{"html": "<div class=\"doc\"><p>Pokud tedy ani zadavatel v šetřeném případě předem v zadávací dokumentaci, a ani v textu</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace, neupřesnil, jak bude konkrétně určena cena odporující</p><p>zadávacím podmínkám, neshledává Úřad na takovém postupu porušení zákona. Úřad</p><p>neshledává důvody, pro které by musel zadavatel dané ustanovení zpřesňovat, když ve vztahu</p><p>k nabídkové ceně odkazuje na zadávací podmínky, s nimiž se mohl každý dodavatel seznámit.</p><p>155. Na základě výše uvedeného Úřad ve vztahu k obsahu odpovědi č. 14 ve vysvětlení ZD č. 9</p><p>neshledal porušení zákona ze strany zadavatele.</p><p>156. Tvrzení č. 16 obsahuje následující text: „Zadavatel jednak neodpověděl na otázku úplně,</p><p>použité zařízení nemusí být repasované. Může se navíc jednat o zařízení, která přímo stěžovatel</p><p>již má u zadavatele umístěné. Odpověď tedy není dostatečná a je diskriminační. Zároveň je</p><p>nepřiměřená charakteru zakázky na služby. Uvedené výtky pak se mohou týkat i nových</p><p>zařízení – i ty mohou mít jiný firmware, odlišné části v závislosti například na výrobní sérii.</p><p>U nových zařízení však zadavatel takovou podmínku nestanoví a nestanoví ani způsob</p><p>ověření.“. Úřad předně dovodil, že se dané tvrzení týká dotazu a odpovědi č. 17 vysvětlení ZD</p><p>č. 9. V uvedeném dotazu tazatel poukazuje na čl. 6.5 návrhu smlouvy, který stanoví, že</p><p>„Poskytovatel je povinen dodat tisková zařízení objednateli nová, nerepasovaná a nepoužitá.“,</p><p>přičemž se tazatel zadavatele doptává, z jakého důvodu není dovoleno využití jiných než</p><p>nových zařízení. Zadavatel ve své odpovědi uvádí, že trvá na daném požadavku, jelikož</p><p>„Repasované zařízení nemá jednotný a prokazatelný technický stav – např. může mít</p><p>vyměněné díly, různé úrovně opotřebení, jiný firmware nebo i starší základní desku.“</p><p>35</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>a „Nabídky obsahující repasovaná zařízení nelze mezi sebou objektivně porovnat – uchazeči</p><p>mohou nabídnout totéž „modelové označení“, ale fakticky velmi odlišný produkt.“.</p><p>157. Navrhovatel přitom považuje danou odpověď zadavatele za neúplnou, neboť použité zařízení</p><p>nemusí být repasované, když se může jednat o zařízení již umístěné u zadavatele. Úřad</p><p>souhlasí s navrhovatelem v tom směru, že odpověď zadavatele na položený dotaz se</p><p>v podrobnostech věnuje jen části zadávací podmínky uvedené v čl. 6.5 návrhu smlouvy, když</p><p>zadavatel v odpovědi hovoří pouze o repasovaných zařízení, a tedy výslovně nezdůvodňuje</p><p>nemožnost dodání použitých zařízení (mezi něž by mohla spadat navrhovatelem zmiňovaná</p><p>zařízení již umístěná u zadavatele). Nicméně zadavatel současně k dotazovanému požadavku</p><p>uvedl, že na něm trvá. Zadavatel tedy dal dodavatelům jasně najevo, že na požadavku v čl. 6.5</p><p>návrhu smlouvy trvá, aniž by konkrétně zdůvodnil, proč nepřipouští tisková zařízení, která</p><p>nejsou nová a nepoužitá. Nicméně je třeba upozornit, že úkolem vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace není obhajoba zadavatelem stanovených požadavků a je pouze na jeho uvážení,</p><p>zda ve vysvětlení zadávací dokumentace poskytne dodavatelů konkrétnější zdůvodnění jím</p><p>stanovených požadavků. Pokud v šetřeném případě informace uvedené v rámci vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace navrhovatele nepřesvědčily o zákonnosti zadávací podmínky</p><p>stanovené v čl. 6.5 návrhu smlouvy, nic mu nebránilo podat námitky proti zadávacím</p><p>podmínkám, jichž se dotaz č. 17 ve vysvětlení ZD č. 9 týkal. Ačkoli tedy zadavatel v odpovědi</p><p>na položený dotaz výslovně nespecifikoval důvody, pro které nepřipouští tisková zařízení,</p><p>která nejsou nová a nepoužitá (byť z pohledu Úřadu by na základě zadavatelem uvedených</p><p>výhrad vůči repasovaným zařízení bylo možno dovodit i názor zadavatele na zařízení, která</p><p>nejsou nová či nepoužitá), neshledal Úřad v takovém postupu zadavatele porušení zákona.</p><p>158. Úřad doplňuje, že když navrhovatel v podaném návrhu tvrdí, že odpověď zadavatele je</p><p>diskriminační a nepřiměřená charakteru zakázky na služby, necílí navrhovatel na obsah</p><p>odpovědi zadavatele, nýbrž na v zadávací dokumentaci stanovenou zadávací podmínku.</p><p>Z textu návrhu je seznatelné, že za diskriminační a nepřiměřenou charakteru zakázky</p><p>navrhovatel považuje zadávací podmínku uvedenou v čl. 6.5 návrhu smlouvy, a nikoli</p><p>zadavatelem zveřejněnou odpověď. Byť tedy navrhovatel v textu označuje za diskriminační</p><p>a nepřiměřenou charakteru zakázky na služby odpověď zadavatele, takové označení v daném</p><p>kontextu postrádá smyslu. Úřad přitom opakuje, že pokud navrhovatel považoval předmětnou</p><p>zadávací podmínku za nezákonnou, mohl proti ní brojit námitkami (v zákonné lhůtě).</p><p>159. K tvrzení č. 20 Úřad uvádí, že obsahuje následující text: „a) jednak je zjevné, že předmět je</p><p>neurčitý a navíc nezaplacený, tedy dodavatel nemá dostatečné podklady pro nacenění; b)</p><p>jednak se jedná o změnu zadávací dokumentace.“. Jak Úřad dovodil v textu odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí výše, část tvrzení pod písm. a) směřuje vůči zadávacím podmínkám (v dané části</p><p>návrhu bylo řízení zastaveno výrokem I. tohoto rozhodnutí). K části tvrzení pod písm. b) pak</p><p>Úřad dovodil, že dle názoru navrhovatele je text odpovědi zadavatele na dotaz č. 20 ve</p><p>vysvětlení ZD č. 9 změnou zadávací dokumentace a z tohoto důvodu se tak jedná o námitku</p><p>směřující proti obsahu daného vysvětlení zadávací dokumentace. Ve vztahu k této části tvrzení</p><p>Úřad uvádí, že na dotaz č. 20 týkající se podmínek součinnosti dodavatele při souběhu</p><p>uzavírané smlouvy se smlouvou uzavíranou na další období ve znění:</p><p>„6.13 Poskytovatel je povinen poskytnout objednateli na vyžádání součinnost při souběhu této</p><p>smlouvy se smlouvou uzavíranou na další období, kterou objednatel uzavře s příštím</p><p>poskytovatelem na takové úrovni, aby nedocházelo k výpadkům jednotlivých míst instalace</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>tiskových zařízení na dobu delší než je jeden pracovní den. Jaké jsou podmínky této součinnosti?</p><p>Jak bude vypadat, jak bude hrazena?“</p><p>zadavatel odpověděl následovně:</p><p>„Zadavatel potvrzuje, že ustanovení čl. 6.13 návrhu smlouvy se vztahuje na situaci, kdy na konci</p><p>účinnosti této smlouvy dochází k přechodu plnění na nového poskytovatele služeb. Účelem</p><p>tohoto ustanovení je zajistit, aby při předání jednotlivých míst instalace nedocházelo</p><p>k výpadkům služby delším než jeden pracovní den. Součinnost ze strany poskytovatele v tomto</p><p>období spočívá zejména v časové a logistické koordinaci mezi stávajícím a novým</p><p>poskytovatelem, aby bylo zajištěno plynulé pokračování služby bez výpadků: odpojení</p><p>a demontáž tiskových zařízení stávajícím poskytovatelem v dohodnutý čas a na základě</p><p>koordinace s novým poskytovatelem, odstranění zařízení (např. přemístění do jiných prostor,</p><p>jejich uložení apod.), připojení a instalace nových tiskových zařízení novým poskytovatelem na</p><p>stejném místě, což bude prováděno současně v čase s odpojením starého zařízení, aby</p><p>nedocházelo k výpadkům služby delším, než je jeden pracovní den. Tento proces bude</p><p>koordinován mezi poskytovateli, přičemž oba poskytovatelé budou vzájemně spolupracovat</p><p>tak, aby minimalizovali časovou mezeru mezi odpojením starého zařízení a připojením nového,</p><p>a zajistili plynulý přechod pro uživatele bez delších výpadků. Tato součinnost není samostatně</p><p>hrazena a je tedy součástí celkové nabídkové ceny.“.</p><p>160. K uvedenému Úřad konstatuje, že uvedený dotaz i odpověď směřují vůči čl. 6.13 návrhu</p><p>smlouvy, v němž je stanoveno, že „Poskytovatel je povinen poskytnout objednateli na vyžádání</p><p>součinnost při souběhu této smlouvy se smlouvou uzavíranou na další období, kterou</p><p>objednatel uzavře s příštím poskytovatelem na takové úrovni, aby nedocházelo k výpadkům</p><p>jednotlivých míst instalace tiskových zařízení na dobu delší než je jeden pracovní den.“.</p><p>161. Úřad na tomto místě podotýká, že navrhovatel v rámci části b) tvrzení, dle něhož na základě</p><p>odpovědi zadavatele ve vysvětlení ZD č. 9 došlo ke změně zadávací dokumentace nikterak</p><p>konkrétně nerozvádí, v čem měla uvedená změna spočívat a jakým způsobem měla mít</p><p>odpověď zadavatele dopad na obsah či výklad ustanovení čl. 6.13 návrhu smlouvy. Z odpovědi</p><p>zadavatele zjevně vyplývá, že její obsah má vysvětlující povahu, tj. že zadavatel pouze objasnil</p><p>účel a význam již uvedeného ustanovení, aniž by jakkoli měnil text či podmínky zadávací</p><p>dokumentace. Zadavatel výslovně potvrdil, že účelem čl. 6.13 návrhu smlouvy je zajištění</p><p>plynulého přechodu mezi stávajícím a novým poskytovatelem, přičemž doplňující popis</p><p>koordinace a přechodu plnění představuje pouhé konkretizování významu pojmu</p><p>„součinnost“, nikoli doplnění nových povinností. Současně zadavatel potvrdil, že součinnost</p><p>požadovaná v návrhu smlouvy je zahrnuta v nabídkové ceně (přičemž z obsahu zadávací</p><p>dokumentace nic jiného neplyne).</p><p>162. Úřad proto uzavírá, že odpověď zadavatele v žádném případě nezakládá změnu zadávacích</p><p>podmínek, ale pouze potvrzuje tam uvedené skutečnosti resp. upřesňuje jejich výklad</p><p>způsobem, který je v souladu s původním zněním zadávací dokumentace. Odpověď tak</p><p>nesměřuje k modifikaci povinností dodavatele, nýbrž k jejich podrobnějšímu vysvětlení. Z výše</p><p>uvedených důvodů Úřad konstatuje, že v dané souvislosti pochybení zadavatele neshledal.</p><p>163. Na základě výše uvedeného Úřad činí dílčí závěr, podle něhož v postupu zadavatele</p><p>v souvislosti s namítanou nedostatečností prodloužení lhůty pro podání nabídek</p><p>a „nezákonností postupu při stanovení lhůt“, při vyřízení žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>dokumentace, která je obsahem vysvětlení ZD č. 14, a při vysvětlení zadávací dokumentace ve</p><p>vysvětlení ZD č. 9 neshledal porušení zákona.</p><p>K technickým podmínkám</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>164. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>165. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného</p><p>zacházení a zákazu diskriminace.</p><p>166. Podle § 6 odst. 4 zákona je zadavatel při postupu podle zákona, a to při vytváření zadávacích</p><p>podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude</p><p>vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného</p><p>zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj</p><p>postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.</p><p>167. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré</p><p>zadavatelem stanovené</p><p>1.</p><p>podmínky průběhu zadávacího řízení,</p><p>2.</p><p>podmínky účasti v zadávacím řízení,</p><p>3.</p><p>pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných</p><p>nabídek nebo řešení,</p><p>4.</p><p>pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou</p><p>zakázku podle § 104 zákona.</p><p>168. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým</p><p>dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo</p><p>vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>169. V bodu 6.5 návrhu smlouvy se uvádí, že „Poskytovatel je povinen dodat tisková zařízení</p><p>objednateli nová, nerepasovaná a nepoužitá.“.</p><p>170. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 4. 7. 2025 jsou uvedeny následující dotazy</p><p>dodavatelů a související odpovědi zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 1:</p><p>Bude zadavatel akceptovat u kategorie A -Automatický oboustranný podavač dokumentů</p><p>s kapacitou 100 listů a rychlostí skenování 100 stran za minutu?</p><p>a. Zadavatel požaduje u obou kategorií:</p><p>Rychlost tisku / kopírování - A4 - černobíle/barevně</p><p>33/33 str./min.</p><p>Napříč zastoupenými výrobci tiskových multifunkčních zařízení je v ČR nejrozšířenější kategorie</p><p>bussines printing s rychlostí 30 výtisků za minutu, a to jak černobíle, tak barevně. Vámi</p><p>požadovaná rychlost 33 A4/min. je velmi neobvyklá a posouvá možné zařízení do vyšší</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>kategorie strojů, tedy produkčních strojů. Tato kategorie je samozřejmě cenově výrazně vyšší.</p><p>Taktéž čas na vytištění 33 stran oproti 30 stranám je velmi zanedbatelný. Činí totiž pouhých 6</p><p>sekund navíc, což oproti času strávenému cestou k tiskárně je velmi marginální. Možná se</p><p>jedná u tohoto požadavku pouze o překlep?</p><p>Dotaz č. 2:</p><p>Bude zadavatel akceptovat akceptovat u obou kategorií (A i B) tiskové zařízení s rychlostí 30</p><p>výtisků za minutu černobíle / barevně?“</p><p>Odpověď na dotaz č. 1</p><p>Zadavatel sděluje, že na požadavcích uvedených v ZD trvá. Automatický podavač</p><p>jednoprůchodový je požadován z toho důvodu, že těchto tiskáren bude méně (Typ - A) a budou</p><p>umístěny v lokalitách s velkou koncentrací uživatelů. Nízký počet tiskáren v těchto lokalitách</p><p>bude kompenzován vyšší funkcionalitou tiskáren. Jednoprůchodový podavač usnadňuje</p><p>a hlavně urychluje práci s dokumenty, které obsahují vysoký počet listů. Skenování je tak</p><p>rychlejší.