(tepelná energie) a částka 115,50 Kč (odpad). Nájemní smlouvy byly uzavřeny na 60 měsíců,
z čehož bylo 39 měsíců plněno dle původních znění smluv, pro zbývajících 21 měsíců byly
uzavřeny dodatky ke slevě z nájmu, kterými byla nájemcům poskytnuta nejdříve sleva na
nájmu z důvodu pandemie covidu-19 pro období 1. 4. 2020 – 30. 9. 2020, na kterou navázala
druhá sleva na nájmu s účinností od 1. 10. 2020 do 31. 12. 202125. Z předmětných dodatků
vyplývá, že obratové nájemné je účtováno v případě, že výše obratového nájemného překročí
výši základního nájemného. Obratové nájemné je určeno jako součin počtu vjezdů vozidel
taxislužby a výše sazby určené v závislosti na hodnotě PAX26.
155. Úřad k výše uvedeným skutečnostem uvádí, že nepředvídanost potřeby změn je nutné
posuzovat i z pohledu „náležité péče“ zadavatele, což je mj. dovozováno z odstavce 109
preambule směrnice č. 2014/24/EU, jak již bylo zmíněno výše v odůvodnění tohoto
rozhodnutí. Při výkladu pojmu „náležité péče“ je tedy nutné přihlížet ke konkrétním
okolnostem, zejména pokud plnění veřejné zakázky pokrývá delší časový úsek.
156. Jednou z nepředvídaných okolností je jistě i pandemie covidu-19, neboť k uzavření nájemních
smluv došlo v roce 2016 a k propuknutí celosvětové pandemie covid-19 až v roce 2019.
Obviněný nemohl v době uzavření nájemních smluv počítat s tím, že v budoucnu nastane
situace, kdy se vlády velkého počtu zemí uchýlí k opatřením, která omezí pohyb osob mimo
22
srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 153/2019-73 ze dne 8. 8. 2019
V průběhu plnění došlo k navýšení nájemného o inflaci, jak vyplývá z podkladů předložených obviněným v průběhu
správního řízení.
24
dtto
25
Z podkladů, které Úřad v rámci vedeného správního řízení obdržel, vyplývá, že do konce října 2022 nebylo dosaženo
Bodu zlomu (po jeho dosažení se ukončují slevy na nájmu).
26
Hodnota PAX vyjadřuje počet odbavených cestujících na letišti za příslušné období uvedené v nájemní smlouvě.
23
36
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
jiné i v mezinárodní letecké dopravě, a dojde k velmi rychlému a razantnímu poklesu osob
využívajících tuto formu přepravy na naprosté minimum.
157. Z pohledu Úřadu je v daném případě evidentní, že nedošlo ke změně celkové povahy veřejné
zakázky (koncese), když byl i po provedení předmětných změn zachován účel původních
nájemních smluv, a to zajištění taxislužby coby nezbytné součásti komplexu poskytovaných
služeb obviněnému, sloužící k zajištění fungování mezinárodního letiště.
158. Z ustanovení § 222 odst. 6 (s aplikací limitů stanovených v odst. 9 uvedeného ustanovení)
zákona dále vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se
nepovažuje taková změna, jejíž hodnota nepřesahuje 50 % (resp. 30 %) původní hodnoty
závazku. Úřad opětovně uvádí, že vychází z toho, že původní hodnotou závazku se v šetřeném
případě rozumí celkový obrat bez DPH společnost Taxi Praha s.r.o., resp. FIX, spol. s.r.o.
za celou dobu trvání koncese, tj. nájemních smluv.
159. Celková hodnota změny (na základě dodatků ke slevě z nájmu), resp. její výpočet, má podle
§ 222 odst. 9 zákona vycházet z původní hodnoty závazku (v případě koncese se jí rozumí obrat
dodavatele, nikoliv pouze cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku) upravená v souladu
s ustanoveními o změně ceny (Úřad zohlednil navýšení základního nájemného z důvodu
promítnutí inflace27). Dále podle § 222 odst. 9 zákona platí, že cenový nárůst související se
změnami podle odstavců 5 a 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které
nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30 % původní hodnoty závazku. Jak
již bylo Úřadem popsáno výše, v případě koncese je nutné nahlížet na změny reverzním
způsobem (v posuzovaném případě je soutěžena co nejvyšší cena nájemného, které má
zadavatel získat od koncesionářů), tj. posuzuje se hodnota, o kterou poklesl zadavateli příjem
z nájemného. Hodnota změny závazku tedy spočívá v poměru poskytnuté slevy a původní
hodnoty závazku. Původní hodnotu smlouvy, kterou představuje obrat dodavatele (tj.
