{"html": "<div class=\"doc\"><p>126.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z dokumentu nazvaného „Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2021 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé úseky“[3] z července 2021 vyplývá, že „(p)říspěvek na kmenovou činnost pro rok 2021 (…) [činí] 175 635 717 Kč (…) kromě příspěvku jsou rozpočtovány i výnosy ve výši 6 024 769 Kč“. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).</p><p>127.     Úřad současně stanovil výši pokuty tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.</p><p>128.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce a i přes značnou závažnost přestupku, vzhledem k výše popsaným souvislostem případu posoudil jako dostatečnou a naplňující obě funkce právní odpovědnosti, a to i přesto, že je stanovena při samotné dolní hranici její možné výše.</p><p>129.     Stran námitky obviněného uvedené ve vyjádření obviněného ze dne 3. 1. 2022, že pokuta uložená Úřadem je nepřiměřená k závažnosti přestupku a finančním možnostem obviněného, Úřad konstatuje, že v bodech 123. a 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že se v šetřeném případě jedná o přestupek závažného charakteru. Úřad za podstatnou okolnost považuje také skutečnost, že plnění dle uzavřené Smlouvy stále probíhá a tato je uzavřena s vybraným dodavatelem na dobu neurčitou (viz body 37. a 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad na tomto místě dále předesílá, že podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona lze za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí uložit pokutu ve výši 20 mil. Kč, tzn., že pokuta uložená Úřadem ve výši 800 tis. Kč činí 4 % z maximální horní hranice pokuty. Dle Úřadu výše pokuty není nepřiměřená ani z pohledu majetkových poměrů obviněného, neboť dosahuje cca 0,44 % součtu rozpočtovaného příspěvku na kmenovou činnost a výnosů obviněného pro rok 2021 (175 635 717 Kč + 6 024 769 Kč, viz bod 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tudíž svůj postup a své úvahy k výši pokuty považuje za správné a zákonné, když stanovuje výši pokuty z maximální horní hranice pokuty (nelze stanovit celkovou cenu veřejné zakázky) s vědomím toho, že přestupek obviněného je hodnocen jako v podstatě nejzávažnější porušení zákona, když obviněný svým nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů, tj. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí.</p><p>130.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>131.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.</p><p>K výroku III. rozhodnutí</p><p>132.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.</p><p>133.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.</p><p>134.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.</p><p>135.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000,- Kč.</p><p>136.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.</p><p>137.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000653.</p><p>Poučení</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>Národní technická knihovna, Technická 2710/6, 160 00 Praha – Dejvice</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>[1] Pozn. Úřadu: Týká-li se zde uvedený rozsudek předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jeho závěry jsou platné i za současného znění zákona.</p><p>[2] Pozn. Úřadu: Předmět veřejné zakázky uvedený v bodu 2. odůvodnění rozhodnutí č. j. ÚOHS-S556,562/2011/VZ-1164/2012/520/JOn ze dne 28. 2. 2012 neodpovídá předmětu veřejné zakázky ve zde šetřeném případě a ani s ním není co do rozsahu srovnatelný.</p><p>[3] Pozn. Úřadu: Dostupný na https://www.msmt.cz/uploads/Kniha_2021_text.pdf.</p></div>", "next": 0}