judikoval: „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká
plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl
právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem
k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně
36
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle
předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde
o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou
zakázkou.“ Uvedený závěr Krajský soud v Brně zopakoval například rovněž v rozsudku
č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013.
186. Jak vyplývá ze soudní judikatury, rozhodovací praxe Úřadu i odborné komentářové literatury,
zadáním jedné veřejné zakázky spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu je
nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se
tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických,
funkčních, časových nebo technologických (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
č. j. 2 Afs 198/2006-69 ze dne 27. 6. 2007). Může jít případně též o takový funkční celek, který,
i když se skládá z vícero komponentů samostatně plnících rozdílné funkce, všechny
komponenty, resp. části mají ve svém souhrnu prostřednictvím těchto funkcí plnit jediný účel
(viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0274/2019/VZ ze dne 23. 9. 2019 a návazně
rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0183/2019/VZ ze dne 13. 12. 2019).
187. Úřad se v kontextu výše uvedeného zabýval otázkou, zda lze v souvislosti se smlouvami
uzavřenými na plnění VZ II až VZ V dovodit vzájemnou souvislost. Předně se zabýval otázkou,
zda tato plnění tvoří jeden funkční celek.
188. K funkční souvislosti Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména
na základě účelů a jednotného cíle, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov.
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Otázka
návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným)
z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o jednu
veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným
výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné
dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění
na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné, jak se
uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne
3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně
podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého) “.
189. Z podkladů předložených obviněným lze dovodit, že jednotícím účelem šetřených veřejných
zakázek je provedení stavebních prací (rekonstrukcí) obviněným vlastněné a spravované
vodohospodářské infrastruktury, a to v návaznosti na poslání obviněného (jak vyplývá z jeho
stanov) spočívající v zajištění výroby a dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod
na vymezeném území Ústeckého a Libereckého kraje. Úřad k právě uvedenému podotýká, že
o účelu zadávání konkrétních veřejných zakázek nemůže být uvažováno v příliš obecném
kontextu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty
zakázek spolu fakticky nesouvisejících. Z tohoto důvodu nemá Úřad za to, že by jedním
funkčním celkem v případě obviněného byly veškeré stavební práce realizované na jím
vlastněné a spravované VHI, neboť takové pojetí funkční souvislosti by se mohlo jevit poněkud
extenzivním.
190. Při posouzení funkční souvislosti je třeba zohlednit mj. také případnou věcnou technickou či
technologickou souvislost, jako určitý korektiv funkční souvislosti. Přitom je však nutné také
37
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
vycházet z toho, že např. vodohospodářská infrastruktura ve vlastnictví jednoho subjektu
nacházející se ve dvou různých obcích nemusí bez dalšího znamenat 2 funkční celky (jež spolu
nesouvisí), pokud pro to není technický důvod. Ani skutečnost umístění na území dvou
různých obcí tedy nemusí znamenat neexistenci jednoho funkčního celku. Jak uvádí např.
komentář k zákonu (DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: komentář.
Praha: C. H. Beck, 2017): „I kdyby tedy například zadavatel vystavěl v rámci jednoho projektu
dvě větrné elektrárny, které budou řízeny prostřednictvím stejného řídicího centra, bude se
jednat o jednu veřejnou zakázku bez ohledu na to, zda bude na tuto stavbu vydáno jedno či
více stavebních povolení, nebo zda se budou jednotlivé větrné elektrárny (tj. příslušné stožáry)
nacházet ve vzdálenosti 100 metrů nebo dva kilometry.“
191. S ohledem na uvedené se Úřad zabýval otázkou, zda lze vodohospodářskou infrastrukturu
obecně funkčně rozčlenit na základě stavebně-technické samostatnosti. K tomu obviněný
ve svých vyjádřeních a v rámci podání vysvětlení předložil informace o jednotlivých součástech
VDI, kdy stavebně-technicky jsou zcela odděleny sítě vodovodní a kanalizační. V rámci
vodovodů je v úpravnách vod upravována voda z vodního zdroje. Na úpravny vod pak
navazuje rozvodná vodovodní síť zahrnující příp. navazující čerpací stanice (k zajištění dopravy
vody do výše položených míst), přiváděcí řady a vodojemy (určené k akumulaci dostatečného
množství vody), z nichž je voda distribuována pomocí hlavních a rozváděcích řadů (zprav. uliční
rozvody s přímou vazbou na spotřební subjekty) a v konečné fázi pomocí vodovodní přípojky.
K tomu obviněný doplnil, že obec může být napojena na více než jednu ÚV. V tomto ohledu
Úřad dospěl k přesvědčení, že pokud jsou úpravny vod propojeny prostřednictvím navazující
rozvodné vodovodní sítě, přes níž může být ke spotřebním subjektům dopravována (mísena)
voda z různých úpraven vod, nelze na tyto pohlížet jako na samostatné celky, neboť v ten
okamžik se jedná o jednu propojenou síť. Úřad rovněž dospěl k závěru, že při vymezování
funkčních celků v rámci VHI je třeba zohlednit její specifika, kdy zjednodušeně řečeno voda
i odpady v rámci této infrastruktury putují pouze jedním směrem, tj. v případě vody z úpravny
vod k obyvatelům (a v případě odpadů od obyvatel do čistíren odpadních vod). Je tedy třeba
reflektovat funkční provázanost, resp. návaznost vodohospodářské infrastruktury.
K uvedenému je pak třeba doplnit, že vodovodní síť slouží k jednomu účelu, tj. zásobit koncové
spotřebitele pitnou vodou (účelem kanalizační sítě je pak odvod a zpracování odpadní vody).
192. Pro vodovodní síť (je-li tato tak vlastněna, resp. provozována jedním subjektem) tak dle Úřadu
v zásadě platí, že funkční souvislost je třeba chápat tak, že do funkčního celku spadá veškerá
vodohospodářská infrastruktura, jež je nutná pro zásobování vodou u konkrétní obce nebo
části obce. Tedy počínaje konkrétní úpravnou vod, přes rozvodnou vodovodní síť vč.
napojených technologických staveb, a to až do cílového spotřebiště (obce či její části). Přitom
může existovat několik modelů propojení či navázání infrastruktury (určitých funkčních celků),
a to ve vztahu k různým spotřebištím (obcím). V nejjednodušší variantě, při existenci jedné
úpravny vod směřující do jedné obce (nebo její definované části), je přiřazení konkrétních
zakázek k takovémuto funkčnímu celku (sestávajícímu z ÚV a navazující infrastruktury, jež
zásobují danou obec) zřejmé. Při kombinaci zásobování vodou z jedné ÚV do vícero obcí (či
částí) je za funkční celek považována úpravna vod vč. té části navazující infrastruktury, jež
slouží k dodávce vody do konkrétního spotřebiště, a pokud ÚV a část infrastruktury slouží
k zásobování vodou jiné obce (spotřebiště), stavební práce realizované na těchto společných
částech je nutné zahrnout do obou funkčních celků (tj. k jedné i druhé obci). Stejně tak
i v případě zásobování jedné obce (resp. její části) z více ÚV jsou za funkční celek
38
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
(tj. infrastrukturu potřebnou pro zásobování dané obce či její části) považovány obě úpravny
vod a od nich navazující veškerá infrastruktura přivádějící vodu do dané obce, a je k němu tedy
také nutné vztáhnout veškeré na nich realizované stavební práce. Takovýto princip je nutné
aplikovat i v případě pokračování vodovodní sítě z jedné obce do další (tedy navazující část
infrastruktury, kdy jedna obec je zásobována skrze jinou obec), kdy je za samostatný funkční
celek považována veškerá infrastruktura sloužící k dodání vody od úpravny (popř. úpraven
vod) až do konečného spotřebiště (dané navazující obce). Uvedené varianty Úřad
pro přehlednost znázorňuje na následujícím schématu, kde jsou barevně vyznačeny jednotlivé
popsané varianty.
