{"html": "

systémové přezbrojení složek PČR, ale udržování provozuschopné unifikované zbrojní

majetkové základny, které spočívá zejména v nutné obměně opotřebovaných či poškozených

zbraní, kdy tato obměna vzhledem k zadavatelem popsanému systému ad hoc kontrol

technického stavu výzbroje probíhá zcela nepředvídatelně na základě nepravidelně

zjišťovaných aktuálních potřeb jednotlivých útvarů a jednotek PČR, a rovněž v částečných

doplněních zbraní a jejich příslušenství v návaznosti na dílčí navyšování potřeb například

v podobě personálních posílení jednotlivých útvarů v důsledku změn bezpečnostní situace

v České republice. Úřad v návaznosti na vyjádření navrhovatele k podkladům pro úplnost

konstatuje, že skutečnost, že zadavatel při zjišťování svých potřeb spočívajících v nutnosti

obměny a dílčích doplnění jednotlivých součástí výzbrojní majetkové základny nepostupuje

systematicky, ale ad hoc, resp. že kontroluje technický stav zbraní v nepravidelných

intervalech na základě aktuálních potřeb konkrétních útvarů a jednotek PČR, Úřadu nepřísluší

hodnotit ve smyslu posuzování, zda takový postup může představovat nedostatek schopností

či organizace ze strany zadavatele. Úřadu nebyl dán žádný relevantní důvod, proč by měl

považovat tvrzení zadavatele vztahující se k jeho postupu při zjišťování potřeb obměny

a doplnění zbraní za nedůvěryhodné, a nepochybuje tedy o tom, že zadavatel předmětným

způsobem skutečně fakticky postupuje, z čehož lze dovodit, že jednotlivé nákupy určené

k udržení unifikace výzbrojní majetkové základny je vzhledem k reálné situaci na straně

zadavatele nutné považovat za dlouhodobě nepředvídatelné. Postup zadavatele, který může

být ovlivněn řadou interních i externích faktorů, nelze z hlediska zákona o zadávání veřejných

zakázek bez dalšího považovat za neoprávněný, a není tedy na místě tvrdit, že by zadavateli

bylo umožněno těžit z jeho vlastních pochybení.

135. Úřad podotýká, že výše uvedený účel v podobě unifikace výzbroje je nutné považovat za zcela

legitimní, neboť unifikace výzbrojní majetkové základny jednotného bezpečnostního

ozbrojeného sboru je nezbytná pro jeho činnost a efektivní fungování. Jedná se o závěr, který

byl již Úřadem aprobován v rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022, č. j. ÚOHS-33803/2022/500,

v němž je mj. citováno stanovisko Univerzity obrany ze dne 9. 6. 2022, podle nějž je unifikace

výzbroje „příležitostí k dosahování vyšší operační efektivnosti na všech úrovních (sbor,

jednotka, jednotlivec). Unifikace přispívá k vyšší míře připravenosti sil, ale i bezpečnosti při

výcviku. Toto se následně pozitivně promítá i do úrovně bojeschopnosti jednotek, útvarů i

vyšších organizačních celků. Shodná výzbroj umožňuje vyšší míru interoperability mezi sbory

a jednotkami, např. výměnu personálu mezi jednotkami, doplnění vyšších celků celými

jednotkami apod. Největší přínos unifikace výzbroje však leží v oblasti logistického

zabezpečení. Unifikace významnou měrou ovlivňuje celkovou hospodárnost ozbrojených sil.

Unifikací výzbroje se snižují náklady na pořizování náhradních dílů, školení dílenských

specialistů a na pořizování mechanizačních a dílenských prostředků. Dále se zmenšuje

sortiment pořizované munice, což v konečném důsledku snižuje finanční nároky na její

pořizování, vyskladňování a zásobování v operaci. Celkově se zjednodušují logistické řetězce

a posiluje schopnost udržitelnosti sil v operacích, což je jedním z rozhodujících aspektů

ovlivňujících výsledek ozbrojených konfliktů.“ Univerzita obrany v předmětném stanovisku

dále uvádí, že „nedostatek unifikace při fungování ozbrojených sborů je potřebné hodnotit

především z pohledu plnění úkolů v operačním nasazení. Je nezbytné uvažovat z pohledu

maximalizace operační efektivnosti dané jednotky či sboru. Nízká úroveň unifikace ozbrojených

sborů a sil negativně působí na jejich udržitelnost. Logistická podpora tak musí být schopna

38

Č.j.: ÚOHS-43739/2024/500

zabezpečit podporu několika zbraňovým systémům současně. V případě palných zbraní se

jedná především o zabezpečení odpovídající municí a náhradními díly. Rizikem v zásobování

municí je např. dodání munice pro jiný typ pistole než ten, kterým je jednotka vyzbrojena.

