{"html": "<div class=\"doc\"><p>s přihlédnutím k předmětu veřejné zakázky a poptávanému plnění ve vztahu k charakteru</p><p>provozu.“</p><p>172. V návrhu samotném pak navrhovatel i v návaznosti na zadavatelem v rozhodnutí o námitkách</p><p>uvedené k pojmu dopravní stavba sdělil, že „zadavatel při vypořádání námitek neuvedl definici</p><p>pojmu dopravní stavba, kterou sám z pohledu zadávacích podmínek považuje za správnou. (…)</p><p>Vyplývá z něj pouze to, že určitou definici »nepopírá«, aniž by současně uvedl, zda je</p><p>vyčerpávající. (…) nejasnost pojmu »dopravní stavba«, na kterou navrhovatel narážel již</p><p>v námitkách a kterou zadavatel přesvědčivě demonstroval v rozhodnutí o nich, má přitom</p><p>zásadní dopad na okruh přípustných referenčních dodávek a tím i na okruh potenciálních</p><p>dodavatelů.“ (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel</p><p>upozornil, že v námitkách navrhovatel nenamítal údajnou neurčitost pojmu dopravní stavba,</p><p>když pouze uvedl jeho možné definice. K tomu pak dodal, že si je vědom, že neexistuje</p><p>jednotná definice pojmu dopravní stavba, a že je tedy zřejmé, že jeho výklad v tomto ohledu</p><p>nebude moci být příliš restriktivní (bude součástí posouzení kvalifikace, aby v případě jeho</p><p>pochybností mu dodavatelé doložili, že jimi předložená reference je dopravní stavbou).</p><p>Dle zadavatele je pojem dopravní stavba široký, ale naprosto srozumitelný. Zadavatel se pak</p><p>ohradil proti tvrzení navrhovatele, že odůvodnění technickými specifiky dodávek výtahů</p><p>na dopravní stavbu je nesprávné, a odkázal na zadávací dokumentaci, předně na Přílohu č. 15,</p><p>v níž jsou technická specifika dodávek výtahů na dopravní stavbu přesně definována (viz bod</p><p>29. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>173. K tvrzení zadavatele uvedenému ve vyjádření k návrhu, že navrhovatelem namítaná neurčitost</p><p>pojmu dopravní stavba je novým tvrzením oproti obsahu námitek, Úřad konstatuje, že na tuto</p><p>argumentaci navrhovatele nahlíží tak, že touto pouze reagoval na vyjádření zadavatele</p><p>uvedená v rozhodnutí o námitkách k definicím pojmu dopravní stavba uvedeným</p><p>navrhovatelem v námitkách, přičemž navrhovatel na základě tvrzení zadavatele uvedených</p><p>v rozhodnutí o námitkách vyslovil v návrhu svůj názor, že „zadavatel zjevně sám neví, jaký má</p><p>být přesný obsah pojmu“5, na kterém pak postavil a rozvinul svou argumentaci ohledně</p><p>neurčitosti pojmu dopravní stavba. Dle Úřadu se tedy jedná o reakci navrhovatele na tvrzení</p><p>zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách, pročež na tuto část návrhu Úřad nenahlíží jako</p><p>na novou skutečnost, neboť nemůže být (a ani není) sporu o tom, že polemika ohledně pojmu</p><p>dopravní stavba byla navrhovatelem vznesena již v námitkách (což zadavatel ani nerozporuje).</p><p>Úřad současně uvádí, že jak z obsahu námitek, tak z obsahu návrhu plyne, že gros námitky</p><p>navrhovatele se týká zejména nezákonnosti parametrů minimální úrovně namítané technické</p><p>kvalifikace a jejich vzájemné kombinace, přičemž nosná argumentace navrhovatele stojí</p><p>na jiných skutečnostech než na samotném výkladu pojmu dopravní stavba.</p><p>174. Ve vyjádření ze dne 6. 10. 2023 navrhovatel uvedl, že se Úřad v napadeném rozhodnutí</p><p>meritorně nezabýval jeho námitkou stran pojmu dopravní stavba, resp., že „v aktuální</p><p>procesní situaci bude nutno posoudit i tuto námitku. (…) nesrozumitelnost kvalifikačního</p><p>požadavku má vliv na posouzení otázky, zda tato zadávací podmínka představuje či</p><p>nepředstavuje bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.“ K tomu Úřad nad rámec toho, co</p><p>uvedl v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, sděluje, že dle jeho názoru lze</p><p>5</p><p>Pozn. Úřadu: Srov. bod 108. návrhu.</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>důvodně předpokládat, že pojem „dopravní stavba“ je v oboru stavebnictví obecně užívaný</p><p>a známý, k jeho výkladu není třeba specifických odborných znalostí a jeho užití dle přesvědčení</p><p>Úřadu nečiní valné většině dodavatelů žádné výrazné výkladové potíže (např. v rámci</p><p>vysvětlení zadávací dokumentace nebylo požadováno o objasnění pojmu dopravní stavba).</p><p>I s ohledem na to, že v zadávacím řízení byly podány tři nabídky, má Úřad za to, že užití pojmu</p><p>dopravní stavba ve výše uvedené souvislosti, který v zadávací dokumentaci není zadavatelem</p><p>nijak blíže specifikován, nebylo dle Úřadu způsobilé odradit dodavatele od podání nabídek,</p><p>a z tohoto pohledu nelze tudíž hovořit o nezákonné zadávací podmínce. Současně Úřad</p><p>podotýká, že zadavatel ve vyjádření k návrhu nastínil svůj postup při posouzení splnění</p><p>namítané technické kvalifikace v případě pochybností, zda se jedná o dodávku výtahů</p><p>na dopravní stavbu, či nikoliv; konkrétně uvedl, že tím, že pojem dopravní stavba blíže</p><p>nedefinoval, „zachoval širokou výkladovou možnost, přičemž bude součástí posouzení</p><p>kvalifikace, aby v případě jakýchkoli pochybností zadavatele mu dodavatelé doložili, že jimi</p><p>předložená reference je opravdu „dopravní stavba“. Je přitom zřejmé, že výklad zadavatele</p><p>v tomto ohledu nebude moci být příliš restriktivní, přičemž i tato skutečnost je zadavatelem</p><p>naprosto zamýšlena a akceptována.“ (…) Pokud totiž zadavatel nikterak nekonkretizoval</p><p>pojem dopravní stavba, může podmínky kvalifikace na dopravní stavbu splnit jakákoli stavba,</p><p>která naplňuje alespoň jednu definici navrhovatele uvedenou v návrhu (…). V kontextu tohoto</p><p>vyjádření zadavatele pak Úřad akcentuje, že jde k tíži zadavatele, nikoliv dodavatelů, že pojem</p><p>dopravní stavba nebyl v zadávací dokumentaci blíže specifikován, neboť důkazní břemeno</p><p>v případě sporu, zda se jedná, či nejedná o dodávku výtahů na dopravní stavbu, leží na straně</p><p>zadavatele, který by musel obhájit důvod případného „neuznání“ předložené referenční</p><p>zakázky, u níž by bylo dodavatelem tvrzeno, že byla realizována na dopravní stavbě.</p><p>175. V návrhu navrhovatel namítá, že odůvodnění namítané technické kvalifikace, které zadavatel</p><p>uvedl v rozhodnutí o námitkách, se zcela míjí s předmětem veřejné zakázky a to proto, že</p><p>zadavatelem uvedená technická specifika nejsou obecnými vlastnostmi dopravních staveb.</p><p>Navrhovatel též poukazuje, že žádné technické specifikum není stanoveno jako požadavek</p><p>minimální úrovně namítané technické kvalifikace. V konečném důsledku pak jsou dle něj</p><p>přípustné reference, které nemusí splňovat žádné technické specifikum, kterými zadavatel</p><p>namítanou technickou kvalifikaci odůvodňuje, a naopak mohou být vyloučeny reference, které</p><p>splňují větší část či dokonce všechny zadavatelem uváděná technická specifika.</p><p>176. Jak již Úřad uvedl shora, jedním z parametrů minimální úrovně pro splnění namítané technické</p><p>kvalifikace, proti kterému navrhovatel brojí, je požadavek na dodávku výtahů na dopravní</p><p>stavbu, který zadavatel odůvodnil ve Vysvětlení č. 39 (podrobně viz body 166. a 167.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí) a též v rozhodnutí o námitkách technickými specifiky, která</p><p>jsou dle něj typická pro dodávky výtahů na dopravní stavbu, konkrétně vlhkostí prostředí,</p><p>vzdáleností mezi stanicemi, dopravní rychlostí, frekvencí použití a odolností proti hrubému</p><p>zacházení. K této argumentaci zadavatele se navrhovatel obšírně vyjádřil v návrhu s tím, že</p><p>odůvodnění požadavku dodávky výtahů na dopravní stavbu technickými specifiky odmítá, a</p><p>naopak tvrdí, že tato zadavatelem uvedená technická specifika (i) nejsou výlučná pro dopravní</p><p>stavby, resp. ne všechny dopravní stavby vykazují tyto vlastnosti prostředí a způsob užívání</p><p>výtahů, (ii) si nevynucují nijak specifické požadavky na výtahy a (iii) se neprojevují ve</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>stanovené minimální úrovni namítané technické kvalifikace, resp. žádný z nich není nijak</p><p>v namítané technické kvalifikaci uveden.</p><p>177. Otázkou, kterou se tedy bude Úřad dále zabývat, je, zda zadavatel měl objektivní důvody</p><p>pro stanovení požadavku na to, aby referenční dodávky výtahů byly realizovány výlučně</p><p>na dopravních stavbách, resp., zda je objektivně možné konstatovat, že zkušenosti dodavatelů</p><p>realizujících dodávky výtahů na dopravní stavbu jsou natolik odlišné od zkušeností dodavatelů</p><p>dodávajících výtahy pouze na jiné typy staveb.</p><p>178. Vzhledem k uvedenému se Úřad rozhodl provést šetření mezi dodavateli za účelem zjištění,</p><p>zda zadavatelovo odůvodnění požadavku na realizaci referenčních dodávek výtahů</p><p>na dopravní stavbě technickými specifiky těchto dodávek je důvodné (dále jen „průzkum</p><p>trhu“). Úřad tedy průzkumem trhu zjišťoval a ověřoval, zda zadavatelem uvedená</p><p>a deklarovaná technická specifika jsou skutečně objektivně příznačná pouze pro dodávky</p><p>výtahů na dopravní stavbu na rozdíl od dodávek výtahů na jiný typ stavby, jak vyplývá z tvrzení</p><p>zadavatele uvedených v rozhodnutí o námitkách a návrhu.</p><p>179. Úřad podotýká, že poté, co přerušil správní řízení za účelem provedení průzkumu trhu, obdržel</p><p>přípis zadavatele, v němž zadavatel žádal, aby mu Úřad poskytl identifikaci osoby, kterou</p><p>hodlá v rámci průzkumu trhu oslovit, a aby mu též poskytl znění otázek, které v rámci</p><p>průzkumu trhu hodlá položit, a to ještě před tím, než tyto otázky budou příslušné osobě</p><p>odeslány. Úřad tomuto požadavku zadavatele nevyhověl, neboť dotazy pro účely šetření</p><p>musel jako správní orgán, jehož činnost ve správním řízení je ovládána zásadou materiální</p><p>pravdy, formulovat sám tak, aby jejich prostřednictvím získal odpovědi právě na ty odborné</p><p>otázky, které jsou nezbytné ke zjištění stavu věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti,</p><p>tj. které jsou pro účely posouzení věci relevantní, a z toho důvodu musel i sám určit okruh</p><p>dodavatelů, které k provedení průzkumem trhu osloví. Úřad je též toho názoru, že případná</p><p>„konzultace“ okruhu oslovených dodavatelů a znění pokládaných otázek pouze se</p><p>zadavatelem, by mohla být negativně vnímána navrhovatelem, resp. by mohlo jít o porušení</p><p>zásady rovnosti účastníků správního řízení. K zde uvedenému se též vyjádřil předseda Úřadu</p><p>v bodu 67. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, v němž mj. uvedl, že „neexistuje</p><p>procesní právo účastníků správního řízení na konzultaci pokládaných otázek před průzkumem</p><p>trhu.“</p><p>180. Úřad provedl průzkum trhu oslovením 23 společností, konkrétně výrobců a dodavatelů výtahů</p><p>a stavebních firem (viz body 37. a 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad obdržel relevantní</p><p>stanoviska celkem od 5 z oslovených společností (konkrétně od společností GEOSAN GROUP</p><p>a.s.; TK Elevator Eastern, Europe GmbH, odštěpný závod; Schindler CZ, a.s.; KONE, a.s. a OTIS</p><p>a.s.), 16 z oslovených společností sdělilo, že žádosti o odborné stanovisko nelze vyhovět</p><p>a 2 z oslovených společností na žádost o odborné stanovisko vůbec nereagovaly.</p><p>181. Úřad níže shrnuje, jaké dotazy osloveným společnostem v rámci průzkumu trhu položil a jak</p><p>jednotliví dodavatelé odpověděli.</p><p>182. Dotaz č. 1: „Sdělte, zda existuje právní předpis nebo technická či technologická norma, které</p><p>stanovují specifické technické požadavky, které se musí uplatnit při realizaci dodávky výtahu</p><p>na dopravní stavbu, a které se neuplatní při dodávce výtahu na jiné typy staveb. Pokud takový</p><p>právní předpis nebo technická či technologická norma existuje, specifikujte je.“</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 1: „Neznáme žádný právní předpis, technickou či</p><p>technologickou normu, která se musí uplatnit při realizaci dodávky výtahu na dopravní stavbě</p><p>a neuplatní se při dodávce výtahu na jiné typy staveb.“</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 1: „Dopravní podnik</p><p>hl. m. Prahy má vytvořený svůj vlastní projekční standard jak pro výtahy, tak pohyblivé schody,</p><p>kde jsou přesně stanoveny parametry, které musí být pro dodávku těchto zařízení do metra</p><p>dodrženy. Velice podobné je to pro dodávky zdvihacích zařízení pro České Dráhy, jen</p><p>požadovaný standart je jiný.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 1: „Úřad ke svému dotazu uvedenému v žádosti dodává, že tento se týká obecných</p><p>právních předpisů nebo obecných technických či technologických norem stanovujících</p><p>specifické technické požadavky, které se musí vždy uplatnit při realizaci dodávky výtahu</p><p>na dopravní stavbu, a které se neuplatní při realizaci dodávky výtahu na jiné typy staveb. Dotaz</p><p>tedy směřuje na takové předpisy, které se v případě dopravní stavby uplatní vždy, tj. bez ohledu</p><p>na konkrétního investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím,</p><p>svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 1: „Vždy by</p><p>u dopravní stavby měly být uplatněny následující předpisy, kromě již zmíněných specifických</p><p>požadavků konkrétního investora a projektu.</p><p>Pro výtahy:</p><p>ČSN EN 81-71 - Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů</p><p>určených pro dopravu osob a výtahů na dopravu nákladů – Část 71: Výtahy odolné vandalům</p><p>Vyhláška č.: 398 /2009- vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících</p><p>bezbariérové užívání staveb (…)“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 1: „Z pohledu právních předpisů a technických norem</p><p>platí jednotná legislativa pro všechna zařízení bez ohledu na umístění zařízení. Rozdílné je</p><p>samotné technické provedení v závislosti na technických požadavcích investora, požadované</p><p>živostnosti zařízení a vnějších podmínkách umístění instalovaného zařízení. U dopravních</p><p>staveb jsou velmi specifické a náročné požadavky ze strany investora. V ČR především</p><p>technický předpis S10 u instalací pro Správu železnic (SŽ) a také pro Dopravní podnik hl. m.</p><p>Prahy (DPP).“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 1: „V prvé řadě si dovolujeme upozornit, že definice pojmu</p><p>dopravní stavby může být vzhledem k požadovaným odpovědím problematická. Všeobecně</p><p>jsou za dopravní stavby přijímány veškeré stavby sloužící pozemní, letecké a vodní dopravě.</p><p>Obecné technické požadavky na výtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahy, které musí</p><p>splňovat při uvedení na trh nebo do provozu, jsou závazně stanoveny zejména v:</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>-</p><p>zákoně č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,</p><p>v platném znění (směrnice 2014/33/EU);</p><p>- nařízení vlády č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních</p><p>komponent, v platném znění (směrnice 2014/33/EU);</p><p>- nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, v platném</p><p>znění (směrnice 2006/42/ES a 2009/127/ES);</p><p>- nařízení vlády č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické</p><p>kompatibility při jejich dodávání na trh, v platném znění (směrnice 2014/30/EU).</p><p>Výtahy uváděné na trh musí dále splňovat především požadavky normy ČSN EN 81-20,</p><p>která stanovuje technické požadavky a bezpečnostní předpisy pro konstrukci a instalaci</p><p>osobních a osobonákladních výtahů a ČSN EN 81-50, která definuje konstrukční zásady,</p><p>výpočty, přezkoušení a zkoušky výtahových komponent.</p><p>Dle našeho názoru lze konstatovat, že výše uvedené předpisy samostatně neřeší požadavky</p><p>na umístění výtahu podle jednotlivých typů staveb a které se musí případně uplatnit</p><p>ve specifických případech pouze při realizaci dodávky výtahu na dopravní stavbu (a ne na jiný</p><p>typ staveb).</p><p>Samozřejmě je pravdou, že zadavatel veřejné zakázky (resp. zadavatel jakékoliv stavby), příp.