžik, kterým začala běžet</p><p>15denní zákonná lhůta pro podání námitky proti předmětnému opomenutí zadavatele.</p><p>155.</p><p>S ohledem na uvedené skutečnosti se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda navrhovatel neměl</p><p>napadat postup zadavatele spočívající v neprodloužení lhůty pro podání nabídek ve vztahu</p><p>ke změně pravidla pro přepočet hodnoty zakázky realizované v zahraničí již v námitkách</p><p>podaných ve lhůtě 15 dnů ode dne 29. 6. 2022 , tedy v návaznosti na vysvětlení ZD č. 4a ze</p><p>dne 29. 6. 2022.</p><p>156.</p><p>V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 29. 6. 2022</p><p>vysvětlení ZD č. 4a, kde v odpovědi na dotaz č. 4.2D konstatoval, že v případě veřejných</p><p>zakázek realizovaných v zahraničí je dodavatel pro přepočet hodnoty zakázky z cizí měny na</p><p>české koruny oprávněn využít takový kurz, který je pro něj výhodnější. Zadavatel tedy</p><p>citovaným vysvětlením ZD jednoznačně a určitě změnil pravidlo stanovené v zadávací</p><p>dokumentaci pro přepočet hodnoty veřejné zakázky z cizí měny na české koruny. Úřad má</p><p>za to, že zadavatel sdělil na dotaz dodavatele jasnou odpověď a všem dodavatelům muselo</p><p>být zřejmé, jak mají v případě přepočtu hodnoty veřejné zakázky postupovat. V závěru cit.</p><p>vysvětlení ZD zadavatel uvedl, že s ohledem na povahu dotazu a odpovědi nepřistupuje</p><p>k prodloužení lhůty pro podání nabídek. Úřad tedy nemůže souhlasit s navrhovatelem, že</p><p>k vyjasnění daného pravidla došlo až v rámci vysvětlení ZD č. 23a a 15denní lhůta pro podání</p><p>námitek začala běžet až ode dne 20. 9. 2022, neboť v tomto pozdějším případě se jednalo</p><p>toliko o dotaz dodavatele na skutečnost, která byla vyjasněna již v rámci vysvětlení ZD č. 4a.</p><p>Sdělení zadavatele týkající se pravidla pro přepočet hodnoty zakázky realizované v zahraničí</p><p>ve vysvětlení ZD č. 23a je po obsahové stránce zcela totožné s předchozím vysvětlením</p><p>zadavatele v rámci vysvětlení ZD č. 4a, zadavatel tedy v pozdějším vysvětlení ZD neuvedl</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>v této věci žádné nové skutečnosti. Pokud zadavatel na fakticky totožnou otázku odpovídal</p><p>znovu ve vysvětlené ZD č. 23a, bylo to dáno tím, že obdržel totožnou otázku jako ve</p><p>vysvětlení ZD č. 4a, nikoliv tím, že by v dané věci existovala jakákoliv objektivní nesrovnalost,</p><p>která by vysvětlení vyžadovala. V žádném případě pak nelze ve vztahu k pozdějšímu</p><p>vysvětlení ZD hovořit o jakékoliv změně zadávací dokumentace. Ke změně zadávací</p><p>dokumentace už z povahy věci obecně ani nemůže dojít tím, že zadavatel potvrdí již dříve</p><p>poskytnutou informaci. Pravidlo pro přepočet hodnoty zakázky realizované v zahraničí bylo</p><p>ze strany zadavatele dostatečně stanoveno ve vysvětlení ZD č. 4a, a pokud má tedy</p><p>navrhovatel za to, že na základě „doplnění, resp. změny informací obsažených v jednotlivých</p><p>částech ZD, potenciálně dochází k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení“, jak</p><p>uvedl navrhovatel v návrhu, pročež by měl zadavatel prodloužit lhůtu pro podání nabídek</p><p>dle § 99 odst. 2 zákona, měla být předmětná námitka uplatněna ve vztahu k vysvětlení ZD č.</p><p>4a. V této souvislosti Úřad připomíná ustálenou rozhodovací praxi ohledně té skutečnosti,</p><p>že vysvětlení zadávací dokumentace se stává součástí zadávací dokumentace, zadávacích</p><p>podmínek (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-12706/2021/162/HSc ze dne 28.</p><p>6. 2021), tedy v tomto konkrétním případě zadavatel prostřednictvím vysvětlení ZD č. 4a ze</p><p>dne 29. 6. 2023 stanovil nové jednoznačné pravidlo, které se stalo součástí zadávacích</p><p>podmínek, přičemž pokud z dříve uveřejněných dokumentů zadávací dokumentace případně</p><p>vyplývalo pravidlo obsahově opačné, nově stanovené pravidlo jako později stanovené neguje</p><p>pravidlo dřívější, a není zde žádný prostor pro pochybnosti ohledně toho, které pravidlo se</p><p>uplatní.</p><p>157.</p><p>Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě navrhovatel rozporoval postup zadavatele</p><p>spočívající v neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na poskytnutí vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace, jež zahrnovalo změnu zadávací dokumentace. Podle navrhovatele</p><p>měl zadavatel postupovat v rozporu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona, které stanoví, že</p><p>pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně</p><p>přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.</p><p>V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh</p><p>možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny</p><p>nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.</p><p>158.</p><p>K uvedenému Úřad uvádí, že ustanovení § 99 odst. 2 zákona zadavateli jednoznačným</p><p>způsobem ukládá, jakým způsobem má postupovat v případě, že povaha doplnění nebo</p><p>změny zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast,</p><p>předběžných nabídek nebo nabídek. Pokud povaha doplnění nebo změny zadávací</p><p>dokumentace vyžaduje prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek</p><p>nebo nabídek, zadavatel tuto lhůtu přiměřeně prodlouží. Z citovaného ustanovení zákona v</p><p>dalším vyplývá, jakým způsobem má zadavatel postupovat, pokud změna nebo doplnění</p><p>zadávací dokumentace může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, tzn. jaký</p><p>úkon má učinit, pokud povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje</p><p>prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo</p><p>pokud změna nebo doplnění zadávací dokumentace může rozšířit okruh možných účastníků</p><p>zadávacího řízení. Z uvedeného lze dovodit, že v případě postupu zadavatele, k němuž</p><p>dochází na základě ustanovení § 99 odst. 2 zákona, se jedná o úkony zadavatele. Tuto</p><p>skutečnost je pak nutné reflektovat při aplikaci § 242 zákona.</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>159.</p><p>Pokud tedy navrhovatel v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace č. 23a napadal</p><p>(tímto návrhem a jemu předcházejícími námitkami) porušení zákona v tom smyslu, že v</p><p>rámci něj zadavatel provedl změnu zadávacích podmínek, aniž by lhůtu pro podání nabídek</p><p>prodloužil dostatečným způsobem, přestože se mělo jednat o změnu, jejíž povaha dle</p><p>navrhovatele prodloužení lhůty vyžadovala, měl proti tomuto postupu zadavatele (tj. proti</p><p>neprodloužení lhůty pro podání nabídek) brojit námitkami ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy bylo</p><p>uveřejněno na profilu zadavatele vysvětlení zadávací dokumentace č. 4a, které ve</p><p>skutečnosti ustanovovalo předmětnou změnu zadávacích podmínek, tj. ve lhůtě 15 dnů</p><p>následujících po dni 29. 6. 2022, tj. do dne 14. 7. 2022, což však neučinil.</p><p>160.</p><p>Navrhovatel námitky směřující vůči údajnému porušení zákona zadavatelem v souvislosti se</p><p>změnou zadávací dokumentace obsaženou ve vysvětlení ZD č. 4a učinil až součástí námitek</p><p>č. 3 proti zadávacím podmínkám, jež zadavateli doručil až dne 28. 9. 2022. Z právě řečeného</p><p>je tudíž zřejmé, že námitky navrhovatele týkající se údajného porušení zákona zadavatelem</p><p>v souvislosti s uvedeným neprodloužením lhůty pro podání nabídek v návaznosti na</p><p>předmětnou změnu zadávacích podmínek, nebyly uplatněny včas, tj. jedná se o námitky</p><p>opožděné, tzn. námitky podané po lhůtě stanovené v § 242 odst. 2 zákona, pročež</p><p>navrhovatel nesplnil jednu ze základních podmínek pro podání návrhu, kterou je právě</p><p>podání námitek řádně a včas. Otázku zákonnosti postupu zadavatele v souvislosti</p><p>s neprodloužením lhůty pro podání nabídek nelze podle Úřadu podřadit pod zadávací</p><p>podmínky (a tedy přijmout výklad, že lhůta pro podání námitek se řídí dle § 242 odst. 4</p><p>zákona), neboť se nejedná o podmínku, kterou stanoví zadavatel. Naopak, prodloužení lhůty</p><p>pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona je ze zákona vyplývající povinností</p><p>zadavatele, tj. § 99 odst. 2 stanoví, jakým způsobem musí zadavatel postupovat a jaký úkon</p><p>má zadavatel učinit, pokud dojde ke změně nebo doplnění zadávací dokumentace, tedy že</p><p>musí přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek (případně i tak, aby od odeslání nebo</p><p>změny zadávací dokumentace činila nejméně celou sovu původní délku). Tento výklad Úřad</p><p>zastává i s ohledem na ochranu (a právní jistotu) zadavatelů i dodavatelů při zadávání</p><p>veřejných zakázek. Dodavatelé by totiž měli brojit proti nezákonnému postupu zadavatele</p><p>spočívajícímu v nezákonném neprodloužení lhůty pro podání nabídek rychle a neprodleně,</p><p>tedy v okamžiku, kdy byl zadavatel podle zákona povinen lhůtu pro podání nabídek</p><p>prodloužit, tedy ve lhůtě stanovené zákonem pro podání námitek proti úkonu zadavatele,</p><p>neboť zadavatel daný úkon neprovedl v souladu se zákonem, a tedy v době, kdy lze ještě</p><p>reálně případný nezákonný postup napravit; stejně tak v době, kdy ještě dodavatelé mohou</p><p>na tuto skutečnost reagovat při přípravě svých nabídek. Uvedené závěry vyplývají</p><p>i z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu, odkázat lze mj. na již zmiňované rozhodnutí</p><p>předsedy Úřadu č. j. 12706/2021/162/HSc ze dne 28. 6. 2021.</p><p>161.</p><p>Úřad na tomto místě konstatuje, že situace by byla odlišná v případě, pokud by navrhovatel</p><p>zpochybňoval samotnou zákonnost znění zadávacích podmínek ve znění pozdějšího</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace. Případné námitky by pak směřovaly proti zadávací</p><p>dokumentaci, přičemž by je v souladu s § 242 odst. 4 zákona bylo možné podat až do</p><p>skončení lhůty pro podání nabídek, tj. do 29. 9. 2022. Z obsahu námitek č. 3, stejně tak</p><p>z podaného návrhu je však zřejmé, že navrhovatel nerozporuje informace uvedené ve</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace č. 23a jako takové (tzn. znění zadávacích podmínek), nýbrž</p><p>výhradně napadá postup zadavatele v souvislosti s neprodloužením lhůty pro podání nabídek</p><p>v návaznosti na učiněnou změnu zadávací dokumentace (kdy zadavatel přistoupil ke změně</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>pravidla pro přepočet hodnoty zakázky realizované v zahraničí). V takovém případě Úřad</p><p>podané námitky identifikuje jako námitky směřující proti postupu zadavatele, které měly být</p><p>podány ve lhůtě 15 dnů dle § 242 odst. 2 zákona, což, jak vyplývá z výše uvedeného,</p><p>navrhovatel neučinil. Pro úplnost Úřad doplňuje, že skutečnost, že se v daném případě jedná</p><p>o námitky proti postupu zadavatele, nikoliv o námitky proti zadávacím podmínkám, lze</p><p>dovodit z rozhodovací praxe Úřadu (k tomuto viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci</p><p>sp. zn. ÚOHS-S0092/2020/VZ,</p><p>ÚOHS-S0255/2018/VZ</p><p>nebo</p><p>ÚOHS-S0217/2018/VZ,</p><p>potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0147/2018/VZ).</p><p>162.</p><p>Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve vztahu k výše vymezené části návrhu, tj. v části návrhu</p><p>týkající se zákonnosti postupu zadavatele dle § 99 odst. 2 zákona nevyužil v zákonné lhůtě</p><p>primární způsob ochrany před tvrzeným nezákonným postupem zadavatele, tedy nepodal</p><p>včasné námitky, je Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části bez</p><p>dalšího zastavit, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí</p><p>K požadavku na kvalifikaci dle bodu 5.4 zadávací dokumentace</p><p>Relevantní ustanovení právních předpisů</p><p>163.</p><p>Podle § 78 odst. 1 zákona zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele</p><p>nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval</p><p>zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní</p><p>období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu</p><p>v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.</p><p>164.</p><p>Podle § 78 odst. 5 zákona dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele nebo</p><p>obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.</p><p>165.</p><p>Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel není oprávněn požadovat ekonomickou kvalifikaci</p><p>v případě veřejných zakázek na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného</p><p>klasifikačního systému.</p><p>166.</p><p>Podle § 151 odst. 4 zákona postupuje zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky, která</p><p>není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou</p><p>až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázky,</p><p>která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé.</p><p>167.</p><p>Podle § 167 odst. 1 zákona zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit</p><p>i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 76 a § 81</p><p>až § 88 se použijí obdobně. Zadavatel však nesmí zejména</p><p>a) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům,</p><p>nebo</p><p>b) požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.</p><p>168.</p><p>V Příloze č. 1, „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“, Nařízení Komise (ES) č. 213/2008</p><p>ze dne 28. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)</p><p>č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání veřejných zakázek,</p><p>pokud jde o přezkum CPV (dále jen „Nařízení Komise o CPV“), je uvedeno:</p><p>„Struktura klasifikačního systému</p><p>1. CPV se skládá z hlavního slovníku a doplňkového slovníku.</p><p>2. Hlavní slovník je založen na stromové struktuře sestávající nejvýše z devítimístných</p><p>kódů se slovním popisem produktu, činnosti nebo služby, které jsou předmětem</p><p>smlouvy.</p><p>Číselný kód je osmimístný a dále se dělí na:</p><p>— oddíly, určené prvními dvěma číslicemi (XX000000-Y),</p><p>— skupiny, určené prvními třemi číslicemi (XXX00000-Y),</p><p>— třídy, určené prvními čtyřmi číslicemi (XXXX0000-Y),</p><p>— kategorie, určené prvními pěti číslicemi (XXXXX000-Y).</p><p>Každá z posledních tří číslic kódu odpovídá dalšímu upřesnění v rámci jednotlivých kategorií.</p><p>Devátá číslice slouží k ověření předešlých čísel.“</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>169.</p><p>Zadavatel stanovil v bodu 2.1 zadávací dokumentace, že „účelem této nadlimitní sektorové</p><p>veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení dle ustanovení § 56 ZZVZ je provedení</p><p>geotechnického monitoringu pro výstavbu trasy I.D metra v Praze, jehož úkolem je zajistit tok</p><p>informací o chování horninového masivu při jeho zasažení inženýrským dílem nebo</p><p>probíhajícími přírodními procesy v oblasti dotčené Stavbou (jak je tento pojem definován</p><p>níže). Součástí předmětu plnění je pasportizace spočívající ve výchozím pasportu, repasportu</p><p>během výstavby a konečném repasportu po dokončení Stavby.“</p><p>170.