zadavateli předloží seznam svých spotřebních dílů, jakmile většina zařízení byla objednána,
avšak nejpozději šest měsíců před zahájením Zkušebního provozu.“, a dle čl. 1.2 „Náhradní díly“
této přílohy „Dílo zahrnuje veškeré strategické náhradní díly. Strategické náhradní díly jsou
považovány za díly s předpokládanou životností delší než dva roky...“
234. V Ekonomickém modelu v kapitole „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ byl v řádku
„3.1.2 Další spotřební díly – položka 151“ ve sloupci „celkový počet jednotek vyměněných
v průběhu 2 let (Záruční doby)“ předvyplněn pevný údaj „1“ a s ohledem na zvolené technické
řešení měl být doplněn údaj ve sloupci „cena za jednotku“. Z těchto dvou údajů byla v daném
řádku automaticky dopočítána hodnota ve sloupci „roční cena výměny celkem“
[cena za jednotku / 2]. Takto dopočtený údaj byl dále v Ekonomickém modelu automaticky
započten do ročního provozního nákladu zadavatele na spotřební díly pro každý jednotlivý rok
z 25 let životnosti zařízení, přičemž hodnota provozního nákladu zadavatele pro každý
jednotlivý rok z 25 let životnosti zařízení byla automaticky upravena. Součet takto upravených
ročních provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pak vstupoval do výpočtu čisté
současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti
pro zadavatele.
235. Ze zadávací dokumentace pak vyplývala povinnost údaje uvedené v Ekonomickém modelu
uvést rovněž v dokumentech tvořících povinnou součást nabídky, konkrétně v dokumentu
Část II.D Ceny a platební podmínky měla být uvedena v položce č. 150 cena za „Všechny
součásti podléhající opotřebení nezbytné pro provoz až do konce běžné dvouleté Záruční doby
podle specifikací v příloze A10“ a v položce č. 160 „Všechny potřebné náhradní díly
podle specifikací v příloze A10“.
236. Dle čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo činí délka záruční doby, po niž musí být předmět veřejné
zakázky způsobilý pro použití k jeho účelu, 60 měsíců u stavební části díla a 24 měsíců
pro ostatní části díla, přičemž po danou dobu si musí předmět veřejné zakázky podržet
ujednané vlastnosti a musí dosahovat hodnot uvedených ve smlouvě. Dle čl. 19.1 návrhu
smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo v souladu se smlouvou, přičemž zhotovitel
poskytuje zadavateli záruku za jakost v rozsahu uvedeném v čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo.
Současně dle čl. 5.2 návrhu smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo na svůj náklad
v souladu se smlouvou, dosahující v záruční době všech hodnot a kvalit ve smlouvě uvedených.
Dle čl. 38.12 návrhu smlouvy o dílo je nedílnou součástí smluvního závazku i nabídka
zhotovitele, a to vč. dokumentů Část II.G Garantované parametry, Část II.C Smluvní pokuty
za nedodržení hodnot, Část II.D Cena a platební podmínky, a Požadavky Objednatele.
V Části II.D Ceny a platební podmínky zadavatel požadoval, aby se zhotovitel zaručil, že je
schopen realizovat předmět veřejné zakázky v plném souladu se svou nabídkou a že nese
plnou odpovědnosti za zahrnutí veškerých nákladových položek.
39
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
237. Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje potřebu
dalších spotřebních dílů v průběhu 2 let (záruční doby) v hodnotě [obchodní tajemství] Kč.
Současně uvedl totožnou hodnotu v položce č. 150 „Všechny součásti podléhající opotřebení
nezbytné pro provoz až do konce běžné dvouleté Záruční doby podle specifikací v příloze A10“
dokumentu Část II.D Ceny a platební podmínky, jenž byl součástí jeho nabídky.
238. Z uvedených souvislostí je (s odkazem na čl. 5.2, 19.1, čl. 19.6 atd. návrhu smlouvy o dílo
a s odkazem na Část II.D Ceny a platební podmínky) zřejmé, že vybraný dodavatel bude
smluvně zavázán dodržet po dobu záruční doby všechny hodnoty ujednané ve smlouvě,
tj. i hodnoty uvedené v jeho nabídce, která bude nedílnou součástí smlouvy o dílo,
tedy i parametr týkající se cenového objemu dalších spotřebních dílů nutných po dobu záruční
doby.
239. V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele
žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej
požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu cenové hodnoty dalších spotřebních dílů
nutných během záruční doby.
240. Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím
definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, přičemž za „tento
parametr neseme plnou odpovědnost v souladu se smlouvou o dílo“. Současně vybraný
dodavatel uvedl, že „stěžovatel zcela mylně interpretuje charakter spotřebních dílů“. Vybraný
dodavatel zároveň potvrdil, že hodnota jím uvedená „zahrnuje všechny součásti podléhající
opotřebení nezbytně nutné až do konce běžné dvouleté Záruční doby“, a to v souladu
se specifikací uvedenou v Příloha A10 zadávací dokumentace s upřesněním, že tato hodnota
zahrnuje „náklady na pořízení spotřebních dílů pro klíčové technologie, předpokládané náklady
na spotřební díly všech doplňujících zařízení a přiměřený zisk/marže“. Dále pak vybraný
dodavatel odkázal na vyjádření výrobce turbíny, že tento „investuje nemalé prostředky
do vývoje parních turbín a příslušenství. Velký důraz se klade na spolehlivost zařízení.
V důsledku toho je možné dlouhodobě provozovat turbíny bez oprav a odstávek. Servisní
intervaly jsou dány. První otevření turbíny je nejdříve po 6 letech provozu. Přesto v reálném
životě dochází k poruchám. Většinou mechanickým poškozením činností nesouvisející
s provozem turbíny (například lešenáři), nebo špatným provozováním, náhodným poškozením
nebo obecně poruchou. Většinou se jedná o speciální náhradní díly s dlouhou dodací lhůtou.
Jakákoliv porucha by pak znamenala vyřazení parní turbíny na dlouhou dobu – týdny, nebo
i měsíce. Na základě reálných zkušeností jsou součástí dodávky Náhradní díly na dvouletý
provoz, které takovým situacím předchází. Náhradní díly pro dvouletý provoz jsou podmínkou
nutnou pro záruky availability. Náhradní díly parní turbíny pro dvouletý provoz nejsou díly
s krátkou opotřebitelností, nebo dokonce spotřební materiál (krom drobností, jako jsou filtry
do čerpadel apod.). Toto je popsáno v provozních předpisech jednotlivých pomocných zařízení.
Náhradní díly pro dvouletý provoz jsou tedy nutnou investicí, která je nutná pro záruky
availability ze strany dodavatele a uživateli umožnuje rychlou opravu v případě mimořádné
poruchy. Většinou se tyto Náhradní díly použijí až při velké inspekci po 6-10 letech při otevření
parní turbíny.“
241. Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že „v souladu
se zadávací dokumentací“ „vyplnil celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční
doby) a „cenu za jednotku“, tedy že „přesně v souladu se zadávací dokumentací rozlišil,
40
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
které díly mají být považovány za náhradní díly (s životností delší dvou let) a které mají být
považovány za spotřební díly, a toto rozlišení věrohodně promítl do své nabídky, respektive
do bodu 3.1.2 vstupního listu Ekonomického modelu.“ Vybraný dodavatel dodal, že „ačkoli
rozlišení mezi náhradními a spotřebními díly plyne ze zadávací dokumentace jednoznačně,
rozlišování mezi nimi právě na základě jejich životnosti je i běžnou průmyslovou praxí“.