</p><p>jeho projektant či jiná zadavatelem pověřená osoba musí vždy vzít charakter, typ a způsob</p><p>užívání stavby v úvahu a tomu přizpůsobit požadavky na technické či jiné parametry výtahu.</p><p>Požadavky na tyto parametry pak mohou jít nad rámec výše uvedených norem, nesmí jít ovšem</p><p>proti nim, neboť tyto představují »bezpečnostní standard«, pod nějž se není možné uchýlit.</p><p>Za takové požadavky lze např. považovat antivandalní provedení (ochrana proti úmyslnému</p><p>mechanickému poškození) a invalidní výbavu (sklápěcí sedátko, apod.) v místech, kde se</p><p>předpokládá větší pohyb osob, požadavek na zvýšenou ochranu výtahových komponent</p><p>v případě zamýšleného provozu ve vlhkém prostředí, apod.</p><p>Pro lepší ilustraci uvádíme příklad, kdy do prostředí, ve kterém se předpokládá přeprava</p><p>těžkých nákladů, veřejný zadavatel „asi stěží“ poptá v zadávacím řízení malý osobní výtah,</p><p>i když i tento by bylo možné dodat a nainstalovat v takovém prostředí v souladu s obecně</p><p>závaznými právními předpisy a technickými normami.“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 1: „Kromě Vyhlášky 100/1995 v platném znění (vydavatel</p><p>Ministerstvo dopravy) nevíme o předpisu nebo technické normě, která specifikuje požadavky</p><p>na »dopravní stavby«. Vždy především pracujeme s evropskou legislativou převzatou</p><p>do právního rámce České republiky. Jde o NV 122/2016 (Lifts Directive 014/33/EU). Tento</p><p>předpis nařizuje základní požadavky na výtahy v obecné rovině. Pozn. Jako příklad specifického</p><p>předpisu pro »dopravní stavby« v obecném kontextu však můžeme uvést na3př. předpis SŽ S10</p><p>vydaný správou železnic ČR, který přesně specifikuje požadavky na výtahy a eskalátory</p><p>pro dráhy.“</p><p>183. Dotaz č. 2 Úřad při jeho formulaci vycházel z tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí</p><p>o námitkách: „dopravní stavba je specifická nejen v prostředí, ale také v konstrukci samotné.</p><p>Zadavatel tak musí připomenout první specifikum, a to je vlhkost prostředí, ve kterém jsou</p><p>výtahy instalované (…) specifikum vlhkosti prostředí, která panuje právě v metru, tj. vlhkosti</p><p>působící na konstrukci výtahu, která je naprosto odlišná oproti vlhkosti působící na pozemní</p><p>stavbu. Vlhkost prostředí je tak jedním - a nikoli jediným (§) – specifikem dopravní stavby.“:</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>a) „Uveďte, zda lze považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu (na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné</p><p>typy staveb), je vlhkost prostředí, ve kterém je výtah instalován, resp. že tato vlhkost je</p><p>odlišná oproti vlhkosti působící na jiné typy staveb. Svou odpověď zdůvodněte.“</p><p>b) „V případě kladné odpovědi na předchozí otázku sdělte, jak se vlhkost prostředí reálně</p><p>odráží v požadavcích či postupech, které musí dodavatel při realizaci dodávky výtahů</p><p>na dopravní stavbu (na rozdíl od dodávky výtahů na jiné typy staveb) dodržet.“</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 2:</p><p>a) „Pod pojmem dopravní stavba si lze představit široké množství různých staveb, které jsou</p><p>i odlišné, co se týče vlhkosti prostředí. Na venkovní výtah působí určitě větší vlhkost</p><p>prostředí, než např. na výtah umístěný uvnitř budovy. Nelze tak tvrdit, že je specifikem</p><p>pouze dopravní stavby jiná vlhkost prostředí, než jaká je na jiné stavbě. Vlhkost prostředí</p><p>vychází z umístění výtahu v rámci stavby a nezáleží, zda se jedná o dopravní stavbu nebo</p><p>jiný druh stavby.“</p><p>b) „Neaplikováno.“</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 2:</p><p>a) „V České Republice není toto v detailu specifikováno, používá se Evropský standart</p><p>pro mírné klima, na rozdíl od jižní Evropy, nebo Asie, kde je požadováno Tropické klima.“</p><p>b) „Dle výše uvedené odpovědi, se toto obecně do detailu neřeší.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 2 a): „Z Vašeho stanoviska není zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy</p><p>staveb, je vlhkost prostředí, ve kterém je výtah instalován. Jinými slovy, zda obecně platí, že</p><p>vlhkost prostředí u dodávek výtahu na dopravní stavbu je odlišná (specifická) oproti vlhkosti</p><p>působící na dodávku výtahu pro jiný typ stavby. Úřad k tomu poznamenává, že dotaz je</p><p>záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního</p><p>investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu a bez ohledu na konkrétní území,</p><p>na němž je dopravní stavba umístěna. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše</p><p>uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 2 a):</p><p>„Obecně lze říci, že specifikem, které je vždy nutno zohledňovat při dodávce zařízení</p><p>na dopravní stavbu, je mimo jiné také vlhkost prostředí.“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 2:</p><p>a) „Ano, vlhkost prostředí je významným faktorem pro konstrukční návrh zařízení. Např.</p><p>pro investora SŽ je požadováno technické řešení standardu S10 pro 100% relativní vlhkosti</p><p>obdobné i u investora DPP, kde je v Projekčních standardech vyžadována konstrukce</p><p>zařízení pro 95% vlhkosti prostředí. Toto je velmi rozdílné oproti instalacím v běžných</p><p>komerčních budovách (administrativní i bytové).“</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>b) „Tento požadavek má významný vliv na konstrukci zdvihacího zařízení a použité materiály.</p><p>Je používaná ve větší míře nerezová ocel, žárové zinkování u ocelových dílů. Jsou použity</p><p>jiné dveře výtahů i elektronika (přivolávací tlačítka, atd.)“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi Schindler CZ, a.s. na dotaz č. 2 a): „Z Vašeho vyjádření není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je vlhkost prostředí, ve kterém je výtah</p><p>instalován. Jinými slovy, zda obecně platí, že vlhkost prostředí u dodávek výtahu na dopravní</p><p>stavbu je odlišná (specifická) oproti vlhkosti působící na dodávku výtahu pro jiný typ stavby.</p><p>Úřad k tomu poznamenává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně,</p><p>tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu.</p><p>Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 2 a): „Z naší odpovědi se domníváme, že je</p><p>zřejmé, že naše odpověď je vztažena k dopravním stavbám v obecné rovině a dále pak</p><p>konkrétně k dopravním stavbám na železnici a metru či autobusových uzlech. Z našich</p><p>zkušeností z realizovaných instalací tam vnímáme především z faktoru místa instalace a jeho</p><p>podmínek. Tento typ staveb není temperován, jako např. běžné administrativní budovy.“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 2:</p><p>a) „Prostorové umístění dopravních staveb a v nich umístěných výtahů je beze sporu</p><p>významným specifikem. Máme za to, že u každé stavby, bez ohledu na skutečnost, zda se</p><p>jedná či nikoli o stavbu dopravní, je vždy nutné zohledňovat konkrétní podmínky prostředí,</p><p>ve kterém je, resp. bude výtah umístěn. Dále se musí zohlednit charakter stavby, např. zda</p><p>se jedná např. o stavbu otevřenou (např. parkovací dům), zavřenou, umístěnou v podzemí,</p><p>v prašném prostoru, vystup z výtahu do venkovního prostředí, apod.</p><p>Na část otázky, zda vlhkost u dopravních staveb je odlišná oproti vlhkosti působící na jiné</p><p>typy staveb nejsme schopni kvalifikovaně odpovědět. V obecné rovině však máme za to, že</p><p>případná vlhkost bude závislá na samotném umístění stavby v daném prostředí, bez ohledu</p><p>na to, zda se jedná o stavbu dopravní či jinou. V případě, že bude výtah umístěn ve výtahové</p><p>šachtě, kde lze předpokládat zvýšenou vlhkost (např. výtahová šachta umístěna pod úrovní</p><p>terénu, v otevřené parkovací budově, apod.), je potřeba zejména hlavní komponenty</p><p>včetně elektroinstalace dodatečně ochránit. Za tyto skutečnosti by měl odpovídat</p><p>projektant, příp. jiná zadavatelem smluvně zavázaná osoba.“</p><p>b) „V případě učinění závěru o montáži výtahu ve vlhkém prostředí je nutné splnit požadavky</p><p>na zvýšené krytí IPx hlavních komponent výtahu (pohon, dveře, ovládače atd.) včetně</p><p>elektroinstalace. Stupeň krytí (IPX) udává odolnost elektrospotřebiče proti vniknutí cizího</p><p>tělesa či vniknutí kapalin. Vyjadřuje se v tzv. IP kódu (z anglického ingress protection)</p><p>definovaném českou technickou normou ČSN EN 60529 Stupeň ochrany krytem.</p><p>Konkrétně požadavek na zvýšené krytí vychází z požadavku na prostředí, ve kterém je</p><p>samotný výtah umístěný. Tyto požadavky se mohou u různých komponent výtahu lišit</p><p>s ohledem na přesné umístění ve výtahové šachtě. Stupeň krytí určuje projektant, příp. jiná</p><p>zadavatelem smluvně zavázaná osoba. Přesná specifikace stupně ochrany je detailně</p><p>popsána již zmiňovanou normou ČSN EN 60529 (…)</p><p>Pakliže zadávací dokumentace projektu jasně specifikuje požadavky na daný stupeň krytí,</p><p>je potřeba u elektrokomponent včetně elektroinstalace doložit příslušný certifikát</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>od dodavatele/výrobce, že zmiňovaná komponenta požadavek na krytí splňuje.</p><p>U originálních komponentů, kde není možno toto deklarovat výrobcem, je možno rozšířit</p><p>krytí např. vložením do certifikovaného IPX boxu.</p><p>Jako příklad lze uvést použití standardní skříně rozváděče a ten, jako celek následně umístit</p><p>do další, již certifikované skříně. Tímto způsobem je možno splnit požadavek na krytí celého</p><p>rozváděče.“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 2:</p><p>a) „Specifikace »vlhkosti« prostředí platí obecně a je obvykle předmětem projednání mezi</p><p>zadavatelem a dodavatelem. Standardně se výtahy konstruují a dodávají do základního</p><p>prostředí (AA5) a teplot (+5 až +40 st C). Odlišné prostředí je nutné specifikovat např.</p><p>Protokolem o prostředí, který zajistí zadavatel.“</p><p>b) „viz bod 2.a)“</p><p>184. Dotaz č. 3 Úřad při jeho formulaci vycházel z tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí</p><p>o námitkách, „dopravní stavba je specifická nejen v prostředí, ale také v konstrukci samotné.</p><p>(…) Specifikem je rovněž konstrukční provedení, kde oproti výtahů v mnohapatrových</p><p>budovách je zde méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat hranici 11 m,</p><p>přičemž musí být aplikováno opatření bezpečné evakuace cestujících, čímž se takové</p><p>konstrukční řešení stává specifikem a odlišností proti běžným stavbám (…) enormní vzdálenost</p><p>mezi stanicemi vyžaduje odlišný přístup pro řešení evakuace cestujících v případě poruchy</p><p>výtahů.“:</p><p>a) „Uveďte, zda lze považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem typickým pro realizaci</p><p>dodávky výtahu pro dopravní stavbu (oproti dodávce výtahu pro jiné typy staveb) je</p><p>konstrukční provedení výtahu, kde oproti výtahům v mnohapatrových budovách je méně</p><p>stanic a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m. Svou odpověď zdůvodněte.“</p><p>b) „V případě kladné odpovědi na předchozí otázku sdělte, jak se konstrukční provedení</p><p>výtahu na dopravní stavbě, kde je méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic může</p><p>přesahovat 11 m, reálně odráží v požadavcích či postupech, které musí dodavatel realizující</p><p>dodávku výtahu na dopravní stavbu (na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb)</p><p>dodržet.“</p><p>c) „V této souvislosti sdělte, zda lze považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem</p><p>typickým pro realizaci dodávky výtahu pro dopravní stavbu (oproti dodávkám výtahu</p><p>pro jiné typy staveb), je konstrukční řešení, v rámci něhož musí být (zejména s ohledem</p><p>na menší počet stanic a na fakt, že vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m)</p><p>aplikována specifická opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících. Svou odpověď</p><p>zdůvodněte a pokud taková specifická opatření ve vztahu k dopravní stavbě existují,</p><p>popište je.“</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 3:</p><p>a) „Stejně jako v předchozí odpovědi si lze pod pojmem dopravní stavba představit široké</p><p>množství různých staveb, které jsou i odlišné v požadavcích na konstrukční provedení</p><p>výtahu. Jsou mnohapatrové stavby s řadou stanic, kde vzdálenost stanic nepřesahuje 11 m</p><p>a zároveň jsou i mnohapatrové stavby s malým počtem stanic, kde vzdálenost stanic</p><p>přesahuje 11 m. Konstrukční provedení výtahu tak záleží především na výšce budovy,</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>vytíženosti výtahů a požadavku na dopravní obslužnost jednotlivých pater budovy. Určitě</p><p>se nejedná o specifikum výtahů na dopravní stavbě.“</p><p>b) „Neaplikováno.“</p><p>c) „Není obecně pravdivé tvrzení, že specifikem typickým pro realizaci dodávky výtahu</p><p>pro dopravní stavbu je konstrukční řešení, v rámci, něhož musí být aplikována</p><p>specifická opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících. Opatření k bezpečné</p><p>evakuaci cestujících musí být aplikována u každého výtahu, ať už je umístěn na dopravní</p><p>stavbě nebo jakékoliv jiné stavbě. Opatření se pak liší podle výšky, druhu, velikosti</p><p>a umístění výtahu.“</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 3:</p><p>a) „Bezp. předpis pro konstrukci výtahů ČSN EN 81-20 ed. 2 jasně stanoví, že pokud je mezi 2</p><p>stanicemi více než 11 metrů, musí být splněna jedna z podmínek:</p><p>• Mezilehlé nouzové dveře, nebo</p><p>• Nouzové dveře u sousedních klecí ve specifickém provedení</p><p>Toto platí jak pro dopravní stavby, tak pro jakékoli jiné stavby“</p><p>b) „Viz. předešlá odpověď.“</p><p>c) „Specifická opatření pro možnost mít větší vzdálenost mezi 2 stanicemi než 11m je popsaná</p><p>v odpovědi výše v bodě 3. Detailní provedení tohoto opatření předepisuje také výše</p><p>uvedená norma ČSN EN 81-20 ed.2 v bodě: 5.4.6.2“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 3 a): „Z Vašeho stanoviska není zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy</p><p>staveb, je konstrukční řešení, kde oproti výtahům v mnohapatrových budovách je méně stanic</p><p>a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m. Jinými slovy, zda obecně platí, že</p><p>konstrukční řešení výtahů pro dopravní stavbu je odlišné (specifické) oproti konstrukčnímu</p><p>řešení výtahů pro jiné typy staveb v tom, že u výtahů v dopravních stavbách je oproti výtahům</p><p>v mnohapatrových stavbách jiného typu méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic může</p><p>přesahovat 11 m. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 3 a):</p><p>„Konstrukční řešení tohoto specifika výtahů pro dopravní stavby oproti jiným stavbám není.</p><p>Vždy musí být dodrženy požadavky norem ČSN EN 81-20/50 - Bezpečnostní předpisy</p><p>pro konstrukci a montáž výtahů – Výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 20: Výtahy</p><p>pro dopravu osob a osob a nákladů.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 3 c): „Z Vašeho stanoviska není zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy</p><p>staveb, je konstrukční řešení, v rámci něhož musí být (zejména s ohledem na menší počet stanic</p><p>a na fakt, že vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m) aplikována specifická</p><p>opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících. Jinými slovy, zda obecně platí, že</p><p>konstrukční řešení výtahů na dopravních stavbách je odlišné (specifické) oproti konstrukčnímu</p><p>řešení výtahu pro jiné typy staveb v tom, že u výtahů na dopravních stavbách musí být</p><p>(zejména s ohledem na menší počet stanic a na fakt, že vzdálenost nejbližších stanic může</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>přesahovat 11 m) aplikována specifická opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících,</p><p>zatímco u výtahů v jiném typu staveb nikoliv. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše</p><p>uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 3 c):</p><p>„Konstrukční řešení tohoto specifika výtahů pro dopravní stavby oproti jiným stavbám není.</p><p>Vždy musí být dodrženy požadavky norem ČSN EN 81-20/50 - Bezpečnostní předpisy</p><p>pro konstrukci a montáž výtahů – Výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 20: Výtahy</p><p>pro dopravu osob a osob a nákladů.“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 3:</p><p>a) „Toto specifikum vyplývá z normy ČSN EN 81-20. Obecná norma platná pro všechny typy</p><p>výtahů. V případě, kdy není možné dodržet vzdálenosti stanic do 11 m je nutné řešit</p><p>dodatečnou analýzu rizik a z toho vyplývající technické řešení.“</p><p>b) „Technická opatření mohou být různá podle požadavků investora na nouzové vyproštění</p><p>osob.“</p><p>c) „Ano, výše uvedeno. Např. způsob evakuace do vedlejšího výtahu v případě společné</p><p>šachty.“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 3:</p><p>a) „Definice pojmu »dopravní stavba« může být problematická (viz naše odpověď k bodu č. 1).</p><p>S ohledem na značnou rozmanitost dopravních staveb nelze odpověď paušalizovat a vždy</p><p>je nutné přihlédnout ke specifikám jednotlivých staveb.</p><p>Konstrukční provedení výtahu v dopravní stavbě může, ale nemusí být, diametrálně odlišné</p><p>od jiných typů staveb. V praxi skutečně mohou nastat případy, kdy vzdálenost mezi prahy</p><p>po sobě jdoucích šachetních dveří v jednotlivých stavbách (nejen dopravních) může</p><p>přesahovat i 11 metrů (např. v Praze Žižkovský televizní vysílač, Petřínská rozhledna,</p><p>apod.).“</p><p>b) „Vzdálenost větší než 11 metrů mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří musí být co</p><p>do konstrukce výtahu zpracováno pro všechny typy staveb. Tuto problematiku řeší</p><p>zmiňovaná norma ČSN EN 81-20. Způsoby řešení jsou touto nornou detailně popsány v čl.</p><p>5.2.3, jehož příslušnou část uvádíme:</p><p>5.2.3 Vstupní a nouzové dveře. Nouzové poklopy. Revizní dveře.</p><p>5.2.3.1 V případě, že je vzdálenost po sobě jdoucích prahů šachetních dveří větší než 11 m,</p><p>musí se splnit jedna z následujících podmínek:</p><p>a) umístí se mezi ně nouzové dveře nebo</p><p>b) sousední kabiny výtahů se vybaví nouzovými dveřmi na prostupování podle 5.4.6.2.</p><p>5.2.3.2 Vstupní a nouzové dveře, vstupní poklopy a revizní dveře musí mít následující</p><p>rozměry: a) vstupní dveře do strojovny a do šachty musí mít minimální výšku 2,0 m</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>a minimální šířku 0,60 m. Standardním řešením je tedy vložení dodatečných nouzových</p><p>dveří mezi jednotlivá nástupiště pro případnou bezpečnou evakuaci osob z kabiny“</p><p>b) „Vzdálenost větší než 11 metrů mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří musí být co</p><p>do konstrukce výtahu zpracováno pro všechny typy staveb. Tuto problematiku řeší</p><p>zmiňovaná norma EN81-20. Způsoby řešení jsou touto nornou detailně popsány.</p><p>U výtahových šachet, které jsou např. umístěny pod úrovní terénu a vzdálenost mezi prahy</p><p>dveří je větší, než 11 m a kde není možno doplnit dodatečné nouzové dveře, musí být</p><p>projektem popsáno alternativní řešení evakuace osob uvíznutých v kabině výtahu.“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 3:</p><p>a) „V případě mezipatrové vzdálenosti přesahující 11 m spočívá řešení ve vypracování Analýzy</p><p>Rizik, tj. ve vyhodnocení rizik a stanovení vhodných nápravných opatření.“</p><p>b) „Ano, navrhované řešení doporučujeme řešit ve spolupráci s oznámeným subjektem</p><p>pro výtahy resp. s koordinační komisí oznámených subjektů.“</p><p>c) „Ano, jedno z témat zmíněné Analýzy Rizik se musí věnovat bezpečnému vyproštění</p><p>cestujících a servisních pracovníků.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi KONE, a.s. na dotaz č. 3 a): „Z Vašeho stanoviska není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je konstrukční řešení, kde oproti výtahům</p><p>v mnohapatrových budovách je méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat</p><p>11 m. Jinými slovy, zda obecně platí, že konstrukční řešení výtahů pro dopravní stavbu je</p><p>odlišné (specifické) oproti konstrukčnímu řešení výtahů pro jiné typy staveb v tom, že u výtahů</p><p>v dopravních stavbách je oproti výtahům v mnohapatrových stavbách jiného typu méně stanic</p><p>a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m. Úřad k tomu poznamenává, že dotaz je</p><p>záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního</p><p>investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď</p><p>v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 3 a): „Obecnou snahou je, aby návrh výtahového</p><p>řešení (včetně např. vzdálenosti mezi stanicemi přesahující 11m) byl vždy standardně vyřešen</p><p>v souladu požadavky normy ČSN EN 81-20:2020 ed.2 (harmonizovaná norma k NV 122/2016</p><p>Sb.). K problematice mezipatrové vzdálenosti přesahující 11m se v této normě uvádí:</p><p>5.2.3.1 Když je vzdálenost mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří větší než 11 m, musí</p><p>být splněna jedna z následujících podmínek, musí být k dispozici:</p><p>a) mezilehlé nouzové dveře, nebo</p><p>b) nouzové dveře u sousedních klecí v provedení podle v 5.4.6.2.</p><p>POZNÁMKA »Po sobě jdoucími« se rozumí dvě sousední podlaží se šachetními dveřmi,</p><p>bez ohledu uspořádání otvírání. Teprve když není možné splnit požadavek daný čl. 5.2.3.1 ČSN</p><p>EN 81-20:2020 ed.2, potom je nutné vypracovat Analýzu rizika. V tomto konkrétním případě</p><p>by na řešení jiného, stejně bezpečného řešení musel spolupracovat HZS s projektantem stavby,</p><p>dodavatelem výtahů a již v 1. odpovědi zmíněný oznámený subjekt pro výtahy, resp.</p><p>koordinační komise oznámených osob.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi KONE, a.s. na dotaz č. 3 c): „Z Vašeho stanoviska není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je konstrukční řešení, v rámci něhož musí být</p><p>(zejména s ohledem na menší počet stanic a na fakt, že vzdálenost nejbližších stanic může</p><p>přesahovat 11 m) aplikována specifická opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících.</p><p>Jinými slovy, zda obecně platí, že konstrukční řešení výtahů na dopravních stavbách je odlišné</p><p>(specifické) oproti konstrukčnímu řešení výtahu pro jiné typy staveb v tom, že u výtahů</p><p>na dopravních stavbách musí být (zejména s ohledem na menší počet stanic a na fakt, že</p><p>vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m) aplikována specifická opatření k zajištění</p><p>bezpečné evakuace cestujících, zatímco u výtahů v jiném typu staveb nikoliv. Úřad k tomu</p><p>poznamenává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy bez</p><p>ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu. Upřesněte,</p><p>prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 3 c): „Vzhledem k požadavkům platné legislativy</p><p>citované v 3. a) nevidíme rozdíl v přístupu při hledání bezpečného návrhu řešení pro běžnou</p><p>stavbu nebo pro dopravní stavbu, a to ani v otázce nadlimitní vzdálenosti 11m mezi stanicemi.</p><p>Jinými slovy je nutné vždy hledat maximálně vhodná bezpečná řešení, a to bez ohledu na to</p><p>o jaký typ stavby se jedná. Prioritní snahou je vždy splnit požadavky směrnice a normy, teprve</p><p>když to není možné – nastupuje Analýza Rizik a to bez ohledu na typ stavby.“</p><p>185. Dotaz č. 4 Úřad při jeho formulaci vycházel z tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí</p><p>o námitkách, „dopravní stavba je specifická nejen v prostředí, ale také v konstrukci samotné.</p><p>(…) Dalším specifikem je pak velmi vysoká frekvence zatížení výtahů (…) Je tak běžné, že počet</p><p>startů výtahů se mnohdy pohybuje 1000 jízd za jeden den. Pro vysoký počet jízd tak nelze hledat</p><p>podobnost konstrukce těžkého provedení komponentů například s výtahem v bytovém</p><p>domě.“:</p><p>a) „Uveďte, zda lze považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem typickým pro výtahy</p><p>umístěné na dopravních stavbách je vysoká frekvence zatížení výtahu (mnohdy</p><p>1000 jízd/den), a že výtahy umístěné v jiných typech staveb takové frekvence zatížení</p><p>nedosahují. Svou odpověď zdůvodněte.“</p><p>b) „V případě kladné odpovědi na předchozí otázku sdělte, jak se vysoká frekvence zatížení</p><p>výtahu (mnohdy 1000 jízd/den) na dopravní stavbě reálně odráží v požadavcích, které je</p><p>nutno při realizaci dodávky výtahů na dopravní stavbu (na rozdíl od dodávky výtahů</p><p>pro jiné typy staveb) dodržet.“</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 4:</p><p>a) „Stejně jako v předchozí odpovědi si lze pod pojmem dopravní stavba představit široké</p><p>množství různých staveb, které jsou i odlišné v požadavcích na frekvenci zatížení výtahu.</p><p>Frekvence zatížení výtahu závisí na počtu výtahů v budově, počtu osob na jednotlivých</p><p>patrech a počtu pater. V bytových domech určitě bude mít výtah nižší frekvenci zatížení,</p><p>než např. ve vysokých administrativních budovách nebo nákupních centrech. Frekvence</p><p>zatížení výtahu tak vychází z požadavku na dopravní obslužnost jednotlivých pater stavby</p><p>a není podstatné, zda se jedná zrovna o dopravní stavbu nebo úplně jinou stavbu.“</p><p>b) „Neaplikováno.“</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 4:</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>a) „Obecně lze říci, že je to pravda, ale opět toto určuje požadovaný projekční standart. Zde</p><p>je přesně stanoven minimální počet startů motoru a cyklů pro dveře.“</p><p>b) „V případě požadavků na vysokou frekvenci provozu = těžké provedení, kde se používají</p><p>masivnější díly, samozřejmě z vyšší cenové kategorie.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 4 a): „Z Vašeho stanoviska není zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy</p><p>stavby, je vysoká frekvence zatížení výtahu. Jinými slovy, zda obecně platí, že vyšší frekvence</p><p>zatížení je typická pouze u výtahů na dopravních stavbách a u výtahů v jiných typech staveb</p><p>nikoliv. Úřad k tomu dodává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně,</p><p>tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu</p><p>(projekční standard). Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 4 a):</p><p>„Obecně platí, že vždy je nutno zohlednit při dodávce zařízení pro dopravní stavbu vysokou</p><p>frekvenci zatížení. Mělo by se vždy jednat o tzv. těžké provedení, které je zcela odlišné</p><p>od běžných »komerčních« zařízení dodávaných na trh.“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 4:</p><p>a) „Dopravní stavby obecně mají vyšší frekvenci a také především nepravidelnou zátěž</p><p>způsobenou provozem, příjezdem a odjezdem dopravních prostředků. Vzhledem k umístění</p><p>a prostorovým možnostem dopravních staveb bývá prostor pro menší množství výtahů,</p><p>které pak musí pracovat s vysokou frekvencí. Např. u administrativních budov bývá</p><p>navrhováno větší množství výtahů, tak aby pokryly případné špičky provozu neb si to</p><p>investor v rámci budovy může zohlednit již při projekci. U dopravních staveb SŽ a DPP</p><p>nebývá tento stavební prostor k dispozici.“</p><p>b) „Již popsáno výše v textu. Je požadována vysoká spolehlivost a jsou používány odlišné</p><p>materiály, komponenty a technická řešení.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi Schindler CZ, a.s. na dotaz č. 4 a): „Z Vašeho vyjádření není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy stavby, je vysoká frekvence zatížení výtahu. Jinými</p><p>slovy, zda obecně platí, že vyšší frekvence zatížení je typická pouze u výtahů na dopravních</p><p>stavbách a u výtahu v jiných typech staveb nikoliv. Úřad k tomu dodává, že dotaz je záměrně</p><p>vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby</p><p>a jím požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše</p><p>uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 4 a): „Z našich zkušeností a referencí toto</p><p>specifikum obecně pro dopravní stavby takto vnímáme. U dopravních staveb neprobíhá přísun</p><p>cestujících pasažérů kontinuálně. Ostatní typy staveb nejsou napojeny na dopravní</p><p>infrastrukturu, která podstatně ovlivňuje způsob využití výtahové technologie. Některé</p><p>dopravní stavby jsou ovlivněny i dobou, vysokou mírou frekvence provozu, jako např. metro,</p><p>vlaková nebo autobusová doprava, jak jsme již zmínili. Na dopravních stavbách nejsou</p><p>instalované početné skupiny výtahů, ve většině případech se jedná o simplex, nebo duplex</p><p>a tedy jejich odolnost musí být těmto podmínkám přizpůsobena tak, aby nedošlo k ohrožení</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>kritické infrastruktury měst a obcí. Z jakosti a spolehlivosti strojů tak vyplývá vyšší nárok</p><p>na spolehlivost zařízení. Každý výrobce si tedy následně vlastí politikou nastavuje svůj přístup</p><p>k realizacím dodávek výtahů. Tato politika může být promítnuta do produktových řad –</p><p>potřebami zákazníků a znalostí jednotlivých segmentů.“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 4:</p><p>a) „Pro výtahy umístěné v dopravních stavbách je typická vysoká frekvence zatížení. Z našeho</p><p>pohledu se ovšem nedá konstatovat, že by dopravní stavby byly jedinými stavbami</p><p>s vysokou frekvencí zatížení. Obdobný závěr lze učinit i u jiných typů budov – např.</p><p>administrativní budovy, nákupní centra, nemocnice, letiště, apod.- v těchto typech budov</p><p>může být frekvence zatížení výtahu dokonce i výrazně vyšší než v případě výtahu ve stanici</p><p>metra, kde je většina přepravy osob do prostoru stanice řešena eskalátory.“</p><p>b) „Za vysokou frekvenci zatížení výtahu lze skutečně považovat denní počet jízd v rozpětí mezi</p><p>700 až 1000. Teoreticky je možné se bavit až o 180 - 250 startech za hodinu. Předpoklad</p><p>vysokého zatížení výtahu by</p><p>se</p><p>poté</p><p>měl</p><p>projevit v požadovaných</p><p>vlastnostech výtahu. Toto je záležitostí projektanta, příp. jiných zadavatelem pověřených</p><p>osob.“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 4:</p><p>a) „Obecně lze předpokládat vysoké vytížení i u Jiných typů staveb (shopping centra, vytížené</p><p>administrativní budovy atd..). Proto musí být otázka vytíženosti výtahů předmětem</p><p>zadávací specifikace, který zajistí zadavatel – v podobné logice jako je popsáno v bodě 2.a.“</p><p>b) „V návaznosti na zadání, lze uvažovat o výběru vhodného řešení pro požadované vytížení.“</p><p>186. Dotaz č. 5 Úřad při jeho formulaci vycházel z tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí</p><p>o námitkách, „dopravní stavba je specifická nejen v prostředí, ale také v konstrukci samotné.</p><p>(…) Pro dopravní zdvih výtahů v rozmezí od 20 do 30 m, je požadována dopravní rychlost 2 m/s.</p><p>Taková dopravní rychlost v bytových domech či obchodech využívána není.“: „Uveďte, zda lze</p><p>považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem typickým pro výtahy s dopravním zdvihem</p><p>v rozmezí od 20 do 30 m umístěné na dopravních stavbách je dopravní rychlost 2 m/s, a že</p><p>u výtahů s dopravním zdvihem v rozmezí od 20 do 30 m umístěných v jiných typech staveb</p><p>taková dopravní rychlost využívána není. Svou odpověď zdůvodněte.“</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 5: „Opět není jasné, jaké konkrétní stavby patří</p><p>do dopravních staveb. Obecně platí, že čím větší dopravní zdvih výtah má, tím vyšší dopravní</p><p>rychlost dosahuje. Nejvyšší rychlosti tak výtahy dosahují na mnohapatrových budovách</p><p>a nejnižší v „přízemních“ budovách. Realizovali jsme řadu zakázek, kde byl výtah o dopravní</p><p>výšce od 20 do 30 m a dopravní rychlosti výtahů byly různé.“¨</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 5: „Rychlost výtahu</p><p>je vždy specifikována individuálně. Nelze říci, že rychlé výtahy jsou požadovány pouze u staveb</p><p>dopravních, protože např. kancelářské objekty mohou mít požadavek na vyšší rychlost než 2</p><p>m/s i s menším počtem pater a nižším zdvihem. Obecně lze říci, že čas strávený v kabině výtahu</p><p>by neměl být delší než 55 vteřin.