199. Dle Úřadu je tak nutné považovat šetřenou veřejnou zakázku s ohledem na dovozený její
základní účel za veřejnou zakázku na služby.
200. Pokud argumentace zadavatele směřuje k tomu, že předmětem veřejné zakázky nejsou vlastní
geologické služby, nýbrž pouze vyhloubení vrtů vč. jen doplňkových služeb sloužících pro účely
až samostatně prováděných geologických služeb, a tedy že konečným účelem dané veřejné
zakázky je pouze realizace vrtů, pak k tomu Úřad uvádí následující.
201. Obecně k charakteru a významu geologických průzkumů Úřad uvádí, že jak lze zjistit z veřejně
dostupných zdrojů19, geologické průzkumy pro stavební účely zahrnují komplexní inženýrskogeologické, hydrogeologické a geofyzikální průzkumy k posouzení vlastností geologického
prostředí ve vztahu k plánované výstavbě, zejména z hlediska fyzikálně-mechanických
vlastností horninového prostředí a jeho vhodnosti pro posuzovaný záměr, na jehož základě
lze efektivně navrhnout základové konstrukce v souladu s ověřenou geologickou stavbou.
Standardní součástí geologických průzkumů je zpracování projektu geologických průzkumů,
realizace vrtů, odběry vzorků, polní zkoušky, geofyzikální práce, laboratorní práce, geodetické
práce, hydrogeologické práce a zpracování závěrečných zpráv dokumentujících průběh
a výsledky provedených geologických činností ve vztahu k jejich cíli. Základním účelem
provádění geologických průzkumů je tedy souhrnné zjištění a zaznamenání geologických
poměrů dané lokality pro potřeby navržení optimálního stavebního řešení zamýšlené stavby.
202. Dle zjištění Úřadu lze dojít k závěru, že na relevantním trhu existuje minimálně 10 subjektů20
(dodavatelů či sdružení dodavatelů), kteří poskytují komplexní geologické průzkumy jako
celek, tj. včetně všech jejich výše popsaných součástí.
203. Rovněž nelze považovat za neobvyklou praxi zadavatelů poptávat komplexní geologické
průzkumy, tj. zpracování projektu, realizace průzkumů a zpracování závěrečné zprávy
(viz např. odkazy na veřejné zakázky, na něž v návrhu odkazuje navrhovatel),
přičemž geologické průzkumy se skládají z etapy projekční a následně etapy realizační,
která zahrnuje vlastní terénní práce vč. vyhloubení vrtů a odborné činnosti.
204. Lze tedy obecně shrnout, že na relevantním trhu je běžnou praxí nabízenou dodavateli
i poptávanou zadavateli poptávat v souvislosti s plánovanými stavbami komplexní geologické
průzkumy s cílem prověřit vlastnosti geologického prostředí, jejichž výstupy jsou následně
využity pro další kroky pro plánování zamýšlené výstavby.
205. Úřad podpůrně poznamenává, že z veřejných zakázek jiných zadavatelů, na něž v návrhu
odkazuje navrhovatel, skutečně vyplývá, že komplexní geologické průzkumy popsaného
19
viz např. https://www.geoeko.cz/geologicke-sluzby-geologicky-pruzkum.html, http://www.geotec-gs.cz/12/oborycinnosti/14/geologicky-pruzkum aj.
20
viz rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0195/2023/VZ, č. j. ÚOHS-31676/2023/500, ze dne 23. 8. 2023
37
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
charakteru jsou standardně zadávány jako veřejné zakázky na služby (s hlavním CPV kódem
71351 „Geologický, geofyzikální a jiný vědecký průzkum“). K tomu Úřad poznamenává, že má
za to, že veřejné zakázky jiných zadavatelů na stavební práce („Vrtání vývrtů a instalace
pramencových, obdobných kotev a svorníků, vrtání ostatních vrtů pro zajištění bezpečnosti
a provozu uhelného dolu včetně souvisejících prací 2023-2025“ s CPV kódem 45254000
„Stavební úpravy pro důlní činnosti a výrobu“ patřící do skupiny 4525 „Stavební úpravy
továrny, důlní činnost, průmyslovou výrobu a budovy sloužící ropnému a plynárenskému
průmyslu“; a „JMK – zjištění skladby vozovek – provedení odvrtů AHV a DGN konstrukce
vozovky – doplnění diagnostického průzkumu vozovky“), na něž ve svém vyjádření k návrhu
odkazuje zadavatel, nelze považovat pro sledovaný účel za odpovídající předmětu řešené
veřejné zakázky (v řešeném případě nejde o vrty uhelných dolů ani o stavbu vozovky).