</p><p>V bodu 3.3 „Klasifikace předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno:</p><p>„Kód CPV: 71332000-4</p><p>Geotechnické služby</p><p>Kód CPV: 71300000-1</p><p>Technicko-inženýrské služby“</p><p>171.</p><p>V bodu II.1.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných</p><p>zakázek je jako hlavní kód CPV uveden kód „71332000“ a v čl. II.2.2) cit. oznámení je jako</p><p>dodatečný kód CPV uveden kód „71300000“.</p><p>172.</p><p>V bodu II.1.2) formuláře „oznámení o zahájení zadávacího řízení – veřejné služby“</p><p>uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie je jako hlavní kód CPV uveden kód</p><p>„71332000 Geotechnické služby“ a v čl. II.2.2) cit. oznámení je jako dodatečný kód CPV</p><p>uveden kód „71300000 Technicko-inženýrské služby“.</p><p>173.</p><p>Zadavatel stanovil v bodu 3.1.1 „Předmět geotechnického monitoringu“ zadávací</p><p>dokumentace následující:</p><p>„Geotechnický monitoring spočívá ve sběru informací o chování horninového masivu při jeho</p><p>zasažení inženýrským dílem nebo probíhajícími přírodními procesy. Geotechnický monitoring</p><p>v celém rozsahu zaznamenává, vyhodnocuje, kvalifikuje a kvantifikuje získané údaje ve</p><p>vzájemných souvislostech, vytváří, případně diagnozuje a prognózuje soubor očekávaných</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>pozorování i technických dat, a tím umožňuje a zaručuje operativní řešení interakce</p><p>inženýrského díla s jím kontaktovaným horninovým masivem, navrhuje optimální technická</p><p>opatření včetně jejich sledování a kontrolování.</p><p>Je to soubor měření, pozorování a hodnocení zaměřený na sledování a kontrolu reakce</p><p>horninového prostředí a dočasné výstroje na stavbu (ražbu) štol a na sledování všech</p><p>indukovaných účinků v oblasti dotčené stavbou. Vnější obálka těchto oblastí se nazývá zónou</p><p>sledování. V této zóně je pak realizován geotechnický monitoring. Základními součástmi</p><p>geotechnického monitoringu jsou jednak měření různého typu účelně vybraná v přiměřené</p><p>četnosti vzhledem k významu a podmínkám stavby a jednak výkon stálého odborného dozoru</p><p>ražby. Geotechnická měření plní mimo jiné rovněž funkci kontroly správnosti výpočtových</p><p>postupů a modelů, na jejichž základě bude dimenzováno ostění nebo jsou stanoveny mezní</p><p>hodnoty namáhání i velikost povolených deformací.“</p><p>174.</p><p>Zadavatel stanovil v bodu 3.1.2 „Předmět pasportizace“ zadávací dokumentace následující:</p><p>„Úkolem pasportizace je před zahájením realizace Stavby popis a hodnocení stávajícího</p><p>stavebnětechnického stavu budov nadzemní zástavby, stávajících tunelů metra</p><p>a inženýrských sítí před jejich ovlivněním od realizace Stavby. Pasportizací bude zjištěn</p><p>a zdokumentován aktuální stavebnětechnický stav konstrukcí budov, stávajících tunelů,</p><p>inženýrských sítí, resp. povrchů (objektů), stavební změny, stav oprav, rozsah a závažnost</p><p>případných poruch stavebních konstrukcí, aktuální seismická odolnost objektů a aktuální</p><p>deformační odolnost budov stávající zástavby nacházejících se v zóně možného ovlivnění ze</p><p>strany realizace Stavby. Podrobná znalecká pasportizace a repasportizace technického stavu</p><p>všech objektů v zóně ohrožení se pořídí bezprostředně před Stavbou, případně se ověří opětně</p><p>těsně před zahájením Stavby, zda nedošlo k změnám. Pasportizace zejména obsahuje úplný</p><p>podrobný soupis všech poškození, nedostatků a závad na exteriéru i interiéru Stavby, aktuální</p><p>seismickou odolnost objektů a aktuální deformační odolnost objektů. V rámci pasportizace</p><p>bude proveden návrh na osazení měřících bodů a monitorovacích prvků dotčených objektů</p><p>a inženýrských sítí. V případě potřeby bude prováděna průběžná znalecká pasportizace</p><p>vybraných objektů během realizace Stavby. Po dokončení stavebních prací bude provedena</p><p>závěrečná znalecká repasportizace včetně vyhotovení znaleckých posudků. Během realizace</p><p>Stavby bude prováděna kontrola účinků trhacích prací. Pasportizace se dělí na tyto tři fáze:</p><p>• Výchozí pasport</p><p>• Repasport během výstavby</p><p>• Konečný repasport po dokončení stavby a ustálení deformací.“</p><p>175.</p><p>V bodu 5.4 „Ekonomická kvalifikace podle § 78 ZZVZ“ zadávací dokumentace se uvádí:</p><p>„Splnění tohoto kritéria kvalifikace prokáže Způsob prokázání splnění:</p><p>dodavatel předložením:</p><p>dokladu osvědčujícího roční obrat dodavatele,</p><p>který dosahoval alespoň výše 200.000.000,Kč bez DPH, a to za každé ze 3 bezprostředně</p><p>předcházejících uzavřených účetních období.</p><p>Pokud dodavatel vznikl později, postačí,</p><p>43</p><p>Předložením čestného prohlášení o výši obratu s</p><p>uvedením požadovaných údajů. Vzor čestného</p><p>prohlášení o výši obratu tvoří Přílohu č. 7 této</p><p>zadávací dokumentace. Přílohou čestného</p><p>prohlášení budou příslušné výkazy zisku a ztrát</p><p>dodavatele nebo obdobné doklady podle</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>předloží-li údaje o svém obratu v požadované právního řádu země sídla dodavatele. Z těchto</p><p>výši za všechny účetní období od svého vzniku.</p><p>dokladů musí být ověřitelné, že dodavatel v</p><p>každém z bezprostředně předcházejících tří</p><p>uzavřených účetních období (popř. za účetní</p><p>období od svého vzniku) dosáhl alespoň</p><p>minimální požadované výše celkového ročního</p><p>obratu. Skutečností rozhodnou pro určení</p><p>posledních tří uzavřených účetních období je</p><p>okamžik zahájení zadávacího řízení. Čestné</p><p>prohlášení musí být podepsáno osobou</p><p>oprávněnou jednat za dodavatele.“</p><p>Právní posouzení</p><p>176.</p><p>Ve vztahu ke stanovenému kritériu ekonomické kvalifikace navrhovatel namítá, že zadavatel</p><p>není oprávněn dle § 78 odst. 6 zákona požadovat ekonomickou kvalifikaci v případě</p><p>veřejných zakázek na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního</p><p>systému a dodává, že vzhledem k tomu, že předmět veřejné zakázky je klasifikován jako</p><p>geotechnické služby, resp. technicko-inženýrské služby, které jsou ve společném slovníku pro</p><p>veřejné zakázky označeny kódy CPV: 71332000-4 a CPV: 71300000-1, uplatní se uvedený</p><p>zákaz i na právě šetřené zadávací řízení.</p><p>177.</p><p>K požadavkům na ekonomickou kvalifikaci Úřad obecně konstatuje, že smyslem prokazování</p><p>ekonomické kvalifikace je potvrzení schopnosti účastníka plnit své finanční závazky. Je</p><p>zřejmé, že řádnou realizaci veřejné zakázky může zajistit pouze způsobilý (tzn. kvalifikovaný)</p><p>dodavatel, který zadavateli prokáže svou ekonomickou stabilitu. Stanovení výše obratu za</p><p>poslední tři účetní období je pak důležité zejména při veřejných zakázkách, při kterých</p><p>vykonává dodavatel pro zadavatele činnosti zpravidla v delším časovém úseku a pro</p><p>zadavatele je tedy nezbytné vybrat dodavatele, který výší obratu prokáže jistou míru stability</p><p>a rovněž míru existenční závislosti, resp. nezávislosti, na dané veřejné zakázce, neboť</p><p>případné neplnění ze strany dodavatele by ohrozilo realizaci veřejné zakázky. Podle</p><p>ustanovení § 78 odst. 6 zákona není však zadavatel oprávněn požadovat prokázání</p><p>ekonomické kvalifikace v případě veřejných zakázek na služby uvedené v oddílu 71 hlavního</p><p>slovníku jednotného klasifikačního systému.</p><p>178.</p><p>V důvodové zprávě se k ust. § 78 zákona mj. uvádí: „Zadavatel není oprávněn vyžadovat</p><p>ekonomickou kvalifikaci v případě veřejných zakázek uvedených v oddílu 71 slovníku CPV</p><p>(zejména architektura a jiné obdobné služby). V případě těchto služeb požadavek na vysoký</p><p>obrat není vhodný a mohl by vést k nepřiměřenému omezování soutěže. Odkaz na celý oddíl</p><p>slovníku CPV byl zvolen z důvodu právní jistoty.“</p><p>179.</p><p>Oddíl 71 nazvaný „Architektonické, stavební, technické a inspekční služby“ tvoří podle</p><p>Přílohy č. 1 „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ Nařízení komise o CPV tyto skupiny</p><p>služeb: architektonické a související služby; technicko-inženýrské služby; územní plánování</p><p>a architektura krajiny; služby ve stavebnictví; technické testování, analýza a poradenství;</p><p>monitorování a kontrola; poradenství v oblasti dodávek vody a odpadu; laboratorní služby.</p><p>180.</p><p>Zadavatel v šetřeném případě v bodu 3.3 zadávací dokumentace uvedl CPV kódy: 713320004 – geotechnické služby a 71300000-1 – technicko-inženýrské služby. V oddílu II. oznámení</p><p>o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel jako</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>hlavní kód CPV uvedl kód 71332000 a jako dodatečný kód uvedl CPV kód 71300000. Stejně</p><p>tak v oddílu II. oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného v Úředním věstníku</p><p>Evropské unie uvedl zadavatel jako hlavní CPV kód 71332000 a jako dodatečný CPV kód</p><p>71300000.</p><p>181.</p><p>Úřad předně provedl posouzení předmětu veřejné zakázky ve vztahu k CPV kódům</p><p>uvedeným zadavatelem v oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci</p><p>a konstatuje, že CPV kódy odpovídají předmětu veřejné zakázky tak, jak je podrobně popsán</p><p>v bodu 3.1.1 a 3.1.2 zadávací dokumentace, tzn. že CPV kódy pokrývají služby vyplývající</p><p>z popisu předmětu geotechnického monitoringu a z popisu předmětu pasportizace.</p><p>182.</p><p>Úřad dále uvádí, že pro zatřídění do kategorie „služeb uvedených v oddílu 71 hlavního</p><p>slovníku jednotného klasifikačního systému“ jsou rozhodné první dvě číslice CPV kódu.</p><p>V daném případě tedy do oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému</p><p>spadají oba dva CPV kódy, tedy jak hlavní CPV kód „71332000-4 – Geotechnické služby“, tak</p><p>i dodatečný CPV kód „71300000-1 – technicko-inženýrské služby“, které zadavatel uvedl jak</p><p>v zadávací dokumentaci, tak v oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných</p><p>zakázek, tak i v Úředním věstníku Evropské unie.</p><p>183.</p><p>Ve vztahu k nyní šetřenému případu Úřad uvádí, že zadavatel stanovil požadavky na</p><p>prokázání kritéria kvalifikace v bodě 5.4 zadávací dokumentace nazvaném „Ekonomická</p><p>kvalifikace podle § 78 ZZVZ“, přičemž stanovil, že dodavatel prokáže splnění tohoto kritéria</p><p>předložením „dokladu osvědčujícího roční obrat dodavatele, který dosahoval alespoň výše</p><p>200.000.000,- Kč bez DPH, a to za každé ze 3 bezprostředně předcházejících uzavřených</p><p>účetních období. Pokud dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu</p><p>v požadované výši za všechny účetní období od svého vzniku.“</p><p>184.</p><p>Úřad dále uvádí, že z bodu 2.1 zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel</p><p>zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby, která není koncesí (o těchto</p><p>skutečnostech není ani sporu).</p><p>185.</p><p>Postup při zadávání sektorových veřejných zakázek zákonodárce upravil v sedmé části</p><p>zákona, přičemž v § 151 odst. 4 zákona vymezil konkrétní části zákona, na základě nichž musí</p><p>zadavatel postupovat v případě zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, nad</p><p>rámec zvláštních ustanovení vymezených právě v části sedmé zákona. Z citovaného</p><p>ustanovení zákona vyplývá, že při zadávání sektorové veřejné zakázky postupuje zadavatel</p><p>podle části čtvrté, páté nebo šesté zákona a zároveň také podle části první, druhé, desáté až</p><p>třinácté zákona, pokud není v sedmé části zákona stanoveno jinak.</p><p>186.</p><p>Podle § 167 odst. 1 zákona zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit</p><p>i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 76 a § 81</p><p>až § 88 zákona se použijí obdobně. Komentář6 k § 167 odst. 1 zákona potom uvádí: „Veřejný</p><p>zadavatel je při zadávání sektorových veřejných zakázek povinen vymezit v zadávacích</p><p>podmínkách požadavky na prokázání základní způsobilosti dle § 74 včetně způsobů prokázání</p><p>dle § 75. Dále je veřejný zadavatel povinen požadovat prokázání profesní způsobilosti dle § 77</p><p>odst. 1 s výjimkou zadávání sektorových veřejných zakázek v JŘBU. Využití dalších kritérií</p><p>6</p><p>Pozn. Úřadu – Šebesta, M., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2.</p><p>vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>profesní způsobilosti stanovených v § 77, kritérií ekonomické kvalifikace dle § 78 a kritérií</p><p>technické kvalifikace dle § 79 je pouze na uvážení veřejného zadavatele. Pro potřeby</p><p>sektorové veřejné zakázky může veřejný zadavatel také stanovit jiná kritéria kvalifikace, než</p><p>která jsou vymezena v části čtvrté zákona, přičemž ustanovení o obnovení způsobilosti</p><p>účastníka zadávacího řízení a společná ustanovení o kvalifikaci by měla být použita shodně.“</p><p>187.</p><p>Předseda Úřadu v bodě 42 druhostupňového rozhodnutí k právě šetřené věci uvedl, že při</p><p>zadávání sektorové veřejné zakázky má zadavatel širší možnosti stanovit si kritéria</p><p>kvalifikace, což znamená, že nejenže může zvolit zcela vlastní kritéria kvalifikace, ale logicky</p><p>je na jeho uvážení i modifikované využití dalších v zákoně zakotvených kritérií kvalifikace</p><p>profesní, ekonomické či technické. Zároveň je v § 167 odst. 1 zákona výslovně uvedeno, že</p><p>při využití vlastních kritérií kvalifikace se ustanovení § 76, a § 81 až 88 zákona použijí</p><p>obdobně.</p><p>188.</p><p>V bodě 43 a 44 druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu dále uvedl, že již v rozhodnutí</p><p>předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ, č. j. ÚOHS-12706/2021/162/HSc, HBa ze dne</p><p>28. 6. 2021 (viz jeho bod 320) bylo konstatováno, že je z jazykového výkladu ustanovení § 167</p><p>odst. 1 zákona zřejmé, že se zadavatelům povoluje stanovit jakákoliv kritéria kvalifikace,</p><p>pokud dodrží stanovená pravidla. Předseda Úřadu k tomu dodává, že pokud by taková</p><p>možnost měla být korigována dalšími omezeními (mimo výslovné odkazy na ustanovení § 76,</p><p>a § 81 až 88 zákona), byla by tato omezení v předmětném odstavci jistě uvedena. Lze tedy</p><p>v plném rozsahu souhlasit se závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné, zcela</p><p>nové kritérium kvalifikace, musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající,</p><p>v daném případě kritérium ekonomické kvalifikace. Dále předseda Úřadu uvádí, že zadavatel</p><p>tedy vytváří fakticky vlastní kvalifikační kritérium, pro které pouze používá zákonnou úpravu</p><p>jako východisko (zde ekonomickou kvalifikaci se základem v § 78 zákona). Je však zcela</p><p>nepodstatné, zda zadavatel modifikuje zákonné pravidlo svou úpravou nebo naopak vlastní</p><p>pravidlo popisuje pomocí odkazu na zákonnou úpravu, neboť obě možnosti odpovídají dikci</p><p>ustanovení § 167 odst. 1 zákona. Bylo by totiž nesmyslné, aby zadavatelé měli dovoleno buď</p><p>pouze stanovit požadavek na kvalifikaci dle § 78 zákona, nebo požadavek zcela nový, který</p><p>není v § 78 zákona zmíněn. Takový výklad by znamenal, že se zadavatel při formulaci</p><p>vlastního kritéria kvalifikace musí důsledně vyvarovat začlenění, byť jen části, kritérií</p><p>stanovených v § 78 zákona, což je přístup poněkud absurdní, nadto by pak praktické využití</p><p>§ 167 odst. 1 zákona bylo minimální.