“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 5: „Přepravní rychlost u dopravních staveb je definována</p><p>vnitřním technickým předpisem investora. A jeví se naprosto adekvátní a přiměřená.“</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi Schindler CZ, a.s. na dotaz č. 5: „Z Vašeho vyjádření není</p><p>zřejmé, zda specifikem typickým pro výtah s dopravním zdvihem v rozmezí od 20 do 30 m</p><p>umístěným na dopravní stavbě je dopravní rychlost 2 m/s na rozdíl od shodné dodávky výtahu</p><p>na jiném typu stavby, u nichž taková dopravní rychlost využívána není. Jinými slovy, zda obecně</p><p>platí, že dopravní rychlost 2 m/s je typická pouze u výtahů s dopravním zdvihem v rozmezí</p><p>od 20 do 30 m na dopravních stavbách a u výtahů s týmž zdvihem v jiných typech staveb</p><p>nikoliv. Úřad k tomu dodává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně,</p><p>tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu.</p><p>Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 5: „Rychlost výtahu definuje projekt každé</p><p>stavby. Vychází z potřeby a znalosti odbavení množství pasažérů, kritičnosti infrastrukturálního</p><p>uzle. V žádném případě toto kritérium nedefinuje výrobce či dodavatel výtahové technologie.</p><p>Náš pohled, vyjádření, je čistě ze zkušenosti s realizacemi dodávek. U administrativních budov</p><p>je takováto rychlost využívána u vyšších zdvihů, u bytových staveb velmi ojediněle. U staveb</p><p>dopravních z našeho pohledu odpovídá potřebě a znalosti přepravních analýz.“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 5: „Máme za to, že standardní rychlost výtahu (obecně) je 1 m/s.</p><p>Při předpokladu vyššího zatížení se pro zdvih do 30 m zpravidla udává rychlost výtahu 1,60 m/s.</p><p>Tato rychlost je dostatečná s ohledem na přepravní kapacitu samotného výtahu. Vyšší rychlost</p><p>samozřejmě může být určena zadavatelem, z obecně závazných právních předpisů ani</p><p>technických norem však přímo nevyplývá. Nejrychlejší výtahy v rámci nejvyšších výškových</p><p>budov v České republice dosahují rychlosti mezi 4 m/s až 6 m/s; u těchto případů se však již</p><p>nejedná o standard.</p><p>Bez ohledu na výše uvedené máme dále za to, že rychlost nemusí být hlavním hlediskem, který</p><p>má dopad do přepravní kapacity. Tím je počet výtahů ve skupině, velikost a typ dveří, typ řízení,</p><p>velikost kabiny (nosnost). Jmenovitá rychlost je druhořadý parametr.</p><p>V dotazu ÚOHS uváděná rychlost pravděpodobně vychází z tzv. přepravní analýzy, kterou</p><p>navrhují pro projektanty staveb oslovené výtahové společnosti (pokud na to mají příslušný</p><p>software). V případě, že odhad počtu osob, které se mají přepravit, není dodán, nelze takovou</p><p>analýzu připravit a tento odhad musí dodat sám projektant.</p><p>Přepravní analýza tak vypočítává, jak velké množství lidí přepraví výtah v určitém čase a jak</p><p>dlouhá čekací doba je na nástupišti. Jak jsme již uvedli výše, rychlost výtahu není jediným</p><p>parametrem, kterým lze dosáhnout efektivnější přepravní analýzy. Ta může být efektivněji</p><p>ovlivněna typem automatický dveří, rychlostí dveřního pohonu (myšleno tak, že centrální dveře</p><p>se otevírají mnohem rychleji, než jednostranné teleskopické dveře). Přepravní analýza tak</p><p>může dopadnout lépe pro výtah s rychlostí 1,6 m/s centrálními dveřmi, než u výtahu s rychlostí</p><p>2 m/s a dveřmi teleskopickými. Software výtahových společností pak pracuje s doporučenými</p><p>hodnotami oslovené výtahářské společnosti, tak se do ní dávají např. i doporučené hodnoty</p><p>CIBSE – níže. (…)“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 5: „Při stanovení rychlosti nevidíme rozdíl mezi dopravní</p><p>stavbou a jinou stavbou. Při návrzích vycházíme z výpočtů přepravních kapacit (vstupní data</p><p>o počtu přepravovaných osob poskytuje zadavatel). Návrh a zdůvodnění rychlost vychází</p><p>ze zmíněného výpočtu přepravní kapacity.“</p><p>187. Dotaz č. 6 Úřad při jeho formulaci vycházel z tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí</p><p>o námitkách, „dopravní stavba je specifická nejen v prostředí, ale také v konstrukci samotné.</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>(…) u dopravních staveb více než u jakéhokoli jiného druhu staveb je běžné, že cestující cestují</p><p>s příručními zavazadly (kufry), a dále že jsou tyto budovy vystaveny hrubější formě užívání, než</p><p>je tomu u bytových domů (…), u sportovních a kulturních zařízení (…) Na uvedené specifikum</p><p>tak musí být připravena konstrukce dveří kabiny výtahu. (…) popsané riziko vandalismu</p><p>a bezohlednosti při využívání výtahu je mnohem vyšší u výtahů při dopravních stavbách. (…)</p><p>Se shora uvedenou odolností materiálu výtahu proti vandalismu se pak pojí i odolnost</p><p>materiálu proti mechanickému poškození zavazadly cestujících. Dveře i kabina (obložení)</p><p>výtahu tak musí být co nejvíce odolná proti nárazům zavazadel, (…).“:</p><p>a) „Uveďte, zda lze považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem typickým pro výtahy</p><p>umístěné na dopravních stavbách (na rozdíl od výtahů umístěných v jiných typech staveb)</p><p>je specifická konstrukce dveří výtahu, jejíž potřeba plyne z toho, že výtahy na dopravních</p><p>stavbách jsou vystaveny hrubější formě užívání výtahu cestujícími (např. zatarasení dveří</p><p>násilím, roztahování dveří na poslední chvíli, vandalismus, bezohlednost při užívání výtahu</p><p>apod.). Svou odpověď zdůvodněte.“</p><p>b) „Uveďte, zda lze považovat za obecně pravdivé tvrzení, že specifikem typickým pro výtahy</p><p>umístěné na dopravních stavbách je vyšší odolnost materiálu (tj. dveří, kabiny a jejího</p><p>obložení, ovládacích prvků) proti mechanickému poškození než u výtahů umístěných</p><p>v jiných typech staveb. Svou odpověď zdůvodněte.“</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 6:</p><p>a) „Stejně jako v předchozí odpovědi si lze pod pojmem dopravní stavba</p><p>představit široké množství různých staveb, které jsou i odlišné v požadavcích na odolnost</p><p>proti hrubější formě užívání výtahu. Výtahy odolnější proti vandalismu musí být v místech</p><p>s předpokladem hrubého zacházení – nákupní centra, stanice metra, parkovací domy</p><p>a výtahy méně odolné proti vandalismu např. v bytových domech.“</p><p>b) „Vyšší</p><p>odolnost</p><p>materiálu</p><p>proti</p><p>mechanickému</p><p>poškození</p><p>je</p><p>konkrétním umístěním výtahu a nejedná se o specifikum dopravních staveb.“</p><p>dána</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 6:</p><p>a) Viz. Odpověď výše v bodě 4. Obecně lze říci, že pro dopravní stavby je požadován</p><p>technologický standard dle ČSN EN 81-71 – výtahy odolné vandalům.“</p><p>b) „Viz. Odpověď výše v bodě 4. Obecně lze říci, že pro dopravní stavby je požadován</p><p>technologický standard dle ČSN EN 81-71 – výtahy odolné vandalům.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 6 a): „Z Vašeho vyjádření není zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy</p><p>staveb, je specifická konstrukce dveří výtahu, jejíž potřeba plyne z toho, že výtahy</p><p>na dopravních stavbách jsou vystaveny hrubější formě užívání výtahu cestujícími (např.</p><p>zatarasení dveří násilím, roztahování dveří na poslední chvíli, vandalismus, bezohlednost</p><p>při užívání výtahu apod.). Jinými slovy, zda obecně platí, že konstrukce dveří výtahu u dodávek</p><p>výtahu pro dopravní stavbu je odlišná (specifická) oproti konstrukci dveří výtahu u dodávky</p><p>výtahu pro jiný typ stavby. Úřad k tomu dodává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem</p><p>dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím</p><p>požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>uvedeným. Ve Vaší odpovědi odkazujete na ČSN EN 81-71 a uvádíte, že pro dopravní stavby je</p><p>požadován technologický standard dle této normy – výtahy odolné vandalům. S ohledem</p><p>na nejednoznačnost Vaší odpovědi prosím sdělte, zda „výtahy odolné vandalům“ (tedy splňující</p><p>Vámi uvedený technologický standard), jsou instalovány výhradně na dopravních stavbách,</p><p>nebo jsou (resp. mohou být) instalovány i na jiných typech staveb.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 6 a):</p><p>„Obecně platí, že vždy je nutno zohlednit při dodávce zařízení pro dopravní stavbu vysokou</p><p>frekvenci zatížení výtahových dveří. Jedná se tedy vždy o specifickou konstrukci, která není</p><p>běžně dodávána mimo dopravní stavby.</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod</p><p>na dotaz č. 6 b): „Z Vašeho vyjádření není zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno</p><p>zohledňovat u dodávky výtahu na dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy</p><p>staveb, je vyšší odolnost materiálu (tj. dveří, kabiny a jejího obložení, ovládacích prvků)</p><p>proti mechanickému poškození. Jinými slovy, zda obecně platí, že pro výtahy na dopravních</p><p>stavbách je oproti výtahům na jiném typu staveb typická (specifická) vyšší odolnost materiálu</p><p>proti mechanickému poškození. Úřad k tomu dodává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem</p><p>dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím</p><p>požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše</p><p>uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 6 b):</p><p>„Obecně platí, že pro dopravní stavby jsou dodávány ty nejodolnější komponenty a materiály,</p><p>které je možné nabídnout. Jedná se tedy vždy o specifickou konstrukci (dveří, kabiny), která</p><p>není běžně dodávána mimo dopravní stavby.“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 6:</p><p>a) „Ano. Např. výtahy dodávané naší společností pro SŽ zde využíváme jiného</p><p>výrobce/dodavatele šachetních dveří a antivandal/heavy duty provedení. A ano</p><p>vandalismus a hrubé užívání výtahů na dopravních stavbách je bohužel velmi častý a běžný</p><p>jev.“</p><p>b) „Ano, již zmíněno výše v textu (šachetní dveře, tlačítka, tuhost konstrukce, materiály</p><p>kabiny)“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi Schindler CZ, a.s. na dotaz č. 6 a): „Z Vašeho vyjádření není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je specifická konstrukce dveří výtahu, jejíž</p><p>potřeba plyne z toho, že výtahy na dopravních stavbách jsou vystaveny hrubější formě užívání</p><p>výtahu cestujícími (např. zatarasení dveří násilím, roztahování dveří na poslední chvíli,</p><p>vandalismus, bezohlednost při užívání výtahu apod.). Jinými slovy, zda obecně platí, že</p><p>konstrukce dveří výtahu u dodávek výtahu pro dopravní stavbu je odlišná (specifická) oproti</p><p>konstrukci dveří výtahu u dodávky výtahu pro jiný typ stavby. Úřad k tomu dodává, že dotaz je</p><p>záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního</p><p>investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď</p><p>v souladu s výše uvedeným.“</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>Doplňující odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 6 a): „Ano, tak jak bylo v původním vyjádření</p><p>uvedeno. V obecné rovině pro dopravní stavby toto platí. Uvedený příklad pak blíže přibližuje</p><p>podstatu specifikace.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi Schindler CZ, a.s. na dotaz č. 6 b): „Z Vašeho vyjádření není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu na dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je vyšší odolnost materiálu (tj. dveří, kabiny</p><p>a jejího obložení, ovládacích prvků) proti mechanickému poškození. Jinými slovy, zda obecně</p><p>platí, že vyšší odolnost materiálu proti mechanickému poškození je typická (specifická)</p><p>pro dodávky výtahu na dopravní stavbu oproti dodávkám výtahu na jiný typ stavby. Úřad</p><p>k tomu dodává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy</p><p>bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu.</p><p>Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 6 b): „I zde ano. Jak již bylo opět z naší strany</p><p>uvedeno. Toto specifikum je platné obecně pro dopravní stavby. Výtahy zde nejsou pod přímým</p><p>dozorem a jsou vždy vystaveny velké zátěži. Jsou tak velmi často devastovány neúmyslně</p><p>i dokonce úmyslně pasažéry.“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 6:</p><p>a) „Máme za to, že technické požadavky na konstrukce dveří se od jednotlivých typů staveb</p><p>neliší. Provedení antivandal apod. je samozřejmě možné, nevyplývá však z obecně</p><p>závazných právních předpisů ani technických norem.</p><p>Nelze jednoznačně potvrdit, že všechny výtahy na dopravních stavbách jsou vystaveny</p><p>nešetrnému až devastujícímu zacházení. Podobné tvrzení by mohlo být uvedeno např.</p><p>u nákladních výtahů, kde může dojít při nakládce / vykládce ke kolizi materiálu či</p><p>přepravního zařízení s výtahovými dveřmi.</p><p>Ovšem platí to, že i v tomto případě může zákazník tuto skutečnost předpokládat a riziku</p><p>poničení dveří eliminovat. V takovém případě lze použít dveře s antivandalní úpravou tzn.</p><p>robustní železný práh dveří, zesílené kotvení dveří do konstrukce stavby, odolnější materiál</p><p>křídel dveří atd.“</p><p>b) „Problematice vandalismu se věnuje norma ČSN EN 81-71+AC: Výtahy odolné vandalům.</p><p>V obecné rovině lze z naší zkušenosti skutečně potvrdit, že v dopravních stavbách a jiných</p><p>široké veřejnosti přístupných místech se skutečně dodávají výtahy s vyšší odolností</p><p>materiálu, neboť je zde předpoklad vyššího počtu jízd výtahu stejně jako vyšší riziko jeho</p><p>poškození vnějšími okolnostmi / úmyslným jednáním.</p><p>Výtahy uvedené dle normy EN81-20 mají ve svém základu minimální stupeň ochrany</p><p>značený jako kategorie 0. Při projektování výtahu je na zvážení zákazníka (provozovatele</p><p>výtahu), zde předpokládá vznik rizika nutnosti dodatečné ochrany proti poškození zařízení</p><p>nebo ohrožení uživatelů výtahu.</p><p>Přímo problematice ohledně vandalismu se věnuje norma EN 81-71: Výtahy odolné</p><p>vandalům. Tato norma poskytuje návod projektantovi budovy, zákazníkovi atd. a uvádí</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>požadavky na provedení hlavních komponent výtahu (dveře, kabina, ovládače atd.), tak</p><p>aby se předešlo riziku vandalismu.“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 6:</p><p>a) „Provedení proti hrubému zacházení řeší norma EN81-71, která stanovuje požadavky</p><p>na antivandal provedení. Úroveň (kategorii) antivandal provedení je předmětem</p><p>projednání mezi zadavatelem a dodavatelem. Obecně kategorii (existují 2 kategorie</p><p>antivandal provedení) stanovuje zadavatel.“</p><p>b) „viz bod 6.a)“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi KONE, a.s. na dotaz č. 6 a): „Z Vašeho stanoviska není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu pro dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je specifická konstrukce dveří výtahu, jejíž</p><p>potřeba plyne z toho, že výtahy na dopravních stavbách jsou vystaveny hrubější formě užívání</p><p>výtahu cestujícími (např. zatarasení dveří násilím, roztahování dveří na poslední chvíli,</p><p>vandalismus, bezohlednost při užívání výtahu apod.). Jinými slovy, zda obecně platí, že</p><p>konstrukce dveří výtahů na dopravních stavbách je odlišná (specifická) oproti konstrukci dveří</p><p>výtahů v jiném typu stavby. Úřad k tomu dodává, že dotaz je záměrně vztažen ke všem</p><p>dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím</p><p>požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše</p><p>uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 6 a): „V principu nevidíme žádný rozdíl v přístupu</p><p>mezi běžnou stavbou a dopravní stavbou. Není nám známý žádný automatický mechanismus</p><p>zajišťující speciální provedení návrhu řešení výtahů v dopravních stavbách. Dodavatel výtahu</p><p>může mít o specifických požadavcích ze své praxe a dosavadní zkušenosti určité povědomí</p><p>a může je předpokládat, ale konkrétní návrh a provedení je vždy na individuálním projednání</p><p>mezi zadavatelem a dodavatelem ke každému projektu zvlášť.