</p><p>Odpověď na dotaz č. 2</p><p>Zadavatel sděluje, že na požadavcích uvedených v ZD trvá a uvádí, že se nejedná o pouhý</p><p>překlep. Požadovanou minimální rychlost tisku černobíle/barevně 33/33 str./min. považuje</p><p>zadavatel za zcela standardní a běžně dostupnou na trhu. Zadavatel zároveň dodává, že ve</p><p>stejné třídě jsou na trhu běžně nabízeny i rychlosti např. 35/35 nebo 40/40 str./min.“</p><p>171. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 10. 7. 2025 jsou uvedeny následující dotazy</p><p>dodavatelů a související odpovědi zadavatele:</p><p>„Dotaz č. 2</p><p>Požadavek: …dodat tisková zařízení nová, nerepasovaná, nepoužitá, a to z důvodu</p><p>bezpečnostních záruk, že s materiálem nebylo manipulováno a nebyl do něj vložen nebezpečný</p><p>škodlivý kód.</p><p>Dotaz: Můžete vysvětlit o jaký se jedná materiál se kterým nemá být manipulováno?</p><p>Odpověď na dotaz č. 2</p><p>Materiálem je myšleno tiskové zařízení. Především vnitřní technické součásti tiskových zařízení,</p><p>zejména pak paměťové prvky (např. pevné disky, flash paměti, firmware), dále řídicí desky,</p><p>software zařízení, a další komponenty, které mohou být cílem manipulace nebo napadení</p><p>škodlivým kódem.</p><p>Tento požadavek má zajistit, že se do zařízení před jejich uvedením do provozu nedostaly žádné</p><p>škodlivé softwarové nebo hardwarové úpravy, které by mohly ohrozit integritu vnitřní sítě,</p><p>bezpečnost dat nebo funkčnost systému jako celku.“</p><p>Dotaz č. 3</p><p>„Můžete vysvětlit metodiku kontroly, že s materiálem nebylo manipulováno a není v něm</p><p>nějaký škodlivý kód? Většina zařízení totiž pochází z Číny a východní Asie.“</p><p>Odpověď na dotaz č. 3</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>V rámci této veřejné zakázky nepožadujeme po uchazeči přímé předložení detailní metodiky</p><p>kontroly přítomnosti škodlivého kódu, nicméně klademe důraz na prevenci tohoto rizika. Proto</p><p>požadujeme výhradně nová, nerepasovaná a nepoužitá zařízení, jejichž původ a skladování</p><p>nebyly zatíženy rizikem manipulace. Požadujeme prohlášení o shodě a dodání standardní</p><p>technické dokumentace ke každému zařízení, včetně certifikací dle platných evropských norem</p><p>(např. CE, ISO 9001, ISO 14001, TÜV). Požadujeme, aby dodaná zařízení neobsahovala pevné</p><p>disky – případně, pokud je pevný disk součástí zařízení, musí být uchazečem garantováno, že</p><p>bude při jakékoli manipulaci vyjmut, předán zadavateli a zlikvidován podle pokynů zadavatele</p><p>(viz čl. VI odst. 6.8 smlouvy). Požadujeme, aby Ř-SW a veškeré ovladače byly pod kontrolou</p><p>správce IT prostředí zadavatele a aby bylo umožněno jejich auditování, aktualizace a správa</p><p>výhradně z prostředí zadavatele</p><p>172. V příloze č. 1 návrhu smlouvy (Podrobná specifikace předmětu smlouvy) se uvádí mj.</p><p>následující:</p><p>Minimální požadavky zadavatele na parametry tiskových zařízení</p><p>Parametry barevného tiskového zařízení formátu A3 – typ A v počtu 155 ks:</p><p>Minimální požadavky pro barevné MFP formátu A3 – typ A</p><p>(…)</p><p>Rychlost tisku / kopírování - A4 - černobíle/barevně</p><p>(…)</p><p>Příslušenství</p><p>Automatický podavač</p><p>(…)</p><p>33/33 str./min.</p><p>Jednoprůchodový</p><p>(…)</p><p>Parametry barevného tiskového zařízení formátu A3 – typ B v počtu 310 ks:</p><p>Minimální požadavky pro barevné MFP formátu A3 – typ B</p><p>Název a typ zařízení</p><p>(…)</p><p>Rychlost tisku/kopírování - A4 - černobíle/barevně</p><p>(…)</p><p>Příslušenství</p><p>Automatický oboustranný podavač dokumentů</p><p>(…)</p><p>33/33 str./min.</p><p>Ano</p><p>173. Podle bodu 2.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „zajištění služby, a to</p><p>pořízení komplexní tiskové platformy určené pro správu tisku a digitalizaci dokumentů s funkcí</p><p>OCR formou outsourcingu. Tisková platforma musí obsahovat řídicí a monitorovací SW,</p><p>zabezpečovací služby (doplňování materiálu rychlé spotřeby, servis, elektrické revize</p><p>a profylaxe) a HW (tiskárny). Tisková platforma jako celek je určena k plnění požadavků resortu</p><p>MO v oblasti tisku, k vytvoření tiskového prostředí s centralizovaným dohledem a správou</p><p>a k digitalizaci dokumentů včetně možnosti použití funkce OCR(dále také jako „služba“). (…).“</p><p>174. V kapitole III. („Předmět a plnění smlouvy“), bodu 3.1 návrhu smlouvy se uvádí, že</p><p>»Poskytovatel se zavazuje za podmínek uvedených v této smlouvě poskytovat objednateli</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>tiskové služby (dále jen „služba“) s tím, že dodá, instaluje a implementuje tisková zařízení (dále</p><p>jen „tiskové zařízení“ nebo „MFP“) v rámci uvedených lokalit (…) s minimálními parametry</p><p>zařízení uvedených v příloze č. 1 této smlouvy a to včetně níže uvedených činností:</p><p>a) vytvořit a dodat harmonogram, návrh architektury na zapojení a zprovoznění tiskových</p><p>služeb jako celku včetně dokumentace, (…);</p><p>b) dodat a implementovat software pro správu podnikového tisku (dále jen „Ř-SW“), (…);</p><p>c) vytvořit pilotní (testovací) instalaci k ověření vlastností dodávaných MFP (…);</p><p>d) dodat a zprovoznit MFP v rámci 1. etapy, tj. místa plnění ve stávajících lokalitách (…);</p><p>e) dodat a zprovoznit MFP v rámci 2. etapy, tj. místa plnění v nových lokalitách (…);</p><p>f) vytvořit univerzální ovladače pro MFP a MSI balíčky ke vzdálené distribuci do IS resortu</p><p>(…);</p><p>g) zajistit reporting o provozovaných MFP;</p><p>h) zajistit sledování a řízení tisků,</p><p>i) zajistit prvotní a průběžné školení na provozovaný Ř-SW a obsluhu dodaných zařízení (…);</p><p>j) přenechat MFP v požadovaném počtu/typu a Ř-SW dodané objednateli do užívání;</p><p>k) zahájit poskytování tiskových služeb a zajistit komplexní správu tiskového prostředí</p><p>v určených lokalitách dle čl. V. odst. 5.1 této smlouvy;</p><p>l) provádět servisní služby formou servisní podpory, doplňování a výměny servisních dílů</p><p>včetně automatické dodávky spotřebního materiálu (…);</p><p>m) v případě vyžádání objednatelem zajistit přesun a opětovné zprovoznění MFP v rámci</p><p>lokalit,</p><p>n) provést 1 x za 10 měsíců na základě výzvy oprávněné osoby objednatele optimalizaci</p><p>rozmístění a provozu tiskových zařízení na jednotlivých lokalitách (…),</p><p>o) od zahájení provozu provést 1 x za 2 roky elektrické revize MFP dle platné normy (…);</p><p>p) dle doporučení výrobce MFP provádět profylaktické údržby (…);</p><p>q) 2 měsíce před koncem platnosti smlouvy vypracovat harmonogram odvozu zařízení</p><p>z lokalit MO a spolupracovat s následným dodavatelem na ukončování poskytování</p><p>služeb včetně odvozu veškerého materiálu.</p><p>Podrobný popis požadovaných služeb je uveden v příloze č. 1 této smlouvy.«.</p><p>175. V bodu 7.5 návrhu smlouvy se uvádí, že „Cena za skutečně provedenou službu Nájem zařízení</p><p>– typ A a Nájem zařízení – Typ B (…) bude poskytovatelem účtována formou paušální</p><p>pravidelné čtvrtletní platby. K tomu bude přičtena cena za černobílý a barevný výtisk, (...).“.</p><p>176. V čl. 7 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „bude nabídky hodnotit podle jejich</p><p>ekonomické výhodnosti a v souladu s ust. § 114 odst. 2 ZZVZ bude ekonomickou výhodnost</p><p>hodnotit podle součtu nejnižších nabídkových cen bez DPH, následujícím způsobem:</p><p>1) nejnižší nabídková cena bez DPH za nájem tiskových zařízení, kritérium minimalizační</p><p>s vahou 50 %;</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>2) nejnižší nabídková cena bez DPH výtisků A4 černobíle/barevně, kritérium minimalizační</p><p>s vahou 30 %;</p><p>3) nejnižší nabídková cena bez DPH za služby na vyžádání (nákladové), kritérium</p><p>minimalizační s vahou 20 %“.</p><p>Posouzení věci</p><p>177. Úřad nejprve rekapituluje, že navrhovatel v návrhu brojí mj. proti některým technickým</p><p>podmínkám zakotveným v zadávací dokumentaci, k nimž se zadavatel vyjadřoval i v rámci</p><p>odpovědí na dotazy k zadávacím podmínkám. Konkrétně pak navrhovatel namítá, že</p><p>zadavatelem stanovené požadavky omezují hospodářskou soutěž, přičemž specifické</p><p>nastavení technických požadavků vyvolává podezření, že jsou přizpůsobeny konkrétním</p><p>produktům.</p><p>178. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že veškeré požadavky zadavatele na předmět plnění</p><p>(technické podmínky) musí vždy vycházet z jeho objektivně zdůvodnitelných potřeb, aby bylo</p><p>dosaženo účelu předvídaného zákonem, tj. uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku</p><p>za dodržení základních zásad veřejného zadávání, jež jsou stanoveny v § 6 zákona. Obdobně</p><p>se vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze</p><p>dne 25. 9. 2019, v rámci něhož mj. uvedl, že „[n]astavením zadávacích podmínek stanovuje</p><p>zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou</p><p>potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu</p><p>zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou</p><p>odůvodněny.“. K tomu lze doplnit, že je to samozřejmě zadavatel, kdo stanovuje požadavky na</p><p>poptávaný předmět plnění a obecně zadávací podmínky, jež mají reflektovat jeho potřeby; to</p><p>je ostatně i důvodem, proč veřejnou zakázku zadává.</p><p>179. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele</p><p>lze též odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne</p><p>19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné</p><p>konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té</p><p>samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle</p><p>názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji</p><p>vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě</p><p>implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní</p><p>množství řešitelů.“. Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9</p><p>Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž uvedený soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné</p><p>zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným</p><p>obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“.</p><p>180. Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím</p><p>řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do</p><p>určité míry limitující a omezující. Zadavatel je však v případě, že klade na dodavatele</p><p>(účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, vázán jednotlivými zákonnými</p><p>ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy</p><p>i nastavení zadávacích podmínek ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní</p><p>zásady zadávacího řízení. Zadavatelům není zákonem upírána možnost stanovit technické</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>podmínky podle svých potřeb, nicméně technická specifikace poptávaného plnění musí</p><p>vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.</p><p>181. Důvodnost určité zadavatelem stanovené zadávací podmínky je dále nutno posuzovat</p><p>prizmatem zásady přiměřenosti, tzn. že nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být</p><p>stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, nýbrž i důvod, proč zadavatel ke stanovení</p><p>dané zadávací podmínky přistoupil, musí být ve vztahu k této podmínce přiměřený. Podle</p><p>shora citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu14 pak „[v] praxi (…) nelze po zadavateli</p><p>požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění</p><p>odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro</p><p>její použití svědčí jednoduché, avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak</p><p>nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou</p><p>stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval.“.</p><p>182. Za účelem posouzení, zda se stanovením předmětných zadávacích podmínek zadavatel</p><p>nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické</p><p>podmínky nebyly stanoveny bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením těchto</p><p>zadávacích podmínek zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž.</p><p>K požadované rychlosti tisku</p><p>183. Navrhovatel v návrhu napadá požadavek na rychlost tisku (specifikovaný v příloze návrhu</p><p>smlouvy v rámci podrobné specifikace předmětu plnění), který zadavatel stanovil min. na 33</p><p>stran/minutu. Podle navrhovatele je v České republice nejrozšířenější rychlost 30</p><p>stran/minutu a požadavek na 33 str./min. je velmi neobvyklý, přičemž požadované zařízení</p><p>posouvá do vyšší kategorie (produkčních) cenově výraznějších strojů. Podle navrhovatele</p><p>přitom zanedbatelný časový přínos neodůvodňuje skokové navýšení ceny a umělé omezení</p><p>soutěže.</p><p>184. Úřad uvádí, že požadovanou rychlost tisku zadavatel stanovil v příloze č. 1 návrhu smlouvy</p><p>(Podrobná specifikace předmětu smlouvy), kde ve vztahu k parametrům barevného tiskového</p><p>zařízení formátu A3 – jak ve vztahu typu A, tak ve typu B stanovil požadavek na minimální</p><p>„Rychlost tisku / kopírování - A4 - černobíle/barevně“ ve shodné podobě „33/33 str./min.