{"html": "

a zabudované technologie. Podle přednášky ČVUT fakulty stavební shrnující problematiku

analýzy a kalkulace nákladů životního cyklu staveb a článku na téma Kalkulace nákladů

životního cyklu jako inovativní rozhodovací nástroj ve fázi navrhování staveb od stejného

autora (jež jsou zařazeny ve správním spise) se životní cyklus stavby dělí na několik fází, kdy

část z celkových nákladů životního cyklu tvoří i investiční náklady, přičemž se jedná o náklady

na pořízení stavby. Součástí investiční fáze stavby je příprava a realizace investičního záměru

a obvykle je tak členěna do etapy projektování a realizace. Do investičních (pořizovacích)

nákladů podle uvedeného patří náklady na projektové a průzkumné práce, na stavební

35

Č.j.: ÚOHS-41724/2025/500

objekty, na provozní soubory, na nákup pozemku, vedlejší náklady spojené s umístěním

stavby, ostatní náklady, náklady na stroje, zařízení, inventář, ostatní investice i provozní

náklady na přípravu a realizaci stavby. Z přílohy č. 14 a č. 15 – finanční model realizace stavby

– následné podmínky výzvy Národní plán obnovy – výpočet nákladovosti projektu dostupného

nájemního bydlení vyplývá, že do položky investiční náklady celkem započítává i ostatní

náklady přímo související s přípravou projektu (např. náklady na projektanty, povolovací

proces, poradenství). Vydaná směrnice Správy železniční dopravní cesty, státní organizace

č. 20 pro stanovení a členění investičních nákladů staveb ve znění její změny č. 1 ze dne

16. 11. 2017 pak bere celkové investiční náklady jako souhrn nákladů na přípravu, celkové

zabezpečení a realizaci stavby včetně rezervních položek na nepředvídatelné činnosti hrazené

z plánovaných investičních zdrojů, kdy do nákladů na přípravu a celkové zabezpečení stavby

se zde započítávají náklady na investorsko-inženýrské činnosti ve výstavbě, náklady na

dokumentace stavby či jiné náklady přípravy a zabezpečení stavby. Byť se pak kupř. dokument

ČKAIT na téma Rozpočtování staveb v aktualizované verzi z roku 2018 nezmiňuje přímo

o investičních nákladech, uvádí, že celkové náklady výstavby jsou veškeré náklady investora

související s přípravou, realizací a uvedením stavby do provozu, kdy mezi celkové náklady na

pořízení stavby se zařazují i projektové a průzkumné práce, stejně tak do souhrnného rozpočtu

stavby se zařazují projektové, inženýrské a průzkumné práce.

118. Z výše uvedeného vyplývá, že pojem investiční náklady je u odborné veřejnosti běžně vnímán

evidentně mnohem šířeji než jen náklady na samotné stavební práce, tedy jejich rozsah bývá

zpravidla obsáhlejší. Byť se přitom mohou přístupy k investičním nákladům podle jednotlivých

oblastí odbornosti (i jednotlivých institucí) více či méně lišit, a to i v tom, co vše by bylo možné

pod tyto náklady zahrnout (kupř. rozdílný přístup, zda započítávat i hodnotu pozemku), je

zřejmé, že jejich součástí v praxi napříč trhem bývají i náklady na projektovou činnost

(projektové práce) a započítává se do nich i činnost inženýrská (inženýrské práce). Vzhledem

k tomuto a vzhledem k absenci bližší definice daného pojmu v zadávací dokumentaci a s tím

souvisejícímu zachování možného širšího pojetí investičních nákladů v zadávací dokumentaci

a i s ohledem na samotný úmysl a postup zadavatele, který sám připouští takový přístup

k danému pojmu, má Úřad za to, že je třeba stanovené zadávací podmínky vykládat

v nastíněném širokém pojetí investičních nákladů.