</p><p>189.</p><p>Ve vztahu k právě šetřenému případu předseda Úřadu potom v druhostupňovém rozhodnutí</p><p>konstatoval, že „zadavatel při zadávání dané sektorové veřejné zakázky s využitím § 167</p><p>odst. 1 zákona zvolil vlastní kritérium kvalifikace, jímž je modifikované kritérium ekonomické</p><p>kvalifikace. Vzhledem k tomu, že v § 167 odst. 1 zákona je výslovný analogický odkaz na</p><p>ustanovení § 76, a § 81 až 88 zákona, nelze zadavateli přičítat k tíži, že se neřídil § 78 odst. 6</p><p>zákona vylučujícím z ekonomické kvalifikace zakázky na služby uvedené v oddílu 71 hlavního</p><p>slovníku jednotného klasifikačního systému. Při použití jazykového, systematického</p><p>a logického výkladu ustanovení § 167 odst. 1 zákona je totiž třeba konstatovat, že zadavatel</p><p>nebyl při stanovení vlastního kritéria kvalifikace (inspirovaného kritériem ekonomickým dle</p><p>§ 78 zákona) povinen řídit se ustanovením § 78 odst. 6 zákona v případě dané sektorové</p><p>veřejné zakázky.“</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>190.</p><p>S ohledem na výše uvedené, zejména skutečnost, že Úřad je vázán právními závěry</p><p>učiněnými předsedou Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, Úřad konstatuje, že v právě</p><p>projednávaném případě zadavatel zadával sektorovou veřejnou zakázku, u které zákon</p><p>v § 167 odst. 1 zákona dává při volbě kritérií kvalifikace větší volnost, když si zadavatel může</p><p>stanovit vlastní kritéria kvalifikace. Zadavatel tedy v bodě 5.4 zadávací dokumentace stanovil</p><p>vlastní kritérium kvalifikace, kterým je modifikované kritérium ekonomické kvalifikace</p><p>a ust. § 78 odst. 6 zákona se na něj nevztahovalo.</p><p>191.</p><p>Úřad uvádí, že navrhovatel podal k Úřadu dne 13. 6. 2023 podnět k zahájení přezkumného</p><p>řízení ve smyslu § 94 správního řádu z téhož dne (shodný dokument pak navrhovatel učinil</p><p>též přílohou jeho vyjádření ze dne 18. 8. 2023), kdy navrhovatel spatřuje nezákonnost</p><p>rozhodnutí o rozkladu v dovození možnosti modifikace zákonem stanovených kvalifikačních</p><p>kritérií ze strany zadavatele sektorové veřejné zakázky a v dovození skutečnosti, že</p><p>zadavatelem stanovené kritérium je modifikací zákonem stanoveného kritéria. Navrhovatel</p><p>se ve své argumentaci proti rozhodnutí o rozkladu dovolává zejména znění evropských</p><p>směrnic, konkrétně Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února</p><p>2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky,</p><p>dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (dále také jen „sektorová</p><p>směrnice“) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014</p><p>o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále také jen „zadávací</p><p>směrnice“).</p><p>192.</p><p>Přípisem č. j. ÚOHS-23547/2023/161, sp. zn. ÚOHS-V0090/2023/PZ ze dne 27. 6. 2023</p><p>předseda Úřadu sdělil navrhovateli, že nebyly naplněny důvody pro zahájení přezkumného</p><p>řízení z následujících důvodů, přičemž Úřad na tam uvedené závěry též odkazuje. Nejprve</p><p>předseda Úřadu zdůraznil, že sektorová směrnice obsahuje úpravu sektorového zadávání,</p><p>které stojí relativně samostatně a ze zadávací směrnice přejímá toliko základní instituty.</p><p>Ze zadávací směrnice vyplývá, že co není v kritériích kvalifikace dovoleno, je zakázáno,</p><p>nicméně jsou zde kritéria kvalifikace upravena dosti obecně. Regulace v sektorové směrnici</p><p>je však opačná, kdy sektorová směrnice má na kritéria kvalifikace dánu úplnou volnost (při</p><p>dodržení pouze základních zásad). Dále předseda Úřadu uvádí, že systematika zákona je však</p><p>pojata tak, že úprava sektorových veřejných zakázek byla přiřazena do zákona a není</p><p>upravena zákonem samostatným, specifika samostatné úpravy je však nutné s ohledem na</p><p>sektorovou směrnici zachovat a promítají se právě např. v § 167 odst. 1 zákona. Záměrem</p><p>zákonodárce bylo v části o sektorových zakázkách reflektovat právě sektorovou směrnici.</p><p>Účelem formulace § 167 odst. 1 zákona není, aby kritéria ze zadávací směrnice musela být</p><p>použita v té podobě, v jaké v ní byla popsána, kritéria pro sektorové veřejné zakázky proto</p><p>mohou být modifikována. Nelze nutit sektorové zadavatele, aby si museli vymýšlet zcela jiná</p><p>kritéria, modifikaci stávajících kritérií proto lze u sektorové veřejné zakázky povolit.</p><p>Na takovém výkladu je třeba setrvat, což odpovídá bodu 43 rozhodnutí o rozkladu a tam</p><p>citovanému rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ č. j. ÚOHS12706/2021/162/HSc, HBa ze dne 28. 6. 2021.</p><p>193.</p><p>Předseda Úřadu je rovněž toho názoru, že ustanovení § 78 odst. 6 zákona, dle něhož</p><p>zadavatel není oprávněn požadovat ekonomickou kvalifikaci v případě veřejných zakázek na</p><p>služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, a na které</p><p>se odvolává navrhovatel, je ustanovení dané čistě národní úpravou, která se vztahuje na</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>nadlimitní veřejné zakázky a nevychází ze zadávací směrnice, tím méně ze směrnice</p><p>sektorové. Ustanovení § 78 odst. 6 zákona obsahuje přísnější vnitrostátní právní úpravu,</p><p>a jde tak již i nad rámec zadávací směrnice. Tím spíše proto nelze této přísné právní úpravě</p><p>podřizovat sektorové veřejné zakázky, pro něž je právě již ze sektorové směrnice dána větší</p><p>volnost, a to i pro volbu kvalifikačních kritérií. Aplikace § 78 odst. 6 zákona v případě</p><p>sektorové veřejné zakázky je tak vyloučena ustanovením § 167 odst. 1 zákona. Dle předsedy</p><p>Úřadu jedině takový výklad zákona plně odpovídá legislativnímu záměru vycházejícímu právě</p><p>z evropských směrnic, zejména pak směrnice sektorové v tomto případě. Argumentace</p><p>navrhovatele evropskými směrnicemi k nutnosti aplikace ustanovení § 78 odst. 6 zákona,</p><p>které jde svou přísností nad rámec těchto směrnic, je v daném případě sektorové veřejné</p><p>zakázky zcela nepřípadná. Předseda Úřadu uzavírá, že v souladu s evropskými směrnicemi je</p><p>třeba prosazovat takový výklad zákona pro sektorové veřejné zakázky poskytující</p><p>sektorovému zadavateli širokou volnost nastavit si vlastní kvalifikační kritéria, a to logicky</p><p>včetně kritérií ekonomických.</p><p>194.</p><p>Úřad na základě shora popsaných skutečností konstatuje, že kritérium ekonomické</p><p>kvalifikace stanovené zadavatelem v bodě 5.4 zadávací dokumentace nelze považovat za</p><p>rozporné se zákonem.</p><p>K požadavkům na seznam významných služeb</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>195.</p><p>Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>196.</p><p>Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného</p><p>zacházení a zákazu diskriminace.</p><p>197.</p><p>Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým</p><p>dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo</p><p>vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.</p><p>198.</p><p>Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům</p><p>v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí</p><p>přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.</p><p>199.</p><p>Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo</p><p>technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti</p><p>a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,</p><p>a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a</p><p>b) minimální úroveň pro jejich splnění.</p><p>200.</p><p>Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání</p><p>lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro</p><p>plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou</p><p>kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by</p><p>mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>201.</p><p>Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může</p><p>požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední</p><p>3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí</p><p>a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu</p><p>delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud jeto nezbytné pro zajištění</p><p>přiměřené úrovně hospodářské soutěže.</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>202.</p><p>V bodu 5.5.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že z předloženého seznamu</p><p>významných služeb musí vyplývat, že dodavatel v posledních 10 letech před zahájením</p><p>zadávacího řízení realizoval:</p><p>„a) alespoň dvě (2) významné služby spočívající v geotechnickém monitoringu při realizaci</p><p>podzemních dopravních staveb v intravilánu obce, přičemž</p><p>•</p><p>•</p><p>finanční rozsah nejméně jedné (1) z nich činil nejméně 20.000.000,- Kč bez DPH</p><p>a obsahem byl geotechnický monitoring přímo při ražbách metodou NRTM,</p><p>obsahem nejméně jedné (1) z nich byl geotechnický monitoring při ražbách metodou</p><p>TBM o průměru ražby nejméně 5,9 m,</p><p>• finanční rozsah nejméně jedné (1) další z nich činil alespoň 100.000.000,- Kč bez DPH.“</p><p>203.</p><p>Ve vysvětlení ZD č. 23a se v dotazu č. 19.2 uvádí následující:</p><p>„Dodavatel v souvislosti s požadavkem dle bodu 5.5.1 ZD dále konstatuje, že v současné době</p><p>bývá ražba podzemních staveb prováděna v zásadě dvěma způsoby/metodami, kterými jsou:</p><p>- konvenční tunelování, označované též jako cyklické ražby;</p><p>- mechanizované tunelování, prováděné plno-profilovými tunelovacími stroji, a to buď</p><p>razicími stroji (TBM), nebo štíty různého typu.</p><p>Z Dodavatelem provedeného průzkumu trhu mj. vyplynulo, že v mnoha z pohledu ražby</p><p>podzemních staveb vyspělých zemích je metoda konvenčního tunelování označována různě</p><p>např. prostřednictvím názvů jako např. Spritzbetonbauweise, Sequential Excavation Method</p><p>atd., přičemž tyto metody konvenčního tunelování se po obsahové stránce zcela či z</p><p>významné části shodují s ražbou podzemních staveb prováděnou metodou NRTM</p><p>a geotechnický monitoring je naprosto shodný.</p><p>V tomto kontextu si tedy Dodavatel dovoluje Zadavatele upozornit na potenciálně</p><p>diskriminační povahu označení metody ražby písmenným označením „NRTM“, a to zejména</p><p>ve vztahu k zahraničním dodavatelům, v jejichž zemích původu není toto označení běžné a k</p><p>naprosto shodné činnosti geotechnického monitoringu.</p><p>Odstraní Zadavatel netransparentní/nejednoznačnou a diskriminační povahu požadavku</p><p>stanoveného zejména v čl. 5.5.1. ZD tak, že nahradí název metody pro ražbu podzemních</p><p>staveb NRTM obecným názvem konvenční tunelování (cyklické ražby), tzn. požadavkem na</p><p>referenci při geotechnickém monitoringu při ražbách metodou konvenčního tunelování</p><p>(cyklické ražby)?“</p><p>Na uvedený dotaz č. 19.2 zadavatel odpověděl následujícím způsobem:</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>„Zadavatel samozřejmě potvrzuje, že nepožaduje, aby všechny relevantní významné služby</p><p>obsahovaly název nová rakouská tunelovací metoda nebo zkratku NRTM. Takový požadavek</p><p>by byl absurdní už jen proto, že v zahraničí se obvykle hovoří odlišnými jazyky a využití tohoto</p><p>označení v českém jazyce tak nelze očekávat. Stěžejní je samozřejmě věcné naplnění</p><p>požadavků zadavatele, nikoliv jen název významné služby.</p><p>Pokud se odlišně označené metody věcně shodují, jak tvrdí dodavatel, může taková významná</p><p>služba bez problémů sloužit k prokázání kvalifikace. V případě jakýchkoliv pochybností bude</p><p>mít hodnotící komise možnost vyžádat si od dodavatelů objasnění nebo doplnění nabídky</p><p>spočívající např. v podrobnějším popisu významné služby.“</p><p>204.</p><p>Ve vysvětlení ZD 23a se v dotazu č. 19.6 uvádí následující:</p><p>„Dodavatel v souvislosti s požadavkem dle čl. 5.5.1 ZD a dle čl. 5.5.2 ZD a dle čl. 10.2. dále</p><p>konstatuje, že v současné době bývá ražba podzemních staveb prováděna v zásadě dvěma</p><p>způsoby/metodami, kterými jsou:</p><p>- konvenční tunelování, označované též jako cyklické ražby;</p><p>- mechanizované tunelování, prováděné plno-profilovými tunelovacími stroji, a to buď</p><p>razicími stroji (TBM), nebo štíty různého typu.</p><p>Z Dodavatelem provedeného průzkumu trhu mj. vyplynulo, že v mnoha z pohledu ražby</p><p>podzemních staveb vyspělých zemích je metoda TBM označována i prostřednictvím jiných</p><p>názvů jako např. TBE a apod., přičemž tyto metody mechanizované tunelování se po</p><p>obsahové stránce zcela či z významné části shodují s ražbou podzemních staveb prováděnou</p><p>metodou TBM, přičemž geotechnický monitoring je naprosto shodný.</p><p>V tomto kontextu si tedy Dodavatel dovoluje Zadavatele upozornit na diskriminační povahu</p><p>označení metody ražby písmenným označením „TBM“, a to zejména ve vztahu k zahraničním</p><p>dodavatelům, v jejichž zemích původu není toto označení běžné a ve vztahu ke</p><p>geotechnickému monitoringu.</p><p>Odstraní zadavatel diskriminační požadavek na monitoring při ražbě metodou TBM, kdy z</p><p>hlediska provedení (a tedy i vlastní zkušenosti dodavatele) není metoda TBM nijak zásadně</p><p>odlišná od jiných způsobů mechanizovaného tunelování, prováděné plno-profilovými</p><p>tunelovacími stroji (razicími stroji nebo štíty různého typu. a prováděný geotechnický</p><p>monitoring je naprosto totožný nebo obdobný?</p><p>Odstraní Zadavatel netransparentní/nejednoznačnou a diskriminační povahu požadavku</p><p>stanoveného zejména v čl. 5.5.1. ZD a v čl. 5.5.1. ZD a v čl. 10.2, tak, že nahradí název metody</p><p>pro ražbu podzemních staveb TBM názvem mechanizované tunelování?</p><p>Odstraní Zadavatel požadavek na ražbu metodou TBM a nahradí jej požadavkem na</p><p>zkušeností při mechanizovaném tunelování?“</p><p>Na uvedený dotaz č. 19.6 zadavatel odpověděl následujícím způsobem:</p><p>„Zadavatel samozřejmě potvrzuje, že nepožaduje, aby všechny relevantní významné služby</p><p>obsahovaly název tunnel boring machine nebo zkratku TBM. Ačkoliv se v tomto případě jedná</p><p>o označení v anglickém jazyce, ani v tomto případě nelze vyloučit, že se v zahraničí bude</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>používat jiný termín, např. v místním jazyce. Stěžejní je samozřejmě věcné naplnění</p><p>požadavků zadavatele, nikoliv jen název významné služby.</p><p>Pokud se odlišně označené metody věcně shodují, jak tvrdí dodavatel, může taková významná</p><p>služba bez problémů sloužit k prokázání kvalifikace. V případě jakýchkoliv pochybností bude</p><p>mít hodnotící komise možnost vyžádat si od dodavatelů objasnění nebo doplnění nabídky</p><p>spočívající např. v podrobnějším popisu významné služby.“</p><p>Právní posouzení</p><p>205.