věcného vymezení těchto referencí, jejich finančního objemu atd.
K žádosti navrhovatele o doplnění podkladů rozhodnutí
124. Navrhovatel ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí uvádí, že „ve správním spise
nejsou dokumenty předložené vybraným dodavatelem […] v rámci jeho objasnění. Resp.
navrhovatel namítá, že tyto dokumenty jsou obsahem správního spisu, ale nebyly navrhovateli
zpřístupněny k nahlížení […]. Součástí argumentace návrhu je skutečnost, že Ing. T. V. […]
nemohl vykonávat požadovanou pozici stavbyvedoucího […] na denní bázi […]. Dále je součástí
návrhu taktéž argumentace napadající zjevně odlišný způsob vyžadování dokumentů vůči
navrhovateli a vybranému dodavateli (či dalším účastníkům). Pro řádné vypořádání uvedené
argumentace je nezbytné vybraným dodavatelem předkládané dokumenty vztahující se
k účasti Ing. T. V. na jím uváděných stavbách posoudit a vyhodnotit. Totožně i předkládané
dokumenty dalších účastníků, kdy bude prokázána zjevná odlišnost postupu zadavatele vůči
navrhovateli a zbývajícím účastníkům zadávacího řízení. Navrhovatel tímto žádá Úřad, aby mu
byl zpřístupněn správní spis […] v rozsahu všech dokumentů, které vybraný dodavatel (a další
účastníci zadávacího řízení ve vztahu k jim prezentovaným stavbyvedoucím) předložil
zadavateli za účelem potvrzení účasti Ing. T. V. na uváděných referenčních stavbách. Současně
navrhovatel navrhuje, aby tyto dokumenty Úřad provedl jako důkaz.“
35
Č.j.: ÚOHS-48453/2023/500
125. Úřad předně uvádí, že podle § 260 odst. 1 zákona mj. platí, že Úřad vyloučí z nahlížení do spisu
dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako
důkaz. Jestliže navrhovatel žádal nahlížet do spisu předmětného správního řízení, resp. žádal
o vzdálený přístup do dotčeného spisu ve vztahu k dokumentům z dokumentace o zadávacím
řízení na veřejnou zakázku, jež netvoří podklady pro vydání rozhodnutí, resp. neslouží a nemají
sloužit jako důkaz, nebyl Úřad s to je s odkazem na shora uvedené navrhovateli poskytnout.
126. Úřad k tomu dále uvádí, že jakožto správní orgán má Úřad na základě § 3 správního řádu
povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je
nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Dle § 50 odst.
2 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. Podklady pro vydání
rozhodnutí mohou dle § 50 odst. 1 správního řádu být zejména návrhy účastníků, důkazy,
skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů
nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Dle § 50 odst. 4 správního řádu
přitom platí, že správní orgán hodnotí podklady, zejména důkazy, podle své úvahy, přitom
pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z uvedeného
je zřejmé, že za zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je odpovědný
příslušný správní orgán, v daném případě Úřad, přičemž v této souvislosti rozsah a způsob
zjišťování a zajišťování podkladů pro rozhodnutí určuje vždy správní orgán, který tedy sám určí,
ze kterých podkladů zjistí relevantní stav věci, jež je předmětem vedeného správního řízení
(pokud není nějaký podklad určen zákonem). Úřad je tedy povinen opatřit si potřebné
podklady pro rozhodnutí, přičemž důkazy, které shromáždí v průběhu správního řízení, přísluší
v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů hodnotit výhradně jemu. Tato pravomoc je
správním řádem vyhrazena Úřadu a účastníci správního řízení nemohou do samotné této
gesce Úřadu zasahovat.
127. S ohledem na skutečnost, že navrhovatelem zmiňované dokumenty, s nimiž se chtěl v rámci
nahlížení do spisu seznámit, Úřad nevyhodnotil jako relevantní, resp. nezbytné pro řešení
šetřené věci (když nezákonnost výběru dodavatele byla v posuzovaném případě konstatována
již na základě jiných dokumentů z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, které
Úřad zařadil do podkladů pro vydání rozhodnutí), neučinil tyto ani podkladem pro rozhodnutí,
tudíž k nim navrhovatel nemohl mít s poukazem na výše uvedený § 260 odst. 1 zákona přístup.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
128. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání
veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo
může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad
zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
129. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen
na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy
protiprávního stavu, a to při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad
tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu
zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele
před nezákonným postupem zadavatele.
130. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v šetřeném případě porušení zákona dopustil při posouzení
splnění podmínek účasti navrhovatelem a vybraným dodavatelem, zvolil Úřad jako opatření
36
Č.j.: ÚOHS-48453/2023/500
k nápravě zrušení úkonů zadavatele spojených s posouzením splnění podmínek účasti
navrhovatelem a vybraným dodavatelem a současně i všech následných úkonů zadavatele
učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku včetně rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí
o výběru. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly
stanovenými zákonem, resp. zadávacími podmínkami.
131. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno
ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
132. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
133. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu
o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že
zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím
řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný
i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se
zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy
[s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní
moci rozhodnutí.
134. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení, uložil
zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu
na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
135. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
136. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad
o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
137. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000556.
37
Č.j.: ÚOHS-48453/2023/500
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I.,
II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá
podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava
2. Mgr. Martin Horák, advokát, STRÁNSKÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, Jandova 208/8,
190 00 Praha
3. MORYS s. r. o., Korejská 894/9, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
38