Úřad pouze podotýká, že ostatní veřejné zakázky na stavební práce, na něž ve svém vyjádření
k návrhu odkazuje zadavatel, byly zadávány zadavatelem DB Netz AG, Německo, tj. německým
protějškem zadavatele, s nímž zadavatel, jak sám uvádí, postupuje ve většině veřejných
zakázek zadávaných v souvislosti s výstavbou projektu, jehož je řešená veřejná zakázka
součástí, v rámci společného zadávání, tj. nejde na tyto veřejné zakázky podpůrně pohlížet
jako na zakázky zcela jiných zadavatelů v jiných veřejných zakázkách.
206. V této souvislosti Úřad podotýká, že dle jeho zjištění i sám zadavatel realizoval např. v roce
2022 veřejnou zakázku „Diagnostika nestabilních úseků železničního spodku“21, v jejímž rámci
poptával zpracování projektu inženýrsko-geologických průzkumů i samotnou realizaci
inženýrsko-geologického průzkumu vč. závěrečné zprávy, tj. komplexních geologických
průzkumů, přičemž zadával tuto veřejnou zakázku jakožto veřejnou zakázku na služby.
207. Uvedená zjištění potvrzuje i to, že jak zadavatel sám uvedl, v souvislosti s připravovanou
výstavbou nového železničního spojení Drážďany – Praha původně připravoval veřejnou
zakázku na služby „Geologické průzkumy pro stavbu »VRT Drážďany – Praha, RS 4, úsek Ústí
nad Labem – státní hranice ČR/SRN«“22 (dále i jen „zamýšlená veřejná zakázka na geologické
průzkumy pro stavbu“), s předmětem „vypracování projektu, provedení a vyhodnocení
průzkumných geologických prací zahrnujících podrobný inženýrskogeologický průzkum (…)
a související hydrogeologický a geofyzikální průzkum, a to včetně všech technických prací
(vrtné práce, terénní a laboratorní zkoušky, povrchová geofyzika apod.), v lokalitě plánované
vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN,
a to jak pro povrchovou část trasy (…), tak pro tunelovou část trasy (…). Předmětem veřejné
zakázky je rovněž pro zadavatelem vymezený úsek vypracování projektu, provedení
a vyhodnocení podrobného hydrogeologického průzkumu (…).“ Je tedy zřejmé, že zadavatel
v souladu s obvyklou praxí identifikoval potřebu zajistit komplexní geologické průzkumy
(tj. vypracování projektů, provedení vrtných prací i provedení a vyhodnocení průzkumů)
pro určený úsek plánované stavby nového železničního spojení, a to za účelem získání
odborných posudků, resp. závěrečných zpráv coby nezbytných podkladů pro možnost
zpracování stavebního projektu zamýšlené železniční stavby, přičemž tuto veřejnou zakázku
21
Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných
zakázek dne 7. 11. 2022 pod ev. č. Z2022-045116, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie
dne 8. 11. 2022 pod. ev. č. 2022/S 215-618808, ve znění pozdějších oprav.
22
viz https://zakazky.spravazeleznic.cz/contract_display_10402.html
38
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
(jež obsahovala i vyhloubení vrtů a poskytnutí odborných služeb souvisejících s geologickými
průzkumy) z hlediska jejího druhu označil za veřejnou zakázku na služby.