</p><p>V právě šetřeném případě zadavatel požaduje v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace</p><p>prokázat technickou kvalifikaci předložením seznamu významných služeb, z něhož bude</p><p>vyplývat, že dodavatel v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení realizoval</p><p>alespoň dvě významné služby spočívající v geotechnickém monitoringu při realizaci</p><p>podzemních dopravních staveb v intravilánu obce, přičemž</p><p>• „finanční rozsah nejméně jedné (1) z nich činil nejméně 20.000.000,- Kč bez DPH</p><p>a obsahem byl geotechnický monitoring přímo při ražbách metodou NRTM“ (dále jen</p><p>„požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou ‚NRTM’“),</p><p>• „obsahem nejméně jedné (1) z nich byl geotechnický monitoring při ražbách metodou</p><p>TBM o průměru ražby nejméně 5,9 m“ (dále jen „požadavek na geotechnický monitoring</p><p>při ražbách metodou ‚TBM‘ o průměru ražby nejméně 5,9 m“) a</p><p>• „finanční rozsah nejméně jedné (1) další z nich činil alespoň 100.000.000,- Kč bez DPH“</p><p>(dále jen „požadavek na geotechnický monitoring o finančním rozsahu nejméně 100 mil.</p><p>Kč bez DPH“).</p><p>206.</p><p>K požadavku na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“ navrhovatel namítá,</p><p>že z hlediska kvality zkušenosti dodavatelů by mělo pro zadavatele být bez významu, jakou</p><p>konkrétní metodou byl daný tunel ražen (pokud se alespoň jednalo o metodu spadající do</p><p>vzájemně příbuzných a v základní principech shodných konvenčních tunelovacích metod),</p><p>neboť metody a obsah monitoringu i vlastní výkon činnosti geomonitoringu jsou u metod</p><p>konvenčního tunelování totožné, mění se metoda ražby a nikoliv metody a obsah</p><p>monitoringu. Navrhovatel k tomu dodává, že uvedená zadávací podmínka je nastavena</p><p>mimo možnosti okruhu soutěžitelů, kteří sice mají potřebné know-how a zkušenosti pro</p><p>kvalitní plnění předmětu veřejné zakázky, nicméně neměly doposud možnost realizovat</p><p>veřejné zakázky o zadavatelem požadovaných parametrech.</p><p>207.</p><p>K požadavku na geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby</p><p>nejméně 5,9 m navrhovatel namítá, že v celé České republice, potažmo i v celém</p><p>středoevropském regionu, byla v uplynulých 10 letech realizována pouze 1 veřejná zakázka</p><p>spočívající v geotechnickém monitoringu, jejímž obsahem byl geotechnický monitoring při</p><p>ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m. Navrhovatel dále uvádí, že i tato</p><p>metoda je podmnožinou zastřešující kategorie tzv. mechanizovaného tunelování a v</p><p>základních principech se od jiných metod v této kategorii neodlišuje. Dle navrhovatele je</p><p>monitoring u všech těchto metod v principu totožný. Navrhovatel dále brojí proti požadavku</p><p>zadavatele na průměr ražby 5,9 m, neboť z pohledu provádění geotechnického monitoringu</p><p>je bezpředmětné, jaký byl průměr ražby, jelikož obsahová náplň a kvalita takto nabyté</p><p>zkušenosti zůstává neměnná.</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>208.</p><p>K požadavku na geotechnický monitoring o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH</p><p>navrhovatel namítá, že v celé Evropě, ale i v celosvětovém měřítku byly v uplynulých 10</p><p>letech (tj. 2012–2022) realizovány v uvedeném objemu pouze nižší jednotky zakázek</p><p>spočívající v geotechnickém monitoringu při realizaci podzemních dopravních staveb</p><p>v intravilánu obce, které splňují požadavek na hodnotu alespoň 100 mil. Kč bez DPH. V České</p><p>republice se dle navrhovatele jedná rovnou o dvě zakázky, a to monitoring na stavbě</p><p>„Prodloužení trasy metra A Dejvická – Nemocnice Motol“ a dále na stavbě „Tunelového</p><p>komplexu Blanka“.</p><p>209.</p><p>Úřad v obecné rovině uvádí, že stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je plně v</p><p>gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru povinen respektovat jednotlivá zákonná</p><p>ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6</p><p>zákona, které jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ustanovení</p><p>§ 73 odst. 6 zákona, v němž se uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena</p><p>přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Pokud by požadavky</p><p>zadavatele neodpovídaly jeho oprávněným potřebám ve vztahu k dané veřejné zakázce,</p><p>porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a</p><p>sice zásadu přiměřenosti, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení</p><p>zásady zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 zákona), neboť takové excesivní stanovení</p><p>požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by</p><p>se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad</p><p>zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby</p><p>zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou</p><p>zakázku plnit.</p><p>210.</p><p>Zásadou zákazu diskriminace se zabýval již rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca</p><p>9/2007 ze dne 11. 10. 2007 a následný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs</p><p>20/2008 ze dne 5. 6. 2008, kde je konstatováno, že „smysl a cíl zákazu diskriminace nutně</p><p>vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné</p><p>(přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz</p><p>diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným</p><p>důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a</p><p>konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Krajský soud také v citovaném rozsudku vyslovil</p><p>právní názor, dle kterého skrytou formou diskriminace v zadávacím řízení je postup, kterým</p><p>zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením</p><p>takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je</p><p>„zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné</p><p>zakázky“. Nejvyšší správní soud k tomu v citovaném rozsudku dále konstatoval, že „klíčovým</p><p>problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních</p><p>předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není</p><p>vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na</p><p>individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné</p><p>nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy</p><p>shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku</p><p>excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“ V této souvislosti Úřad</p><p>poznamenává, že zejména ve vztahu k podmínkám kvalifikace, jejich vymezování, jakož i</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>požadavkům zadavatelů na jejich prokazování je často diskutována nikoli zjevná neboli přímá</p><p>diskriminace, ale právě tzv. skrytá diskriminace účastníků zadávacích řízení.</p><p>211.</p><p>V souvislosti s užitím pojmu „zjevná nepřiměřenost“ v citované judikatuře Úřad také</p><p>podotýká, že zásada přiměřenosti (proporcionality) byla do zákona přejata z dikce</p><p>evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že</p><p>zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v</p><p>zadávacím řízení. Zadavatel však současně (při zvažování, jak v zadávacím řízení postupovat)</p><p>naráží na dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (v důsledku jím nastavených</p><p>zadávacích podmínek, především pak podmínek účasti, vč. podmínek kvalifikace) na ty, kteří</p><p>jsou způsobilí realizovat plnění (v zadavatelem požadované kvalitě), a na obecný zájem na</p><p>co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti pak</p><p>primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje</p><p>dostatečné záruky výběru dodavatele (takového, který bude reálně schopen veřejnou</p><p>zakázku v požadované kvalitě a v požadovaných termínech realizovat), na druhou stranu se</p><p>bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude nedůvodně</p><p>omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel nepochybně měl</p><p>řídit ve všech fázích zadávacího řízení, tedy i při vymezení požadavků na kvalifikaci</p><p>dodavatelů účastnících se soutěže o veřejnou zakázku. Úřad v této souvislosti současně</p><p>akcentuje v citovaných rozsudcích konstatovaný závěr, že za skrytou diskriminaci lze</p><p>považovat kvalifikační předpoklady zjevně excesivní, jasně vybočující z oprávněných potřeb</p><p>dané zakázky, jakož i nevyhnutelnost poměřovat případnou diskriminaci či zjevnou</p><p>nepřiměřenost vždy ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce a jejím individuálním</p><p>podmínkám.</p><p>212.</p><p>Na základě shora uvedeného lze v obecné rovině shrnout, že požadavky na technickou</p><p>kvalifikaci jsou zadávacími podmínkami ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona.</p><p>Pravidla pro zadávací podmínky upravuje mj. § 36 odst. 1 zákona a ten stanoví, že zadávací</p><p>podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Současně lze na</p><p>základě již uvedeného konstatovat, že zákon prostřednictvím citovaných ustanovení dává</p><p>zadavateli možnost v zadávacím řízení požadovat plnění způsobilé naplnit jeho potřeby</p><p>(cestou realizace zadávacího řízení), a rovněž toto plnění požadovat od způsobilého</p><p>dodavatele, přičemž zákon současně chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Jak již bylo</p><p>shora konstatováno, v podstatě každá zadávací podmínka je omezující, a tudíž způsobilá</p><p>„někoho“ ze soutěže o veřejnou zakázku vyloučit. Přesto (nebo právě proto) případné</p><p>omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě</p><p>zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou</p><p>překážku v hospodářské soutěži o veřejnou zakázku. Je to však současně zadavatel, který je</p><p>oprávněn formulovat zadávací podmínky dle svých představ, neboť on jediný zná své potřeby</p><p>(a měl by být tedy i oprávněn rozhodnout, jakým způsobem dojde jejich naplnění). Je též</p><p>nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby jím stanovené zadávací podmínky měly</p><p>na všechny dodavatele stejný dopad. Kvalifikace je tím pomyslným sítem umožňujícím</p><p>zadavateli zúžit okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení na ty, u kterých je vyšší</p><p>pravděpodobnost, že budou schopni plnění v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel má</p><p>tak při realizaci svých potřeb zákonem aprobovaný nástroj, prostřednictvím kterého si může</p><p>sám určit, jakým způsobem dojde naplnění svých požadavků, jaká kritéria mu zajistí</p><p>požadovanou úroveň plnění. To vše za předpokladu, že nastavená kritéria nebudou zjevně</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>nepřiměřená ve vztahu k povaze jím poptávaného plnění co do jeho velikosti, složitosti či</p><p>technické náročnosti.</p><p>213.</p><p>Předmětem posouzení Úřadu tedy je, zda zadavatel v souladu se zákonem stanovil kritérium</p><p>technické kvalifikace v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace, tzn. vymezil požadavek na</p><p>geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“, požadavek na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m a požadavek na</p><p>geotechnický monitoring o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH, ve vztahu</p><p>k předmětu veřejné zakázky, oprávněným potřebám zadavatele a podmínkám panujícím na</p><p>relevantním trhu, přiměřeně. Úřad k tomu uvádí, že při posouzení předmětných požadavků</p><p>zadavatele je nutné zkoumat dva aspekty, a to důvodnost požadavku zadavatele (zájem na</p><p>získání kvalitního dodavatele nebo plnění) a dopad těchto požadavků na hospodářskou</p><p>soutěž (zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže). Samotnou důvodnost</p><p>požadavku zadavatele pak je nutno posoudit ještě ve dvou aspektech, a to, zda zadavatel</p><p>předestřel dostatečně konkrétní a logické zdůvodnění, které má potenciál obhájit použití</p><p>daného požadavku, a dále zda toto odůvodnění skutečně má k danému požadavku potřebný</p><p>vztah.</p><p>K předmětu veřejné zakázky</p><p>214.</p><p>Úřad se nejprve zabýval posouzením celkového charakteru (povahy) šetřené veřejné</p><p>zakázky, tedy konkrétních okolností, za kterých hodlá zadavatel předmětné požadavky</p><p>technické kvalifikace uplatňovat. V šetřeném případě jsou předmětem plnění veřejné</p><p>zakázky práce a činnosti spojené s provedením geotechnického monitoringu raženého díla</p><p>při realizaci stavby úseku metra a dále pasportizace stavu budov, sítí a objektů s touto</p><p>stavbou souvisejících. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o činnosti, které jsou zapotřebí při</p><p>výstavbě úseku metra (samotná stavba je předmětem veřejné zakázky s názvem „Provozní</p><p>úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část: Z2022-000598),</p><p>přičemž je evidentní, že bez řádného provedení monitoringu a pasportizace nemohou</p><p>probíhat samotné stavební práce. Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že daná stavba</p><p>je budována ve složitých geologických podmínkách, navíc v intravilánu obce pod hustou</p><p>městskou zástavbou. Složitost realizace předmětu plnění veřejné zakázky vyplývá rovněž</p><p>z odborného vyjádření ze dne 23. 5. 2023, neboť se zde uvádí, že u dopravních tunelů jsou</p><p>nároky na geotechnický monitoring výrazně vyšší a rovněž, že rozsah a podrobnost</p><p>geotechnického monitoringu ovlivňují faktory, mezi něž patří skutečnosti, zda ražba probíhá</p><p>v intravilánu v blízkosti pozemní zástavby, komunikací, inženýrských sítí a jiných objektů</p><p>citlivých na deformace, otřesy či hluk.</p><p>215.</p><p>Dle názoru Úřadu je nezpochybnitelné, že se v případě předmětu šetřené veřejné zakázky</p><p>jedná svým charakterem o (minimálně v České republice) ojedinělý typ poskytovaných</p><p>služeb, které kladou vysoké nároky na koordinaci činností, tak na personální (odborné)</p><p>zdroje. Provádění geotechnického monitoringu u raženého díla takového významu nelze</p><p>řadit mezi standardní typ geotechnických služeb.</p><p>216.</p><p>Úřad současně podotýká, že velmi vysoká je v posuzovaném případě rovněž předpokládaná</p><p>hodnota veřejné zakázky (680 000 000 Kč bez DPH), což dle názoru Úřadu jednoznačně</p><p>svědčí o mimořádném rozsahu i náročnosti veřejné zakázky. Lze tedy uzavřít, že se v případě</p><p>šetřené veřejné zakázky nejedná o plnění tzv. „běžné“, které by se realizovalo relativně často</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>a u něhož je obecně možné předpokládat, že je schopný je realizovat velmi široký okruh</p><p>potenciálních dodavatelů, ale jde o plnění svým rozsahem a charakterem nestandardní.</p><p>K namítanému kritériu technické kvalifikace</p><p>217.