jednal po celou dobu účasti na zadávacím řízení šetřené veřejné zakázky takovým způsobem,
který značil snahu o řádné osvědčení jím proklamovaných skutečností.
112. Z dokumentace o zadávacím řízení tedy plyne, že ačkoli zadavatel v odůvodnění rozhodnutí
o vyloučení uvedl, že navrhovatel ve vztahu k žádosti o objasnění č. 1 a 2 „neposkytl zadavateli
dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ a „pouze obecně konstatoval,
že má zkušenosti se stavbou mostů nad drahou, technologii demolice a výstavby stanoví až při
rozpracování technologického postupu prací“, k čemuž zadavatel rovněž odkázal na zákonné
ustanovení § 48 odst. 4 zákona, tento závěr neodpovídá faktickému stavu věci. Navrhovatel
naopak poskytl zadavateli reakci na obě žádosti o objasnění a jednal konzistentně a proaktivně
ve snaze rozptýlit pochybnosti o jeho schopnosti realizovat veřejnou zakázku dle nabídky.
Zejména objasnění č. 2 poté nebylo zadavatelem v rámci rozhodnutí o vyloučení adekvátním
způsobem zohledněno, a na postupy uvedené v dotčené odpovědi zadavatel reagoval
až v rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 7. 2024.
113. Přestože je zřejmé, že v rozhodnutí o námitkách signovaném dne 1. 7. 2024 již zadavatel blíže
osvětluje důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. konkrétní nedostatky
v postupech uvedených navrhovatelem, Úřad upozorňuje, že není přípustné, aby
k odůvodnění vyloučení účastníka ze zadávacího řízení docházelo až po rozhodnutí o vyloučení
účastníka ze zadávacího řízení, ať už v rozhodnutí o námitkách či vyjádření k podanému
návrhu. Již ze samotného rozhodnutí o vyloučení musí být účastníkovi zcela zřejmé, na základě
jakých konkrétně specifikovaných důvodů byl ze zadávacího řízení vyloučen. Opačný postup
vyloučenému účastníkovi značně ztěžuje možnost další případné obrany proti rozhodnutí
zadavatele, zejména formou podání námitek dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona, v nichž
se účastník dotčený tímto postupem nemůže vyjádřit ke všem relevantním skutečnostem,
neboť tyto v rozhodnutí o vyloučení absentují.
114. Ačkoli tedy zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že je vybraný postup
navrhovatele s využitím výluk o délce 1 hodiny „nereálný“ a rizikový, z dalších tvrzení
zadavatele, ve spojení se zadavatelem provedenou interpretací zákonných ustanovení,
nevyplývá, z jakého důvodu takový závěr zadavatel činí, a proč tedy navrhovatel dostatečně
neobjasnil sporné skutečnosti.
115. Přestože zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí, že důvodem pro vyloučení
navrhovatele ze zadávacího řízení je skutečnost, že navrhovatel neposkytl zadavateli
dostatečné zdůvodnění MNNC dle § 46 odst. 1 zákona a pouze obecně konstatoval zkušenost
36
Č.j.: ÚOHS-34015/2024/500
se stavbou mostů, což obecně může být samo o sobě bezesporu legitimním důvodem pro
vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, nelze zmíněný důvod v šetřeném případě shledat
dostatečným bez dodatečných podpůrných tvrzení, zejména v případě, kdy samotný zadavatel
doložení „popis[u] demolice stávajícího mostu, osazení nové nosné konstrukce mostu
a výstavby nových opěr mostu“ a „podrobněji popsa[ného] plánovan[ého] postupu[u]
demoličních prací“ nerozporuje, ale naopak potvrzuje, a to v samotném rozhodnutí
o vyloučení.
116. Úřad po posouzení výše uvedeného odůvodnění v rozhodnutí o vyloučení shrnuje,
že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně nereflektoval objasnění č. 1 a 2, když
de facto pouze reprodukoval jejich obsah a nevysvětlil, z jakých konkrétních důvodů považuje
zadavatel postupy uvedené navrhovatelem v objasnění č. 2 za nereálné. Formulace uvedené
v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení jsou tak obecné a nedostatečné, že činí celý úkon
objektivně nepřezkoumatelným a netransparentním. Odůvodnění zadavatele obsažené
v předmětném rozhodnutí o vyloučení tak nelze v šetřeném případě považovat
za odůvodnění, které by bylo formulováno v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst.