208. Zadavatel však dále uvedl, že v souvislosti s přípravou této veřejné zakázky realizoval PTK,
na jejichž základě dle svého tvrzení v návaznosti na doporučení jejich účastníků rozhodl o tom,
že provedení geologických průzkumů rozdělí na 2 samostatné části, tj.
a) na část zahrnující rešeršní práce, povrchovou geofyziku a projekt geologických
a hydrogeologických prací − na tuto část vypsal veřejnou zakázku na geologické služby,
jež byla zadávána jako podlimitní sektorová veřejná zakázka mimo režim zákona
na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 4. 2022. Předmětem této veřejné zakázky byl
„výkon geologické služby, tj. vypracování projektu, sled, řízení a vyhodnocení geologických
prací pro tunelovou část trasy (…), včetně provedení povrchové geofyziky (…) a včetně
hydrogeologického průzkumu vodních zdrojů (…).“ Zadavatel obdržel celkem 3 nabídky,
a to od dodavatele AZ GEO, s.r.o., od dodavatele GeoTec-GS, a.s. a od dodavatele
SG Geotechnika a.s., přičemž dne 24. 8. 2022 uzavřel smlouvu o dílo23 s dodavatelem
AZ GEO, s.r.o. (resp. se sdružením „Krutul – A – C – M RS4 Činnost geologické služby“,
jehož vedoucím účastníkem byl dodavatel AZ GEO s.r.o.).
b) na část zahrnující realizaci dle zpracovaných projektů (tj. šetřená veřejná zakázka).
209. Z vyjádření zadavatele přitom plyne, že obsahově i po PTK bez změny nadále požadoval
původně plánovaný celkový předmět plnění zamýšlené veřejné zakázky na geologické
průzkumy pro stavbu (1 - vypracování projektu inženýrsko-geologického průzkumu a projektu
hydrogeologického průzkumu, 2 – výkon sledu a řízení technických, terénních a laboratorních
prací prováděných dodavatelem šetřené veřejné zakázky, 3 – vyhodnocení inženýrskogeologického průzkumu a hydrogeologického průzkumu vodních zdrojů a vypracování
závěrečných zpráv s dokladovou přílohou, 4 – fyzická realizace a provedení terénních prací –
tzn. realizace vrtných prací vč. vystrojení vrtů, vyčistění vrtů a jejich případná likvidace,
realizace inženýrskogeologických, karotážních a hydrogeologických zkoušek, měření a dalších
terénních a technických prací dle projektu inženýrsko-geologického průzkumu a projektu
hydrogeologického průzkumu a dle pokynů geologické služby), pouze jej v plném rozsahu
rozdělil mezi veřejnou zakázku na geologické služby (body 1 -3), kterou nadále považoval
za zakázky na služby, a mezi šetřenou veřejnou zakázku (bod 4), kterou považoval za zakázku
na stavební práce. Je přitom zřejmé, že původně zamýšlenou veřejnou zakázku na geologické
průzkumy pro stavbu nebylo možné rozdělit přesně na „ryzí“ stavební práce a „ryzí“ služby,
pročež zadavatel do veřejné zakázky na stavební práce zaměřené na vyhloubení vrtů zařadil
rovněž provedení inženýrskogeologických, karotážních a hydrogeologických zkoušek, měření
atd., tj. odborných služeb.
210. Zadavatel tedy i nadále poptával bez změny totožný celkový předmět plnění, když jej pouze
pro účely zadání rozdělil na 2 samostatné veřejné zakázky (v souhrnu plně pokrývající celkový
předmět původně zamýšlené veřejné zakázky), a lze tedy dle Úřadu vycházet i z toho, že se ani
tímto krokem nemohl změnit jeho celkový původní záměr zajistit dostatečné podklady
potřebné pro rozhodnutí o způsobu ražby tunelu a možnost zpracování projektu železniční
stavby.