242. Z Ekonomického modelu vyplývalo, že zadavatel v něm nevyžaduje množstevní a cenové
rozlišení jednotlivých druhů spotřebních dílů (jako to vyžadoval u roštnic roštu), ale že mu jde
jen o souhrnnou hodnotu dalších spotřebních dílů (mimo roštnic roštu). Zadavatel v daném
řádku sám u sloupce „celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (záruční doby)“
uvedl hodnotu „1“, a tedy bylo zřejmé, že má jít o celý „balík“ dalších spotřebních dílů
(mimo roštnic, které byly řešeny samostatně), a to takových, které budou – na základě zde
výslovného odkazu – potřebné v průběhu záruční doby. Přestože ve sloupci „Cena
za jednotku“ již přímý odkaz na záruční dobu nebyl, bylo z logicky věci (měl zde být oceněn
balík spotřebních dílů za záruční dobu) evidentní, že zde uvedená hodnota má odpovídat
cenové hodnotě celého balíku dalších spotřebních dílů nezbytných pro provoz během záruční
doby. Záruční doba byla v návrhu smlouvy o dílo (pro nestavební části) upravena v délce 24
měsíců, přičemž bylo zároveň stanoveno, že její běh započne dnem následujícími po dni,
ve kterém byl podepsán protokol o předání díla. Je tedy nepochybné, že záruční doba u dalších
spotřebních dílů (které nejsou stavební částí) bude sjednána na dobu prvních dvou let
provozu.
243. Již na základě uvedeného lze dle přesvědčení Úřadu dojít k jednoznačnému závěru, že hodnota
dalších spotřebních dílů měla být uvedena ve vazbě na nároky navrženého technologického
řešení v takové výši, kterou bude nutné vynaložit za dobu odpovídající záruční době,
tj. za dobu prvních dvou let provozu zařízení.
244. Z žádné části zadávací dokumentace ani nevyplývá, že by při stanovení hodnoty dalších
spotřebních dílů nutných v záručních době měla být uvedena hodnota odpovídající výši ceny
za další spotřební díly, kterou bude nutné průměrně vynaložit za jakékoliv dva roky provozu
zařízení, ani že by měla být dodavatelem při vyplňování Ekonomického modelu v této položce
prováděna jakákoliv úprava dané hodnoty spočívající ve zohlednění životnosti zařízení v délce
25 let.
245. Zároveň z koncepce daného kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti
navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo zřejmé,
že údaj o roční ceně dalších spotřebních dílů během záruční doby byl automaticky převeden
na odpovídající roční provozní náklad zadavatele v souvislosti s dalšími spotřební díly za každý
rok z 25 let životnosti zařízení (při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění
meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok) a započten do ročních
provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pro každý z 25 let životnosti zařízení. Tento
údaj za všech 25 let životnosti zařízení pak v souhrnu vstupoval do výpočtu čisté současné
hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti
pro zadavatele. Z uvedeného bylo tedy evidentní, že má být dle požadavku zadavatele
uvedena hodnota dalších spotřebních dílů nutných v průběhu prvních dvou let, tj. záruční
doby, a že vložený údaj bude automaticky v Ekonomickém modelu přepočten pro výpočet
celkové čisté současné hodnoty projektu při zohlednění životnosti zařízení 25 let,
41
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
a to bez nutnosti jeho přepočtu na 25 let ze strany dodavatele (když v takovém případě
by fakticky přepočet na dobu 25 let byl proveden dvakrát).
246. Uvedený výklad nevylučuje ani odkaz navrhovatele na zadávací dokumentaci, v níž se uvádí,
že i v případě hlavních spotřebních dílů a nákladů na údržbu „bude výše nákladů hodnocena
za období 25 let (plánová životnosti) při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění
meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok“. K uvedenému bylo totiž
současně v zadávací dokumentaci uvedeno, že „model vyhodnocuje celkovou výhodnost
nabízeného řešení po dobu 25 let“ a i z koncepce daného kritéria hodnocení bylo zřejmé,
že model provede vyhodnocení celkové výhodnosti nabízeného řešení po dobu 25 let „sám“
automaticky, a to právě na základě dodavatelem dosazené hodnoty dalších spotřebních dílů
dle požadavku uvedeného přímo v Ekonomickém modelu.
247. Pakliže tedy ze zadávací dokumentace jasně vyplývalo, že v Ekonomickém modelu má být
uveden údaj o hodnotě dalších spotřebních dílů za dobu dvou let provozu, k čemuž bylo
dále uvedeno, že jde o záruční dobu, jež byla stanovena v délce 2 roky a s počátkem jejího
běhu od předání díla, když zároveň bylo z Ekonomického modelu seznatelné, že vložený údaj
bude automaticky přepočten na každý z 25 let životnosti zařízení, pak nebylo možné
dle názoru Úřadu dojít k jinému smysluplnému závěru, než že v řešené položce měl být uveden
údaj o hodnotě dalších spotřebních dílů nutných za dobu prvních dvou let provozu zařízení,
a to bez provádění jakéhokoliv dalšího přepočtu na roční průměrnou hodnotu dalších
spotřebních dílů. Úřad se tedy nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným v jeho
vyjádření k podkladům rozhodnutí, že požadovaný způsob vyplnění dané položky
v Ekonomickém modelu umožňoval dvojí výklad a že výklad zadavatele, resp. vybraného
dodavatele je neočekávatelný a nesmyslný.
248. V této souvislosti Úřad pouze doplňuje, že pokud z argumentace navrhovatele vyplývá jeho
přesvědčení, že Ekonomický model (s ohledem na to, že hodnota nezbytných dalších
spotřebních dílů v čase roste, a že tedy Ekonomický model vycházející z hodnoty dalších
spotřebních dílů nutných během první dvou let provozu zařízení nemůže odrážet skutečný
provozní náklad zadavatele další spotřební díly za celou dobu životnosti zařízení) měl být v této
položce vyplněn jinak než odpovídá zadavatelem uvedeným pokynům k jeho vyplnění, pak jde
o námitku týkající se nastavení zadávacích podmínek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona,
proti němuž bylo na místě brojit prostřednictvím námitek ve lhůtě pro podání nabídek,
k němuž však navrhovatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, nepřistoupil.
Z uvedeného důvodu nelze tuto argumentaci navrhovatele při posuzování dané věci jakkoliv
zohlednit.
249. Současně bylo ze zadávací dokumentace (Příloha A10 zadávací dokumentace) zřejmé, že mají
být rozlišovány spotřební díly a náhradní díly, když zadavatel výslovně odkázal na jejich
rozlišení podle kritéria předpokládané životnosti. Zadavatel tak přímo definoval spotřební díly
jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky, tj. díly nezbytné pro provoz do konce
záruční doby, a náhradní díly jako díly s předpokládanou životností delší než 2 roky.
Z Části II.D Ceny a platební podmínky vyplývalo, že má být uvedena v položce č. 150 cena
za všechny součásti podléhající opotřebení nezbytné pro provoz do konce dvouleté záruční
doby, a to s přímým odkazem na Přílohu A10 zadávací dokumentace (v níž – jak bylo uvedeno
– byly rovněž spotřební díly definovány jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky,
tj. díly nezbytné po záruční dobu). V Ekonomickém modelu pak měl být v řádku
42
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
„3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ uveden údaj odpovídající položce 150
Části II.D Ceny a platební podmínky (na tuto položku bylo přímo v názvu řádku odkázáno
a dále bylo v poznámce uvedeno, že tato hodnota má odpovídat hodnotě uvedené
v Části II.D Ceny a platební podmínky).
250. Úřad opakuje, že dodavatelé měli sami navrhnout technologické řešení poptávané linky,
přičemž mohli při dodržení zadavatelem stanovených parametrů na jednotlivé části
technologie i systém jako celek zvolit libovolný způsob fungování systému, a to i z hlediska
jeho nároků na spotřební díly.
251. Dodavatelé k tomu měli v Ekonomickém modelu vyplnit hodnotu spotřebních dílů (kromě
roštnic roštu) potřebných pro navržené technické řešení do dobu záruční doby.
