{"html": "

kamerové body byly integrovány do tunelového dohledového kamerového systému, neboť

v předložených dokumentech se hovoří o integraci do stávající jednotné grafické nadstavby

monitorovacího kamerového systému, včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy. Dále

z předložených údajů nevyplývá, že v rámci zakázky s názvem „Integrace kamerového systému

TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ působil pan A. B.

[PSEUDONYMIZOVÁNO] na pozici IT specialisty.“ a následně požádal vybraného dodavatele k

»objasnění, zda součástí zakázky s názvem „Integrace kamerového systému TSK do systému

MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“, s níž má pan A. B.

[PSEUDONYMIZOVÁNO] praxi, byla integrace alespoň 20-ti ks tunelových kamerových bodů do

tunelového dohledového kamerového systému a zda pan A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] na této

zakázce působil v pozici IT specialisty«.

84.

V rámci objasnění ze dne 7. 5. 2025 pak vybraný dodavatel uvedl, že »součástí zakázky

s názvem „Integrace kamerového systému TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní

přístupové vrstvy MKS“, s níž mají pánové A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a G. H.

[PSEUDONYMIZOVÁNO] praxi, byla integrace 238 ks tunelových kamerových bodů do

tunelového dohledového kamerového systému (…) Přílohou tohoto objasnění zasíláme ve

smyslu výše uvedeného i opravená Čestná prohlášení o odborném personálu pro A. B.

[PSEUDONYMIZOVÁNO] a G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO].«.

5

Myšleno k referenční zakázce „Dálnice D8 — Stavba 0805 Lovosice — Řehlovice část E— tunel Prackovice část F —

tunel Radejčín“ – pozn. Úřadu.

37

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

85.

Z čestného prohlášení ze dne 7. 5. 2025 (jež tvoří přílohu objasnění ze dne 7. 5. 2025) Úřad

zjistil, že obsahuje mj. referenční zakázku „Integrace kamerového systému TSK do systému

MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ a ve vztahu k ní dále popis prací

„[i]ntegrace 238 ks tunelových kamerových bodů TSK (automobilové tunely: Mrázovka,

Strahovský, Zlíchovský, Těšnovský a Letenský) do tunelového dohledového kamerového

systému a stávající jednotné grafické nadstavby monitorovacího kamerového systému, včetně

vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy“ a popis činnosti odborného personálu „IT a SW

řešení integrace 238 ks tunelových kamerových bodů do tunelového dohledového kamerového

systému a stávající jednotné grafické nadstavby monitorovacího kamerového systému, včetně

vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy, na pozici IT specialisty“.

86.

Úřad v obecné rovině sděluje, že zadavatel primárně posouzení splnění podmínek účasti

v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce. Pokud zadavatel

„na první pohled“ nemá žádné relevantní indicie zpochybňující správnost, resp. věrohodnost

předložených údajů, tedy indicie zpochybňující splnění zadávacích podmínek, nelze zadavateli

nic vytknout, pokud na základě předložených údajů konstatuje prokázání kvalifikace, potažmo

splnění podmínek účasti. Jinými slovy, ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat

či ověřovat účastníkem předložené údaje k prokázání kvalifikace v každé situaci, tj. i když nemá

o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná situace však nastane, pokud jsou

předmětné údaje, a tedy i splnění zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny.

Zejména pak vyvstanou-li takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných

námitek. V takovém případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho

povinností tyto kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný

dodavatel kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti

v zadávacím řízení. Z hlediska dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona je

v zadávacím řízení neudržitelné, aby zadavatel indicie o nepravdivosti předkládaných

informací, má-li takové, zcela ignoroval a shodu předkládaných dokladů se skutečným stavem

neprověřil. Zákonem předvídaným způsobem je zejména institut objasnění ve smyslu § 46

zákona. Zadavatel má možnost věrohodnost v nabídce předložených dokladů ověřovat i sám

dle § 39 odst. 5 zákona. K problematice povinnosti zadavatele ve vztahu k prokazování

kvalifikace poté, co obdrží námitky, se Úřad opakovaně vyjádřil ve svých rozhodnutích,

přičemž je možno odkázat na konstantní rozhodovací praxi Úřadu – např. rozhodnutí Úřadu,

sp. zn. ÚOHS-S0409/2019/VZ, č. j. ÚOHS-08213/2020/513/IHl ze dne 12. 3. 2020, příp. sp. zn.

ÚOHS-S0409/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42019/2020/521/OPi ze dne 31. 12. 2020.

87.

Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že vybraný dodavatel v rámci čestného prohlášení ze dne

7. 5. 2025 uvedl nepravdivé, technicky nesprávné a prokazatelně zavádějící informace, když

má za to, že v rámci předmětné referenční zakázky „Integrace kamerového systému TSK do

systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ nemohla proběhnout

integrace 238 ks tunelových kamerových bodů do tunelového dohledového kamerového

systému, neboť „[s]ouhrnný počet všech kamerových bodů ve všech tehdy existujících tunelech

tak mohl činit přibližně 80 - 100 kusů, nikoliv 238.“. Konkrétně pak navrhovatel jak v návrhu,

tak v podaných námitkách namítal, že dle veřejně dostupných zdrojů byl počet kamerových

bodů v systému Technické správy komunikací hl. m. Prahy, a.s. (dále jen „TSK“) v roce 2014

výrazně nižší než 238 ks, a sice 94 ks umístěných v pražských silničních tunelech, přičemž

dovozuje, že s ohledem na chronologii výstavby tunelové infrastruktury v Praze nemohl být

tento počet v roce 2010 vyšší (než 94 ks v roce 2014).

38

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

88.

S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení nyní šetřeného případu. Pro

posouzení bude rozhodné to, zda z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný

dodavatel jednoznačně prokázal splnění předmětného kritéria technické kvalifikace, resp. zda

zadavatel po obdržení (řádně podaných) námitek, jež mohly vzbuzovat pochybnosti ohledně

prokázání splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem, se jimi v souladu se

zásadou transparentnosti dostatečně zabýval, tedy u vybraného dodavatele řádně posoudil

splnění podmínek účasti, přičemž vznesené pochybnosti rozptýlil, a mohl tak u vybraného

dodavatele setrvat na svém závěru o splnění podmínek účasti.

89.

Úřad následně rekapituluje údaje, které vybraný dodavatel předložil v rámci čestných

prohlášení k prokázání splnění požadavku dle čl. 4.4 písm. h) bod (i) zadávací dokumentace.

Objasněním ze dne 21. 3. 2025 vybraný dodavatel předložil čestné prohlášení ze dne

21. 3. 2025, ve kterém vybraný dodavatel nahradil původně uvedenou referenční zakázku

novou, a sice zakázkou „Integrace kamerového systému TSK do systému MKS včetně vytvoření

bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“, jež obsahovala popis prací „[i]ntegrace 172 ks

tunelových kamerových bodů TSK (automobilové tunely: Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský,

Těšnovský a Letenský) do stávající jednotné grafické nadstavby monitorovacího kamerového

systému, včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy“ a popis činnosti odborného

personálu „IT a SW řešení integrace 172 ks tunelových kamerových bodů do stávající jednotné

grafické nadstavby monitorovacího kamerového systému, včetně vytvoření bezpečnostní

přístupové vrstvy“. V souvislosti s údaji, jež obsahovalo předmětné čestné prohlášení ze dne

21. 3. 2025 pak zadavateli vyvstaly pochybnosti o tom, zda tunelové kamerové body byly

integrovány do tunelového dohledového kamerového systému a vybraného dodavatele

v tomto směru vyzval k objasnění jeho nabídky. Vybraný dodavatel následně předložil čestné

prohlášení ze dne 7. 5. 2025, ve kterém uvedl mj. referenční zakázku „Integrace kamerového

systému TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ a ve

vztahu k ní dále popis prací „[i]ntegrace 238 ks tunelových kamerových bodů TSK

(automobilové tunely: Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský, Těšnovský a Letenský) do tunelového

dohledového kamerového systému a stávající jednotné grafické nadstavby monitorovacího

kamerového systému, včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy“ a popis činnosti

odborného personálu „IT a SW řešení integrace 238 ks tunelových kamerových bodů do

tunelového dohledového kamerového systému a stávající jednotné grafické nadstavby

monitorovacího kamerového systému, včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy, na

pozici IT specialisty“. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze tedy konstatovat, že ve

vztahu k referenční zakázce „Integrace kamerového systému TSK do systému MKS včetně

vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ vybraný dodavatel změnil počet

integrovaných tunelových kamerových bodů ze 172 ks na 238 ks a dále změnil informaci

ohledně popisu prací, resp. popisu činnosti odborného personálu z „integrace tunelových

kamerových bodů TSK (automobilové tunely: Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský, Těšnovský

a Letenský) do stávající jednotné grafické nadstavby monitorovacího kamerového systému“ na

„integrace tunelových kamerových bodů TSK (automobilové tunely: Mrázovka, Strahovský,

Zlíchovský, Těšnovský a Letenský) do tunelového dohledového kamerového systému

a stávající jednotné grafické nadstavby monitorovacího kamerového systému“.

90.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze tedy konstatovat, že ve vztahu k prokázání

kvalifikace vybraným dodavatelem ve smyslu čl. 4.4 písm. h) bod (i) zadávací dokumentace

vyvstala zadavateli, na základě údajů uvedených v čestném prohlášení ze dne 21. 3. 2025,

