{"html": "

(viz nedostatky uvedené výše). Na základě výše uvedených skutečností je tak zadavatel

oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ,

a to z důvodu, že postup plnění nabízený účastníkem není způsobilý fakticky naplnit účel ani

předmět plnění veřejné zakázky.“

182. Navrhovatel v návrhu a obdobně ve svých vyjádřeních průběžně předkládaných ve správním

řízení tvrdí, že požadavky na podrobný harmonogram výstavby byly formulovány v bodu

8.1 zadávací dokumentace, a že jakékoli jiné (bližší) požadavky na obsah, formu a míru detailu

podrobného harmonogramu výstavby zadávací dokumentace nestanovila. Z toho navrhovatel

dovozuje, že nosným požadavkem zadavatele bylo, aby podrobný harmonogram výstavby,

který měli dodavatelé předložit ve svých nabídkách, odpovídal cyklogramu obsaženému

v projektové dokumentaci, tj. aby bylo dodrženo to, co je v cyklogramu uvedeno. Navrhovatel

nesouhlasí se zadavatelem, že podrobný harmonogram výstavby měl podle bodu 8.1 zadávací

dokumentace zohledňovat všechny požadavky uvedené v projektové dokumentaci, neboť dle

něj takový požadavek v bodu 8.1 zadávací dokumentace není výslovně uveden. Dle

navrhovatele bod 8.1 zadávací dokumentace odkazuje na projektovou dokumentaci „pouze“

v kontextu podrobného technologického členění časového harmonogramu na jednotlivé části

výstavby [srov. bod 8.1 písm. b) zadávací dokumentace]. Na žádné jiné části projektové

dokumentace bod 8.1 zadávací dokumentace dle navrhovatele neodkazuje, a tedy nevčleňuje

jakoukoli část projektové dokumentace do požadavků na podrobný harmonogram výstavby.

Navrhovatel dále upozorňuje, že ve vysvětlení č. 88 zadavatel explicitně uvedl, že v případě

rozporu mezi projektovou dokumentací a cyklogramem má přednost (větší váhu) cyklogram.

Dle navrhovatele je tedy zřejmé, že nosným požadavkem zadavatele na obsah podrobného

harmonogramu výstavby byl právě cyklogram, nikoli další (ostatní) části projektové

dokumentace, jak účelově tvrdí zadavatel. Navrhovatel uvádí, že při zpracování podrobného

harmonogramu výstavby vycházel v dobré víře a dle zkušeností z podobných veřejných

zakázek především z časových údajů uvedených v cyklogramu, který neobsahuje všechny

36

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

stavební činnosti např. činnost „Údržba tunelů po dokončení“ či „Zařízení, provoz a odstranění

zařízení stavenišť“. Navrhovatel je proto přesvědčen, že mu nelze vytýkat, že jeho HMG tyto

činnosti neobsahuje, když nejsou obsaženy ani v cyklogramu, ze kterého měl při tvorbě

podrobného harmonogramu výstavby vycházet. Dále navrhovatel poukazuje na to, že některé

činnosti uvedené v cyklogramu nemají zjevné vazby na ostatní činnosti, a navrhovateli tedy

nelze vyčítat, že jím předložený HMG tyto vazby rovněž postrádá. Navrhovatel rovněž

upozorňuje, že v cyklogramu nejsou uvedeny VON, tj. ani ZS NZ5, ZS OL, ZS PAD, a nelze mu

tedy důvodně vytýkat, že uvedené VON v HMG chybí.

183. Úřad k tomu uvádí, že podle bodu 8.1 zadávací dokumentace účastníci zadávacího řízení

skutečně měli při zpracování podrobného harmonogramu výstavby vycházet z cyklogramu.

Úřad se však již neztotožňuje s navrhovatelem v tom, že cyklogram představoval jediný

relevantní podklad pro vypracování podrobného harmonogramu výstavby. Podrobný

harmonogram výstavby měl zachycovat postup dodavatele při realizaci předmětu veřejné

zakázky. Předmět veřejné zakázky přitom není specifikován pouze cyklogramem, ale celou

projektovou dokumentací, neboť ta jako celek stanovuje komplexní soubor požadavků, které

předmět veřejné zakázky vymezují. Jak vysvětlil KÚ v bodu 4.9.3. znaleckého posudku,

cyklogram, který tvoří součást projektové dokumentace, navrhuje koncepci postupu výstavby

a zařazuje postup výstavby do času i prostoru, takže je základním dokumentem

pro vypracování podrobného harmonogramu v nabídkách účastníků zadávacího řízení; podle

bodu 4.9.4. či 5.2. znaleckého posudku jde o koncepční časoprostorový graf, kde je zobrazena

prostorová, technologická i časová struktura koncepce postupu výstavby trasy D. Úřad v této

souvislosti dále odkazuje na bod 5.3. znaleckého posudku, ve kterém KÚ uvedl: „Zatímco

zbývající části přílohy č. 12 »Projektová dokumentace« navrhují a zobrazují konstrukční

a technologické řešení všech stavebních oddílů a jim přiřazených objektů akce »Provozní úsek

I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část«, tzn. jedná se o stavovou

dokumentaci požadovaného výsledku, účelem časoprostorového grafu (cyklogramu) je návrh

koncepce postupu realizace zmíněné akce a jeho omezujících podmínek i vazeb na okolí stavby

a to v prostoru i čase, tj. návrh koncepce komplexního stavebního procesu v celé jeho složitosti,

tzn. jedná se o dokumentaci procesní/technologickou, tj. jak k požadovanému výsledku dojít.

V přiloženém dokumentu nemohou být na 1 listě znázorněny všechny objektové procesy

i procesy provozních souborů všech stavebních oddílů. To by ani nebylo graficky možné.

V příslušných prostorových úsecích a časových intervalech jsou znázorněny úsečkami či pruhy

tedy jen vybrané stavební procesy hlavních výstavbových částí, tedy stavebních oddílů, akce,

které při realizaci budou probíhat. Jsou převážně zobrazeny v technologické struktuře

objektových procesů, odpovídajícím jednotlivým částem projektové dokumentace, (…).“

V bodu 8.1 zadávací dokumentace je výslovně uvedeno, že časový harmonogram musí

obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby podle projektové

dokumentace a strukturu výrobního procesu, dále vyznačení technologických vazeb, časových

rezerv u činností mimo kritickou cestu a časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují

předcházející nebo následující stavební činnost. S ohledem na popsanou povahu a účel

cyklogramu a vzhledem ke komplexnosti požadavků na podrobný harmonogram výstavby

stanovených v bodě 8.1 zadávací dokumentace nelze dle Úřadu dojít k jinému závěru, než že

při zpracování podrobného harmonogramu výstavby bylo nezbytné zohlednit nejen

cyklogram, ale rovněž ostatní části projektové dokumentace, neboť právě projektová

dokumentace jako celek komplexně vymezuje předmět veřejné zakázky, ve vztahu k jehož

37

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

realizaci měl být podrobný harmonogram výstavby zpracován. S ohledem na uvedené Úřad

uzavírá, že účastníci zadávacího řízení měli při tvorbě HMG vycházet nikoliv pouze

z cyklogramu, ale z projektové, resp. zadávací dokumentace jako celku.

Obecně k využití znaleckému posudku v řízení

184. Úřad v rámci předběžného posouzení věci dospěl k závěru, že pro posouzení postupu

zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele z důvodu nedostatků jím předloženého

HMG je zapotřebí odborných znalostí, kterými Úřad nedisponuje; z toho důvodu Úřad nechal

zpracovat znalecký posudek, jenž by měl relevantní odborné otázky zodpovědět, aby Úřad

mohl zjistit stav věci tak, aby nevzbuzoval zásadní pochybnosti.

185. Úřad ve věci ustanovil znaleckým ústavem KÚ, který má oprávnění vykonávat znaleckou

činnost mj. v oboru „Stavebnictví“ a odvětví „Dopravní stavby – stavby speciální (podzemní,

pozemní a nadzemní)“, v němž byl znalecký posudek podán.

186. Úřad na tomto místě připomíná, že již v námitce podjatosti navrhovatel namítal, že Úřad zvolil

znalecký ústav s nevhodnou odbornou kvalifikací. Dle navrhovatele měl být zvolen znalec

z oboru Projektování, jelikož veškeré dotazy Úřadu směřují do oblasti projektování

(přípravy/plánování stavby), nikoli do oblasti výstavby/stavebních prací.

187. S ohledem na to vyzval Úřad žádostí ze dne 4. 4. 2024 KÚ o vyjádření. V reakci ze dne

17. 4. 2024 (dále jen „reakce KÚ na námitku podjatosti“) KÚ mj. sdělil, že problematika řešená

ve znaleckém posudku patří pod obor „Stavebnictví“, neboť má být hodnocen navrhovatelem

zvolený postup provedení díla stanovený v HMG, tj. primárně je cíleno na provádění stavby

a prezentaci postupu provádění stavby v nabídce, nikoli na samotnou projektovou

dokumentaci, její rozbor či hodnocení technické nebo formální správnosti projektové

dokumentace.

188. K nevhodné odborné kvalifikaci KÚ, kterou v námitce podjatosti navrhovatel namítal, se Úřad

vyjádřil již v usnesení o námitce podjatosti KÚ a v dalším průběhu tohoto řízení nebyly zjištěny

žádné nové skutečnosti, které by mohly vést ke změně závěrů Úřadu. Úřad proto na tam

uvedených závěrech setrvává a znovu konstatuje, že z veřejně dostupných zdrojů10 vyplývá, že

oborem znalecké činnosti KÚ je „Stavebnictví“, do něhož spadají mj. odvětví „Dopravní stavby

– stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní)“, „Provádění staveb“, „Stavby

inženýrských konstrukcí“ či „Stavby městského inženýrství“. Úřad konstatuje, že při výběru

znalce, resp. oboru, z něhož bude znalec ustanoven, vycházel z předmětu znaleckého posudku.