119. Vzhledem ke všemu uvedenému se pak dle Úřadu nejeví jako excesivní, pokud i v rámci

dokládaného plnění k EPC projektu byla z hlediska skutečně vynaložených investičních

nákladů pro doložení finančního objemu akceptována realizovaná základní opatření jako

celek, tj. včetně hodnoty projekčního zpracování navrhovaných opatření, jehož součástí byla

vedle příslušných projektových dokumentací i inženýrská činnost. Úřad k tomu akcentuje, že

ze smlouvy o energetických službách se zaručeným výsledkem pro realizaci dokládaného EPC

projektu a jejích dodatků vyplývá, že dotčené zahrnuté projekční práce a inženýrská činnost

byly nedílnou součástí základních opatření a že byly činěny v průběhu realizace dotčené fáze

daného projektu.

120. Úřad k tomu pro úplnost doplňuje, že z obsahu dodatku č. 5 uzavřeného ke smlouvě

o energetických službách se zaručeným výsledkem vyplývá, že obsah plnění EPC projektu

v části spočívající v projekčním zpracování navrhovaných opatření byl stanoven tak, že budou

zpracovány všechny stupně projektové dokumentace navrhovaných opatření, včetně revize

opatření stavebních, která budou provedena odchylně od projektové dokumentace pro

36

Č.j.: ÚOHS-41724/2025/500

provedení stavby, jejíž zpracování zajišťoval zadavatel (PN Bohnice). Součástí projekčního

zpracování bude dále inženýrská činnost pro povolení jednotlivých opatření dotčenými orgány

státní správy a samosprávy, včetně revize opatření stavebních, která budou provedena

odchylně od projektové dokumentace pro provedení stavby, jejíž zpracování zajišťoval

zadavatel (PN Bohnice). O tom, že před samotným uzavřením smlouvy na realizaci daného EPC

projektu zadavatel již disponoval jistou dokumentací, pak svědčí jak souhrnná technická

zpráva z 11-12/2021, tak i obsah vyhotoveného souhlasu s provedením ohlášeného

stavebního záměru ze dne 5. 1. 2022 a závazné stanovisko ze dne 20. 10. 2021. Již v rámci

fáze I., tj. jako součást předběžné činnosti, pak bylo danou smlouvou k EPC projektu

předpokládáno, že její součástí bude mj. zajištění dostupné dokumentace a přípravné

a projekční práce a inženýrská činnost pro povolení stavby.

121. Z dostupných podkladů dále konkrétně vyplývá, že součástí fáze II. daného projektu EPC bylo

skutečně již výše jmenované projekční zpracování navrhovaných opatření, jež se sestávalo

z projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a inženýrské činnosti, prováděcí a výrobní

projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení, kdy i vybraným

dodavatelem dokládané plnění ve vztahu k rekonstrukci reflektovalo celý rozsah realizovaných

základních opatření, tj. vč. tohoto plnění. Současně dané plnění bylo prováděno v průběhu

celé této fáze projektu, když ne ke všem realizovaným základním opatřením bylo třeba

vyhotovovat dokumentaci, tedy bylo možné realizovat projektování a inženýrskou činnost až

po zahájení realizace základních opatření, a když i z podstaty věci např. projektová

dokumentace skutečného provedení musí být realizována až následně.

122. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ačkoli zjevně k dokládanému EPC projektu již před jeho

realizací existovala i jistá prvotní dokumentace (pro provedení stavby), jejíž zpracování

zajišťoval zadavatel projektu (PN Bohnice), a zpracování určité dokumentace vč. inženýrské

činnosti bylo i součástí I. fáze samotného EPC projektu, tyto činnosti zjevně nebyly relevantní

pro vybraným dodavatelem dokládané plnění v rozsahu základních opatření, přičemž nelze

odhlédnout od toho, že naopak pak součástí těchto základních opatření bylo mj. projekční

zpracování navrhovaných opatření (vč. inženýrské činnosti), které bylo navázáno přímo na

danou fázi a základní opatření a které bylo realizováno v průběhu této fáze. Právě uvedené

tedy oprávněně bylo i součástí dokládaného finančního objemu základních opatření.