</p><p>Úřad uvádí, že nejprve mimo jiné provedl šetření na trhu, kdy oslovil dodavatele, kteří</p><p>požádali o poskytnutí neveřejné části zadávací dokumentace, tj. přílohy č. 5 – projektová</p><p>dokumentace a zároveň nebyli součástí společnosti, která podala do zadávacího řízení</p><p>nabídku, a požádal je mimo jiné o vyjádření, zda by při zvažování účasti v zadávacím řízení</p><p>na předmětnou veřejnou zakázku byli schopni doložit požadavek zadavatele na předložení</p><p>seznamu významných služeb dle bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace a dále o sdělení</p><p>veřejných zakázek, které splňují všechny požadavky zadavatele týkající se významných služeb</p><p>dle uvedeného bodu zadávací dokumentace. Úřad nejprve uvádí, že společnost SAFETY</p><p>PRO s.r.o. neposkytla Úřadu odpověď a 3 společnosti (AZ GEO, s.r.o.; Mott MacDonald CZ,</p><p>spol. s r.o. a GEOSAN GROUP a.s.) nebyly schopny odpovědět na dotaz Úřadu, jelikož</p><p>předmět plnění veřejné zakázky není dle jejich stanoviska předmětem jejich činnosti.</p><p>218.</p><p>Dále Úřad uvádí, že společnost SGS Czech republic, s.r.o. ve vyjádření uvedla, že by</p><p>požadavek zadavatele na geotechnický monitoring přímo při ražbách metodou „NRTM“</p><p>nesplnila. Ostatní požadavky, tj. požadavek na referenční zakázku, jejímž obsahem byl</p><p>geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m</p><p>a požadavek na referenční zakázku o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH, by</p><p>uvedená společnost splnila pouze pomocí poddodavatele. Společnost SAMSON</p><p>Praha, spol. s r.o. ve vyjádření uvedla, že by požadavky zadavatele na seznam významných</p><p>služeb podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nebyla schopna doložit. Ve vztahu k veřejným</p><p>zakázkám, které by mohly splňovat všechny požadavky zadavatele týkající se významných</p><p>služeb dle bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace, dodavatel SGS Czech republic, s.r.o.</p><p>sdělil, že „zakázek na služby, které bychom nesplnili, bylo, dle našich informací, v posledním</p><p>období vypsáno velmi málo“. Dodavatel SAMSON Praha, spol. s r.o. uvedl v této věci ve</p><p>vyjádření, že mu nejsou „známy v ČR jiné než VZ na prodloužení metra trasy A v hl. městě</p><p>v Praze“.</p><p>219.</p><p>Společnost HOCHTIEF CZ a.s. sdělila, že „požadavky na doložení významných služeb, které</p><p>jsou obsahem Žádosti, jsou ve vztahu k významu a složitosti šetření veřejné zakázky z věcného</p><p>hlediska přiměřené“. Úřad tedy uzavírá, že z provedeného šetření na trhu vyplývá, že</p><p>minimálně dva dodavatelé působící na relevantním trhu sdělili, že by nebyli schopni prokázat</p><p>splnění požadavků zadavatele dle bodu 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace a jeden</p><p>dodavatel považuje předmětné požadavky ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za</p><p>přiměřené.</p><p>220.</p><p>Ve vztahu k provedenému šetření na trhu předseda Úřadu v bodu 61 druhostupňového</p><p>rozhodnutí uvedl, že „[u] takto vysoce odborné a technické otázky, jakými metody ‚NRTM’ a</p><p>‚TBM’ ve spojení s geotechnickým monitoringem bezesporu jsou, je navíc diskutabilní</p><p>spolehnout se pouze na průzkum trhu spočívající v oslovení 7 dodavatelů (z nichž 1 vůbec</p><p>neodpověděl), kteří si požádali o neveřejnou část dokumentace a zároveň nepodali nabídku</p><p>do zadávacího řízení, s dotazy na jejich schopnost doložit požadované technické reference.</p><p>Navíc vzhledem k roztříštěnosti, nejednoznačnosti a neúplnosti jejich odpovědí (viz body 59</p><p>až 62 napadeného rozhodnutí) je důvodnou otázkou, zda takové odpovědi je vůbec možno</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>brát jako reprezentativní vzorek pro vystavění důvěryhodné argumentace v neprospěch</p><p>zadavatele. Ostatně odpovědi dotázaných dodavatelů, že by byli či nebyli schopni splnit</p><p>technické požadavky zadavatele, nevypovídají nic o objektivní důvodnosti takových</p><p>požadavků, ale toliko o dopadu těchto požadavků na hospodářskou soutěž, což je zjištění</p><p>směřující do jiné části ustanovení § 36 odst. 1 zákona.“</p><p>221.</p><p>Úřad dále uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že požadavek na</p><p>geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“, požadavek na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m a rovněž požadavek</p><p>na geotechnický monitoring o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH koresponduje</p><p>s předmětem veřejné zakázky. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou práce a činnosti</p><p>spojené s provedením geotechnického monitoringu raženého díla při realizaci stavby</p><p>„provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory“ a dále pasportizace</p><p>stavu budov, sítí a objektů souvisejících s uvedenou stavbou dle přílohy č. 5 zadávací</p><p>dokumentace (projektová dokumentace), přičemž předpokládaná hodnota byla</p><p>zadavatelem stanovena ve výši 680 mil. Kč bez DPH. Projektová dokumentace obsahuje</p><p>mj. technickou zprávu – B. Monitoring raženého díla, z jejíhož obsahu (např. z kapitoly 4.3</p><p>„Geotechnické hodnocení horninového masivu“) vyplývá, že ražené dílo při realizaci</p><p>předmětné stavby bude prováděno mj. metodou „NRTM“ i metodou „TBM“. Zadavatel dále</p><p>předložil jako přílohu vyjádření ze dne 7. 12. 2022 výtah ze souhrnné technické zprávy stavby</p><p>úseku Olbrachtova – Nové Dvory, ze kterého vyplývá, že ostění tunelu kruhového průřezu</p><p>bude o průměru 5,3/5,8 m, přičemž ve vyjádření dále uvedl, že průměr ražby bude 6,1 m.</p><p>V obecné rovině by se tedy mohlo jevit, že předmětný požadavek koresponduje</p><p>s předmětem veřejné zakázky, nicméně na danou problematiku nelze nahlížet toliko tímto</p><p>zjednodušeným pohledem, neboť zákonnost daného požadavku je třeba posoudit v jeho</p><p>komplexnosti, tzn. např. jaké další požadavky jsou na dodavatele kladeny v rámci</p><p>požadované reference, a zejména zda důvod, pro který zadavatel přistoupil k vymezení</p><p>příslušného požadavku, je přiměřený jeho potřebě.</p><p>222.</p><p>V tomto kontextu Úřad podotýká, že za situace, kdy je požadavek na kvalifikaci dodavatelů</p><p>koncipován tak, že stanoví velmi specifické (např. s ohledem na situaci na relevantním trhu)</p><p>podmínky k prokázání jeho splnění, je na místě posuzovat jeho zákonnost „přísnější“ optikou,</p><p>neboť může ve svém důsledku vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, byť</p><p>by se prima facie mohl jevit jako přiměřený, resp. reflektující předmět veřejné zakázky.</p><p>Obdobně se ostatně vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0058/2021/VZ,</p><p>č. j. ÚOHS-13127/2021/163/MBr ze dne 14. 5. 2021, v němž konstatoval, že „[p]ři stanovení</p><p>zadávacích podmínek platí, že nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům</p><p>bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné</p><p>překážky hospodářské soutěže. Čím striktnější a přísnější zadávací podmínky jsou, tím</p><p>detailněji je zadavatel musí zdůvodnit, což je názor vycházející i z judikatury Nejvyššího</p><p>správního soudu, který v rozsudku ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012 mj. uvedl: ‚S ohledem</p><p>na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti.</p><p>Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit</p><p>konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně</p><p>ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu</p><p>je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených</p><p>zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (…). Protože</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku</p><p>odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel</p><p>zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.‘“</p><p>223.</p><p>Z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z Věstníku veřejných zakázek, Úřad dále zjistil, že</p><p>zadavatel zahájil dne 7. 1. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení</p><p>k uveřejnění otevřené zadávací řízení za účelem zadání sektorové veřejné zakázky</p><p>„Komplexní geotechnický monitoring a pasportizace pro stavbu: ‚Provozní úsek I.D</p><p>pražského metra – úsek Pankrác – Olbrachtova – stavební část’“ (tj. již dříve zmiňovaná</p><p>tzv. předchozí veřejná zakázka). Ze zadávací dokumentace předchozí veřejné zakázky</p><p>(konkrétně z bodu 3.1.1 „Předmět geotechnického monitoringu“ a z bodu 3.1.2 „Předmět</p><p>pasportizace“) přitom plyne, že předmět plnění předchozí veřejné zakázky je principiálně</p><p>shodný s předmětem plnění právě šetřené veřejné zakázky, neboť činnosti prováděné</p><p>v rámci geotechnického monitoringu a pasportizace jsou de facto totožné. Ze zadávacích</p><p>dokumentací obou veřejných zakázek Úřad po porovnání jejich obsahu zjistil, že požadavky</p><p>zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona jsou</p><p>rozdílné. Zatímco v právě šetřené veřejné zakázce zadavatel stanovil mj. požadavek na</p><p>geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“, v případě předchozí veřejné zakázky</p><p>stanovil požadavek pouze na „geotechnický monitoring při ražbách“.</p><p>224.</p><p>V této souvislosti Úřad požádal zadavatele o sdělení konkrétních skutečností, na jejichž</p><p>základě se odlišuje předmět plnění šetřené veřejné zakázky od předmětu plnění předchozí</p><p>veřejné zakázky. Zadavatel totiž požaduje u předmětné veřejné zakázky prokázat požadavek</p><p>na geotechnický monitoring při ražbách konkrétně metodou „NRTM“, ačkoliv tento</p><p>požadavek (na konkrétní uplatněnou metodu ražby) nestanovil v rámci požadovaného</p><p>seznamu významných služeb u předchozí veřejné zakázky. Zadavatel poskytl Úřadu vyjádření</p><p>ze dne 7. 12. 2022, z něhož vyplývá, že při realizaci obou úseků (úseku Pankrác – Olbrachtova</p><p>i úseku Olbrachtova – Nové Dvory) budou ražby tunelů prováděny mj. metodou „NRTM“.</p><p>Zadavatel přesto stanovil požadavky na prokázání kritérií technické kvalifikace odlišně, neboť</p><p>u předchozí veřejné zakázky zadavateli postačovala k prokázání technické kvalifikace</p><p>zkušenost dodavatele s geotechnickým monitoringem pouze obecně při ražbách. Naproti</p><p>tomu u nyní šetřené veřejné zakázky stanovil zadavatel požadavek na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „NRTM“.</p><p>225.</p><p>Předseda Úřadu v této souvislosti v bodu 59 druhostupňového rozhodnutí uvedl, že</p><p>„[k]aždou veřejnou zakázku je potřeba posuzovat v prvé řadě samostatně a žádat</p><p>odůvodnění požadavků zadavatele v rámci takové samostatné zakázky, jelikož každá veřejná</p><p>zakázka má svá specifika. I pokud v minulosti zadavatel nějaký požadavek na technickou</p><p>kvalifikaci nevznesl, neznamená to automaticky, že takový požadavek nemůže být pro nyní</p><p>zadávanou veřejnou zakázku opodstatněný, ostatně ani to, že by nebyl býval opodstatněný i</p><p>pro veřejnou zakázku předchozí. Skutečnost, že určitý požadavek nebyl použit, totiž v žádném</p><p>případě neznamená, že použit být nemohl.“ Předseda Úřadu dále dodal, že komparaci</p><p>s dřívější veřejnou zakázkou je možno provést, ale spíše jako doplnění či podporu nosné</p><p>argumentace, nikoli jako hlavní argument pro nedůvodnost daného požadavku u stávající</p><p>veřejné zakázky.</p><p>226.</p><p>Předseda Úřadu dále uvedl, že vzhledem k tomu, že se v šetřeném případě jedná o správní</p><p>řízení zahájené na návrh, nikoli z moci úřední, je to zejména zadavatel, kdo je povinen své</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>specifické zadávací podmínky, tj. požadavky na metody „NRTM“ a „TBM“ (o průměru ražby</p><p>nejméně 5,9 m) dostatečně odůvodnit a také svá tvrzení prokázat. Předseda Úřadu tedy</p><p>zavázal Úřad, aby dal prostor zadavateli, který nejdříve shrne a ujasní důvody stanovení</p><p>předmětných požadavků a následně dostatečně odborně podepře svá tvrzení pro použití</p><p>zkušeností s geomonitoringem při ražbách metodami „NRTM“ a „TBM“ (o průměru ražby</p><p>nejméně 5,9 m) a právě jen těmito metodami (a ne jinými) pro danou veřejnou zakázku.</p><p>227.</p><p>Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad je pro účely dalšího postupu ve správním řízení, tedy</p><p>v rámci nového projednání věci, vázán právním názorem předsedy Úřadu, přistoupil</p><p>k novému posouzení věci, kdy se zabýval tím, zda požadavek zadavatele na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „NRTM“ a požadavek zadavatele na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „TBM“ (o průměru ražby nejméně 5,9 m) byl stanoven</p><p>u právě šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem.</p><p>228.</p><p>Úřad nejprve uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z „Uživatelské příručky pro</p><p>konvenční tunelování“ vydané v roce 2019 Českou tunelářskou asociací ITA-AITES, z.s.</p><p>a z „Uživatelské příručky pro mechanizované tunelování“ vydané v roce 2014 stejnou</p><p>společností,7 zjistil, že metoda ražby „NRTM“ spadá do konvenčního tunelování, označované</p><p>též jako cyklické ražby a metoda ražby „TBM“ spadá do mechanizovaného tunelování, které</p><p>je prováděno plnoprofilovými tunelovacími stroji. Jako konvenční tunelování lze dle</p><p>„Uživatelské příručky pro konvenční tunelování“ označit všechny způsoby ražby tunelů, při</p><p>nichž nejsou použity plnoprofilové tunelovací stroje, přičemž pro konvenční tunelování je</p><p>typický cyklický postup ražby, který může být realizován buď pomocí trhacích prací, nebo</p><p>pomocí strojního rozpojování. Naproti tomu mechanizované tunelování probíhá dle</p><p>„Uživatelské příručky pro mechanizované tunelování“ pomocí plnoprofilových tunelovacích</p><p>strojů, kterými je možno provádět kontinuálně rozpojování horniny v celé čelbě tunelu bez</p><p>použití trhacích prací a současně je možno téměř plynule budovat tunelové ostění.</p><p>229.</p><p>Úřad dále uvádí, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci (mj. v technické zprávě – B.</p><p>monitoring raženého díla) podrobné požadavky na činnosti geotechnického monitoringu při</p><p>realizaci daného podzemního díla, tj. úseku metra Olbrachtova – Nové Dvory, včetně</p><p>konkrétního uvedení, které požadavky jsou relevantní pro ražbu metodou „NRTM“ a které</p><p>požadavky jsou relevantní pro ražbu metodou „TBM“. Z technické zprávy vyplývá, že některé</p><p>činnosti geotechnického monitoringu se shodují u obou metod ražby a některé činnosti jsou</p><p>specifické pro každou uvedenou metodu (např. činnosti dokumentace čeleb a nezajištěné</p><p>části výrubu, sledování a hodnocení nadvýlomů, kontrola účinků trhacích prací, měření</p><p>zatížení sekundárního ostění jsou specifické pro ražbu metodou „NRTM“ a činnosti</p><p>geologická dokumentace a sledování ražeb M-TBM, měření spár mezi segmenty tunelu TBM,</p><p>sledování procesů ražby EPB-TBM jsou specifické pro ražbu metodou „TBM“).</p><p>230.</p><p>S ohledem na skutečnost, že zadavatel stanovil podrobné požadavky na činnosti</p><p>geotechnického monitoringu při realizaci daného podzemního díla, včetně konkrétního</p><p>uvedení, které požadavky jsou relevantní pro jednotlivé metody použité ražby, činí Úřad dílčí</p><p>závěr, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil přesný rámec činností geotechnického</p><p>7</p><p>Úřad poznamenává, že v případě obou dokumentů se jedná o odborné publikace vydané příslušnou věcně odbornou</p><p>profesní asociací, přičemž o odborné způsobilosti skutečností v nich uvedených není mezi navrhovatelem a zadavatelem</p><p>žádného sporu, naopak obě strany sporu na tyto publikace ve své argumentaci odkazují.