23
viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/21444351?backlink=5ps5i
39
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
211. Zadavatel uvedl, že jediný důvod pro takové rozdělení původně zamýšlené veřejné zakázky
na geologické průzkumy pro stavbu na samostatné zadávání geologických služeb a samostatné
zadávání vyhloubení vrtů vyplynul z PTK. Zadavatel tvrdí, že výsledkem PTK bylo doporučení
jejich účastníků, aby „nedocházelo k podjatosti autorského dozoru“, tedy aby dodavatel,
který vypracuje projekty geologických průzkumů, byl rozdílný od dodavatele provádějícího
realizaci a nemohl tak kontrolovat „sám sebe“. Dále zadavatel uvedl, že výsledkem PTK bylo
zjištění, že rozdělení průzkumů na dvě samostatné části je vhodné i s ohledem na odlišný
okruh dodavatelů. Jiné důvody pro oddělení vrtných prací od původně zamýšlené veřejné
zakázky na geologické průzkumy pro stavbu zadavatel Úřadu nesdělil.
212. Úřad k tomu uvádí, že z podkladů poskytnutých zadavatelem týkajících se PTK v souvislosti
s přípravou zamýšlené veřejné zakázky na geologické průzkumy pro stavbu, jichž se účastnilo
9 dodavatelů působících na relevantním trhu, lze zjistit následující. V rámci PTK byla vedena
diskuse o „Zvláštních technických podmínkách veřejné zakázky“, jež nebyly zadavatelem
Úřadu poskytnuty, a v souvislosti s nimiž se opakovaně také účastníci PTK vyjadřovali v tom
smyslu, že zamýšlený předmět plnění veřejné zakázky není dostatečně konkrétně popsaný
a srozumitelný. Z odpovědi jednoho účastníka PTK vyplynulo, že dle jeho názoru „způsob
zadání veřejné zakázky, kdy je zhotovitel současně autorem projektu průzkumu a jeho
realizátorem, považujeme za nevhodný a rizikový pro zadavatele. Riziko spatřujeme
např. v možné podjatosti autorského dozoru (autor projektu průzkumu by dozoroval
při realizaci průzkumu sám sebe). Doporučujeme zadavateli oddělit obě činnosti, tzn. nejprve
vybrat zhotovitele projektu průzkumu (který následně bude plnit funkci autorského dozoru)
a až potom vybrat zhotovitele samotného průzkumu (na základě jasně daného projektu
průzkumu a rozsahu prací). Tato praxe je obvyklá např. u silničních liniových staveb.“
Další účastník PTK uvedl, že „ideálním postupem by bylo rozdělit zadání veřejné zakázky
na 1. etapu zahrnující rešeršní práce, povrchovou geofyziku a projekt geologických prací,
2. etapu zahrnující IGP a HGP dle projektu a vyhodnocení“, a to z důvodu „rizika neadekvátního
odhadu rozsahu prací“. Současně však další účastník PTK uvedl, že „předmět veřejné zakázky
je sice výjimečný svým rozsahem, ale jinak se v zásadě jedná o běžné a standardní činnosti“.
213. Především považuje Úřad za podstatné zdůraznit, že zadavatel je povinen při zadávání
veřejných zakázek dodržovat zákon a nemůže přenášet odpovědnost za správnost svého
postupu na žádné jiné subjekty či se dovolávat „doporučení“ třetích stran, tedy za způsob
zadání veřejné zakázky je odpovědný pouze zadavatel.
214. Pakliže se zadavatel dovolává toho, že na základě informací od účastníků PTK rozdělil
geologické průzkumy na dvě části, pak k tomu Úřadu považuje za nutné uvést i následující
skutečnosti.
215. Především je patrné, že účastníci PTK neměli k dispozici (na rozdíl od zadavatele) veškeré
kompletní informace týkající se realizace zamýšleného projektu, na základě čehož sám
zadavatel zaznamenal v protokolu z PTK, že „při nedostatečném popisu předmětu plnění
nemusí být odpovědi dodavatelů (…) přesné/relevantní“. Už na základě uvedeného tak nebylo
na místě dle názoru Úřadu považovat připomínky účastníků PTK za plně relevantní.