39

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

pochybnost, když dle zadavatele z předmětných údajů jasně nevyplývalo, že tunelové

kamerové body byly integrovány do tunelového dohledového kamerového systému. V této

souvislosti pak zadavatel vyzval vybraného dodavatele k objasnění jeho nabídky, načež

zadavatel akceptoval objasnění vybraného dodavatele, v rámci kterého vybraný dodavatel

předložil nové čestné prohlášení ze dne 7. 5. 2025, v němž navýšil tvrzený počet integrovaných

tunelových kamerových bodů a doplnil informaci, že se jednalo o integraci do tunelového

dohledového kamerového systému. V této souvislosti Úřad sděluje, že má v patrnosti, že

zadavatel stanovil požadavek na prokázání splnění kvalifikační podmínky dle čl. 4.4 písm. h)

zadávací dokumentace toliko předložením čestného prohlášení, nicméně Úřad rovněž

akcentuje, že tento fakt zadavatele nezbavuje odpovědnosti za zákonný průběh zadávacího

řízení včetně toho, že z dokumentace o zadávacím řízení bude zpětně přezkoumatelné, že

vybraný dodavatel skutečně zcela splňuje všechny podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy

i to, že vybraným dodavatelem předložená osoba „technik – specialista IT a SW kamerové

systémy Genetec“, resp. referenční zakázka („Integrace kamerového systému TSK do systému

MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“) prokazující její praxi, splňuje bez

dalšího zadávací podmínku dle čl. 4.4 písm. h) bod (i) zadávací dokumentace. Úřad pak má za

to, že čestné prohlášení ze dne 7. 5. 2025 samo o sobě není způsobilé odstranit pochybnosti

o splnění požadavku dle čl. 4.4 písm. h) zadávací dokumentace.

91.

Z dokumentace o zadávacím řízení (přípis TSK ze dne 21. 5. 2025 a dotaz ze dne 14. 5. 2025)

Úřad sice zjistil, že zadavatel se snažil dotazováním TSK (jakožto správce Tunelového

dohledového kamerového systému) vyjasnit pochybnost týkající se integrace tunelových

kamerových bodů do tunelového dohledového kamerového systému, avšak z předmětné

komunikace plynou toliko závěry týkající se vymezení a kategorizace kamerových systémů

užívaných na území hl. m. Prahy, resp. otázky, zda lze Městský kamerový systém (MKS)

považovat za dohledový tunelový kamerový systém, neboť právě tyto dotazy byly obsahem

předmětného dotazování (nikoliv počet integrovaných kamerových bodů). Úřad akcentuje, že

se navíc jednalo o dotazy v kontextu veřejné zakázky „Městský okruh Myslbekova – Pelc –

Tyrolka“, nikoliv referenční zakázky „Integrace kamerového systému TSK do systému MKS

včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“. Úřad tedy konstatuje, že informace,

jež obsahuje předmětná komunikace (přípis TSK ze dne 21. 5. 2025 a dotaz ze dne 14. 5. 2025)

by případně nemohly být způsobilé odstranit pochybnosti týkající se počtu integrovaných

tunelových kamerových bodů TSK v rámci referenční zakázky „Integrace kamerového systému

TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“, protože

předmětnou komunikací tento počet není vůbec řešen a týká se jiné referenční zakázky.

92.

Úřad rovněž zdůrazňuje, že v rámci čestného prohlášení ze dne 7. 5. 2025 navýšil vybraný

dodavatel ve vztahu k referenční zakázce „Integrace kamerového systému TSK do systému

MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ původně uváděný počet

integrovaných tunelových kamerových bodů TSK ze 172 ks na 238 ks, přičemž nijak nezměnil

informaci, že se mělo jednat o automobilové tunely Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský,

Těšnovský a Letenský. Zadavatel však na tuto nesrovnalost v nabídce vybraného dodavatele

nikterak nereagoval, ačkoli dle názoru Úřadu je tato skutečnost způsobilá zpochybnit

věrohodnost předloženého čestného prohlášení ze dne 7. 5. 2025. Úřad pak konstatuje, že

pokud zadavatel v rámci rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele uvede, že vybraný

dodavatel splňuje požadovanou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona mj. tím, že »osoba

technik – specialista IT a SW kamerové systémy Genetec, praxe se zakázkou „Integrace

40

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

kamerového systému TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy

MKS“ jejímž předmětem byla Integrace 238 ks tunelových kamerových bodů TSK do tunelového

dohledového kamerového systému«, musí mít jednoznačně prokázáno, že daná osoba má

skutečně praxi s integrací 238 ks tunelových kamerových bodů TSK do tunelového

dohledového kamerového systému v rámci předmětné referenční zakázky. Úřad má tedy za

to, že zadavatel se měl pokusit objasnit nesrovnalost v počtu integrovaných tunelových

kamerových bodů v rámci čestných prohlášení ze dne 21. 3. 2025 a 7. 5. 2025, a nikoli jen

bezvýhradně spoléhat na jednostranné prohlášení dodavatele.

93.