</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>monitoringu požadovaných u realizace předmětu veřejné zakázky a všichni dodavatelé si</p><p>mohli udělat ve vztahu k metodě ražby „NRTM“ a metodě ražby „TBM“, které budou použity</p><p>u realizace daného podzemního díla, jasnou představu o činnostech geotechnického</p><p>monitoringu požadovaných v rámci předmětu plnění veřejné zakázky.</p><p>231.</p><p>Úřad požádal zadavatele o sdělení důvodů, pro které stanovil v rámci kritérií technické</p><p>kvalifikace požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“</p><p>a požadavek na geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“ (o průměru ražby</p><p>nejméně 5,9 m). Zadavatel předložil odborné vyjádření ze dne 23. 5. 2023, které tvoří přílohu</p><p>vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž se ve vztahu ke geotechnickému monitoringu</p><p>u předmětných metod uvádí následující. Různé metody ražby kladou různé nároky na činnost</p><p>a odborné znalosti a zkušenosti týmu geotechnického monitoringu včetně geologického</p><p>sledování, kdy požadavky na geotechnický monitoring a geologické sledování jsou v případě</p><p>metody „NRTM“ a metody „TBM“ rozdílné. Geotechnický monitoring prováděný na povrchu</p><p>a z povrchu je u obou metod ražby sice podobný, nicméně monitoring realizovaný v podzemí</p><p>je již odlišný. U metody „NRTM“ je monitoring zaměřený na monitoring konvergencí</p><p>(deformace dočasného ostění), přičemž daný monitoring je jedním z hlavních podkladů pro</p><p>úpravy způsobu ražby a zajištění. U metody „TBM“ není prováděno měření konvergencí</p><p>daného ostění, nicméně jsou vyhodnocovány a upravovány parametry použitého</p><p>tunelovacího stroje. Geologické sledování se u obou metod rovněž liší, neboť u metody</p><p>„NRTM“ může geolog vizuálně zkontrolovat a zaznamenat čelbu a u metody „TBM“ si</p><p>celkovou představu musí získat z tunelovacího stroje. Odlišnosti lze spatřovat také ve vztahu</p><p>k nadvýlomům, kdy v případě metody „NRTM“ lze nadvýlomy vizuálně zkontrolovat a je</p><p>možné je geodeticky zaměřit, čímž je ověřen jejich objem, naproti tomu u metody „TBM“ je</p><p>třeba objem nadvýlomů odvozovat nepřímo pomocí vážení rubaniny a pomocí stanovení</p><p>objemové hmotnosti horninového masivu. Rovněž lze spatřovat rozdíly při zatřiďování</p><p>horninového masivu do tříd, neboť technologické třídy používané u metody „NRTM“ jsou</p><p>zcela odlišné od tříd používaných u metody „TBM“, pro zatřiďování jsou používány odlišné</p><p>podklady a pro roli geotechnika jsou tedy třeba odlišné zkušenosti a znalosti.</p><p>232.</p><p>Dle Úřadu lze tedy obecně identifikovat rozdíly mezi geotechnickým monitoringem</p><p>prováděným při ražbě metodou „NRTM“ a metodou „TBM“. Z odborného vyjádření ze dne</p><p>23. 5. 2023 je zřejmé, že nároky na geotechnický monitoring prováděný u konvenčního</p><p>tunelování, kam spadá metoda „NRTM“, jsou odlišné od nároků na geotechnický monitoring</p><p>mechanizovaného tunelování, kam spadá metoda „TBM“, neboť potřebné odborné znalosti</p><p>a zkušenosti u poskytovatelů těchto služeb nejsou totožné. Úřad je tak toho názoru, že je</p><p>důvodné rozlišovat mezi geotechnickým monitoringem prováděným při ražbách</p><p>předmětnými metodami a klást tak specifické požadavky na kvalifikaci. Zadavatel byl tedy</p><p>oprávněn požadovat v rámci kritérií technické kvalifikace prokázání zkušeností</p><p>s geotechnickým monitoringem přímo při ražbách metodou „NRTM“ a zkušeností</p><p>s geotechnickým monitoringem přímo při ražbách metodou „TBM“.</p><p>233.</p><p>Navrhovatel v návrhu namítá, že vzhledem k tomu, že metoda „NRTM“ spadá do metod</p><p>tzv. konvenčního tunelování, mělo by být pro zadavatele bez významu, jakou konkrétní</p><p>metodou byl tunel ražen, pokud se alespoň jedná o metodu spadající do vzájemně</p><p>příbuzných a v základních principech shodných metod konvenčního tunelování, neboť výkon</p><p>činnosti geomonitoringu je u všech metod konvenčního tunelování v principu totožný.</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>234.</p><p>Ve vztahu k požadavku zadavatele na geotechnický monitoring při ražbách metodou „NRTM“</p><p>Úřad nejprve uvádí, že zadavatel ve vysvětlení ZD č. 23a v rámci odpovědi na obdobný dotaz</p><p>navrhovatele č. 19.2, zda zadavatel odstraní údajně diskriminační požadavek tak, že nahradí</p><p>název metody pro ražbu podzemních staveb „NRTM“ obecným názvem konvenční</p><p>tunelování, uvedl, že „nepožaduje, aby všechny relevantní významné služby obsahovaly</p><p>název nová rakouská tunelovací metoda nebo zkratku NRTM. Takový požadavek by byl</p><p>absurdní už jen proto, že v zahraničí se obvykle hovoří odlišnými jazyky a využití tohoto</p><p>označení v českém jazyce tak nelze očekávat. Stěžejní je samozřejmě věcné naplnění</p><p>požadavků zadavatele, nikoliv jen název významné služby.</p><p>Pokud se odlišně označené metody věcně shodují, jak tvrdí dodavatel, může taková významná</p><p>služba bez problémů sloužit k prokázání kvalifikace. V případě jakýchkoliv pochybností bude</p><p>mít hodnotící komise možnost vyžádat si od dodavatelů objasnění nebo doplnění nabídky</p><p>spočívající např. v podrobnějším popisu významné služby.“</p><p>235.</p><p>V této souvislosti Úřad uvádí, že z „Uživatelské příručky pro konvenční tunelování“, na niž</p><p>sám navrhovatel odkazoval v návrhu, Úřad zjistil, že mezi metody konvenčního tunelování</p><p>patří metoda „NRTM“, „Drill&amp;Blast“, „ADECO-RS (Lunardi Method)“, „SCL“, „Lasershell“,</p><p>Obvodový vrub „Perforex“, „KERNBAUWEISE (jádrová metoda)“, Prstencová metoda a Ražba</p><p>pod zastropením. S ohledem na stanovený požadavek zadavatele na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „NRTM“ a vysvětlení ZD č. 23a požádal Úřad zadavatele</p><p>o sdělení, zda by některou z výše uvedených metod konvenčního tunelování neakceptoval</p><p>k prokázání předmětného požadavku. Z odborného vyjádření ze dne 13. 6. 2023 a rovněž</p><p>také z „Uživatelské příručky pro konvenční tunelování“ vyplývá, že do konvenčního</p><p>tunelování patří metoda ražby „NRTM“, která může mít v zahraničí alternativní názvy</p><p>např. „Spritzbetonbauweise“ nebo „Sequential Excavation Method (SEM)“ a dále metody,</p><p>v jejichž základu lze principy metody „NRTM“ najít, i když technologické postupy těchto</p><p>dalších metod mohou přinášet nová řešení (např. „ADECO-RS“, „SCL“, „Lasershell“,</p><p>„KERNBAUWEISE“). Na druhou stranu do konvenčního tunelování spadají také metody</p><p>(např. Ražba pod zastropením, metoda Obvodového vrubu, „Drill&amp;Blast“, Prstencová</p><p>metoda), které vykazují podstatné odlišnosti od metody „NRTM“. Z odborného vyjádření je</p><p>dále zřejmé, že s metodami, které vykazují podstatné odlišnosti od metody „NRTM“ souvisí</p><p>také výrazně nižší rozsah prováděného geotechnického monitoringu. Z uvedených</p><p>skutečností tedy vyplývá, že se v případě konvenčního tunelování nejedná o jednoznačné</p><p>pojmy ve vztahu k názvu jednotlivých metod i obsahového vymezení těchto metod. Rovněž</p><p>nelze obecně říci, že monitoring u všech metod konvenčního tunelování je totožný/obdobný,</p><p>neboť rozsah prováděného geotechnického monitoringu se může u jednotlivých metod lišit.</p><p>V této souvislosti Úřad konstatuje dílčí závěr, že s tvrzením navrhovatele ohledně toho, že</p><p>metody a obsah geomonitoringu i vlastní výkon činnosti geomonitoringu jsou u všech metod</p><p>konvenčního tunelování totožné, mění se metoda ražby a nikoliv metody a obsah</p><p>monitoringu, je nutno na základě skutkových zjištění (jejichž relevantnost v průběhu</p><p>správního řízení navrhovatel nijak nezpochybnil) nesouhlasit, neboť se prokázal pravý opak,</p><p>přičemž na tomto vyvráceném skutkovém východisku byla založena logika námitkové</p><p>argumentace navrhovatele v dané věci.</p><p>236.</p><p>Zadavatel ve vyjádření ze dne 13. 6. 2023 v této souvislosti uvádí, že pokud by některý</p><p>účastník zadávacího řízení předložil k prokázání daného kritéria technické kvalifikace seznam</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>významných služeb obsahující služby poskytování geotechnického monitoringu při ražbách</p><p>některou z výše uvedených metod konvenčního tunelování, postupoval by tak, že by ve</p><p>spolupráci s příslušnými odborníky podrobně prověřil činnosti geotechnického monitoringu</p><p>prováděné v rámci dané služby, resp. metody ražby. Pokud by tyto činnosti ve většině</p><p>korespondovaly s činnostmi uvedenými pro metodu „NRTM“ tak, jak jsou uvedeny v</p><p>zadávací dokumentaci (tzn. dokumentace čeleb, sledování nadvýlomů, zatřídění</p><p>horninového masivu, použití příslušných metod geotechnického monitoringu atd.),</p><p>považoval by zadavatel uvedenou metodu konvenčního tunelování za věcně zcela</p><p>rovnocennou metodě „NRTM“ i v případě, že název metody by přímo označení „NRTM“</p><p>neobsahoval. Zadavatel dále uvádí, že nyní může potvrdit, že by jako referenci akceptoval i</p><p>významnou službu spočívající v poskytování služeb geotechnického monitoringu při ražbách</p><p>metodami označenými jako „Spritzbetonbauweise“, „Sequential Excavation Method (SEM)“,</p><p>jelikož z pohledu zadavatele se jedná v zásadě pouze o alternativní označení metody ražby</p><p>„NRTM“ užívané v zahraničí. Naopak, geotechnický monitoring při Ražbách pod zastropením,</p><p>metodu Obvodového vrubu, „Drill&amp;Blast“ a Prstencovou metodu by zadavatel jako</p><p>odpovídající významné služby velmi pravděpodobně neakceptoval, jelikož v těchto</p><p>případech nelze odpovídající rozsah služeb geotechnického monitoringu očekávat. Zadavatel</p><p>k tomu doplňuje, že by si v případě pochybností od účastníků vyžádal podrobnější informace</p><p>ke konkrétním významným službám, nebo že by si předložené informace nezávisle ověřil.</p><p>237.</p><p>Ve vztahu k uvedeným tvrzením zadavatele navrhovatel v rámci vyjádření ze dne 4. 7. 2023</p><p>namítá, že zadavatel mohl již na počátku zadávacího řízení v zadávací dokumentaci</p><p>identifikovat a označit všechny metody, které jsou jinou metodou než „NRTM“ a které by</p><p>zadavatel akceptoval vč. stanovení stěžejních obsahových činností geomonitoringu, které by</p><p>měla zkušenost s geomonitoringem při ražbě jinou konvenční metodou než metodou</p><p>„NRTM“ obsahovat. Navrhovatel k tomu doplňuje, že zadavatel tak však neučinil, přičemž</p><p>tak činí až nyní, a to stále netransparentně a neurčitě.</p><p>238.</p><p>V kontextu uvedeného Úřad odkazuje na vysvětlení ZD č. 23a a uvádí k tomu, že zadavatel</p><p>v odpovědi na dotaz č. 19.2 ve vztahu k metodě „NRTM“ obecně uvedl (v návaznosti na též</p><p>pouze obecně formulovaný dotaz), že nepožaduje, aby všechny relevantní významné služby</p><p>obsahovaly název nová rakouská metoda nebo zkratku „NRTM“ a jasně potvrdil, že stěžejní</p><p>je věcné naplnění požadavků zadavatele v tom smyslu, zda se i odlišně označené metody</p><p>věcně shodují či nikoliv. Úřad souhlasí s navrhovatelem, že nelze vyloučit, že by bylo možné,</p><p>aby zadavatel v zadávací dokumentaci, potažmo ve vysvětlení ZD, identifikoval a označil</p><p>všechny metody, které nejsou nazvány „NRTM“ a které by v nabídkách dodavatelů</p><p>akceptoval (byť v takové situaci by naopak vyvstalo riziko, zda by vůbec bylo možné učinit</p><p>takový výčet úplným vyčerpávajícím způsobem tak, aby nebyla opomenuta žádná možná</p><p>eventualita). Na druhou stranu však nelze přehlédnout, že zadavatel zároveň již v citovaném</p><p>vysvětlení sdělil, že „[s]těžejní je samozřejmě věcné naplnění požadavků zadavatele, nikoliv</p><p>jen název významné služby“ a dále, že „[p]okud se odlišně označené metody věcně shodují,</p><p>jak tvrdí dodavatel, může taková významná služba bez problémů sloužit k prokázání</p><p>kvalifikace. V případě jakýchkoliv pochybností bude mít hodnotící komise možnost vyžádat si</p><p>od dodavatelů objasnění nebo doplnění nabídky spočívající např. v podrobnějším popisu</p><p>významné služby.“ Z uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel jednoznačně dodavatelům</p><p>sdělil, že nebude metodu předloženou v rámci relevantní významné služby posuzovat pouze</p><p>podle jejího názvu, nýbrž podle naplnění požadavků zadavatele, tzn. podle požadavků na</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>činnosti geotechnického monitoringu stanovené v zadávací dokumentaci (konkrétně</p><p>v technické zprávě – B. monitoring raženého díla). Zadavatel tím tedy umožnil předložit</p><p>v rámci významných služeb také metody, které se nenazývají „NRTM“, nicméně náplň</p><p>geotechnického monitoringu je u nich obdobná geotechnickému monitoringu u metody</p><p>„NRTM“. Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci konkrétní</p><p>požadavky na činnosti geometrického monitoringu, které se vztahují k (pojmu) ražba</p><p>metodou „NRTM“, měli všichni dodavatelé jasnou představu o požadovaných činnostech</p><p>monitoringu u metody „NRTM“, a tedy i o tom, zda jejich reference splňuje požadavky</p><p>zadavatele.</p><p>239.</p><p>Navrhovatel v návrhu ve vztahu k metodě ražby „TBM“ obdobně rovněž namítá, že tato</p><p>metoda spadá do metod tzv. mechanizovaného tunelování, přičemž tato metoda se</p><p>v základních principech neliší od jiných metod v této kategorii a výkon činnosti</p><p>geomonitoringu je u všech metod mechanizovaného tunelování rovněž v principu totožný.</p><p>240.</p><p>Ve vztahu k požadavku zadavatele na geotechnický monitoring při ražbách metodou „TBM“</p><p>Úřad uvádí, že zadavatel ve vysvětlení ZD č. 23a v rámci odpovědi na dotaz č. 19.6 uvedl, že</p><p>„[n]epožaduje, aby všechny relevantní významné služby obsahovaly název tunnel boring</p><p>machine nebo zkratku TBM. Ačkoliv se v tomto případě jedná o označení v anglickém jazyce,</p><p>ani v tomto případě nelze vyloučit, že se v zahraničí bude používat jiný termín, např. v místním</p><p>jazyce. Stěžejní je samozřejmě věcné naplnění požadavků zadavatele, nikoliv jen název</p><p>významné služby.</p><p>Pokud se odlišně označené metody věcně shodují, jak tvrdí dodavatel, může taková významná</p><p>služba bez problémů sloužit k prokázání kvalifikace. V případě jakýchkoliv pochybností bude</p><p>mít hodnotící komise možnost vyžádat si od dodavatelů objasnění nebo doplnění nabídky</p><p>spočívající např. v podrobnějším popisu významné služby.“</p><p>241.</p><p>Z „Uživatelské příručky pro mechanizované tunelování“, jež obsahuje základní informace</p><p>o mechanizovaných tunelovacích metodách, a na niž odkazoval sám navrhovatel v návrhu,</p><p>Úřad zjistil, že mechanizované tunelování (kam spadá rovněž metoda „TBM“) je prováděno</p><p>plnoprofilovými tunelovacími stroji, nicméně značná typová variabilita strojů a vývojové</p><p>prolínání jejich konstrukčních prvků komplikuje jednoznačné a všemi akceptované</p><p>terminologické dělení. Zejména názory na správný význam termínu „TBM“ nejsou jednotné.