“.</p><p>185. Úřad doplňuje, že k danému požadavku se vztahuje taktéž odpověď zadavatele ve vysvětlení</p><p>zadávací dokumentace č. 1, v němž na dotaz č. 2, zda bude „akceptovat u obou kategorií (A i B)</p><p>tiskové zařízení s rychlostí 30 výtisků za minutu černobíle / barevně“ zadavatel odpověděl, že</p><p>na daném požadavku trvá s tím, že požadovanou minimální rychlost tisku 33/33 str./min.</p><p>považuje za zcela standardní a běžně dostupnou na trhu (přičemž ve stejné třídě jsou na trhu</p><p>běžně nabízeny i rychlosti např. 35/35 nebo 40/40 str./min.).</p><p>186. Úřad se tedy zabýval tím, zda předmětný požadavek na rychlost tisku „33/33 str./min.“</p><p>nestanovil zadavatel diskriminačně, resp. nepřiměřeně, tj. zda se jeho stanovením dopustil</p><p>bezdůvodného omezení hospodářské soutěže.</p><p>187. V rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel konstatoval, že technické požadavky v podobě mj.</p><p>rychlost tisku 33 str./min. (i jednoprůchodového automatického podavače u části zařízení</p><p>a požadavek na nově vyrobená zařízení) považuje za zcela standardní konfiguraci tiskových</p><p>14</p><p>č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>zařízení, která jsou běžně dostupná na trhu a daná konfigurace není výhradní pro konkrétního</p><p>výrobce či distributora zařízení. Zadavatel považuje minimální kvalitativní standard za zcela</p><p>běžný a legitimní požadavek zadavatele, který má ze své podstaty vždy za následek omezení</p><p>určité části možných řešení požadované služby či dodávky. Zadavatel současně uvedl, že</p><p>minimální rychlost tisku a podávání vytištěných stran je hospodárným požadavkem tam, kde</p><p>zadavatel vyžaduje rychlý tisk a skenování dokumentů o stovkách stran v rámci nárazově</p><p>vypjaté činnosti zadavatele.</p><p>188. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel konstatoval, že požadovaná rychlost tisku byla stanovena</p><p>po důsledném vzájemném porovnání požadavků zadavatele, který na jednu stranu vyžaduje</p><p>rychlý tisk a skenování dokumentů, běžně v rozsahu stovkách či tisíců stran v rámci nárazově</p><p>vypjaté činnosti zadavatele, a na druhou stranu chce umožnit co nejširší hospodářskou soutěž</p><p>a dosáhnout co nejvýhodnější ceny. Zadavatel současně vyjádřil nesouhlas s tvrzeními</p><p>navrhovatele, podle nichž rychlost 30 stran za minutu je nejrozšířenější business kategorií a že</p><p>daný požadavek vytváří jakýsi „koridor“ pro konkrétní zařízení, když jsou na tuzemském trhu</p><p>zcela běžně dostupná a používaná tisková zařízení nejen v rychlosti 33 stran za minutu, ale</p><p>např. i o rychlosti 100 stran za minutu. Zadavatel má přitom za to, že zařízením, které splňuje</p><p>předmětný technický parametr disponují dodavatelé napříč celým dotčeným trhem.</p><p>189. V souvislosti se zadavatelem zmiňovanými důvody pro volbu technického požadavku na</p><p>rychlost tisku – tj. důvodem souvisejícím s požadovanou rychlostí „33/33 str./min.“ – Úřad</p><p>uvádí, že v šetřeném případě je předně nutno posoudit, zda dané důvody lze považovat za</p><p>přiměřené, logické a zda korespondují s oprávněnými potřebami zadavatele.</p><p>190. Úřad k dané věci předně konstatuje, že rychlost tisku je objektivně měřitelným technickým</p><p>parametrem, který má přímý dopad na organizaci práce a plynulost vykonávaných</p><p>administrativních činností. Vyšší rychlost tisku nepochybně přináší uživateli tiskového zařízení</p><p>určitý benefit, který spočívá v urychlení administrativy a snížení časové zátěže uživatelů</p><p>tiskových zařízení. Tento faktor nabývá na významu zejména v prostředí, kde se předpokládá</p><p>zejména vysoká frekvence tisku či množství tištěného materiálu. Pokud se tedy očekává vyšší</p><p>zatížení tiskového zařízení, lze považovat za legitimní požadavek na odpovídající výkon, aby</p><p>bylo zajištěno, že zařízení skutečně co nejlépe splní účel, pro který je pořizováno.</p><p>191. V šetřeném případě zadavatel na str. 8 přílohy č. 1 návrhu smlouvy (Podrobná specifikace</p><p>předmětu smlouvy) uvedl, že „počet výtisků stránek A4 černobíle i barevně (včetně A3,</p><p>počítáno jako 2×A4) pro celé tiskové řešení je 700 000 ks za kalendářní měsíc, průměrný počet</p><p>skenovacích procesů je odhadován na 125 000 ks za kalendářní měsíc“. Pokud tedy zadavatel</p><p>v šetřeném případě předpokládá, že bude v rámci své činnosti tisknout řádově stovky tisíc</p><p>kopií měsíčně, je zjevné, že se nejedná o občasnou či nárazovou potřebu, ale o pravidelnou</p><p>a systematickou činnost, která je součástí běžného provozu. V takovém případě je požadavek</p><p>na vyšší rychlost tisku ještě naléhavější a zcela oprávněný, neboť zařízení musí být schopné</p><p>dlouhodobě a spolehlivě zvládat vysokou pracovní zátěž. Požadavek na rychlejší tisk je přímým</p><p>důsledkem rozsahu předpokládaného využití – čím větší množství výtisků je třeba pravidelně</p><p>zpracovávat, tím významnější roli hraje rychlost zařízení. Je logické, že lze očekávat, že tiskárna</p><p>s vyšším výkonem bude schopna takové objemy zvládnout efektivně a bez zbytečných</p><p>prostojů.</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>192. Pokud tedy zadavatel v daném případě ve vztahu k oprávněnosti požadavku na rychlost tisku</p><p>argumentuje potřebou rychlého tisku běžně v rozsahu stovkách či tisíců stran, a tedy spojuje</p><p>požadovanou rychlost tisku s jím vykonávanou činností, v rámci níž předpokládá i nárazovou</p><p>potřebu většího rozsahu tisku a skenování, shledává toto zdůvodnění jako opodstatněné</p><p>a přiměřené oprávněným potřebám zadavatele. Mezi takové oprávněné potřeby je jistě</p><p>možno zahrnout připravenost tiskového zařízení k rychlému tisku (a to i nárazově) a zrychlení</p><p>administrativy.</p><p>193. Ohledně navrhovatelem namítaného omezení hospodářské soutěže, které podle navrhovatele</p><p>způsobuje kumulativní efekt specifických technických požadavků (mj. právě rychlost tisku, či</p><p>požadavek na jednoprůchodová pořadač) Úřad uvádí, že takovému názoru nelze přisvědčit,</p><p>když samotný počet podaných nabídek (5) neindikuje, že by dané parametry byly pro</p><p>dodavatele překážkou účasti v zadávacím řízení. Situace, kdy bylo podáno celkem pět nabídek,</p><p>spíše svědčí o dostatečné míře konkurence na relevantním trhu a o tom, že stanovené</p><p>technické požadavky nebyly nepřiměřené či diskriminační. Tento závěr ostatně potvrzuje</p><p>i skutečnost, že svou nabídku podal i samotný navrhovatel, který přitom namítá údajnou</p><p>omezující povahu uvedeného požadavku.</p><p>194. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad konstatuje, že vysvětlení zadavatele týkající</p><p>se opodstatněnosti předmětné technické podmínky považuje za objektivně odůvodněné,</p><p>nenachází v něm logické nesrovnalosti či nepřiměřenost, má přímou souvislost s praktickým</p><p>využíváním tiskáren, a současně napadený požadavek na rychlost tisku neshledává nedůvodně</p><p>omezujícím soutěž mezi dodavateli (a to ani ve vztahu k navrhovateli).</p><p>K požadovanému typu podavače</p><p>195. Navrhovatel brojí taktéž proti požadavku na typ podavače, kdy zadavatel požaduje</p><p>„jednoprůchodový“ automatický podavač a odmítl jeho nahrazení (podle navrhovatele</p><p>běžnějším) podavačem s mechanickým obracením listů.</p><p>196. Úřad uvádí, že typ požadovaného podavače zadavatel určil v příloze č. 1 návrhu smlouvy</p><p>(Podrobná specifikace předmětu smlouvy), kde k parametrům barevného tiskového zařízení</p><p>formátu A3 – ve vztahu k typu A – stanovil požadavek na automatický podavač</p><p>„Jednoprůchodový“ a k parametrům barevného tiskového zařízení formátu A3 – ve vztahu</p><p>k typu B – stanovil požadavek na „Automatický oboustranný podavač dokumentů“.</p><p>197. Úřad doplňuje, že daného požadavku se týká taktéž odpověď zadavatele ve vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 1, v němž na dotaz č. 1, zda bude „zadavatel akceptovat u kategorie A Automatický oboustranný podavač dokumentů“ zadavatel odpověděl, že „Automatický</p><p>podavač jednoprůchodový je požadován z toho důvodu, že těchto tiskáren bude méně (Typ A) a budou umístěny v lokalitách s velkou koncentrací uživatelů. Nízký počet tiskáren v těchto</p><p>lokalitách bude kompenzován vyšší funkcionalitou tiskáren. Jednoprůchodový podavač</p><p>usnadňuje a hlavně urychluje práci s dokumenty, které obsahují vysoký počet listů. Skenování</p><p>je tak rychlejší.“.</p><p>198. Úřad se tedy na základě podaného návrhu zabýval tím, zda předmětný požadavek na typ</p><p>podavače zadavatel nestanovil způsobem omezujícím hospodářskou soutěž či diskriminačně,</p><p>resp. nepřiměřeně.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>199. V rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel konstatoval, že technické požadavky v podobě</p><p>jednoprůchodového automatického podavače u části zařízení (i rychlost tisku 33 str./min.</p><p>a požadavek na nově vyrobená zařízení) považuje za zcela standardní konfiguraci tiskových</p><p>zařízení, která jsou běžně dostupná na trhu a daná konfigurace není výhradní pro konkrétního</p><p>výrobce či distributora zařízení. Zadavatel považuje minimální kvalitativní standard za zcela</p><p>běžný a legitimní požadavek zadavatele, který má ze své podstaty vždy za následek omezení</p><p>určité části možných řešení požadované služby či dodávky. Zadavatel současně uvedl, že</p><p>minimální rychlost tisku a podávání vytištěných stran je hospodárným požadavkem tam, kde</p><p>zadavatel vyžaduje rychlý tisk a skenování dokumentů o stovkách stran v rámci nárazově</p><p>vypjaté činnosti zadavatele.</p><p>200. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel k požadavku na jednoprůchodový podavač pro zařízení</p><p>typu A uvedl, že „určitý počet takto vybavených zařízení vyžaduje z důvodu potřeby rychlého</p><p>skenování oboustranných dokumentů na klíčových administrativních uzlech zadavatele. Oproti</p><p>Navrhovatelem odkazovanému podavači s mechanickým obracením listů je jednoprůchodový</p><p>podavač schopen skenování v polovičním čase. U požadovaných zařízení je přitom předpoklad</p><p>skenování dokumentů čítajících stovky až tisíce stran. Zařízení s jednoprůchodovým</p><p>podavačem tak zásadně zkracuje čas obsluhy a zatížení zařízení. Dalším z důvodů stanoveného</p><p>požadavku jsou:</p><p>-</p><p>-</p><p>-</p><p>nižší poruchovost a vyšší spolehlivost, kdy otočné podavače se mechanicky více</p><p>opotřebovávají, což vede k častějším poruchám (zadrhávání papíru, špatné otočení listu).</p><p>Jednoprůchodová zařízení disponují menším počtem pohyblivých částí, a proto jsou</p><p>spolehlivější pro dlouhodobý provoz.</p><p>kvalita a přesnost skenů – při otáčení listů může dojít k nepatrnému posunu nebo</p><p>rozmazání. Jednoprůchodové skenery minimalizují riziko chybného zarovnání, takže</p><p>poskytují konzistentní kvalitu skenů, což je důležité i pro OCR (rozpoznávání textu</p><p>a digitalizaci dokumentu).</p><p>budoucí udržitelnost – zadavatel prostřednictvím tohoto parametru zajišťuje, že během</p><p>celé doby trvání smlouvy budou zařízení schopna poskytovat výkon odpovídající aktuálním</p><p>i budoucím potřebám Zadavatele (digitalizace, hromadné zpracování dokumentů, rychlé</p><p>archivace).</p><p>Požadavek na jednoprůchodový skener ve svém důsledku představuje garanci efektivity,</p><p>spolehlivosti a kvality digitalizace dokumentů po celou dobu trvání smlouvy. Zadavatel dále</p><p>zdůrazňuje, že podavače jsou toliko modulární součástky tiskových zařízení dostupné takřka</p><p>napříč daným trhem, neboť se jedná o běžně dostupné doplňky požadovaných zařízení,</p><p>umožňující snadnou na montáž a demontáž. Tento požadavek proto v žádném případě</p><p>významně neomezuje počet možných zařízení.“.</p><p>201. V souvislosti se zadavatelem uváděnými důvody pro volbu technického požadavku na</p><p>jednoprůchodový podavač u zařízení typu A je nutno v šetřeném případě posoudit, zda dané</p><p>důvody lze považovat za přiměřené, logické a zda korespondují s oprávněnými potřebami</p><p>zadavatele.</p><p>202. V reakci na obsah zdůvodnění stanovení předmětného požadavku na typ podavače ve</p><p>vyjádření zadavatele Úřad uvádí, že zadavatel poměrně detailně popsal výhody</p><p>jednoprůchodového podavače, a to v porovnání s navrhovatelem zmiňovaným podavačem</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>s mechanickým obracením listů. Tyto výhody pak lze stručně shrnout jako úspora času, nižší</p><p>poruchovost, kvalita a přesnost skenování, budoucí udržitelnost, garance kvality digitalizace</p><p>dokumentů.