216. Navíc však Úřad akcentuje, že PTK se účastnilo celkem 9 dodavatelů (když zadavatel u žádného
z nich jeho odborné znalosti nezpochybňuje). Pouze 2 z nich vyjádřili „doporučení“
(resp. „ideální postup“), tj. nikoliv nezbytnost, pro rozdělení průzkumů na 2 části
40
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
(resp. „etapy“). Pouze jeden z těchto dodavatelů tento názor odůvodnil možností zajištění
objektivního autorského dozoru, k čemuž poznamenal, že taková praxe je běžná u silničních
liniových staveb. Uvedený názor však lze skutečně vnímat pouze jako „doporučení“,
když uvedený dodavatel (a návazně ve vyjádření k návrhu či v dalších vyjádřeních ani
zadavatel) nesdělil konkrétní relevantní důvod (např. odkaz na příslušné právní předpisy),
z něhož by bylo možné dovodit, že autorský dozor je nutné skutečně takovým způsobem
zajistit. Nadto Úřad podotýká, že i pokud by uvedená praxe byla obvyklá u silničních liniových
staveb, v šetřené veřejné zakázce o takovou stavbu nejde a je zřejmé, že mezi silničními
liniovými stavbami a železničními stavbami s ražbou tunelu mohou existovat značná specifika,
na jejichž základě nelze automaticky přejímat postupy při realizaci silničních liniových staveb
na železniční stavbu s ražbou tunelu. Další z dodavatelů rovněž vyjádřil pouze návrh
na rozdělení předmětu plnění na 2 etapy, a to bez odkazu na zdroj, z něhož by nutnost
takového postupu bylo možné dovodit, avšak z důvodu rizika neadekvátního odhadu rozsahu
prací, nikoliv z důvodu autorského dozoru. Ostatních 7 dodavatelů nutnost rozdělení
nevyjádřilo, když naopak 1 z nich přímo uvedl, že jde v zásadě o standardní činnosti,
byť výjimečného rozsahu.
217. Dle názoru Úřadu tak nelze z PTK dovodit, že by z nich vyplynul nezpochybnitelný a podložený
závěr o nutnosti realizovat vrtné práce odděleně od geologických služeb, jak tvrdí zadavatel,
když výsledkem PTK bylo pouze „doporučení“ takového postupu, a to pouze menšiny
zúčastněných dodavatelů.
218. Pakliže se zadavatel přesto rozhodl tímto doporučením řídit, a to s argumentem, že důvodem
pro rozdělení původně zamýšlené veřejné zakázky na geologické průzkumy měla být snaha,
aby dodavatel, který vypracuje projekty geologických průzkumů, byl odlišný od realizátora
průzkumných prací, a aby tedy byla zajištěna kontrola, pak k tomu je třeba vzít v úvahu
následující skutečnosti.
219. Z dokumentace vztahující se k šetřené veřejné zakázce vyplývá, že vybraný dodavatel bude
provádět technické práce pro geologické průzkumy dle již zpracovaných projektů,
a to pod vedením a na základě pokynů řešitele geologických prací, tj. třetí osobou vybranou
v rámci veřejné zakázky na geologické služby. Zároveň však z dokumentace o šetřené veřejné
zakázce (a obdobně ani ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku na geologické služby)
nevyplývá, že by si zadavatel vyhradil, že dodavatel, který bude realizovat jeden z okruhů
činností, nesmí současně realizovat druhý okruh činností. Dle výše popsaných zjištění Úřadu,
že na relevantním trhu existuje řada dodavatelů, kteří standardně realizují jak zpracování
projektů geologických průzkumů, realizaci vrtů a zpracování závěrečných zpráv, se nejeví jako
pravděpodobný argument zadavatele, že existuje odlišný okruh dodavatelů pro realizaci
vrtných prací a pro zpracování projektů a odborných posudků. Rovněž ani konkrétně v daném
případě se toto tvrzení zadavatele nepotvrdilo – jak již bylo řečeno, zadavatel obdržel celkem
2 nabídky, a to od společnosti „Společnost SGG GEOVRTY Krušnohorský tunel“
(tj. dodavatele SG Geotechnika a.s. a dodavatele GEOVRTY – DRILLROCK s.r.o.)
a od společnosti „INSET-TENENKO-PRUY 2023“ (tj. dodavatele INSET s.r.o., dodavatele
Vrty Tenenko s.r.o. a dodavatele PRUY KG Gesteins-, Bohr- und Umwelttechnik).