Respektive tato projekční a inženýrská činnost se tak jako součást základních opatření podílela

na výsledné výši finančního objemu tohoto dokládaného plnění. Úřad doplňuje, že

z dostupných podkladů nevyplývá, že by se na jejich realizaci zhotovitel EPC projektu neměl

podílet. Poukazuje-li tak navrhovatel u ceny projektové dokumentace (pro zadání

referenčního plnění) na to, že, se jedná o náklady, na kterých se zhotovitel EPC projektu ani

vybraný dodavatel nepodílel, uvedené není v souladu s dostupnými podklady.

123. S ohledem na uvedené nelze dle Úřadu v šetřeném případě souhlasit s tvrzením navrhovatele,

že do ceny rekonstrukce (stavby) nelze započítat náklady na projektovou dokumentaci, neboť

by to představovalo ojedinělý a překvapivý přístup, když tomu tak zjevně není, stejně jako

s tím, že takovéto náklady představují samostatné a na referenční zakázce nezávislé plnění,

když nejen z uzavřené smlouvy a jejích dodatků na dané referenční plnění plyne opak, a to že

se v šetřeném případě jednalo o nedílnou součást realizovaných základních opatření.

I v odborných kruzích jsou přitom tyto náklady přijímány jako součást většího celku v rámci

investičních nákladů.

37

Č.j.: ÚOHS-41724/2025/500

124. Úřad tak uzavírá, že za situace, kdy i výklad investičních nákladů v šetřeném případě připouští

širší pojetí možného rozsahu dokládaného plnění pro účely prokázání kvalifikace a hodnocení,

když neomezuje náklady jen na ty spojené se stavebními pracemi a připouští mj. i započítání

nákladů na projekční i inženýrskou činnost, a zadavatel takový výklad v rámci prosoutěžního

přístupu ve výsledku aprobuje, nelze považovat za excesivní, resp. nepřípustné, pokud v tomto

kontextu zadavatel akceptoval finanční hodnotu za realizovaná základní opatření jako celek.

125. Poukazuje-li pak navrhovatel na to, že dodatkem č. 5 k uzavřené smlouvě o energetických

službách se zaručeným výsledkem byla cena základních opatření navýšena na hodnotu

500 848 686 Kč bez DPH a že tato částka převyšuje zadavatelem stanovený limit (500 mil. Kč

bez DPH) přibližně o pouhých 0,0017 %, nelze shledat, že by předmětné bylo podstatné pro

závěr o splnění stanoveného finančního požadavku zadavatele, když podstatným k němu

zůstává jen to, zda ho bylo dosaženo. Rozhodné přitom pro tento účel obdobně nebývají ani

důvody pro případné navýšení ceny v průběhu plnění a okolnosti jejich vzniku (např. inflační

vlivy způsobené válkou na Ukrajině), kdy ani zadavatel k tomu žádné bližší požadavky,

resp. omezení v šetřeném případě nestanovil. Tedy rozhodnou je zde zjevně pouze finanční

hodnota požadovaného plnění k relevantnímu okamžiku jako taková. Podobně pak není

v kontextu právě uvedeného rozhodné ani to, došlo-li k navýšení ceny základních opatření

až po vystavení faktur za jejich 1. a 2. část, jestliže požadovaného limitu bylo v zadavatelem

akceptovatelném období ve vztahu k dané referenční zakázce dosaženo, o čemž není

z dostupných podkladů pochyb. Lze současně souhlasit se zadavatelem, že nic nemění ani to,

byla-li do 2. části plnění v rámci základních opatření samostatně vyčleněna instalace záložního

zdroje, když instalace nového záložního plynového zdroje byla zjevně součástí základních

opatření, a to již od počátku uzavřeného smluvního vztahu. Byl-li tak požadovaný finanční

limit, resp. limity zadavatele naplněny až uzavřeným dodatkem ke smlouvě (zde dodatkem

č. 5), nejedná se o překážku, pro níž by nebylo možné v šetřeném případě referenční plnění

vybraného dodavatele akceptovat.