Tím je posouzení obsahu harmonogramu výstavby (tj. realizace veřejné zakázky) předloženého

navrhovatelem, resp. jeho souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Předmětem

veřejné zakázky je realizace části nové trasy pražského metra, tj. stavební práce, navrhovatel

je tedy dodavatelem, který v případě vítězství v zadávacím řízení bude tyto stavební práce

realizovat. Svůj postup při realizaci stavebních prací přitom navrhovatel zachytil právě

do harmonogramu výstavby, který je předmětem znaleckého zkoumání. Dle Úřadu je tak

zpracování harmonogramu výstavby nepochybně součástí činnosti prováděné navrhovatelem

10

https://seznat.justice.cz/znalec?query=%7B%22filter%22%3A%7B%22druhyOsoby%22%3A%5B%5D%2C%22fullText%

22%3A%22Klokner%C5%AFv%20%C3%BAstav%22%2C%22vcetnePozastavenych%22%3Afalse%2C%22vcetneZaniklych

%22%3Afalse%7D%2C%22strankovani%22%3A%7B%22pocetNaStranku%22%3A50%7D%2C%22razeni%22%3A%7B%2

2hodnota%22%3A%22jmeno%22%2C%22smer%22%3A0%7D%7D

38

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

v rámci přípravné fáze realizace stavby. Zpracování harmonogramu výstavby dodavatelem je

tedy dle Úřadu součástí provádění stavby v širším smyslu, a proto Úřad považuje zvolený obor

znalecké činnosti „Stavebnictví“, pod nějž spadá mj. odvětví „Provádění staveb“, za správný.

Úřad je přesvědčen, že obor znalecké činnosti „Projektování“, který měl být zvolen dle

navrhovatele, by připadal v úvahu pouze v případě, kdy by předmětem znaleckého zkoumání

byla samotná projektová dokumentace předložená zadavatelem v zadávacím řízení. Tak tomu

ovšem v nynějším případě není. Je sice nepochybné, že KÚ s projektovou dokumentací při

zpracování znaleckého posudku pracoval, neboť je v ní vymezen předmět veřejné zakázky,

ve vztahu k němuž byl HMG navrhovatele zpracován, nicméně projektová dokumentace byla

pouze podkladem pro posouzení, zda harmonogram výstavby předložený navrhovatelem byl

zpracován v souladu s ní či nikoliv. Vlastním předmětem znaleckého zkoumání tedy není

projektová dokumentace předložená zadavatelem, ale HMG předložený navrhovatelem, který

dle Úřadu nepochybně spadá do provádění stavby. Úřad dodává, že ve stejném duchu se

v reakci ze dne 23. 5. 2024 vyjádřil KÚ, který je taktéž přesvědčen, že jeho obor znalecké

činnosti se na předmět znaleckého posudku vztahuje. Úřad je tedy přesvědčen, že obor

znalecké činnosti „Stavebnictví“, kterým KÚ disponuje, byl pro účely zpracování znaleckého

posudku zvolen správně.

189. Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel uvedl, že závěry Úřadu uvedené v usnesení

o námitce podjatosti KÚ jsou nesprávné. Navrhovatel tedy trvá na tom, že k posouzení Úřadem

vznesených otázek měl být ustanoven znalec (znalecký ústav) z oboru „Projektování“, nikoli

znalec (znalecký ústav) z oboru „Stavebnictví“. Dle navrhovatele srovnávání HMG

s projektovou dokumentací a cyklogramem spadá do oblasti projektování/přípravy staveb,

nikoli do oblasti realizace staveb, do níž spadá především posouzení souladu stavby (jako

takové) s projektovou dokumentací (popř. relevantními předpisy, technickými normami

apod.), v žádném případě však posouzení souladu plánu stavby (nabídkového harmonogramu)

s projektovou dokumentací. Navrhovatel v daném vyjádření mj. uvedl: „(…) navrhovatelem

oslovení znalci (působící v oborech, které jsou pro nadepsané řízení a posouzení souladu

harmonogramu navrhovatele se zadávacími podmínkami zcela relevantní, narozdíl od oboru

působnosti Kloknerova ústavu) dospívají ve svých znaleckých posudcích k následujícím závěrům

(…)“.

190. S ohledem na citované tvrzení navrhovatele Úřad ve veřejně dostupných zdrojích11 ověřil,

jakým oborem znalecké činnosti disponuje doc. Ryska, který pro navrhovatele vypracoval

znalecký posudek Ryska, a znalec Ing. Josef Nadrchal (dále jen „Ing. Nadrchal“), který

pro navrhovatele vypracoval posouzení Nadrchal. Úřad přitom zjistil, že oba znalci mají (resp.

11

https://seznat.justice.cz/znalec/detail/3468?query=%7B%22filter%22%3A%7B%22druhyOsoby%22%3A%5B%5D%2C%

22fullText%22%3A%22Ryska%22%2C%22vcetnePozastavenych%22%3Afalse%2C%22vcetneZaniklych%22%3Afalse%7

D%2C%22strankovani%22%3A%7B%22pocetNaStranku%22%3A50%7D%2C%22razeni%22%3A%7B%22hodnota%22%3

A%22jmeno%22%2C%22smer%22%3A0%7D%7D

a

https://seznat.justice.cz/znalec/detail/6299?query=%7B%22filter%22%3A%7B%22druhyOsoby%22%3A%5B%5D%2C%

22fullText%22%3A%22Nadrchal%22%2C%22vcetnePozastavenych%22%3Afalse%2C%22vcetneZaniklych%22%3Afalse

%7D%2C%22strankovani%22%3A%7B%22pocetNaStranku%22%3A50%7D%2C%22razeni%22%3A%7B%22hodnota%22

%3A%22jmeno%22%2C%22smer%22%3A0%7D%7D

39

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

Ing. Nadrchal v době zpracování posouzení měl12) oprávnění vykonávat znaleckou činnost

v oboru „Ekonomika“ a v oboru „Stavebnictví“. Tedy ani jeden ze zde uvedených znalců, kteří

zpracovali listiny, jež navrhovatel předložil jako důkaz ve správním řízení, nemá (resp.

Ing. Nadrchal neměl) oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru „Projektování“, tedy

v oboru, kterým má dle navrhovatele disponovat KÚ, aby mohl ve správním řízení podat

znalecký posudek, naopak oba tito znalci mají (resp. Ing. Nadrchal měl) oprávnění k výkonu

znalecké činnosti v oboru „Stavebnictví“, tedy ve stejném oboru jako KÚ.

191. Pakliže tedy navrhovatel shledává KÚ jako nekvalifikovaný či nedostatečně odborný znalecký

ústav v šetřené věci právě proto, že má oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru

„Stavebnictví“ a nikoliv v oboru „Projektování“, pak Úřad této argumentaci navrhovatele,

uplatňované nejen ve vyjádření ke znaleckému posudku, ale i v dalších vyjádřeních průběžně

předkládaných navrhovatelem ve správním řízení, nerozumí a považuje ji za ryze účelovou

a nedůvěryhodnou, když i navrhovatelem oslovení znalci, kteří pro něj vypracovali znalecký

posudek či odborné posouzení týkající se HMG, mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost

v oboru „Stavebnictví“ a nemají oprávnění tuto činnost vykonávat v oboru „Projektování“,

tedy v oboru, kterého se navrhovatel opakovaně domáhá u znaleckého ústavu ustanoveného

Úřadem.

192. Jelikož navrhovatel ve vyjádření ke znaleckému posudku, resp. v dalších jím předložených

vyjádřeních nepřinesl oproti svým tvrzením uvedeným v námitce podjatosti žádnou novou

nosnou argumentaci směrem k údajné nevhodné odborné kvalifikací KÚ pro vypracování

znaleckého posudku, Úřad tuto námitku navrhovatele uzavírá s tím, že setrvává na tom, co

konstatoval v usnesení o námitce podjatosti KÚ a výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy

má za to, že ustanovil znalecký ústav disponující oprávněním vykonávat znaleckou činnost

v odpovídajícím oboru.

193. Úřad zde dále připomíná, že již v námitce podjatosti navrhovatel brojil proti podle něj

nevhodné formulaci zadání znaleckého posudku, tj. otázek, jež byly znalci Úřadem položeny.

Navrhovatel v námitce podjatosti obecně uvedl, že zadání znaleckého úkolu musí být

formulováno tak, aby umožňovalo nezávislé a nestranné posouzení věci, tj. aby znalci

(znaleckému ústavu) nebyly podsouvány názory a závěry Úřadu či některého z účastníků řízení.

Dle navrhovatele se Úřad takového imperativu údajně nedržel, když již ve svých otázkách KÚ

podsouval zcela nesprávné názory a závěry zadavatele formulované v rozhodnutí o vyloučení,

a to jak ve vztahu k výkladu zadávací dokumentace, tak ve vztahu k obsahu nabídky

navrhovatele.

194. Dle navrhovatele by znalec (znalecký ústav) neměl být nijak ovlivňován názory zadavatele,

pokud jde o výklad zadávací dokumentace či obsah nabídky navrhovatele, a to ani těmi, které

jsou obsaženy v rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel namítá, že „(z)nalec by měl provést svůj

vlastní výklad zadávací dokumentace, a to jen na základě zadávací dokumentace a podkladů

v ní obsažených (neměl by být ovlivňován tím, co uvedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení

navrhovatele ze zadávacího řízení nad rámec toho, co je uvedeno v zadávací dokumentaci)“.

Dle navrhovatele jakýkoli jiný přístup nemůže být z povahy věci správný, resp. může

nezákonně ovlivňovat znalce a tím i výsledek jeho znaleckého zkoumání.

12

Ing. Nadrchalovi oprávnění zaniklo k 30. 4. 2025.