Zadavatel rozhodl o výběru nabídky dodavatele „Společnost SGG GEOVRTY Krušnohorský
tunel“, jejímž jedním účastníkem byl dodavatel SG Geotechnika a.s. V případě veřejné zakázky
na geologické služby obdržel zadavatel celkem 3 nabídky, přičemž jednu z nich podal
41
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
dodavatel SG Geotechnika a.s., a byť se dodavatel SG Goetechnika a.s. nestal v tomto případě
vybraným dodavatelem, je zřejmé, že teoreticky se jím stát mohl. Současně vyplývá
z vysvětlení zadávací dokumentace č. 7, že sám zadavatel k dotazu přímo počítal s tím,
že tentýž dodavatel může realizovat jak geologickou službu, tak šetřenou veřejnou zakázku.
220. Dle názoru Úřadu tak nemůže obstát argument zadavatele, že k rozdělení geologických
průzkumů na výkon geologické služby a na část realizační přistoupil z důvodu zajištění toho,
aby každá z těchto částí byla realizována jiným dodavatelem, a že tak bude zajištěna vyšší
kontrola, tj. nepodjatost autorského dozoru, neboť tento tvrzený záměr zadavatel nijak
nepromítl do svého postupu při zadání veřejné zakázky na geologické služby ani při zadání
šetřené veřejné zakázky.
221. V této souvislosti Úřad opakovaně odkazuje na veřejnou zakázku „Diagnostika nestabilních
úseků železničního spodku“, v jejímž rámci zadavatel poptával zpracování projektu
inženýrsko-geologických průzkumů i samotnou realizaci inženýrsko-geologického průzkumu
vč. závěrečné zprávy, tj. komplexních geologických průzkumů. V případě této veřejné zakázky
si zadavatel vyhradil, že tentýž dodavatel, který prováděl projekt inženýrsko-geologických
průzkumů, nemůže zároveň realizovat inženýrsko-geologický průzkum, a to s odůvodněním,
že toto omezení mu zajistí „kvalitní projekty a kvalitně prováděné realizace inženýrskogeologických průzkumů založené na objektivní a nestranné kontrole“24, kdy se vždy dva
dodavatelé kontrolují vzájemně.
222. Úřad tak má za to, že pakliže pro zadavatele bylo podstatné, jak uvádí, aby každou z částí
geologických průzkumů realizoval jiný dodavatel, měl možnost tohoto záměru dosáhnout tak
(jak už v minulosti ve své praxi učinil), že by tyto činnosti mohl zadávat dohromady v rámci
jedné veřejné zakázky rozdělené na části s výhradou, že tentýž dodavatel nemůže podat
nabídku na obě její části, což však neučinil.
223. Je rovněž zřejmé, že nemůže ani obstát argument spočívající v tvrzení, že existuje odlišný
okruh dodavatelů pro vrtné práce a pro geologické odborné služby.
224. Úřad navíc podotýká, že lze dovodit, že doporučený způsob případného rozdělení
geologických průzkumů v PTK směřoval k rozdělení na část projekční a část realizační,
aniž by bylo řečeno, že by mělo být v rámci projekční části zajištěno i vyhodnocování
průzkumů. Důvod právě takového způsobu rozdělení původně zamýšlené veřejné zakázky
z věcného hlediska tak nevyplývá ani z PTK, ani jej zadavatel Úřadu nijak nezdůvodnil.
225. Dle Úřadu tak zadavatelem přednesené důvody rozdělení původně zamýšlené veřejné zakázky
na komplexní geologické průzkumy na samostatnou veřejnou zakázku na geologické služby
(do níž však zařadil oproti běžné praxi rovněž ty intelektuální vyhodnocovací práce, jež nešly
oddělit od šetřené veřejné zakázky) a na šetřenou veřejnou zakázku na realizaci vrtů, nemohou
obstát.