</p><p>203. K zadavatelem popisované výhodě spočívající v úspoře času Úřad uvádí, že pokud je</p><p>u podavače s mechanickým obracením nezbytné, aby každý list byl po naskenování jedné</p><p>strany fyzicky otočen a znovu podán k načtení strany druhé (což je logicky spojeno s jistou</p><p>časovou prodlevou), je jistě možno považovat z pohledu úspory času za výhodnější takový</p><p>podavač, u něhož odpadá nutnost jakéhokoliv dodatečného mechanického zásahu. Lze sice</p><p>souhlasit, že samotný (jednotlivý) úkon spočívající v mechanickém obracení listů je jednotlivě</p><p>časově relativně nenáročný, avšak při větším počtu dokumentů se tyto úkony kumulují a ve</p><p>svém souhrnu mohou vést k významnému prodloužení celkové doby potřebné k dokončení</p><p>skenování. Možnost snímání obou stran dokumentu bez manuálního zásahu bezpochyby</p><p>zrychluje celý proces skenování a zároveň se snižuje riziko technických komplikací, například</p><p>nesprávného podání či zaseknutí listu. Úřad v této souvislosti odkazuje na zjištění týkající se</p><p>předpokládaného rozsahu tisku a skenování výše, z čehož Úřad dovozuje, že právě v šetřeném</p><p>případě, kdy má zadavatel v plánu zpracovávat větší množství dokumentů, se umocňuje</p><p>a nabývá významu časová úspora spojená s vypuštěním nutnosti ručního překlápění papíru.</p><p>Stejně tak argumentaci ohledně kvality a přesnosti skenů považuje Úřad za zcela logickou, když</p><p>i nesprávná manipulace při ručním otáčení papíru při oboustranném tisku jistě může hrát svou</p><p>roli v úspěšném a rychlém skenování.</p><p>204. Již uvedené výhody považuje Úřad za zcela postačující pro naplnění oprávněnosti zadavatelem</p><p>stanoveného požadavku (na jednoprůchodový podavač).</p><p>205. Ohledně navrhovatelem namítaného omezení hospodářské soutěže Úřad odkazuje obdobně</p><p>na argumentaci Úřadu výše týkající se počtu podaných nabídek na veřejnou zakázku a podání</p><p>nabídky navrhovatelem.</p><p>206. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad konstatuje, že vysvětlení zadavatele týkající</p><p>se opodstatněnosti předmětné technické podmínky považuje za objektivně odůvodněné,</p><p>nenachází v něm logické nesrovnalosti či nepřiměřenost, má přímou souvislost s praktickým</p><p>využíváním tiskáren, a současně napadený požadavek na typ podavače neshledává nedůvodně</p><p>omezujícím soutěž mezi dodavateli (a to ani ve vztahu k navrhovateli).</p><p>K zákazu repasovaných zařízení a k požadavkům zadavatele v závislosti na předmětu veřejné zakázky</p><p>207. Navrhovatel v podaném návrhu vyjádřil přesvědčení, že ačkoli zadavatel formálně označuje</p><p>předmět veřejné zakázky jako službu, zadávací podmínky jsou koncipovány jako kdyby se</p><p>jednalo o nákup. S tímto tvrzením navrhovatel spojuje námitku proti požadavku zadavatele na</p><p>dodání nových, nerepasovaných a nepoužitých zařízení. Taktéž navrhovatel upozornil na</p><p>nepoměr parametrů kvality služby (SLA) a parametrů hardware, když podle jeho názoru</p><p>zatímco technické parametry zařízení jsou v příloze smlouvy definovány velmi podrobně</p><p>(desítky položek), samotné parametry kvality služby (SLA) jsou definovány jen velmi základně.</p><p>Podle navrhovatele tak zadavatel klade důraz na hardware, což je typické pro dodávku, nikoli</p><p>pro komplexní službu.</p><p>208. S ohledem na charakter namítaných skutečností považuje Úřad za nutné se nejprve vyjádřit</p><p>k otázce nastavení zadávacích podmínek v závislosti na předmětu veřejné zakázky. Z kapitoly</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>3.1 návrhu smlouvy vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky představuje dodávku, instalaci</p><p>a implementaci tiskových zařízení, a to včetně dalších činností spočívajících například ve</p><p>vytvoření harmonogramu, návrhu architektury na zapojení a zprovoznění tiskových služeb,</p><p>vytvoření pilotní (testovací) instalace k ověření vlastností dodávaných tiskových zařízení,</p><p>zajištění reportingu o provozovaných tiskových zařízení, zajištění sledování a řízení tisků,</p><p>zajištění komplexní správy tiskového prostředí, provádění servisní služby formou servisní</p><p>podpory, doplňování a výměny servisních dílů včetně automatické dodávky spotřebního</p><p>materiálu atd. Přestože v rámci výčtu náplně předmětu veřejné zakázky je taktéž uvedena mj.</p><p>dodávka tiskových zařízení, ve spojení s čl. 7 zadávací dokumentace, který definuje kritéria</p><p>hodnocení (mezi nimiž figuruje mj. nájem tiskových zařízení), je zřejmé, že dodávaná tisková</p><p>zařízení představují předmět nájmu a nejedná se o dodávku ve smyslu převodu vlastnických</p><p>práv k nim na zadavatele. Skutečnost, že jde o nájem zařízení, a nikoli jejich pořízení,</p><p>jednoznačně vyplývá i z návrhu smlouvy (Podrobná specifikace předmětu smlouvy), podle</p><p>něhož má být cena za nájem zařízení (typu A a typu B) účtována formou paušální měsíční</p><p>platby. Výše uvedené jednoznačně potvrzuje, že součástí předmětu je mj. nájem tiskových</p><p>zařízení.</p><p>209. V obecné rovině Úřad uvádí, že pokud je součástí předmětu plnění nájem zařízení, je zcela</p><p>logické a odůvodněné, pokud zadavatel klade důraz na technickou specifikaci takového</p><p>zařízení. Na rozdíl od situace, kdy by se jednalo pouze o poskytnutí služby realizované</p><p>vybraným dodavatelem, zde totiž hraje podstatnou roli ta skutečnost, že zařízení bude po</p><p>dobu nájmu přímo užíváno samotným zadavatelem. Jeho vlastnosti tedy mají bezprostřední</p><p>dopad na kvalitu a funkčnost využívání předmětu nájmu zadavatelem. Pokud by zařízení</p><p>nebylo dostatečně výkonné, kompatibilní či bezpečné atd., negativní důsledky by pociťoval</p><p>právě zadavatel, který by nemohl zařízení využívat tak, jak zamýšlel. Je proto pochopitelné,</p><p>když zadavatel stanoví určité minimální parametry, aby zajistil, že zařízení bude fungovat</p><p>způsobem odpovídajícím jeho potřebám.</p><p>210. Z uvedených důvodů považuje Úřad za logické a opodstatněné, když zadavatel stanovil</p><p>požadavky na splnění určitých parametrů zařízení (a tedy i například to, že se má jednat</p><p>o zařízení nová, nerepasovaná a nepoužitá), aby si zajistil, že bude využívat tisková zařízení</p><p>k zamýšlenému účelu – tj. rychlý tisk a skenování relativně vysokého počtu dokumentů (a to</p><p>i nárazově). Pokud se tedy ze stanovených zadávacích podmínek jeví, že zadavatel klade větší</p><p>důraz na parametry hardware (a tedy tiskových zařízení), u nichž poměrně detailně stanovil</p><p>minimální technické požadavky, nežli na parametry kvality služby, neshledává na tom Úřad nic</p><p>nezákonného či nelogického. Přestože se v šetřeném případě nejedná o dodávku tiskových</p><p>zařízení, je zřejmé, že dodávaný hardware má být předmětem užívání zadavatele, a tudíž lze</p><p>stěží namítat proti stanovení určitých požadavků zadavatelem na vlastnosti zařízení, které má</p><p>být užíváno v rámci plnění veřejné zakázky. Zájmem zadavatele v takovém případě je zajisté</p><p>zabezpečit, aby i samotné vlastnosti najímaných zařízení do jisté míry garantovaly bezchybný,</p><p>nekomplikovaný a rychlý provoz.</p><p>211. Co se týče zadavatelem stanoveného požadavku na dodání nových, nerepasovaných</p><p>a nepoužitých zařízení, Úřad uvádí, že tento požadavek jednoznačně plyne z bodu 6.5 návrhu</p><p>smlouvy, v němž se výslovně uvádí, že „Poskytovatel je povinen dodat tisková zařízení</p><p>objednateli nová, nerepasovaná a nepoužitá.“. V příloze č. 1 návrhu smlouvy je pak doplněno,</p><p>že „Poskytovatel se zavazuje dodat tisková zařízení nová, nerepasovaná, nepoužitá, a to</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>z důvodu bezpečnostních záruk, že s materiálem nebylo manipulováno a nebyl do něj vložen</p><p>nebezpečný (škodlivý) kód.“. Podle názoru navrhovatele v důsledku stanovení takového</p><p>požadavku došlo k omezení soutěže, jelikož se v daném případě jedná o službu, přičemž za</p><p>funkčnost a očekávanou kvalitu služeb odpovídá poskytovatel, v jehož zájmu je nasadit</p><p>spolehlivá zařízení. Požadavek na nová zařízení je podle navrhovatele navíc v rozporu se</p><p>zadavatelem deklarovanými zásadami environmentálně odpovědného zadávání.</p><p>212. Úřad uvádí, že k danému požadavku se zadavatel vyjadřoval již v rámci vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace č. 4, v němž v reakci na zdůvodnění daného požadavku v příloze č. 1 návrhu</p><p>smlouvy odpovídal na dotaz, o jaký materiál, s nimž nemá být manipulováno, se jedná.</p><p>Zadavatel odpověděl, že oním materiálem myslel tiskové zařízení, a především jeho vnitřní</p><p>technické součásti, které mohou být cílem manipulace nebo napadení škodlivým kódem.</p><p>Současně zadavatel vysvětlil, že daný požadavek má zajistit, „že se do zařízení před jejich</p><p>uvedením do provozu nedostaly žádné škodlivé softwarové nebo hardwarové úpravy, které by</p><p>mohly ohrozit integritu vnitřní sítě, bezpečnost dat nebo funkčnost systému jako celku“. Na</p><p>žádost o vysvětlení metodiky kontroly, že s materiálem nebylo manipulováno a není v něm</p><p>nějaký škodlivý kód zadavatel mj. odpověděl, že nepožaduje přímé předložení detailní</p><p>metodiky kontroly přítomnosti škodlivého kódu, nicméně klade důraz na prevenci tohoto</p><p>rizika, a proto požaduje výhradně nová, nerepasovaná a nepoužitá zařízení, jejichž původ</p><p>a skladování nebyly zatíženy rizikem manipulace.</p><p>213. V rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel konstatoval, že „Repasovaná či stará zařízení (…)</p><p>nesplňují veškeré požadavky zadavatele na bezpečnost, kompatibilitu a vysokou technickou</p><p>spolehlivost zařízení vyplývajících mj. z vnitřních pravidel rezortu ministerstva obrany</p><p>a z kvalitativních požadavků jednotlivých útvarů Armády ČR“.</p><p>214. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel uvedl, že poptávaná zařízení nevyhnutelně podléhají</p><p>amortizaci, jejímž vlivem je zvýšena možnost poruchovosti a související možnost výpadku</p><p>poptávaných služeb; současně zadavatel doplnil, že má v gesci udržování klíčové</p><p>administrativní infrastruktury nutné k zajištění potřeb Armády ČR a Ministerstva obrany, což</p><p>klade zvýšené nároky na minimalizaci jakýchkoliv výpadků požadované služby a s tím spojenou</p><p>nutnost vpustit do objektu pracovníka vybraného dodavatele a vyčkat do opravy či výměny</p><p>daného zařízení. Zajištění bezpečnosti z hlediska činnosti Armády ČR je podle zadavatele</p><p>klíčovým aspektem daného požadavku. Zadavatel dále popsal, že požadovaná zařízení jsou</p><p>vyráběna relativně přehlednou skupinou výrobců, kteří podléhají vyšším regulatorním</p><p>povinnostem, přičemž každé nové zařízení je opatřeno výrobní pečetí prokazující, že zařízení</p><p>dosud nebylo užíváno či modifikováno. U repasovaných či použitých zařízení je pak v podstatě</p><p>vyloučena předběžná kontrola všech zařízení ze strany zadavatele, neboť zařízení či jeho</p><p>jednotlivé komponenty (zejména paměťová média) mohly být v dispozici takřka neomezeného</p><p>množství předchozích uživatelů. Dle interní znalosti zadavatele přitom i jednotlivé</p><p>komponenty mohou obsahovat obtížně detekovatelný škodlivý hardware či ovlivňovat</p><p>instalovaný software. Naproti tomu nová zařízení jsou ze strany výrobců dodávána zapečetěná</p><p>v originálním balení či opatřena výrobními plombami a kontrolními štítky. Tato opatření pak</p><p>zadavateli dávají jistotu, že se zařízením nebylo před jeho dodáním jakkoliv manipulováno.</p><p>Nadto zadavatel uvedl, že nová zařízení jsou dodávána s aktuální verzí firmware, který je</p><p>výrobcem nadále rozvíjen a výrobce k němu vydává pravidelné bezpečnostní aktualizace</p><p>a záplaty, čímž zadavatel získává jistotu, že po dobu několika let bude možné udržovat zařízení</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>v souladu s nejnovějšími bezpečnostními standardy. Repasovaná zařízení mohou podle</p><p>zadavatele obsahovat již zastaralý firmware, u kterého výrobce ukončil nebo brzy ukončí</p><p>podporu, což znamená, že i pokud by se objevila závažná bezpečnostní chyba, nebude na ni</p><p>opravná aktualizace nikdy vydána. Takové zařízení pak představuje podle zadavatele trvalé</p><p>bezpečnostní riziko. Zadavatel současně rozporuje tvrzení navrhovatele, že požadavek na nová</p><p>zařízení je požadavkem nehospodárným, k čemuž uvádí, že nabídkové ceny v podaných</p><p>nabídkách jsou nižší než v případě poskytnutí repasovaných zařízení za ceny, jež jsou zadavateli</p><p>z jeho činnosti známy.</p><p>215. Z výše uvedeného zdůvodnění vyplývá, že za klíčový důvod, pro který zadavatel přistoupil</p><p>k požadavku na dodání nových tiskových zařízení, považuje zajištění bezpečnosti. V této</p><p>souvislosti nelze přehlédnout, že osobou zadavatele, který bude pronajímaná tisková zařízení</p><p>užívat je resort obrany. V případě tohoto resortu, který jistě pracuje s ať již více či méně</p><p>podstatnými informacemi týkajícími se obrany státu, je logické, že klade důraz na bezpečnost</p><p>při práci s materiály, s nimiž pracuje. Obavu úniku podstatných informací nelze považovat za</p><p>nikterak banální, a to jednak s ohledem právě na resort, jehož se šetřená veřejná zakázka týká</p><p>a jednak s ohledem na současnou mezinárodní bezpečnostní a geopolitickou krizi spojenou se</p><p>zvýšeným napětím ve světě. Za těchto okolností tak Úřad shledává požadavek na dodávku</p><p>nových zařízení za oprávněný a podložený logickými úvahami zadavatele.