40

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

195. K nevhodné formulaci zadání znaleckého posudku, kterou v námitce podjatosti navrhovatel

namítal, se Úřad vyjádřil v usnesení o námitce podjatosti KÚ. Úřad na tam uvedených závěrech

setrvává a znovu konstatuje, že předmětem přezkumu ve správním řízení je rozhodnutí

zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, kdy jedním z důvodů vyloučení byl

rozpor HMG se zadávacími podmínkami. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl konkrétní

skutečnosti, v nichž rozpor HMG se zadávacími podmínkami, resp. s projektovou dokumentací,

spatřuje. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele musí Úřad ve správním řízení mj.

zjistit, zda tyto konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje rozpor HMG se zadávacími

podmínkami, a kterými zdůvodňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, skutečně

existují, tj. zda se zadavatelem tvrzené nedostatky v HMG skutečně vyskytují. Právě z toho

důvodu vychází dotazy, jež má KÚ ve znaleckém posudku zodpovědět, z konkrétních tvrzení

zadavatele uvedených v rozhodnutí o vyloučení, kterými zdůvodňuje vyloučení navrhovatele

ze zadávacího řízení. S ohledem na uvedené tak Úřad odmítá tvrzení navrhovatele, že

formulace znaleckých otázek nepřípustně ovlivňuje KÚ. Otázky jsou formulovány tak, aby Úřad

v souladu s § 3 správního řádu zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a mohl

následně provést právní posouzení věci, a to zákonnosti postupu zadavatele v zadávacím

řízení.

196. Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel uvedl, že závěry Úřadu uvedené v usnesení

o námitce podjatosti KÚ jsou nesprávné. Navrhovatel je toho názoru, že Úřad nemůže

přezkum zákonnosti závěrů zadavatele ohledně důvodů vyloučení navrhovatele de facto

přenést na znalce, neboť takové posouzení je úkolem Úřadu. Navrhovatel tvrdí, že úkolem KÚ

mělo být samostatně a nezávisle se vyjádřit k odborným otázkám, které jsou významné

pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele, kterou však má vyhodnotit Úřad, a to nezávisle

na tom, co si o odborných otázkách myslí zadavatel. Dle navrhovatele se Úřad mohl a měl ptát

obecně na to, zda navrhovatelem předložený HMG (ne)splnil požadavky zadavatele stanovené

v zadávací dokumentaci a jejích objasněních, bez toho, aniž by mu byly předestírány názory

zadavatele. Závěry KÚ pak měl dle navrhovatele Úřad sám porovnat se závěry zadavatele

uvedenými v rozhodnutí o vyloučení. Jelikož zadání znaleckého úkolu je dle navrhovatele

nesprávné, je znalecký posudek dle něj irelevantní a ve správním řízení nepoužitelný, neboť

neobsahuje objektivní a nezkreslené posouzení relevantních odborných otázek.

197. K formulaci zadání znaleckého posudku, resp. k Úřadem položeným otázkám KÚ, Úřad

v souladu s tím, co již dříve uvedl v téže věci v usnesení o námitce podjatosti KÚ a výše

v odůvodnění tohoto rozhodnutí, konstatuje, že předmětem jeho přezkumu ve správním řízení

je rozhodnutí o vyloučení. V tomto směru pak Úřad zastává názor, že otázky položené KÚ jsou

adekvátní, pokud se zaměřují právě na konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje

nedostatky HMG a jimiž v rozhodnutí o vyloučení zdůvodňuje vyloučení navrhovatele

ze zadávacího řízení (dále též jen „nedostatky HMG“). Úřad pomocí otázek položených KÚ

hodlal zjistit, zda zadavatelem tvrzené nedostatky HMG skutečně existují (tj. jsou v HMG

opravdu přítomny), a zda jejich existence představuje mj. rozpor mj. s cyklogramem

či s konkrétními požadavky stanovenými v bodě 8.1 zadávací dokumentace, jak tvrdí zadavatel

v rozhodnutí o vyloučení. Úřad kladl otázky KÚ způsobem, který mu umožňuje získat dostatek

odborných informací k jednotlivým zadavatelem identifikovaným nedostatkům HMG tak, aby

mohl posoudit, zda vyloučení navrhovatele zdůvodněné těmito nedostatky bylo v souladu se

zákonem, či nikoliv.

41

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

198. Tvrzení navrhovatele, že se Úřad měl KÚ ptát, zda HMG (ne)splnil zadávací podmínky

stanovené v zadávací dokumentaci, a následně měl porovnat závěry KÚ o (ne)splnění

zadávacích podmínek se závěry zadavatele uvedenými v rozhodnutí o vyloučení, Úřad odmítá,

neboť posouzení HMG (jako celku) je v kompetenci zadavatele, nikoli Úřadu, resp. KÚ. Úřad

opakovaně akcentuje, že řízení bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele a jde tedy

o návrhové řízení podle § 250 odst. 1 písm. c) zákona, tento návrh byl podán proti rozhodnutí

o vyloučení, tzn., že Úřad se ve správním řízení zahájeném na návrh může zaměřovat

na posouzení zákonnosti právě tohoto konkrétního úkonu zadavatele, přičemž logicky vychází

z konkrétních skutečností, jimiž zadavatel vyloučení navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení

zdůvodnil. V šetřeném případě je v tomto návrhovém řízení nezbytné zjistit, zda konkrétní

skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje rozpor HMG se zadávací dokumentací a na nichž staví

rozhodnutí o vyloučení, jsou dány či nikoliv, současně ve vztahu ke každé skutečnosti uvedené

v rozhodnutí o vyloučení musí Úřad zjistit, zda případné potvrzení existence takové

skutečnosti představuje rozpor se zadávacími podmínkami, podle nichž má být HMG

zpracován či nikoliv. Jak již Úřad uvedl výše, jeho úkolem ve správním řízení není zkoumat

primárně správnost HMG navrhovatele jako celku, ale Úřad musí přezkoumat zákonnost

navrhovatelem napadeného úkonu zadavatele, tj. rozhodnutí o vyloučení. S ohledem na to

byly otázky pro KÚ formulovány právě v návaznosti na údajné konkrétní nedostatky HMG

identifikované a uvedené zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, neboť pouze prostřednictvím

takového postupu má Úřad zajištěno, že získá všechny potřebné informace nezbytné

k právnímu posouzení věci.

199. Namítá-li navrhovatel, že Úřad při zadání znaleckého úkolu zcela nepřípustně podsunul KÚ

názory a závěry zadavatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení, Úřad opakuje to, co uvedl výše,

tj. že pro posouzení toho, zda vyloučení navrhovatele bylo v souladu se zákonem, je nutno

zjistit, zda konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje rozpor HMG se zadávací

dokumentací a na nichž staví rozhodnutí o vyloučení, jsou skutečně dány, či nikoliv. Právě

proto Úřad požadoval odborné stanovisko znalce ke každému konkrétnímu nedostatku HMG,

který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že sám

navrhovatel poskytl autorům odborného posouzení Werkl své námitky proti vyloučení; jak

přitom bude popsáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí, autoři odborného posouzení

Werkl pak tvrzení navrhovatele z námitek u jednotlivých posuzovaných otázek citovali

a v některých případech na ně dokonce odkázali v rámci svých „odborných“ závěrů, resp.

pouze konstatovali, že tvrzení navrhovatele považují za srozumitelná a věrohodná, aniž by

připojili jakékoli vlastní odborné stanovisko. Z tvrzení uvedených navrhovatelem v jeho

námitkách pak vychází i znalecký posudek Ryska, který svůj znalecký posudek z velké části staví

právě na závěrech odborného posouzení Werkl.

200. Úřad tedy námitku navrhovatele ohledně nesprávné formulace otázek pro znalecký ústav,

kterou uplatnil nejen ve vyjádření ke znaleckému posudku, ale i v dalších vyjádřeních jím

průběžně předkládaných ve správním řízení, i nadále odmítá jako nedůvodnou a ryze účelovou

a trvá na tom, že formuloval otázky správně tak, aby jejich prostřednictvím zjistil stav věci,

o kterém nejsou důvodné pochybnosti podle § 3 správního řádu, a mohl ve správním řízení

provést právní posouzení věci, resp. zákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele

ze zadávacího řízení.

42

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

201. V replice ze dne 25. 2. 2025 vznesl navrhovatel námitku k formálním nedostatkům znaleckého

posudku, který dle jeho názoru neodpovídá zákonu o znalcích a vyhlášce o znalecké činnosti.

Úřad předně konstatuje, že v souvislosti s rozhodováním o znalečném, tj. před vydáním

rozhodnutí ze dne 27. 1. 2025, kterým Úřad přiznal (v souladu s § 30 zákona o znalcích) KÚ

znalečné, posuzoval také náležitosti znaleckého posudku stanovené v § 28 zákona o znalcích.