126. Úřad dodává, že vybraný dodavatel v nabídce jasně indikoval, že splňuje zadávací podmínky,

když deklaroval, resp. doložil k prokázání splnění stanového finančního limitu k dokládanému

EPC projektu (v rozsahu jeho základních opatření) částku nad 500 mil. Kč, čímž se jedná jak

o naplnění limitu min. 250 mil. Kč bez DPH dle čl. 10 odst. 1 písm. b) zadávací dokumentace,

tak limitu min. 500 mil. Kč bez DPH dle čl. 12 odst. 12.3 zadávací dokumentace. Stejně tak

z veřejných zdrojů, zejména z dodatku č. 5 ke smlouvě o energetických službách se zaručeným

výsledkem, vyplývá, že finanční objem dokládaného plnění v rámci základních opatření

dotčeného EPC projektu přesáhl limit 500 mil. Kč bez DPH. V intencích námitek navrhovatele

tak není dán důvod se domnívat, že by tato podmínka stanovená zadavatelem nebyla

v souvislosti s dokládanou referencí Bohnice vybraným dodavatelem naplněna, když samotná

výše celkové částky jako taková ani není mezi stranami sporná.

127. Úřad se dále s ohledem na námitku navrhovatele, že zadavatel nedostatečně posoudil

charakter a rozsah plnění reference Bohnice před výběrem dodavatele, rovněž zaměřil na

vlastní postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení ve vztahu k posouzení reference

Bohnice, neboť ani přes volnější výklad stanovených zadávacích podmínek zadavatel nemůže

upustit od jejího řádného posouzení. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel

předně vycházel při posouzení nabídky vybraného dodavatele z jejího obsahu, kdy ve vztahu

k referenci Bohnice sám zjevně neshledal pochyb o splnění předmětných stanovených

38

Č.j.: ÚOHS-41724/2025/500

zadávacích podmínek, a to i s ohledem na doložené osvědčení investora stavby. Poté, co

v rámci obdržených námitek navrhovatele byly vzneseny pochybnosti o možnosti akceptace

této reference vybraného dodavatele, zadavatel přistoupil v intencích aplikace postupu dle

§ 46 zákona k dotázání vybraného dodavatele na namítané skutečnosti. Zadavatel pak zjevně

nezůstal pouze u tohoto postupu, když i z jeho vyjádření vyplývá, že též sám z veřejných zdrojů

ověřoval věrohodnost poskytnutých údajů k referenci Bohnice. Konkrétně si dohledal

v registru smluv příslušné smlouvy s dodatky vztahující se k referenci Bohnice, resp. k realizaci

dotčeného EPC projektu, aby mj. ověřil jeho charakter pro účely naplnění stanovených

podmínek (rekonstrukce či obnovy anebo výstavby) a výši skutečně vynaložených investičních

nákladů za toto plnění (za realizovaná základní opatření). Na základě uvedeného mu tak byl

znám nejen skutečný rozsah a charakter činností realizovaných v rámci tzv. základních

opatření, ale i jejich výsledná cena. Vzhledem k uvedenému tedy nelze souhlasit, že by

zadavatel neučinil vlastní úvahu a posouzení (ne)možnosti akceptace reference Bohnice

v rámci stanovených zadávacích podmínek, zejména pak ve smyslu naplnění požadavku na

plnění uskutečněné při realizaci rekonstrukce (obnovy či výstavby) a její finanční objem.