252. Ze zadávací dokumentace přímo vyplývalo, co má být za takové spotřební díly považováno,
tj. že má jít o díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky, tj. o díly podléhající
opotřebení, které budou nezbytné pro provoz do konce záruční doby. Současně z žádné části
zadávací dokumentace nevyplývalo, že by v hodnotě spotřebních dílů měla být zahrnuta
i hodnota náhradních dílů, tj. dílů, jejichž předpokládaná životnost je delší než 2 roky.
253. Navíc bylo zřejmé, že zadavatel požaduje rozlišení na spotřební díly a náhradní díly,
když v položce 160 Části II.D Ceny a platební podmínky požadoval ocenit naopak souhrnnou
hodnotu náhradních dílů.
254. Úřad k tomu podotýká, že lze vyjít už jen z obecné úvahy, že spotřební a náhradní díly se liší
svou rolí v provozu (zjednodušeně řečeno spotřební díly jsou součástí běžného provozu
a plánovaně a předvídatelně se opotřebovávají provozem a musí se pravidelně měnit, zatímco
náhradní díly se používají k opravě v případě nastalé poruchy či poškození). Pakliže tedy měla
být v dané položce uvedena hodnota spotřebních dílů, přičemž bylo definováno,
co se spotřebními díly rozumí, bylo dle Úřadu zřejmé, že v řešené položce mají být uvedeny
pouze spotřební díly, nikoliv díly náhradní.
255. Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím
uvedená hodnota dalších spotřebních dílů nezbytných během záruční doby odpovídá jeho
technickému řešení, a odkázal na smlouvu, z níž vyplývá jeho závazek uvedený parametr
dodržet.
256. Vybraný dodavatel dále potvrdil, že jím uvedená hodnota zahrnuje všechny součásti
podléhající opotřebení nezbytně nutné až do konce běžné dvouleté záruční doby, a vysvětlil,
z jakého důvodu může jím uvedená hodnota spotřební dílů dosahovat uvedené částky.
Vybraný dodavatel to konkrétně na turbínách odůvodnil tak, že v prvních dvou letech provozu
není nutné uvažovat s velkým množstvím spotřebních dílů, neboť jsou konstruovány tak,
že standardně k výměně zásadních komponent po dobu 6 až 8 let nedochází.
257. Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“
Ekonomického modelu uvedl hodnotu odpovídající v jeho technologickém řešení hodnotě
dalších spotřebních dílů (mimo roštnic roštu), které budou nutné během první dvou let
provozu zařízení, tj. během záruční doby, k čemuž zadavateli potvrdil soulad jím použitého
mechanismu výpočtu dané hodnoty se zadávací dokumentací, když zároveň je zřejmé,
že udanou hodnotu dalších spotřebních dílů je smluvně zavázán dodržet, nelze dovozovat,
že zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky
43
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
Ekonomického modelu nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám a že uvedenou
hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti.
258. Ke způsobu vypořádání námitek ze strany zadavatele k této položce Úřad uvádí následující.
Navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaké spotřební díly vybraný
dodavatel konkrétně uvažoval, a tedy zadavatel navrhovateli nedoložil, zda vybraným
dodavatelem uvedená hodnota může odpovídat skutečnosti, přičemž dle navrhovatele je
rozhodnutí o námitkách z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné. Dle zjištění Úřadu
navrhovatel v námitkách argumentoval pouze tím, že vybraným dodavatelem uvedená
hodnota neodpovídá hodnotě spotřebních dílů navrhovatele a že se tak mohlo stát z důvodu
zahrnutí ceny spotřebních dílů přímo do ceny investice za dílo. Pokud tedy k tomu zadavatel
v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, že použitý výklad vybraného dodavatele
o způsobu vyplnění údaje o dalších spotřebních dílech je správný a že z uvedeného důvodu ani
nelze na základě výkladu navrhovatele dovozovat nepřiměřenost hodnoty spotřebních dílů
vybraného dodavatele, nelze takový způsob vypořádaní námitky považovat za neodpovídající
jejímu obsahu a tedy nedostatečný. Pakliže předmětem námitky byl fakticky mechanismus
výpočtu hodnoty spotřebních dílů, jehož správnost zadavatel navrhovateli potvrdil, nemohlo
být pro vypořádání dané námitky podstatné, jaké konkrétní spotřební díly uvažoval.
259. S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená
hodnota pro položku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ v Ekonomickém modelu nebyla
vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti,
a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti
v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení
s § 48 odst. 8 zákona.
Položka „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“
260. Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky hodnotu [obchodní
tajemství] kW.
261. Podstatou argumentace navrhovatele k této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraný
dodavatel mohl tuto hodnotu nabídnout pouze proto, že uvažoval vlastní spotřebu elektrické
energie ve výši méně než 1 MW, což však dle navrhovatele nemůže odpovídat skutečnosti,
a že v rozporu se zadávacími podmínkami nezohlednil nejistoty měření.
262. Navrhovatel k tomu dále tvrdí, že dle jeho přesvědčení nejistoty měření v daném výpočtu být
zohledněny měly, neboť smlouva o dílo vylučující jejich započtení je v rozporu s příslušnými
normami a aplikace norem má přednost.
263. Rovněž navrhovatel tvrdí, že argumentoval-li zadavatel v rozhodnutí o námitkách tím,
že vybraným dodavatelem uvažovaná hodnota vlastní spotřeby elektrické energie odpovídá
jeho aktuální zkušenosti, neprokázal předložením konkrétního výpočtu, že toto tvrzení je
pravdivé a ani nesdělil, zda odráží i spotřebu energie v budovách i nejistoty měření, a tedy je
dle navrhovatele uvedené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
264. Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.
265. V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A20 „Postup pro výkonové zkoušky“ zadávací
dokumentace (dále jen „Příloha A20 zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl, že bude
provádět výkonové zkoušky za účelem ověření, že linka může fungovat tak, aby byly splněny
44
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
garantované parametry výkonnosti uvedené dodavatelem v dokumentu v Části II.G
Garantované parametry tvořícím přílohu jeho nabídky. Dle čl. 3. „Vyhodnocení výsledků“
citované přílohy zadávací dokumentace „výsledky získané během výkonových zkoušek budou
porovnávány s garantovanými hodnotami. Při porovnávání získaných výsledků
s garantovanými hodnotami nebude akceptována žádná tolerance měření. Srovnání proto
bude provedeno bez korekce tolerance měření a zhotovitel to zohlední při navrhování
a konstrukci spalovacího systému/kotle/turbíny/generátoru a systému čištění spalin
při uvedení garantovaných hodnot.“ Dle čl. 2.2.1 „Předpoklady garantované čisté výroby
el. energie“ citované přílohy zadávací dokumentace „garantovaná čistá výroba el. energie
se vypočítá jako hrubá výroba el. energie“ (…) „snížená o spotřebu el. energie“, přičemž
„spotřeba energie v budovách je zahrnuta do záručních hodnot čisté výroby energie“.
266. V Části II.G Garantované parametry zadavatel v čl. 1. „Garance, enviromentální a funkční
požadavky“ uvedl, že „garantované požadavky na Dílo musí být splněny. Výsledky testu nelze
zlepšovat přidáním rozptylu hodnot testu nebo tolerance“. Dále do Tabulky 5 „Procesní
garance a data“ zadavatel požadoval uvést v rámci výstupních garantovaných parametrů linky
údaj o „hrubé výrobě elektrické energie“ a údaj o „čisté výrobě elektrické energie“,
k čemuž stanovil, že „čistá výroba elektrické energie = hrubá výroba elektrické energie –
spotřeba elektrické energie technologie (všechna procesní zařízení od násypky po komín,
bez jeřábů pro odpad a oběhových čerpadel topné vody stávajícího zařízení)“.