</p><p>Dle citované uživatelské příručky lze tedy říci, že všechny typy tunelovacích strojů je vhodné</p><p>označovat jako „TBM“, přičemž tunelovací stroje jsou potom dvojího typu, a sice razicí stroje</p><p>bez štítu a razicí stroje se štítem.</p><p>242.</p><p>S ohledem na stanovený požadavek zadavatele na geotechnický monitoring při ražbách</p><p>metodou „TBM“ a vysvětlení ZD č. 23a požádal Úřad zadavatele o sdělení, zda by některý z</p><p>názvů mechanizovaného tunelování uvedených v dané příručce neakceptoval k prokázání</p><p>předmětného požadavku. Ve vyjádření ze dne 13. 6. 2023 zadavatel uvádí, že v případě</p><p>pochybností ohledně prokázání splnění požadavků technické kvalifikace by zadavatel opět</p><p>prověřil činnosti geotechnického monitoringu prováděného v rámci dané významné služby</p><p>a pokud by činnosti v převážném rozsahu korespondovaly s činnostmi uvedenými pro ražbu</p><p>metodou „TBM“ v zadávací dokumentaci (tzn. dokumentace geologických podmínek,</p><p>sledování nadvýlomů, zatřídění horninového masivu, použití příslušných metod</p><p>geotechnického monitoringu atd.), považoval by metodu použitou v rámci dané reference za</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>zcela rovnocennou metodě „TBM“ i v případě, že by daná významná služba přímo označení</p><p>„TBM neobsahovala. Zadavatel dále doplňuje, že lze předpokládat, že by z metod</p><p>mechanizovaného tunelování uvedených v „Uživatelské příručce pro mechanizované</p><p>tunelování“ akceptoval služby geotechnického monitoringu poskytované u všech těchto</p><p>metod a zároveň nevylučuje, že by si v případě pochybností vyžádal od účastníků podrobnější</p><p>informace ke konkrétním významným službám, nebo že by si předložené informace nezávisle</p><p>ověřil.</p><p>243.</p><p>Ve vztahu k uvedeným tvrzením zadavatele navrhovatel v rámci vyjádření ze dne 4. 7. 2023</p><p>namítá, že zadavatel „stanovil požadavek na referenční službu při ražbě metodou TBM bez</p><p>umožnění prokázání kvalifikačního požadavku jinými metodami mechanizovaného</p><p>tunelování a bez jakéhokoli transparentního referenčního rámce pro účel jím indikovaného</p><p>individuálního posouzení zkušenosti neobsahující TBM v jejím názvu. To, že tak zadavatel činí</p><p>(avšak stále velmi nedokonale) nyní, samozřejmě nemůže zhojit předchozí</p><p>netransparentní/nedůvodně omezující stanovení zadávacích podmínek, kterému byl</p><p>zadavatel jistě schopen, jak se nyní ukazuje, bez problémů předejít.“</p><p>244.</p><p>V této souvislosti Úřad odkazuje na vysvětlení ZD č. 23a a uvádí, že zadavatel v odpovědi na</p><p>dotaz č. 19.6 ve vztahu k metodě „TBM“ obecně uvedl (v návaznosti na též pouze obecně</p><p>formulovaný dotaz), že nepožaduje, aby všechny relevantní významné služby obsahovaly</p><p>název „tunnel boring machine“ nebo zkratku „TBM“ a opět potvrdil, že stěžejní je věcné</p><p>naplnění požadavků zadavatele v tom smyslu, zda se i odlišně označené metody věcně</p><p>shodují či nikoliv. Úřad k tomu shodně jako u metody „NRTM“ (viz výše v odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí) uvádí, že by bylo možné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci, potažmo ve</p><p>vysvětlení ZD, identifikoval a označil všechny metody, které neobsahují název „TBM“ a které</p><p>by v nabídkách dodavatelů akceptoval (byť v takové situaci by naopak vyvstalo zmiňované</p><p>riziko, zda by vůbec bylo možné učinit takový výčet úplným vyčerpávajícím způsobem).</p><p>Na druhou stranu však nelze přehlédnout, že zadavatel zároveň v citovaném vysvětlení</p><p>uvedl, že „[s]těžejní je samozřejmě věcné naplnění požadavků zadavatele, nikoliv jen název</p><p>významné služby“ a dále, že „[p]okud se odlišně označené metody věcně shodují, jak tvrdí</p><p>dodavatel, může taková významná služba bez problémů sloužit k prokázání kvalifikace.</p><p>V případě jakýchkoliv pochybností bude mít hodnotící komise možnost vyžádat si od</p><p>dodavatelů objasnění nebo doplnění nabídky spočívající např. v podrobnějším popisu</p><p>významné služby.“ Z uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel jednoznačně dodavatelům</p><p>sdělil, že nebude metodu předloženou v rámci relevantní významné služby posuzovat pouze</p><p>podle jejího názvu, nýbrž podle věcného naplnění požadavků zadavatele, čímž umožnil</p><p>předložit v rámci významné služby také ty služby, které případně neobsahují pojem „TBM“,</p><p>nicméně náplň geotechnického monitoringu je u nich obdobná geotechnickému</p><p>monitoringu u metody „TBM“. Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil v zadávací</p><p>dokumentaci konkrétní požadavky na činnosti geometrického monitoringu, které se vztahují</p><p>k (pojmu) ražba metodou „TBM“, měli všichni dodavatelé jasnou představu o požadovaných</p><p>činnostech monitoringu u metody „TBM“, a tedy i o tom, zda jejich reference splňuje</p><p>požadavky zadavatele.</p><p>245.</p><p>Úřad na tomto místě považuje za nutné ve vztahu ke konvenčnímu a mechanizovanému</p><p>tunelování shrnout, že ze skutkových zjištění vyplývá, že neexistuje zcela sjednocená praxe</p><p>co se týče identifikace užitých metod tunelování. Možné odlišnosti v přístupu v zahraničí</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>(zejména u metody „NRTM“) a celková složitost dané problematiky je objektivní stav věci,</p><p>který nelze klást za vinu zadavateli (tato skutečnost musela být zřejmá i navrhovateli jako</p><p>profesionálovi v daném oboru). V takové situaci je tedy poměrně logické, že zadavatel použil</p><p>v požadavcích v rámci technické kvalifikace termíny, které shodně používá v předmětu</p><p>plnění veřejné zakázky na stavbu daného úseku metra, tj. „NRTM“ a „TBM“, jakož</p><p>i v předmětu plnění zde šetřené veřejné zakázky na doprovodný geotechnický monitoring</p><p>u stavby daného úseku metra. Ve vztahu ke geotechnickému monitoringu prováděnému</p><p>u jednotlivých metod lze potom říci, že tento monitoring nemusí být u všech metod obdobný</p><p>a zkušenosti tedy nemusí být automaticky přenositelné. Na druhou stranu však nelze a priori</p><p>říci, že by se monitoring u každé z metod konvenčního či mechanizovaného tunelování</p><p>navzájem lišil od jiné metody natolik, že by se nemohlo jednat o zkušenosti totožné nebo</p><p>obdobné. Vždy musí tedy záležet na věcném posouzení konkrétní reference, tzn. posouzení</p><p>skutečného rozsahu činností prováděného geotechnického monitoringu v každém</p><p>jednotlivém případě.</p><p>246.</p><p>Úřad dále uvádí, že zadavatel svým vysvětlením předmětných pojmů („NRTM“ a „TBM“) ve</p><p>vysvětlení ZD č. 23a zachoval pro účely zadávacího řízení jejich nejširší význam v tom smyslu,</p><p>že jsou těmito pojmy myšleny metody patřící do konvenčního (v případě „NRTM“) nebo</p><p>mechanizovaného (v případě „TBM“) tunelování, u nichž je rozsah geotechnického</p><p>monitoringu obdobný s geotechnickým monitoringem prováděným u předmětných metod</p><p>tunelování. Tento výklad zadavatel poté potvrdil v průběhu správního řízení (a logicky</p><p>rozvinul v konkrétních podrobnostech v návaznosti na další argumentaci navrhovatele</p><p>uplatněnou v jeho průběhu). Výklad zadavatele vychází ze zjištěného skutkového</p><p>stavu (potvrzeného odbornými vyjádřeními) a nejde tedy o libovůli zadavatele, ani o náznak</p><p>netransparentnosti. V této souvislosti Úřad uvádí, že pokud by se při posuzování konkrétní</p><p>reference vyskytly pochybnosti o tom, jestli taková reference požadavky na geotechnický</p><p>monitoring splňuje, či nikoliv, bylo by nutno tyto pojmy vykládat široce a v neprospěch</p><p>zadavatele. Úřad v tomto odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS36936/2021/161/HBa, sp. zn. ÚOHS-R0150/2021/VZ, kde se uvádí, že „[v]ztah mezi</p><p>zadavatelem a dodavateli je vztahem soukromoprávním (srov. např. rozsudek Nejvyššího</p><p>správního soudu ze dne 24. dubna 2013, č. j. 1 Afs 2/2013–46, nebo rozsudek téhož soudu ze</p><p>dne 21. 3. 2018, č. j. 1 As 403/2017-50). Je pravdou, že zákon do předkontraktační fáze</p><p>daného vztahu vnáší rigidní a formalizovanou úpravu daného procesu, to nicméně</p><p>neznamená, že by nedocházelo k jistým přesahům soukromoprávních institutů i do</p><p>zadávacího řízení. Jedním z těchto přesahů jsou i otázky interpretace pojmů, které jsou</p><p>uvedeny v zadávací dokumentaci [srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 3. 9. 2018,</p><p>č. j. ÚOHS-R0111/2018/VZ-25541/2018/321/Edo/ZSř nebo rozsudek Nejvyššího správního</p><p>soudu ze dne 22. 7. 2010, č. j. 8 Afs 12/2010-268 v návaznosti na § 558 odst. 1 zákona</p><p>č. 89/2012 Sb.]“. Dle § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších</p><p>předpisů, se pojem – pokud umožňuje různý výklad – vyloží v neprospěch toho, kdo jej použil</p><p>jako první (zde zadavatele). Smyslem, proč zadavatelé obecně stanovují podmínky technické</p><p>kvalifikace, je, aby došlo k selekci dodavatelů a zadávacího řízení se nadále účastnili pouze</p><p>ti, kteří jsou – alespoň dle přesvědčení zadavatele – schopni veřejnou zakázku realizovat.</p><p>K tíži zadavatele by pak vedl výklad podmínek technické kvalifikace (včetně požadavku na</p><p>předložení referenčních zakázek), který by vedl k co možná nejmenšímu omezení</p><p>hospodářské soutěže. K závěru, že pojmy, které umožňují různý výklad, by se měly vykládat</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>způsobem, který vede k co nejmenšímu omezení hospodářské soutěže, dospěl i Nejvyšší</p><p>správní soud v rozsudku ze dne 9. 6. 2014, č. j. 8 Afs 44/2013-29. Úřad tedy konstatuje, že</p><p>pojmy „NRTM“ a „TBM“ užité v předmětném požadavku technické kvalifikace je tedy nutno</p><p>chápat v nejširším pojetí, tedy jako metody patřící do konvenčního (v případě „NRTM“) nebo</p><p>mechanizovaného (v případě „TBM“) tunelování, u nichž reálně vykonávané činnosti</p><p>geotechnického monitoringu korespondují s činnostmi stanovenými v zadávací dokumentaci</p><p>k těmto metodám u této veřejné zakázky, což koresponduje s vysvětlením zadavatele.</p><p>247.</p><p>Úřad připomíná, že z § 36 odst. 3 zákona plyne zadavateli povinnost stanovit a poskytnout</p><p>zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele</p><p>v zadávacím řízení, přičemž zadávací podmínky musí být stanoveny dostatečně jasně</p><p>a srozumitelně. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel</p><p>stanovil v zadávací dokumentaci rámec činností geotechnického monitoringu prováděného</p><p>u ražby předmětnými metodami a dále v rámci vysvětlení zadávací dokumentace objasnil</p><p>význam použitých pojmů „NRTM“ a „TBM“, neboť jednoznačně sdělil, že významné služby</p><p>nemusí obsahovat dané zkratky a stěžejní je věcné naplnění požadavků zadavatele. Úřad</p><p>k tomu dodává, že k zadávacím podmínkám a jejich znění je potřeba přistupovat s určitou</p><p>mírou racionality a s touto racionalitou je i vykládat. S takovou optikou mají na zadávací</p><p>podmínky nahlížet i dodavatelé, přičemž na dodavatele je nutno pohlížet také jako na</p><p>profesionály ve svém oboru, resp. na subjekty, které jsou nadány jistou mírou odbornosti.</p><p>Posouzení splnění podmínky stanovení zadávacích podmínek v dostatečných podrobnostech</p><p>pro to, aby se dodavatelé mohli účastnit zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tak musí</p><p>probíhat právě ve vztahu k dodavatelům s určitou mírou odbornosti. S ohledem na skutkové</p><p>okolnosti šetřeného případu tak Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky</p><p>v souladu s § 36 odst. 3 zákona, neboť zadávací podmínky jsou dostatečně určité, podrobné</p><p>a srozumitelné, aby dodavatel mohl vědět, jaké reference předložit. Úřad k tomu podotýká,</p><p>že sám navrhovatel neoznačil žádnou konkrétní metodu z konvenčního či mechanizovaného</p><p>tunelování, resp. příslušnou referenční zakázku, kterou by neoprávněně nemohl v rámci</p><p>kritérií technické kvalifikace použít, a to ani v případné žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace či podaných námitkách.</p><p>248.</p><p>Není tedy pravda, že záměr zadavatele byl vysvětlen až v průběhu správního řízení, jak tvrdí</p><p>navrhovatel, neboť přístup zadavatele je konsistentní, jelikož uvedené především vyplývá</p><p>přímo ze zadávací dokumentace a zadavatel také poskytl vysvětlení předmětných pojmů již</p><p>v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. Je tedy zřejmé, že smyslem požadovaných</p><p>referencí je získat dodavatele, který má zkušenosti a kapacity s realizací obdobných činností</p><p>jako bude realizace předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy navrhovatel namítá, že</p><p>diskriminováni jsou dodavatelé s realizovanou jinou metodou konvenčního nebo</p><p>mechanizovaného tunelování, u níž by ale geotechnický monitoring byl podobný, přesto by</p><p>takovou referenci nemohli uplatnit, Úřadu se jeví, že taková hypotetická situace ani</p><p>v podstatě nemůže nastat, protože přesně právě v tomto duchu, aby se zadavatel vyvaroval</p><p>neoprávněnému odmítnutí takové reference, bude zadavatel postupovat, jak dopředu</p><p>předesílá, že bude posuzovat věcnou podobnost jednotlivých činností geomonitoringu</p><p>poskytovaných u významných služeb. Rovněž následné tvrzení navrhovatele, že užitý výklad</p><p>zadavatele představuje změnu zadávacích podmínek, nemůže dle Úřadu obstát, neboť</p><p>zadávací podmínky ve své komplexnosti takový výklad umožňují a takový výklad je jediný</p><p>správný.</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>249.</p><p>Úřad dále uvádí, že by bylo možné uvažovat o tom, že by v zájmu větší jednoznačnosti</p><p>zadavatel mohl přímo u dané kvalifikační podmínky uvést podrobný vyčerpávající výčet,</p><p>které ze stěžejních obsahových činností geotechnického monitoringu by měla zkušenost</p><p>s geomonitoringem při ražbě konvenční metodou jinou než „NRTM“ a mechanizovanou</p><p>metodou označenou jiným názvem než „TBM“ obsahovat, jak namítá navrhovatel. Z logiky</p><p>věci však vyplývá, že aby požadavek zadavatele dával vůbec smysl, tzn. měl pro něj zamýšlený</p><p>význam ověření kvalifikace pro poptávané služby poskytované v rámci veřejné zakázky, je</p><p>přípustný jako jediný možný racionální výklad právě ten, že dané reference dodavatele mají</p><p>spočívat v pokud možno shodných činnostech jako plnění předmětné veřejné zakázky,</p><p>tzn. měly by osvědčovat zkušenost s poskytováním právě těch činností, které byly jasně</p><p>specifikovány v zadávací dokumentaci, mj. v technické zprávě – B. monitoring raženého díla.