Nedostatek unifikace dále zvyšuje nároky na vyšší sortiment pořizovaných náhradních dílů,

mechanizačních a dílenských prostředků, vyšší nároky na školení dílenských specialistů, školení

instruktorů a dalšího personálu. Může dojít k nekompatibilitě (snížení interoperability) mezi

jednotlivci nebo jednotkami, což může mít za následek ztížení plnění stanovených úkolů, které

před danou ozbrojenou složkou stojí.“ Na tomto místě lze rovněž podotknout, že z pohledu

zadavatele je unifikace klíčová pro zajištění akceschopnosti jednotlivých složek PČR, jelikož

zajišťuje bezchybnou spolupráci při jejich zákrocích, a výzbrojní technické prostředky tak musí

být v maximální možné míře technicky i uživatelsky slučitelné, tedy unifikované. Zadavatel

upozorňuje, že každý typ zbraně má odlišný způsob manipulace a ovládání, což platí také

napříč různými výrobci zbraní s obdobnými parametry, a uvádí, že čím více zbraní musí

policista umět ovládat, tím se zvyšuje riziko selhání zásahu nebo jeho nedokonalého

provedení, což může znamenat ztráty na životech.

136. Úřad v rámci svého výše citovaného rozhodnutí legitimnost potřeby unifikace výzbroje

potvrdil, když konstatoval, že „požadavek na unifikaci výzbroje je oprávněnou potřebou

zadavatele a omezení hospodářské soutěže tímto požadavkem je tak v obecné rovině

oprávněné.“ Úřad nicméně upozornil, že „potřeba unifikace výzbroje neopravňuje zadavatele

k tomu, aby zcela a v zásadě na neomezenou dobu vyloučil hospodářskou soutěž. Je zřejmé, že

zadavatel při svém postupu musí sledovat mimo jiné dva v zásadě do značné míry protichůdné

cíle: dosáhnout unifikace výzbroje a dostát svým povinnostem zadávat veřejné zakázky pokud

možno v co nejširší soutěži. Konflikt těchto dvou cílů však nelze vyřešit naprostou rezignací na

jeden z nich, naopak je třeba v zadavatelské praxi postupovat tak, aby byly šetřeny oba pokud

možno v co největší míře. Proces unifikace je tak třeba založit na otevřené soutěži, kterou je

nutné periodicky (tj. po skončení životnosti vysoutěžené výzbroje) opakovat, jinými slovy je

nutné, aby existoval určitý transparentní cyklus přezbrojování. Přitom samozřejmě není

vyloučeno, aby v rámci jednoho cyklu docházelo k ‚dokupování‘ výzbroje (chybějící např.

v důsledku navýšení počtu jejich uživatelů, v důsledku nahodilých ztrát apod.) právě

i s odkazem na konkrétní výrobky, kdy takový odkaz je legitimizován právě potřebou udržet

jednotnost používané výzbroje. Pokud by však transparentní cyklus přezbrojování neexistoval,

hrozí, že dojde k zacyklení nákupu zbraní od jednoho dodavatele, čímž by byla hospodářská

soutěž vyloučena prakticky do nekonečna. V takovém případě pak nelze důvod pro požadavek

na dodání konkrétního výrobku spočívající v unifikaci výzbroje, byť v obecné rovině objektivní

a oprávněný, označit za legitimní, neboť je využit mimořádně extenzívně s důsledkem

absolutního vyloučení hospodářské soutěže v podstatě ‚na vždy‘.“ Úřad tak v návaznosti

na uvedené závěry konstatuje, že byť je nepochybně třeba unifikaci založit na otevřené

soutěži, kterou je nutné po skončení životnosti výzbroje periodicky opakovat, pro účinné

zajištění unifikace v období mezi provedením těchto periodicky opakovaných otevřených

soutěží zjevně není možné realizovat otevřenou soutěž na veškerá drobná doplnění a obměny

zadavatelem vlastněných zbraní a jejich příslušenství, neboť s ohledem na potřebu jednotnosti

výzbroje by při každém jednotlivém opotřebení či nutnosti dílčího doplnění bylo de facto

nutné poptávat výměnu celé zbrojní základny (v rámci příslušné kategorie zbraní), což by

evidentně bylo nehospodárné, neefektivní a směřovalo by to proti smyslu a účelu zákona,

stejně jako proti veškerým principům nakládání s veřejnými prostředky. Úřad s odkazem na