1 zákona.
117. Úřad tímto uzavírá, že zadavatel nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená
v § 48 odst. 4 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona,
když vyloučil navrhovatele z účasti na zadávacím řízení s odkazem na citovaný § 48 odst. 4
zákona z důvodu, že navrhovatel nedoložil dostatečné objasnění požadovaných údajů
na základě dvou žádostí dle § 46 odst. 1 zákona, aniž by v rozhodnutí o vyloučení adekvátně
reflektoval údaje, které navrhovatel doložil v objasnění č. 2 a zároveň aniž by transparentním
způsobem osvětlil, z jakého důvodu považuje navrhovatelem zvolený postup (popsaný
v objasnění č. 2) za nereálný/neakceptovatelný.
118. Výše uvedený postup zadavatele přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nabídka
navrhovatele byla podle protokolu o výsledku č. 1 vyhodnocena dle stanoveného kritéria
hodnocení jako ekonomicky nejvýhodnější a pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení
vyloučen, mohl se navrhovatel stát vybraným dodavatelem. Úřad proto uzavírá, že podmínka
pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr
dodavatele je v daném případě naplněna.
119. Nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že uvedený závěr nikterak nevypovídá o tom,
zda v tomto případě nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká či nikoliv, k čemuž
sděluje následující. Úřad předně uvádí, že ačkoli platí, že postup zadavatele, resp. hodnotící
komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je, či není mimořádně nízká ve smyslu
§ 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany
Úřadu (blíže srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013), nesmí
se Úřad dostat do pozice, že by v rámci svého přezkumu přebíral odpovědnost za výběr
nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele v tom smyslu,
že určitá nabídková cena je, či není podle jeho názoru mimořádně nízká (blíže srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004), nicméně je povinen
podrobit kontrole postup zadavatele, resp. hodnotící komise v tom smyslu, zda byl činěn
v souladu se zákonem, především pak v souladu se zásadou transparentnosti (srov. rozsudek
Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2011-313 ze dne 3. 10. 2013). Ve vztahu k šetřenému
37
Č.j.: ÚOHS-34015/2024/500
případu pak Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zákonný rámec postupu
zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení dodržen nebyl.
120. Úřad dále dodává, že závěry tohoto rozhodnutí nikterak nevylučují, že zadavatel opětovně
posoudí nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou, ba dokonce (na základě
objasnění č. 1 a 2 či případně dalšího objasnění nabídky) za neodůvodněně mimořádně nízkou,
nicméně zadavatel tento svůj závěr, pakliže má vést k vyloučení navrhovatele ze zadávacího
řízení, musí být schopen v rozhodnutí o vyloučení odůvodnit transparentním
a přezkoumatelným způsobem.
121. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
122. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovené pro zadání veřejné
zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit
výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací
řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
123. Při rozhodování uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen
na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy
protiprávního stavu.
124. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě došlo (jak vyplývá z výroku I. tohoto rozhodnutí)
k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení
nápravného opatření.
125. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil
v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 31. 5. 2024,
není třeba rušit celé zadávací řízení, a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které byly
jeho nezákonným postupem dotčeny. Jak již bylo uvedeno, nezákonnosti se zadavatel dopustil
v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 31. 5. 2024,
a proto Úřad ruší rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 31. 5. 2024 a všechny následné
úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, jak je uvedeno
ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu
126. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
127. Výše uvedené ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení
nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel
až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného
rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout
splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci
rozhodnutí.
128. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech následujících
38
Č.j.: ÚOHS-34015/2024/500
úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zároveň ve výroku III. tohoto
rozhodnutí uložil zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení zákaz
uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
129. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
130. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, a to rozhodnutí o vyloučení a současně i všech
následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad
o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
131. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000549.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad
proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto
rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků
učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím
datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, Žerotínovo náměstí
449/3, 602 00 Brno
2. Mitrenga-stavby, spol. s r. o., Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
39