226. Pakliže měl zadavatel pro takový postup jiné důvody, Úřadu takové důvody nesdělil. Úřadu tak
nezbývá než konstatovat, že nelze shledat žádné objektivní důvody pro to, aby zadavatel
24
viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0195/2023/VZ, č. j. ÚOHS-31676/2023/500, ze dne 23. 8. 2023
42
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
nemohl poptávat i vrtné práce jako součást veřejné zakázky na komplexní geologické
průzkumy, jak původně zamýšlel.
227. Úřad zdůrazňuje, že nezpochybňuje právo zadavatelů postupovat při zadávání veřejných
zakázek s přihlédnutím k naplnění jejich potřeb a v tomto konkrétním případě respektuje
rozhodnutí zadavatele poptávat vrtné práce samostatně, ať už z jakýchkoliv důvodů.
228. Pokud však zadavatel, jak bylo rozebráno výše, poptával geologické průzkumy postupem,
který se vymyká běžné praxi i praxi samotného zadavatele a rovněž jeho původnímu záměru,
aniž by současně zadavatel Úřad přesvědčil o tom, že pro takový postup existovaly relevantní
důvody, nelze přisvědčit jeho tvrzení, že nemohl v daném případě postupovat jinak.
229. V této souvislosti Úřad připomíná, že při posuzování účelu veřejné zakázky je třeba vyjít
z konečného záměru, který zadavatel její realizací sleduje, a významu, k němuž chce
prostřednictvím zadání veřejné zakázky dojít, přičemž nemůže být rozhodným kritériem pouhý
popis jejího předmětu.
230. Úřad opakuje, že předmětem šetřené veřejné zakázky jsou sice stavební práce spočívající
ve vyhloubení vrtů, avšak tato veřejná zakázka zahrnuje mimo vyhloubení vrtů rovněž
provedení odborných specializovaných služeb (inženýrsko-geologické, karotážní
a hydrogeologické zkoušky a měření, geomechanické zkoušky hornin a zemin a chemické
rozbory vod), které jsou významnou a nezbytnou součástí geologických průzkumů jak
z hlediska jejich rozsahu (zde cca 49 % z hodnoty zakázky), tak z hlediska důležitosti
pro proveditelnost geologických průzkumů a rovněž pro samotné vyhloubení vrtů,
přičemž již výsledky těchto odborných služeb slouží pro získání hodnot pro účely zpracování
odborných zpráv nutných pro projektování stavby tunelu. Úřad tedy již s ohledem na právě
uvedené výše dovodil, že jako základní účel šetřené veřejné zakázky je nutné vnímat záměr
zadavatele získat informace o geologických poměrech dané lokality, jenž může být naplněn
provedením citovaných odborných specializovaných služeb.
231. Navíc pak Úřad opakuje, že geologické průzkumy pro stavební účely obecně jsou realizovány
k posouzení vlastností geologického prostředí ve vztahu k plánované výstavbě,
na jehož základě lze navrhnout řešení v souladu s ověřenou geologickou stavbou dané
lokality, přičemž nemůže být pochyb o tom, že konečným záměrem zadavatele, který realizací
šetřené veřejné zakázky sleduje, je právě získání výstupů potřebných pro možnost zpracování
projektu tunelu, jak ostatně sám zadavatel uvádí ve výzvě k podání nabídky na šetřenou
veřejnou zakázku.
232. Pro posouzení konečného záměru zadavatele sledovaného zadáváním šetřené veřejné zakázky
nemůže být přitom podstatné, že zadavatel přistoupil k samostatnému zadávání vyhloubení
vrtů vč. souvisejících odborných služeb a samostatnému zadávání geologických služeb
(aniž by navíc nutnost takového postupu relevantním způsobem odůvodnil), když na účel
řešené veřejné zakázky je třeba i v situaci, kdy z rozhodnutí zadavatele zahrnuje pouze část
nezbytných úkonů pro realizaci sledovaného cíle, pohlížet se zohledněním celkového záměru
zadavatele provést geologické průzkumy. Úřad je totiž přesvědčen, že veškeré geologické
služby i vrtné práce mohou sloužit zadavateli až ve své celistvosti, resp. že jen tak bude
naplněn zadavatelem zamýšlený záměr, s nímž k poptávání geologických průzkumů přistoupil,
a to bez ohledu na to, jakým konkrétním způsobem jejich zadávání prostřednictvím dvou
oddělených veřejných zakázek realizoval.