</p><p>Zde je třeba vždy vycházet z požadavků normy ČSN EN81-20:2020 ed.2 čl. 0.4.2, které je třeba</p><p>projednat a dosáhnout dohody, zohledňující:</p><p>a) předpokládané používání výtahu</p><p>b) typ a hmotnost manipulačních zařízení určených k používání při nakládání a vykládání klece</p><p>u výtahů pro dopravu osob a nákladů</p><p>c) podmínky prostředí jako je teplota, vlhkost, vystavení slunci nebo větru, sněhu, korozivní</p><p>atmosféře</p><p>d) stavební problémy (například stavební předpisy)</p><p>e) jiné vlivy místa instalace</p><p>f) vyzařování tepla z komponent/zařízení výtahu, které by mohlo vyžadovat větrání šachty</p><p>a/nebo prostor pro strojní zařízení/umístění zařízení</p><p>g) informace týkající se vlivu hluku a vibrací způsobovaných zařízením.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi KONE, a.s. na dotaz č. 6 b): „Z Vašeho stanoviska není</p><p>zřejmé, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu na dopravní stavbu</p><p>na rozdíl od dodávky výtahu pro jiné typy staveb, je vyšší odolnost materiálu (tj. dveří, kabiny</p><p>a jejího obložení, ovládacích prvků) proti mechanickému poškození. Jinými slovy, zda obecně</p><p>platí, že pro výtahy na dopravních stavbách je oproti výtahům na jiném typu staveb typická</p><p>(specifická) vyšší odolnost materiálu proti mechanickému poškození. Úřad k tomu dodává, že</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>dotaz je záměrně vztažen ke všem dopravním stavbám obecně, tedy bez ohledu na konkrétního</p><p>investora stavby a jím požadované technické řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď</p><p>v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 6 b): „Na základě výsledku projednání výše</p><p>uvedeného a na základě doplňujících informací o dodatečných požadavcích ze strany</p><p>zadavatele, navrhne dodavatel výtahu vhodné řešení, které může v případě dopravních staveb</p><p>vycházet z požadavků dříve citované normy ČSN EN81 71 pro provedení výtahů pro hrubější</p><p>formu používání výtahů (tzv. antivandal).“</p><p>188. Dotaz č. 7: „Uveďte, zda jsou Vám kromě skutečností popsaných v jednotlivých výše uvedených</p><p>dotazech známa i nějaká další specifika (zejména technické či technologické požadavky či</p><p>postupy), která se uplatní u dodávek výtahů pro dopravní stavby a neuplatní se u dodávek</p><p>výtahů pro jiné typy staveb. Pokud Vám taková specifika známa jsou, popište je.“</p><p>Odpověď GEOSAN GROUP a.s. k dotazu č. 7: „Nejsou nám známa žádná specifika výtahů</p><p>na dopravních stavbách. Zvláště s ohledem na nejednoznačné určení staveb náležejících</p><p>do skupiny dopravních staveb.“</p><p>Odpověď TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k dotazu č. 7: „Obecně jako</p><p>dodavatel, který působí na celosvětovém trhu zdvihací a dopravní techniky můžeme</p><p>konstatovat, že u nás v ČR jsou požadavky na technologické provedení výtahů a pohyblivých</p><p>schodů pro dopravní stavby (objekty na dráze + metro Praha) na vyšší úrovni, než v sousedních</p><p>zemích a je zde kladen maximální důraz na kvalitu a výdrž těchto zařízení do budoucna. Lze</p><p>také říci, že podobné technické specifikace se nikde v jiném typu staveb nevyužívají.</p><p>V komerčním sektoru je největší důraz investorů kladen především na cenu a možná občas</p><p>design.“</p><p>Odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 7: „U investora DPP je mnoho specifik již popsáno</p><p>a zmíněno v textu naší odpovědi. Velmi specifickým požadavkem je například přestup mezi</p><p>kabinami pro evakuaci osob.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi Schindler CZ, a.s. na dotaz č. 7: „Úřad ke svému dotazu</p><p>uvedenému v žádosti dodává, že tento se týká případných dalších specifik, která se obecně</p><p>uplatní u dodávek výtahu pro dopravní stavby obecně a neuplatní se u dodávek výtahu pro jiné</p><p>typy staveb, a to bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické</p><p>řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď Schindler CZ, a.s. k dotazu č. 7: „Každý zadavatel při poptání výtahové</p><p>technologie postupuje dle vlastních specifik. Což platí obecně pro všechny zadavatele. Jak jsme</p><p>již uvedli na začátku, základní soubor parametrů upravuje norma, neb se zde jedná o zařízení,</p><p>která podléhají bez ohledu na typ stavby poměrně striktní a velmi obsáhlé legislativě. Za tu je</p><p>z podstaty věci trestně odpovědný provozovatel, a tudíž je v jeho maximálním zájmu chránit</p><p>zdraví pasažérů a samozřejmě v dikci řádných hospodářů i svůj majetek. Prvním kritériem je,</p><p>zda se jedná o malého koncového uživatele, generálního dodavatele či přímo investora.</p><p>Druhým kritériem je i samotná znalost zadavatele poptávkové technologie. U dopravních</p><p>staveb je provedení výtahů definováno vždy podrobnou specifikací a zátěží, jednotlivých částí</p><p>a specifika jsou velmi podrobná. U malých soukromých staveb je toto obecně definováno</p><p>mírněji, a to většinou designem a rozměrem stavby jako takové. Zde naše zkušenost</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>samozřejmě vychází i z toho, že v takovýchto stavbách se v případě výpadku či poničení</p><p>technologie nejedná o kritický či dokonce hrožení většího počtu osob.“</p><p>Odpověď OTIS a.s. k dotazu č. 7: „Za poměrně častá specifika u dopravních staveb je možné</p><p>považovat</p><p>- požadavek zadavatele / investora dopravních staveb na vyšší rozsah a míru pojištění</p><p>dodavatelů, než je obvyklé u jiných staveb;</p><p>- požadavek zadavatele / investora dopravních staveb na garance nástupu na opravu</p><p>poruchy výtahového zařízení s ohledem na vytíženost staveb;</p><p>- často nereálné požadavky na rozměry a design dodávaných výtahů, které jsou schopny</p><p>vyloučit některé z uchazečů; často nereálné požadavky zadavatele / investora na splnění</p><p>podmínek profesní způsobilosti, tj. někteří z dodavatelů nejsou schopni předložit</p><p>požadované reference obdobných zakázek, ač jsou dlouhodobými podnikateli v oboru.</p><p>Závěrem naší odpovědi sdělujeme, že požadavky zadavatele na provedení výtahů (i eskalátorů)</p><p>jsou detailně specifikovány v interním dokumentu Dopravního podniku hlavního města Prahy</p><p>– v tzv. Projekčním standardu pro výtahy a Projekčním standardu pro eskalátory. Naše</p><p>společnost nemá k dispozici aktuální verzi tohoto standardu přístup a nemůže proto objektivně</p><p>posoudit, zda Projekční standard jde výrazně nad rámec požadavků definovaných normami</p><p>uvedených v naší odpovědi. Z naší zkušenosti z minulých let, kdy jsme ucházeli o pozici</p><p>subdodavatele pro generálního dodavatele výstavby konkrétních stanic metra, můžeme</p><p>konstatovat, že Projekční standard byl velmi specifický a detailní (např. přesná specifikace typu</p><p>a barvy podlahy, způsob a provedení osvětlení kabiny, přesné rozměry ochranných lišt) a tento</p><p>jsme nebyli schopni v mnoha aspektech splnit naším standardním produktem, který naše</p><p>společnost používá pro obdobné stavby v zahraničí. Pouze pro doplnění uvádíme, že společnost</p><p>OTIS a.s. je celosvětově největším výrobcem a poskytovatelem servisu výtahů a eskalátorů,</p><p>přičemž celosvětově servisujeme více než 2 miliony jednotek.“</p><p>Odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 7: „Další specifika nelze vyloučit a primárně by o nich měl</p><p>informovat zadavatel. Jako přiklad opět lze uvést zmíněný předpis SŽ S10.“</p><p>Doplňující dotaz Úřadu k odpovědi KONE, a.s. na dotaz č. 7: „Úřad ke svému dotazu</p><p>uvedenému v žádosti dodává, že tento se týká případných dalších specifik, která se obecně</p><p>uplatní u dodávek výtahu pro dopravní stavby obecně a neuplatní se u dodávek výtahu pro jiné</p><p>typy staveb, a to bez ohledu na konkrétního investora stavby a jím požadované technické</p><p>řešení výtahu. Upřesněte, prosím, svoji odpověď v souladu s výše uvedeným.“</p><p>Doplňující odpověď KONE, a.s. k dotazu č. 7: „Specifikovaný dokument SŽ S10 zcela</p><p>nepochybně požaduje řešení, které se s velkou pravděpodobností jinde, než na dopravních</p><p>stavbách v praxi neuplatní. Znovu však připomínáme, že dokument SŽ S10 není dokument</p><p>vypracovaný jako legislativní dokument platný v ČR, ale jako specifické nadstandardní</p><p>požadavky ze strany zadavatele.“</p><p>189. Po ukončení průzkumu trhu Úřad vyzval usnesením ze dne 21. 3. 2023 účastníky správního</p><p>řízení k vyjádření se k odborným stanoviskům, která v průzkumu trhu obdržel (blíže viz body</p><p>46. až 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>190. Zadavatel ve vyjádření k průzkumu trhu mj. uvedl, že „řada oslovených respondentů není</p><p>odborníky v oboru výtahů na dopravní stavby a jejich specifik“, a že „odborné zaměření</p><p>výrobce OTIS je dle informací zadavatele jiné (…) produkce výrobce OTIS se zaměřuje na jiné</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>typy staveb (…) nepohybuje se v segmentu možných dodavatelů (…) respondent OTIS nemá</p><p>dostatek zkušeností s heavy-duty výtahy“ (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu</p><p>Úřad uvádí, že v rámci v průzkumu trhu oslovil jednak stavební společnosti a jednak také</p><p>společnosti pohybující se ve výtahovém průmyslu České republiky (srov. informace z veřejně</p><p>dostupného zdroje na www.uvp-cr.cz), neboť měl za to, že právě dodavatelé v těchto oborech</p><p>by měli mít zkušenosti s dodávkami výtahů a měli by tedy být schopni dotazy Úřadu</p><p>zodpovědět. Pokud jde o námitky týkající se jiného odborného zaměření společnosti OTIS a.s.,</p><p>Úřad konstatuje, že z šetření, která Úřad prováděl v dalším průběhu správního řízení, plyne,</p><p>že tato společnost realizovala jednu z dodávek výtahů do pražského metra, které zadavatel</p><p>označuje jako potenciální referenční zakázky splňující namítanou technickou kvalifikaci. To by</p><p>dle Úřadu svědčilo spíše o tom, že OTIS a.s. relevantní zkušenosti má. Úřad nicméně současně</p><p>dodává, že i kdyby některá z oslovených společností neměla zkušenosti přímo s dodávkou</p><p>výtahů na dopravní stavby, může disponovat odbornými znalostmi nabytými při realizaci</p><p>dodávek výtahů na jiný typ staveb, na základě čehož je schopna se k dotazům Úřadu</p><p>relevantně vyjádřit, tj. např. sdělit, že zadavatelem uváděná technická specifika se vyskytují</p><p>i u dodávek výtahů na jiný typ staveb.</p><p>191. Úřad v této souvislosti též sděluje, že v rámci průzkumu trhu záměrně neoslovil společnosti,</p><p>které v šetřeném zadávacím řízení podaly nabídku či působí např. v pozici poddodavatele,</p><p>jelikož je toho názoru, že by jejich případné stanovisko k věci mohlo být nějak ovlivněno jejich</p><p>zájmy v šetřeném zadávacím řízení a nebylo by jim tak stejně možno přiznat váhu při volném</p><p>hodnocení důkazů. S ohledem na uvedené Úřad nepřihlédl ani ke stanovisku, které mu dne</p><p>11. 4. 2023 zaslal z vlastní iniciativy (tj. bez předchozího vyžádání Úřadem) jeden z účastníků</p><p>zadávacího řízení, ve kterém se tento účastník vyjádřil k dílčím otázkám řešeným v průzkumu</p><p>trhu (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti dodává, že v bodu</p><p>65. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu reagoval na námitku</p><p>zadavatele týkající se neoslovení subjektů majících vztah k zadávacímu řízení v rámci</p><p>průzkumu trhu, k čemuž uvedl, že „nemá za to, že by se jednalo o opomenutý důkaz (…) a to</p><p>především proto, že Úřad neoslovil veškeré v úvahu přicházející společnosti, které by mohly mít</p><p>k dodávkám výtahů na dopravní stavbě co říci, což po něm nelze ani požadovat. (…) neplatí, že</p><p>chybí jen ty odborná stanoviska, které mají vztah k zadávacímu řízení. (…) Úřad ale neměl</p><p>(a ani nemohl mít) ambici oslovit všechny relevantní subjekty, ale oslovil pouze jejich vzorek.</p><p>Uzavírám proto, že doktrína týkající se opomenutého důkazu z důvodu hodnocení jeho</p><p>věrohodnosti ještě před jeho provedením, se v tomto případě neuplatní, protože se v případě</p><p>oslovených společností nejedná o uzavřený okruh, který by byl po oslovení v zadávacím řízení</p><p>dotčených společností kompletní.“ Úřad tak má za to, že z výsledků provedeného průzkumu</p><p>trhu lze vycházet i při opětovném posuzování věci.</p><p>192. Zadavatel se dále pozastavuje nad tím, že Úřad v rámci průzkumu trhu zaslal žádost o doplnění</p><p>odborného stanoviska společnostem, které dle něj odpověděly způsobem potvrzujícím jeho</p><p>procesní obhajobu (tj. společnostem TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod;</p><p>Schindler CZ, a.s. a KONE, a.s..). Úřad k tomu uvádí, že jediným důvodem, proč uvedené</p><p>společnosti vyzval k doplnění jejich stanoviska, bylo to, že z jejich původního stanoviska,</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>na rozdíl od stanovisek ostatních oslovených dodavatelů, nebyla Úřadu zřejmá odpověď</p><p>na Úřadem položené dotazy a původní stanoviska proto nešla využít ke zjištění stavu věci.</p><p>193. Zadavatel ve vyjádření k průzkumu trhu dále namítá, že v žádosti o doplnění stanoviska</p><p>formuloval dotazy návodným způsobem, který cíleně míří proti procesnímu stanovisku</p><p>zadavatele. Zadavatel konkrétně zmiňuje doplňující dotaz k odpovědi č. 3 a), v němž se Úřad</p><p>dodavatelů ptá, zda specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu</p><p>pro dopravní stavbu na rozdíl od dodávky výtahu na jiný typ staveb, je konstrukční řešení</p><p>výtahů plynoucí z menšího množství stanic a větší vzdálenosti mezi stanicemi. Dle zadavatele</p><p>na takto položený dotaz nelze odpovědět jinak než „ne vždy“, v čemž zadavatel spatřuje</p><p>navádění dodavatelů k připuštění, že dané specifikum nemusí u dopravních staveb nastat</p><p>vždy, čímž Úřad dle zadavatele směřuje ke zpochybnění procesní obrany zadavatele</p><p>„za každou cenu“. K tomu Úřad uvádí, že předmětný dotaz formuloval s použitím slova „vždy“</p><p>jednoduše pouze proto, aby zjistil, zda se předmětné specifikum vyskytuje u dopravních</p><p>staveb vždy, nebo ne, což Úřad považoval za relevantní pro možnost následného posouzení</p><p>věci a v čem se se zadavatelem pravděpodobně neshoduje. Úřad má za to, že v žádném</p><p>případě však tímto postupem nemohlo dojít k nedodržení zásad správního řízení či zkrácení</p><p>procesních práv zadavatele jako účastníka řízení.