V této souvislosti pak Úřad dodává, že zadavatel nemůže v této situaci bez dalšího přejímat

ani argumentaci vybraného dodavatele, již uvedl v rámci svého vyjádření k návrhu a sice, že

počet 238 ks kamerových bodů uvedených v nabídce vybraného dodavatele v rámci

předmětné referenční zakázky odpovídá rozpadu počtu kamerových bodů dle přílohy č. 1

smlouvy uzavřené mezi společností KH servis a.s. a hl. městem Prahou. Je tomu tak proto, že

dle zmiňovaného rozpadu měl být celkový počet 238 ks kamerových bodů složen ze součtu

kamerových bodů v lokalitách „Automobilový tunel Mrázovka“ – 48 ks, „Hlavní dopravní řídící

ústředna“ – 66 ks, „Strahovský automobilový tunel“ – 68 ks, „Zlíchovský automobilový tunel“

– 23 ks, „Těšnovský automobilový tunel“ – 11 ks, „Automobilový tunel Mrázovka - 2“ – 10 ks,

avšak čestné prohlášení ze dne 7. 5. 2025, které rovněž uvádí celkový počet kamerových bodů

238 ks, neobsahuje informaci o tom, že by uváděný počet měl obsahovat také kamerové body

v rámci lokality „Hlavní dopravní řídící ústředna“, ale mělo se jednat toliko o „automobilové

tunely: Mrázovka, Strahovský, Zlíchovský, Těšnovský a Letenský“. Z dokumentace o zadávacím

řízení pak neplyne žádná informace o tom, že by si zadavatel nějakým způsobem tuto

nesrovnalost ověřoval.

94.

Nesrovnalost ohledně počtu integrovaných tunelových kamerových bodů v rámci předmětné

referenční zakázky pak umocňují další skutečnosti, které vyvstaly v rámci zadávacího řízení.

Navrhovatel v rámci podaných námitek zpochybňoval počet integrovaných tunelových

kamerových bodů TSK, když explicitně uvedl, že jich v roce 2010 nemohlo být 238 ks, neboť

v pražských silničních tunelech bylo v roce 2014 umístěno pouze 94 kamer a k tomuto tvrzení

předložil zadavateli odkaz na rozhovor s ředitelem TSK. S odkazem na sdělení Technické správy

komunikací hl. m. Prahy ze dne 9. 4. 2015 pak navrhovatel namítal, že „v předmětném období

měla TSK ve správě omezený počet pražských tunelů, správu nad tunelovým komplexem Blanka

převzala TSK až mnohem později, po dohodě s MHMP a Operátorem ICT“ a dále uvedl, že „[j]iné

zdroje ovšem uvádí, že v roce v roce 2010 Technická správa komunikací hl. m. Prahy ve správě

kamerové body v tunelech neměla. Tehdejší tunelové kamerové systémy (např. Strahovský,

Zlíchovský, Mrázovka) byly součástí technologických zařízení tunelů, které nespravovala TSK,

ale specializovaný provozovatel“. V této souvislosti Úřad pro úplnost sděluje, že ačkoliv

navrhovatel odkazoval na „sdělení Technické správy komunikací hl. m. Prahy ze dne 9. 4. 2015“

a „jiné zdroje“, tyto zadavateli v rámci podaných námitek nepředložil, avšak Úřad je toho

názoru, že zadavateli nic nebránilo, aby navrhovatele vyzval k upřesnění předmětných zdrojů,

na které navrhovatel odkazoval. Nicméně navrhovatel svou argumentaci rozvedl v návrhu,

když uvedl, že s ohledem na chronologii výstavby tunelové infrastruktury v Praze považuje za

logické, že v roce 2014 muselo být v rámci pražských tunelů umístěno více kamer než v roce

2010. V rámci doplnění ze dne 18. 8. 2025 navrhovatel předložil Úřadu odpověď TSK ze dne

11. 8. 2025, přičemž je toho názoru, že tento dokument přímo potvrzuje relevantnost jeho

41

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

námitek týkajících se počtu integrovaných tunelových kamerových bodů v rámci předmětné

referenční zakázky.

95.

K argumentaci zadavatele ve vyjádření ze dne 3. 10. 2025, podle níž by Úřad v souladu se

zásadou koncentrace řízení neměl přihlížet k navrhovatelem dodatečně předloženému důkazu

– odpověď TSK ze dne 11. 8. 2025 (kterou navrhovatel předložil Úřadu v rámci doplnění ze dne

18. 8. 2025), Úřad sděluje, že tato argumentace zadavatele je nepřiléhavá, neboť skutečnosti

uvedené v rámci odpovědi TSK ze dne 11. 8. 2025 nikterak nerozšiřují skutečnosti, jež

navrhovatel namítá v rámci svého návrhu a současně je nemohl Úřadu doložit dříve, neboť

odpovědí TSK v daném okamžiku nedisponoval.

96.