nájemců) za dobu trvání smlouvy (nájemních smluv), v posuzovaném případě obviněný určil
tak, že tento představuje součin skutečného počtu jízd a průměrné výše jízdného (od
1. 1. 2017 ve výši 537 Kč bez DPH a po navýšení regulované ceny taxislužby od 1. 2. 2020 do
31. 12. 2021 ve výši 619 Kč bez DPH). Na základě obviněným předložených podkladů tedy Úřad
dospěl k závěru, že hodnota nájemní smlouvy 1 za dobu jejího trvání činí [obchodní tajemství:
částka] Kč bez DPH a hodnota nájemní smlouvy 2 za dobu jejího trvání činí [obchodní
tajemství: částka] Kč bez DPH. Hodnota změny závazku je stanovena součtem úlev na
nájemném za období trvání původní smlouvy, přičemž poskytnuté slevy jsou vypočteny na
základě rozdílu mezi původně (před účinností změny) stanoveným nájemným (tj. 4 128 804,3
Kč bez DPH v souvislosti s nájemní smlouvou 1 a 4 128 803,3 Kč bez DPH v souvislosti s nájemní
smlouvou 228) a následně účtovaným nájemným (tj. součet obratového nájemného,
základního nájemného a ostatních položek nájemného). Na základě právě uvedeného změna
závazku na základě dodatku ke slevě z nájmu 1 činí [obchodní tajemství: částka] Kč bez DPH a
změna závazku na základě dodatku ke slevě z nájmu 2 činí [obchodní tajemství: částka] Kč bez
DPH. Z uvedeného vyplývá, že hodnota změny závazku z nájemní smlouvy 1 na základě
dodatku ke slevě z nájmu 1 je [obchodní tajemství: číselná hodnota] % a hodnota změny
závazku z nájemní smlouvy 2 na základě dodatku ke slevě z nájmu 2 je [obchodní tajemství:
27
28
Možnost zvýšit nájemné o průměrnou výši inflace vyplývá z odst. 2.8 čl. 2. „Nájem“ nájemních smluv
V roce 2020 činilo nájemné vyšší částku než v době uzavření nájemních smluv z důvodu zohlednění inflace.
37
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
číselná hodnota] %. Úřad má tedy za to, že uvedené limity v odst. 6 i odst. 9 ustanovení § 222
zákona, tj. 50 % a 30 % nebyly ze strany obviněného prostřednictvím provedených změn
dosaženy.
160. V návaznosti na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že obviněný uzavřením dodatku ke slevě
z nájmu 1 neporušil ustanovení § 222 odst. 1 zákona, neboť provedenou změnu nájemní
smlouvy 1 (změna výše nájemného) lze považovat za změnu nepodstatnou ve smyslu § 222
odst. 6 zákona (s aplikací limitů stanovených v odst. 9 uvedeného ustanovení), jelikož změna
vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
neměnila celkovou povahu koncese a současně nebyly překročeny limity uvedené v odst. 6 a
odst. 9 ustanovení § 222 zákona.
161. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu k této části předmětu vedeného
správního řízení neshledal důvody pro uložení sankce, a proto Úřad rozhodl o zastavení
správního řízení podle § 257 písm. f) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
rozhodnutí.
162. Současně v návaznosti na výše uvedené závěry dále Úřad uvádí, že obviněný uzavřením
dodatku ke slevě z nájmu 2 neporušil ustanovení § 222 odst. 1 zákona, neboť provedenou
změnu nájemní smlouvy 2 (změna výše nájemného) lze považovat za změnu nepodstatnou ve
smyslu § 222 odst. 6 zákona (s aplikací limitů stanovených v odst. 9 uvedeného ustanovení),
jelikož změna vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl
předvídat, neměnila celkovou povahu koncese a současně nebyly překročeny limity uvedené
v odst. 6 a odst. 9 ustanovení § 222 zákona.
163. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu k této části předmětu vedeného
správního řízení neshledal důvody pro uložení sankce, a proto Úřad rozhodl o zastavení
správního řízení podle § 257 písm. f) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto
rozhodnutí.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty
164. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení
pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v)
přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
Jedná se o pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích, který je tvořen dvěma
dílčími útoky.
165. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti
za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
166. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5
zákona činí 5 let.
167. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího
přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.
168. V daném případě byly oba dílčí útoky přestupku spáchány ve stejný den, a to uzavřením
dodatků k prodloužení nájemních smluv. Ke spáchání pokračování v přestupku (k poslednímu
dílčímu útoku) uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo tedy dne 22. 12. 2021.
38
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula
a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
169. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil pokračování
v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 268 odst. 3 písm. a)
zákona se za přestupek uloží pokuta 5 % z předpokládané hodnoty koncese nebo do
20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit.
170. Předpokládaná hodnota koncese, kterou představoval závazek z nájemní smlouvy 1, nebyla
obviněným původně stanovena, přesto během správního řízení Úřad ze strany obviněného
obdržel podklady, ze kterých vyplývá, že původní hodnota závazku, tj. zároveň předpokládaná
hodnota koncese v případě nájemní smlouvy 1 do doby uzavření dodatku ke slevě z nájmu
1 činí [obchodní tajemství: částka] Kč bez DPH29 (výpočet viz výše, přičemž je reflektována i
doba trvání dodatku ke slevě z nájmu 1, neboť prodloužením plnění nájemní smlouvy 1 dále
vzrostla předpokládaná hodnota původní koncese), přičemž 5 % z této hodnoty je po
zaokrouhlení [obchodní tajemství: částka] Kč bez DPH.
171. Předpokládaná hodnota koncese, kterou představoval závazek z nájemní smlouvy 2 nebyla
obviněným původně stanovena, přesto během správního řízení Úřad ze strany obviněného
obdržel podklady (vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení), ze kterých vyplývá, že
původní hodnota závazku, tj. současně předpokládaná hodnota koncese v případě nájemní
smlouvy 2 do doby uzavření dodatku ke slevě z nájmu 2 činí [obchodní tajemství: částka] Kč
bez DPH30 (k výpočtu viz výše, přičemž je reflektována i doba trvání dodatku ke slevě z nájmu
2, neboť prodloužením plnění nájemní smlouvy 2 dále vzrostla předpokládaná hodnota
původní koncese), přičemž 5 % z této hodnoty je po zaokrouhlení [obchodní tajemství: částka]
Kč bez DPH.
172. Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze uložit
správní trest pokuty ve výši do [obchodní tajemství: částka] Kč (5 % z předpokládané hodnoty
koncese za oba dílčí útoky).
173. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout
k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při
stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona
o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě
Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím
okolnostem a k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti
zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při
dokončení tohoto jednání. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného
přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je
možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.
174. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem
zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích
29
30
Tato částka vyplývá rovněž z tvrzení obviněného (viz str. 12 vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení)
dtto
39
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného
ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
175. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň
společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění
znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním
kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení
právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je
proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly
intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
176. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku se proto Úřad zabýval intenzitou narušení
objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný
zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento
právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání
veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek, jelikož jak vyplývá z konstantní
judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské
soutěže je dosahován cíl a smysl úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivní vynakládání
veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti,
efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje
především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných
prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního
prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs
20/2008), je třeba jednání zadavatele, které zcela vyloučí hospodářskou soutěž, označit za
jedno z typově vůbec nejzávažnějších, blížících se situaci úplné ignorace zákona. V šetřeném
případě byl konkrétním jednáním obviněného, spočívajícím v uzavření dodatků k prodloužení
nájemních smluv, ačkoliv pro tento krok zadavatele nebyly splněny zákonné podmínky, tento
právem chráněný zájem ze strany obviněného nejen narušen, ale zcela popřen.
