vyplývajícím z technických standardů. Úřad v této souvislosti odkazuje na čl. 1 podkladů pro
výběr dodavatele, ve kterém je uvedeno, že pro zpracování provozní energetické náročnosti
budovy za účelem výběru dodavatele bude využito software pro hodnocení energetické
náročnosti budovy, jehož výstupy budou použity pro hodnocení technických řešení
předkládaných účastníky zadávacího řízení, přičemž dodavatelé zpracují technické řešení
budovy v zadavatelem poskytnutém software Energie 2025 na základě podkladů a požadavků
obsažených v podkladech pro výběr dodavatele. V čl. 3.1 podkladů pro výběr dodavatele je
dále uvedeno, že navrhovaný stav bude předmětem navrženého technického řešení
dodavatelů, kteří dané řešení zohlední v předloženém modelu energetické náročnosti, tzn.
v modelu energie 2025. Čl. 5.3 předmětného dokumentu dále stanoví, že navržené technické
řešení musí splňovat požadavky na technické standardy zadavatele. Z právě uvedeného dle
Úřadu jednoznačně vyplývá, že účastníky zadávacího řízení v nabídce předložený model
energie 2025 měl obsahovat navržené technické řešení, které bude respektovat technické
standardy, pročež bylo nutné zadávacím podmínkám nevyhovující výchozí hodnoty dotčeného
modelu přizpůsobit tak, aby dodavateli navržené technické řešení požadavkům zadavatele
stanoveným v technických standardech vyhovovalo. Jinými slovy, zadavatel v technických
standardech vymezil „mantinely“ jím požadovaného plnění, které pak mají jednotliví účastníci
zadávacího řízení v předloženém modelu energie 2025 splnit, aby jejich nabídka mohla být
zadavatelem hodnocena, přičemž veškeré údaje uvedené účastníkem zadávacího řízení ve
výstupech modelu energie 2025 jsou obsahového charakteru souvisejícího se samotným
předmětem plnění šetřené veřejné zakázky, tudíž jsou při podání nabídky z pohledu účastníka
zadávacího řízení závazné. Nesplnění těchto materiálních požadavků proto může být důvodem
pro případné vyloučení daného dodavatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a)
zákona.
146. Skutečnost, že vybraný dodavatel v předloženém modelu energie 2025 nastavil parametry
profilů typického užívání jinak, než jak vyžadovaly zadávací podmínky, ostatně zadavatel ani
nijak nepopírá, když v rámci rozhodnutí o námitkách i svého vyjádření k návrhu uvedl, že si je
vědom odchylky v nastavení hodnot vnitřních výpočtových teplot v nabídce vybraného
dodavatele. K tvrzení zadavatele, podle kterého tento po provedení kontrolního přepočtu
parametrů modelu energie 2025 předloženého v nabídce vybraným dodavatelem dospěl
k závěru, že při kalkulaci se zadávacím podmínkám vyhovujícími teplotami bude rozdíl ve výši
celkové energie dodané do budovy z energetických soustav mimo systémovou hranici pouze
o 2,7 % vyšší oproti výsledné hodnotě uvedené v nabídce vybraného dodavatele, Úřad
poznamenává, že zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces, kde i formální
pochybení může mít pro účastníka negativní důsledky, např. i vyřazení nabídky daného
účastníka a jeho následné vyloučení ze zadávacího řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu
v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 14/2011 ze dne 19. 7. 2012). Výše uvedené potvrzují i závěry
39
Č.j.: ÚOHS-44331/2025/500
z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, jenž např. ve svém rozsudku č. j. 2 As 6/201538 ze dne 3. 6. 2015, kde soud uvedl, že „zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný
proces, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče,
projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění. Podle § 76
odst. 1 zákona o veřejných zakázkách platí, že při nesplnění požadavků zadavatele uvedených
v zadávacích podmínkách musí být uchazeč vyřazen […]“. Projevem tohoto vysoce
formalizovaného procesu je pak mj. i to, že na důsledné dodržování zadávacích podmínek ze
strany dodavatelů jsou kladeny vysoké nároky. Zadavatel je v průběhu zadávacího řízení
povinen dbát náležitě na to, zda jsou zadávací podmínky ze strany jednotlivých dodavatelů
dodržovány, resp. zda podané nabídky zadávací podmínky skutečně kompletně splňují.