Z dokumentu odpověď TSK ze dne 11. 8. 2025 se pak podává, že Technická správa komunikací

hl. m. Prahy, příspěvková organizace plnila k 31. 10. 2010 funkci správce tunelových kamer,

k uvedenému dni měla ve správě „celkem 86 kamer. 48 kamer v tunelu SAT (Strahovský

automobilový tunel), 32 kamer v ATM (automobilový tunel Mrázovka), 6 kamer v ZAT

(Zlíchovský automobilový tunel)“. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ačkoliv by

bylo možné považovat pochybnost ohledně počtu integrovaných tunelových kamerových

bodů TSK v rámci referenční zakázky „Integrace kamerového systému TSK do systému MKS

včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ za minimální, pokud by byla založena

toliko na nesrovnalostech v rámci předmětných čestných prohlášeních, s přibývajícími

indiciemi, jež zadavateli předkládal navrhovatel v rámci námitek, či návrhu, se intenzita

pochybností musela nutně navyšovat, a o to spíše za situace, kdy zadavatel pochybnostmi

o splnění předmětného kritéria sám již dříve disponoval (viz např. žádost o objasnění ze dne

14. 4. 2025). Pokud navrhovatel a priori rozporuje, že počet integrovaných tunelových

kamerových bodů TSK v rámci referenční zakázky „Integrace kamerového systému TSK do

systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ nemohl dosahovat počtu

238 ks, pak v případě, že zadavatel disponuje informací, že v rozhodné době měla Technická

správa komunikací hl. m. Prahy, příspěvková organizace ve správě celkem 86 kamer, nelze

konstatovat jinak, než že splnění kvalifikace vybraným dodavatelem je definitivně

zpochybněno. Zadavatel však k odstranění této pochybnosti nepřistoupil, své původní

rozhodnutí (o výběru vybraného dodavatele) nikterak nerevidoval, ani nevyvinul snahu si

argumentaci navrhovatele jakkoliv ověřit a lze tedy konstatovat, že se zcela spolehl na

informace uvedené v čestném prohlášení ze dne 7. 5. 2025.

97.

Jak již však Úřad uvedl výše, pokud zadavatel získá relevantní indicie zpochybňující správnost

údajů, jimiž vybraný dodavatel prokazuje svoji kvalifikaci, je povinen tyto pochybnosti vyvrátit.

Z pohledu Úřadu tak v dokumentaci o zadávacím řízení absentují informace takového

charakteru, na jejichž základě by mohl být učiněn závěr, že vybraný dodavatel referenční

zakázkou „Integrace kamerového systému TSK do systému MKS včetně vytvoření

bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ bezpochyby prokázal splnění požadavku dle čl. 4.4 písm.

h) bod (i) zadávací dokumentace, resp. že zadavatel při posouzení splnění podmínek technické

kvalifikace vybraným dodavatelem postupoval v souladu se zákonem. Úřad opakuje, že pokud

zadavatel v rámci rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele uvedl, že vybraný dodavatel

splňuje požadovanou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona mj. tím, že „osoba technik –

specialista IT a SW kamerové systémy Genetec“ disponuje požadovanou praxí se »zakázkou

„Integrace kamerového systému TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní

přístupové vrstvy MKS“ jejímž předmětem byla Integrace 238 ks tunelových kamerových bodů

42

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

TSK do tunelového dohledového kamerového systému«, musí mít jednoznačně prokázáno, že

daná osoba má skutečně praxi s integrací 238 ks tunelových kamerových bodů TSK do

tunelového dohledového kamerového systému v rámci předmětné referenční zakázky. V této

souvislosti pak nemůže obstát ani argumentace zadavatele, že eventuální počet 80 až 100 kusů

kamerových bodů (jak se spekuluje navrhovatel v rámci svého návrhu) spíše nasvědčuje

prokázání předmětné kvalifikace vybraným dodavatele (když tento počet řádově překonává

zadavatelem požadovaný počet 20 kusů), neboť zadavatel musí mít informace o splnění

technické kvalifikace vybraného dodavatel postaveny bez jakýchkoliv pochybností. Nutno

zdůraznit, že dokumentace o zadávacím řízení ani prokazatelně neobsahuje, že v době plnění

předmětné referenční zakázky (červen až říjen 2010) byla možná integrace „80 až 100 kusů

kamerových bodů“, resp. jinými slovy, kolik vůbec bylo v rozhodné době tunelových

kamerových bodů (relevantních pro předmětnou referenční zakázku). Stejně tak nemůže

obstát ani argumentace zadavatele, že vybraný dodavatel předložil také jinou referenční

zakázku, na základě které by byl schopen prokázat splnění požadavku dle čl. 4.4 písm. h) bod

(i) zadávací dokumentace, neboť rozhodná je pouze referenční zakázka, kterou v této

souvislosti zadavatel uvedl v rámci rozhodnutí a oznámení o výběru – tedy referenční zakázka

„Integrace kamerového systému TSK do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní

přístupové vrstvy MKS“.

98.