193. Úřad obviněnému v rámci šetření podnětu nastínil výše popsaný náhled na členění funkčních
celků a požádal jej mj. o zatřízení jím zadávaných veřejných zakázek, jejichž předmětem byly
stavební práce spočívající v budování, rekonstrukci, nebo opravách zadavatelem vlastněné
a spravované vodovodní sítě, v rozhodném období do jednotlivých funkčních celků dle výše
uvedeného. Obviněný toto zatřízení provedl a z jím poskytnutých informací vyplynulo, že
v rámci funkčních celků Libochovany, Řehlovice, Stadice, Trmice, Ústí nad Labem byly
v rozhodném období zadány tři veřejné zakázky, a to VZ I, VZ II a VZ V.
194. Obviněný rovněž vyjádřil nesouhlas v souvislosti s uvedeným dovozením rozsahu funkčního
celku. Konkrétně odkazuje na rozsudek SDEU ve věci C-16/98 Komise v. Francie ze dne 5. října
2000, kdy uvádí, že SDEU chápe v tomto rozsudku zcela odděleně produkci elektrické energie
a samotný přenos takové energie (ačkoliv v případě elektrické energie je toto podpořeno
i formálně, když výrobce elektřiny a její distributor musí být oddělené entity), neboť sít
39
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
elektrického vedení je z technického hlediska určena k přepravě elektřiny vyrobené
dodavatelem k jednotlivým konečným spotřebitelům. To dle obviněného podporuje závěr
o tom, že ÚV je funkčně oddělena od navazující vodovodní sítě. Obviněný také dodává, že
v daném případě bylo ze strany SDEU dovozeno, že ani síť pouličního osvětlení netvoří funkční
celek se sítí elektrického vedení, ačkoliv taková síť odebírá elektřinu právě ze sítě elektrického
vedení.
195. V rámci výše uvedeného rozhodnutí SDEU akcentoval při hodnocení (ne)oprávněnosti
rozdělení veřejné zakázky nejen záměr na straně zadavatele, ale také ekonomické a technické
funkce výsledku zadavatelem poptávaných činností. Podle rozsudku je pro posuzování
jednotnosti plnění podstatný celkový výsledek plnění. SDEU porovnával na straně jedné
dodávku elektrické energie a na straně druhé síť veřejného osvětlení. Úřad v řešeném případě
posuzuje na straně jedné výrobu pitné vody a na straně druhé její dopravu do spotřebiště.
Za celkový relevantní výsledek plnění Úřad považuje, jak je podrobněji popsáno výše
v rozhodnutí, dodání vyrobené pitné vody do spotřebiště, obě funkce jsou tedy propojeny.
Z ekonomického hlediska také pro obviněného jako vlastníka výrobny vody i vodovodní sítě
má význam teprve až je vyrobena voda dodána do spotřebiště, za kterou pak odběratelé platí.
196. Znalec pak ve zpracovaném znaleckém posudku poukazuje na to, že „funkční celek“
posuzované vodohospodářské infrastruktury je definován jednoznačně v Metodickém pokynu
pro zpracování vybraných údajů z provozní evidence vodovodů a kanalizací, č. j. 29 193/20026000, vydaném Ministerstvem zemědělství ČR (dále jen „metodický pokyn pro zpracování
údajů z provozní evidence“). Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001
Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o
vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o vodovodech“)
a metodické pokyny Ministerstva zemědělství ČR [Metodický pokyn pro zpracování vybraných
údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací, č.j.: 29 192/2002-6000 (dále jen
„metodický pokyn pro zpracování údajů z majetkové evidence“) a metodický pokyn pro
zpracování údajů z provozní evidence] dále uvádějí, že funkční celek může být tvořen buď
samostatně rozvodnou vodovodní síti nebo přiváděcími řady. Současně je v příloze č. 1
vyhlášky o vodovodech uvedeno, že se vybrané údaje z majetkové evidence – vodovodní řady
vyplňují samostatně pro přiváděcí řad a samostatně pro rozvodnou vodovodní síť. V příloze
č. 6 vyhlášky o vodovodech je obdobně uvedena identifikace provozní evidence samostatně
pro úpravny vody a pro zařízení s prováděnou dezinfekcí vody. Z příloha č. 2 metodického
pokynu pro zpracování údajů z majetkové evidence vyplývá rozdělení jednotlivých částí
vodovodu na funkční celky. Přitom jeden funkční celek je tvořen přiváděcím řadem, další
funkční celek zahrnuje hlavní řad, rozváděči řad, zásobní vodojem a zásobní řady.
197. Dle znalce pak, aby mohlo být spotřebiště zásobováno pitnou vodou, je nutno nejprve pitnou
vodu vyrobit a následně ji v normované kvalitě dopravit do spotřebiště. Z tohoto důvodu
(a v souladu s výše uvedenými metodickými pokyny) byly znalcem stanoveny dvě hlavní
funkce vodárenské soustavy: (1) výroba pitné vody a (2) její doprava do spotřebiště. K těmto
funkcím lze přiřadit předmětné stavby (veřejné zakázky). V návaznosti na uvedené znalec
posoudil jako samostatný funkční celek každou z posuzovaných veřejných zakázek.
198. K uvedenému Úřad předně uvádí, že otázka vymezení funkčních celků ve smyslu zákona je
otázkou ryze právní, nikoliv otázkou znaleckou. Znalec se může v tomto ohledu vyjádřit pouze
k povaze jednotlivých veřejných zakázek, tj. otázce posouzení obdobnosti předmětu veřejných
40
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
zakázek, a tedy zda se v případě řešených veřejných zakázek jedná o stavební práce stejné, či
obdobné. Zamyšlení znalce nad vymezením funkčních celků dle zákona tak není pro Úřad nijak
závazné a vypovídající.
199. K samotnému vymezení funkčních celků dle zákona o vodovodech a kanalizacích (promítající
se dále do vyhlášky o vodovodech či metodik Ministerstva zemědělství ČR) Úřad uvádí, že
takové vymezení není pro Úřad směrodatné, kdy je třeba vnímat rozdílnost v účelu těchto
dvou zákonů a souvisejících předpisů. Pro účel evidence je pochopitelná kategorizace
a podrobnější dělení vodohospodářské struktury, nicméně toto dělení nelze bezvýhradně
přijmout pro vymezení toho, co je v případě vodohospodářské infrastruktury jednou veřejnou
zakázku, neboť pro posouzení této otázky je třeba reflektovat celou škálu dalších aspektů, jak
bylo popsáno výše.
200. K tvrzení, že je potřeba oddělit na jedné straně funkci výroby vody, která je zajišťována
především úpravnami vod, a na straně druhé funkci dopravy pitné vody do spotřebiště Úřad
uvádí, že tyto funkce nejsou pro zadavatele v zásadě samoúčelné, protože ten je vlastníkem
jak výrobny vody, tak i vodovodní sítě a tyto jednotlivé prvky pak obviněnému slouží
ke společnému účelu, kterým je dopravení pitné vody k jednotlivým odběratelům, a tedy až
spojením obou obviněným oddělovaných dílčích funkcí dojde k naplnění jejich faktického
(společného) cíle.
201. Jak již bylo uvedeno výše, z informací poskytnutých obviněným vyplynulo, že v rámci funkčních
celků Libochovany, Řehlovice, Stadice, Trmice, Ústí nad Labem byly v rozhodném období
zadány VZ I, VZ II a VZ V, přičemž všechny uvedené veřejné zakázky jsou sektorové veřejné
zakázky na stavební práce13.