</p><p>Dle Úřadu by bylo zcela absurdní, kdyby zadavatel v tomto případě ve vztahu ke kritériu</p><p>technické kvalifikace naplňoval předmětné pojmy zcela jiným obsahem, než jaký u těchto</p><p>pojmů stanovil na jiném místě zadávací dokumentace, tzn. kdyby v technické kvalifikaci</p><p>ověřoval zkušenosti s poskytováním zcela jiných činností než těch, které mají být předmětem</p><p>plnění veřejné zakázky pro jednotlivé metody ražby. Pokud tedy navrhovatel namítá, že</p><p>zadavatel nestanovil žádný referenční rámec, se kterým chtěl porovnávat jednotlivé</p><p>obsahové prvky jiných metod než „NRTM“ a „TBM“, tak s tím nemůže Úřad souhlasit, neboť</p><p>naopak z racionálního výkladu zadávací dokumentace jako celku vycházejícího z logiky</p><p>a smyslu věci tento referenční rámec ze zadávací dokumentace vyplývá, a každý dodavatel</p><p>z něj mohl vycházet.</p><p>250.</p><p>K námitce navrhovatele týkající se obou metod ražby a spočívající v tvrzení, že zadavatel</p><p>stanovil požadavek na referenční službu při ražbě danou metodou bez umožnění prokázání</p><p>kvalifikačního požadavku jinými metodami konvenčního nebo mechanizovaného tunelování</p><p>a bez jakéhokoli transparentního referenčního rámce pro účely jím indikovaného</p><p>individuálního posouzení zkušenosti neobsahující „NRTM“ nebo „TBM“ v jejím názvu, tak</p><p>Úřad shrnuje, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci rámec činností geotechnického</p><p>monitoringu požadovaných u obou metod ražby, mj. v technické zprávě – B. monitoring</p><p>raženého díla, a dále v rámci vysvětlení zadávací dokumentace objasnil užité pojmy „NRTM“</p><p>a „TBM“, kdy jasně potvrdil, že stěžejní je věcné naplnění požadavků zadavatele, čímž</p><p>umožnil prokázat stanovené požadavky všemi v úvahu přicházejícími metodami</p><p>konvenčního a mechanizovaného tunelování. Navrhovatel však stále bez snahy o racionální</p><p>a odůvodněný výklad užité pojmy „NRTM“ a „TBM“ vykládá nejvíce zužujícím způsobem tak,</p><p>aby uměle navodil dojem situace, že některý dodavatel může být hypoteticky diskriminován,</p><p>s čímž však nelze souhlasit.</p><p>251.</p><p>Úřad tedy činí dílčí závěr, že postup zadavatele je v tomto kontextu důvodný,</p><p>přezkoumávané požadavky zadavatele nevedou k porušení zásady zákazu diskriminace ani</p><p>zásady přiměřenosti, neboť žádný z dodavatelů geotechnického monitoringu jiných metod</p><p>konvenčního a mechanizovaného tunelování, pokud by byl geotechnický monitoring u nich</p><p>podobný jako monitoring požadovaný u předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, nemohl</p><p>být diskriminován.</p><p>252.</p><p>S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel předložil Úřadu logické</p><p>a racionální zdůvodnění, proč požaduje prokázat zkušenost s geotechnickým monitoringem</p><p>při ražbách metodou „NRTM“ a geotechnickým monitoringem při ražbách metodou „TBM“.</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>Zadavatel odůvodňuje stanovené požadavky tím, že požadavky na geotechnický monitoring</p><p>a geologické sledování jsou v případě metody „NRTM“ a metody „TBM“ rozdílné a zkušenosti</p><p>získané při provádění geotechnického monitoringu a geologického sledování u zmiňovaných</p><p>metod nejsou automaticky přenositelné. Potřebné odborné znalosti a zkušenosti</p><p>u poskytovatelů těchto služeb nejsou totiž totožné, neboť u metody „NRTM“ je monitoring</p><p>zaměřen zejména na monitoring konvergencí (deformace dočasného ostění), přičemž</p><p>u metody „TBM“ není tento monitoring prováděn, rovněž geologické sledování se u obou</p><p>metod liší a odlišnosti lze spatřovat také ve vztahu k nadvýlomům a zatřiďování horninového</p><p>masivu do tříd. Dané požadavky zadavatele rovněž korespondují s předmětem plnění</p><p>veřejné zakázky (obě metody budou použity při realizaci raženého díla - příslušného úseku</p><p>metra). Úřad je tak toho názoru, že je důvodné rozlišovat mezi geotechnickým monitoringem</p><p>prováděným při ražbách předmětnými metodami a požadovat v rámci kritérií technické</p><p>kvalifikace prokázání zkušeností s geotechnickým monitoringem přímo při ražbách metodou</p><p>„NRTM“ a zkušeností s geotechnickým monitoringem přímo při ražbách metodou „TBM“.</p><p>Předmětné požadavky zadavatele jsou tedy přiměřené vzhledem ke složitosti a rozsahu</p><p>předmětu plnění veřejné zakázky a dle přesvědčení Úřadu představují nástroj pro legitimní</p><p>selekci dodavatelů a nevedou k bezdůvodné diskriminaci potenciálních dodavatelů.</p><p>253.</p><p>Navrhovatel v návrhu dále napadá ve vztahu k požadavku na geotechnický monitoring při</p><p>ražbách metodou „TBM“ také průměr ražby stanovený zadavatelem v hodnotě nejméně</p><p>5,9 m. V této věci se zadavatel ve svém zdůvodnění takto nastaveného požadavku odkazuje</p><p>na odborné vyjádření ze dne 23. 5. 2023, v němž se nejprve v obecné rovině uvádí, že</p><p>významným faktorem ovlivňujícím rozsah geotechnického monitoringu a geologického</p><p>sledování je velikost příčného řezu výrubu, neboť u menších profilů (např. konvenčně ražené</p><p>štoly nebo mechanizovaně prováděné mikrotunelování) jsou obecně nároky výrazně nižší</p><p>než u větších profilů (např. dopravní tunely), u nichž jsou obecně nároky výrazně vyšší.</p><p>V odborném vyjádření ze dne 13. 6. 2023, na které zadavatel ve své obraně rovněž odkazuje,</p><p>se dále již konkrétně uvádí, že v případě mechanizovaného tunelování (kam spadá rovněž</p><p>metoda „TBM“) je rozlišováno mikrotunelování, malé profily a velké profily. Rozhraní</p><p>jednotlivých kategorií není v odborné literatuře přesněji definováno, nicméně za</p><p>mikrotunelování je možné považovat profily od 0,3 m do cca 2,5 m. Minimální průměr</p><p>velkoprofilových tunelovacích strojů není v odborné literatuře přesně definován, nicméně</p><p>zpracovatelé odborného vyjádření uvádí, že zadavatelem zvolená hranice 5,9 m se „jeví jako</p><p>odpovídající a určitě spadá do intervalu, kde lze tento předěl očekávat“. Dále z tohoto</p><p>vyjádření vyplývá, že zeminové štíty (TBM) od velikosti cca 6 m se liší od strojů s menším</p><p>průměrem, neboť již bývají vybaveny třemi úrovněmi tlakových senzorů v pracovní komoře</p><p>a dále umožňují ražbu v polouzavřeném (částečně zapaženém) módu. V odborném vyjádření</p><p>se dále uvádí, že z pohledu provádění geotechnického monitoringu by požadavky zadavatele</p><p>nesplnilo mikrotunelování, které vykazuje v porovnání s mechanizovaným tunelováním</p><p>větších profilů výrazné odlišnosti a rovněž u menších profilů lze shledat odlišnosti z pohledu</p><p>monitoringu.</p><p>254.</p><p>Úřad opětovně uvádí, že účelem technické kvalifikace je zajištění toho, aby zadavatel k plnění</p><p>veřejné zakázky vybral takového dodavatele, jenž bude reálně schopen po stránce</p><p>odborných schopností, zkušeností či materiálního zajištění předmět veřejné zakázky úspěšně</p><p>splnit. Zadavatel je přitom povinen zadávací podmínky v podobě technické kvalifikace</p><p>stanovit tak, aby mu tyto na jedné straně poskytovaly záruku, že obdrží kvalitní plnění, na</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>straně druhé, aby však určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo nezaručovaly</p><p>konkurenční výhodu a nejednalo se o zadávací podmínky zjevně nepřiměřené. Ve vztahu</p><p>k předmětnému požadavku zadavatele má Úřad za to, že zadavatel předložil Úřadu logické</p><p>a racionální důvody, proč požaduje prokázat zkušenost s geotechnickým monitoringem při</p><p>ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m. Z předložených odborných</p><p>vyjádření vyplývá, že významným faktorem ovlivňujícím rozsah geotechnického monitoringu</p><p>je velikost průměru ražby, kdy u větších profilů (např. dopravní tunely) jsou obecně nároky</p><p>na geotechnický monitoring výrazně vyšší. Dále dle odborných vyjádření uvedený průměr</p><p>ražby náleží do hranice pro velkoprofilové tunelovací stroje, které se liší od strojů menších</p><p>průměrů svým vybavením a možností ražby, přičemž nároky na geotechnický monitoring</p><p>a geologické sledování je již u těchto tunelovacích strojů rovněž vyšší. Rovněž s ohledem na</p><p>předmět plnění veřejné zakázky, kdy se v právě projednávané věci jedná o zajištění</p><p>geotechnického monitoringu u stavby dopravního tunelu, u nějž jsou dle výše uvedeného</p><p>vyšší nároky na geomonitoring a rovněž vzhledem ke skutečnosti, že předmět plnění není</p><p>běžný, ale svým rozsahem a charakterem nestandardní a významný, neboť bez řádného</p><p>provedení monitoringu a pasportizace nemohou probíhat samotné stavební práce, tj. stavba</p><p>daného úseku metra, je pochopitelné, že zadavatel má velký zájem získat opravdu zkušeného</p><p>a odborně zdatného dodavatele. Předmětný požadavek zadavatele nelze tedy označit za</p><p>„excesivní“, neboť je přiměřený poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky a dle</p><p>přesvědčení Úřadu představuje nástroj pro legitimní selekci dodavatelů a nevede</p><p>k bezdůvodné diskriminaci potenciálních dodavatelů.</p><p>255.</p><p>K námitce navrhovatele spočívající v tvrzení, že v celé České republice, potažmo i v celém</p><p>středoevropském regionu byla v uplynutých 10 letech realizována pouze jedna veřejná</p><p>zakázka spočívající v geotechnickém monitoringu, jejímž obsahem byl geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m a dále, že v celé</p><p>Evropě, ale i v celosvětovém měříku byly v uplynulých 10 letech realizovány v objemu 100</p><p>mil. Kč bez DPH pouze nižší jednotky veřejných zakázek, uvádí Úřad následující. U takto</p><p>složitých a ve své podstatě jedinečných zakázek, jako je rovněž právě šetřená veřejná</p><p>zakázka, lze přepokládat, že jich bylo a bude realizováno spíše menší množství. Je však nutno</p><p>dodat, že veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou ve výši 680 mil. Kč bez DPH má</p><p>potenciál přilákat zahraniční dodavatele, u nichž lze předpokládat, že budou disponovat</p><p>referenčními zakázkami požadovaného rozsahu z celého světa (přičemž nelze samozřejmě</p><p>vyloučit, že takovými referencemi může disponovat i dodavatel z České republiky). Úřad</p><p>proto uvádí, že počet potenciálních referenčních zakázek realizovaných na území České</p><p>republiky, resp. střední Evropy nehraje žádnou roli, neboť lze použít referenční zakázky</p><p>vykonané v rámci celé Evropy či dokonce v rámci celého světa. Úřad k tomu dodává, že</p><p>zadavatel umožnil použít reference poskytnuté v posledních 10 letech před zahájením</p><p>zadávacího řízení, čímž zvýšil pravděpodobnost, že tyto kvalifikační požadavky bude schopno</p><p>splnit více dodavatelů. Úřad je rovněž toho názoru, že vzhledem k tomu, že předmět plnění</p><p>veřejné zakázky není běžný, ale svým rozsahem a charakterem nestandardní a významný, je</p><p>pochopitelné, že zadavatel v rámci vymezení kritérií kvalifikace vznáší na dodavatele tomu</p><p>odpovídající požadavky (tj. požadavky, jež mohou být přísnější než v případě méně</p><p>rozsáhlých služeb). Úřad nepřehlédl ani to, že zadavatel taktéž předložil seznam referenčních</p><p>zakázek, které dle jemu dostupných informací splňují požadavky zadavatele, přičemž</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>uvedené nasvědčuje minimálně tomu, že zadavatel má přehled o možných referenčních</p><p>službách, a to i ze zahraničí.</p><p>256.</p><p>Úřad dále doplňuje, že přestože navrhovatel nenapadá výši minimální hodnoty referenční</p><p>zakázky 100 mil. Kč bez DPH, Úřad dodává, že z poměru minimální finanční hodnoty</p><p>referenční zakázky a předpokládané hodnoty veřejné zakázky (tj. 680 mil. Kč bez DPH)</p><p>vyplývá, že se jedná o cca 15 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad tak konstatuje,</p><p>že zejména s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a s ohledem na složitost</p><p>předmětu veřejné zakázky, považuje požadavek na finanční hodnotu referenční zakázky za</p><p>přiměřený.</p><p>257.</p><p>Úřad tak k této části návrhu uzavírá, že kritérium technické kvalifikace stanovené</p><p>zadavatelem v bodě 5.5.1 písm. a) zadávací dokumentace, tedy požadavek na geotechnický</p><p>monitoring při ražbách metodou „NRTM“, požadavek na geotechnický monitoring při</p><p>ražbách metodou „TBM“ o průměru ražby nejméně 5,9 m a požadavek na geotechnický</p><p>monitoring o finančním rozsahu nejméně 100 mil. Kč bez DPH není v rozporu se zákonem.</p><p>K požadavku na osobu zajišťující odbornou způsobilost v oboru zeměměřická činnost dle písm. f)</p><p>bodu 5.5.2 zadávací dokumentace</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>258.</p><p>Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>259.</p><p>Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného</p><p>zacházení a zákazu diskriminace.</p><p>260.</p><p>Podle § 79 odst. 2 může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat</p><p>c) seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné</p><p>zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební</p><p>práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu</p><p>k dodavateli,</p><p>d) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám,</p><p>službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou</p><p>dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím</p><p>pracovníkům.</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>261.</p><p>V bodu 5.5.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl seznam techniků a osvědčení o vzdělání</p><p>a odborné kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, přičemž stanovil:</p><p>„f) u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru zeměměřická činnost:</p><p>•</p><p>Minimálně 5 let praxe v oboru;</p><p>•</p><p>Úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu</p><p>§ 13 odst. 1) písm. c) ZemZ, nebo obdobné oprávnění vydané v jiném státu než</p><p>v ČR, které v této jiné zemi opravňuje jeho držitele k ověřování výsledků</p><p>zeměměřičských činností v rozsahu odpovídajícím § 13 odst. 1) písm. c) ZemZ;</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-36954/2023/500</p><p>•</p><p>262.</p><p>Osvědčení o odborné způsobilosti pro výkon funkce hlavní důlní měřič podle</p><p>ZoHČ, ve znění VoOk; […]“.</p><p>V bodu 5.3.3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil odbornou způsobilost podle § 77</p><p>odst. 2 písm. c) zákona, přičemž mj. požadoval:</p><p>úřední oprávnění pro ověřování výsledků</p><p>zeměměřických činností v rozsahu dle § 13 odst.</p><p>1 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., o</p><p>Předložením předmětného oprávnění.</p><p>zeměměřictví a o změně a doplnění některých</p><p>zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění</p><p>pozdějších předpisů (dále jen „ZemZ“).</p><p>oprávnění k hornické činnosti a činnosti</p><p>prováděné</p><p>hornickým</p><p>způsobem</p><p>dle</p><p>ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb.,</p><p>o hornické činnosti, výbušninách a o státní</p><p>báňské správě, ve znění pozdějších předpisů</p><p>(dále jen „ZoHČ“), a dle § 4 písm. c) vyhlášky č.</p><p>298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou</p></div>", "next": 239911}