39

Č.j.: ÚOHS-43739/2024/500

své výše učiněné závěry uvádí, že zadavatel aktuálně zjevně provádí pouze udržovací nákupy

s účelem zachování provozuschopnosti nadále perspektivní unifikované zbrojní základny,

a jedná se tedy o zmíněné „dokupování“ výzbroje, přičemž zadavatel počítá s periodickým

cyklem přezbrojování prostřednictvím otevřené soutěže, jehož pravidelnost je založena na

délce životnosti zbraní, jež činí mezi 20 až 50 lety. Dle Úřadu tedy s ohledem na veškeré výše

uvedené skutečnosti nelze dovodit, že by snaha zadavatele o udržení unifikované výzbrojní

základny prostřednictvím dílčích doplňujících a obměňujících nákupů zbraní stejných výrobců

byla nelegitimní či neoprávněná, nebo že by v důsledku postupu zadavatele docházelo

k postupnému systematickému přezbrojování či k setrvalému omezování hospodářské

soutěže. V reakci na vyjádření navrhovatele k podkladům pak Úřad pro úplnost konstatuje, že

zadavatel netvrdí, že by nedokázal kvalifikovaně odhadnout celkovou životnost jednotlivých

zbraní, ale naopak kalkuluje s výše uvedenou životností v délce cca 20 až 50 let, přičemž

vzhledem k výše popsanému způsobu ověřování technického stavu jednotlivých zadavatelem

provozovaných zbraní je zřejmé, že zadavatel potřebu obměny opotřebované výzbroje

skutečně zjišťuje ad hoc, aniž by byl schopen v dlouhodobém výhledu předpovědět, kdy která

konkrétní zbraň dosáhne takové míry amortizace či poškození, že bude nutné přistoupit k její

výměně. Úřad ve vztahu k vyjádření navrhovatele k podkladům taktéž uvádí, že vzhledem

k Úřadem aprobované nezbytnosti zajištění unifikace výzbrojní majetkové základny je zjevné,

že navrhovatelem nabízené útočné pušky by nedokázaly naplnit potřeby zadavatele spočívající

v nutnosti dílčí obměny a doplnění již provozovaných útočných pušek odlišné značky a výrobce

takovým způsobem, aby byla efektivně zajištěna unifikace v rámci dané kategorie zbraní.

137. Úřad dále podotýká, že udržování unifikované majetkové zbrojní základny jakožto celku nelze

považovat za jednotný cíl, který by automaticky indikoval existenci funkční souvislosti

pořizovaného plnění. Úřad je přesvědčen, že v daném kontextu se jedná o účel, jehož povaha

je příliš široká a obecná na to, aby bylo možné bez dalšího dovodit, že veškeré plnění, které

bylo v rámci snahy o dosažení daného cíle pořízeno, musí nezbytně představovat jedinou

veřejnou zakázku, resp. že při volbě režimu zadávání bylo nutné předpokládanou hodnotu

všech těchto plnění sčítat. Úřad konstatuje, že k unifikaci výzbroje logicky dochází zejména

na úrovni jednotlivých systematizovaných kategorií zbraní, které se, jak již bylo podrobně

vylíčeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, vzájemně podstatně liší svými vlastnostmi,

konstrukcí a zejména účelem použití. Jestliže unifikace spočívá v zajištění technické

a uživatelské slučitelnosti provozované výzbroje, je zřejmé, že tuto slučitelnost nelze zajistit

napříč jednotlivými vzájemně se podstatně lišícími kategoriemi zadavatelem užívaných zbraní,

které se vyznačují zcela rozdílným charakterem i praktickým určením. Každý jednotlivý nákup,

který zadavatel realizoval s obecným cílem udržení unifikované majetkové zbrojní základny

PČR, tak měl svůj vlastní specifický účel – doplnit či obměnit výzbroj tak, aby byla zachována

unifikace v rámci dané konkrétní kategorie zbraní, a to v návaznosti na vznik

nepředvídatelných potřeb v podobě amortizace či nutnosti dílčího doplnění daných

konkrétních zbraní. Je tedy možné uzavřít, že přezkoumávaná rámcová dohoda neměla na

rozhodující úrovni společný účel s historickými nákupy určenými k systémovému přezbrojení

jednotlivých útvarů PČR (neboť její předmět nikdy neměl sloužit k přezbrojování), ani s dalšími

nákupy realizovanými v rámci obecného cíle udržení unifikované zbrojní základny (jelikož jejím

účelem bylo zachování unifikace v rámci kategorie útočných pušek, zatímco ostatní nákupy

měly napomoct udržení unifikace zcela odlišných kategorií zbraní). Úřad tak dospěl k závěru,

že v daném případě nemohlo být dosaženo významného naplnění hlediska funkční souvislosti

40

Č.j.: ÚOHS-43739/2024/500

předmětu přezkoumávané rámcové dohody s předmětem dalších navrhovatelem napadených

nákupů.