267. Dle čl. 31.19 návrhu smlouvy o dílo „nestanoví-li Smlouva jinak, pro účely tohoto článku
se měřené hodnoty dle přílohy č. II.g Garantované parametry považují za splněné, jestliže
dosažené měřené výsledky bezprostředně po provedení příslušných testů vyhovují minimálním
požadavkům, tedy že měřené výsledky nesmějí být vylepšovány doplňováním nejistoty měření
a/nebo tolerance měření“.
268. Ve „Vysvětlení, změně nebo doplnění zadávací dokumentace“ ze dne 2. 1. 2025, v odpovědi
č. 1 na žádost č. 33 zadavatel uvedl, že „odst. 4.3 návrh smlouvy o dílo uvádí hierarchii
jednotlivých relevantních dokumentů při výkladu smlouvy. Pokud je ale konkrétní ustanovení
smlouvy jasné (například odst. 16.7 návrhu smlouvy o dílo, ve kterém je jasně řečeno, jaké
parametry má dílo plnit), není nezbytné jej již dále vykládat (tedy aplikovat hierarchii
dle odst. 4.3)“.
269. Ve „Vysvětlení, změně nebo doplnění zadávací dokumentace“ ze dne 6. 1. 2025, v odpovědi
č. 1 až 3 na žádost č. 35 zadavatel uvedl, že „co se týče porovnání postupu měření a jejich
vyhodnocení v Právních předpisech a Smlouvě, zadavatel znovu uvádí, že pokud je konkrétní
ustanovení Smlouvy jasné (v odst. 16.7 Smlouvy je jasně řečeno, jaké parametry má dílo plnit,
a to s přímým odkazem na Část. II.g Garantované parametry, ve kterých je dostatečně jasně
popsána metoda měření a určení sledovaných hodnot), není možné dále vykládat význam
Smlouvy dle odst. 4.3; toto ustanovení se uplatní tam, kde je nutné Smlouvu dále interpretovat.
K tvrzenému rozporu mezi Smlouvou a Právními předpisy tak nedochází. Ustanovení Smlouvy
není v rozporu se samotnými postupy měření dle prováděcích předpisů a norem. Zadavatel
pouze z výše uvedených důvodů stanovil postup měření a vyhodnocování, který je z pohledu
budoucího provozu pro něj bezpečnější. Zadavatel trvá na stávajícím znění požadavků
v zadávací dokumentaci. Účelem zmiňovaného požadavku v Části II.g Garantované parametry
je, aby klíčové parametry projektu, které mohou přímo ovlivnit samotné povolení provozu linky
K1 (skrze plnění legislativních podmínek – emisí a hluku), byly vždy splněny, a to s dostatečnou
45
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
rezervou, kterou má zajistit odbornost a zkušenost zhotovitele. Splnění těchto klíčových
požadavků s použitím nejistot měření je rizikem pro zadavatele jakožto budoucího
provozovatele linky K1.“
270. V Ekonomickém modelu měla být v řádku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ uvedena
hodnota odpovídající objemu garantované čisté výroby elektrické energie v návaznosti
na dodavatelem použitou technologii a tato hodnota měla být ze strany vybraného dodavatele
zadavateli pod hrozbou sankce garantována, přičemž údaj dosazený v této položce
v Ekonomickém modelu byl převeden na roční výnos zadavatele z vyrobené elektřiny,
jenž vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení
jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.
271. Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje garantovanou
čistou výrobu elektrické energie ve výši [obchodní tajemství] kW a zároveň tuto hodnotu uvedl
v dokumentu „Část II.G Garantované parametry“, jenž tvořil součást jeho nabídky. Současně
vybraný dodavatel v tomto dokumentu uvedl garantovanou hrubou výrobu elektrické energie
v hodnotě [obchodní tajemství] kW. Z uvedených souvislostí je zřejmé, že vybraný dodavatel
objem čisté výroby elektrické energie (i objem hrubé výroby elektrické energie) v dané
hodnotě zadavateli pod hrozbou sankce garantoval.
272. V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele
žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej
požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu objemu čisté výroby elektrické energie.
273. Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím
definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, když navrhovatel „nezná
naše technické řešení tepelných bilancí, nezná podrobný seznam spotřebičů vstupujících
do výpočtů vlastní spotřeby, a tedy nemá dostatek informací pro tvrzení o nereálnosti námi
garantovaných hodnot. Garantovaná hodnota čisté vyrobené el. energie vychází z detailních
bilancí poskytnutých Zadavateli v průběhu zadávacího řízení, přičemž zohledňuje veškeré
podmínky pro stanovení vlastní spotřeby elektrické energie dle zadávací dokumentace
a standardu návrhu obdobných zařízení. Výsledná hodnota čisté vyrobené elektrické energie
z bilancí byla ještě následně ponížena o rezervu pro mitigaci rizik a degradaci výkonu parní
turbíny po 2 letech provozu (pro splnění uvedené hodnoty na konci garanční doby). Lze tedy
očekávat, že výsledné dodávky el. energie budou v prvních dvou letech provozu nejen plnit
garantovanou hodnotu, ale také ji výrazně převyšovat.“
274. Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že použil
„pro stanovení vlastní potřeby provozu věrohodný a správný model, který zohledňuje příkon,
dobu provozu a míru využití jednotlivých zařízení“ (…) tj. „zohledňuje typickou provozní
simultánnost (tzv. souběhový činitel), což je standardní a uznávaný přístup používaný napříč
energetickým, průmyslovým i stavebním sektorem“. Dle vybraného dodavatele tak
pochybnosti navrhovatele o jím uvažované vlastní spotřebě mohou vycházet z nesprávné
metodiky výpočtu vlastní spotřeby spočívající v „mechanickém sečtení maximálním
elektrických příkonů všech zařízení instalovaných ve spalovně, když však takový postup je
nesprávný, neboť předpokládá souběžný provoz všech zařízení na jejich maximální jmenovitý
příkon. Vybraný dodavatel však upozorňuje na to, že v reálném provozu ve spalovně k takové
situaci nikdy nedochází, neboť zařízení jsou provozována v různých režimech a s různým
46
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
časovým režimem, často střídavě nebo sekvenčně“. Vybraný dodavatel tak shrnuje, že
„jmenovitý příkon jednotlivých zařízení je parametr pro účely návrhu a dimenzování
elektroinstalace, nikoliv údaj o trvalé či dokonce okamžité spotřebě elektrické energie
v běžném provozu“. Dále pak vybraný dodavatel uvedl, že „hodnotu čistého výkonu garantuje
a musí být zjištěna při příslušných testech. Případné riziko za nesplnění parametru uvedeného
v nabídce nese výhradně Vybraný dodavatel, včetně případných sankcí.“
275. Ze zadávací dokumentace je zřejmé, že čistá výroba elektrické energie měla být vypočtena
jako rozdíl hrubé výroby elektrické energie a spotřeby elektrické energie technologie (tj. jako
rozdíl elektrické energie, „kterou daná technologie vyrobí a kterou sama spotřebuje“).
276. Pakliže vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu (a v garantovaných hodnotách)
čistou výrobu elektrické energie v hodnotě [obchodní tajemství] kW, přičemž v garantovaných
hodnotách k tomu zároveň uvedl hrubou výrobu elektrické energie v hodnotě [obchodní
tajemství] kW, je zřejmé, že uvažoval pro své technické řešení spotřebu elektrické energie
v hodnotě 954 kW, tj. skutečně v hodnotě nižší než 1 MW, jak předpokládá navrhovatel.
277. Úřad podotýká, že pokud vybraný dodavatel garantoval udanou hodnotu čisté výroby
elektrické energie i hodnotu hrubé výroby elektrické energie, a představuje-li spotřeba
elektrické energie rozdíl mezi těmito dvěma garantovanými veličinami, pak je zřejmé,
že fakticky vybraný dodavatel garantoval i hodnotu spotřeby elektrické energie nezbytné
pro jeho technologické řešení.
278. Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím
uvedená hodnota čisté výroby elektrické energie odpovídá jeho technickému řešení (jeho
řešení tepelných bilancí a spotřebičů vystupujících do výpočtů vlastní spotřeby) a zohledňuje
i veškeré podmínky pro stanovení vlastní spotřeby elektrické energie dle zadávací
dokumentace.
279. Vybraný dodavatel dále vysvětlil způsob, jímž postupoval při výpočtu vlastní spotřeby,
tedy že zohlednil tzv. souběhový činitel, tj. započítal příkon, dobu provozu a míru využití
jednotlivých zařízení. K tomu vybraný dodavatel objasnil, že vyšel z toho, že v reálném provozu
spalovny nedochází k situaci, kdy by nastal souběžný provoz všech zařízení na jejich maximální
jmenovitý příkon.
280. Úřad opakuje, že dodavatelé měli sami navrhnout technologické řešení poptávané linky,
přičemž mohli při dodržení zadavatelem stanovených parametrů na jednotlivé části
technologie i systém jako celek zvolit libovolný způsob fungování systému, a to i z hlediska jím
vyráběné a spotřebovávané elektrické energie.
281. Dodavatelé k tomu měli v Ekonomickém modelu vyplnit čistou výrobu elektrické energie
pro jimi navržené technické řešení (a to jako rozdíl mezi hrubou výrobou elektrické energie
a spotřebou elektrické energie nezbytné pro provoz dané technologie).
282. V rámci zadávacích podmínek zadavatel stanovil, že spotřeba energie v budovách je zahrnuta
do záručních hodnot čisté výroby energie.
283. Z koncepce kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení,
pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo přitom zřejmé, že údaj o čisté
výrobě elektrické energie má sloužit ke zjištění ekonomického dopadu navrženého řešení
pro zadavatele, tj. k vyčíslení výnosů, které zadavatel reálně může získat v souvislosti s daným
47
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
technologickým řešením. Z podstaty uvedeného bylo zřejmé, že má být vyjádřena hodnota
čisté výroby elektrické energie odpovídající reálnému „přebytku“ elektrické energie,
který zůstane zadavateli k dalšímu využití, tj. v souvislosti s nímž bude zadavatel moct získat
výnos.
284. Současně z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by v čisté výrobě elektrické
energie neměla být uvažována veškerá elektrická energie, která skutečně zůstane zadavateli
po odečtení spotřeby elektrické energie k dalšímu využití, resp. že by neměla být při jejím
výpočtu zohledněna vlastní spotřeba elektrické energie odpovídající reálnému fungování
technologie, tj. odrážející i reálnou dobu provozu jednotlivých částí technologie.
285. Úřad k tomu podotýká, že navrhovatel aplikoval evidentně při svém výpočtu vlastní spotřeby
totožný postup, když ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2025 uvádí, že „počítal pouze s částí
provozované technologie v souladu se zadávací dokumentací a současně přihlížel k zátěžovým
koeficientům určeným na základě daných provozních stavů a zatížení technologie“.
286. Pakliže tedy měla čistá výroba elektrické energie v Ekonomickém modelu odrážet výnosy
zadavatele z dalšího využití této elektrické energie, nejeví se jako smysluplné, aby nebyla
zohledněna pouze skutečná spotřeba elektrické energie odpovídající skutečným nárokům
navržené technologie na elektrickou energii, tj. aby nebyl uveden objem elektrické energie,
který bude při provozu technologie vyroben, a to po odečtení skutečné spotřeby elektrické
energie nutné pro zajištění reálného provozu linky, tj. při zohlednění doby provozu
jednotlivých částí technologie, a po odečtení spotřeby energie v budovách.
287. Stejně tak z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by při stanovení vlastní
spotřeby technologie měly být zohledněny i nejistoty měření. Naopak ze zadávací
dokumentace (z Části II.G Garantované parametry i z návrhu smlouvy o dílo) je zřejmé,
že v rámci výkonových zkoušek, které budou prováděny při vlastním provozu linky pro ověření
splnění garantovaných parametrů, tj. i hodnoty čisté výroby elektrické energie, nelze zlepšovat
výsledky přidáním rozptylu hodnot testu nebo tolerance ani doplňováním nejistoty měření
(tento přístup zadavatel navrhovateli výslovně potvrdil v rámci vysvětlení zadávací
dokumentace). Nadto, pakliže měli dodavatelé uvést v Ekonomickém modelu hodnotu čisté
výroby elektrické energie, jejíž dosažení bude při provozu ověřováno, a byla-li při tomto
ověřování aplikace nejistoty měření vyloučena, bylo by tím spíš pro dodavatele nelogické
(pro ně samotné znevýhodňující) uvést v rámci hodnoty čisté výroby elektrické energie
v Ekonomickém modelu hodnotu nejistotu měření zahrnující.
288. Úřad k tomu dále podotýká, že je povinností dodavatelů zpracovat nabídky dle požadavků
zadavatele vymezených v zadávací dokumentaci. Jak bylo dovozeno, možnost zohlednění
nejistot měření při stanovení hodnoty čisté výroby elektrické energie v zadávací dokumentaci
dovolena nebyla. I pokud by totiž platilo, že technické normy zohlednění nejistot měření
připouštějí10, je třeba přisvědčit argumentu zadavatele, že navrhovatelem tvrzená přednost
10
Nicméně dle zadavatele se takto postupuje pouze při měření s cílem ověřovat přesné hodnoty veličin, nikoliv
k prokazování, že stanovené garantované parametry (které obsahují bezpečnostní rezervy a často zohledňují i obchodní
přístup konkrétního dodavatele) jsou plněny.
48
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
norem před smlouvou o dílo vyplývající z čl. 4.3 návrhu o smlouvy11 dopadá pouze na případné
nejasnosti při výkladu smlouvy, nikoliv na zadávací podmínky.
289. Úřad se tedy nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným v jeho vyjádření
k podkladům rozhodnutí, že požadovaný způsob vyplnění dané položky v Ekonomickém
modelu umožňoval dvojí výklad a že výklad zadavatele, resp. vybraného dodavatele je
neočekávatelný a nesmyslný.
290. V této souvislosti Úřad pouze doplňuje, že pakliže navrhovatel argumentuje tím, že vyloučení
aplikace nejistot měření při provádění výkonových zkoušek zakotvené v návrhu smlouvy o dílo
má být v rozporu s příslušnými technickými normami, pak jde o námitku týkající se nastavení
zadávacích podmínek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, proti němuž bylo na místě brojit
prostřednictvím námitek ve lhůtě pro podání nabídek, k němuž však navrhovatel, jak vyplývá
z dokumentace o zadávacím řízení, nepřistoupil. Z uvedeného důvodu nelze tuto argumentaci
navrhovatele při posuzování dané věci jakkoliv zohlednit.
291. Pokud tedy vybraný dodavatel uvedl pro položku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“
Ekonomického modelu hodnotu, která odráží čistou výrobu elektrické energie odpovídající
jemu navrženému technologickému řešení (tj. při zohlednění skutečné vlastní spotřeby
elektrické energie), když zároveň vybraný dodavatel zadavateli garantoval, že při jejím
výpočtu postupoval v souladu se zadávací dokumentací, a zároveň zadavateli udanou hodnotu
čisté výroby elektrické energie pod sankcí garantoval, nelze dovozovat, že zadavatel jednal
v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu
nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám a že uvedenou hodnotu nepovažoval za
neodpovídající skutečnosti.