43
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
233. V daném případě tak Úřad shrnuje, že nemůže být pochyb o tom, že účelem šetřené veřejné
zakázky (jak z pohledu jí samotné, jak bylo dovozeno již výše, tak při zohlednění její souvislosti
s veřejnou zakázkou na geologické služby) je získání informací o geologických poměrech
lokality, a že tento účel může být naplněn až provedením odborných geologických služeb.
234. Úřad podotýká, že v případě souběhu stavebních prací a služeb není z hlediska posouzení
hlavního předmětu veřejné zakázky rozhodná předpokládaná hodnota dílčích předmětů
veřejné zakázky, rozhodný je pouze základní účel. V řešené věci bylo shledáno jako základní
účel řešené veřejné zakázky ověření geologických vlastností daného území, k jehož naplnění
bude nutné provedení stavebních prací spočívajících ve vyhloubení vrtů a provedení služeb
spočívajících v provedení odborných geologických služeb, přičemž je lhostejno,
která z uvedených činností v rámci šetřené veřejné zakázky představuje z hlediska finančního
vyšší hodnotu.
235. S ohledem na to, že je nutné považovat předmětnou veřejnou zakázku na služby, přičemž bylo
dovozeno, že vzhledem k výši nabídkových cen nemůže jít o podlimitní veřejnou zakázku,
konstatuje Úřad, že zadavatel v souvislosti se zadáváním šetřené veřejné zakázky pochybil,
když stanovil, že jde o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, jíž není dle § 158 odst. 1
zákona povinen zadat v zadávacím řízení, a k zadání v rámci zadávacího řízení dle zákona
nepřistoupil.
236. Úřad doplňuje, že v dané věci ústní jednání, jež pro případ potřeby dalšího vyjádření navrhoval
zadavatel, nenařídil, neboť neshledal, že by ke splnění účelu vedeného správního řízení
a k uplatnění práv jeho účastníků s ohledem na charakter řešené věci a posuzovaných
podkladů bylo jeho konání potřebné.
237. Úřad uzavírá, že za situace, kdy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku s odkazem
na § 158 odst. 1 zákona postupem mimo zadávací řízení, ačkoli zákonné podmínky pro takový
postup splněny reálně nebyly, když zadavatel chybným určením druhu veřejné zakázky
de facto snížil její předpokládanou hodnotu pod finanční limit podle § 25 zákona, nelze
na takový postup zadavatele nahlížet jako na souladný se zákonem.
238. S ohledem na uvedené Úřad rozhodl, že zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky
porušil zákon, když směřuje k zadání sektorové veřejné zakázky s odkazem na § 158 odst. 1
zákona mimo zadávací řízení, ačkoliv nebyly naplněny podmínky uplatnění tohoto postupu,
neboť jde o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby a zadavatel je tak povinen
veřejnou zakázku zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených
v § 2 odst. 3 zákona. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K uložení nápravného opatření – výrok II. tohoto rozhodnutí
239. Podle § 263 odst. 7 zákona Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném
postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné
zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem
nebo jej obchází.
240. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona
směřuje k zadání přezkoumávané veřejné zakázky mimo zadávací řízení, ačkoliv je povinen
postupovat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, rozhodl Úřad
44
Č.j.: ÚOHS-04343/2024/500
o uložení zákazu zadavateli pokračovat v postupu směřujícímu k uzavření smlouvy na řešenou
veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K uložení úhrady nákladů řízení – výrok III. tohoto rozhodnutí
241. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
242. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření,
kterým zadavateli zakázal pokračovat v postupu směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo
zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno
ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
243. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000538.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva
podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1.
Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha
2.
Mgr. Pavel Říčka, advokát, Ad Acta Advokátní kancelář, s.r.o., Türkova 2319/5, 149 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
45