202. Úřad v rámci posouzení náležitostí znaleckého posudku stanovených v § 28 odst. 2 zákona

o znalcích seznal, že titulní strana znaleckého posudku neobsahuje náležitost stanovenou § 39

odst. 1 písm. b) vyhlášky o znalecké činnosti, podle něhož obsahuje titulní strana znaleckého

posudku číslo jednací zadavatele znaleckého posudku, pokud je zadavatelem orgán veřejné

moci a pokud jej zadavatel znalci sdělil. V posuzovaném případě měl KÚ na titulní straně

znaleckého posudku uvést číslo jednací usnesení ze dne 18. 3. 2024, kterým jej Úřad ustanovil

znaleckým ústavem. Toto číslo jednací na titulní straně znaleckého posudku uvedeno není,

avšak KÚ jej uvedl v bodu 2.2. znaleckého posudku; tím dle Úřadu zhojil formální nedostatek

znaleckého posudku. Podle § 39 odst. 1 písm. e) vyhlášky o znalecké činnosti obsahuje titulní

strana znaleckého posudku obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán

znalecký posudek. V posuzovaném případě měl KÚ na titulní straně znaleckého posudku uvést,

v jakém konkrétním oboru a v jakém konkrétním odvětví byl znalecký posudek podán, tato

informace však na titulní straně znaleckého posudku uvedena není. Úřad tudíž přípisem ze dne

14. 1. 2025 vyzval KÚ k doplnění náležitostí znaleckého posudku o uvedení oboru a odvětví,

případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek podán. KÚ ve sdělení ze dne 17. 1. 2025

uvedl, že znalecký posudek byl podán v oboru „Stavebnictví“, odvětví „Dopravní stavby –

stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní)“; tím dle Úřadu daný formální nedostatek

znaleckého posudku zhojil. V souladu s § 28 odst. 9 zákona o znalcích Úřad prověřil další

požadavky na obsah znaleckého posudku stanovené ve vyhlášce o znalecké činnosti. Úřad

po posouzení náležitostí znaleckého posudku stanovených v § 40 a násl. vyhlášky o znalecké

činnosti konstatoval, že poslední strana znaleckého posudku neobsahuje náležitost

stanovenou v § 46 odst. 1 písm. a) vyhlášky o znalecké činnosti, podle něhož poslední strana

znaleckého posudku má obsahovat údaj, zda znalec přibral konzultanta k posuzování

zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej znalec

přibral. Úřad tudíž přípisem ze dne 14. 1. 2025 vyzval KÚ k doplnění náležitostí znaleckého

posudku o uvedení skutečnosti, zda byl přibrán konzultant k posuzování zvláštních dílčích

otázek či nikoliv. KÚ ve sdělení ze dne 17. 1. 2025 uvedl, že ke zpracování znaleckého posudku

nebyl konzultant přizván; tím dle Úřadu daný formální nedostatek znaleckého posudku zhojil.

Podle § 46 odst. 1 písm. h) vyhlášky o znalecké činnosti má poslední strana znaleckého

posudku obsahovat datum a podpis osob, které mají povinnost znalecký posudek podepsat.

KÚ na poslední straně podaného znaleckého posudku datum neuvedl, ale datum vyhotovení

znaleckého posudku KÚ uvedl na titulní straně znaleckého posudku; tím je dle Úřadu daný

formální nedostatek znaleckého posudku zhojen.

203. K tvrzení navrhovatele, že ve znaleckém posudku není uvedeno, kdo se podílel na zpracování

znaleckého posudku a kdo je povinen na žádost orgánu veřejné moci znalecký posudek osobně

stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, Úřad konstatuje, že titulní strana znaleckého

posudku v souladu s § 39 odst. 1 písm. a) vyhlášky o znalecké činnosti obsahuje jména osob,

které znalecký posudek vypracovaly, jméno osoby, která na zpracování znaleckého posudku

spolupracovala a jméno ředitele znaleckého ústavu. Na poslední straně znaleckého posudku

jsou pak v souladu s § 46 odst. 1 písm. c) vyhlášky o znalecké činnosti uvedena jména dvou

43

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

osob, které jsou povinny na žádost Úřadu povinny posudek stvrdit, doplnit či jeho obsah

vysvětlit.

204. Úřad je tudíž přesvědčen, že v průběhu správního řízení byly případné formální nedostatky

znaleckého posudku odstraněny.

205. K tvrzení navrhovatele, že KÚ ve znaleckém posudku neuvedl veškeré podklady, které

při zpracování znaleckého posudku použil, a že cituje zdroje, aniž by takovou citaci

ve znaleckém posudku řádně označil a „ozdrojoval“, Úřad uvádí, že k této námitce se

na základě výzvy Úřadu vyjádřil KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku, kde dané tvrzení

navrhovatele kategoricky odmítl a sdělil, že při zpracování znaleckého posudku vycházel mj.

z knihy prof. Jarského, která je jako podklad pro zpracování znaleckého posudku uvedena

(viz bod 3.2. znaleckého posudku a konec bodu 4.5. znaleckého posudku). Dále KÚ zdůraznil,

že ve znaleckém posudku použil původní autorské texty prof. Jarského, který je spoluautorem

znaleckého posudku, a tedy se v žádném případě nejedná o kompilát různých nepřiznaných

zdrojů, jak tvrdí navrhovatel v replice ze dne 25. 2. 2025. Úřad se shoduje s KÚ v tom, že

ve znaleckém posudku není třeba uvádět jako podklad pro zpracování znaleckého posudku

„následníky, kteří převzali jeho text [myšleno původní text prof. Jarského] a možná jej

zapomněli uvést ve svém seznamu použité literatury.“ S odkazem na předmětné vysvětlení KÚ

tedy Úřad námitku navrhovatele ohledně neuvedení všech zdrojů a neoznačení citací

ve znaleckém posudku odmítá.

206. V replice ze dne 25. 2. 2025 vznesl navrhovatel námitku podjatosti oprávněných úředních

osob, které jsou odpovědné za vedení tohoto správního řízení. Podjatost úředních osob

navrhovatel dovozuje z toho, že v přípisu Úřadu ze dne 25. 1. 2025 byly formulovány doplňující

dotazy na KÚ dle jeho názoru nesprávně a tendenčně, byly použity návodné (sugestivní)

a kapciózní otázky a dále zde dle navrhovatele Úřad bez dalšího předestřel okolnosti, které

dosud nebyly spolehlivě zjištěny. S ohledem na dle navrhovatele sugestivní, úskočný a obecně

nesprávný způsob formulace otázek v přípisu ze dne 25. 1. 2025 navrhovatel uvedl, že

považuje za nezbytné, aby nebyla brána odpověď KÚ na takto nesprávně položené otázky

v potaz, neboť by nebyla nestranná a nezávislá, ale byla by zkreslena nevhodně

formulovanými dotazy Úřadu.

207. V usnesení o námitce podjatosti oprávněných úředních osob k údajné návodnosti otázek

předseda Úřadu sdělil, že cílem dotazů bylo upřesnění znaleckého posudku, nikoli nalezení

argumentace ve prospěch předem daného závěru, resp. že otázky formulované Úřadem

umožňují jak kladnou, tak zápornou odpověď, tedy nezavádí KÚ do pasti a nestaví jej

do konkrétní výchozí situace, jak tvrdí navrhovatel. Úřad k tomu doplňuje, že smyslem

a účelem otázek položených KÚ v přípisu Úřadu ze dne 25. 1. 2025 bylo vysvětlení a bližší

odůvodnění některých závěrů, které KÚ učinil ve znaleckém posudku tak, aby tyto závěry byly

srozumitelné pro úřední osoby, které nemají potřebné odborné znalosti a některá zdůvodnění

se jim z toho důvodu jevila nejasná. Úřad připomíná, že podle § 28 odst. 6 zákona o znalcích

je znalec povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit

nebo jeho obsah blíže vysvětlit, z čehož jasně plyne, že Úřad byl oprávněn po znalci bližší

vysvětlení znaleckého posudku požadovat. Jeho doplňující dotazy přitom směřovaly k tomu,

aby bylo zajištěno, že závěry KÚ jsou úředními osobami správně pochopeny a že v jejich

kontextu nejsou opomenuty žádné podstatné okolnosti. Takto formulované otázky rozhodně

nelze považovat za překročení pravomocí Úřadu, ale naopak za součást řádného

44

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

a zodpovědného vedení správního řízení. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy Úřad

námitku navrhovatele týkající se nesprávné formulace doplňujících otázek na KÚ opětovně

odmítá.

208. Úřad s ohledem na vše shora uvedené konstatuje, že neshledal žádné skutečnosti, které by

bránily použití znaleckého posudku KÚ jako důkazního prostředku ve vedeném správním

řízení.

Obecně ke stanovisku METROPROJEKT č. 3, znaleckému posudku Ryska a odborným

posouzením předloženým navrhovatelem

209. Navrhovatel v celém průběhu správního řízení zdůrazňuje, že závěry uvedené ve znaleckém

posudku KÚ se zásadně rozcházejí se závěry znaleckých posudků a odborných posouzení, které

v téže věci předložil navrhovatel, tj. se závěry znaleckého posudku Ryska, odborného

posouzení Werkl, posouzení Nadrchal a posouzení Contract management, a též se závěry

stanoviska METROPROJEKT č. 3, které nechal zpracovat zadavatel, a že mimo jiné i s ohledem

na to ve správním řízení musí Úřad nechat vyhotovit revizní znalecký posudek. K tomu Úřad

uvádí následující.

210. Ke stanovisku METROPROJEKT č. 3, které bylo vypracováno autorem projektové

dokumentace, Úřad sděluje, že bylo vypracováno pro potřeby zadavatele v rámci jeho postupu

při posouzení nabídky navrhovatele. Součástí stanoviska METROPROJEKT č. 3 je příloha, která

jednoznačně identifikuje, jak dle zpracovatele stanoviska HMG naplňuje požadavky stanovené

v bodě 8.1 zadávací dokumentace, tj. zda je konkrétní požadavek splněn, nesplněn či splněn

pouze částečně. Tato příloha zároveň obsahuje odůvodnění a věcné zhodnocení jednotlivých

zjištění zpracovatele stanoviska ve vztahu k posuzovanému HMG, mj. i část nazvanou

„Kontrola technické správnosti“, v níž jsou popsány nedostatky HMG, které zadavatel

následně uvedl v rozhodnutí o vyloučení. Jestliže je v textu stanoviska METROPROJEKT č. 3

uvedeno, že „(…) samotná provázanost je zcela základní premisou tvorby HMG, což dle našeho

názoru nemusí být explicitně stanovováno v zadávacích podmínkách. HMG veškerých činností

souvisejících s realizací díla by měl být vzájemně provázán ve vzájemně se ovlivňujících

činnostech. (…) Pokud je tato provázanost chybně, tak v rámci realizace stavby, to nutně bude

znamenat komplikace, které mohou negativně ovlivnit realizaci díla. Ve shrnutí k požadované

aktualizaci našeho stanoviska si dovolujeme konstatovat, že předložený HMG je možné popsat

jako »místy vnitřně nekonzistentní«, a že vykazuje místy znaky nepřesnosti a nedostatečné

úrovně detailu či neprovázaných činností, s tím že v menší míře vykazuje lokální chybovost.