V případě, že zadavatel zjistí nějaký „nesoulad“, tzn. že nabídka vybraného dodavatele
nesplňuje zcela zadávací podmínky, resp. požadavky zadavatele stanovené v zadávací
dokumentaci, musí tento nesoulad vést zásadně k vyřazení nabídky a následně k vyloučení
příslušného dodavatele ze zadávacího řízení.
147. Úřad pro úplnost uvádí, že nelze přijmout ani argumentaci zadavatele podle které je na
šetřený případ nutné nahlížet optikou zásady presumpce poctivosti a dobré víry dle § 7 zákona
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Úřad konstatuje, že v nyní
šetřeném případě se nejedná o posuzování hypotetické otázky ověřování věrohodnosti
prohlášení dodavatele, že bude při plnění veřejné zakázky postupovat podle určitých
stanovených pravidel, kdy skutečně nelze presumovat budoucí nepoctivý postup dodavatele,
nýbrž jde o stav, kdy vybraný dodavatel již svou nabídkou předkládal parametry nezbytné pro
výpočet výsledné hodnoty dodané energie hodnocené v rámci kritéria hodnocení č. 2
nesplňující stanovené zadávací podmínky. Nelze tak akceptovat přístup, kdy by zadavatel
v rámci presumpce poctivosti jednání dodavatelů zcela upustil od své povinnosti posuzovat
splnění stanovených zadávacích podmínek a spoléhal se na to, že veškeré údaje předložené
dodavatelem v nabídce tyto zcela splňují. Tímto postupem by byl zcela popřen vlastní princip
průběhu zadávacího řízení vč. smyslu stanovování zadávacích podmínek a i samotných
pravidel zákona týkajících se povinností zadavatelů ve vztahu k posuzování naplnění těchto
podmínek dodavateli, resp. jejich nabídkami. Úřad v této souvislosti dodává, že zadavatel se
rovněž nemůže nikterak zprostit odpovědnosti za řádný průběh zadávacího řízení pouhým
odkazem na skutečnost, že se vybraný dodavatel smluvně zavázal respektovat zadavatelem
definované technické požadavky, resp. že jím navržené technické řešení bude po dokončení
díla veškeré zadavatelem stanovené podmínky splňovat. Zadavatel musí mít postaveno
najisto, zda skutečnosti uvedené v nabídce vybraného dodavatele zadávací podmínky splňují,
či nikoliv. Obzvlášť za situace, kdy je na rozpor v nabídce vybraného dodavatele zcela
konkrétně upozorněn jiným účastníkem zadávacího řízení, jako tomu bylo v případě
přezkoumávané veřejné zakázky.
148. Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za prokázané, že ve vztahu k vybranému
dodavateli byly naplněny podmínky pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení ve smyslu § 48
odst. 2 písm. a) zákona, neboť jím v nabídce předložené údaje nesplňovaly zadávací podmínky
a zadavatel tak byl povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 8 zákona
vyloučit. Zadavatel však vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění výše
uvedených zadávacích podmínek nevyloučil, ačkoliv mu zákon tuto povinnost ve vztahu
k vybranému dodavateli výslovně ukládá, čímž se dopustil porušení výše citovaných
ustanovení zákona.
40
Č.j.: ÚOHS-44331/2025/500
149. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě (tj. zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky
postupoval v rozporu se zákonem) Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna
podmínka vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele ve smyslu § 263 odst. 2
zákona. Úřad konstatuje, že tato podmínka pro uložení nápravného opatření je v daném
případě naplněna, neboť vybraný dodavatel neměl být zadavatelem vybrán k plnění šetřené
veřejné zakázky, když neprokázal naplnění stanovených zadávacích podmínek, a nelze tak
vyloučit, že by mohlo případně dojít k výběru jiného dodavatele.
