výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové
podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
38
Výjimku tvoří objednávka na S rukavice dodaná na základě dokladu číslo 2184000204 dne 3. 1. 2018 a dodávka na M
rukavice dodaná na základě dokladu číslo 2184000204 dne 3. 1. 2018, u těchto objednávek předpokládaní hodnota
vypočtená Úřadem nedosahuje limitu 2 000 000 Kč.
59
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
49.
Úřad nevylučuje, že při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na rukavice,
tj. S a M rukavice by jako plnění stejného druhu měl být posuzován (a do výpočtu zahrnut)
i další zdravotnický materiál, např. rukavice jiných velikostí či z jiného materiálu. Nicméně
Úřad v daném případě nepokládal za účelné s ohledem na procesní ekonomii39 žádat
obviněného o doplnění podkladů ve vztahu k plnění stejného druhu, když z výše uvedeného je
zřejmé, že i v případě, kdy by byla předpokládaná hodnota u objednávek zboží stanovena
toliko ve vztahu k S rukavicím a M rukavicím, přesáhla by klíčovou hranici 2 000 000 Kč
bez DPH a v některých případech současně i finanční limit 3 873 000 Kč bez DPH , a tedy je
postaveno na jisto, že se nejedná o veřejné zakázky malého rozsahu.
50.
Obdobně ani v případě kardiostimulátorů, tj. ENITRA, ENDURITY a L311 kardiostimulátorů
Úřad s ohledem na procesní ekonomii nepřistoupil k žádosti o doplnění podkladů ve vztahu
k plnění stejného druhu, neboť z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že i v případě, kdy
byla předpokládaná hodnota u objednávek kardiostimulátorů stanovena toliko ve vztahu
k výše specifikovaným typům, přesáhla by klíčovou hranici 2 000 000 Kč bez DPH a v některých
případech současně i finanční limit 3 873 000 Kč bez DPH , a tedy je postaveno na jisto, že se
nejedná o veřejné zakázky malého rozsahu. Nicméně Úřad nevylučuje, že při stanovení
předpokládané hodnoty veřejné zakázky na implantabilní kardiostimulátory by měly být jako
plnění stejného druhu posuzovány i kardiostimulátory jiného typu.
K výroku III. příkazu
51.
Obviněný rovněž pořizoval od společnosti BIOTRONIK Praha, spol. s r. o. v období od 1. 1. 2018
do 30. 9. 2018 INTICA 7 VR-T defibrilátory, v období od 1. 1. 2018 do 18. 10. 2018 INTICA 7 HFT defibrilátory, v období od 1. 1. 2018 do 16. 10. 2018 INLEXA 3 VR-T defibrilátory, v období
od 1. 1. 2018 do 30. 9. 2018 INLEXA 3 HF-T defibrilátory a od společnosti Boston Scientific s.r.o.
v období od 1. 1. 2018 do 11. 10. 2018 CHARISMA defibrilátory na základě objednávek,
přičemž u každé jednotlivé objednávky byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky. Ze
zjištěných skutečností dále vyplývá, že obviněný defibrilátory pořizoval i v předcházejících 12
měsících, přičemž v tomto období obviněný pořizoval od společnosti BIOTRONIK Praha, spol.
s r. o. rovněž dodávky dalších druhů implantabilních defibrilátorů. V kontextu šetřeného
případu, ve kterém jsou předmětem plnění veřejné zakázky konkrétně specifikované typy
implantabilních defibrilátorů, Úřad jako pomocnou strukturu pro určení, které dodávky
implantabilních defibrilátorů tvoří plnění stejného druhu, použil Evropskou nomenklaturu
zdravotnických prostředků (dále jen „EMDN“)40, která má podle článku 26 Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/745 ze dne 5. 4. 2017 o zdravotnických
prostředcích podpořit fungování Evropské databáze zdravotnických prostředků (EUDAMED).
Úřad v šetřeném případě dovodil, že všechny defibrilátory lze v rámci nomenklatury EMDN
řadit do kategorie J – aktivní implantabilní zdravotnické prostředky/zařízení, skupiny J01 –
implantabilní zařízení pro funkci srdce a typu J0105 – implantabilní defibrilátory, resp. že
implantabilní defibrilátory všech typů tedy tvoří plnění stejného druhu, neboť se ve všech
39
Podle § 6 odst. 2 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené
osoby co možná nejméně zatěžuje.
40
Dostupná zde: https://webgate.ec.europa.eu/dyna2/emdn/ – EMDN zdravotnické prostředky třídí do tří hlavních
úrovní: Kategorie: první hierarchická úroveň, Skupiny: druhá hierarchická úroveň, Typy: třetí hierarchická úroveň (která
se v případě nutnosti dělí do dalších několika úrovní (1, 2, 3, 4 a 5).