</p><p>194. Zadavatel též uvádí, že formulaci otázek shledává nesprávnou a otázky má za návodné</p><p>zejména proto, že nerespektují základní charakter institutu referencí, ve kterém se hledá</p><p>předchozí velmi podobná zkušenost dodavatele, nikoliv však totožná s předmětem veřejné</p><p>zakázky (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle zadavatele Úřad svou formulací</p><p>dotazů „podsouval“ osloveným dodavatelům, že např. problém zvýšené vlhkosti se řeší</p><p>na jedné každé dopravní stavbě, tedy že je potřeba jej zohledňovat vždy, podle zadavatele</p><p>však měl zkoumat spíše výši pravděpodobnosti, s jakou se daný aspekt u dodávky výtahů</p><p>na dopravní stavbě vyskytuje. Úřad k tomu sděluje, že jím položené dotazy vycházely z v té</p><p>době známých tvrzení zadavatele v zadávacím řízení i správním řízení, kterými zdůvodňoval</p><p>nastavení namítané technické kvalifikace a obhajoval tím její legitimitu ve vazbě na své reálné</p><p>potřeby. Účelem šetření bylo zjistit, zda specifika dodávek výtahů na dopravní stavbu, kterými</p><p>zadavatel argumentuje, se u těchto dodávek skutečně vyskytují. Pro řádné posouzení věci bylo</p><p>přitom dle Úřadu nutné formulovat dotazy tak, jak je formuloval, tedy tak, aby jejich</p><p>prostřednictvím zjistil i to, zda se konkrétní specifikum u dopravních staveb vyskytuje vždy,</p><p>zatímco u jiného typu staveb nikoliv. Úřad vycházel z úvahy, že pokud se určité zadavatelem</p><p>tvrzené specifikum vyskytuje pouze u některých dopravních staveb a současně se může</p><p>vyskytovat i u jiného typu staveb, může to indikovat nezákonnost předmětného požadavku,</p><p>neboť pokud existují dopravní stavby, na nichž se dané specifikum nevyskytuje, a současně</p><p>existují jiné typy staveb, kde se naopak vyskytuje, pak by to znamenalo, že namítaná technická</p><p>kvalifikace reálně nepovede k naplnění svého účelu, neboť umožní účast v zadávacím řízení</p><p>i dodavatelům, kteří reálně zkušenost, kterou zadavatel prostřednictvím namítané technické</p><p>kvalifikace potřebuje ověřit nemají (přestože mají zkušenost s dodávkou výtahů na dopravní</p><p>stavbu) a současně znemožní účast dodavatelům, kteří potřebnou zkušenost mají, ale nikoliv</p><p>na dopravní stavbě. Úřad k tomu pro úplnost dodává, že pokud zadavatel v průběhu</p><p>zadávacího řízení vůči dodavatelům (vysvětlení zadávací dokumentace, rozhodnutí</p><p>o námitkách) a správního řízení vůči Úřadu a dalším účastníkům řízení (vyjádření k návrhu)</p><p>dlouhodobě a uceleně prezentuje nějaké konkrétní důvody a potřeby, které jej údajně vedly</p><p>ke stanovení namítané technické kvalifikace, je z pohledu Úřadu jako orgánu dozoru</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>nad zadáváním veřejných zakázek zcela adekvátní a přiměřené, že tato argumentace</p><p>zadavatele je podrobena kritickému náhledu a ověřování pravdivosti, a není automaticky</p><p>Úřadem přejímána. Takový postup by byl naopak nezákonný a v rozporu se zásadou materiální</p><p>pravdy. Stejně tak Úřad má za to, že působí velmi nedůvěryhodně takový postup zadavatele,</p><p>který od původní argumentace, která jej měla údajně vést k nastavení namítané technické</p><p>kvalifikace ustupuje či ji relativizuje poté, co se seznámí s tím, že jeho názor není zcela</p><p>odbornou veřejností sdílen.</p><p>195. Úřad dodává, že na argumentaci zadavatele týkající se údajné nesprávné formulace otázek</p><p>položených Úřadem v rámci průzkumu trhu a jejich údajné sugestivnosti reagoval také</p><p>předseda Úřadu v bodech 68. a 70. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, kde uvedl, že</p><p>se s názorem zadavatele o sugestivnosti otázek položených Úřadem neztotožňuje a potvrdil</p><p>tak zákonný postup Úřadu při zajišťování a shromažďování podkladů pro rozhodnutí. I</p><p>s ohledem na tento závěr druhostupňového rozhodnutí má Úřad za to, že platí již výše</p><p>uvedené, a to že i při opětovném posouzení věci je možno vycházet z již provedeného</p><p>průzkumu.</p><p>196. V dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí již Úřad přistoupí k vyhodnocení informací</p><p>získaných průzkumem trhu k jednotlivým technickým specifikům dodávek výtahů na dopravní</p><p>stavbu, jimiž zadavatel zdůvodňuje svůj požadavek, aby referenční dodávka výtahu byla</p><p>uskutečněna na dopravní stavbě.</p><p>197. Dle odůvodnění zadavatele je specifikem dodávek výtahů na dopravní stavbu vlhkost</p><p>prostředí, ve kterém jsou výtahy instalovány, která je odlišná od vlhkosti působící na výtahy</p><p>v jiném typu staveb. Úřad na tomto místě předně shrnuje skutečnosti zjištěné z průzkumu</p><p>trhu. GEOSAN GROUP a.s. ve svém stanovisku uvedla, že nelze tvrdit, že vlhkost prostředí je</p><p>specifikem pouze dodávek výtahů na dopravní stavbu, když vlhkost prostředí vychází</p><p>z umístění výtahu v rámci stavby a nezáleží, zda se jedná o dopravní stavbu nebo jiný typ</p><p>stavby. Společnost OTIS a.s. uvedla, že u každé stavby bez ohledu na to, zda se jedná o stavbu</p><p>dopravní či nikoliv, je nutné vždy zohledňovat konkrétní podmínky prostředí, ve kterém bude</p><p>výtah umístěn, a charakter samotné stavby. Dále uvedla, že v obecné rovině má za to, že</p><p>případná vlhkost je závislá na samotném umístění stavby v daném prostředí, bez ohledu na to,</p><p>zda se jedná o stavbu dopravní či jinou. Dle společnosti KONE, a.s. potřeba specifikace vlhkosti</p><p>prostředí platí obecně a je třeba ji řešit ve spolupráci se zadavatelem a dodavatelem.</p><p>Ve stanovisku TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod nebyla odpověď na otázku,</p><p>zda specifikem dodávek výtahů na dopravní stavbu je vlhkost prostředí, zodpovězena, proto</p><p>vznesl Úřad otázku opakovaně, přičemž v objasnění TK Elevator Eastern Europe GmbH,</p><p>odštěpný závod bylo uvedeno, že specifikem, které je vždy nutno zohledňovat při dodávce</p><p>výtahů na dopravní stavbu je mj. vlhkost prostředí. Ze stanoviska Schindler CZ, a.s. vyplynulo,</p><p>že vlhkost prostředí je významným faktorem pro konstrukční návrh zařízení a použité</p><p>materiály. Jelikož Úřad neměl postaveno najisto, zda společnost Schindler CZ, a.s. vztahuje</p><p>svou odpověď k dopravním stavbám, nebo ji myslí obecně, vyzval ji k objasnění odpovědi.</p><p>V objasnění Schindler CZ, a.s. pak bylo uvedeno, že stanovisko se týkalo dopravních staveb</p><p>obecně. Společnost Schindler CZ, a.s. dále doplnila, že dopravní stavby nejsou temperovány</p><p>jako např. běžné administrativní budovy.</p><p>198. Dle Úřadu tedy ze 3 stanovisek (GEOSAN GROUP a.s., KONE, a.s. a OTIS a.s.) vyplývá, že vlhkost</p><p>prostředí je parametrem, který je nutno zohledňovat u výtahu v každé stavbě, bez ohledu</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>na to, zda jde o stavbu dopravní, či jinou, a že závisí zejména na umístění výtahu v rámci stavby</p><p>(venkovní/vnitřní výtah) a i na konstrukci samotné stavby (otevřená/uzavřená). Z těchto</p><p>stanovisek tedy dle Úřadu nelze dovodit to, co tvrdil zadavatel, tj. že vlhkost působící na výtah</p><p>v dopravní stavbě je obecně odlišná od vlhkosti působící na výtah v jiném typu stavby.</p><p>Z 1 stanoviska (Schindler CZ, a.s.) vyplývá, že vlhkost prostředí je specifikem dodávky výtahů</p><p>na dopravní stavbu a 1 stanovisko je nejasné, když z něj nelze vyvodit jednoznačný závěr, zda</p><p>vlhkost prostředí je či není specifikem dodávky výtahů na dopravní stavbu oproti dodávce</p><p>výtahů na jiný typ stavby (TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod), neboť</p><p>TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod v doplnění stanoviska pouze uvedla, že</p><p>„(o)becně lze říci, že specifikem, které je vždy nutno zohledňovat při dodávce zařízení</p><p>na dopravní stavbu, je mimo jiné také vlhkost prostředí“, tedy sice sdělila, že u dodávek výtahů</p><p>na dopravní stavbu je potřeba vlhkost zohledňovat, ale už se nijak nevyjádřila k tomu, jak je to</p><p>s vlhkostí v jiném typu staveb.</p><p>199. Úřad konstatuje, že průzkum trhu nepotvrdil, že by vlhkost prostředí byla zohledňována pouze</p><p>u výtahů na dopravních stavbách a na jiných stavbách nikoliv, resp. že by obecně platilo, že</p><p>vlhkost prostředí na dopravních stavbách je odlišná od vlhkosti na jiném typu staveb.</p><p>200. Úřad se tedy neztotožňuje s názorem zadavatele, že obdržená stanoviska v tomto ohledu</p><p>potvrdila důvodnost požadavku na dodávky výtahů na dopravní stavbu. Úřad též nesouhlasí</p><p>s tím, že stanovisko a objasnění TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod podporuje</p><p>argumentaci zadavatele; jak již Úřad popsal výše, společnost pouze uvedla, že „specifikem,</p><p>které je vždy nutno zohledňovat při dodávce zařízení na dopravní stavbu, je mimo jiné také</p><p>vlhkost prostředí“, avšak nikterak se již nevyjádřila k dodávkám výtahů na jiný typ stavby,</p><p>tzn. z jejího vyjádření nelze dovozovat, že u jiného typu stavby se toto specifikum zohledňovat</p><p>nemusí. OTIS a.s. pak ve svém stanovisku vyzdvihla požadavek na zvýšené krytí IPx hlavních</p><p>komponent výtahu u dodávek výtahů instalovaných do „vlhkého prostředí“, tedy nikoliv pouze</p><p>u dodávek výtahů na dopravní stavbu, když společnost jasně deklarovala, že „vlhkost bude</p><p>závislá na samotném umístění stavby v daném prostředí, bez ohledu na to, zda se jedná</p><p>o stavbu dopravní či jinou“ (blíže viz bod 183. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>201. Dalším specifikem, kterým zadavatel zdůvodňoval svůj požadavek na realizaci referenčních</p><p>dodávek výtahů výlučně na dopravní stavbě, je specifické konstrukční provedení výtahu, kde</p><p>oproti výtahům v mnohapatrových budovách je méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic</p><p>může přesahovat 11 m, současně jsou aplikována specifická opatření k zajištění bezpečné</p><p>evakuace cestujících. Úřad k této otázce zjistil v rámci průzkumu následující.</p><p>202. GEOSAN GROUP a. s. ve své odpovědi uvedla, že dopravní stavby mohou být různé, a že existují</p><p>mnohapatrové stavby s řadou stanic, kde vzdálenost stanic nepřesahuje 11 m a zároveň</p><p>i budovy s malým počtem stanic, kde vzdálenost stanic 11 m přesahuje. Dle GEOSAN GROUP</p><p>a. s. konstrukční řešení výtahu závisí zejména na výšce budovy, vytíženosti výtahů a požadavku</p><p>na dopravní obslužnost jednotlivých pater budovy, a nejedná se o specifikum výtahů</p><p>na dopravní stavbě. Dle GEOSAN GROUP a. s. současně není pravdou, že specifikem typickým</p><p>pro dodávku výtahů na dopravní stavbu je konstrukční řešení, v rámci něhož musí být</p><p>aplikována specifická opatření k zajištění bezpečné evakuace osob, neboť tato opatření musí</p><p>být aplikována u každého výtahu, ať je umístěn na dopravní stavbě nebo na jakékoliv jiné</p><p>stavbě. OTIS a.s. ve svém stanovisku také poukázala na značnou rozmanitost dopravních</p><p>staveb a uvedla, že konstrukční provedení výtahu na dopravní stavbě může, ale nemusí být,</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>diametrálně odlišné od jiných typů staveb. Ke konstrukci výtahu, který má vzdálenost větší než</p><p>11 m mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří, se společnost OTIS a.s. odkázala na ČSN</p><p>EN 81-20, která tuto problematiku řeší a stanovuje způsoby řešení. Společnost KONE, a.s. se</p><p>ve svém stanovisku k otázkám položeným Úřadem v žádosti o odborné stanovisko konkrétně</p><p>nevyjádřila, proto ji Úřad vyzval k doplnění odpovědí. V objasnění KONE, a.s. pak společnost</p><p>odkázala na ČSN EN 81-20, s níž musí být návrh výtahového řešení v souladu. Společnost</p><p>KONE, a.s. dále uvedla, že nevidí rozdíl v přístupu při hledání bezpečného návrhu řešení</p><p>pro běžnou stavbu nebo dopravní stavbu. Společnost TK Elevator Eastern Europe GmbH,</p><p>odštěpný závod se ve svém stanovisku také odkázala na ČSN EN 81-20. V objasnění TK Elevator</p><p>Eastern Europe GmbH, odštěpný závod pak bylo uvedeno, že není rozdíl v konstrukčním řešení</p><p>výtahů, které mají vzdálenost větší než 11 m mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří,</p><p>na dopravních a jiných stavbách. Ve stanovisku Schindler CZ, a.s. je taktéž odkázáno na ČSN</p><p>EN 81-20, která je obecně platnou normou pro všechny typy výtahů. Jako příklad specifického</p><p>opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících společnost Schindler CZ, a.s. uvedla způsob</p><p>evakuace do vedlejšího výtahu v případě společné šachty.</p><p>203. Úřad konstatuje, že ve většině stanovisek (vyjma stanoviska GEOSAN GROUP a.s.) společnosti</p><p>odkázaly na ČSN EN 81-20, která stanovuje podmínky, které musí být splněny, když vzdálenost</p><p>mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří je větší než 11 m. Současně všechny tyto</p><p>společnosti uvedly, že není za daných podmínek rozdílu mezi dopravní stavbou a jiným typem</p><p>stavby, resp. norma je platná pro všechny typy výtahů. Společnost GEOSAN GROUP a.s.</p><p>výslovně uvedla, že konstrukční řešení popsaná v dotazech Úřadu nejsou specifikem typickým</p><p>pro dodávky výtahů na dopravní stavbu.</p><p>204. Dle Úřadu lze ze stanovisek, příp. jejich objasnění dovodit, že konstrukční řešení výtahu, kdy</p><p>je méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat 11 m, není specifikem</p><p>dopravních staveb, ale může se vyskytovat i u jiného typu staveb (a současně se nemusí</p><p>vyskytovat u všech dopravních staveb). Obdobný závěr pak lze konstatovat i vůči aplikaci</p><p>specifických opatření k zajištění bezpečné evakuace cestujících u těchto dodávek výtahů, kde</p><p>sice společnost Schindler CZ, a.s. potvrdila, že se jedná o specifikum dodávky výtahů</p><p>na dopravní stavbu, ale z vyjádření ostatních dodavatelů takový závěr neplyne. S ohledem</p><p>na zjištěné má Úřad za to, že konstrukční provedení výtahu a specifická opatření k zajištění</p><p>bezpečné evakuace cestujících u dodávek výtahů na dopravní stavbu nemusí být nutně odlišné</p><p>od dodávek výtahů na jiný typ stavby, což podporuje skutečnost, že ČSN EN 81-20, na kterou</p><p>je odkazováno ve většině stanovisek, a která stanovuje podmínky pro případ, kdy vzdálenost</p><p>mezi prahy po sobě jdoucích šachetních dveří je větší než 11 m, platí pro všechny typy stavby</p><p>bez rozdílu.</p><p>205. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že průzkum trhu nepotvrdil, že zadavatelem</p><p>uváděná specifická konstrukční řešení výtahu jsou specifikem dopravních staveb.</p><p>206. K tvrzení uvedenému ve vyjádření zadavatele k průzkumu trhu, že tvrzení společnosti</p><p>OTIS a.s., podle něhož i u jiných typů staveb než dopravních může vzdálenost nejbližších stanic</p><p>výtahu přesahovat 11 m, je irelevantní, jelikož „výtah na této stavbě rozhodně není připraven</p><p>fungovat až 23 hodin denně bez ohledu na roční období“, Úřad sděluje, že požadavek na to,</p><p>aby výtah fungoval až 23 hodin denně, není v namítaném kritériu technické kvalifikace</p><p>obsažen, a zadavatel jej v dosavadním průběhu zadávacího řízení ani nikdy neuváděl v rámci</p><p>zdůvodnění požadavku na to, aby referenční dodávka výtahu byla uskutečněna na dopravní</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>stavbě, proto je dle Úřadu tato argumentace zadavatele nepřiléhavá, když není zřejmé, proč</p><p>by ve stanovisku OTIS a.s. měla být zohledněna doba, po niž je dotčený výtah připraven</p><p>fungovat.</p><p>207. Dle odůvodnění zadavatele uvedeného v rozhodnutí o námitkách, resp. vyjádření k návrhu je</p><p>pro dodávky výtahů na dopravní stavbě rovněž specifická vysoká frekvence zatížení výtahů</p><p>(mnohdy 1 000 jízd/den). Úřad nejprve zrekapituluje skutečnosti zjištěné průzkumem trhu.</p><p>Ze stanoviska GEOSAN GROUP a.s. vyplynulo, že frekvence zatížení výtahu závisí na počtu</p><p>výtahů v budově, počtu osob na jednotlivých patrech a počtu pater, tj. vychází z požadavků</p><p>na dopravní obslužnost jednotlivých pater stavby a není podstatné, o jakou stavbu se jedná.</p><p>Dle společnosti OTIS a.s. je pro výtahy umístěné v dopravních stavbách typická vysoká</p><p>frekvence zatížení výtahů, avšak nedá se konstatovat, že by výtahy na dopravních stavbách</p><p>byly jedinými s vysokou frekvencí zatížení, když obdobný závěr lze dle ní učinit ve vztahu</p><p>k výtahům např. v administrativní budově, nákupním centru či nemocnici, u kterých lze také</p><p>předpokládat vyšší frekvenci zatížení, možná i vyšší než u výtahů instalovaných ve stanici</p><p>metra, kde je většina přepravy cestujících primárně zajištěna eskalátory. Ze stanoviska</p><p>KONE, a.s. vyplynulo, že vysokou frekvenci zatížení výtahů lze předpokládat také u jiných typů</p><p>staveb, např. nákupní centrum, administrativní budova. Dle stanoviska TK Elevator Eastern</p><p>Europe GmbH, odštěpný závod je frekvence zatížení výtahů dána projekčním standardem,</p><p>v němž je stanoven min. počet startů motoru a cyklů pro dveře. Jelikož Úřad shledal stanovisko</p><p>TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod v šetřené věci neprůkazným, vyzval</p><p>společnost k objasnění jejího stanoviska, v němž doplnila, že obecně platí, že je nutné</p><p>při dodávce výtahu na dopravní stavbu zohlednit vysokou frekvenci zatížení, a že by se mělo</p><p>jednat o tzv. těžké provedení, které je zcela odlišné od běžných „komerčních“ výtahů.