</p><p>216. Stejně tak zadavatelem zmiňovaný důvod týkající se amortizace tiskových zařízení Úřad</p><p>považuje za podložený smysluplným základem. Je zcela pochopitelné, že zadavatel preferuje</p><p>užívání nového zařízení, když je obecně známo, že repasovaná technika s sebou nese řadu rizik</p><p>a nevýhod, které mohou mít přímý dopad na spolehlivost, plynulost a efektivitu používání</p><p>technického zařízení. I když může repasované zařízení na první pohled působit jako funkční</p><p>a ekonomicky výhodné, ve skutečnosti může být zatíženo vyšší poruchovostí a kratší</p><p>životností. Použité komponenty mohou být již opotřebované a jejich technická rezerva</p><p>omezená, což zvyšuje riziko selhání či potřeby častějších oprav. To může vést k opakovaným</p><p>výpadkům provozu a s tím spojeným komplikacím, které by zadavatel musel (v kooperaci</p><p>s vybraným dodavatelem) řešit. Přestože jsou takové závady jistě řešitelné (opravami</p><p>provedenými vybraným dodavatelem), nelze přehlížet, že každá taková situace představuje</p><p>pro uživatele určité omezení. V době, kdy je zařízení mimo provoz, není možné jej využívat</p><p>k zamýšlenému účelu, což může narušovat plynulost pracovních procesů a způsobovat</p><p>prodlevy či výpadky v poskytovaných službách. Každá oprava navíc vyžaduje určitou</p><p>organizaci, čas a administrativní kroky, což zadavateli komplikuje užívání technického zařízení.</p><p>Z tohoto pohledu je zcela rozumné, že zadavatel preferuje zařízení nové a spolehlivé, u něhož</p><p>je riziko poruchy a nutnosti zásahu podstatně nižší.</p><p>217. K námitce, že předmětný požadavek zadavatele na dodávku nových zařízení je v rozporu se</p><p>zadavatelem deklarovanými zásadami environmentálně odpovědného zadávání Úřad uvádí,</p><p>že při hodnocení souladu s principy environmentální odpovědnosti je vždy třeba vycházet</p><p>z povahy a účelu předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel měl v tomto případě legitimní</p><p>důvod trvat na tom, aby mu byla poskytnuta pouze nová zařízení, neboť právě jejich používání</p><p>zajišťuje efektivní a bezproblémový provoz. I u nájemního vztahu je klíčové, aby najímané</p><p>zařízení po celou dobu plnění fungovalo spolehlivě a bez vyšší poruchovosti. Starší zařízení,</p><p>byť funkční, mohou nést vyšší riziko častějších závad, zvýšené spotřeby náhradních dílů či</p><p>servisních zásahů, což ve výsledku může vést k vyšší materiálové a energetické zátěži než</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>u nových zařízení. I z environmentálního hlediska proto považuje Úřad (ve spojení s výše</p><p>uvedenými oprávněnými důvody pro stanovení takového požadavku) požadavek na nové</p><p>tiskárny za racionální a obhajitelný.</p><p>218. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že důvody, pro něž zadavatel přistoupil ke stanovení</p><p>požadavku na dodávku nových zařízení, považuje za objektivně odůvodněné, nenachází v něm</p><p>logické nesrovnalosti či nepřiměřenost, má přímou souvislost s praktickým využíváním</p><p>tiskáren, a současně napadený požadavek neshledává nedůvodně omezujícím soutěž mezi</p><p>dodavateli (a to ani ve vztahu k navrhovateli).</p><p>219. Nadto Úřad k navrhovatelem namítanému omezení hospodářské soutěže, resp. tvrzení, podle</p><p>něhož zadavatel nastavil technické požadavky na předmět plnění takovým způsobem, že jejich</p><p>kumulativní účinek měl vést k faktickému zvýhodnění jednoho konkrétního výrobce nebo</p><p>velmi omezeného okruhu dodavatelů, že z protokolu o otevírání nabídek vyplývá, že</p><p>v zadávacím řízení bylo podáno celkem pět nabídek, mezi nimiž byla i nabídka samotného</p><p>navrhovatele. Pokud by zadávací podmínky byly skutečně konstruovány tak, že by je mohl</p><p>splnit pouze jediný výrobce, nelze rozumně předpokládat, že by se do soutěže přihlásilo pět</p><p>nezávislých dodavatelů, včetně navrhovatele samotného. Úřad konstatuje, že je obecně</p><p>známo, že na trhu existuje jak dostatek dodavatelů, kteří se zaměřují na dodávky</p><p>repasovaných zařízení, tak i dodavatelů orientujících se pouze na dodávku zcela nových</p><p>tiskových zařízení (případná na zařízení nová i repasovaná).</p><p>K namítané netransparentnosti</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>220. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>221. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům</p><p>v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí</p><p>přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>222. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 10. 7. 2025 je uveden následující dotaz</p><p>dodavatele a související odpověď zadavatele:</p><p>»Dotaz č. 15</p><p>„Požadavek: Sešívání</p><p>Dotaz: Požadovaná kapacita sešívání?“</p><p>Odpověď na dotaz č. 15</p><p>Požadujeme, aby zařízení umožňovalo funkci sešívání, konkrétní kapacita není pevně</p><p>stanovena. Kapacita by měla odpovídat standardnímu provedení sešívače pro daný typ</p><p>zařízení dostupných na trhu, a to tak, aby byly splněny ostatní požadavky uvedené v zadávací</p><p>dokumentaci.«.</p><p>223. Ve vysvětlení ZD č. 9 ze dne 16. 7. 2025 jsou uvedeny následující dotazy dodavatelů</p><p>a související odpovědi zadavatele:</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>»Dotaz č. 1</p><p>„Je předmětem veřejné zakázky služba či dodávka? Tazatel vznáší tuto otázku, neboť je</p><p>podstatná pro posouzení naplnění základních zásad zadávacího řízení, zejména zásady</p><p>transparentnosti, rovného zacházení, nediskriminace a přiměřenosti, a zároveň zadavatel</p><p>formuluje předmět zakázky na různých místech různě. Zadávací dokumentace obsahuje popis:</p><p>&quot;zajištění služby, a to pořízení komplexní tiskové platformy určené pro správu tisku</p><p>a digitalizaci dokumentů s funkcí OCR formou outsourcingu.&quot; Tento popis sám o sobě je</p><p>nesmyslnou změtí slov, neboť formulace &quot;služba pořízení platformy&quot; je nelogická a vnitřně</p><p>rozporná, pokud tím není myšlena konzultace při pořízení platformy. Je také nesmyslná</p><p>z pohledu ustanovení § 14 ZZVZ, který veřejnou zakázku, jejímž předmětem je pořízení věci,</p><p>označuje jako veřejnou zakázku na dodávky, nikoliv jako službu. Ve vymezení pomocí CPV uvedl</p><p>zadavatel:</p><p>48970000-8 Balík programů pro tiskárny,</p><p>30197630-1 Papír určený k tisku,</p><p>79811000-2 Digitální tisk,</p><p>79823000-9 Služby v oblasti tisku a jeho doručování,</p><p>98314000-7 Barevný tisk, 30125000-4 Fotokopírovací stroje,</p><p>79999100-4 Skenování</p><p>tedy jen jeden z vymezených předmětů CPV odpovídá službě, ostatní jsou dodávkami.</p><p>Ve Smlouvě, která tvoří přílohu 2 ZD, uvádí zadavatel rozporné údaje, když:</p><p>•</p><p>•</p><p>v ustanovení 2.1. používá formulaci &quot;vytvoření tiskového prostředí&quot;, odpovídající</p><p>provedení díla, a tedy pořízení věci, tedy dodávky.</p><p>v ustanovení 3.1. uvádí, že poskytovatel má poskytovat služby s tím, že &quot;dodá, instaluje</p><p>a implementuje tisková zařízení&quot; a pod jednotlivými písmeny uvádí pojmy jako vytvořit</p><p>a dodat, dodat a implementovat, dodat a zprovoznit, zajistit, přenechat do užívání.</p><p>•</p><p>Dále označuje plnění za &quot;nájem zařízení&quot; apod.</p><p>Konečně v příloze Smlouvy &quot;Podrobná specifikace předmětu smlouvy&quot; je uvedena další</p><p>bezobsažná a nesmyslná formulace: &quot;Poskytovatel je povinen poskytnout objednateli</p><p>outsourcingové dodání komplexní tiskové platformy s navzájem kompatibilními komponenty</p><p>v rámci dodávky.&quot; když zároveň označuje předmět za outsourcing, což je služba, nicméně</p><p>používá pojmy dodání v rámci dodávky. Je tedy předmětem zakázky služba či dodávka, neboť</p><p>to má vliv na přiměřenost požadavků zadavatele?“</p><p>Odpověď na dotaz č. 1</p><p>Zakázka je koncipována jako veřejná zakázka na služby, protože jejím hlavním smyslem není</p><p>pouze dodávka tiskáren v rámci nájmu, ale zajištění provozu komplexního tiskového prostředí</p><p>formou outsourcingu – tedy jako služba, která zahrnuje dodání, instalaci, správu, podporu,</p><p>pravidelnou údržbu, školení a plnění SLA, byť v sobě obsahuje i dodávky. Hlavním předmětem</p><p>veřejní zakázky ve smyslu § 15 je však služba.</p><p>(…)</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>Dotaz č. 7</p><p>„V ustanovení 6.1. odst. 2) zadavatel uvedl: Dodavatel je povinen stanovit nabídkovou cenu</p><p>maximálně do výše ceny v čase a místě obvyklé ve smyslu ust. § 12 odst. 4 a 5 zákona</p><p>č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění</p><p>pozdějších předpisů a ust. § 2 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších</p><p>předpisů.</p><p>Jakým způsobem má dodavatel toto ustanovení uchopit? Má snad zjišťovat u konkurence,</p><p>jakou nabídkovou cenu hodlají nabídnout? Ustanovení § 12 odst. 4. zákona č. 219/2000 Sb. se</p><p>vztahuje pouze na nabývání majetku, a to do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle</p><p>zvláštního právního předpisu. Jak má dodavatel toto aplikovat? O ceně v místě a čase obvyklé</p><p>pak hovoří stejné ustanovení, pouze jde-li o majetek nabývaný v zahraničí. Myslel zadavatel</p><p>uvedený odkaz vážně a jak má být aplikován? Jak zadavatel myslel odkaz na ustanovení ust.</p><p>§ 2 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, když aktuálně účinné znění takové ustanovení</p><p>neobsahuje?“ Odpověď na dotaz č. 7 Zadavatel jakožto subjekt vykládající veřejné finance je</p><p>povinen nabývat požadované plnění za cenu, která je obdobná či nižší než cena na trhu obvyklá,</p><p>a to ve smyslu účastníkem citovaného zákona. Tento korektiv je dále upřesněn ve vnitřních</p><p>předpisech zadavatele a má za cíl předcházet zjevně nehospodárným akvizicím zadavatele.</p><p>Dodavatel v tomto směru nemusí vynakládat žádnou činnost k ostatním potenciálním</p><p>dodavatelům, je však povinen svoji nabídkovou cenu stanovit v mezích cen za požadované</p><p>plnění, které jsou na trhu obvyklé mj. ve smyslu citovaného zákona. Odkaz uvedený v ZD však</p><p>míří na již novelizované ustanovení zákona a zadavatel proto mění zadávací dokumentaci tak,</p><p>aby ZD odpovídala účinné legislativě.</p><p>(…)</p><p>Dotaz č. 12</p><p>„V článku 8.5. Ostatní práva, podmínky a upřesnění zadavatele, odst. 6) Zadavatel si vyhrazuje</p><p>právo uveřejnit oznámení o vyloučení Dodavatele a oznámení o výběru Dodavatele na profilu</p><p>Zadavatele. V takovém případě se tato oznámení považují za doručená všem Dodavatelům</p><p>okamžikem jejich uveřejnění na profilu Zadavatele. Je si zadavatel vědom, že toto řízení není</p><p>ZPŘ a uvedený způsob doručení je v rozporu se ZZVZ? Trvá zadavatel na tomto ustanovení?“</p><p>Odpověď na dotaz č. 12</p><p>Zadavatel reflektuje dané ustanovení v kontextu § 211 odst. 9 ZZVZ, a proto mění předmětné</p><p>ustanovení zadávací dokumentaci tak, že nově zní: „Zadavatel si vyhrazuje právo uveřejnit</p><p>oznámení o vyloučení Dodavatele a oznámení o výběru Dodavatele na profilu Zadavatele. Za</p><p>okamžik doručení tohoto oznámení účastníkům zadávacího řízení prostřednictvím</p><p>elektronického nástroje se považuje přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta</p><p>datové zprávy v elektronickém nástroji.“«.</p><p>Posouzení věci</p><p>224. Navrhovatel v návrhu tvrdí, že množství a rozsah vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>jednoznačně prokazuje, že původní zadávací podmínky byly nejasné, neúplné a vnitřně</p><p>rozporné, čímž zadavatel porušil zásadu transparentnosti a přenesl odpovědnost za správnost</p><p>a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Pod tuto námitku navrhovatel podřazuje</p><p>i námitku týkající se chaosu v definici předmětu (když tazatelé poukazovali na rozporné</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>a nejasné formulace předmětu zakázky, které se projevily v CPV kódech i v návrhu smlouvy</p><p>(„vytvoření tiskového prostředí“ vs. „nájem zařízení“), zjevných právních chyb (když zadavatel</p><p>odkazoval na již neplatný zákon o cenách a stanovil nezákonný způsob doručování oznámení,</p><p>které „musel po upozornění dodatečně upravovat, přičemž nepřistoupil k prodloužení lhůty pro</p><p>podání nabídek“) a nekonkrétních a nedostatečných odpovědí (v souvislosti s odpovědí na</p><p>dotaz ohledně kapacity sešívání a nejasností týkajících se licenční politiky).</p><p>225. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou</p><p>ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další</p><p>průběh. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek spočívá plně na zadavateli, přičemž</p><p>tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek</p><p>na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zadavatel má</p><p>především povinnost stanovit takové zadávací podmínky, aby z nich všichni potenciální</p><p>dodavatelé měli jasnou představu, jak připravit své nabídky. Podstatným kritériem pro</p><p>stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby byly určité a jednoznačné.</p><p>226. Za účelem vyjasnění nejasně a nesrozumitelně stanovených zadávacích podmínek pak</p><p>ustanovení § 98 zákona stanoví, že pokud existují nejasnosti v zadávací dokumentaci,</p><p>je zadavatel povinen vysvětlit tyto nejasnosti, tedy upřesnit či vyjasnit nekonkrétní a neurčité</p><p>údaje, či údaje připouštějící více různých výkladů. Zadavatel tak může učinit na základě</p><p>vlastního zjištění o existující nejasnosti v zadávací dokumentaci, nebo na základě žádosti</p><p>o vysvětlení zadávací dokumentace podané dodavatelem. Zákon tak za situace, kdy zadavatel</p><p>obdrží od dodavatele žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, stanovuje zadavateli určité</p><p>povinnosti.