60
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
případech jedná o přístroje užívané k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti,
skládající se z vlastního přístroje a z jedné nebo dvou elektrod zavedených do srdce.
52.
U defibrilátorů Úřad rovněž s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona provedl výpočet
předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek (viz tabulky ve výroku III.), přičemž
při tomto výpočtu vycházel v souladu s dotčeným ustanovením zákona z ceny, kterou
obviněný uhradil za dodávky všech implantabilních defibrilátorů, tj. takových, které lze zařadit
v rámci EMDN do typu J0105 během 12 měsíců předcházejících zadání příslušné veřejné
zakázky (bylo-li datum zadání veřejné zakázky, tj. datum dodání implantabilního defibrilátoru
dne 10. 10. 2018, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl
všechny platby uhrazené za dodávky implantabilních defibrilátorů41 v období od 10. 10. 2017
do 9. 10. 2018).
53.
Z uvedeného vyplývá, že u všech veřejných zakázek, resp. objednávek defibrilátorů uvedených
v bodu 1 odůvodnění tohoto příkazu přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit 2 mil. Kč
bez DPH dle § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky a současně
i finanční limit 3 873 000 Kč bez DPH, z čehož se podává, že ve vztahu ke každé z těchto
veřejných zakázek, které jsou s ohledem na své předpokládané hodnoty nadlimitními
veřejnými zakázkami, byl obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku
zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným
postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu nebo zavést dynamický nákupní systém
a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil,
a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě
postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není
pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268
odst. 1 písm. a) zákona.
54.
Úřad pokládá za nutné vyjádřit se na tomto místě k tvrzení obviněného obsaženému ve sdělení
ze dne 31. 8. 2023, v němž obviněný zaujímá stanovisko, že nákupy všech položek
specifikovaných Úřadem v přípisu ze dne 26. 5. 2023, tj. implantabilních defibrilátorů, nelze
považovat za jednu veřejnou zakázku. Úřad sděluje, že, jak bylo popsáno výše v odůvodnění
tohoto příkazu, za jednu veřejnou zakázku v posuzovaném případě je nutno považovat jednu
objednávku/dodávku plnění. Úhrady k celé skupině defibrilátorů byly Úřadem vyžádány za
účelem stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých dodávek/objednávek, neboť Úřad
i mj. na základě kategorizace zdravotnického materiálu dle pomocné nomenklatury EMDN
dospěl k závěru, že je třeba na implantabilní defibrilátory hledět jako na plnění stejného druhu
(ve smyslu § 19 odst. 1 zákona), kdy z pohledu Úřadu převažují společné znaky dané kategorie
plnění (vymezení plnění stejného druhu provedl Úřad obdobně jako v případě léčivých
přípravků, kde bylo užito členění dle ATC skupin) nad případnými odlišnostmi jednotlivých
typů v rámci dané skupiny tohoto zdravotnického materiálu, jak bylo ostatně již podrobně
popsáno výše (body 51 a násl. odůvodnění tohoto příkazu). Pokud se týká případné realizace
zadávacího řízení na předmětné plnění, Úřad souhlasí s obviněným, že vzhledem k obsáhlosti
skupiny implantabilních defibrilátorů a existenci různých typů tohoto zdravotnického
materiálu, je při realizaci zadávacího řízení jistě nanejvýš vhodné provést členění na jednotlivé
části tak, aby bylo dosaženo co nejúčinnější hospodářské soutěže. Takový postup naplní dikci
41
Úhrady jsou Úřadem zpracovány do souhrnné tabulky obsažené v bodě 34 tohoto rozhodnutí.
61
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
zákona, neboť s ohledem na ustanovení § 18 odst. 1 zákona dojde v takovém případě ke
stanovení předpokládané hodnoty podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí,
což povede k určení správného režimu zadávání.
K výrokům I. – III. příkazu (pokračování v přestupku)
55.
Úřad dále uvádí, že postup obviněného spočívající v pořizování dotčeného zdravotnického
materiálu v šetřeném období je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným
záměrem (pořizování zdravotnického materiálu dle aktuální potřeby bez provedení
zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268
odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování
zdravotnického materiálu na základě jednotlivých objednávek bez provedení zadávacího
řízení), blízkou souvislostí časovou (v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, kdy odstup mezi
jednotlivými po sobě následujícími útoky se pohybuje v řádech dnů/týdnů) a souvislostí
v předmětu útoku (opakované pořizování zdravotnického materiálu, tj. zadávání veřejných
zakázek na dodávky bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného
naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.
56.
S ohledem tedy na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. – III.
tohoto příkazu.
K výroku IV. příkazu – uložení pokuty
57.
Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení
pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v)
přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
58.
Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo
k zániku odpovědnosti za přestupky, resp. k promlčení přestupků.
59.
Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím
promlčecí doby.
60.
Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.
61.
Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím
po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení
jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná
běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
62.
Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet u pokračujícího
přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.
63.
V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného
o ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 19. 12. 2018, kdy obviněný v rámci
šetřeného období úplatně pořídil poslední z dodávek plnění, jehož předmětem
jsou S a M rukavice,
o ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 31. 12. 2018, kdy obviněný v rámci
šetřeného období úplatně pořídil poslední z dodávek plnění, jehož předmětem
jsou ENITRA, ENDURITY a L311 kardiostimulátory,
62
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
o ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne 18. 10. 2018, kdy obviněný v rámci
šetřeného období úplatně pořídil poslední z dodávek plnění, jehož předmětem
jsou INTICA 7 VR-T, INTICA 7 HF-T, INLEXA 3 VR-T, INLEXA 3 HF-T a CHARISMA
defibrilátory.
64.
Z výše uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu
k projednávaným přestupkům, resp. pokračováním v přestupcích neuplynula a odpovědnost
obviněného za přestupky nezanikla.
65.
Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li
se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do
20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268
odst. 1 písm. a) až c) zákona.
66.
Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto příkazu lze
obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 653 015,22 Kč (10 % z celkové ceny plnění
pořízeného v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 nezákonně postupem mimo zadávací řízení
ve výši 6 530 152,20 Kč vč. DPH). Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedeném ve
výroku II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 1 078 596, 13 Kč
(10 % z celkové ceny plnění pořízeného v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 nezákonně
postupem mimo zadávací řízení ve výši 10 785 961,30 Kč vč. DPH). Úřad uvádí, že za
pokračování v přestupku uvedeném ve výroku III. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní
trest pokuty ve výši do 1 695 325,52 Kč (10 % z celkové ceny plnění pořízeného v období od
1. 1. 2018 do 18. 10. 2018 nezákonně postupem mimo zadávací řízení ve výši 16 953 255,15 Kč
vč. DPH).
67.
Úřad s odkazem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích konstatuje, že přestupkem nejpřísněji
trestným je v dané věci přestupek, resp. pokračování v přestupku uvedené ve výroku III., neboť
ve srovnání s ostatními pokračováními v přestupcích za něj lze uložit nejvyšší správní trest, a to
pokutu ve výši 1 695 325,52 Kč.
68.
Úřad tak na základě uvedeného přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku podle § 268
odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu a k pokračováním
v přestupcích uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady
absorpce v rámci přitěžujících okolností.
69.
Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout
k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona.
Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37
přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto
případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti pokračování v přestupku a k přitěžujícím
a polehčujícím okolnostem.
70.
Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem
zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty
skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).
63
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
71.
Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň
společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění
znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním
kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení
právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je
proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly
intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
72.
Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad
následující.
73.
Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno
považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad,
na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní
prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných
prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení
jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené
hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější
nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.
74.
V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě
nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 2 odst. 3 zákona spočívajícímu v zadání
veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem,
čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní
hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze
považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků,
jelikož, jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu,
prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva
veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je
cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými
prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to,
aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány
při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže
srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba
jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky
v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově
jedno z vůbec nejzávažnějších.
75.
Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný
v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné
zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom
nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky
výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.
76.
Úřad nicméně v rámci posouzení závažnosti přestupku také přihlédl k charakteru činnosti
obviněného a ke specifické povaze pořizovaného plnění, kdy obviněný jakožto fakultní
nemocnice pořizoval postupem mimo zadávací řízení zdravotnický materiál nezbytný pro
řádný výkon jeho činnosti, přičemž nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly,
64
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
že byl při svém postupu veden snahou zajistit tento materiál rychle a pokud možno co
nejlevněji. Úřad zohlednil jako výrazně polehčující okolnost fakt, že obviněný na svoji
povinnost zcela nerezignoval, když v případě ENITRA a ENDURITY kardiostimulátorů posléze
zahájil zadávací řízení a uzavřel rámcové dohody KS/2145/2018/Ko a KS/2148/2018/Ko dne
1. 10. 2018, čímž ustoupil od svého nezákonného postupu, přičemž tak obviněný učinil
i v případě defibrilátorů INTICA 7 VR-T, INTICA 7 HF-T, INLEXA 3 VR-T, INLEXA 3 HF-T
a CHARISMA, u kterých následně zahájil zadávací řízení a uzavřel rámcové dohody
KP/2134/2018/Ko, KP/2133/2018/Ko, KP/2138/2018/Ko.
77.
Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že
k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za
přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto
jednání. Při posuzování výše prahových hodnot pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky,
které jsou v souladu s ust. § 25 zákona stanoveny nařízením Úřadu vlády, vzal Úřad v potaz
znění platné v posuzovaném období. V rozhodném období byla prahová hodnota stanovena
limitem dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2019, ve
výši 3 873 000 Kč, přičemž pozdější novelizace tento limit snižovaly, tedy se v jejich případě
nemůže jednat o právní úpravu pro obviněného příznivější.
78.
Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k době, která uplynula od pokračování v přestupku,
neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval,
„je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko
doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy
nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr
těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena
podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného
vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může
působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na
prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen.
V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho,
kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je
neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont
delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném
vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci.
Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi
spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti
a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní
sankce dosaženo“. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto příkazu uplynuly od spáchání
posledního dílčího útoku pokračování v přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu
více než 4 roky, zohlednil Úřad tuto skutečnost při zvažování výše pokuty ve prospěch
obviněného jako okolnost svědčící pro stanovení pokuty spíše nižší.
79.
Jako přitěžující okolnost posoudil Úřad skutečnost, že obviněný se dopustil dalších přestupků,
resp. pokračování v přestupcích, uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
80.
Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty, Úřad
v šetřeném případě neshledal.
65
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
81.
Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, resp. pokračování v přestupku, za něž je obviněnému
nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu
vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek
Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62
popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném
rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním
orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat
tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii
z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného
kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní
zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu.
K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008,
č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné,
a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec
neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot,
na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní
doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných
činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek
za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce
neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné
a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Současně je v citovaném rozsudku
uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení,
ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní
přestupky).
82.
Úřad tedy posoudil, zda přestupky, resp. pokračování v přestupku, za něž je obviněnému
ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalším přestupkem obviněného, resp. zda se obviněný
nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla
uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
83.
Úřad uvádí, že přestupky, za které je tímto příkazem obviněnému ukládána pokuta, jsou dále
v souběhu s následujícími přestupky obviněného:
•
s přestupky, které obviněný spáchal dne 19. 11. 2018, 26. 11. 2018, 7. 12. 2018,
19. 12. 2018 a dne 21. 12. 2018, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení
sp. zn. ÚOHS-S0112/2023/VZ příkazem Úřadu č.j. ÚOHS-06878/2023/500 ze dne
16. 2. 2023 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 80 000,- Kč,
•
s přestupky, které obviněný spáchal dne 6. 9. 2018, 18. 12. 2018, 19. 12. 2018,
20. 12. 2018, 21. 12. 2018 a dne 31. 12. 2018, a o nichž bylo rozhodnuto v rámci
správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0615/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS45877/2022/500 ze dne 21. 12. 2022 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve
výši 120 000,- Kč,
•
s přestupky, které obviněný spáchal dne 19. 12. 2018 a dne 31. 12. 2018, a o nichž
bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0608/2022/VZ příkazem
Úřadu č. j. ÚOHS-45513/2022/500 ze dne 19. 12. 2022 a obviněnému za ně byla
uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč.
66
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
84.
S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem,
který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se
Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny
základních práv a svobod.
85.
Pokud by měl Úřad uložit obviněnému souhrnný trest za projednávaný přestupek a přestupky
uvedené v bodu 83 odůvodnění tohoto příkazu a nemá-li zároveň v tomto správním řízení
zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty
za spáchání přestupků uvedených v bodu 83 odůvodnění tohoto příkazu), lze absorpční zásadu
ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem,
že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za
přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu. Při určení výše pokuty tedy Úřad
zohlednil i pokuty uložené za přestupky, které jsou s projednávanými přestupky v souběhu.
86.
Při určení výše pokuty Úřad též přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém
případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“.
Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy obviněného
za rok 2021 vyplývá, že obviněný dosáhl výsledku hospodaření ve výši 126 689 473 Kč, kdy
hospodaří s prostředky v řádu miliard Kč.42 Současně pak Úřad dodává, že podle přehledu
o rozpočtu nákladů a výnosů obviněného Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří
s plánovanými celkovými výnosy ve výši 13 691 401 946,56 Kč.43 Na základě výše uvedeného
Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani
za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu
nespravedlivou).
87.
V souvislosti s právě uvedeným Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení
postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci
represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která
směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do
majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které
mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah
samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se
v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného,
neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit
nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil
v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje
dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
88.
S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
89.
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního
úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně
číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
42
43
veřejně dostupné na: https://www.fnbrno.cz/data/files/5697.pdf
Veřejně dostupné na: https://www.fnbrno.cz/rozpocet-nakladu-a-vynosu-2023-az-2025/f5701
67
Č.j.: ÚOHS-34655/2023/500
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne
jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída
Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího
po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší
a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání
odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným
rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Fakultní nemocnice Brno, Jihlavská 340/20, 625 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
68