</p><p>Společnost Schindler CZ, a.s. uvedla, že obecně mají dopravní stavby vyšší a nepravidelnou</p><p>frekvenci zatížení výtahu, a srovnala, že např. oproti administrativním budovám je</p><p>v dopravních stavbách menší množství výtahů. Jelikož ze stanoviska Schindler CZ, a.s. dle</p><p>Úřadu jednoznačně nevyplynulo, zda specifikem typickým pro dodávky výtahů na dopravní</p><p>stavbu oproti dodávkám výtahů na jiný typ stavby je vysoká frekvence zatížení výtahů, vyzval</p><p>Úřad společnost k objasnění jejího stanoviska, v němž pak uvedla, že na základě jejích</p><p>zkušeností vnímá šetřené technické specifikum jako typické pro dopravní stavby.</p><p>208. Úřad tedy konstatuje, že průzkum trhu nepotvrdil, že vysoká frekvence zatížení výtahů je</p><p>specifická pouze pro dodávky výtahů na dopravní stavbu.</p><p>209. K tvrzení uvedenému ve vyjádření zadavatele k průzkumu trhu, že stanovisko Schindler CZ, a.s.</p><p>a stanovisko TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod potvrzují jeho odůvodnění,</p><p>že typickým technickým specifikem dodávek výtahů na dopravní stavbu je vysoká frekvence</p><p>zatížení výtahů, Úřad sděluje, že zadavatel opomenul zbylá stanoviska, a to společnosti</p><p>GEOSAN GROUP a.s., OTIS a.s. a KONE, a.s., která pravdivost a legitimitu odůvodnění</p><p>prezentovaného zadavatelem naopak nepotvrdila. Navíc Úřad na rozdíl od zadavatele nahlíží</p><p>na stanovisko a objasnění TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod jako na nejasné,</p><p>jelikož společnost neprovedla srovnání tohoto technického parametru u dopravních staveb</p><p>s jiným typem staveb, resp. neuvedla nic k frekvenci zatížení výtahů na jiném typu staveb než</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>dopravních, tj. z jejího stanoviska nelze dovozovat, že by se toto specifikum vyskytovalo pouze</p><p>u výtahů na dopravních stavbách.</p><p>210. Dle odůvodnění zadavatele uvedeného v rozhodnutí o námitkách, resp. vyjádření k návrhu je</p><p>specifická pro dodávky výtahů s dopravním zdvihem v rozmezí od 20 m do 30 m na dopravních</p><p>stavbách též dopravní rychlost 2 m/s. Úřad nejprve shrnuje skutečnosti zjištěné z průzkumu</p><p>trhu. Společnost GEOSAN GROUP a.s. ve svém stanovisku uvedla, že obecně platí, čím větší</p><p>dopravní zdvih výtah má, tím vyšší dopravní rychlost dosahuje, a dodala, že realizovala řadu</p><p>dodávek výtahů s dopravním zdvihem v rozmezí od 20 m do 30 m, jejichž dopravní rychlosti</p><p>byly různé. Dle stanoviska KONE, a.s. stran dopravní rychlosti výtahu není rozdílu mezi</p><p>dopravní a jinou stavbou, neboť tato je dána výpočty přepravní kapacity. Dle společnosti</p><p>TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný závod je dopravní rychlost výtahu specifikována</p><p>individuálně a nelze říci, že vysoká dopravní rychlost je vyžadována pouze u dodávek výtahů</p><p>na dopravní stavbu. Ve stanovisku Schindler CZ, a.s. je uvedeno, že dopravní rychlost</p><p>u dodávek výtahů na dopravní stavbu je definována vnitřním technickým předpisem</p><p>investora, přičemž dopravní rychlost 2 m/s pro výtahy s dopravním zdvihem v rozmezí od 20 m</p><p>do 30 m se jeví jako adekvátní a přiměřená. Jelikož Úřad shledal stanovisko Schindler CZ, a.s.</p><p>za neprůkazné, vyzval společnost k jeho objasnění, v němž společnost sdělila, že dopravní</p><p>rychlost výtahu nedefinuje výrobce ani dodavatel výtahové technologie, ale je definována</p><p>projektem každé stavby a vychází z potřeby a znalosti odbavení množství pasažérů a kritičnosti</p><p>infrastrukturálního uzle. Dále Schindler CZ, a.s. uvedla, že u administrativních budov je rychlost</p><p>2 m/s využívána u vyšších zdvihů, u bytových staveb ojediněle. Ve stanovisku OTIS a.s. je</p><p>uvedeno, že při předpokladu vyššího zatížení výtahu se pro zdvih výtahu do 30 m zpravidla</p><p>udává dopravní rychlost 1,6 m/s, avšak vyšší rychlost může být určena zadavatelem např.</p><p>na základě přepravní analýzy. Dále OTIS a.s. uvedla, že nejrychlejší výtahy v rámci nejvyšších</p><p>výškových budov v ČR dosahují rychlosti mezi 4 m/s až 6 m/s.</p><p>211. Úřad shrnuje, že ze stanovisek všech oslovených dodavatelů lze dovodit, že dopravní rychlost</p><p>2 m/s u výtahů s dopravním zdvihem mezi 20 a 30 m není specifikem výtahů na dopravní</p><p>stavbě, neboť taková (příp. vyšší) rychlost výtahu se objevuje též u výtahů s vyšším zdvihem</p><p>v jiných typech staveb.</p><p>212. Úřad tedy konstatuje, že z výsledků provedeného průzkumu trhu Úřad zjistil, že se nepotvrdilo,</p><p>že dopravní rychlost 2 m/s u výtahů s dopravním zdvihem od 20 do 30 m je specifikem výtahů</p><p>na dopravní stavbě.</p><p>213. Dle odůvodnění zadavatele uvedeného v rozhodnutí o námitkách, resp. vyjádření k návrhu je</p><p>pro dodávky výtahů na dopravní stavbu příznačná specifická konstrukce dveří výtahu</p><p>(s ohledem na to, že výtahy na dopravních stavbách jsou vystaveny hrubější formě užívání</p><p>cestujícími) a vyšší odolnost materiálu proti mechanickému poškození (vandalismus). Úřad</p><p>nejprve shrnuje skutečnosti zjištěné z průzkumu trhu. Ve stanovisku GEOSAN GROUP a.s. je</p><p>uvedeno, že výtahy odolnější proti vandalismu jsou instalovány na místech s předpokladem</p><p>hrubého zacházení (např. nákupní centra, stanice metra, parkovací domy). Společnost</p><p>GEOSAN GROUP a.s. uvedla, že vyšší odolnost materiálu proti mechanickému poškození je</p><p>dána umístěním výtahu a nejedná se o specifikum dopravních staveb. Dle společnosti OTIS a.s.</p><p>se technické požadavky na konstrukce dveří výtahů u jednotlivých typů staveb neliší a že nelze</p><p>jednoznačně potvrdit, že všechny výtahy na dopravních stavbách jsou vystaveny nešetrnému</p><p>zacházení; dle OTIS a.s. může být podobná situace např. u nákladních výtahů. OTIS a.s. dále</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>odkázala na ČSN EN 81-71 a uvedla, že dle jejich zkušeností se v dopravních stavbách a jiných</p><p>široké veřejnosti přístupných místech dodávají výtahy s vyšší odolností materiálu.</p><p>Ve stanovisku KONE, a.s. je též odkázáno na ČSN EN 81-71, která stanovuje požadavky</p><p>na antivandal provedení výtahů. Úřad shledal odpověď společnosti KONE, a.s. za příliš</p><p>obecnou, pročež ji vyzval k objasnění stanoviska, ve kterém ve vztahu ke konstrukci dveří</p><p>uvedla, že nevidí žádný rozdíl v přístupu mezi běžnou stavbou a dopravní stavbou, resp. jí není</p><p>znám žádný automatický mechanismus zajišťující speciální provedení návrhu řešení výtahů</p><p>na dopravních stavbách, a ve vztahu k vyšší odolnosti materiálu popsala postup projednání</p><p>konkrétního řešení výtahu mezi zadavatelem a dodavatelem. Společnost TK Elevator Eastern</p><p>Europe GmbH, odštěpný závod ve stanovisku obecně uvedla, že na dopravních stavbách je</p><p>požadován technologický standard dle ČSN EN 81-71. Úřad proto následně vyzval TK Elevator</p><p>Eastern Europe GmbH, odštěpný závod k doplnění jejího stanoviska, v reakci na což tato</p><p>společnost uvedla, že v rámci dodávek výtahů na dopravní stavbu je dodávána specifická</p><p>konstrukce výtahových dveří, která není běžně instalována mimo dopravní stavby.</p><p>Společnost Schindler CZ, a.s. uvedla, že u dodávek výtahů pro Správu železnic, státní</p><p>organizace využívá jiného výrobce/dodavatele šachetních dveří a antivandal/heavy duty</p><p>provedení. Jelikož stanovisko Schindler CZ, a.s. nedávalo odpověď na položený dotaz, vyzval</p><p>Úřad společnost Schindler CZ, a.s. k doplnění jejího stanoviska; z doplnění vyplývá, že v obecné</p><p>rovině platí, že specifikem, které je vždy nutno zohledňovat u dodávky výtahu na dopravní</p><p>stavbu na rozdíl od dodávky výtahu na jiný typ stavby je specifická konstrukce dveří výtahu</p><p>a vyšší odolnost materiálů.</p><p>214. Úřad uvádí, že ze 3 stanovisek (společnosti GEOSAN GROUP a.s., OTIS a.s. a KONE, a.s.)</p><p>vyplývá, že specifická konstrukce dveří výtahu a vyšší odolnost materiálu proti mechanickému</p><p>poškození není specifikem typickým pro dodávky výtahů na dopravní stavbu,</p><p>a ze 2 relevantních stanovisek naopak vyplývá, že šetřené technické specifikum je obecně</p><p>platné pro dodávky výtahů na dopravní stavbu (společnosti TK Elevator Eastern Europe GmbH,</p><p>odštěpný závod a Schindler CZ, a.s.). Vyšší odolnost materiálu je specifikem u výtahů</p><p>na dopravních stavbách podle dvou stanovisek (TK Elevator Eastern Europe GmbH, odštěpný</p><p>závod a Schindler CZ, a.s.), podle dvou stanovisek tento parametr specifikem výtahů</p><p>na dopravních stavbách není (GEOSAN GROUP a.s., OTIS a.s.) a stanovisko KONE, a.s.</p><p>je dle Úřadu v tomto ohledu nejednoznačné. Všechny společnosti vyjma společnosti</p><p>Schindler CZ, a.s. svá stanoviska opřely také o ČSN EN 81-71 (viz bod 187. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí). Obecně se všechny společnosti shodly na tom, že výtahy instalované na dopravní</p><p>stavbu jsou vystaveny hrubějšímu zacházení a je u nich vyžadováno provedení antivandal.</p><p>Současně však např. společnost GEOSAN GROUP a.s. uvedla i jiná konkrétní místa, kde může</p><p>docházet k hrubějšímu zacházení s výtahy (např. nákupní místa, parkovací domy) nebo</p><p>společnost OTIS a.s. poukázala na to, že ne všechny výtahy na dopravních stavbách jsou</p><p>vystaveny nešetrnému zacházení.</p><p>215. Úřad konstatuje, že výsledky provedeného průzkumu trhu jednoznačně nepotvrdily, že</p><p>specifická konstrukce dveří výtahu a vyšší odolnost materiálu proti mechanickému poškození</p><p>je specifikem výtahů na dopravní stavbě.</p><p>216. Ve vyjádření zadavatele k průzkumu trhu se zadavatel opírá o stanovisko TK Elevator Eastern</p><p>Europe GmbH, odštěpný závod a stanovisko Schindler CZ, a.s., které svědčí jeho argumentaci,</p><p>přičemž ostatní stanoviska, která naopak nesvědčí jeho argumentaci, opomíjí a nijak se k nim</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>nevyjadřuje. Z objasnění KONE, a.s., ve kterém jsou uvedeny skutečnosti, které je třeba v rámci</p><p>projednání dodávky výtahů zohlednit, zadavatel vyvodil, že tyto skutečnosti se promítají právě</p><p>v požadavku na dodávku výtahů na dopravní stavbu. S tímto závěrem zadavatele se Úřad</p><p>neztotožňuje, jelikož v objasnění KONE, a.s. je ve vztahu ke konstrukci výtahových dveří</p><p>výslovně uvedeno, že tato společnost nevidí žádný rozdíl v přístupu mezi běžnou stavbou</p><p>a stavbou dopravní. Pokud jde o objasnění KONE, a.s. ve vztahu k požadavku na vyšší odolnost</p><p>materiálu, Úřad uvádí, že KONE, a.s. v něm pouze popisuje průběh projednání konkrétního</p><p>řešení výtahu mezi zadavatelem a dodavatelem, a nelze z něj proto dle Úřadu dovodit, že by</p><p>vyšší odolnost materiálu nemohla být požadována i u jiného typu budov.</p><p>217. S ohledem na všechny výše popsané skutečnosti Úřad k argumentaci zadavatele, podle níž</p><p>dodávky výtahů na dopravní stavbu vykazují technická specifika, jež se u dodávek výtahů</p><p>na jiný typ staveb nevyskytují, shrnuje, že provedený průzkum trhu tuto skutečnost nepotvrdil.</p><p>Ostatně z druhostupňového rozhodnutí pak v dané věci plyne, že s tímto závěrem se ztotožnil</p><p>i předseda Úřadu, avšak tento dílčí aspekt nemůže izolovaně vést ke konstatování porušení</p><p>zákona zadavatelem s důsledkem spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení.</p><p>K dalším parametrům namítané technické kvalifikace</p><p>218. Jedním z parametrů minimálně úrovně pro splnění namítané technické kvalifikace, proti</p><p>kterému navrhovatel v námitkách a návrhu brojí, je i požadavek na finanční objem dodávky</p><p>ve výši min. 5 mil. Kč bez DPH, jelikož tento dle něj ve výsledku výrazně snižuje počet možných</p><p>referenčních dodávek, které by jinak splnily požadavek dodávky výtahu na dopravní stavbě</p><p>o dopravní výšce nejméně 28 m. Navrhovatel též namítá, že kombinace „věcných požadavků</p><p>na vymezení dodávky s požadavkem na finanční objem je nelogická a diskriminační“.</p><p>219. Tuto námitku navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách i ve vyjádření k návrhu odmítl</p><p>mj. tím, že je mu známo „nejméně 7 dodávek výtahů v rámci pražského metra“, které</p><p>namítanou technickou kvalifikaci splňují. Navrhovatel toto tvrzení zadavatele rozporoval</p><p>a tvrdil, že jedinou referencí v rámci pražského metra, která namítanou technickou kvalifikaci</p><p>splňuje, je dodávka výtahů do stanice metra Karlovo náměstí (dále jen „reference Karlovo</p><p>náměstí“).</p><p>220. Zadavatel ve vyjádření k návrhu též sdělil, že navrhovatel v návrhu podává nové skutečnosti</p><p>oproti námitkám a to, že namítaná technická kvalifikace se míjí s předmětem veřejné zakázky</p><p>a že požadavek na min. finanční objem je nadbytečný. K tvrzení, že namítaná technická</p><p>kvalifikace se míjí s předmětem veřejné zakázky Úřad sděluje, že toto navrhovatel obecně</p><p>konstatoval ve vztahu k § 36 odst. 1 zákona, přičemž konkrétní věcná argumentace tímto</p><p>směrem v návrhu chybí. Dle Úřadu navrhovatel primárně návrhem brojí konkrétním</p><p>požadavkům uvedeným v technické kvalifikaci (dopravní stavba, stanovený finanční objem)</p><p>a jejich kombinaci; již v námitkách navrhovatel mj. uvedl: „Jedná se tedy o kombinaci několika</p><p>velmi nestandardních požadavků na dodávku výtahu, které se běžně neobjevují (…) Také</p><p>stanovení požadavku na finanční objem dodávky výtahu ve výši 5 mil. Kč bez DPH ve výsledku</p><p>snižuje počet možných referenčních dodávek, které by jinak splnily požadavek dodávky výtahu</p><p>na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m. (…)“. Jak již Úřad uvedl, navrhovatel</p><p>v návrhu reagoval i na odůvodnění uvedené v rozhodnutí o námitkách, mj. na tvrzení</p><p>zadavatele týkající se údajných dodávek v rámci pražského metra, které dle něj splňují</p><p>namítanou technickou kvalifikaci, k čemuž navrhovatel uvedl, že dle něj např. dodávka výtahů</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>do stanice metra Petřiny (dále jen „reference Petřiny“) nesplňuje zadavatelem stanovený</p><p>finanční objem ve výši min. 5 mil. Kč bez DPH. K tomu navrhovatel dodal obecnou polemiku</p><p>nad (ne)důvodností stanovení finančního objemu v rámci namítané technické kvalifikace.</p><p>Úřad na tyto části návrhu tudíž nenahlíží jako na nové skutečnosti, neboť nemůže být sporu</p><p>o tom, že navrhovatel již v námitkách proti konkrétním požadavkům stanoveným zadavatelem</p><p>v rámci namítané technické kvalifikace vč. stanoveného minimálního finančního objemu</p><p>referenčních zakázek brojil.</p><p>221. K námitce týkající se požadovaného finančního objemu referenčních dodávek zadavatel</p><p>ve vyjádření k návrhu uvedl, že zohledňovat cenu jednoho výtahu, jak to činí navrhovatel, je</p><p>irelevantní, neboť stanovený finanční objem se vztahuje k celé dodávce, nikoli pouze</p><p>k jednomu výtahu. Dle zadavatele tak dodavatel mohl předložit komplexní referenci</p><p>v požadovaném finančním limitu, ve kterém byla dodávka výtahů pouze jednou z položek,</p><p>stejně jako mohl předložit jako jednu referenci současnou realizaci několika výtahů v rámci</p><p>jediné investiční akce. Zadavatel pak konkrétně uvádí, že např. v rámci dodávky na zastávce</p><p>metra Petřiny byly realizovány 2 výtahy s dopravní výškou přesahující 28 m, přičemž vzhledem</p><p>k tomu, že tato dodávka výtahů byla součástí „Provozního celku PC 94 Pohyblivé schody</p><p>a výtahy“, hodnota celé dodávky byla 168.464.508,- Kč.</p><p>222. Za účelem zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vyzval Úřad</p><p>zadavatele dne 27. 3. 2023 k prokázání jeho tvrzení, podle něhož nejméně 7 dodávek výtahů</p><p>v rámci pražského metra splňuje namítanou technickou kvalifikaci. Účelem dotazu bylo zjistit</p><p>jednak to, zda je skutečně možné namítanou technickou kvalifikaci prokázat oněmi</p><p>zadavatelem uvedenými dodávkami výtahů v rámci pražského metra, a současně i to, kolik</p><p>dodavatelů by případně bylo schopno namítanou technickou kvalifikaci samostatně prokázat.</p><p>223. Zadavatel reagoval vyjádřením ze dne 4. 4. 