Úřad uvádí, že obviněnému lze uložit správní trest pokuty ve výši do
50.
o
743 580,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného
v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši
7 435 801,59 Kč včetně DPH) v případě přestupku dle výroku I. tohoto příkazu,
o
772 211,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného
v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši
7 722 105,62 Kč včetně DPH) v případě přestupku dle výroku II. tohoto příkazu,
o
353 934,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného
v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši
3 539 337,39 Kč včetně DPH) v případě přestupku dle výroku III. tohoto příkazu,
o
303 996,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného
v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši
3 039 964,97 Kč včetně DPH) v případě přestupku dle výroku IV. tohoto příkazu,
o
415 800,- Kč (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 1. 1. 2018
do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši 4 158 000,- Kč včetně DPH)
v případě přestupku dle výroku V. tohoto příkazu,
o
1 002 323,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného
v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši
10 023 232,20 Kč včetně DPH) v případě přestupku dle výroku VI. tohoto příkazu,
o
391 804,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného
v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 postupem mimo zadávací řízení ve výši
3 918 036,99 Kč včetně DPH) v případě přestupku dle výroku VII. tohoto příkazu.
S ohledem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupí Úřad k uložení pokuty za přestupek
uvedený ve výroku VI. tohoto příkazu, který shledává za nejpřísněji trestný. K přestupkům
uvedeným ve výrocích I. až V. a VII. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.
50
Č.j.: ÚOHS-43045/2022/500
51.
Podle § 37 písm. a), c) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho
výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím
okolnostem a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání,
jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest
mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.
52.
Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem
zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích
útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného
ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
53.
Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské
škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků
skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním
kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení
právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je
proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly
intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
54.
V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě
nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky
v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo
k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže
při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat
za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá
z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové
hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy
efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění
hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon
tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je
hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže
a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008), je třeba jednání obviněného,
který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle
zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit (v šetřeném případě rovněž
při zohlednění počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku) za typově
jedno z vůbec nejzávažnějších.
55.
Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný
v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné
zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom
nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky
výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků. Nicméně, co se
týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech
vzájemných souvislostech při stanovení výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil tu
okolnost, že byť obviněný postupoval v rozporu se zákonem, snažil se své pochybení napravit,
když dne 3. 12. 2018 zahájil otevřené řízení „Léčiva pro RS“ (ev. č. zakázky Z2018-042023),
51
Č.j.: ÚOHS-43045/2022/500
kdy v rámci části 6 „DIMETHYL-FUMARÁT“ poptával léčivé přípravky právě s danou účinnou
látkou.
Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku VI. tohoto příkazu
spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost
spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až V. a VII. tohoto příkazu, v jejichž důsledku bylo
rovněž negativně zasaženo do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Nicméně
i v souvislosti s těmito přestupky Úřad zohlednil ve prospěch obviněného tu skutečnost, že byť
obviněný postupoval v rozporu se zákonem, snažil se i v těchto případech své pochybení
napravit, když v rámci části 1 „INTERFERON BETA-1B“ výše zmíněného zadávacího řízení
a v části 3 „LIDSKÝ FIBRINOGEN“ zadávacího řízení „Léky I“ (ev. č. zakázky Z2020-044158)
poptával léčivé přípravky s danými účinnými látkami, přičemž mj. za účelem nákupu léčivých
přípravků Imunor, Keppra, Mempara a Zebinix zavedl dynamický nákupní systém „DNS Léčiva“
(ev. č. zakázky Z2022-000963).
56.
Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil,
že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona,
který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení
tohoto jednání.
57.
Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž dobu, která uplynula od spáchání přestupku
uvedeného ve výroku VI. tohoto příkazu, neboť, jak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af
123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené
pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu
a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty,
k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit,
aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně
aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem
na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky
nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti
a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně
vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného
rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je
tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka
řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje
důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se
relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi
porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu,
jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. Vzhledem k tomu, že k šetřenému jednání
obviněného došlo již cca 4 roky před vydáním tohoto příkazu, je tak dle Úřadu na místě uložit
obviněnému pokutu v nižší výši.
58.
Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest,
není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní
rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu
č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu
č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil,
že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy
52
Č.j.: ÚOHS-43045/2022/500
ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá
z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním
trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém
právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být
zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní
soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož
ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam,
kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě
účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný
zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy,
jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich
vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později
nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.:
Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004,
str. 26).“.
59.
Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není
v souběhu s dalšími přestupky obviněného (rozumí se jinými než uvedenými ve výrocích I. až
V. a VII. tohoto příkazu), resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaných přestupků
dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
60.
Úřad konstatuje, že mu taková skutečnost není z úřední činnosti známa, pročež tedy není dán
důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.
61.
Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází
z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu,
že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok
202110 vyplývá, že obviněný dosáhl výsledku hospodaření ve výši 303 020 110,- Kč po zdanění.
Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě
považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného
(a v tomto smyslu nespravedlivou).
62.
V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému
za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní
odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a
funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je
se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje
nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem
finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy
nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl
likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit
(výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje,
pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které
zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty
10
Dostupné na https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/VZ_2021_WEB.pdf
53
Č.j.: ÚOHS-43045/2022/500
konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se
zároveň jednalo o pokutu likvidační.
63.
S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto příkazu.
64.
Pokuta uložená ve výroku VIII. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní
moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České
národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne
jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt.
Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni
doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení
ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz,
proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 664/53, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
54