202. Vzhledem k tomu, že smlouvy na plnění VZ I a VZ II nebyly uzavřeny na základě zadávacího
řízení (smlouva V byla uzavřena v užším řízení – pozn. Úřadu), zabýval se Úřad otázkou, zda
předměty plnění těchto veřejných zakázek představují ve svém souhrnu jednu veřejnou
zakázku, tj. zda tvoří jeden funkční celek a byly zadávány v časové souvislosti, a v návaznosti
na to otázkou, zda obviněný dodržel zákonná pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty
předmětu veřejné zakázky uvedená v ustanovení § 18 zákona.
203. Předně k otázce časové souvislosti Úřad uvádí, že v případě VZ I bylo výběrové řízení zahájeno
dne 25. 11. 2019, tato veřejná zakázka byla zahrnuta v investičním plánu pro rok 2020, přičemž
k uzavření smlouvy došlo dne 3. 6. 2020 a plnění VZ I bylo dle informací poskytnutých
obviněným realizováno v období 10/2020 – 10/2022. V případě VZ V bylo zadávací řízení
zahájeno dne 29. 6. 2018, tato veřejná zakázka byla zahrnuta v investičních plánech pro roky
2018 - 2020, přičemž k uzavření smlouvy došlo dne 20. 12. 2018 a plnění VZ V bylo dle
informací poskytnutých obviněným realizováno v období 3/2019 – 5/2021. V případě VZ II
bylo výběrové řízení zahájeno 26. 10. 2018, tato veřejná zakázka byla zahrnuta v investičních
plánech pro roky 2018 a 2019, přičemž k uzavření smlouvy došlo dne 24. 1. 2019 a plnění VZ II
bylo dle informací poskytnutých obviněným realizováno v období 3/2019 – 6/2021.
204. Z uvedeného vyplývá, že výběrové řízení na VZ II a zadávací řízení na VZ V byla zahájena
v témže roce (2018), smlouvy na obě tyto veřejné zakázky byly uzavřeny v rozmezí tří týdnů
13
jejich předmětem jsou stavební práce spočívají v rekonstrukci části vodovodní sítě, a jsou tak veřejnými zakázkami
zadávanými při výkonu relevantní činnosti obviněného – viz k tomu bod 163 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí
41
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
a plnění se realizovala v podstatě v totožném období. Výběrové řízení na VZ I bylo zahájeno až
v době, kdy již smlouvy na obě zbylé veřejné zakázky byly cca 11 měsíců uzavřeny a již cca půl
roku probíhalo plnění z těchto smluv. Z těchto důvodů Úřad nemá pochybnost o časové
souvislosti mezi VZ II a VZ V, avšak již nedovodil, že by tyto dvě veřejné zakázky byly v časové
souvislosti s VZ I.
205. Úřad dále uvádí, že má za to, že bylo naplněno rovněž hledisko funkční souvislosti mezi
předmětem plnění VZ II a VZ V, neboť má za to, že je dán společný účel těchto veřejných
zakázek, a to zásobování spotřebišť Libochovany, Řehlovice, Stadice, Trmice a Ústí nad Labem
pitnou vodou, kterou úpravna vody Malešov může, resp. mohla zásobovat jednotlivá
spotřebiště a která může, resp. mohla protékat vodovodním přivaděčem, jehož rekonstrukce
je předmětem VZ II.
206. Obviněný uvádí, že není možné dovodit funkční souvislost tak, jak je chápána Úřadem, neboť
existuje pouze a jen teoretická (nikoliv však v praxi reálná) možnost, aby voda z ÚV Malešov
(resp. ÚV Vrutice) tekla přivaděčem Michalovice – Libochovany, když zdrojem pitné vody pro
tento přivaděč a navazující spotřebiště je pouze ÚV Velké Žernoseky. Obviněný doplňuje, že
na základě provedeného ověření se však v současné době již s touto teoretickou možností
přestalo zcela počítat, přičemž by zároveň byla nyní i technicky obtížně proveditelná
s ohledem na (v mezidobí proběhlé) rekonstrukce a úpravy na příslušné vodovodní síti.
207. Znalec nicméně ve znaleckém posudku uvádí, že do VDJ Michalovice může dotéct pitná voda
nespotřebovaná na Litoměřicku, tzn. případné přebytky vody vyrobené v ÚV Vrutice a ÚV
Malešov. ÚV Malešov tak není za běžných podmínek zdrojem pitné vody pro předmětný
přivaděč, prostřednictvím kterého jsou zásobovány obce či města Libochovany, Řehlovice,
Stadice, Trmice a Ústí nad Labem.
208. K tomu Úřad uvádí, že právě uvedené není v rozporu s funkční souvislostí, jak ji vymezil Úřad,
neboť i když ÚV Malešov není primárním zdrojem VDJ Michalovice a v případě výpadku
primárního zdroje není v současné době možné zásobovanou oblast přepojit na ÚV Malešov,
pro Úřad je v šetřené věci rozhodné, jaký byl stav, resp. jak bylo o věci uvažováno v době
zadávání předmětných veřejných zakázek a nadto ze znaleckého posudku vyplývá, že
za určitých podmínek je i v současné době reálná možnost, že pitná voda z ÚV Malešov může
putovat přes přivaděč Michalovice – Libochovany, a je tedy naplněno kritérium alespoň
potenciální možnosti určitého propojení.
209. K věcné souvislosti Úřad uvádí, že se jedná o jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní
plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými
veřejnými zakázkami. Jak vyplývá i z odkazované judikatury, významným pro zjištění, zda
konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika
jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno platí, že aby
se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět
plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek,
vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti. K otázce, zda v určení existence vzájemné
věcné souvislosti (ne)hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil KS
v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné
souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze
považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné
42
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
shodné znaky (…).“ Aby se tedy v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, nemusí předmět
plnění nutně vykazovat znaky totožnosti, nýbrž postačí zachování určité míry obdobnosti,
srovnatelnosti druhu plnění (jak vyplývá z rozsudku NSS sp. zn. 2 Afs 55/2010 ze dne
15. 12. 2010).
210. Úřad uvádí, že předmětem všech šetřených veřejných zakázek byly stavební práce spočívající
v budování, rekonstrukci nebo opravách obviněným vlastněné a spravované
vodohospodářské infrastruktury, resp. vodovodní sítě, a to v návaznosti na poslání
obviněného (jak vyplývá z jeho stanov) spočívající mj. v zajištění výroby a dodávky pitné vody
na vymezeném území Ústeckého a Libereckého kraje. Konkrétně v případě VZ I, VZ III a VZ V
bylo předmětem plnění provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci úpravny vody,
resp. vodojemu, v případě VZ II bylo předmětem plnění provedení stavebních prací
spočívajících v rekonstrukci vodovodního přivaděče a v případě VZ VI bylo předmětem plnění
provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci vodovodu.
211. Dle obviněného obecně nelze dovozovat věcnou souvislost mezi příslušnými veřejnými
zakázkami, protože je dle jeho názoru nutné odlišovat mezi rekonstrukcí samotného vodovodu
či kanalizace, kde jde o výkopové či bezvýkopové práce v terénu či uliční síti s pokládkou
potrubí, a rekonstrukci technologických objektů na těchto vodovodech a kanalizacích, které
představují nadzemní či podzemní stavby, obsahující tyto technologické prvky.
212. Obviněný pak argumentuje tím, že rekonstrukce ÚV svým charakterem představuje zcela
odlišné stavební práce (kombinace stavební a technologické části), vyžadující zcela odlišnou
odbornost, zkušenosti a kvalifikaci s odlišným okruhem potenciálních dodavatelů
od rekonstrukce vodovodu.
213. K argumentu obviněného Úřad uvádí, že vnímá odlišnost mezi stavebními pracemi
spočívajícími v rekonstrukci ÚV, resp. vodojemu (tj. technických staveb) a vodovodů. Nicméně
v této souvislosti je třeba konstatovat, že za speciální stavební práce k běžným stavebním
pracím považuje výstavby a rekonstrukce vodovodů, které jsou prováděny výkopovou nebo
bezvýkopovou metodou, protože tyto běžná stavební společnost pravděpodobně nerealizuje.