2023, v němž sdělil, že „8 výtahů pražského metra</p><p>splňuje požadavky zadavatele a potvrzuje tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí</p><p>o námitkách (…) Z tabulky seznamu referencí vyplývá hodnota každé dodávky, doba</p><p>realizace, dodavatelé včetně generálního dodavatel, investiční akce (jednotlivé stanice</p><p>pražského metra) a dopravní výška výtahu. (…) Ze smluv rovněž vyplývá přesná charakteristika</p><p>a vymezení dodávek. Naproti tomu z dokladů nemusí být vždy zřejmá celková hodnota</p><p>investiční akce (…) zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že zadavatel nepožadoval celkovou</p><p>hodnotu investiční akce, ale pouze hodnotu dílčí dodávky, přičemž dle recentní rozhodovací</p><p>praxe je celková hodnota investiční akce pro posouzení přiměřenosti a zákonnosti kvalifikace</p><p>vážící se k dílčí části plnění irelevantní (…).“</p><p>224. Zadavatel v seznamu referencí tvořícím přílohu vyjádření ze dne 4. 4. 2023 mj. uvedl</p><p>následující:</p><p>Stanice</p><p>Ev. číslo</p><p>613-1-476</p><p>Typ výtahu</p><p>LVO 1600</p><p>Petřiny</p><p>Muzeum</p><p>A</p><p>613-1-477</p><p>LVO 1600</p><p>613-1-289</p><p>AVOK A 16 TN 16 O</p><p>613-1-290</p><p>AVOK A 16 TN 16 O</p><p>Výrobce</p><p>Tramontáž, spol. s r.o.</p><p>(dle PZ č. 1 Petřiny</p><p>společnost OTIS a.s.)</p><p>Tramontáž, spol. s r.o.</p><p>(dle PZ č. 2 Petřiny</p><p>společnost OTIS a.s.)</p><p>společnost BREMA,</p><p>spol. s r.o.</p><p>společnost BREMA,</p><p>spol. s r.o.</p><p>66</p><p>Rok</p><p>dodávky</p><p>Dopr.</p><p>výška</p><p>(m)</p><p>2014</p><p>32,59</p><p>2014</p><p>36,09</p><p>2017</p><p>35,3</p><p>2017</p><p>35,3</p><p>Smlouva č.</p><p>Hodnota</p><p>dodávky</p><p>(Kč bez DPH)</p><p>000634 00 13</p><p>168 464 508, 00</p><p>000585 00 17</p><p>9 425 450,00</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>Kobylisy</p><p>Karlovo</p><p>náměstí</p><p>613-1-027</p><p>A 1O-630</p><p>613-1-496</p><p>AVOK A 13 TN 10 O</p><p>613-1-497</p><p>AVOK A 13 TN 10 O</p><p>BREMA, spol. s r.o.</p><p>(dle PZ Kobylisy</p><p>společnost</p><p>„ThyssenKrupp Výtahy,</p><p>s.r.o.“)</p><p>společnost BREMA,</p><p>spol. s r.o.</p><p>společnost BREMA,</p><p>spol. s r.o.</p><p>2020</p><p>31,078</p><p>2020</p><p>33,811</p><p>2020</p><p>33,811</p><p>000246 00 19</p><p>38 479 487, 95</p><p>000981 00 18</p><p>210 642 859,20</p><p>13</p><p>součást</p><p>ochr.</p><p>systému</p><p>metra</p><p>613-1-294</p><p>SZ 0800/2-060 NT1</p><p>společnost Tramontáž,</p><p>spol. s r.o.</p><p>2022</p><p>34,27</p><p>0005510020</p><p>Součástí vyjádření ze dne 4. 4. 2023 byly též průkazy způsobilosti výtahů o dopravní výšce</p><p>nejméně 28 m v referenci Karlovo náměstí, referenci Petřiny, ve stanici metra Muzeum A (dále</p><p>jen „reference Muzeum A“) a ve stanici metra Kobylisy (dále jen „reference Kobylisy“).</p><p>225. Jelikož Úřad shledal informace a podklady poskytnuté zadavatelem ve vyjádření ze dne</p><p>4. 4. 2023 za nedostatečné ke zjištění stavu věci, vyzval ho usnesením ze dne 11. 4. 2023</p><p>k předložení smlouvy o dílo č. 000634 00 13, kterou uzavřel s dodavatelem Metrostav a.s.</p><p>(dále jen „smlouva Petřiny“), Přílohy č. 2 a 3 smlouvy č. 0005510020 a dále</p><p>k objasnění skutečností uvedených zadavatelem v seznamu referencí a v průkazech</p><p>způsobilosti výtahů o dopravní výšce nejméně 28 m v referenci Karlovo náměstí, referenci</p><p>Petřiny, referenci Muzeum A a referenci Kobylisy (dále jen „průkazy způsobilosti dotčených</p><p>výtahů“). Úřad vyzval zadavatele zejména k objasnění (a) kdo byl výrobcem/dodavatelem</p><p>výtahů s dopravní výškou nejméně 28 m v referenci Petřiny, referenci Muzeum A a referenci</p><p>Kobylisy; (b) na základě čeho považuje opravy, rekonstrukce a odstranění provozních rizik</p><p>výtahů v referenci Muzeum A a referenci Kobylisy a dále rekonstrukci plošiny v ochranném</p><p>systému metra (dále jen „reference OSM“) za „dodávku výtahu“ dle namítané technické</p><p>kvalifikace a (c) proč uvádí ve finanční hodnotě dodávky v seznamu referencí celkovou cenu</p><p>díla uvedenou v jednotlivých smlouvách.</p><p>226. Dne 14. 4. 2023 Úřad obdržel od zadavatele smlouvu Petřiny a sdělení, že k výtahu</p><p>instalovanému v referenci OSM nebyl průkaz způsobilosti vydán, jelikož tento výtah spadá</p><p>„pod kategorii VTZ“.</p><p>227. Na usnesení ze dne 11. 4. 2023 zadavatel dále reagoval vyjádřením ze dne 19. 4. 2023, v němž</p><p>Úřadu předložil (a) záruční listy výtahů o dopravní výšce nejméně 28 m k referenci Petřiny</p><p>a referenci OSM a (b) Přílohy č. 2 a 3 smlouvy č. 0005510020. Ve vyjádření ze dne 19. 4. 2023</p><p>zadavatel objasnil, kdo byl výrobcem/dodavatelem výtahů s dopravní výškou nejméně 28 m</p><p>v referenci Petřiny, referenci Muzeum A a referenci Kobylisy, a dále k finanční hodnotě</p><p>dodávek uvedených v seznamu referencí sdělil, že „v seznamu referencí uvádí cenu za každou</p><p>dodávku, nikoliv za kus jednotlivého výtahu. Uvedený přístup vyplývá z formulace</p><p>kvalifikačního požadavku 5.10 písm. f) zadávací dokumentace, který spočíval v prokázání</p><p>alespoň 2 významných dodávek výtahů (výtahů v množném čísle, tedy v komplexním pojetí,</p><p>kdy k dodávce výtahů je nezbytné připočíst i související zařízení), přičemž zadavatel dále</p><p>požadoval u každé dodávky (tedy opět nikoliv u kusu výtahu, ale u celé dodávky) finanční objem</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>ve výši minimálně 5 mil. Kč bez DPH. Zadavatel podotýká, že toto své stanovisko prezentoval</p><p>již ve vyjádření k návrhu, ve kterém poprvé byla ze strany navrhovatele označena finanční</p><p>hodnota jako (nesprávně) hodnota za jeden výtah.“</p><p>228. S ohledem na informace podané zadavatelem k referencím v rámci pražského metra</p><p>ve vyjádřeních ze dne 4. 4. 2023, 14. 4. 2023 a 19. 4. 2023 (zejména s ohledem na to, že</p><p>zadavatel k žádostem Úřadu, aby ve vztahu k jednotlivým referencím sdělil finanční hodnoty</p><p>dodávky výtahů splňujících parametry namítané technické kvalifikace, opakovaně uváděl</p><p>finanční hodnotu celého díla, resp. investiční akce, v rámci nichž byla dodávka výtahů</p><p>uskutečněna) považoval Úřad za potřebné zjistit i to, jak sám zadavatel namítanou technickou</p><p>kvalifikaci, konkrétně požadavek „u každé dodávky ve finančním objemu ve výši minimálně</p><p>5 mil. Kč bez DPH“, v šetřeném zadávacím řízení vykládá, resp. co všechno do této finanční</p><p>hodnoty zahrnuje. Úřad tudíž vyzval zadavatele usnesením ze dne 21. 4. 2023 ke sdělení jeho</p><p>výkladu namítané technické kvalifikace. Současně byl zadavatel znovu vyzván k vyčíslení</p><p>finančního objemu dodávek výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m</p><p>k jednotlivým referencím v rámci pražského metra uvedeným v seznamu referencí, jelikož</p><p>na základě předchozí výzvy Úřadu ze dne 11. 4. 2023 toto vyčíslení neposkytl. Dále Úřad vyzval</p><p>zadavatele k předložení záručního listu výtahu s dopravní výškou nejméně 28 m v referenci</p><p>OSM a uvedení konkrétního data dokončení reference OSM.</p><p>229. Ve vyjádření ze dne 27. 4. 2023 zadavatel Úřadu předložil záruční list výtahu s dopravní výškou</p><p>nejméně 28 m v referenci OSM a uvedl, že reference OSM byla dokončena dne 28. 3. 2022.</p><p>K výkladu namítané technické kvalifikace zadavatel ve vyjádření ze dne 27. 4. 2023 sdělil, že</p><p>dle něj je možné prokázat splnění namítané technické kvalifikace také předložením významné</p><p>dodávky výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m, jejíž hodnota včetně</p><p>všech přímo souvisejících prací nezbytných k realizaci dodávky výtahů nedosahuje finančního</p><p>objemu ve výši min. 5 mil. Kč bez DPH, a současně cena za celé dílo, v němž dodávka výtahů</p><p>na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m byla realizována vedle jiných, s dodávkou</p><p>výtahů přímo nesouvisejících stavebních prací, jiných dodávek či jiných služeb, dosahuje výše</p><p>min. 5 mil. Kč bez DPH.</p><p>230. V reakci na požadavek Úřadu na vyčíslení finančního objemu dodávek výtahů na dopravní</p><p>stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m k jednotlivým referencím v rámci pražského metra</p><p>uvedeným v seznamu referencí, zadavatel ve vyjádření ze dne 3. 5. 2023 uvedl, že „v rámci</p><p>bodu v bodu 5.10 písm. f) zadávací dokumentace požadoval uvedení hodnoty celé dodávky,</p><p>jejíž součástí byl výtah v požadované délce, přičemž tento výklad zadavatele odpovídá obvyklé</p><p>praxi a je logický, z pohledu zadavatele tedy jediný správný. Jak je zřejmé i z předloženého</p><p>rozboru cen, v mnoha případech je prakticky nemožné identifikovat v rámci celkové dodávky</p><p>výtahů hodnotu jednotlivého kusu výtahu. S dodávkou výtahů se zpravidla nedílně spojují i další</p><p>dodávky, služby a stavební práce a rozlišení hodnoty jednotlivého výtahu v rámci celé dodávky</p><p>může být v mnoha případech složité až nemožné. (…) Nicméně zadavatel považuje za vhodné</p><p>rovněž upozornit, že i pokud by byl aplikován nepřiměřený a nedůvodný výklad navrhovatele</p><p>(resp. výklad naznačovaný ze strany ÚOHS), tak i podle tohoto zužujícího výkladu zůstávají jen</p><p>v kontextu pražského metra minimálně 3 relevantní reference, dále minimálně 8 zahraničních</p><p>relevantních referencí, přičemž každou z těchto referencí může disponovat více než jeden</p><p>subjekt (neboť dle obecné výkladové praxe může referenční zakázkou disponovat generální</p><p>dodavatel, poddodavatel a případně i výrobce, tedy poddodavatel poddodavatele). Uvedená</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>skutečnost tak dokládá, že na relevantním trhu existuje více subjektů s větším počtem</p><p>vhodných referencí, což nadále efektivně vyvrací dosavadní argumentaci navrhovatele.“</p><p>231. Úřad na tomto místě sděluje, že se zadavatelovým výkladem namítané technické kvalifikace</p><p>ve vztahu k požadavku „u každé dodávky ve finančním objemu ve výši minimálně 5 mil. Kč</p><p>bez DPH“, podle něhož tento finanční objem se vztahuje k ceně za celé dílo, v rámci něhož byla</p><p>realizována mj. dodávka výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m,</p><p>nesouhlasí. Takový výklad nemá oporu v samotném textu namítané technické kvalifikace.</p><p>S ohledem na zadavatelem použitou formulaci, kdy požaduje zkušenost dodavatele s realizací</p><p>„alespoň 2 významných dodávek výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m,</p><p>u každé dodávky ve finančním objemu ve výši minimálně 5 mil. Kč bez DPH“, nelze dle Úřadu</p><p>namítanou technickou kvalifikaci vykládat jinak, než že požadovaný finanční objem je vázán</p><p>k v namítané technické kvalifikaci uvedené dodávce, tedy k dodávce výtahů na dopravní</p><p>stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m. Do finančního objemu má být tedy započtena hodnota</p><p>samotné této dodávky, tj. zejména hodnota vlastního výtahu, příp. výtahů, a dále hodnota</p><p>všech plnění, která s realizací dodávky výtahu přímo souvisejí, resp. jsou pro její řádné</p><p>provedení nezbytná. Pokud však byla dodávka výtahu odpovídajícího požadavkům namítané</p><p>technické kvalifikace součástí většího díla či větší investiční akce, nelze již do finančního</p><p>objemu započítávat hodnotu dalších prací/dodávek/služeb realizovaných v rámci daného díla</p><p>či investiční akce, pokud tyto práce/dodávky/služby přímo nesouvisejí s relevantní dodávkou</p><p>výtahu (nelze tak započítávat hodnotu např. dalších výtahů dodaných v rámci daného díla,</p><p>které nesplňují požadavek na dopravní výšku nejméně 28 m či např. dodávku eskalátorů).</p><p>Jinými slovy řečeno, ve vztahu k namítané technické kvalifikaci je cena za celé dílo irelevantní</p><p>v případě, kdy v rámci tohoto díla byly realizovány i jiné práce/dodávky/služby bezprostředně</p><p>nesouvisející s dodávkou výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m; důvodem</p><p>je fakt, že tyto jiné práce/dodávky/služby nevypovídají nic o tom, zda potencionální dodavatel</p><p>má či nemá dostatečné zkušenosti s dodávkou výtahů na dopravní stavbu o dopravní výšce</p><p>nejméně 28 m. Realizace jiných prací/dodávek/služeb nesouvisejících s dodávkou výtahů</p><p>na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 m není pro prokázání zkušeností, jež mají být</p><p>namítanou technickou kvalifikací ověřeny, podstatná.</p><p>232. Pro úplnost se Úřad na tomto místě vyjádří k tvrzení navrhovatele v návrhu, a to, že „(p)okud</p><p>jde o požadavek na finanční objem, v prvé řadě platí, že dodávka jednotlivého výtahu může</p><p>stěží dosáhnout finančního objemu 5 mil. Kč. Pro kontext lze dodat, že cena jednoho výtahu se</p><p>aktuálně pohybuje (…) v rozmezí 0,5 – 1,5 mil. Kč.“ Úřad je přesvědčen, že zadavatelem</p><p>požadovaného finančního objemu min. 5 mil. Kč bez DPH nemusí být dosaženo pouze</p><p>dodávkou jednotlivého výtahu, když se v namítané technické kvalifikaci uvádí „dodávka</p><p>výtahů“ (tedy množné číslo slova výtah), ale tohoto finančního objemu může být dosaženo též</p><p>2 a více výtahy v rámci jedné dodávky. Současně dle Úřadu platí, že do zadavatelem</p><p>požadovaného finančního objemu dodávky výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce</p><p>nejméně 28 m lze vedle ceny samotného výtahu (či výtahů) zahrnout též finanční hodnotu</p><p>dalších prací/služeb/dodávek, které s dodáním (tj. zejm. s instalací a zprovozněním)</p><p>samotného výtahu či výtahů o dopravní výšce nejméně 28 m přímo souvisí.</p><p>233. Úřad tedy shrnuje, že při posuzování jednotlivých referencí z hlediska jejich finančního objemu</p><p>vycházel ze závěrů popsaných v předchozích dvou bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí,</p><p>tj. že do požadovaného finančního objemu je nutno zahrnout kromě ceny samotného výtahu</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-42373/2023/500</p><p>či výtahů o dopravní výšce nejméně 28 m též případné práce/služby/dodávky, které s realizací</p><p>dodávky výtahů přímo souvisejí, přičemž pokud byla dodávka výtahu či výtahů</p><p>realizována v rámci většího díla, pak práce/služby/dodávky, jež s dodávkou výtahů</p><p>přímo nesouvisejí, do finanční hodnoty pro účely prokázání namítané technické kvalifikace</p><p>zahrnout nelze.</p><p>Reference Karlovo náměstí</p><p>234. K referenci Karlovo náměstí realizované dle smlouvy o dílo č. 000981 00 18, kterou uzavřel se</p><p>společností „HOCHTIEF – ENERGIE – výtah KN“ (dále jen „smlouva Karlovo náměstí“) zadavatel</p><p>předložil:</p><p>•</p><p>průkaz způsobilosti elektrického výtahu s dopravou osob ev. č. 613-1-496 ze dne 1. 4. 2021,</p><p>v němž jsou uvedeny následující údaje: typ AVOK A 13 TN 10 O; rok výroby 2020; výrobce</p><p>BREMA, spol. s r.o.; zdvih 33,811 m; rychlost 2,0 m/s; počet stanic 2/2 (dále jen „PZ č. 1</p><p>Karlovo náměstí“, předloženo zadavatelem ve vyjádření ze dne 4. 4. 2023 na základě</p><p>usnesení ze dne 27. 3. 2023);</p><p>•</p><p>průkaz způsobilosti elektrického výtahu s dopravou osob ev. č. 613-1-497 ze dne</p><p>1. 4. 2021, v němž jsou uvedeny následující údaje: typ AVOK A 13 TN 10 O; rok výroby</p><p>2020; výrobce BREMA, spol. s r.o.; zdvih 33,811 m; rychlost 2,0 m/s; počet stanic 2/2 (dále</p><p>jen „PZ č. 2 Karlovo náměstí“, předloženo zadavatelem ve vyjádření ze dne 4. 4. 2023</p><p>na základě usnesení ze dne 27. 3. 2023).</p><p>235. Úřad konstatuje, že mezi zadavatelem a navrhovatelem není sporu o tom, že reference</p><p>Karlovo náměstí namítanou technickou kvalifikaci splňuje. Přesto Úřad k této referenci</p><p>vyhledal relevantní informace a uvádí následující.</p><p>236. Úřad v registru smluv na základě informací sdělených zadavatelem v seznamu referencí</p><p>dohledal smlouvu Karlovo náměstí.</p><p>237. Podle bodu 2.1 smlouvy Karlovo náměstí je předmětem smlouvy provedení stavby</p><p>„Bezbariérové zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí“, „včetně všech pomocných</p><p>a přidružených činností (např. zajištění atestů, zkoušek, revizních zpráv a dalších</p><p>specifikovaných dokladů, apod.), a to včetně dopracování dokumentace pro provádění stavby</p></div>", "next": 239927}