Podle Úřadu však měl zadavatel v důsledku podaných námitek k dispozici indicie, které jej měly

vést k takovému postupu, v rámci něhož odstraní vyvstalé pochybnosti, že vybraným

dodavatelem předložená referenční zakázka „Integrace kamerového systému TSK do systému

MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“ nesplňuje podmínku

účasti v zadávacím řízení spočívající v kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d)

zákona, což však zadavatel neučinil. Nicméně v kontextu znění námitek zpochybňujících

splnění daného požadavku vybraným dodavatelem a samotného obsahu obou osvědčení

objednatele, když z každého vyplývají rozdílné informace, přičemž není jasné, jaký konkrétní

počet tunelových kamerových bodů byl integrován do tunelového dohledového kamerového

systému, má Úřad za to, že zadavatel od navrhovatele obdržel relevantní námitku

zpochybňující splnění daného požadavku vybraným dodavatelem (ve vztahu k navrhovatelem

tvrzenému konkrétnímu počtu 238 ks tunelových kamerových bodů integrovaných do

tunelového dohledového kamerového systému v rámci předmětné referenční zakázky), na

kterou však z pohledu Úřadu adekvátním způsobem nereagoval, jelikož neučinil téměř nic pro

to, aby tyto pochybnosti rozptýlil a toto „rozptýlení“ zaznamenal v dokumentaci o zadávacím

řízení. Zadavatel se tak fakticky spolehl na čestné prohlášení ze dne 7. 5. 2025 předložené

vybraným dodavatelem, na základě něhož dovozuje splnění požadavků kvalifikace. Toto

čestné prohlášení vybraného dodavatele však není samo o sobě způsobilé odstranit

pochybnosti o splnění předmětného požadavku ze strany vybraného dodavatele (obě

vybraným dodavatelem předložená prohlášení, tj. ze dne 21. 3. 2025 a 7. 5. 2025, tyto

pochybnosti naopak vyvolávají), které do zadávacího řízení vnesl prostřednictvím námitek

navrhovatel, neboť z předloženého čestného prohlášení nelze jednoznačně dovodit, že byla

ve vztahu k osobě technik – specialista IT a SW kamerové systémy Genetec doložena „praxe

s minimálně 1 zakázkou, jejíž součástí byla integrace alespoň 20-ti ks tunelových kamerových

bodů do tunelového dohledového kamerového systému, kde působil na pozici IT specialisty“.

99.

Úřad opakuje, že v šetřeném případě došlo ke zpochybnění, zda vybraný dodavatel technickou

kvalifikaci v požadovaném rozsahu splnil. Zadavatel byl proto následně povinen v dokumentaci

43

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

o zadávacím řízení zachytit takové skutečnosti, které umožní jeho závěr o naplnění daného

požadavku přezkoumat tak, aby bylo možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda vybraný

dodavatel podmínky účasti splnil či nikoliv. Úřad však v dokumentaci o zadávacím řízení takové

skutečnosti nenalezl. Úřad opakuje, že prostá akceptace čestného prohlášení vystaveného

samotným vybraným dodavatelem nemůže být označena za odpovídající zásadě

transparentnosti zadávacího řízení. Vybraný dodavatel sice zadavateli na jeho žádost zaslal

objasnění nabídky a nové čestné prohlášení, avšak vznesené pochybnosti, jak již Úřad uvedl

výše, nemohly být tímto čestným prohlášením nikterak vyvráceny; ba naopak, obě doložená

čestná prohlášení pochybnosti ve vzájemném porovnání naopak vyvolávají.

100. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tudíž Úřad shrnuje, že dokumentace o zadávacím

řízení nenese takové informace, na základě nichž by bylo možno dospět k závěru, že zadavatel

mohl mít, resp. měl za prokázané, že v rámci vybraným dodavatelem doložené reference

(kterou vybraný dodavatel prokazoval praxi odborného personálu „technik – specialista IT

a SW kamerové systémy Genetec“) bylo v minulosti realizované požadované plnění.

Přetrvávají zde tedy pochybnosti, zda vybraný dodavatel skutečně zcela splnil podmínky účasti

stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Nelze proto konstatovat jinak, než že postup

zadavatele spočívající v posouzení splnění jeho požadavku na doložení praxe osoby technik –

specialista IT a SW kamerové systémy Genetec „s minimálně 1 zakázkou, jejíž součástí byla

integrace alespoň 20-ti ks tunelových kamerových bodů do tunelového dohledového

kamerového systému, kde působil na pozici IT specialisty“ je netransparentní, a tudíž rozporný

se zákonem.

K dalším v návrhu namítaným skutečnostem

101. Dále Úřad považuje jako obiter dictum za vhodné vyjádřit se k dalším argumentům

navrhovatele uvedeným v návrhu.

102. Ve vztahu k námitkám, jež se týkají výkladu pojmu „tunelový dohledový kamerový systém“

Úřad sděluje následující. V obecné rovině platí, že zadavatel je povinen stanovit zadávací

podmínky konkrétně, přesně, srozumitelně a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný

výklad. Pokud však existuje možnost dvojího výkladu zadávací (kvalifikační) podmínky, pak

musí být upřednostněn takový její výklad, který jde k tíži zadavatele a nikoliv dodavatele,

neboť výklad k tíži dodavatele by byl v rozporu se zásadami a mohl by nepřípustně omezit

hospodářskou soutěž. Zároveň platí, že nejednoznačný výklad zadávacích podmínek nelze

překlenout domněnkami a znalostmi dodavatelů. Úřad má za to, že ačkoliv by v posuzovaném

případě mohl být výklad pojmu „tunelový dohledový kamerový systém“, jenž s odkazem na

odbornou technickou terminologii (vycházející z TP 98 a ČSN 73 7507 nebo odborného článku)

uvádí navrhovatel, mohl být považován za jeden z možných výkladů, je nutné konstatovat, že

se jedná o výklad zužující. Úřad v této souvislosti akcentuje, že z dokumentace o zadávacím