Rizika, tak jak byly identifikovány z výše uvedeného, přetrvávají, avšak dle našeho názoru již

nejsou zcela zásadního charakteru, mohou být odstraněny a ve svém obsahu nepředstavují

nemožnost realizace díla dle Zadávací dokumentace.“, pak citované dle Úřadu nelze vykládat

zjednodušeně (jak činí navrhovatel) tak, že stanovisko METROPROJEKT č. 3 je v rozporu se

znaleckým posudkem. Dle Úřadu z citovaného vyplývá, že autor projektové dokumentace

určité nedostatky v HMG shledává, neboť ho popisuje jako místy vnitřně nekonzistentní,

vykazující lokální chybovost a jako nepřesný s nedostatečnou úrovní detailu. S ohledem na zde

citovaný text a zejména přílohu stanoviska METROPROJEKT č. 3, v níž autor mj. konstatuje

nedostatky HMG totožné s těmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí o vyloučení a následně

potvrzeny KÚ ve znaleckém posudku, nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že závěry

stanoviska METROPROJEKT č. 3 jsou se závěry znaleckého posudku v rozporu. V této

souvislosti Úřad akcentuje, že stanovisko METROPROJEKT č. 3 je dílčím podkladem, který si

45

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

nechal v průběhu zadávacího řízení zpracovat zadavatel; dle Úřadu je tedy de facto irelevantní,

jaké závěry jsou ve stanovisku METROPROJEKT č. 3 obsaženy, neboť z hlediska průběhu

zadávacího řízení je stěžejní to, jak obsah HMG, resp. jeho soulad se zadávacími podmínkami,

následně posoudil sám zadavatel – a ten, jak plyne z rozhodnutí o vyloučení, nedostatky

v HMG shledal.

211. K posouzení Contract management předloženému navrhovatelem spolu s návrhem, v němž je

konstatováno, že HMG je v souladu s bodem 8.1 písm. a), b), c), e), f) a g) zadávací

dokumentace, a dále je v něm uvedeno, že nelze objektivně posoudit soulad HMG

s požadavkem stanoveným v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, protože zde uvedený

požadavek zadavatele na podrobnost zobrazení struktury výrobního procesu je nejasný, Úřad

konstatuje, že se jedná o třístránkový dokument, v němž se jeho autoři vyjadřují k tomu, zda

HMG navrhovatele splňuje jednotlivé požadavky uvedené v bodě 8.1 zadávací dokumentace;

nejedná se přitom o znalecký posudek ve smyslu zákona o znalcích. Posouzení Contract

management Úřad proto považuje z hlediska rozsahu, míry a kredibility odůvodnění v něm

uvedených závěrů za nedostatečné pro zjištění skutkového stavu věci, neboť jak již Úřad

zmínil, celý dokument má pouze necelé tři strany, přičemž samotné odůvodnění údajného

souladu HMG s jednotlivými požadavky uvedenými v bodu 8.1 zadávací dokumentace je velmi

stručné (v některých částech omezené pouze na jednovětná tvrzení) a neobsahuje de facto

žádné věcné vysvětlení či odůvodnění zde uvedených závěrů. Posouzení Contract

management se také nijak nevyjadřuje k jednotlivým zadavatelem identifikovaným

nedostatkům HMG uvedeným v rozhodnutí o vyloučení. Úřad proto z výše uvedených důvodů

nepovažuje posouzení Contract management za natolik relevantní podklad pro zjištění stavu

věci, aby v něm uvedené závěry mohly důvodně zpochybnit skutková zjištění a závěry plynoucí

ze znaleckého posudku KÚ.

212. Navrhovatel dále v průběhu správního řízení na podporu své argumentace, že jím zpracovaný

HMG odpovídá požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci a je způsobilý

sloužit svému účelu, předložil posouzení Nadrchal. Ve vyjádření ke znaleckému posudku pak

tvrdí, že závěry v tomto posouzení jsou v rozporu se znaleckým posudkem. Úřad k tomu uvádí,

že posouzení Nadrchal má rozsah jedné strany a nelze ho považovat za znalecký posudek

ve smyslu zákona o znalcích. V úvodu posouzení Nadrchal je uvedeno, že jeho účelem je

„posoudit, zdali harmonogram předložený uchazečem v rámci nabídky naplňuje požadavky

zadávací dokumentace stavby“. Následuje pasáž nadepsaná „Posudek“ ve znění: „Předložený

harmonogram uvádí termíny, lhůty a posloupnost provádění jednotlivých stavebních objektů.

U stavebních objektů harmonogram obsahuje rozčlenění pomocí tzv. přerušení činnosti.

Časové členění je v harmonogramu uvedeno po měsících. Smluvní a ostatní milníky jsou

vyznačeny v úvodní části harmonogramu. Harmonogram obsahuje kritickou cestu a vyznačení

rezerv ve dnech i u činností, které na kritické cestě neleží. Finanční harmonogram obsahuje

členění výše finančních nákladů realizace po jednotlivých měsících. V samotném

harmonogramu funkčních zkoušek a revizí jsou vyznačeny termíny jednotlivých funkčních

zkoušek pro trvalé stavební objekty. Termíny funkčních zkoušek a revizí pro dočasné stavební

objekty odpovídají harmonogramu stavby.“ a pasáž nadepsaná „Závěr“, v níž Ing. Nadrchal

konstatuje, že „Expert posoudil nabídkový harmonogram a také jeho soulad s požadavky

zadávací dokumentace v rámci stavby »Provozní úsek I.D v Praze – úsek (Olbrachtova – Nové

Dvory – stavební část«. Expert došel k závěru, že harmonogram obsahuje drobné technické

nepřesnosti a drobnou nekonzistentnost. Přes tyto drobné nepřesnosti expert konstatuje, že

46

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

předložený nabídkový harmonogram naplňuje svůj účel a také požadavky zadávací

dokumentace. Výše zmíněné technické nepřesnosti nejsou rizikem pro budoucí realizaci

stavebního díla. Pro stavební realizaci považuje expert za klíčový počáteční harmonogram

stavby předložený pro uzavření smlouvy o dílo, do kterého uchazeč promítá veškeré vstupní

podmínky.“ Úřad k uvedenému konstatuje, že posouzení Nadrchal nepovažuje za relevantní

podklad pro zjištění skutkového stavu věci, neboť obsahuje de facto pouze obecná

konstatování bez jakéhokoli věcného zdůvodnění; s ohledem na to Úřad nepovažuje závěry

uvedené v posouzení Nadrchal za natolik relevantní podklad pro zjištění stavu věci, aby v něm

uvedené závěry mohly důvodně zpochybnit závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ. Nadto

Úřad dodává, že i podle posouzení Nadrchal HMG obsahuje blíže nespecifikované nepřesnosti.

213. Úřad s odkazem na výše uvedené shrnuje, že stanovisko METROPROJEKT č. 3, posouzení

Contract management a posouzení Nadrchal, resp. závěry v nich uvedené, nepředstavují

relevantní důvod pro zadání revizního znaleckého posudku.

214. Úřad se následně vyjádří k dokumentům, které navrhovatel v průběhu správního řízení

předložil Úřadu a které označuje jako znalecké posudky, a k nimž ve vyjádření k znaleckému

posudku uvedl, že v nich lze nalézt „skutečně relevantní odborné posouzení otázky souladu

harmonogramu navrhovatele předloženého v jeho nabídce s požadavky zadavatele

obsaženými v zadávací dokumentaci“, tj. k odbornému posouzení Werkl a k znaleckému

posudku Ryska.

215. K odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že dotčený dokument je nadepsán „Znalecký

posudek – Analýza nabídkového harmonogramu z hlediska plnění podmínek zadávací

dokumentace“ a vyplývá z něj, že byl vypracován Dr. Eng. Michaelem Werklem (podle překladu

odborného posouzení je Dr. Eng. Werkl autorizovaný inženýrský konzultant pro ekonomické

záležitosti v oblasti stavebnictví a přísežný a soudem certifikovaný znalec v otázkách kalkulací,

zadávání zakázek, uzavírání smluv, procesu výstavby a vypořádání staveb) a Eng. Stefanem

Kahrerem-Deimem, PSP (podle překladu odborného posouzení je Eng. Kahrerem-Deimem

odborník na plánování a harmonogramy certifikovaný AACE). Podle bodu 23. odborného

posouzení Werkl byli jeho zpracovatelé pověřeni, aby přezkoumali rozhodnutí o vyloučení

a určili, zda HMG splňuje požadavky zadávací dokumentace. Překlad odborného posouzení

Werkl do češtiny má rozsah 53 stran.

216. Ve vyjádření ke znaleckému posudku zadavatel namítá, že odborné posouzení Werkl postrádá

zákonné náležitosti, včetně doložky znalce o tom, že si je vědom následků vyhotovení vědomě

nepravdivého znaleckého posudku. Dle zadavatele tedy nelze odborné posouzení Werkl

považovat za znalecký posudek. Dále zadavatel tvrdí, že podklady v odborném posouzení

Werkl byly vybrány velmi selektivně, neboť zahrnují pouze dokumenty, které jsou výhodné

pro navrhovatele, a naopak ignorují podklady, které jsou pro navrhovatele nevýhodné.