Oproti tomu Úřad nemá za to, že by speciálními stavebními pracemi byly rekonstrukce ÚV,
resp. technických staveb, kde sice jsou předmětem plnění i specializované technologie, ale
převážná část plnění (srov. k tomu bod 147 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) představuje
běžné stavební práce, které by běžná stavení společnost byla schopna realizovat.
214. Znalec ve znaleckém posudku uvádí, že na věcnou souvislost nelze nahlížet pouze
zjednodušenou optikou poměru cen za stavební objekty (SO) a provozní soubory (PS), protože
uvedené nemusí vypovídat o rozsahu a náročnosti zakázek a stěžejních či komplikovaných
částí díla. U předmětných staveb v rámci vodárenské sítě (především úpraven vod) je
dominantní část technologická, jejíž bezvadné provedení má vliv na to, zda stavba bude plnit
svůj účel. Za konvenční dle něj lze považovat pouze rekonstrukci vodovodu v rámci rozvodné
sítě, případně jen čistě stavební rekonstrukce úpraven vody, vodojemu apod. (např.
rekonstrukce opláštění a střechy objektu úpravny vody bez jakéhokoliv zásahu
do technologické části).
215. K věcné souvislosti konkrétně mezi VZ V a VZ II pak znalec uvádí, že u zakázek týkajících se
rekonstrukce úpraven vod (VZ I a VZ V) je dominantní část technologická, zatímco běžné
stavební práce u nich nepředstavují významnou část s ohledem na danou funkci stavby. Pro
43
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
bezchybnou a spolehlivou funkci přiváděcího řadu (VZ II) je rozhodující bezvadné uložení
potrubí, velmi přesné statické zabezpečení a provedení spojů, osazení speciálních tvarovek,
klapek, šoupat, vzdušníků a dalších armatur. V případech dálkových vodovodních přivaděčů se
najisto nejedná o konvenční nebo též běžné stavební práce. Faktická a materiální náplň
dodávek a prací (jejich plnění) je u jednotlivých zakázek rozdílná (úpravny x dálkový přivaděč),
u tohoto typu zakázky je nutno stanovit kvalifikační kritéria pro zhotovitele zakázky a okruh
možných zhotovitelů díla. Kvalifikační kritéria se však budou lišit od kritérií pro zhotovitele
zakázky typu úpravna vody či pokládka standardního vodovodního potrubí typu rozváděči řad.
Znalec doplňuje, že bezchybně provedené technologické části zakázek mají zásadní vliv na to,
zda bude dílo bezchybně plnit svůj účel.
216. Dle zadavatele pak v obecné rovině platí, že k plnění zakázek typu rekonstrukce ÚV či
přivaděče není možné oslovit společnosti, které realizují pozemní stavby a dopravní stavby.
I v případě zhotovitelů, kteří uvádějí reference z oblasti rekonstrukcí inženýrských sítí
a úpraven vody, může být okruh potenciálních dodavatelů užší, mj. z důvodu jejich
technického vybavení a kvalifikace nezbytné ke zdárnému provedení zakázek.
217. V rámci posuzování případné věcné souvislosti je dle Úřadu především podstatné, zda existují
takoví dodavatele, kteří jsou schopni provést stavební práce v rámci obou veřejných zakázek,
tedy zda existuje alespoň v části obdobné dodavatelské prostředí. V řešené věci Úřad posuzuje
na straně jedné rekonstrukci úpravny vody (v rámci VZ V) a na straně druhé rekonstrukci
přivaděče, tedy vodovodu (v rámci VZ II). Jak již bylo uvedeno výše, Úřad považuje rekonstrukci
vodovodu za specifický předmět veřejné zakázky, resp. jedná se o takový typ stavebních prací,
který vyžaduje určité speciální znalosti či schopnosti potenciálních dodavatelů, neboť
pokládku vodovodního potrubí není schopná provést každá společnost, která provádí jinak
běžné stavební práce. V případě úpravny vody Úřad nikterak nepopírá, že realizace
specializovaných technologií je pro řádnost plnění veřejné zakázky klíčová, ani to, že v této
části se jedná o plnění specifické, nicméně současně je třeba reflektovat, že převažující
součástí rekonstrukce jsou především jinak běžné stavební práce, jako v tomto případě např.
demolice provozní budovy, terénní úpravy, oplocení, a proto je otázkou, zda je právě tyto
práce (tj. obecné stavební práce) schopen provést dodavatel poskytující stavební práce
v souvislosti s pokládkou potrubím. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda rekonstrukce
samotného vodovodu či kanalizace je natolik specializovanou oblastí, že by se dodavatelé
nabízející tyto stavební práce úzce specializovali na tyto činnosti, tj. rekonstrukce či budování
vodovodů a kanalizací a běžné stavební práce již ve svém portfoliu prováděných stavebních
prací nenabízeli. Tedy posouzení toho, zda na trhu rekonstrukcí vodovodů a kanalizací
a rekonstrukcí (technologických) stavebních objektů existuje odlišné dodavatelské prostředí.
218. V tomto ohledu Úřad provedl průzkum trhu, ve kterém zkoumal, zda jsou dodavatelé
provádějící stavební práce spočívající v rekonstrukci vodovodů schopni provést i jiné (běžné)
stavební práce, příp. konkrétně stavební práce spočívající v rekonstrukci technologických
objektů jako VDJ, či ÚV. Za tím účelem byla analyzována zejména nabídka služeb dodavatelů
a seznam referencí na stránkách těchto dodavatelů, případně též i registr smluv. Úřad
do průzkumu trhu zařadil zejména dodavatelé, které obviněný sám oslovoval v rámci svých
výběrových řízeních, ke kterým měl Úřad od obviněného relevantní podklady.
44
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
Dodavatel
ZEROSTAV inženýring, a.s.14
GLEMSGROUP, s.r.o.18
KOMASTAV DS, s.r.o.21
MAJJ-KUPEC, s.r.o.25
Emvi Pro, s.r.o.27
Činnost
Výstavba a rekonstrukce inženýrských sítí, Pozemní výstavby
a rekonstrukce komerčních a ubytovacích zařízení, Opravy
vodních staveb – hrází, potoků, koryt, Zednictví – zednické,
kladečské, obkladačské, betonářské práce
Obviněný vyzval k rekonstrukci přivaděče15, rekonstrukci
vodovodu16, rekonstrukci vodojemu17
Realizace a rekonstrukce pozemních staveb a RD, terénní
úpravy, pokládka vodovodních sítí, přípojky vody domovních
sítí, kanalizační stoky, výstavba a rekonstrukce ČOV a ČSOV,
vodojemy
Obviněný vyzval k rekonstrukci přivaděče19, rekonstrukci
vodojemu a vodovodu20
Výstavba a rekonstrukce pozemních komunikací, mostů,
opěrných zdí, výstavba a rekonstrukce vodovodů, kanalizací,
úpravy vodních toků a objektů, zemní práce, demolice,
sanace a úpravy území, rekonstrukce VDJ22
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodojemu23, rekonstrukci
vodovodu24
Rekonstrukce vodovodu a kanalizací, propojovací vodovodní
řád, ČOV – zpevňování plochy, dávkování do VDJ, stavba
opěrné zdi, ČSOV – stavební oprava, oprava VDJ,
rekonstrukce ČOV
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu26
Výstavba a rekonstrukce vodovodů a kanalizací, bezvýkopové
technologie, výstavba a rekonstrukce vodojemů, ČOV, ÚV,
ČSOV
14
http://zerostav.cz/
Veřejná zakázka „CV035039 Údlice, Smetanova – rekonstrukce vodovodních řadů“
16
Veřejná zakázka „DC007273 Děčín, Budapešťská, Fibichová, Jánská – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“
17
Veřejná zakázka „LT060100 Litoměřice, VDJ Radobýl 2, rekonstrukce“
18
https://glemsgroup.cz/
19
Veřejná zakázka „CV035034 Údlice, přiváděcí řad z VDJ Údlice – rekonstrukce“
20
Veřejná zakázka „DC054001 Velký Šenov, VDJ Vilémov – rekonstrukce vodojemu a vodovodu“
21
https://komastavds.cz/
22
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24322617?backlink=g3pqk (Veřejná zakázka „UL036013 Telnice, vodojem a čerpací
stanice“), https://smlouvy.gov.cz/smlouva/15676187?backlink=wz7me („LN018008 Hřivice, VDJ Hřivice rekonstrukce“)
23
Veřejná zakázka „LT060100 Litoměřice, VDJ Radobýl 2, rekonstrukce“
24
Veřejná zakázka „MO027201 Most, Hřbitovní – rekonstrukce vodovodu“
25
http://www.majj-kupec.cz/
26
Veřejná zakázka „DC007273 Děčín, Budapešťská, Fibichová, Jánská – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“
27
https://emvi.cz/
15
45
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
PRO-AQUA CZ, s.r.o.31
Inzet, s.r.o.34
MAX BUILDING s.r.o.