150. S ohledem na vše výše uvedené a na skutečnost, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na
veřejnou zakázku, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K dalším namítaným skutečnostem
151. Úřad pro úplnost uvádí, že další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele nijak
nepřehlíží, nicméně považuje za nadbytečné se těmito dalšími námitkami zabývat, jelikož má
za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního
řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, podle níž zkoumání
dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden
oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní
ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu. Je totiž neúčelné, aby se Úřad věcně
zabýval všemi možnými důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení
jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad,
a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěl k závěru,
že důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů, jež
by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné. I kdyby totiž existence
ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla
by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání přezkoumávané
veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající
ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, proti němuž směřovaly námitky navrhovatele,
a následných úkonů.
152. Nad rámec výše uvedeného Úřad vzhledem k rozsahu návrhu a principu dobré správy považuje
za vhodné jako obiter dictum vyjádřit se k námitce navrhovatele spočívající v tom, že
reference „Poliklinika Vysočany“ z nabídky vybraného dodavatele nesplňuje požadavky na
technickou kvalifikaci stanovené v čl. 5.5.3.2. písm. a) výzvy k podání žádosti o účast.
Východiskem argumentace navrhovatele je tvrzení, že se jedná o dvě rozdílné samostatné
referenční zkušenosti, resp. dvě samostatná díla, na jejichž realizaci se kromě vybraného
dodavatele podíleli i jiní dodavatelé, a které v rozporu s citovaným článkem výzvy k podání
žádosti o účast nebyly realizovány jako jedna zakázka v souvislém časovém úseku.
153. Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel v rámci jím podané
nabídky doložil seznam významných staveb, na kterém byla mj. uvedena reference „Výstavba
administrativní budovy“. Prostřednictvím žádosti o objasnění č. 1 zadavatel upozornil
vybraného dodavatele na zjištěné nedostatky v jím podané žádosti o účast, mj. na skutečnost,
že vybraným dodavatelem předložená reference s názvem „Výstavba administrativní budovy“
nesplňuje technické kvalifikační požadavky stanovené v čl. 5.5.3.2. písm. a) výzvy k podání
žádosti o účast. V rámci objasnění nabídky č. 1 vybraný dodavatel zadavateli zaslal
aktualizovaný seznam významných služeb, ve kterém pro účely prokázání splnění
41
Č.j.: ÚOHS-44331/2025/500
předmětného technického kvalifikačního kritéria nově uvedl referenci „Poliklinika Vysočany“.
Vybraný dodavatel zadavateli současně zaslal osvědčení o řádném splnění dotčené reference.
154. Ze zprávy o hodnocení nabídek a rovněž z obsahu rozhodnutí o námitkách je patrné, že
zadavatel při posouzení splnění technického kvalifikačního kritéria dle čl. 5.5.3.2. písm. a)
výzvy k podání nabídek vycházel primárně z osvědčení předmětné reference, přičemž
zadavatel její obsah žádným jiným způsobem (např. výzvou dle § 46 zákona) již blíže
neověřoval.
155. Úřad k tomu uvádí, že úlohou zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo
v mezích zákona a stanovených zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení
tedy odpovídá primárně zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků
zadávacího řízení vybraného dodavatele, a to mj. na základě posouzení splnění podmínek
účasti v zadávacím řízení, mezi něž patří i podmínky kvalifikace dodavatele. Účelem tohoto
postupu zadavatele je, aby ve výsledku mohla být smlouva na zajištění poptávaného předmětu
plnění uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky plnění splňuje, resp. jehož
nabídka odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti
v rámci § 39 odst. 4 věty druhé zákona přímo vymezil povinnost zadavatele, podle níž musí
u vybraného dodavatele vždy provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.
Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř.
též v doplnění či objasnění nabídky) za prokázané, že vybraný dodavatel zadavatelem
stanovené zadávací podmínky splňuje, respektive v tomto kontextu by zde neměly být
relevantní pochybnosti o naplnění stanovených podmínek ze strany vybraného dodavatele.
Pokud však ohledně kvalifikace daného dodavatele vyvstanou pochybnosti, resp. existují zde
relevantní indicie zpochybňující splnění kvalifikace vybraným dodavatelem, musí zadavatel
přistoupit k jejímu ověření, tj. činit kroky k řádnému zjištění stavu věci. Jinými slovy řečeno, je
v takovém případě povinností zadavatele, a to zejména s ohledem na zásadu transparentnosti
zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona (která má dle rozsudku Krajského soudu v Brně
č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo
průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně
stanovených podmínek a porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které
způsobuje nečitelnost zadávacího řízení), vzniklé pochybnosti náležitým způsobem odstranit.