V replice ze dne 28. 3. 2025 zadavatel doplňuje, že odborné posouzení Werkl nemůže obstát

ani jako odborné vyjádření, jelikož jeden z jeho zpracovatelů prokazatelně není znalec ani dle

zahraničního práva. Zahraniční zpracovatelé dle zadavatele navíc vůbec nevycházeli

ze zadávací dokumentace a projektové dokumentace, což je dle zadavatele zjevné, protože

k těmto dokumentům neměli přístup v jazyce, kterému by rozuměli – tedy angličtině nebo

němčině. Zadavatel též upozorňuje, že navrhovatel nijak nedoložil, že by tyto osoby mohly

společně vyhotovit znalecký posudek, který by byl využitelný pro rakouské správní řízení, a tím

47

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

spíše pro řízení v České republice. Navrhovatel rovněž nedokládá, že v Rakousku mohou osoby

bez znaleckého oprávnění vyhotovovat znalecké posudky společně se znalcem.

217. Navrhovatel ve vyjádření ke znaleckému posudku vyjadřuje své přesvědčení, že odborné

posouzení Werkl obsahuje relevantní odborné posouzení otázky souladu HMG s požadavky

stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci. V replice ze dne 25. 2. 2025 navrhovatel

dále uvádí, že odborné posouzení Werkl splňuje veškeré náležitosti znaleckého posudku

požadované právním řádem Rakouské republiky. Současně upozorňuje, že oba autoři tohoto

posudku patří k předním uznávaným odborníkům v dané oblasti v Rakousku. Navrhovatel je

přesvědčen, že pokud je znalecký posudek zpracován znalcem z jiného členského státu EU,

který splňuje podmínky pro výkon znalecké činnosti dle právního řádu tohoto státu (což je

v případě hlavního zpracovatele posouzení, Dr. Eng. Michaela Werkla, splněno), nelze jeho

znaleckou činnost odmítnout pouze z důvodu, že není zapsán jako znalec v České republice.

Zároveň navrhovatel zastává názor, že nelze po takovém znalci požadovat zápis do seznamu

znalců vedeného v České republice, neboť by tím došlo k nepřípustnému omezení volného

pohybu služeb, konkrétně znaleckých služeb, které představují službu ve smyslu článku 56

a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle názoru navrhovatele bylo požadavkům

na odbornou způsobilost znalce i na náležitosti znaleckého posudku dle české právní úpravy

dostatečně vyhověno již tím, že dotyčný znalec splnil podmínky zápisu do seznamu znalců

v jiném členském státě EU; obdobně platí i pro obsah znaleckého posudku.

218. Úřad předně konstatuje, že se ztotožňuje se zadavatelem v tom, že odborné posouzení Werkl

nelze považovat za znalecký posudek ve smyslu české právní úpravy (tj. části druhé hlavy VI

zákona o znalcích), a osoby, které toto odborné posouzení vypracovaly, nelze považovat

za znalce ve smyslu české právní úpravy (tj. části druhé hlavy I a III zákona o znalcích).

K argumentaci navrhovatele, podle níž má odborné posouzení Werkl s odkazem na článek

56 Smlouvy o fungování Evropské unie v České republice váhu znaleckého posudku, se Úřad

vyjádří níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

219. S ohledem na argumentaci zadavatele se Úřad dále zabýval tím, z jakých podkladů autoři

odborného posouzení Werkl při jeho zpracování vycházeli. V bodu 31. odborného posouzení

Werkl se uvádí: „V rámci naší analýzy nám Účastník poskytl dokumenty (uvedené v kapitole

Přílohy (…). Dokumenty v českém jazyce byly Účastníkem přeloženy do angličtiny.“ Z části

odborného posouzení Werkl, která obsahuje seznam příloh (tj. část nadepsaná „Přílohy“ 13,

dále jen „seznam příloh“), pak Úřad zjistil, že jeho autoři zřejmě neměli od navrhovatele

k dispozici úplnou projektovou dokumentaci, neboť ze seznamu příloh vyplývá, že

z dokumentů, jež byly součástí projektové dokumentace, tvoří přílohu odborného posouzení

Werkl pouze cyklogram. Dále se jeví, že autoři odborného posouzení Werkl neměli

k dispozici úplnou zadávací dokumentaci, jelikož z dokumentů, jež byly součástí zadávací

dokumentace, jsou v seznamu příloh uvedeny dokumenty označené „Zadávací dokumentace,

odstavec 8.1 (5 stran, .pdf dokument s názvem: »01_A00-1_Cl. 8.1.pdf«)“14 a „Žádost

o vysvětlení ZD č. 88 ze dne 15.11.2022 (dokument v češtině – (do angličtiny byla přeložena

pouze odpověď na otázku 88.4)“. K tomu Úřad dále poznamenává, že není zřejmé, zda

13

Úřad poznamenává, že navrhovatel Úřadu v rámci správního řízení přílohy odborného posouzení Werkl nepředložil,

Úřad je tedy nemá k dispozici.

14

Úřad poznamenává, že bod 8.1 zadávací dokumentace má rozsah jedné strany, a Úřadu není tedy zřejmé, jaký

konkrétní obsah byl uveden na pěti stranách, na které je odkazováno v odborném posouzení Werkl.

48

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

překlady poskytnutých posuzovaných dokumentů provedl navrhovatel či se jednalo o úředně

ověřené překlady. Současně ze seznamu příloh vyplývá, že autoři odborného posouzení Werkl

měli k dispozici námitky navrhovatele podané proti rozhodnutí o vyloučení, avšak rozhodnutí

o námitkách v seznamu příloh uvedeno není. Oproti tomu KÚ jako zpracovatel znaleckého

posudku měl k dispozici jak zadávací dokumentaci včetně úplné projektové dokumentace

(a v bodu 3.2. znaleckého posudku ve výčtu použitých zdrojů tyto dokumenty výslovně uvedl),

tak námitky podané navrhovatelem proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení a rozhodnutí

zadavatele o těchto námitkách (které k dispozici měl, ale v bodu 3.2. znaleckého posudku je

ve výčtu použitých zdrojů výslovně uvedl, z čehož Úřad dovozuje, že jako podklady

pro zpracování znaleckého posudku KÚ nepoužil).

220. Z odborného posouzení Werkl tedy plyne, že toto posouzení bylo velmi pravděpodobně

zpracováno na základě neúplné zadávací dokumentace, resp. neúplné projektové

dokumentace, která je nedílnou součástí zadávací dokumentace. Jinými slovy z odborného

posouzení Werkl neplyne, že by jeho autoři měli k dispozici kompletní projektovou a zadávací

dokumentaci. Současně není zřejmé, co přesně bylo obsahem dokumentu, jenž měl dle svého

názvu obsahovat text bodu 8.1 zadávací dokumentace, ale s ohledem na jeho rozsah (5 stran)

je zřejmé, že musel kromě textu bodu 8.1 zadávací dokumentace obsahovat i nějaký další text,

neboť samotný bod 8.1 zadávací dokumentace má rozsah necelé 1 strany textu. Úřad je toho

názoru, že pro relevantní odborné posouzení nedostatků HMG je nezbytné, aby posuzující

odborníci měli k dispozici úplnou textovou část zadávací dokumentace, včetně jejích příloh,

nikoliv pouze dokument označený „Zadávací dokumentace, odstavec 8.1 (5 stran, .pdf

dokument s názvem: »01_A00-1_Cl. 8.1.pdf«)“. Důvodem je např. to, že část 4. návrhu

smlouvy, který tvoří přílohu zadávací dokumentace, upravuje problematiku harmonogramu

a doby provádění díla. Dle Úřadu je pak věcí samotných posuzujících odborníků, aby

po seznámení s celou zadávací dokumentací na základě svého vlastního odborného uvážení

sami určili, které části textové části zadávací dokumentace a jejích příloh jsou pro účely jejich

závěrů o nedostatcích HMG relevantní. Pokud jde o projektovou dokumentaci, která je

přílohou textové části zadávací dokumentace, a která jako celek představuje komplexní

soubor požadavků vymezujících předmět veřejné zakázky, Úřad je přesvědčen, že není

dostačující, aby posuzující odborníci disponovali pouze jediným dokumentem z projektové

dokumentace, a to cyklogramem. K tomu Úřad dodává, že podrobný harmonogram výstavby

má zachycovat postup dodavatele při realizaci předmětu veřejné zakázky. Předmět veřejné

zakázky přitom není specifikován pouze cyklogramem, ale celou projektovou dokumentací.

Zatímco cyklogram, který je součástí projektové dokumentace, navrhuje koncepci postupu

výstavby a zařazuje postup výstavby do času i prostoru, projektová dokumentace navrhuje

a zobrazuje konstrukční a technologické řešení všech stavebních oddílů a jim přiřazených

objektů předmětu plnění veřejné zakázky. Současně podle bodu 8.1 zadávací dokumentace

časový harmonogram musí obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části

výstavby podle projektové dokumentace a strukturu výrobního procesu, dále musí obsahovat

vyznačení technologických vazeb, časových rezerv u činností mimo kritickou cestu a časové

posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost.

S ohledem na popsanou povahu cyklogramu a projektové dokumentace a dále vzhledem

ke komplexnosti požadavků na podrobný harmonogram výstavby stanovených v bodě 8.1

zadávací dokumentace je Úřad přesvědčen, že při posouzení HMG bylo nezbytné zohlednit

nejen cyklogram, ale rovněž ostatní části projektové dokumentace, neboť projektová

49

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

dokumentace jako celek komplexně vymezuje předmět veřejné zakázky, ve vztahu k jehož

realizaci byl HMG zpracován. S ohledem na to je Úřad toho názoru, že posuzující odborníci

měli mít k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, a na základě vlastního odborného

uvážení pak měli případně určit, které její části jsou pro účely jejich závěrů o nedostatcích

HMG relevantní a které nikoliv.