I zadavatel se tak zabýval dotčenými aspekty tohoto referenčního plnění, na základě čehož ani

tak neshledal pochyb o naplnění stanovených podmínek. Uvedený postup při posuzování

reference Bohnice se tak vcelku nejeví jako rozporný se zákonem, když na základě vzešlých

pochybností zadavatel s nimi vybraného dodavatele konfrontoval a na základě obdržené

odpovědi ve vztahu k údajům uvedeným v nabídce i po vlastním ověření informací z nabídky

vybraného dodavatele z veřejných zdrojů dané referenční plnění ve výsledku i s ohledem na

způsob stanovení zadávacích podmínek akceptoval.13

128. Úřad pro úplnost dodává, že mezi účastníky řízení pak není sporu o splnění dalších dílčích

parametrů podmínek dle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) zadávací dokumentace a dle čl. 12

odst. 12.3.2 zadávací dokumentace referencí Bohnice (a ani navrhovatel k tomuto nic

nenamítá), zejm. že se v jejím případě jednalo o výkon činnosti správce stavby nebo výkon

technického dozoru investora/stavebníka (na vedoucí pozici), když předmětem reference

Bohnice byl dokládán výkon činnosti technického dozoru stavebníka, a to ve vztahu k objektu

nemovité kulturní památky (psychiatrická léčebna Bohnice). Vzhledem k tomu a s ohledem

na skutečnost, že vybraný dodavatel zadavateli v rámci referenčního listu doložil, že se jednalo

o plnění bez výhrad, kdy byly dány předpoklady pro účely hodnocení dané reference dle

kritéria K02, a to v plném bodovém ohodnocení 14 bodů, nejeví se Úřadu postup zadavatele,

jenž předmětnou referenci vybraného dodavatele akceptoval a této přidělil body v uvedené

výši, jako rozporný se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami.

129. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad neshledal, že by zadavatel postupoval při posouzení

reference Bohnice ve vztahu ke splnění podmínek technické kvalifikace dle čl. 10 odst. 10.1

písm. b) zadávací dokumentace v rozporu se zákonem, stejně jako neshledal, že by při jejím

hodnocení dle kritéria kvality stanovenému v čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace

postupoval v rozporu s § 119 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, tj. že by hodnocení

13

Úřad ve vztahu k postupu dle § 46 zákona v šetřeném případě pro úplnost dodává, že na rozdíl od otázky naplnění

podmínek kvalifikace, kdy je účastník zadávacího řízení na základě výzvy zadavatele oprávněn nejen objasnit, ale i doplnit

či změnit údaje týkající se prokázání jejich splnění, lze údaje, které jsou předmětem hodnocení, tímto postupem jen

objasnit, tedy nelze provést jejich materiální změnu. Jinými slovy ve vztahu k hodnocení musí obsah nabídky zůstat

totožný a uvedeným postupem může být zadavateli původně nejasná informace vysvětlena, případně nejasnost

uvedena na pravou míru.

39

Č.j.: ÚOHS-41724/2025/500

nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k referenci Bohnice učinil v rozporu se stanovenými

pravidly dle zadávací dokumentace. Z postupu zadavatele dle Úřadu ani nevyplývá, že by si

v souvislosti s hodnocením nabídky vybraného dodavatele při akceptaci reference Bohnice

počínal v rozporu s namítanou zásadou rovného zacházení, resp. nedovoleně zvýhodňujícím

způsobem či že by naopak došlo uvedeným k nezákonnému znevýhodnění navrhovatele.

130. Úřad s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že neshledal v rozsahu námitek navrhovatele

uvedených v návrhu, vyjma části návrhu, jíž nepředcházely řádně a včas podané námitky

(viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí), důvody pro uložení nápravného opatření podle

§ 263 zákona, pročež rozhodl o jeho zamítnutí tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto

rozhodnutí.

131. Úřad současně k uvedeným závěrům pro úplnost akcentuje, že zde uvedené posouzení bylo

učiněno s ohledem na konkrétní specifika šetřeného případu, tj. zejména v intencích

konkrétního způsobu stanovení zadávacích podmínek zadavatelem, charakteru dokládané

reference i samotného předmětu šetřené veřejné zakázky, pročež zde uvedené závěry nelze

mechanicky přenášet jako obecné a bez dalšího univerzálně aplikovatelné i na jiné, byť

zdánlivě podobné případy.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I.

tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad

proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná

v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové

schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.

Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha

2.

Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

3.

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

40

", "next": 0}