</p><p>227. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že vysvětlením zadávací dokumentace lze pouze</p><p>vysvětlovat nejasnosti vyplývající ze zadávací dokumentace, či upřesňovat nekonkrétní</p><p>a neurčité údaje, nebo údaje připouštějící více různých výkladů, které brání dodavateli</p><p>v řádném zpracování nabídky, ale nemůže docházet ke změně nebo doplňování zadávacích</p><p>podmínek (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 4/2015-51 ze dne</p><p>30. 9. 2015, jehož závěry, ač se vztahují k předchozí právní úpravě, jsou použitelné i za</p><p>účinnosti zákona). Pokud zadavatel spolu s vysvětlením zadávací dokumentace provede</p><p>i změnu zadávacích podmínek, musí v souladu s ustanovením § 98 odst. 5 zákona postupovat</p><p>podle ustanovení § 99 zákona. Takový závěr lze dovodit i z komentářové literatury, na kterou</p><p>např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0147/2018/VZ-31756/2018/321/EDy ze dne 21. 11. 2018</p><p>odkazuje také předseda Úřadu.</p><p>228. K námitce navrhovatele, podle níž množství a rozsah vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>jednoznačně prokazuje, že původní zadávací podmínky byly nejasné, neúplné a vnitřně</p><p>rozporné, čímž zadavatel porušil zásadu transparentnosti a přenesl odpovědnost za správnost</p><p>a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele Úřad obecně předesílá, že zákon, z logiky věci,</p><p>nestanovuje, od jakého počtu dodatečných informací k zadávacím podmínkám je již třeba</p><p>zadávací dokumentaci považovat za nesrozumitelnou a netransparentní, a v důsledku toho za</p><p>nezákonnou. Úřad nemá za to, že samotný počet zadavatelem poskytnutých dodatečných</p><p>informací k zadávacím podmínkám indikuje bez dalšího nedodržení zásady transparentnosti</p><p>zadavatelem. Z pohledu Úřadu může mít na počet dodatečných informací vliv mj. složitost,</p><p>resp. rozsáhlost předmětu plnění konkrétní veřejné zakázky, či duplicita vznášených dotazů ze</p><p>strany dodavatelů. Vyšší počet dodatečných informací k zadávacím podmínkám však</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>automaticky neznamená, že by zadavatel ke zpracování zadávací dokumentace přistoupil</p><p>nezodpovědně a že zadávací podmínky jsou netransparentní.</p><p>229. V šetřeném případě zadavatel uveřejnil 19 sad odpovědí na žádosti o dodatečné informace</p><p>k zadávacím podmínkám, které obsahovaly celkem 13915 odpovědí na dotazy. Úřad v daném</p><p>počtu bez dalšího neshledává jakékoli excesivní jednání a opakuje, že samotný počet</p><p>dodatečných informací nezakládá automaticky nezákonnou netransparentnost zadávacích</p><p>podmínek, která by mohla mít negativní vliv na podání nabídek na veřejnou zakázku. V reakci</p><p>na související námitku navrhovatele Úřad doplňuje, že skutečnost, že zadavatel provedl</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace, neznamená, že by tímto přenášel odpovědnost za</p><p>správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele – lze totiž v obecné rovině připustit,</p><p>že zadávací podmínky mohou na počátku jevit určitou netransparentnost, nicméně zákon</p><p>zadavateli určuje, jakým způsobem musí takovou netransparentnost zhojit. Z formulace dané</p><p>námitky navrhovatele, který hovoří o „původních zadávacích podmínkách“ však neplyne, že</p><p>by podle jeho názoru byly zadávací podmínky netransparentní i po dodatečných informacích</p><p>zadavatele. Danou námitku tudíž považuje Úřad za bezpředmětnou.</p><p>230. K namítanému „chaosu“ v definici předmětu, který navrhovatel vysvětluje tím, že tazatelé (tj.</p><p>patrně dodavatelé vznášející dotazy k zadávacím podmínkám – pozn. Úřadu) poukazovali na</p><p>rozporné a nejasné formulace předmětu zakázky, které se projevily v CPV kódech i v návrhu</p><p>smlouvy („vytvoření tiskového prostředí“ vs. „nájem zařízení“), Úřad zdůrazňuje, že nejasnost</p><p>předmětu veřejné zakázky nelze dovozovat pouze z textu vytržených pojmů, nýbrž je třeba</p><p>vnímat zadávací podmínky ve svém souhrnu a v kontextu všech zadávacích podmínek. Úřad</p><p>má za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci dostatečně popsal, co je předmětem veřejné</p><p>zakázky. Úřadu přitom zdůrazňuje, že z návrhu navrhovatele není zřejmé, jakým způsobem se</p><p>měly nejasné formulace projevit v CPV kódech, když navrhovatel tyto kódy ani nejmenuje</p><p>a není tudíž zřejmé, co má být nejasné. V této souvislosti Úřad doplňuje, že v zadávací</p><p>dokumentaci zadavatel uvedl tyto CPV kódy:</p><p>48970000-8 Balík programů pro tiskárny,</p><p>30197630-1 Papír určený k tisku,</p><p>79811000-2 Digitální tisk,</p><p>79823000-9 Služby v oblasti tisku a jeho doručování,</p><p>98314000-7 Barevný tisk,</p><p>30125000-4 Fotokopírovací stroje,</p><p>79999100-4 Skenování</p><p>Pokud přitom navrhovateli jde o případnou „rozpornost“ v uvedených CPV kódech, je třeba</p><p>upozornit, že z logiky věci lze předmět veřejné zakázky definovat větším množstvím CPV kódů</p><p>v případě, že jediný kód nemůže vystihnout celou šíři předmětu veřejné zakázky. Ačkoli</p><p>z uvedených CPV kódů se Úřadu nejeví, že by se netýkaly daného předmětu veřejné zakázky</p><p>(když evidentně souvisí s oblastí tisku dokumentů, jehož se týká i předmět zakázky popsaný</p><p>v zadávací dokumentaci), je nutno opětovně akcentovat, že zadávací podmínky (a tedy</p><p>15</p><p>počet odpovědí v jednotlivých vysvětleních zadávací dokumentace v řadě podle pořadového čísla je následující: 2, 2,</p><p>6, 41, 10, 15, 10, 3, 23, 3, 1, 1, 1, 14, 1, 1, 1, 3, 1</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>i vymezení předmětu veřejné zakázky) je třeba dovozovat z kontextu celých zadávacích</p><p>podmínek. Stejně tak má Úřad za to, že ani z návrhu smlouvy nelze vytrhávat pouze vybrané</p><p>části předmětu plnění z obsahu návrhu smlouvy (jak činí navrhovatel, když hovoří toliko</p><p>o pojmech „vytvoření tiskového prostředí“ vs. „nájem zařízení“); navrhovatel přitom blíže</p><p>nepopsal, z jakého důvodu vnímá předmět veřejné zakázky jako nejasný, když zadávací</p><p>dokumentace obsahuje poměrně detailní popis předmětu veřejné zakázky jak v textu zadávací</p><p>dokumentace, tak v příloze návrhu smlouvy („Podrobná specifikace předmětu smlouvy“).</p><p>Nadto neshledává důvod, pro který by bylo nutno navrhovatelem uvedené citace („vytvoření</p><p>tiskového prostředí“ vs. „nájem zařízení“) ze zadávací dokumentace vnímat jako vzájemně si</p><p>odporující, když předmět veřejné zakázky zahrnuje širší spektrum činností.</p><p>231. K námitce navrhovatele ohledně „zjevných právních chyb“, které navrhovatel spatřuje</p><p>v odkazu zadavatele na již neplatný zákon o cenách a stanovení nezákonného způsobu</p><p>doručování oznámení, a které podle navrhovatele zadavatel „musel po upozornění dodatečně</p><p>upravovat, přičemž nepřistoupil k prodloužení lhůty pro podání nabídek“, Úřad uvádí, že</p><p>k oběma těmto skutečnostem se zadavatel vyjádřil ve vysvětlení ZD č. 9 (dotazy č. 7 a 12).</p><p>232. Odkazu na zákon o cenách se přitom týká dotaz č. 7 ve vysvětlení ZD č. 9, v němž se tazatel</p><p>dotázal na formulaci bodu 2) v čl. 6.1. zadávací dokumentace, v němž se uvádí, že „Dodavatel</p><p>je povinen stanovit nabídkovou cenu maximálně do výše ceny v čase a místě obvyklé ve smyslu</p><p>ust. § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování</p><p>v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 2 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb.,</p><p>o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. Konkrétně se tazatel dotázal, jakým způsobem by</p><p>měl toto ustanovení uchopit, zda má u konkurence zjišťovat, jakou hodlá nabídnout</p><p>nabídkovou cenu a „Jak zadavatel myslel odkaz na ustanovení ust. § 2 odst. 6 zákona</p><p>č. 526/1990 Sb., o cenách, když aktuálně účinné znění takové ustanovení neobsahuje?“.</p><p>233. Zadavatel na tento dotaz odpověděl v uvedeném vysvětlení ZD č. 9 tak, že jakožto subjekt</p><p>vynakládající veřejné finance je povinen nabývat požadované plnění za cenu obdobnou či nižší</p><p>než cenu na trhu obvyklou, a to ve smyslu citovaného zákona o majetku České republiky.</p><p>V rámci odpovědi zadavatel taktéž ujistil, že není třeba „vynakládat žádnou činnost k ostatním</p><p>potenciálním dodavatelům, je však povinen svoji nabídkovou cenu stanovit v mezích cen za</p><p>požadované plnění, které jsou na trhu obvyklé mj. ve smyslu citovaného zákona“. Zadavatel</p><p>současně vyjasnil, že odkaz uvedený v zadávací dokumentaci „však míří na již novelizované</p><p>ustanovení zákona a zadavatel proto mění zadávací dokumentaci tak, aby ZD odpovídala</p><p>účinné legislativě“. V závěru vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uvedl nové znění</p><p>bodu 2) v čl. 6.1. zadávací dokumentace, a to následovně: „Dodavatel je povinen stanovit</p><p>nabídkovou cenu maximálně do výše ceny v čase a místě obvyklé ve smyslu ust. § 12 odst. 4</p><p>a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,</p><p>ve znění pozdějších předpisů.“.</p><p>234. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel na uvedený dotaz reagoval tak, že pouze vypustil</p><p>problematický odkaz na zákon o cenách a upravovanou větu ponechal jinak ve stejném znění.</p><p>235. Navrhovatelem zmiňovaného způsobu doručování oznámení (viz výše) se týká dotaz č. 12 ve</p><p>vysvětlení ZD č. 9, v němž se tazatel dotázal, zda zadavatel trvá na ustanovení čl. 8.5., bod 6)</p><p>zadávací dokumentace, podle něhož si zadavatel vyhradil právo uveřejnit oznámení</p><p>o vyloučení dodavatele a oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, když v takovém</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>případě se tato oznámení považují za doručená všem dodavatelům okamžikem jejich</p><p>uveřejnění na profilu zadavatele.</p><p>236. Zadavatel v odpovědi na tento dotaz uvedl, že reflektuje § 211 odst. 9 zákona a mění zadávací</p><p>podmínky následovně: „Zadavatel si vyhrazuje právo uveřejnit oznámení o vyloučení</p><p>Dodavatele a oznámení o výběru Dodavatele na profilu Zadavatele. Za okamžik doručení</p><p>tohoto oznámení účastníkům zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje se</p><p>považuje přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v elektronickém</p><p>nástroji.“.</p><p>237. Je tedy zřejmé, že na základě uvedených dodatečných informací k zadávacím podmínkám (ve</p><p>formě odpovědi na dotaz) změnil zadavatel informaci o tom, co bude považovat za okamžik</p><p>doručení oznámení o vyloučení či oznámení o výběru dodavatele – podle původních</p><p>zadávacích podmínek tímto okamžikem mělo být uveřejnění těchto oznámení na profilu</p><p>zadavatele; naproti tomu po provedené změně mělo být za tento okamžik považováno přijetí</p><p>datové zprávy obsahující předmětné oznámení na elektronickou adresu adresáta (účastníka</p><p>zadávacího řízení) datové zprávy v elektronickém nástroji.</p><p>238. Z předmětu provedené změny je zřejmé, že se týká výhradně okamžiku doručování oznámení</p><p>o vyloučení dodavatelů či oznámení o výběru dodavatele, a tedy událostí, které mají nastat</p><p>(ale také nemusí) až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Již z této skutečnosti vyplývá, že</p><p>uvedená změna nemohla mít žádný reálný vliv na přípravu nabídky samotné. Stěží si lze</p><p>představit, že by informace zadavatele o tom, jaký okamžik bude považovat za relevantní pro</p><p>doručení oznámení o vyloučení či výběru dodavatele, mohla jakkoli dodavatele ovlivnit ať už</p><p>při zvažování účasti v zadávacím řízení nebo při zpracování nabídky. Je nepochybné, že se</p><p>zpracováním nabídky informace o tom, k jakému okamžiku bude považovat za doručení</p><p>oznámení o vyloučení či výběru dodavatele (a tedy události, které k datu zpracování nabídky</p><p>ještě ani nenastaly) naprosto nesouvisí a nemá na ni sebemenší vliv. Z uvedených důvodů je</p><p>tak rovněž vyloučené, že by daná změna měla jakýkoliv vliv na okruh potenciálních dodavatelů.</p><p>239. V uvedené souvislosti Úřad připomíná, že navrhovatel v podaném návrhu nebrojil proti tomu,</p><p>že by zadavatel dané chyby (týkající se předmětu dotazů č. 7 a 12) neupravil, ale že nepřistoupil</p><p>k prodloužení lhůty pro podání nabídek.</p><p>240. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel je v případě, kdy dosud nedošlo k uplynutí lhůty</p><p>pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek oprávněn zadávací podmínky</p><p>měnit či doplňovat. Zákonodárce pak v § 99 odst. 2 zákona stanoví, že v určitých případech je</p><p>zadavatel poté, co provede změnu zadávacích podmínek, povinen v souvislosti s uveřejněnou</p><p>změnou zadávacích podmínek prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Z věty první citovaného</p><p>ustanovení vyplývá, že zadavatel je obecně povinen prodloužit lhůtou pro podání nabídek</p><p>za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo</p><p>doplnění prodloužení lhůty vyžaduje. Zákon sice striktně nestanoví, které konkrétní změny</p><p>mají povahu vyžadující prodloužení lhůty pro podání nabídek, a ponechává tak na uvážení</p><p>zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek v konkrétním</p><p>případě vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek či žádostí</p><p>o účast, či nikoliv, nicméně k samotnému posouzení je třeba přistupovat s ohledem na zásady</p><p>zadávacího řízení, které jsou obecně platné po celou dobu průběhu zadávacího řízení. Pokud</p><p>tedy změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují prodloužení lhůty pro</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>podání nabídek, kdy rozhodujícím hlediskem je rozsah předpokládané (nutné) reakce</p><p>dodavatelů na provedenou změnu, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu</p><p>přiměřeně prodloužil.</p><p>241. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon v ustanovení § 99 odst. 2 věta druhá stanoví, že</p><p>jestliže zadavatelem provedená změna nebo doplnění zadávací dokumentace jsou způsobilé</p><p>rozšířit okruh možných dodavatelů (oproti stavu před změnou zadávací dokumentace), je</p><p>povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku.</p><p>242. V případě výše uvedené změny spočívající de facto ve vypuštění odkazu na zákon o cenách je</p><p>třeba předně zohlednit skutečnost, že i po vypuštění daného odkazu zůstal smysl zadávací</p><p>podmínky nadále zachován, když na základě původního i nového znění zadávací dokumentace</p><p>měli dodavatelé stanovit cenu v čase i místě obvyklou. Nelze mít tudíž za to, že na základě</p><p>dané změny byli dodavatelé nuceni přepracovávat či měnit svou (již rozpracovanou) nabídku.</p><p>Vzhledem k povaze změny (jíž nedošlo k vypuštění zadávací podmínky; ta naopak v zadávací</p><p>dokumentaci zůstala, a to se zachováním jejího smyslu), kterou byl toliko vypuštěn odkaz na</p><p>zákon o cenách, přitom lze jednoznačně vyloučit i možnost, že by jejím prostřednictvím mohlo</p><p>dojít k rozšíření okruhu možných dodavatelů. Není tedy pochyb o tom, že samotné vypuštění</p><p>odkazu na zákon o cenách v předmětné formulaci zadávacích podmínek v čl. 6.1., bodu 2)</p><p>zadávací dokumentace evidentně nemá povahu změny, která by vyžadovala prodloužení lhůty</p><p>pro podání nabídek, a tudíž zadavatel tím, že neprodloužil lhůtu pro podání nabídek z důvodu</p><p>této změny zadávacích podmínek nepostupoval v rozporu se zákonem.</p><p>243. Stejně tak ve vztahu k zadavatelem provedené změně zadávacích podmínek spočívající</p><p>v korekci okamžiku považovaného za doručení oznámení o vyloučení či výběru dodavatele,</p><p>Úřad opakuje, že tato změna nemohla mít žádný reálný vliv na přípravu nabídky samotné, ani</p><p>na okruh potenciálních dodavatelů. Ani tato změna zadávacích podmínek ve formulaci v čl.</p><p>8.5., bod 6) zadávací dokumentace tak nepochybně nemá povahu změny, která by vyžadovala</p><p>prodloužení lhůty pro podání nabídek, a zadavatel tedy nebyl povinen prodloužil lhůtu pro</p><p>podání nabídek.</p><p>244. K námitkám navrhovatele týkajících se nekonkrétních a nedostatečných odpovědí v souvislosti</p><p>s odpovědí na dotaz ohledně kapacity sešívání a nejasností týkajících se licenční politiky Úřad</p><p>uvádí následující.</p><p>245. Navrhovatel brojí proti odpovědi zadavatele na dotaz ohledně požadované kapacity sešívání,</p><p>kterou považuje za vágní a nedostatečně konkrétní pro přípravu seriózní nabídky. Úřad</p><p>z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že daná námitka navrhovatele se týká dotazu č. 15</p><p>v dokumentu Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, v němž na dotaz na požadovanou</p><p>kapacitu sešívání zadavatel odpověděl, že požaduje, aby „zařízení umožňovalo funkci sešívání,</p><p>konkrétní kapacita není pevně stanovena. Kapacita by měla odpovídat standardnímu</p><p>provedení sešívače pro daný typ zařízení dostupných na trhu, a to tak, aby byly splněny ostatní</p><p>požadavky uvedené v zadávací dokumentaci“. Z uvedené formulace odpovědi zadavatele</p><p>vyplývá, že zadavatel neupřesnil konkrétní požadavky na kapacitu a jednoznačně potvrdil, že</p><p>požadavek na konkrétní kapacitu nestanovil. V takovém případě však nelze mít za to, že by</p><p>neupřesnění kapacity představovalo netransparentnost postupu zadavatele, která by</p><p>zakládala nezákonnost zadávacích podmínek, nýbrž to, že ačkoli zadavatel nadále trvá na</p><p>samotném požadavku na možnost sešívání, kapacitě takového sešívání již nepřikládá význam.</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>Takový přístup ovšem nelze považovat za nezákonný, nicméně si zadavatel musí být vědom,</p><p>že kapacita sešívání nemůže být důvodem pro vyloučení dodavatele. Stejně tak z pohledu</p><p>dodavatelů je to jasný signál toho, že z důvodu nedostatečné kapacity sešívání by nemohli být</p><p>vyloučeni. Především je pak nutno dospět k závěru, že daná odpověď zadavatele nikterak</p><p>nebrání dodavateli v podání nabídky. Z uvedených důvodů Úřad v postupu zadavatele, když</p><p>blíže nekonkretizovat svůj požadavek na kapacitu sešívání, porušení zákona neshledal.</p><p>246. Navrhovatel v podaném návrhu namítá taktéž „nejasnosti v klíčových komerčních</p><p>podmínkách“, když podle jeho tvrzení původní zadávací dokumentace „vůbec neřešila zásadní</p><p>otázky, jako například problematickou licenční politiku Ř-SW (&quot;rozšíření... bez nutnosti dokupu</p><p>licence&quot;), kterou musel zadavatel po dotazu zásadně korigovat a upřesnit, že se jedná pouze</p><p>o monitoring stávajících zařízení.“. K tomu Úřad uvádí, že z formulace dané námitky dovodil,</p><p>že navrhovatel spatřoval v zadávacích podmínkách nejasnosti týkající se například licenční</p><p>politiky, nicméně podle navrhovatele zadavatel tyto problematické otázky korigoval</p><p>a upřesnil. Jak plyne již z výše uvedeného, má zadavatel obecně možnost zadávací podmínky</p><p>měnit či doplňovat, a to i v případě, že původní zadávací podmínky vykazovaly jisté nejasnosti.</p><p>Pokud zadavatel na základě doplňujících informací k zadávacím podmínkám tyto upřesnil či</p><p>korigoval, lze takový postup považovat za žádoucí z hlediska řádné specifikace zadávacích</p><p>podmínek dle zákona. Obecně lze samozřejmě namítat, že zadavatel zadávací podmínky</p><p>neupravil dostatečně, nicméně v šetřeném případě navrhovatel toto v návrhu netvrdí a ani</p><p>nikterak nepopisuje v uvedené souvislosti trvající nejasnost zadávacích podmínek.</p><p>K namítané nepřiměřenosti požadované technické kvalifikace a neuveřejnění předpokládané</p><p>hodnoty veřejné zakázky</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>247. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání</p><p>technické kvalifikace podle § 79 zákona.</p><p>248. Podle § 73 odst. 6 zákona, pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické</p><p>kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu</p><p>předmětu veřejné zakázky stanovit:</p><p>a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a</p><p>b) minimální úroveň pro jejich splnění.</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>249. Ve formulářích o zahájení č. 1 až 5 je v kapitole s názvem „Rozsah veřejné zakázky“ uvedena</p><p>předpokládaná hodnota veřejné zakázky bez DPH ve výši 112 439 750 Kč. Stejná hodnota je</p><p>uvedena rovněž na profilu zadavatele v základních informacích o zadávacím postupu v detailu</p><p>veřejné zakázky.</p><p>250. V čl. 4.1., pod bodem 3) zadavatel mj. stanovil, že „Splnění technické kvalifikace podle ust. § 79</p><p>odst. 2 písm. b) ZZVZ prokáže Dodavatel předložením: seznamu významných dodávek</p><p>poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení s tím, že dodavatel</p><p>v uvedeném období realizoval 3 významné zakázky obdobného charakteru jako je předmět této</p><p>VZ v minimálním souhrnném finančním objemu za všechny referenční dodávky ve výši</p><p>100.000.000,- Kč s DPH. (…).“.</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>251. Ve vysvětlení ZD č. 9 ze dne 16. 7. 2025 je uvedeno mj. následující:</p><p>»Dotaz č. 2</p><p>„Zadavatel neuvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Jaká je předpokládaná hodnota</p><p>zakázky?</p><p>Tazatel tento dotaz vznáší s ohledem na technické kvalifikační předpoklady, které se vzhledem</p><p>k současnému využívání tiskových služeb zdají jako nepřiměřené.“</p><p>Odpověď na dotaz č. 2</p><p>Zadavatel konstatuje, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nezveřejňuje, neboť mu</p><p>taková povinnost ze zákona o zadávání veřejných zakázek nevyplývá. Zadavatel dále uvádí, že</p><p>technické kvalifikační předpoklady byly stanoveny přiměřeně předmětu a rozsahu plnění,</p><p>a odpovídají požadovanému zajištění odborné a provozní způsobilosti poskytovatele pro</p><p>zajištění komplexního outsourcingu tiskových služeb ve specifickém prostředí zadavatele.«.</p><p>Posouzení věci</p><p>252. Navrhovatel v návrhu brojí proti požadavku na technickou kvalifikaci spočívajícímu v prokázání</p><p>realizace tří významných zakázek v minimálním souhrnném objemu 100 mil. Kč včetně DPH,</p><p>který je podle navrhovatele pro velkou část potenciálních dodavatelů diskriminující</p><p>a porušující zásadu přiměřenosti. Toto tvrzení navrhovatel odůvodňuje tím, že je daný</p><p>požadavek mnohonásobně vyšší než v předchozí veřejné zakázce z roku 2021 (kde bylo</p><p>požadováno 15 mil. Kč včetně DPH), ačkoli nárůst počtu zařízení a lokalit neodpovídá tak</p><p>drastickému zvýšení finančního objemu. V souvislosti s vysokými kvalifikačními předpoklady</p><p>navrhovatel taktéž poukázal na odpověď zadavatele, jíž na žádost o sdělení předpokládané</p><p>hodnoty veřejné zakázky odpověděl, že tuto hodnotu nezveřejnění, jelikož mu to zákon</p><p>neukládá. Podle navrhovatele tak dodavatelé nemají možnost posoudit, zda jsou kvalifikační</p><p>požadavky přiměřené skutečnému rozsahu a hodnotě zakázky, což považuje navrhovatel za</p><p>netransparentní.</p><p>253. V obecné rovině Úřad nejprve uvádí, že základním smyslem zadávacího řízení je omezit okruh</p><p>dodavatelů způsobem, který povede u zadavatele k výběru vhodného dodavatele pro účely</p><p>uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím</p><p>zadavatelem nastavených zadávacích podmínek (mj. i podmínek účasti v zadávacím řízení,</p><p>včetně kritérií kvalifikace) a samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem</p><p>stanovených kritérií hodnocení. Zadávací podmínky jsou tak nejvýznamnějším zdrojem</p><p>informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, proto zákon v § 36 odst. 3</p><p>zadavateli ukládá povinnost vymezit jejich prostřednictvím veškeré podrobnosti nezbytné pro</p><p>účast dodavatele v zadávacím řízení. Současně dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel povinen</p><p>stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo</p><p>nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky</p><p>hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit i zásady uvedené v § 6 zákona, mj. zásada</p><p>přiměřenosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona a zásada zákazu diskriminace zakotvená v § 6</p><p>odst. 2 zákona. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží však plně na zadavateli.</p><p>254. Úřad dále v této souvislosti doplňuje, že mezi zadávací podmínky patří i podmínky kvalifikace,</p><p>a tedy i požadavky na prokázání technické kvalifikace. Při stanovení požadavků na prokázání</p><p>technické kvalifikace je potřeba vycházet z jejich účelu, kterým je zajištění nediskriminačního,</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>transparentního a objektivního výběru dodavatele veřejné zakázky z takového okruhu</p><p>subjektů, jež jsou schopny poskytnout zadavateli záruku realizovat veřejnou zakázku řádně,</p><p>včas a v odpovídající kvalitě (s ohledem na potřeby zadavatele). A ačkoliv je stanovení</p><p>konkrétních kritérií technické kvalifikace plně v gesci zadavatele a umožňuje zadavateli</p><p>zákonem aprobovaným způsobem zúžit okruh subjektů, ze kterého dodavatele veřejné</p><p>zakázky vybírá, je při jejich vymezení nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž</p><p>se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, jak uvedeno</p><p>i výše.</p><p>255. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace jsou uvedené zásady (konkrétně pak zásada</p><p>přiměřenosti) promítnuty mj. i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, které uvádí, že kritéria</p><p>technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu</p><p>předmětu veřejné zakázky. Přitom platí, že pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho</p><p>oprávněných potřeb ve vztahu k dané veřejné zakázce, a tedy by byly stanoveny nepřiměřeně,</p><p>mohlo by současně dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (vymezené v § 6 odst. 2</p><p>zákona), protože excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo</p><p>nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit.</p><p>256. V šetřeném případě zadavatel v čl. 4.1., pod bodem 3) zadávací dokumentace stanovil</p><p>k prokázání kritéria technické kvalifikace mj. požadavek na doložení tří referenčních zakázek</p><p>(obdobného charakteru jako je předmět dané veřejné zakázky) v minimálním souhrnném</p><p>finančním objemu 100 mil. Kč včetně DPH. Tuto požadovanou minimální částku je přitom</p><p>z pohledu její přiměřenosti nutno poměřovat primárně s předpokládanou hodnotou veřejné</p><p>zakázky, která byla zadavatelem stanovena v oznámení o zahájení zadávacího řízení ve výši</p><p>112 439 750 Kč bez DPH. Z uvedeného vyplývá, že požadovaný minimální finanční objem</p><p>referenčních zakázek byl zadavatelem stanoven poměrově ve výši 89 % předpokládané</p><p>hodnoty veřejné zakázky. S ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tak Úřad</p><p>nepovažuje požadavek na finanční hodnotu referenční veřejné zakázky za nepřiměřený.</p><p>257. Navrhovatel staví svůj názor o nepřiměřenosti a diskriminačním nastavení uvedeného</p><p>technického kvalifikačního předpokladu toliko na tom, že požadovaná hodnota 100 mil. Kč</p><p>včetně DPH je mnohonásobně vyšší než v předchozí obdobné veřejné zakázce z roku 2021,</p><p>v níž byla stanovena hodnota 15 mil. Kč s tím, že „nárůst počtu zařízení a lokalit (…) neodpovídá</p><p>tak drastickému zvýšení finančního objemu“. K této argumentaci navrhovatele Úřad uvádí, že</p><p>každé zadávací řízení je zcela samostatné a nezávislé na jiných zadávacích řízeních a nelze</p><p>a priori dovozovat, že pokud zadavatel zvolil určité požadavky či postup v jednom zadávacím</p><p>řízení, má povinnost postupovat v dalších zadávacích řízeních stejně. Povinnost dodržet</p><p>zásadu přiměřenosti je vázána na konkrétní jedno zadávací řízení, a nelze tedy její porušení</p><p>dovozovat z odlišného postupu zadavatele oproti jiným jím realizovaným zadávacím řízením</p><p>či oproti zadávacím řízením realizovaným jinými zadavateli. Z uvedeného důvodu tak nelze</p><p>dovozovat, že když zadavatel v obdobné veřejné zakázce v minulosti stanovil hodnotu</p><p>referenčních zakázek mírněji (v částce 15 mil. Kč včetně DPH), nemohl by zadavatel ve vztahu</p><p>k pozdější veřejné zakázce požadovat hodnotu vyšší. Teoreticky i v případě, že by se skutečně</p><p>neměnil počet zařízení a lokalit, jak argumentuje navrhovatel, neměnilo by to ničeho na tom,</p><p>že daný kvalifikační předpoklad je třeba poměřovat s předmětem veřejné zakázky a nikoli</p><p>s obdobnými požadavky v jiných (předchozích) zadávacích řízeních. Úřad tudíž zdůrazňuje, že</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>přiměřenost stanovené zadávací podmínky nelze určovat na základě srovnání s jinými</p><p>zadávacími řízení, nýbrž s předmětem dané veřejné zakázky (resp. jeho rozsahem a složitostí).</p><p>258. Ve vztahu k namítané nepřiměřenosti (a diskriminačnímu nastavení) daného kvalifikačního</p><p>předpokladu považuje Úřad za nutné vyjasnit otázky týkající se výše předpokládané hodnoty</p><p>veřejné zakázky. Navrhovatel totiž v podaných námitkách i návrhu opakovaně argumentoval,</p><p>že žádal zadavatele o sdělení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Z dokumentace</p><p>o zadávacím řízení přitom vyplývá, že na dotaz na výši předpokládané hodnoty zadavatel</p><p>odpověděl v rámci odpovědí na žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám (tj.</p><p>ve vysvětlení ZD č. 9). Na položenou otázku přitom zadavatel reagoval tak, že „předpokládanou</p><p>hodnotu veřejné zakázky nezveřejňuje, neboť mu taková povinnost ze zákona o zadávání</p><p>veřejných zakázek nevyplývá. (…)“. Obdobně přitom zadavatel reagoval taktéž v rozhodnutí</p><p>o námitkách č. 2 a vyjádření k návrhu a výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky nesdělil</p><p>ani v rozhodnutí o námitkách č. 2 a ve vyjádření k návrhu.</p><p>259. Jak ale Úřad zjistil z Věstníku veřejných zakázek, výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky</p><p>byla uveřejněna již od počátku zadávacího řízení v příslušném formuláři oznámení o zahájení</p><p>zadávacího řízení, kde je v kapitole s názvem „Rozsah veřejné zakázky“ uvedena</p><p>předpokládaná hodnota veřejné zakázky bez DPH ve výši 112 439 750 Kč. Tatáž informace</p><p>o výši předpokládané hodnoty je přitom uvedena i ve všech následujících opravných</p><p>formulářích. Stejná hodnota je uvedena rovněž na profilu zadavatele v základních informacích</p><p>o zadávacím postupu v detailu veřejné zakázky.</p><p>260. Z výše uvedeného je zřejmé, že informace o výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla</p><p>již od počátku zadávacího řízení veřejně dostupná a navrhovatel měl možnost se s ní seznámit.</p><p>Pokud tedy navrhovatel v návrhu deklaroval, že neměl možnost objektivně posoudit, zda jsou</p><p>kvalifikační požadavky přiměřené skutečnému rozsahu a hodnotě zakázky, když od zadavatele</p><p>nezjistil výši předpokládané hodnoty, postrádá tato argumentace opodstatnění. Na základě</p><p>veřejně dostupných informací měl navrhovatel naopak možnost požadavky na stanovené</p><p>referenční zakázky porovnat s výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky a případně</p><p>zhodnotit jejich zákonnost z pohledu přiměřenosti.</p><p>261. Přestože tedy dotaz navrhovatele na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky (i námitka</p><p>týkající se jejího neposkytnutí) byl do jisté míry nadbytečný, neboť tato informace byla řádně</p><p>zveřejněna již v oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, způsob</p><p>reakce zadavatele Úřad nepovažuje za zcela vhodný. Úřad je toho názoru, že zadavatelé by se</p><p>měli v rámci vzájemné komunikace s dodavateli snažit o maximální důvěru dodavatelů v</p><p>korektní a otevřený průběh zadávacího řízení a projevovat maximální snahu o objasnění</p><p>nejasností zadávacích podmínek. Sice lze souhlasit se zadavatelem v tom směru, že mu zákon</p><p>neukládá uveřejnit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, avšak v situaci, kdy tak učiní (a</p><p>tedy předpokládanou hodnotu uveřejní), neshledává Úřad logický důvod, pro který by nemohl</p><p>dodavatelům v rámci dotazů k zadávacím podmínkám (v námitkách apod.) takovou informaci</p><p>sdělit či je odkázat na příslušné oznámení či dokument, v němž byla požadovaná informace</p><p>obsažena. Ačkoli se zadavatel v souvislosti s neposkytnutím informace o předpokládané</p><p>hodnotě navrhovateli v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám či v rámci</p><p>rozhodnutí o námitkách nedopustil porušení zákona, apeluje Úřad na zadavatele, aby i</p><p>v situacích, kdy je požadovaná informace již zveřejněna a dotaz dodavatele se proto jeví jako</p><p>nadbytečný, reagoval alespoň stručným odkazem na relevantní dokumentaci.</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách</p><p>262. Navrhovatel v rámci podaného návrhu rovněž spatřuje pochybení zadavatele v tom,</p><p>že „samotné rozhodnutí zadavatele o původních námitkách pak je nepřezkoumatelné, když</p><p>pouze vyjadřuje přesvědčení zadavatele“.</p><p>263. Úřad na tomto místě podotýká, že navrhovatel výše uvedené tvrzení nepodpořil žádnými</p><p>argumenty, neuvedl konkrétně, které části rozhodnutí o námitkách jsou podle něj neurčité</p><p>a v čem tuto neurčitost spatřuje. Současně navrhovatel nekonkretizoval, které rozhodnutí</p><p>o „původních námitkách“ má v dané souvislosti na mysli, ačkoli sám podal námitky ze dne</p><p>18. 7. 2025, 19. 7. 2025 a 28. 7. 2025. Takto obecně, resp. neurčitě formulovaný argument</p><p>nelze konkrétně přezkoumat; Úřad může pouze uvést, že zadavatel se s námitkami</p><p>navrhovatele vypořádal jasně a srozumitelně a v souladu s § 245 odst. 1 zákona.</p><p>K doplnění návrhu ze dne 25. 9. 2025 a ke skutečnostem namítaným ve vyjádření k podkladům</p><p>rozhodnutí</p><p>264. Z ust. § 251 odst. 2 zákona vyplývá povinnost stěžovatele doručit návrh, není-li stanoveno</p><p>jinak, Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel</p><p>rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. V šetřeném případě navrhovatel doručil</p><p>v zadávacím řízení zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje námitky proti</p><p>zadávacím podmínkám dne 19. 7. 2025 (tj. námitky č. 2). Zadavatel rozhodnutím o námitkách</p><p>ze dne 30. 7. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám nevyhověl.</p><p>Poslední den lhůty pro podání návrhu tak připadl na den 11. 8. 2025.16 Úřad s odkazem na výše</p><p>uvedené připomíná, že námitky č. 3 byly Úřadem posouzeny jako opožděně podané.</p><p>265. Z ust. § 251 odst. 4 zákona vyplývá, že náležitosti návrhu stanovené ve větě první a druhé § 251</p><p>odst. 1 zákona, tj. obecné náležitosti podání, označení zadavatele, v čem je spatřováno</p><p>porušení zákona, v důsledku čehož vznikla navrhovateli újma, návrhy na provedení důkazů</p><p>a čeho se navrhovatel domáhá, nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány. Výjimku</p><p>představuje situace, kdy možnost doplnění vyplývá přímo ze zákona a Úřad stanoví</p><p>navrhovateli lhůtu pro odstranění nedostatků návrhu. Jak vyplývá z ust. § 257 písm. a) zákona,</p><p>Úřad může navrhovatele vyzvat k doplnění obecných náležitosti podání, dále ke sdělení, čeho</p><p>se navrhovatel domáhá, či doplnění dokladu o složení kauce. Naproti tomu, jak vyplývá</p><p>z ust. § 257 písm. b) zákona, Úřad naopak nemůže poskytnout navrhovateli dodatečnou lhůtu</p><p>ke sdělení, v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla</p><p>nebo hrozí újma. Doplní-li navrhovatel návrh na základě vlastní iniciativy, tj. bez předchozí</p><p>výzvy Úřadu o náležitosti, které nelze doplňovat, Úřad k takovému doplnění nepřihlíží.</p><p>266. Úřad v šetřeném případě obdržel návrh dne 11. 8. 2025. Po kontrole obecných a formálních</p><p>náležitostí návrhu Úřad neshledal pochybnosti o splnění náležitostí stanovených v § 251 odst.</p><p>1 zákona, neměl tedy důvod stanovit navrhovateli dodatečnou lhůtu k odstranění nedostatků</p><p>návrhu. Úřad konkrétně v návrhu neshledal absenci obecných náležitosti podání, dále</p><p>označení, čeho se navrhovatel domáhá a ani absenci dokladu o složení kauce. K argumentaci</p><p>navrhovatele v předloženém návrhu Úřad uvádí, že Úřad dokázal dovodit, resp. návrh</p><p>16</p><p>Na tomto místě Úřad připomíná, že podle § 607 občanského zákoníku připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli</p><p>nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. (...) Jelikož však konec uvedené lhůty připadl</p><p>na sobotu, došlo dle § 607 občanského zákoníku k posunu uvedené lhůty na nejblíže následující pracovní den, tedy</p><p>na pondělí dne 11. 8. 2025.</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>obsahoval, čeho se navrhovatel domáhá a v čem spatřuje porušení zákona. Důvody pro</p><p>zastavení správního řízení dle § 257 písm. a) až e) Úřad tedy neshledal.</p><p>267. Dne 25. 9. 2025 obdržel Úřad podání, jehož obsahem bylo doplnění návrhu o další důvody,</p><p>v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona ze strany zadavatele. Jak vyplývá z dikce</p><p>ust. § 251 odst. 4 zákona, Úřad ke změnám a doplněním návrhu o další relevantní důvody</p><p>poukazující na možné porušení zákona nepřihlíží. Pro úplnost lze konstatovat, že pokud</p><p>by Úřad považoval za rozhodné datum podání návrhu až den 25. 9. 2025, kdy obdržel</p><p>obsahově kompletní argumentaci navrhovatele, bylo by nutné správní řízení ve věci tohoto</p><p>návrhu podle § 257 písm. e) zákona zastavit, jelikož návrh by v tomto případě nebyl doručen</p><p>Úřadu v zákonné lhůtě. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě při přezkoumávání úkonů</p><p>zadavatele vycházel z návrhu, který byl Úřadu doručen dne 11. 8. 2025 a k doplnění návrhu</p><p>o další důvody nezákonnosti postupu zadavatele ze dne 25. 9. 2025 nepřihlížel.</p><p>268. Na tomto místě Úřad podotýká, že nepřehlédl ani argumentaci navrhovatele uvedenou ve</p><p>vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 3. 10. 2025, a to konkrétně tvrzení o nezákonnosti</p><p>obchodních podmínek v návrhu smlouvy a tvrzení ohledně nedostatečného vymezení dílčího</p><p>hodnoticího kritéria č. 3, nicméně ani tyto skutečnosti nebyly namítány v rámci podaného</p><p>návrhu ze dne 11. 8. 2025, a proto ani k těmto skutečnostem Úřad nepřihlížel.</p><p>Závěr</p><p>269. Z uvedených důvodů Úřad návrh ve všech jeho částech (vyjma části, ve vztahu ke které bylo</p><p>správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí) podle § 265 písm. a) zákona zamítl,</p><p>neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku II.</p><p>tohoto rozhodnutí.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad</p><p>proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas</p><p>podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání</p><p>účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně</p><p>prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým</p><p>podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-45430/2025/500</p><p>Obdrží</p><p>1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6</p><p>2. OFFICE-CENTRUM s.r.o., Českobrodská 53, 190 11 Praha 9 – Běchovice</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>65</p></div>", "next": 0}