138. Úřad po pečlivém zvážení a komplexní analýze veškerých výše uvedených skutečností

konstatuje, že předmět přezkoumávané rámcové dohody netvoří funkční celek s předmětem

ostatních navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek. Funkční celek je

třeba odvozovat od vzájemné provázanosti plnění v tom smyslu, zda plnění ve své komplexitě

slouží jednomu účelu, odpovídá skutečnému záměru zadavatele a naplňuje jeho potřeby,

které prostřednictvím veřejné zakázky hodlá uspokojit, přičemž v šetřeném případě je zřejmé,

že ve značných časových rozestupech pořizované plnění v podobě zbraní a jejich příslušenství

různých kategorií, které se od sebe podstatně liší svými technickými vlastnostmi i účelem

použití, se ve svém celkovém souhrnu nevyznačuje jakoukoliv významnou vzájemnou

provázaností. Jak je blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, každé

z posuzovaných plnění vykazuje zcela samostatný účel, který fakticky nesouvisí s ostatními

plněními, a nelze tedy dovodit, že by komplexní realizace těchto plnění sloužila společnému

cíli. Je zřejmé, že naplnění potřeb zadavatele (udržení unifikace v rámci jednotlivých

systematizovaných kategorií zbraní) je dosaženo již realizací každého konkrétního

pořizovaného plnění. Úřad neshledal, že by daná plnění byla propojena určitým konkrétním

pojícím prvkem v podobě jednotícího záměru zadavatele, resp. potřeby realizace všech plnění

tak, aby byl naplněn celkový smysl poptávky. Je nutné připomenout, že za společný cíl více

plnění nelze považovat zcela obecné a široké cíle, které by mohly spojovat i zjevně

nesouvisející veřejné zakázky, což je dle Úřadu právě případ potřeby zachování unifikace

výzbroje PČR, jelikož ke skutečně relevantní unifikaci dochází na úrovni jednotlivých kategorií

zbraní, a je tak zřejmé, že každý jednotlivý nákup směřující k doplnění či obměně určité části

konkrétní systematizované kategorie zbraní má odlišnou funkci i účel, jež nijak podstatně

nezávisí na funkci a účelu pořízení ostatních druhů zbraní. Úřad navíc podotýká, že věcná

a časová souvislost jednotlivých plnění zůstávají klíčovými faktory při posuzování jednoty

veřejné zakázky, a to i proto, že také vypovídají o možném celkovém jednotícím záměru

zadavatele, přičemž v šetřeném případě lze s ohledem na výše uvedené skutečnosti uzavřít,

že ani jedno z těchto hledisek nebylo u přezkoumávané rámcové dohody ve vztahu k ostatním

navrhovatelem napadeným nákupům naplněno v dostatečně intenzivní míře (k hledisku

místní souvislosti je pak nutné pro úplnost konstatovat, že vysoká míra jeho naplnění

reflektující skutečnost, že k plnění předmětu přezkoumávaných veřejných zakázek

a rámcových dohod došlo v týchž výzbrojních skladových prostorech zadavatele, sama o sobě

k závěru o existenci funkčního celku jednoznačně nestačí). Úřad tak po komplexním

zhodnocení veškerých skutkových okolností dovodil, že předmět rámcové dohody s žádným

z ostatních navrhovatelem napadených nákupů netvoří jednotný funkční celek, a tedy ani

předmět jediné neoprávněně rozdělené veřejné zakázky.

139. Nad rámec uvedeného Úřad považuje za nutné zareagovat na tvrzení navrhovatele, že

o nesouladu postupu zadavatele se zákonem svědčí rovněž skutečnost, že zadavatel v určitých

případech uzavřel rámcovou dohodu na dodávky zbraní, kterou bezprostředně poté vyčerpal

jedinou prováděcí smlouvou, přestože daná rámcová dohoda byla uzavřena na dobu 24

měsíců. Úřad k této argumentaci navrhovatele uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření přednesl

dostatečně relevantní odůvodnění svého postupu, když vylíčil, že rámcové dohody uzavírá

zpravidla s určitou časovou rezervou s ohledem na maximální možné dodací lhůty, jež se

mohou v různých obdobích ve vazbě na aktuální poptávku lišit. Zadavatel konstatoval, že