221. V bodě 1.6.2. odborného posouzení Werkl je popsána struktura jeho obsahu; z citovaného

ustanovení plyne, že část odborného posouzení Werkl týkající se jednotlivých posuzovaných

nedostatků HMG je strukturována tak, že je vždy nejprve citován konkrétní nedostatek HMG,

jak byl uveden zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, následně jsou citovány námitky

navrhovatele k danému nedostatku HMG a poté je uvedeno odborné stanovisko autorů

odborného posouzení Werkl. V této souvislosti Úřad podotýká, že u některých otázek autoři

odborného posouzení Werkl de facto pouze vycházejí z tvrzení navrhovatele; Úřad se k tomu

podrobně vyjádří v následujících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

222. Co se týče zadání znaleckého úkolu, v bodu 1.5 odborného posouzení Werkl je uvedeno, že

„(z)nalci byli Účastníkem pověřeni, aby přezkoumali námitky Zadavatele a ve znaleckém

posudku určili, zda Účastníky předložený upravený harmonogram výstavby splňuje požadavky

zadávací dokumentace.“ Znaleckým úkolem KÚ bylo posouzení, zda jednotlivé nedostatky

HMG uvedené v rozhodnutí o vyloučení se v HMG skutečně vyskytují, a pokud ano, zda

konkrétní nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem či s ostatními

částmi projektové dokumentace15, dále měl KÚ rovněž posoudit, zda každý jednotlivý

nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s konkrétním požadavkem dle bodu 8.1

zadávací dokumentace, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k příslušnému

nedostatku HMG identifikoval jako nesplněný. Je tedy zřejmé, že odborné posouzení Werkl

neodpovídá na shodné otázky jako znalecký posudek. Úřad dále konstatuje, že odborné

posouzení Werkl se vůbec nevěnuje nedostatkům HMG, které byly předmětem zkoumání KÚ

v rámci otázek č. 32 a č. 33. Proto dle Úřadu nelze tyto dva dokumenty (znalecký posudek

a odborné posouzení Werkl) považovat za vzájemně zcela srovnatelné.

223. Ke znaleckému posudku Ryska, který navrhovatel předložil Úřadu v rámci tohoto správního

řízení, Úřad uvádí, že byl vypracován doc. Ryskou, znalcem v oboru „Ekonomika“

a „Stavebnictví“, a že podle bodu 1.1. znaleckého posudku Ryska bylo jeho cílem posoudit

HMG ve vztahu k požadavkům stanoveným v bodu 8.1 zadávací dokumentace a rovněž

k nedostatkům HMG identifikovaným zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. Znalecký

posudek Ryska má rozsah 57 stran.

224. Zadavatel ve vztahu ke znaleckému posudku Ryska namítá ve svých vyjádřeních

nedostatečnou odbornost doc. Rysky, který je znalcem v oboru „Ekonomika“ a zpracovává

primárně znalecké posudky týkající se oceňování nemovitostí. Zadavatel též poukazuje na to,

že se doc. Ryska ve znaleckém posudku Ryska nezabýval hlavními odbornými otázkami a pouze

odkázal na odborné posouzení Werkl. Dále zadavatel tvrdí, že znalecký posudek Ryska

nekriticky přebírá vyjádření navrhovatele a nezohledňuje argumenty zadavatele. Zadavatel

označuje znalecký posudek Ryska za nesrozumitelný, netransparentní, nepřezkoumatelný

a nedostatečně odůvodněný.

15

To neplatí pro otázku č. 32 a 33.

50

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

225. K tvrzení zadavatele, že doc. Ryska je znalcem v oboru „Ekonomika“, Úřad konstatuje, že

doc. Ryska má oprávnění vykonávat znaleckou činnost nejen v oboru „Ekonomika“,

ale i v oboru „Stavebnictví“; tj. doc. Ryska byl oprávněn znalecký posudek Ryska zpracovat.

K namítanému nedostatečnému odůvodnění znaleckého posudku Ryska Úřad uvádí, že

z obsahu znaleckého posudku Ryska Úřad zjistil, že na několika místech jsou skutečně

bez dalšího odůvodnění přebírány a citovány závěry odborného posouzení Werkl, přičemž tyto

citace často slouží jako hlavní argumentační základ pro vyhodnocení posuzovaných

nedostatků HMG. Úřad se k tomu podrobně vyjádří v dalších částech odůvodnění tohoto

rozhodnutí.

226. Stejně jako u odborného posouzení Werkl je dále třeba uvést, že i v případě znaleckého

posudku Ryska bylo zadání znaleckého úkolu formulováno jinak než v případě znaleckého

posudku KÚ. Z bodu 1.1 znaleckého posudku Ryska vyplývá, že úkolem znalce bylo posoudit

HMG „ve vztahu k požadavkům uvedeným v Zadávací dokumentaci (zejména, avšak nikoliv

výhradně, ve vztahu k čl. 8.1 Zadávací dokumentace)“ a „ve vztahu k nedostatkům

identifikovaným ze strany zadavatele »Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s.« uvedených

v dokumentu »Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámení

o vyloučení«, evidenční číslo VZ:Z2022-0005698“. Je tedy zřejmé, že znalecký posudek Ryska

neodpovídá na shodné otázky jako znalecký posudek, resp. jeho zadání je formulováno odlišně

a výrazně obecněji než konkrétní otázky, na něž odpovídal ve znaleckém posudku KÚ a jež jsou

dle Úřadu s ohledem na předmět návrhového řízení relevantní pro skutková zjištění. Úřad dále

konstatuje, že znalecký posudek Ryska se vůbec nevěnuje nedostatkům HMG, které byly

předmětem zkoumání KÚ v rámci otázek č. 32 a č. 33. Proto dle Úřadu nelze tyto dva

dokumenty (znalecký posudek a znalecký posudek Ryska) považovat za vzájemně zcela

srovnatelné.

227. Níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad postupně vyjádří ke konkrétnímu obsahu

posouzení Werkl a posudku Ryska a ke z nich plynoucím závěrům; následně se pak Úřad vyjádří

k požadavku navrhovatele na vypracování revizního znaleckého posudku, který navrhovatel

zdůvodňuje rozdílností těchto závěrů oproti závěrům plynoucím ze znaleckého posudku KÚ.

Skutečnosti zjištěné znaleckým posudkem

228. V této části odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad vyjádří ke konkrétním závěrům plynoucím

ze znaleckého posudku a k související argumentaci navrhovatele.

229. Jak Úřad uvedl výše, navrhovatel je přesvědčen, že při zpracování HMG měl vycházet de facto

pouze z cyklogramu, a že jeho HMG je s cyklogramem v souladu. Současně z rozhodnutí

o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučení navrhovatele zdůvodnil mj. tím, že HMG je

v rozporu s cyklogramem. Tyto skutečnosti Úřad zohlednil při formulaci otázek pro KÚ, kdy

ve vztahu k jednotlivým zadavatelem shledaným nedostatkům HMG položil KÚ mj. dotaz, zda

v případě, že se konkrétní nedostatek HMG v HMG skutečně vyskytuje, tato skutečnost

znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem. S ohledem na argumentaci navrhovatele,

podle níž měl být cyklogram nosným požadavkem zadavatele při zpracování HMG (srov. bod

26. návrhu), se Úřad při analýze závěrů obsažených ve znaleckém posudku zaměřil především

na to, zda KÚ ve vztahu k některým ze zadavatelem identifikovaných nedostatků HMG dospěl

k závěru, že se tyto nedostatky v HMG skutečně vyskytují, a zda jejich existence znamená, že

HMG je v rozporu s cyklogramem.

51

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

230. Ze znaleckého posudku KÚ vyplývá, že takovými nedostatky HMG jsou nedostatky, které jsou

ve znaleckém posudku řešeny v otázkách č. 7, 12 až 17, 23 až 26, 29 a 31; tj. u těchto

nedostatků HMG dospěl KÚ k závěru, že se v HMG skutečně vyskytují, a současně, že způsobují

rozpor HMG s cyklogramem. S ohledem na argumentaci navrhovatele, že právě cyklogram byl

stěžejním dokumentem, podle něhož měl být HMG zpracován, a současně že jím předložený

HMG je s cyklogramem plně v souladu, se Úřad v rámci analýzy závěrů znaleckého posudku

zaměřil primárně právě na ty nedostatky HMG, u nichž KÚ ve znaleckém posudku shledal

rozpor s cyklogramem.

231. Předtím, než se Úřad k těmto nedostatkům HMG podrobně vyjádří, považuje za nutné

vypořádat se s námitkou navrhovatele, podle níž je ve znaleckém posudku zaměňován

nabídkový harmonogram podle bodu 8.1 zadávací dokumentace s realizačním

harmonogramem podle bodu 4.7 návrhu smlouvy, resp., že KÚ nereflektoval rozdíl mezi

nabídkovým harmonogramem a realizačním harmonogramem, který má být zpracován až

vybraným dodavatelem v rámci realizace veřejné zakázky. Podle navrhovatele je HMG pouze

podkladem pro přípravu realizačního harmonogramu, podle kterého bude stavba následně

probíhat, což dle navrhovatele vyplývá z bodu 4.7 návrhu smlouvy. Mezi HMG a „skutečným

harmonogramem výstavby“ tedy nelze dle navrhovatele činit rovnítko, neboť podle HMG

nemá být dílo realizováno, avšak KÚ k HMG údajně nesprávně přistupuje tak, jako by podle

něj dílo realizováno být mělo. Dle navrhovatele nabídkový harmonogram nemá zobrazovat

skutečný postup výstavby, ale jen poskytnout zadavateli představu o časové náročnosti akce;

skutečný předpokládaný postup výstavby má být zachycen v realizačním harmonogramu

podle bodu 4.7 návrhu smlouvy. Dle navrhovatele je tak náhled KÚ na HMG nesprávný, neboť

měl být hodnocen podle bodu 8.1 zadávací dokumentace, resp. jako podklad pro zpracování

podrobnějšího realizačního harmonogramu.

232. Dle navrhovatele KÚ zcela přehlíží, že nabídkový harmonogram z povahy věci nemůže být

neměnným dogmatem pro tvorbu realizačního harmonogramu. V realizačním harmonogramu

musí být dle navrhovatele zohledněna celá řada vnějších vlivů, které nejsou v zadávací

dokumentaci a v nabídkovém harmonogramu zohledňovány, jako je např. roční období

realizace prací, vegetační klid rostlin a s tím související omezení apod; tyto aspekty budou dle

navrhovatele zohledněny až v realizačním harmonogramu a nabídkový harmonogram s nimi

počítat nemůže (s ohledem na neznalost data zahájení realizace díla).