Stavební Firma RF s.r.o.40
Speciální Stavby Most
spol. s.r.o.42
SVIS – realizace, s.r.o.
ZEPRIS, s.r.o.48
Obviněný vyzval k rekonstrukci přivaděče28, rekonstrukci
vodovodních řadů29, rekonstrukce vodojemu a vodovodu30
Dodávky technologických celků a zařízení pro čištění a úpravu
vod, rekonstrukce a výstavba ČOV, rekonstrukce vodojemů a
potrubí32
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu33
Výstavba a rekonstrukce ČOV, Návrh a výroba úpravny pitné
vody i další technologie pro hospodaření s vodními zdroji,
výroba ocelových konstrukcí
Obviněný vyzval k rekonstrukci přivaděče35
Rekonstrukce ČOV36, VDJ – odstranění stavby37
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu38, rekonstrukci
vodojemu39
Výstavba a rekonstrukce bytových domů jak pro soukromý,
tak i pro veřejný sektor, výkopové, instalatérské, obkladačské
a jakékoliv jiné práce související se stavbami
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu41
Demolice velkého rozsahu, výstavba průmyslových celků,
montáže ocelových konstrukcí
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu43, rekonstrukci
vodojemu44
Rekonstrukce kanalizace a vodovodu45, VDJ rekonstrukce46
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu47
Trubní vedení bez omezení dimenze, materiálu, způsobu a
hloubky uložení, k trubním vedením budují potřebné
28
Veřejná zakázka „CV035034 Údlice, přiváděcí řad z VDJ Údlice – rekonstrukce“
Veřejná zakázka „CV035039 Údlice, Smetanova – rekonstrukce vodovodních řadů“
30
Veřejná zakázka „DC054001 Velký Šenov, VDJ Vilémov – rekonstrukce vodojemu a vodovodu“
31
http://www.pro-aqua.cz/cs/
32
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/14295044?backlink=tzaz9 („VDJ Michalovice - oprava potrubí a armatur“)
33
Veřejná zakázka „LT106023 Terezín, ul. Fučíková – rekonstrukce vodovodu“
34
https://inzet.cz/
35
Veřejná zakázka „CV035034 Údlice, přiváděcí řad z VDJ Údlice – rekonstrukce“
36
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/6219555?backlink=g6htr
37
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/7153343?backlink=eacd9
38
Veřejná zakázka „DC007273 Děčín, Budapešťská, Fibichová, Jánská – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“
39
Veřejná zakázka „TP017068 Krupka, VDJ Bohosudov – rekonstrukce“
40
http://stavebnifirmarf.webmium.com/
41
Veřejná zakázka „DC023050 Jílové, Libušina – rekonstrukce“
42
http://www.specialnistavbymost.cz/
43
Veřejná zakázka „DC052091 Varnsdorf, ul. Kollárova, Východní, Legií – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“
44
Veřejná zakázka „LT060100 Litoměřice, VDJ Radobýl 2, rekonstrukce“
45
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24323341?backlink=5fxm0
46
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/24302149?backlink=wa8yo (stavba: „LN047010 Panenský Týnec, VDJ Hřiškov –
rekonstrukce“)
47
Veřejná zakázka „DC052091 Varnsdorf, ul. Kollárova, Východní, Legií – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“
48
https://www.zepris.cz/
29
46
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
ISTAR, s.r.o.50
BMH spol. s r. o.53
Vodohospodářské stavby,
s.r.o.54
Čermák a Hrachovec a.s.57
JOSTAV spol. s r.o.59
BAUTOPA s.r.o.60
technologické objekty jako ČOV, vodojemy, regulační a
čerpací stanice
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu49
Komplexní dodávky stavebních prací a staveb včetně dodávek
technologií v sektoru občanské, průmyslové a bytové
výstavby, na opravy a rekonstrukce objektů, jejich
zateplování a modernizaci, inženýrské stavby, rekonstrukce
přivaděče51
Obviněný vyzval k rekonstrukci vodovodu52
Rekonstrukce kanalizací, vodovodů, revizních šachet,
bezvýkopové opravy
Kanalizace, vodovody, opravy a sanace inženýrských sítí, ČOV,
vodojemy
Obviněný vyzval k rekonstrukci přivaděče55, rekonstrukci
úpravny vody56
Kompletní dodávky vodovodních řadů a přípojek z klasických i
nových materiálů, rekonstrukce stávajících řadů
bezvýkopovými technologiemi, výstavba nových řadů a
přípojek bezvýkopovými technologiemi, likvidace havárií
vodovodních řadů a přípojek
Obviněný vyzval k rekonstrukci přivaděče58
Příprava a realizace vodohospodářských staveb, rodinných
domů a speciálních zemních konstrukcí, komplexní realizace
vodovodů (včetně vodovodních řadů a přivaděčů velkých
profilů), gravitačních a tlakových kanalizací, vodojemů,
čerpacích stanic a ČOV
Provádění zemních prací, výstavba inženýrských sítí,
rekonstrukce vodojemů a čerpacích stanic
219. Na základě provedeného průzkumu trhu Úřad dovodil, že k uvedené úzké specializaci na trhu
výstavby či rekonstrukce vodovodů a kanalizací, zejména u dodavatelů oslovovaných
obviněným, zpravidla nedochází. Existují sice takové stavební společnosti, které jsou skutečně
úzce specializované, že provádí jen práce na vodovodech a kanalizacích, případně další
49
Veřejná zakázka „MO027262, Most, Šeříková – rekonstrukce vodovodu a kanalizace“
https://www.istarsro.cz/
51
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/3692324?backlink=2hqfw (stavba: „UL038350 Ústí n.L., Na Spálence - rekonstrukce
přivaděče“)
52
Veřejná zakázka „TP007042 Duchcov, J. A. Komenského, Porcalova – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“
53
https://bmh.cz/
54
https://www.vhs.cz/uvod/
55
Veřejná zakázka „LT133007 VDJ Michalovice – AŠ Libochovany – rekonstrukce přivaděče“
56
Veřejná zakázka „LT124017 Vrutice, ÚV – rekonstrukce“
57
https://www.cerhra.cz/
58
Veřejná zakázka „LT133007 VDJ Michalovice – AŠ Libochovany – rekonstrukce přivaděče“
59
https://jostav.cz/
60
https://www.bautopa.cz/
50
47
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
související činnosti, nicméně většina obviněným běžně oslovovaných dodavatelů je schopna
provádět i rekonstrukce technologických objektů.
220. Úřad opakuje, že předmětem VZ II bylo provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci
vodovodního přivaděče, který se nachází v extravilánu mezi obcemi Michalovice
a Libochovany. Předmětem VZ V bylo provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci
úpravny vody Malešov.