292. Ke způsobu vypořádání námitek ze strany zadavatele v této položce Úřad uvádí následující.
Navrhovatel považuje za nedostatečné, že zadavatel pouze uvedl, že vlastní spotřeba
elektrické energie uvažovaná vybraným dodavatelem odpovídá aktuální vlastní spotřebě
zadavatele na jím provozovaných linkách. Navrhovatel zadavateli vytýká, že mu zadavatel
neposkytl konkrétní výpočet jeho vlastní spotřeby elektrické energie (tj. neprokázal pravdivost
tohoto tvrzení a nesdělil, zda tento výpočet zahrnuje i spotřebu energií budov a nejistoty
měření). Dle Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách použil daný argument pouze
podpůrně pro odůvodnění, proč vybraným dodavatelem (který zadavateli k jeho žádosti
garanci uvedené hodnoty potvrdil a deklaroval dodržení zadávacích podmínek) danou
hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti. Zadavatel k tomu tak uvedl, že „aktuálně
provozuje celkem dvě spalovací linky a jednu parní turbínu. Vlastní spotřeba obou těchto linek,
včetně všech pomocných zařízení (jeřáby pro nakládání s odpadem, oběhová čerpadla topné
vody atd.) dosahuje průměrné hodnoty 1,8 až 1,9 MV. (…) Zadavatel je nucen (s ohledem
na vlastní provozní zkušenosti) konstatovat, že tuto spotřebu [vybraného dodavatele]
považuje (notabene u nově vybudované jedné linky) za zcela reálnou a dosažitelnou během
provozu.“ Zadavatel tedy navrhovateli objasnil, z jakého důvodu považuje vybraným
dodavatelem udanou hodnotu za odpovídající jeho zkušenosti, a tedy nelze způsob vypořádání
11
„Dokumenty, které tvoří Smlouvu, je nutné chápat tak, že jeden dokument vysvětluje dokument druhý. Pro účely
intepretace významu Smlouvy a všech dokumentů, které ji tvoří či s ní souvisí, platí následující hierarchie: 4.3.1 požadavky
stanovené příslušnými závaznými Právními předpisy mimo odst. 1.1.38.4 Smlouvy; 4.3.2 požadavky stanovené závaznými
a směrnými normami ČSN a EN; 4.3.3 Smlouva; 4.3.4 dokumenty Smlouvy v pořadí, v jakém jsou uvedeny v odst. 38.12.1
až 38.12.3 Smlouvy; 4.3.5 Nabídka Zhotovitele; 4.3.6 zavedená odborná praxe“.
49
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
dané námitky ze strany zadavatele považovat dle Úřadu za nedostatečný. Pokud navrhovatel
obecně rozporuje zadavatelem vypočtenou hodnotu jeho spotřeby elektrické energie
(i způsob jejího výpočtu), pak Úřad uvádí, že předmětem vedeného správního řízení není
posouzení hodnoty spotřeby elektrické energie ze strany zadavatele, nýbrž vybraného
dodavatele.
293. S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená
hodnota pro položku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ v Ekonomickém modelu nebyla
vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti,
a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti
v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení
s § 48 odst. 8 zákona.
Souhrnně k uvedeným položkám
294. Úřad považuje za vhodné poznamenat následující.
295. Je patrné, že navrhovatel nereálnost vybraným dodavatelem uvedených hodnot v řešených
položkách Ekonomického modelu napadal pouze obecně, a to na základě srovnání s parametry
své vlastní nabídky odrážející jeho vlastní technické řešení a se svou odkazovanou odbornou
praxí, když základní podstatou jeho argumentace byl tvrzený nesprávný výklad zadávacích
podmínek ze strany vybraného dodavatele. Úřad se však nemůže ubránit dojmu,
že navrhovatel se zřejmě v důsledku toho, že nebylo v jeho faktických možnostech postavit
svou argumentaci o nereálnosti vybraným dodavatelem uvedených hodnot na technické
argumentaci (což mu nelze klást k tíži, neboť konkrétní technické řešení vybraného dodavatele
uvedené v nabídce nezná a znát nemůže), snažil dovodit nereálnost hodnot vybraného
dodavatele mnohdy na základě takového výkladu zadávacích podmínek, který však v určitých
ohledech nedával z logiky věci a zejména při zohlednění podstaty kritéria hodnocení nabídek
smysl a který nemůže dle přesvědčení Úřadu ani svědčit dodavateli jednajícímu s přiměřeným
odborným přístupem.
296. Úřad však uvádí, že k výkladu zadávacích podmínek je třeba přistupovat racionálně
a podle jejich smyslu, a to komplexně v jejich celkovém kontextu. Byť má zadavatel povinnost
zpracovat zadávací podmínky jednoznačně a dostatečně určitě, nelze po něm požadovat,
aby zadávací dokumentaci vyhotovil do všech myslitelných podrobností a zároveň předjímal
i všechny krajní varianty možných výkladů. Zadavatel je totiž dle přesvědčení Úřadu oprávněn
počítat i s přiměřenou odbornou informovaností a znalostí dodavatelů pohybujících
se na relevantním trhu, a rovněž s jejich schopností kvalifikovaně a racionálně přistoupit
k výkladu zadávacích podmínek.
297. Dle Úřadu však zadavatel projevil maximální snahu o transparentnost výběru dodavatele,
když mu k žádosti navrhovatele poskytl Ekonomický model vyplněný vybraným dodavatelem,
na základě námitek obdržených od navrhovatele vyzval vybraného dodavatele k potvrzení
a vysvětlení hodnot uvedených v rozporovaných položkách a obsah tohoto objasnění
navrhovateli v rámci rozhodnutí o námitkách poskytl, reálnost navržených hodnot si ověřoval
ve svém vlastním provozu a o výsledcích informoval navrhovatele a rovněž si nechal zpracovat
pro účely správního řízení znalecký posudek, z něhož vyplývá, že není dán důvod vybraným
50
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
dodavatelem nabídnuté hodnoty v řešených položkách považovat za nereálné12. S ohledem
na charakter navrhovatelem vznesených námitek má tak Úřad za to, že zadavatel učinil své
povinnosti řádně odůvodnit souladnost svého postupu při výběru dodavatele se zákonem
za dost.
298. Nadto Úřad považuje za potřebné doplnit následující. Úřad opakuje, že dospěl k závěru,
že vybraný dodavatel nepostupoval při vyplnění šetřených položek Ekonomického modelu
v rozporu se zákonem, tj. že by navrhovatelem tvrzená nereálnost hodnot vybraného
dodavatele mohla být zapříčiněna nesprávným výkladem zadávacích podmínek.
Zpochybňuje-li navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí závěry znaleckého
posudku zadavatele, pak k tomu Úřad podotýká, že dle jeho přesvědčení nelze dojít ani
k tomu, že závěry znaleckého posudku zadavatele nemohou z navrhovatelem předestřených
důvodů obstát, tj. že hodnoty vybraného dodavatele nelze považovat za reálné. Navrhovatel
totiž v otázce spotřeby vody kotle a spotřeby roštnic a dalších spotřebních dílů napadá pouze
způsob jejich výpočtu použitý ve znaleckém posudku zadavatele (tj. u spotřeby vody kotle
bez započtení recyklované vody a u roštnic a dalších spotřebních dílů bez přepočtu
dle životnosti zařízení po dobu 25 let), když však – jak Úřad podrobně výše odůvodnil – takový
postup nelze považovat za odporující zadávacím podmínkám. Navrhovatel dále v otázce čisté
výroby elektrické energie napadá pouze to, že znalecký posudek zadavatele má nesprávně
hodnotu vybraného dodavatele odpovídající hodnotě LP1 porovnávat s hodnotami
„v průměrném provozním režimu“ a s hodnotami zadavatele na jím provozovaných linkách.