177. Z hlediska následků přestupku nezbývá Úřadu než konstatovat, že tím, že obviněný umožnil
podstatnou změnu závazku ze smlouvy bez provedení nového zadávacího řízení, se dopustil
jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon
a nezadal plnění vyplývající z uzavření dodatků k prodloužení nájemních smluv v některém z v
úvahu připadajících druhů zadávacích řízení stanovených v § 3 zákona. Obviněný tak svým
postupem neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů, a naprosto tak vyloučil
soutěžní prostředí o uvedené plnění. Jednání obviněného tak lze v šetřeném případě označit
za typově jedno z vůbec nejzávažnějších. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům
spáchání přestupku. V daném případě spáchaný přestupek způsobil, že nájemci nebyli
vystaveni žádné konkurenci, neboť uzavření dodatků k prodloužení nájemních smluv proběhlo
bez provedení zadávacího řízení. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je
zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže. Obviněným
tvrzená realizace výběrového řízení, které předcházelo uzavření nájemních smluv, nemůže
zhojit nezákonnost postupu zadavatele, může však představovat polehčující okolnost v tom
smyslu, že alespoň některým dodavatelům nemusela být upřena možnost soutěžit o koncesi,
tj. jistá míra hospodářské soutěže při uzavírání původních nájemních smluv byla přítomna.
Nicméně za situace, kdy nezákonnost postupu obviněného není shledána v samotném
40
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
uzavření nájemních smluv (spočívala v uzavření dodatků k prodloužení nájemních smluv),
nepřikládá Úřad této okolnosti zásadní relevanci.
178. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje,
že posoudil způsob spáchání přestupku, jeho následky a intenzitu těchto následků, a dále
okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy
závažnosti) označuje Úřad jako velmi vážný, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněného
mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního
soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro
obviněného nabídku nejvhodnější.
179. Při úvaze o určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu jako polehčující okolnost, že z jednání
obviněného v průběhu šetření podnětu týkajícího se problematiky podstatných změn
uzavřených dodatků byla patrná jednoznačná snaha o poskytnutí maximálně možné
součinnosti, když obviněný nad rámec požadovaných podkladů zhotovil a zaslal Úřadu několik
přehledně zpracovaných tabulek týkajících se přehledu obratů nájemců, výpočtu nájemních
smluv, pomocných kalkulací atd., čímž ve značné míře zpřehlednil detaily uzavřených
nájemních smluv i následných dodatků a značným způsobem zjednodušil průběh šetření
podnětu a následného správního řízení a umožnil tak řádné prošetření věci.
180. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné přitěžující okolnosti.
181. Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že
k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za
přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto
jednání.
182. Při určení výše pokuty obviněnému Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť
vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom
smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy z roku 2021
(jež je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci
obviněného) vyplývá, že čistý obrat obviněného byl ve výši 3 232 629 000 Kč. S ohledem na
právě uvedené nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující
ekonomickou podstatu obviněného (a v tom smyslu za nespravedlivou).
183. Na výše uvedené skutečnosti, tj. přihlédnutí ke všem polehčujícím okolnostem a k celkové
společenské škodlivosti jednání odkazuje Úřad i v kontextu argumentu obviněného, aby mu
pokuta nebyla uložena vůbec či pouze v symbolické výši.
184. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není
v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní
rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu
(dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62 popřípadě rozsudek NSS ze dne
16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud
dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní
i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut
vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve
správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního
trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty,
41
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již
Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–
67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné a to v omezeném rozsahu,
pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad
k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je
veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh
»je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro
některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento
rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry,
F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck,
Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu
není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční
zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
185. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu
s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku
dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
186. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl
s právě projednávanými přestupky v souběhu, za který by mu byla uložena sankce.
187. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu
stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci
represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci
preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se
zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce
právní odpovědnosti.
188. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
189. Pokuta uložená ve výroku IV. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený
u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO
obviněného.
K výroku V. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
190. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku,
kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok
o náhradě nákladů řízení.
191. Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán
vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí
o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění
podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
192. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje,
musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
193. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení
paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle
42
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí
právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů
a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů
řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví,
že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní
povinnosti, činí 1 000 Kč.
194. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru,
že se obviněný dopustil pokračování v přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením
právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů
řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku
V. tohoto rozhodnutí.
195. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000530.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva
podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
43
Č.j.: ÚOHS-06398/2023/500
Obdrží
Letiště Praha, a. s., K letišti 1019/6, Ruzyně, 161 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
44