221. Úřad dále uvádí, že obviněný v rámci výběrového řízení na VZ II oslovil výzvou k předložení
nabídky 7 dodavatelů (ARKO TECHNOLOGY, a.s., Čermák a Hrachovec a.s., POHL cz, a.s., SMP
CZ, a.s., VCES a.s., VHS stavby a.s. a ZEPRIS s.r.o.). V rámci zadávacího řízení na VZ V obdržel
obviněný 3 nabídky (od společníků „Společnosti ARKO – SYNER – Malešov“, jimiž jsou ARKO
TECHNOLOGY, a.s. a SYNER, s.r.o., od společníků „SpolečnostI ÚV MALEŠOV – SMP – HST“,
jimiž jsou SMP CZ, a.s. a HST Hydrosystémy s.r.o., a od společníků „Společnosti ÚV Malešov“,
jimiž jsou VCES a.s a KUNST, spol. s.r.o.) a v rámci výběrového řízení na VZ I oslovil výzvou
k předložení nabídky 7 dodavatelů (ARKO TECHNOLOGY, a.s., BAK stavební společnost, a.s,
SMP CZ, a.s., VCES a.s., VHS stavby a.s., ENVI-PUR, s.r.o. a HST Hydrosystémy s.r.o.). Již jen
z právě uvedeného jednoznačně vyplývá, že existuje značný průnik mezi dodavateli, kteří jsou
schopni provádět stavební práce na ÚV a na vodovodní síti, což tedy podporuje závěry
z provedeného průzkumu trhu, jehož účelem bylo pouze ověřit, zda takový průnik může
existovat. Úřad doplňuje, že dovození věcné souvislosti nestaví pouze na provedeném
průzkumu trhu, ten plní pouze podpůrnou roli, podstatné je, že se jedná v případě VZ II i VZ
V o stavební práce na VHI, přičemž jednotliví dodavatelé těchto veřejných zakázek se
do značné míry překrývají.
222. Úřad dodává, že skutečnost, zda jsou stavební práce realizovány v intravilánu či extravilánu
obce, může mít vliv na požadavky kladené na dodavatele, nicméně z výše uvedeného
nevyplývá, že by sama tato skutečnost způsobovala odlišné dodavatelské prostředí, když
u VZ II, která je dle obviněného prováděna zejména v extravilánu, a u VZ V, která je prováděna
v intravilánu, figuruje obdobný okruh dodavatelů.
223. Úřad tak nemůže přijmout tvrzení obviněného, že v případě veřejných zakázek
na rekonstrukce ÚV se jedná svým charakterem o zcela odlišné stavební práce, když všichni
dodavatelé, kteří podali nabídku na plnění VZ V, příp. VZ I, tedy na rekonstrukci ÚV, byli
obviněným osloveni v rámci výzvy k podání nabídky na VZ II, tedy na rekonstrukci vodovodního
přivaděče.
224. Úřad k hledisku věcné souvislosti konstatuje, že v šetřeném případě dovodil, že je jednoznačně
nutné shledat naplnění hlediska věcné souvislosti mezi předmětem plnění šetřených
veřejných zakázek VZ II a VZ V, protože se v uvedených případech jedná o plnění srovnatelného
druhu či obdobného charakteru, a to o plnění spočívající ve stavebních pracích spočívající
v budování, rekonstrukci, nebo opravách obviněným vlastněné a spravované
vodohospodářské infrastruktury.
225. K místní souvislosti Úřad obecně uvádí, že je třeba na ni, obdobně jako v případě věcné
souvislosti, nahlížet jako na jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní plnění tvoří jedinou
veřejnou zakázku. Pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší
množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné
mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu
48
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků
plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod.,
neboť, jak konstatoval předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, „místní souvislost neznamená totéž místo, ale
souvislost v prostoru. (…) Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit
v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. (…) Aby pak mohla být místní
souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní
překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“.
226. Vzhledem ke skutečnosti, že plnění na základě předmětných veřejných zakázek ve vymezených
funkčních celcích je prováděno na území dvou krajů a tato jednotlivá plnění pak na sebe
funkčně navazují za účelem dopravení pitné vody od jejího (příp. možného) zdroje, tj. ÚV až
do spotřebiště k jednotlivým odběratelům, je existence místní souvislosti zřejmá.
227. Na základě všech shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že u předmětů plnění
VZ II a VZ V lze dovozovat vzájemnou souvislost, neboť uvedená plnění vykazují časovou
souvislost a tvoří jeden funkční celek ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona a představují
tak ve svém souhrnu jednu sektorovou veřejnou zakázku na stavební práce. Ačkoliv byl tedy
obviněný tuto veřejnou zakázku oprávněn rozdělit na části a zadávat ji ve více zadávacích
řízeních, byl současně povinen každou část této veřejné zakázky (vyjma případů, které lze
podřadit pod § 18 odst. 3 zákona) zadávat postupy odpovídajícími celkové předpokládané
hodnotě veřejné zakázky.
228. Nyní tedy vyvstává otázka, zda byl obviněný povinen v případě předmětné veřejné zakázky
(a tedy i každé jednotlivé části) postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích
řízeních. Při posouzení této věci je nezbytné s ohledem na § 18 zákona vycházet
z předpokládaných hodnot dílčích veřejných zakázek, tj. VZ II a VZ V, resp. z jejich součtu.
229. Jak vyplývá ze zjištění Úřadu, předpokládaná hodnota VZ II činí (ve smyslu § 16 odst. 5 zákona)
částku 133 880 500 Kč bez DPH. Předpokládanou hodnotu VZ V obviněný stanovil
ve výši 196 000 000 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota tak činí částku
329 880 500 Kč bez DPH.
230. Úřad konstatuje, že předmětné veřejné zakázky, tj. VZ II a VZ V představují sektorovou
nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, neboť celková
předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit 149 224 000 Kč stanovený v § 4 nařízení vlády
č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce61, kterou byl obviněný
povinen zadávat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v nadlimitním režimu podle části
čtvrté zákona, a to buď v rámci jednoho nebo více zadávacích řízeních. V případě VZ
V obviněný postupoval v užším řízení, tj. použil pro zadání předmětné veřejné zakázky druh
zadávacího řízení, který je zadavatel oprávněn použít pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním
režimu (srov. § 55 zákona). V případě VZ V tak obviněný postupoval v souladu s § 18 odst. 2
zákona. Smlouvu II však obviněný neuzavřel na základě zadávacího řízení dle zákona
a současně předpokládaná hodnota VZ II přesahuje limity stanovené v § 18 odst. 3 zákona,
61
Úřad pro úplnost doplňuje, že pozdější finanční limity pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce byly
nižší, a nebyly tak pro obviněného v nyní posuzované věci v tomto smyslu výhodnější.
49
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
a obviněný se tak nemůže tohoto ustanovení v souvislosti se svým postupem mimo zadávací
řízení při zadávání této veřejné zakázky dovolávat62.
231. Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když
v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 ve spojení s § 18 odst. 2 zákona uzavřel dne 24. 1. 2019
smlouvu II bez provedení zadávacího řízení dle zákona, ačkoliv předmět plnění VZ II tvoří jeden
funkční celek s předmětem plnění smlouvy V, přičemž obě smlouvy byly uzavřeny v časové
souvislosti a představují tak ve svém souhrnu jednu nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku
na stavební práce ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, jejíž části byl obviněný podle § 18 odst. 2
zákona povinen zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených
v § 55 zákona.
232. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze
vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání veřejné zakázky II dle zákona,
mohl obdržet další nabídky od jiných než obviněným oslovených dodavatelů, kteří mohli
obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém
z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která
nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech
tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou
zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo
režim zákona.
233. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové
podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, proto rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí
234. Z informací poskytnutých obviněným před vydáním příkazu vyplynulo, že v rámci funkčního
celku Litoměřice byly v rozhodném období zadány VZ I, VZ III, VZ IV a VZ V, přičemž všechny
uvedené veřejné zakázky, tj. i VZ III a IV jsou sektorové veřejné zakázky na stavební práce63.
235. Vzhledem k tomu, že smlouvy na plnění VZ I, VZ III a VZ IV nebyly uzavřeny na základě
zadávacího řízení (smlouva V byla uzavřena v užším řízení – pozn. Úřadu), zabýval se Úřad
otázkou, zda předmět plnění těchto veřejných zakázek představuje ve svém souhrnu jednu
veřejnou zakázku, tj. zda tvoří jeden funkční celek a zda byly zadávány v časové souvislosti,
a v návaznosti na to otázkou, zda obviněný dodržel zákonná pravidla pro stanovení
předpokládané hodnoty předmětu veřejné zakázky uvedená v ustanovení § 18 zákona.
236. Úřad pak v rámci příkazu dospěl k závěru, že mezi VZ III, VZ IV a VZ V je dána časová souvislost
a tvoří jeden funkční celek, avšak již nedovodil, že by tyto tři veřejné zakázky byly v časové
souvislosti s VZ I, dále dovodil, že VZ III, VZ IV a VZ V představují sektorovou nadlimitní
veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, nicméně VZ IV byl dle § 18
62
Dle ustanovení § 18 odst. 3 zákona může zadavatel zadat jednotlivou část veřejné zakázky postupem, který odpovídá
předpokládané hodnotě této části, ale pouze v případě, kdy celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných
částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a současně předpokládaná hodnota jednotlivé
části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená v § 5 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., tj. 26 897 000 Kč.
V případě VZ II není naplněna ani jedna z uvedených podmínek.
63
jejich předmětem jsou stavební práce spočívají v rekonstrukci části vodovodní sítě a jsou tak veřejnými zakázkami
zadávanými při výkonu relevantní činnosti obviněného – viz k tomu bod 163 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí
50
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
odst. 3 zákona oprávněn zadat postupem odpovídajícím předpokládané hodnotě této (části)
veřejné zakázky, VZ V byla zadána v zadávacím řízení dle zákona, tudíž se obviněný dopustil
přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (pouze) tím, že v rozporu s ustanovením § 2
odst. 3 ve spojení s § 18 odst. 2 cit. zákona uzavřel smlouvu na VZ III bez provedení zadávacího
řízení dle zákona, ačkoliv předmět plnění VZ III tvoří jeden funkční celek s předmětem plnění
VZ IV a VZ V, přičemž všechny tři smlouvy byly uzavřeny v časové souvislosti, a představují tak
ve svém souhrnu jednu nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu
§ 14 odst. 3 cit. zákona, jejíž části byl obviněný podle § 18 odst. 2 cit. zákona povinen zadat
v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, přičemž
tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.
237. Ze znaleckého posudku nicméně vyplývá, že VZ III netvoří funkční celek s VZ V, resp. VZ I, jelikož
v době přípravy VZ III a uzavírání příslušné smlouvy III nebyl VDJ Radobýl 2 napojen
na skupinový vodovod Litoměřice, pro který je zdrojem pitné vody ÚV Malešov.
238. Obviněný k uvedenému uvedl, že k provizornímu propojení přes provizorní potrubí
na skupinový vodovod Litoměřice došlo až v průběhu realizace VZ III, a to přes VDJ Radobýl 1,
který byl na rozdíl od VDJ Rodobýl 2 na tento skupinový vodovod napojen. K trvalému napojení
došlo až v roce 2020 (přičemž smlouva na VZ III byla podepsána 14. 9. 2018). Jelikož vodovod
Březinova cesta (VZ IV) byl a je zásoben vodou z VDJ Radobýl 2, pak ani VZ IV nemohla tvořit
v době uzavření příslušné smlouvy o dílo (dne 20. 12. 2018) funkční celek s VZ V.
239. Obviněný dále uvedl, že k realizaci příslušných opatření zajišťujících trvale napojení VDJ
Radobýl 2 na skupinový vodovod Litoměřice došlo v návaznosti na zjištěné kapacitní problémy
s vydatnosti zdroje pitné vody pro VDJ Radobýl 2 v létě 2019. Uvedené tvrzení obviněný doložil
vnitřním sdělením ze dne 20. 11. 2019, ve kterém byli informováni zástupci investičního
odboru obviněného o nutnosti provedení investičních opatření s ohledem na vzniklou situaci
ve vztahu k vydatnosti zdroje pitné vody „Močidla“, s návrhem příslušných opatření. Obviněné
také doložil tabulku s informacemi o vydatnosti zdroje pitné vody „Močidla“ za jednotlivé
měsíce roku 2018 a 2019, ze které vyplývá pokles vydatnosti tohoto zdroje o cca 4 až 6 tis. m3
měsíčně cca od června 2019 do října 2019, a to oproti stejným měsícům předchozího roku.
240. Z uvedeného vyplývá, že funkční celek by spolu mohly tvořit pouze VZ III a VZ IV, přičemž, jak
vyplývá ze zjištění Úřadu, předpokládaná hodnota VZ III činí (ve smyslu § 16 odst. 5 zákona)
částku 36 692 005,87 Kč bez DPH a obdobně předpokládaná hodnota VZ IV činí částku
5 789 230,86 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota by tak činila částku
42 481 236,73 Kč bez DPH.
241. Úřad konstatuje, že předmětné veřejné zakázky, tj. VZ III a VZ IV nepředstavují sektorovou
nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, neboť celková
předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit 149 224 000 Kč stanovený v § 4 nařízení
vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, kterou byl
obviněný povinen zadávat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v nadlimitním režimu
podle části čtvrté zákona, a to buď v rámci jednoho nebo více zadávacích řízeních.
242. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že obviněný postupoval v souladu se zákonem,
když uzavřel dne 14. 9. 2018 smlouvu III (potažmo dne 20. 12. 2018 smlouvu IV) bez provedení
zadávacího řízení dle zákona.
51
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
243. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný v souvislosti se zadáním VZ III
nenaplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a Úřad tak
v této věci neshledal důvody pro uložení sankce, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku
III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení pokuty
244. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení
pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým jednáním popsaným
ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1
písm. a) zákona.
245. Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě
nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky, a to především z hlediska posouzení promlčecí
doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.
246. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a)
zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku.
247. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím
po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení
jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná
běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
248. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo
dne 3. 6. 2020, tedy uzavřením smlouvy I na předmět plnění VZ I s vybraným dodavatelem I.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 24. 1. 2019, tedy
uzavřením poslední ze smluv na plnění, jež tvoří jeden funkční celek a je předmětem veřejné
zakázky, kdy uzavřením této poslední smlouvy došlo k dokonání přestupkového jednání
obviněného64, tj. smlouvy II na předmět plnění VZ II. Řízení o přestupcích pak bylo zahájeno
dnem doručení příkazu. Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném
případě promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula, a proto ani
odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
249. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad
předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou
absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb
(poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější).
250. Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož
pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího
se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní
trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
251. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval
otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno
uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
64
srov. k tomu rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2018
52
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
252. Ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou typově
shodných přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
253. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup
podle odst. 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li
celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona.
254. Z čl. IV. „Cena za dílo“ smlouvy I vyplývá, že cena na předmět plnění VZ I činí
180 278 989 Kč vč. DPH. Úřad dále uvádí, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání
se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, činí
415 755 087,66 Kč vč. DPH, když obviněný uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky
smlouvu II na částku 161 995 405 Kč vč. DPH a smlouvu V na částku 253 759 682,66 Kč vč. DPH.