K tomu Úřad uvádí, že ve znaleckém posudku zadavatele je uvedeno, že danou hodnotu
vybraného dodavatele porovnává s „průměrnými hodnotami obdobných technologií
provozovanými v ČR“, nikoliv s hodnotami „v průměrném provozním režimu“. Argumentuje-li
navrhovatel (s odkazem na odborné posouzení), že nelze pro posouzení reálnosti hodnoty
vybraného dodavatele vyjít z hodnoty vlastní spotřeby zadavatele, pak k tomu Úřad uvádí,
že i pokud by vlastní spotřeba zadavatele nemohla odpovídat hodnotě uvedené vybraným
dodavatelem, nebylo by možné pouze na základě uvedeného (s ohledem na to, jak sám
navrhovatel argumentuje, že linky provozované zadavatelem nelze považovat za plně
srovnatelné s nově budovanou linkou) dojít k závěru o nereálnosti hodnoty vlastní spotřeby
elektrické energie vybraného dodavatele odpovídající jeho technologickému řešení.
Položka „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306“
299. Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky hodnotu „-„ Kč.
300. Podstatou argumentace navrhovatele k této položce je to, že nenacenění této položky
ze strany vybraného dodavatele je v rozporu se zadávacími podmínkami. Dle navrhovatele
bylo nutné vyplnit všechny položky Ekonomického modelu a bylo tedy povinností nacenit jak
základní řešení drapáku o objemu nejméně 8 m3, tak opční plnění o objemu 10 m3.
Navrhovatel je přesvědčen, že nebylo možné nabídnout rovnou opční plnění (drapák 10 m 3),
12
Ve znaleckém posudku zadavatele jsou uvedeny závěry, že hodnota spotřeby vody – kotel uvedená vybraným
dodavatelem „pro danou řešenou technologii a uvedené podmínky (…) může odpovídat reálné spotřebě technologie kotle
s ohledem na nulový odluh a recyklaci vody z jiné technologické části Díla“, dále že spotřeba roštnic v prvních dvou letech
provozu „může odpovídat (…) [obchodní tajemství] kusů za dva roky“, dále že uvedené další spotřební díly „mohou
odpovídat reálné spotřebě dílů v rámci Díla dle konkrétního technického řešení“ a dále že „pro danou řešenou technologii
a uvedené podmínky může být vlastní spotřeba okolo 1 MW reálná“.
51
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
a pokud tedy vybraný dodavatel tak učinil, fakticky dle navrhovatele nenacenil v rozporu se
zadávacími podmínkami základní plnění.
301. Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.
302. Dle čl. 3.4 Části O Zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že si „v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ
vyhrazuje změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v rozsahu definovaném v zadávací
dokumentaci, zejména v část I. zadávací dokumentace – Smlouva (text návrhu smlouvy).
Zadavatel upozorňuje, že v procesu jednání o předběžných nabídkách si vyhradil v souladu
s § 100 odst. 1 ZZVZ další změnu, a to týkající se rozsahu pojištění, a to dle vymezení v čl. 5
Části I.a Smlouva a v Části III-A.21 Opce. Uvedeným není dotčeno právo zadavatele upravit
rozsah předmětu plnění v průběhu zadávacího řízení (při zachování minimálních technických
podmínek) mj. postupem podle odst. 3.1 této zadávací dokumentace, a to například v případě
volitelných opcí k jednání nebo opcí dle položek části 1.2. „Požadované opce/…““
303. Dle čl. 5.4 návrhu smlouvy o dílo „Objednatel je oprávněn v souladu s ust. § 100 odst. 1 ZZVZ
Zhotoviteli sdělit nejpozději do 60 Dnů ode Dne účinnosti, že předmětem Díla nebude
zpracování některých či všech částí blíže specifikovaných v příloze č. A21 Opce.“
304. V čl. 6.1.1 „Jeřáby pro odpad“ Přílohy A1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Dílo bude
zahrnovat dva kompletní redundantní jeřáby na odpad (každý se 100 % kapacitou) vybavené
pro plně automatický bezobslužný provoz zajišťující celé ZEVO.“
305. V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A13 „Procesní a konstrukční data“ zadávací
dokumentace (dále jen „Příloha A13 zadávací dokumentace“) zadavatel v tabulce
„6. Procesní a konstrukční data, pomocná zařízení“ pro „Jeřáby na odpad“ stanovil v kolonce
„Velikost drapáku“, že požaduje hodnotu „Min. 8 m3“.
306. V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A21 „Opce“ zadávací dokumentace (dále jen
„Příloha A21 zadávací dokumentace“) zadavatel v čl. 6 „OPCE 6: 10 m3 drapáky pro jeřáby
pro odpad“ stanovil, že „tato opce zahrnuje dodávku automatického jeřábu odpadu
s drapákem 10 m3, přičemž je rozsahem stejná, jako dodávka automatického jeřábu 8 m3,
jehož specifikace a rozsahy dodávky jsou součástí Části III, Příloha A5 – Technická specifikace
pomocných provozů, ke změně v rámci této opce dochází pouze u velikostí jednotlivých zařízení
v důsledku navýšení objemu drapáku a časovým kalkulacím jejich cyklů. Cena za tuto opci bude
zahrnovat navýšení základní ceny dodávky v souladu s Části III, Příloha A5 – Technická
specifikace pomocných provozů, týkající se položky jeřábů pro odpad.“
307. Ve „Výzvě k podání konečné nabídky“ podepsané dne 7. 5. 2024 (dále jen „výzva k podání
nabídky“) zadavatel v čl. VI. „Požadavky na obsah konečné nabídky“ uvedl, že součástí nabídky
má být vyplněn dokument část II.D Ceny a platební podmínky, k čemuž „zadavatel upozorňuje,
že v této části musí být vyplněny všechny cenové položky, leda by výjimečně některá položka
byla z hlediska nacenění zahrnuta v jiné příbuzné položce; v takovém případě to účastník
uvede; musí být též vyplněny všechny ceny za opce, i kdyby tyto nebyly v konečném důsledku
zadavatelem požadovány; tyto ceny musí být vyplněny též v Části 0.d Závazný vzor
ekonomického modelu)“.
308. Ze zadávací dokumentace lze shrnout, že zadavatel požadoval, aby dodavatelé při návrhu
předmětu plnění, jehož součástí (i cenovou) měly být i jeřáby na odpad, použili jeřáby
s objemem drapáku min. 8 m3. Je tedy již z uvedeného zřejmé, že mohly být nabídnuty jeřáby
52
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
s drapákem o objemu 8 m3 anebo o objemu větším, tedy i např. o objemu 10 m3, přičemž bylo
volbou dodavatelů, jaký objem drapáku v rámci svého technického řešení zvolí. Současně
z žádné části zadávací dokumentace nevyplývá, že by dodavatelé nemohli v rámci svého řešení
použít jeřáby s drapákem o objemu 10 m3.
309. Dále ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel si vyhradil právo upravit předmět plnění,
a to tak, aby byl použit jeřáb s drapákem o objemu 10 m3, resp. aby došlo k navýšení objemu
drapáku jeřábu na objem 10 m3. Uvedené tedy nelze dle přesvědčení Úřadu vykládat jinak,
než že daná opce mohla dopadat pouze na situace, kdy v původním řešení byl nabídnut jeřáb
s drapákem menšího objemu než 10 m3. Nemůže tedy obstát argument navrhovatele uvedený
v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že si zadavatel formou této opce vyhradil právo
volby mezi základním a opčním plnění. Takový výklad ze zadávací dokumentace nevyplývá,
když naopak je zřejmé, že zadavatel si vyhradil právo (pakliže dodavatel nabídne v rámci svého
řešení jeřáb s drapákem s menším objemem než 10 m3) požadovat jeřáb s drapákem o objemu
10 m3. Uvedené rovněž nelze vykládat tak, že vybraný dodavatel odepřel zadavateli možnost
volby mezi základním a opčním plnění. Ze znění zadávací dokumentace totiž vyplývá pouze to,
že zadavatel si vyhradil jen právo mít možnost požadovat jeřáb s drapákem o objemu 10 m3.