41

Č.j.: ÚOHS-43739/2024/500

pokud lze pořizované plnění dodat oproti původním předpokladům rychleji a zároveň je

možné vytvořit dostatečnou finanční rezervu, je jeho snahou objednat dané plnění v co

nejméně objednávkách, což je pro něj výhodné zejména z logistických důvodů. Úřad nenachází

žádné opodstatněné důvody, které by jej mohly vést k závěru o tom, že by dané odůvodnění

postupu zadavatele nemělo být považováno za důvěryhodné. Jestliže lze legitimní potřeby

zadavatele nejlépe uspokojit uzavřením rámcové dohody (jejíž předpokládaná hodnota se

navíc stanovuje v závislosti na hodnotě veškerého plnění, které na jejím základě bude možné

pořídit), která může být v závislosti na aktuální situaci dle uvážení zadavatele vyčerpána

v libovolném objemu a v kterémkoliv časovém okamžiku její účinnosti, Úřad neshledává žádný

důvod, proč by zadavatel k saturaci svých potřeb prostřednictvím uzavření takovéto rámcové

dohody nemohl přistoupit. Postup zadavatele spočívající v kompletním vyčerpání předmětu

rámcové dohody jedinou realizační smlouvou v krátké době po jejím uzavření dle Úřadu

nevykazuje známky rozporu se zákonem.

140. Závěrem Úřad konstatuje, že zadavatel byl oprávněn uzavřít přezkoumávanou rámcovou

dohodu mimo zadávací řízení, neboť v daném případě byly naplněny veškeré podmínky

aplikace podlimitní výjimky z povinnosti postupu v zadávacím řízení dle § 30 písm. j) zákona,

k čemuž Úřad v podrobnostech uvádí následující. Předpokládaná hodnota rámcové dohody,

jež byla stanovena ve výši 3 471 074,38 Kč (ani její finálně sjednaná celková cena ve výši

3 455 158 Kč), nedosáhla finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, který k okamžiku

uzavření rámcové dohody činil 3 494 000 Kč, a je tedy zřejmé, že se rámcová dohoda svou

hodnotou jednoznačně kvalifikovala pro využití výjimek určených pro podlimitní veřejné

zakázky. Vzhledem k výše učiněným závěrům je v této souvislosti nutné podotknout, že

zadavatel při určování režimu uzavírání rámcové dohody nebyl povinen přičíst k její

předpokládané hodnotě také předpokládanou hodnotu dalších navrhovatelem napadených

rámcových dohod a veřejných zakázek, neboť jejich předmět netvoří funkční celek, a nelze

tedy dovodit, že by představovaly jedinou veřejnou zakázku. Výjimka dle § 30 písm. j) zákona

opravňuje zadavatele k postupu mimo zadávací řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky

pro ozbrojené složky České republiky, pokud je jejím předmětem výroba, koupě nebo oprava

výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým

technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro

použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a

bezpečnosti státu. Dle Úřadu nelze zpochybnit, že PČR je ozbrojeným bezpečnostním sborem,

tj. ozbrojenou složkou České republiky, a že předmět rámcové dohody tvoří útočné pušky,

které jsou vzhledem ke svým technicko-konstrukčním vlastnostem zcela evidentně určené pro

použití v ozbrojených složkách k zabezpečení úkolů bezpečnosti státu. Podmínky pro užití

výjimky dle § 30 písm. j) zákona tak byly naplněny (a to i při zohlednění nutnosti restriktivního

výkladu dané výjimky) a zadavatel se při uzavírání rámcové dohody nedopustil porušení

zákona, které by odůvodňovalo uložení zákazu jejího plnění. Nad rámec uvedeného Úřad

považuje za nutné podotknout, že se z tohoto důvodu nezabýval argumenty zadavatele ve

vztahu k rozhodným skutečnostem, jimiž odůvodňuje existenci důvodů hodných zvláštního

zřetele dle § 264 odst. 3 a 4 zákona spojených s veřejných zájmem, které vyžadují platnost

znění rámcové dohody, neboť tyto skutečnosti v situaci, kdy Úřad nepokládá za důvodné uložit

zákaz plnění rámcové dohody, nejsou pro výsledek správního řízení nikterak relevantní.

141. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel

postupoval při uzavření rámcové dohody v souladu se zákonem, a nebyly tedy naplněny

42

Č.j.: ÚOHS-43739/2024/500

důvody uvedené v § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak,

jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má

odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1

písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva

podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká zbrojovka a.s., Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod

2. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha

3. C.I.D Praha s.r.o., Gorazdova 1994/9, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

43

", "next": 0}