řízení neplyne, že by zadavatel jakkoliv vázal výklad předmětné zadávací podmínky, resp.

pojmu „tunelový dohledový kamerový systém“, na navrhovatelem zmiňovanou odbornou

technickou terminologii. Je tedy nutné aplikovat pravidla, jež jsou aprobovaná a ustálená

v rozhodovací praxi (např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-08213/2020/513/IHl ze dne

29. 5. 2019, č. j. ÚOHS-26686/2025/500 ze dne 17. 7. 2025, příp. č. j. ÚOHS-S0481/2016/VZ38590/2016/531/JDo ze dne 20. 9. 2016), tj., že je nutné upřednostnit takový výklad

předmětné zadávací podmínky, kterým nedojde k nepřípustnému omezení hospodářské

soutěže.

44

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

103. Ve vztahu k námitce, že vybraný dodavatel nemůže prokazovat svou kvalifikaci

prostřednictvím poddodavatele HOCHTIEF CZ, a.s., neboť tento sám nerealizoval montáž

a zprovoznění LED tunelového osvětlení, Úřad sděluje následující. V obecné rovině platí, že

generálním dodavatelům svědčí reference na celá plnění, přestože některé části neplnili

vlastními prostředky, ale využili poddodavatele. Za generálního dodavatele referenční stavby

lze považovat dodavatele, který uzavřel smlouvu na její realizaci a nesl vůči zadavateli

odpovědnost. Generální dodavatel tak nemusí sám vlastními prostředky realizovat celou

zakázku, nicméně odpovídá za její řádné a odborné provedení objednateli. Chápání reference

je tudíž „formální“ a není přísně vázáno na konkrétní zaměstnance či prostředky, ale na

smluvní odpovědnost generálního dodavatele za výsledek. Uvedené však neplatí v případě,

kdy zadavatel ve smyslu § 105 odst. 2 zákona stanoví, že určité významné činnosti musí být

plněny výhradně samotným dodavatelem, co však v posuzovaném případě relevantní není,

neboť z dokumentace o zadávacím řízení takováto výhrada zadavatele neplyne.

V posuzovaném případě by tak vybraný dodavatel mohl prokazovat svou kvalifikaci

prostřednictvím poddodavatele HOCHTIEF CZ, a.s., a to i v případě, že HOCHTIEF CZ, a.s. sám

nerealizoval předmětnou činnost (montáž a zprovoznění LED tunelového osvětlení), pokud by

byly vzájemně splněny následující podmínky. Ve vztahu k referenční zakázce, kterou HOCHTIEF

CZ, a.s. (jako poddodavatel) „propůjčuje“ vybranému dodavateli za účelem prokázání části

kvalifikace, musí být HOCHTIEF CZ, a.s. schopna prokázat existenci smluvního vztahu mezi

HOCHTIEF CZ, a.s. a jejími poddodavateli (první podmínka). Zároveň pak předmětný smluvní

vztah (mezi HOCHTIEF CZ, a.s. a jejími poddodavateli) musí implikovat také odpovědnost

HOCHTIEF CZ, a.s. coby generálního dodavatele vůči objednateli referenční zakázky (druhá

podmínka). Nad rámec uvedeného pak Úřad v obecné rovině dodává, že rozhodnutí

o předčasném užívání stavby, jež má být předmětem některé z referenčních zakázek, kterými

dodavatel prokazuje svou technickou kvalifikaci samo o sobě není způsobilé prokázat řádné

dokončení požadovaných stavebních prací, nicméně ve spojení s dalšími okolnostmi to není

zcela vyloučeno. Mezi tyto okolnosti lze zařadit např. skutečnost, že objednatelem předmětné

referenční zakázky je sám zadavatel (jak tomu je v nyní posuzovaném případě) a současně

existují protokoly dokládající realizaci montáže a zprovoznění LED tunelového osvětlení, a

tudíž je sám schopen ověřit, zda a v jaké kvalitě byly požadované činnosti realizovány.

104. Ve vztahu k námitkám, jež se týkají „stáří“ referenčních zakázek Úřad plně odkazuje na

společné stanovisko ze dne 5. 12. 2022, ze kterého jednoznačně plyne, že na základě

systematického a teleologického výkladu by měla být ustanovení § 79 odst. 2 a 3 zákona

vykládána tak, že kvalifikaci dodavatele prokazují i doklady o referenčních zakázkách, které

byly dokončeny v době po zahájení zadávacího řízení. Úřad pak v souvislosti s obsahem

čl. 4.5.1. zadávací dokumentace sděluje, že toto se od znění ustanovení § 79 odst. 2 písm. a)

zákona obsahově liší toliko prodloužením doby, za kterou budou zohledněny předmětné

doklady, a to z „za posledních 5 let“ na „za posledních 10 let“, a není tudíž důvod, aby byl

vyloučen výklad čl. 4.5.1. zadávací dokumentace prostřednictvím společného stanoviska ze

dne 5. 12. 2022.