Zákonem předvídaným způsobem je zejména institut objasnění nabídky ve smyslu § 46
zákona. Zadavatel má možnost věrohodnost v nabídce předložených dokladů ověřovat i sám
dle § 39 odst. 5 zákona.
156. Úřad ve světle shora uvedeného konstatuje, že zadavatel by měl mít postaveno najisto, že
z vybraným dodavatelem předloženého osvědčení rozporované reference vyplývají všechny
nezbytné informace pro učinění závěru o splnění podmínek technické kvalifikace vybraným
dodavatelem. Předmětné osvědčení přitom obsahuje pouze strohou informaci o tom, že
referenční plnění probíhalo v období od června 2019 až do září 2023 a spočívalo ve zpracování
projektové dokumentace pro nástavbu na stávající objekt polikliniky Vysočany a přístavby
nového pavilonu v areálu dotčené polikliniky. Z předmětného osvědčení však není patrno, zda
tato referenční zkušenost spočívala v provedení výstavby nebo rekonstrukce budov v rámci
jednoho areálu realizovaných jako jedna zakázka v souvislém časovém úseku občanské
vybavenosti. Naopak zde přetrvávají pochybnosti, zda se v předmětném osvědčení uvedená
doba plnění zakázky týká pouze provádění projektových prací vybraným dodavatelem, nebo
42
Č.j.: ÚOHS-44331/2025/500
je v této zahrnuta i realizace výstavby referenčních staveb, resp. zda již v době provádění
projektových prací pro nástavbu na stávající objekt polikliniky bylo zřejmé, že v souvislém
časovém úseku bude realizována i přístavba nového pavilonu I, a tedy se nejednalo o realizaci
dvou zcela samostatných staveb. Úřad však v dokumentaci o zadávacím řízení nenalezl žádné
skutečnosti svědčící o tom, že by zadavatel splnění výše specifikované podmínky účasti
vybraného dodavatele, u níž mohl a měl nabít pochybnosti o jejím naplnění již na podkladě
výše uvedeného, ověřoval.
157. Úřad nadto dodává, že zadavatel následně i od navrhovatele obdržel relevantní námitku
zpochybňující splnění daného kvalifikačního požadavku vybraným dodavatelem. Zadavatel se
však při vypořádání argumentace navrhovatele de facto stále spoléhal pouze na údaje
uvedené v osvědčení o splnění dané reference, aniž by tyto jakkoliv blíže ověřoval. Tím spíše,
pokud byl zadavatel na možné konkrétní nedostatky rozporované reference upozorněn
relevantními námitkami, je na místě, aby na ně přiměřeným způsobem reagoval a případné
pochybnosti o splnění kvalifikace rozptýlil.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
158. Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro
zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo
může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad
zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
159. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel zákonná pravidla, jak bylo
rozvedeno výše, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření
smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.
160. Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom
smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2
odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře,
jakožto i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě
dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem
a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje
nezákonný stav. Úřad tedy shrnuje, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen
na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy
nezákonného stavu.
161. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě se zadavatel dopustil porušení zákona při výběru
dodavatele, resp. posouzení splnění zadávacích podmínek u vybraným dodavatelem
předložené nabídky, lze nápravu zjednat tím, že bude zrušeno rozhodnutí o výběru dodavatele
a následné úkony zadavatele učiněné v dotčeném zadávacím řízení, jak je uvedeno ve výroku
II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu
162. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
163. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení
nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až
43
Č.j.: ÚOHS-44331/2025/500
do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
přičemž tento výrok je účinný dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy je účinný
i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se
zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě
před nabytím právní moci rozhodnutí.
164. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a následných úkonů, uložil zároveň ve výroku III.
tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až
do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
165. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
166. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a následných úkonů, rozhodl Úřad o uložení
povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
167. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000629.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům
I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá
podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
44
Č.j.: ÚOHS-44331/2025/500
o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky
nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha
2. PORR a.s., Dubečská 3238/36, 100 00 Praha
3. INSTALACE Praha, spol. s r.o., Truhlářská 1108/3, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
45