310. V Ekonomickém modelu k tomu zadavatel požadoval uvést v kapitole „1. Cena Díla“,
v podkapitole „1.2 Požadované opce“, v řádku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky
pro jeřáby pro odpad – položka 306“ samostatně nabídkovou cenu tohoto opčního plnění,
tj. nabídkovou cenu pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad, přičemž v Ekonomickém modelu
bylo o této položky odkázáno na položku 306 s poznámkou, že tato hodnota má být vyplněna
dle Části II.D Ceny a platební podmínky. Zároveň ze zadávací dokumentace vyplývalo
(z Přílohy A21 zadávací dokumentace), že cena za tuto opci má zahrnovat „navýšení základní
ceny dodávky“ pro jeřáby. V dokumentu „Část II.D Ceny a platební podmínky“, jenž měl být
součástí nabídky, měla být v kapitole „5.2 Opce“ v položce č. 306 vyplněna cena odpovídající
„10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad“. Takto vyplněná hodnota řešené položky byla dále
v Ekonomickém modelu automaticky započtena do celkové výše nabídkové ceny, která pak
vstupovala do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého technického řešení pro účely
zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.
311. Z koncepce kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení,
pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo přitom zřejmé, že nabídková
cena díla v sobě zahrnuje cenu za jeřáby a že zadavatel zároveň požadoval, aby byla vyjádřena
v celkové hodnotě odpovídají situaci, že budou dodány jeřáby s drapákem o objemu 10 m3,
i pokud dodavatel zamýšlí v rámci svého technického řešení použít jeřáby s drapákem
o objemu menším. Z podstaty uvedeného bylo tedy rovněž zřejmé, že má být vyjádřen
v řešené položce cenový rozdíl mezi původním a opčním plnění.
312. Uvedené lze dle názoru Úřadu shrnout tak, že bylo možné v základním řešení nabídnout jak
jeřáb s drapákem o objemu 8 m3, tak s drapákem o objemu 10 m3. V rámci opčního plnění měl
být naceněn rozdíl mezi základním a opčním plnění, tj. nárůst ceny díla, k němuž by došlo
v důsledku toho, že by se zadavatel (pokud by dodavatel ve své nabídce v základu nabídl
drapák o objemu menším než 10 m3 - což vzhledem ke způsobu vymezení požadavku
zadavatele na objem drapáku nastat mohlo) − rozhodl požadovat drapák o objemu 10 m3.
Zároveň z žádné části zadávací dokumentace nevyplývá, že by v případě, kdy jeřáb s drapákem
53
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
o objemu 10 m3 byl nabídnut již jako základní součást nabídky, cenový rozdíl nemohl (či neměl)
být žádný, tj. odpovídat hodnotě 0 Kč.
313. Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu danou položku nevyplnil, resp. ponechal ji
s prázdnou hodnotou. Současně v dokumentu Část II.D Ceny a platební podmínky, jenž byl
součástí jeho nabídky, uvedl u položky 306 „Zahrnuto v základním rozsahu Díla“.
314. Nabídl-li vybraný dodavatel (dle své volby, když byl omezen pouze minimálním objemem
drapáku 8 m3) v rámci základního plnění jeřáb s drapákem o objemu 10 m3 (což mu zadávací
podmínky umožňovaly), pak bylo zřejmé, že nabízí již v základu totožné plnění, které zadavatel
předpokládal využít coby opční plnění, a že tedy základní cena za drapáky je totožná jako cena
drapáků uvažovaných zadavatelem v rámci opce (resp. rozdíl mezi cenou za drapáky o objemu
10 m3 v základním řešení a cenou za drapáky o objemu 10 m3 z opce je nulový).
315. Pakliže mělo být v Ekonomickém modelu u dané položky vyplněno pouze cenové navýšení
základní ceny dodávky v důsledku využití opce (tj. rozdíl mezi drapákem o objemu 10 m3
a drapákem s nižším objemem), pak nelze způsob vyplnění dané položky ze strany vybraného
dodavatele (když žádné navýšení nevyčíslil, resp. tuto položku ponechal prázdnou,
k čemuž pro objasnění u položky č. 306 v Části II.D Ceny a platební podmínky vysvětlil, že 10 m3
drapáky pro jeřáby pro odpad „Zahrnuto v základním rozsahu Díla“) za odporující zadávacím
podmínkám.
316. Byť tedy vybraný dodavatel řešenou položku nevyplnil, bylo z popsaných skutečností
jednoznačné, že toto nevyplnění z podstaty věci vyjadřuje hodnotu „0 Kč“, přičemž z jeho
nabídky jasně vyplývalo, z jakého důvodu k takovému způsobu vyplnění řešené položky
přistoupil.
317. Daný způsob vyplnění položky nelze dle názoru Úřadu vnímat ani jako porušení pokynu
zadavatele plynoucího z výzvy k podání nabídky, že je nutné vyplnit všechny cenové položky.
Jak zde totiž zadavatel uvedl, měly být oceněny všechny položky s výjimkou situací,
kdy by některá položka byla již zahrnuta v jiné příbuzné položce, což zadavatel požadoval
sdělit. Uvedl-li k tomu zadavatel dále, že musí být vyplněny i všechny ceny za opce,
i pokud by ve výsledku nebyly zadavatelem požadovány, nelze uvedené z logiky věci vykládat
tak, že v případě opcí měly být vyplněny všechny položky, i pokud již byly zahrnuty v jiné
položce a pokud toto dodavatel zadavateli výslovně sdělil.
318. Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky
pro jeřáby pro odpad – položka 306“ Ekonomického modelu uvedl hodnotu (resp. danou
položku nevyplnil), která odráží navýšení ceny za drapák nabízený v jeho technickém řešení
oproti dodávce za drapák o objemu 10 m3 uvažovaný zadavatelem v rámci opce, tj. nulovou
hodnotu, když zároveň z jeho nabídky bylo zřejmé, že daná situace odráží to, že v rámci
základního i opčního plnění nabízí totožný typ drapáku, nelze dovozovat, že zadavatel jednal
v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu
nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám.
319. K argumentaci navrhovatele obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí,
že pakliže zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že vybraný dodavatel „z opatrnosti
a aby bylo patrno, že zde aplikuje zadávacími podmínkami povolený postup, patrně uvedl,
že plnění je obsaženo v základním rozsahu díla“, pak není s ohledem na použití slova „patrně“
54
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
zřejmé, zda vybraný dodavatel skutečně ve své nabídce opční plnění zahrnul již do základního
rozsahu díla, Úřad pouze podotýká následující. Z konstrukce zadavatelem použité věty je
nepochybné, že slovo „patrně“ bylo použito ve vztahu ke snaze o zdůvodnění takového
postupu vybraného dodavatele, a nevázalo se na to, zda vybraný dodavatel uvedl či neuvedl,
že opční plnění je obsaženo v základním rozsahu dílu. Pro vyloučení všech pochybností
navrhovatele však Úřad uvádí, že takový odkaz v nabídce vybraného dodavatele na příslušném
místě obsažen byl, jak již bylo uvedeno v popisu obsahu dokumentace o zadávacím řízení.
320. S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená
hodnota pro položku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad –
položka 306“ v Ekonomickém modelu nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami,
a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti
v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.
Závěr
321. Úřad proto ve věci návrhu navrhovatele v části týkající se tvrzeného nezákonného výběru
dodavatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody
pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto
rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad
proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno
2. Mgr. Jan Zahradníček, advokát, craft legal – advokátní kancelář s.r.o., Nekázanka 880/11,
110 00 Praha,
3. JUDr. Roman Kramařík, Ph.D., advokát, JŠK, advokátní kancelář, s.r.o., Ovocný trh 573/12,
110 00 Praha
55
Č.j.: ÚOHS-32855/2025/500
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
56