105. K námitkám, jež se týkají nepřípustného dodatečného „vytváření kvalifikace“ vybraného

dodavatele, resp. doplňování nabídky vybraného dodavatele o nové certifikáty, Úřad

konstatuje, že v obecné rovině není vyloučeno, aby byla zadavatelem akceptována kvalifikace

účastníka zadávacího řízení, kterou získal i po konci lhůty pro podání nabídek, tedy v době,

která následuje po zahájení zadávacího řízení. Avšak uvedené zákon připouští toliko na základě

45

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

výzvy zadavatele k objasnění, resp. doplnění nabídky, postupem dle § 46 zákona, což v nyní

šetřeném případě nastalo.

106. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě (zdali z dokumentace o zadávacím řízení

plynou takové informace, na základě nichž by bylo možné dospět k závěru, že zadavatel mohl

mít, resp. měl za prokázané, že vybraný dodavatel splnil všechny podmínky účasti v zadávacím

řízení) Úřad dále přistoupil k posouzení, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr

dodavatele. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že

výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr

dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že dokumentace o zadávacím řízení

nenese takové informace, že zadavatel měl za prokázané, že vybraný dodavatel splnil

podmínky účasti v zadávacím řízení, a pokud by tedy zadavatel provedl posouzení splnění

podmínek účasti v souladu se zákonem, nelze nyní vyloučit, že by mohlo případně dojít

k výběru jiného dodavatele, neboť vybraný dodavatel mohl být nakonec vyloučen z účasti

v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8 zákona. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení

nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele

je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

107. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona,

pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak

naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření

ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

108. S ohledem na výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto

rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

109. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné

zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit

výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací

řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

110. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti

zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, když u vybraného dodavatele posoudil podmínku

účasti v zadávacím řízení spočívající v kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d)

zákona jako splněnou, aniž by z dokumentace o zadávacím řízení bylo možné jednoznačně

dovodit, zda vybraným dodavatelem doložená reference „Integrace kamerového systému TSK

do systému MKS včetně vytvoření bezpečnostní přístupové vrstvy MKS“, kterou vybraný

dodavatel prokazoval praxi odborného personálu „technik – specialista IT a SW kamerové

systémy Genetec“ splňuje kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 4.4. písm. h) bod (i)

zadávací dokumentace, tedy, že „osoba technik – specialista IT a SW kamerové systémy

Genetec“ splňuje požadavek „praxe s minimálně 1 zakázkou, jejíž součástí byla integrace

alespoň 20-ti ks tunelových kamerových bodů do tunelového dohledového kamerového

systému, kde působil na pozici IT specialisty“, v důsledku čehož se stal postup zadavatele

netransparentním, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření

smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.

46

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

111. Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit,

jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad zjistil, že

nezákonného postupu se zadavatel dopustil v souvislosti s oznámením o výběru dodavatele

po ukončeném posouzení a hodnocení nabídek. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad posuzoval,

jaké nápravné opatření bude dostačující pro odstranění nezákonného postupu zadavatele,

a dospěl k závěru, že je třeba zrušit rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, jakož

i všechny následné úkony. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto

rozhodnutí. Nabytím právní moci výroku II. tohoto rozhodnutí se tedy zadávací řízení vrací zpět

do fáze posouzení a hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení.

112. Úřad pro úplnost doplňuje, že tímto rozhodnutím Úřadu není vyloučeno, že zadavatel v dalším

průběhu zadávacího řízení dospěje opětovně k závěru, že vybraný dodavatel splňuje všechny

podmínky účasti v zadávacím řízení vymezené zadavatelem. Je ovšem nezbytné, aby zadavatel

v dalším průběhu zadávacích řízení své závěry řádně popsal a osvětlil, aby tyto byly zpětně

přezkoumatelné a aby tedy bylo z dokumentace o zadávacím řízení prokazatelně zřejmé, že

má zadavatel daný závěr za prokázaný.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

113. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění

smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím

řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

114. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení

nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až

do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy

i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby

se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy

ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

115. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele (a současně všech

následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení), zakázal zároveň ve výroku

III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít

v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

116. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj

vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že

paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel

uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy,

činí 30 000 Kč.

117. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající

ve zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele (a současně všech následných úkonů

47

Č.j.: ÚOHS-40752/2025/510

zadavatele učiněných v zadávacím řízení), rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady

řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

118. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000553.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný

rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek.

Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný

rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona

zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná

uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha

2. SPEL, a.s., Třídvorská 1402, 280 02 Kolín

3. ELTODO, a.s., Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

48

", "next": 0}