255. Za předmětné přestupky lze uložit pokutu ve výši do 10 % uvedených cen, tedy
po zaokrouhlení za přestupek uvedený ve výroku I. do 18 027 899 Kč a za přestupek uvedený
ve výroku II. do 41 575 509 Kč. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě lze za spáchání
přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložit nejvyšší pokutu (ve výši
do 41 575 509 Kč), a z tohoto důvodu považuje Úřad tento přestupek za nejpřísněji trestný.
Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku konstatovaného ve výroku
II. tohoto rozhodnutí a k druhému spáchanému přestupku Úřad přihlédne v souladu s § 40
písm. b) zákona o přestupcích jako k přitěžující okolnosti.
256. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho
výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím
okolnostem.
257. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem
zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání
(Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou
relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
258. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň
společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění
znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním
kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení
právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je
proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly
intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
259. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy
závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního
protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto
chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání,
jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
260. Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť plnění, které je
předmětem veřejné zakázky II, tj. provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci
vodovodního přivaděče mezi obcemi Michalovice a Libochovany, poptal mimo zadávací řízení
jako podlimitní veřejnou zakázku, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle
53
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
§ 3, resp. § 55 zákona. Zde uvedeným postupem, za situace, kdy obviněnému byla dána
ze zákona povinnost poptat dotčené stavební práce za účelem výběru dodavatele (či
dodavatelů) v řádném zadávacím řízení, kterou však obviněný nesplnil, obviněný obešel
zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele
poptávaného plnění v mezích pravidel stanovených zákonem.
261. Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné
hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými
prostředky v rámci realizace veřejných zakázek a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Skutečnost, že obviněný svým jednáním nepostupoval v souladu se zákonem, a tak pro účely
získání poptávaného předmětu plnění narušil řádnou soutěž vedenou v intencích zákona, řadí
dle výkladové praxe Úřadu předmětný přestupek obviněného mezi přestupky s vysokou mírou
závažnosti, neboť narušuje samotnou podstatu účelu zákona (pohybuje-li se zadavatel
za účelem získání poptávaného předmětu plnění zcela mimo režim zadávacího řízení dle
zákona, ač byl k takovému postupu povinen, dochází k zásadnímu narušení řádného
soutěžního prostředí), pročež se tento závěr promítne jako jeden z faktorů do výše vyměřené
pokuty.
262. Posouzení závažnosti přestupku je též spojeno s následkem přestupku a okolnostmi, za nichž
byl spáchán, k čemuž Úřad uvádí následující.
263. Následkem postupu obviněného pak bylo vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi
možnými zájemci o veřejnou zakázku dle zákona, kteří by byli schopni poptávaný předmět
plnění realizovat, neboť tito se v důsledku nezákonného postupu obviněného o poptávání
předmětného plnění neměli šanci zákonem předvídaným způsobem (tj. ve Věstníku veřejných
zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie) dozvědět. V šetřeném případě tak nebyl naplněn
základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem
následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Nelze
vyloučit, že postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů
veřejné zakázky, tj. jednání zadavatele mohlo mít nepříznivý dopad do konkurenčního
prostředí v daném tržním odvětví. Jelikož obviněný zjevně nečinil za účelem získání
poptávaného předmětu plnění kroky v souladu se zákonem, byla v této souvislosti rovněž
narušena konkrétní zákonná pravidla a ve výsledku pak byla v daném případě limitována
zejména možnost uplatnit zákonem stanovené nástroje obrany proti možnému nezákonnému
postupu zadavatele.
264. V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že jako polehčující okolnost při stanovení výše
pokuty zohlednil skutečnost, že z obdržené dokumentace vztahující se k veřejné zakázce II
vyplývá, že ačkoli obviněný nerealizoval řádnou soutěž v mezích zákona, nerezignoval zcela
na zajištění alespoň určité formy soutěže pro výběr dodavatele poptávaného plnění. Ze strany
obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčího poptávkového řízení, byť mimo zákon,
jenž nesl znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných
soutěžních podmínek.
265. Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena snaha o výběr
dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně
nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů
54
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo
ze zákona.
266. Současně Úřad přihlédl k tomu, že byť byla celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání
se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, 415 755 087,66 Kč
vč. DPH (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí), obviněný postupoval v rozporu se zákonem
toliko při uzavírání smlouvy II, neboť smlouva V byla uzavřena v zadávacím řízení dle zákona,
přičemž cena díla dle smlouvy II činí 161 995 405 Kč vč. DPH, z toho 10 % je po zaokrouhlení
16 199 541 Kč.
267. Úřad pak ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost shledal fakt,
že se obviněný dopustil dalšího přestupku podle § 286 odst. 1 písm. a) zákona způsobem
popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy případě tohoto přestupku se jedná o přestupek
s vyšší společenskou škodlivostí, neboť i v tomto případě obviněný v rozporu se zákonem
nezadal VZ I v zadávacím řízení dle zákona, a to za situace, kdy cena za předmět plnění této
veřejné zakázky činila 180 278 989 Kč vč. DPH.
268. Úřad také přihlédl k tomu, že oproti původnímu příkazu odpadla přitěžující okolnost v podobě
nezadání VZ III v souladu se zákonem. Úřad nicméně podotýká, že významnější pro určení výše
pokuty v rámci přitěžujících okolností bylo nezadání VZ I, která má mnohem vyšší hodnotu
oproti VZ III.
269. Úřad další přitěžující či polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané
pokuty, v šetřeném případě neshledal.
270. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit
i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného
za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského
soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl: „Je
nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi
spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti
a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní
sankce dosaženo.“. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II.
tohoto rozhodnutí dne 24. 1. 2019, kdy obviněný uzavřel smlouvu II. V souvislosti s výše
uvedeným Úřad v daném případě při stanovení výše pokuty zohlednil, a to ve prospěch jejího
uložení v nižší výši, také dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným
potrestáním obviněného (tedy uplynutí doby téměř 5 let).
271. Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém
případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak
takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy zadavatele za rok 202265 (str. 48
„výkaz zisku a ztráty“) vyplývá, že Severočeská vodárenská společnost a.s. v roce 2022 vykázala
čistý zisk ve výši 708 157 000 Kč. Vzhledem k uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že
stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný
v rámci svého rozpočtu disponuje, v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně
zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
65
dostupná na https://www.svs.cz/files/vz/svs_vyrocni_zprava_2022.pdf
55
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
272. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za které je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou
v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní
rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu
(dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne
16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud
dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní
i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut
vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva
ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního
trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty,
jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již
Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu,
pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad
k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je
veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je
dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý
z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek
později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman,
S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004,
str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není
bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady,
pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
273. Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za něž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu
s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků
dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
274. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl
s právě projednávanými přestupky v souběhu.
275. Úřad konstatuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného
zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih
za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje
k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad dále
uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové
sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být
případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný,
ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném
důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm,
aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu
škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.
56
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
276. Po zvážení všech okolností případu Úřad konstatuje, že uložená pokuta dle jeho názoru
naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se současně jednalo o pokutu likvidační.
277. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
278. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního
úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně
číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku V. rozhodnutí – náklady řízení
279. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku,
kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok
o náhradě nákladů řízení.
280. Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán
vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí
o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění
podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
281. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje,
musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
282. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení
paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle
citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí
právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů
a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů
řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví,
že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní
povinnosti, činí 1 000 Kč.
283. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru,
že se obviněný dopustil dvou přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní
povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení
ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V.
tohoto rozhodnutí.
284. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000566.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
57
Č.j.: ÚOHS-46335/2023/500
písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva
podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
JUDr. Vilém Podešva, LLM, advokát, advokátní kancelář ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.,
Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
58