233. Svou argumentaci navrhovatel uzavírá s tím, že hodnotit „kvalitu“ HMG optikou požadavků

na realizační harmonogram je nesprávné a že veškeré závěry KÚ uvedené ve znaleckém

posudku ohledně nedostatečnosti HMG a neschopnosti HMG plnit svůj účel jsou tudíž také

nesprávné. Navrhovatel je přesvědčen, že HMG odpovídá bodu 8.1 zadávací dokumentace

a lze z něho přesvědčivě vycházet při tvorbě realizačního harmonogramu podle bodu 4.7

návrhu smlouvy.

234. Úřad v této souvislosti připomíná, že:

•

podle bodu 8.1 zadávací dokumentace „(z)adavatel požaduje, aby dodavatel v nabídce

předložil podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky). (…)“;

•

podle bodu 4.6 návrhu smlouvy: „Do 28 dnů ode dne obdržení výzvy Objednatele

[zadavatel] k zahájení prací dle odst. 4.2 této Smlouvy Zhotovitel zpracuje a Objednateli

předloží podrobný harmonogram provádění díla (dále jen »Harmonogram«).“;

52

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

•

podle bodu 4.7 návrhu smlouvy: „Harmonogram bude odvozen od harmonogramu

obsaženého v nabídce Zhotovitele, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně

posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Zhotovitel musí v Harmonogramu dodržet

jednotlivé doby trvání úkolů uvedené v harmonogramu z Projektové dokumentace.

Harmonogram bude členěn do úrovně stavebních objektů a jednotlivých částí díla

vymezených v soupisu prací, a to vždy s vyznačením postupných milníků odpovídajícím

době trvání úkolů dle harmonogramu v Projektové dokumentaci. (…)“.

235. Žádostí ze dne 20. 1. 2025 vyzval Úřad KÚ, aby se k tvrzením navrhovatele, podle nichž KÚ

nesprávně posuzoval HMG optikou požadavků na realizační harmonogram podle bodu 4.7

návrhu smlouvy, vyjádřil. KÚ k tomu mj. uvedl, že ve znaleckém posudku nepoužívá pojmy

„nabídkový harmonogram“ nebo „realizační harmonogram“. KÚ vysvětlil, že při vypracování

znaleckého posudku vycházel z požadavků stanovených v bodu 8.1 zadávací dokumentace,

kde je jasně definována struktura podrobného harmonogramu výstavby. KÚ rovněž zdůraznil,

že navrhovatel používá pojmy „realizační“ a „nabídkový“ harmonogram účelově a v rozporu

s požadavky veřejné zakázky. Dle KÚ zadavatel požadoval podrobný harmonogram výstavby

v technologické struktuře objektových a dílčích stavebních procesů, nikoli „nabídkový

harmonogram“, jak uvádí navrhovatel.

236. Úřad k uvedenému předně uvádí, že nikde v zadávací dokumentaci nejsou navrhovatelem

užívané pojmy „nabídkový harmonogram“ a „realizační harmonogram“ použity. V bodě 8.1

zadávací dokumentace je uvedeno, že dodavatelé mají v nabídce předložit „podrobný

harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky)“, a dále jsou zde uvedeny

požadavky, které má tento harmonogram splňovat. Pokud tedy navrhovatel používá pojem

„nabídkový harmonogram“ pro harmonogram, který měl předložit ve své nabídce, pak

ze zadávací dokumentace jasně plyne, že tímto nabídkovým harmonogramem měl být

„podrobný harmonogram výstavby“ splňující požadavky podle bodu 8.1 zadávací

dokumentace. Z tohoto (ani z jiného) ustanovení zadávací dokumentace přitom dle Úřadu

nijak nevyplývá, že by tento podrobný harmonogram výstavby neměl zobrazovat skutečný

postup výstavby, ale jen poskytnout zadavateli představu o časové náročnosti akce, jak tvrdí

navrhovatel. Už jen samotné označení „podrobný harmonogram výstavby“ dle Úřadu indikuje,

že tento harmonogram má zobrazovat skutečný předpokládaný postup výstavby (tj. postup

výstavby, který hodlá dodavatel při realizaci díla skutečně dodržet), což ostatně plyne i z jeho

účelu výslovně popsaného v závěru bodu 8.1 zadávací dokumentace, kterým je stanovit

termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické

provádění. Úřad má tedy za to, že prostřednictvím harmonogramu, jenž měli dodavatelé

předložit ve svých nabídkách (tj. podrobného harmonogramu výstavby), zadavatel nehodlal

získat pouze „představu o časové náročnosti akce“, jak tvrdí navrhovatel; Úřad tento svůj závěr

dovozuje nejen z vymezeného účelu harmonogramu, ale i s ohledem na to, že časová

náročnost akce byla zadavateli v podstatě známa, když nedílnou součástí zadávací

dokumentace je cyklogram, tj. dokument, v němž je navržena koncepce postupu výstavby

v prostoru a čase s uvedením nejdůležitějších termínů, tj. zobrazuje prostorovou,

technologickou a časovou strukturu koncepce postupu výstavby, včetně omezujících

podmínek, které mají vliv na prostorovou a časovou posloupnost prací (srov. bod 5.2.

znaleckého posudku). Dle Úřadu tedy zadavatel požadoval v nabídce předložit harmonogram,

53

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

který bude zachycovat technologický postup výstavby předmětu plnění veřejné zakázky v čase

tak, jak jej dodavatel hodlá skutečně realizovat.

237. K tvrzení navrhovatele, že harmonogram podle bodu 8.1 zadávací dokumentace je pouze

podkladem pro přípravu „realizačního harmonogramu“ podle bodu 4.7 návrhu smlouvy, Úřad

uvádí následující. V bodě 4.6 návrhu smlouvy je uvedeno, že „(d)o 28 dnů ode dne obdržení

výzvy Objednatele k zahájení prací dle odst. 4.2 této Smlouvy Zhotovitel zpracuje a Objednateli

předloží podrobný harmonogram provádění díla (dále jen »Harmonogram«).“ V bodě 4.7

návrhu smlouvy je uvedeno, že „(h)armonogram bude odvozen od harmonogramu

obsaženého v nabídce Zhotovitele, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně posunuty

dle skutečného dne zahájení prací. (…)“. Z bodu 4.7 návrhu smlouvy dle Úřadu vyplývá, že

podrobný harmonogram výstavby předložený v nabídce tedy skutečně bude sloužit jako

podklad pro harmonogram předložený vybraným dodavatelem podle bodu 4.6 návrhu

smlouvy, nicméně v tom smyslu, že pouze termíny uvedené v harmonogramu předloženém

v nabídce budou ekvivalentně posunuty v závislosti na dni zahájení prací. Úřad tudíž

nesouhlasí s navrhovatelem, že skutečný předpokládaný postup výstavby má být zachycen až

v harmonogramu podle bodu 4.6 návrhu smlouvy. Toto tvrzení navrhovatele dle Úřadu

neodpovídá obsahu bodu 4.7 návrhu smlouvy, z něhož naopak lze dovodit, že podrobný

harmonogram výstavby předkládaný v nabídce má zachycovat předpokládaný postup

výstavby, který má být následně již pouze „překlopen“ do harmonogramu podle bodu 4.6

návrhu smlouvy. Tzn. harmonogram podle bodu 4.6 návrhu smlouvy není tvořen zcela nově,

tzv. „na zelené louce“, ale má respektovat postup výstavby předpokládaný v podrobném

harmonogramu výstavby, který byl předložen v nabídce. Na tom nic nemění ani argumentace

navrhovatele, že v harmonogramu musí být zohledněna celá řada vnějších vlivů, které nelze

zohledňovat v „nabídkovém harmonogramu“, kdy není znám termín zahájení realizace díla (to

zadavatel ani Úřad v žádném případě nerozporují a také část 4. návrhu smlouvy tuto

skutečnost reflektuje).

238. Úřad dodává, že pokud by mělo být pravdivé tvrzení navrhovatele, že podrobný harmonogram

výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace nemusel zachycovat skutečný postup

výstavby (tj. postup výstavby, který dodavatel při realizaci díla reálně předpokládá), pak by

stanovení požadavku na předložení takového harmonogramu postrádalo jakýkoliv smysl,

neboť zadavatel by na základě harmonogramu, který nezachycuje skutečný dodavatelem

předpokládaný postup realizace díla, nemohl získat objektivní představu o tom, zda je

dodavatel schopen stanovit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické

provádění, resp. v širším slova smyslu, zda je schopen organizačně zajistit řádnou realizaci

předmětu plnění veřejné zakázky. Na uvedeném nic nemění ani argumentace navrhovatele,

podle níž měl zadavatel při hodnocení HMG nesprávně postupovat tak, jako by šlo

o harmonogram realizace podle bodu 4.6 návrhu smlouvy. Jak již Úřad uvedl, podrobný

harmonogram výstavby bude podle bodu 4.7 návrhu smlouvy sloužit jako podklad

pro zpracování „realizačního harmonogramu“. V tomto kontextu Úřad nemá pochybnosti

o oprávněnosti zadavatele přistupovat k hodnocení předložených podrobných

harmonogramů s důrazem na jejich úplnost a věcnou správnost z hlediska předpokládaného

postupu výstavby.

54

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

239. S ohledem na vše shora uvedené Úřad argumentaci navrhovatele, podle níž podrobný

harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace nemá zobrazovat skutečný

postup výstavby, odmítá.

240. Ke konkrétním nedostatkům HMG, jimiž zadavatel v rozhodnutí o vyloučení zdůvodnil

vyloučení navrhovatele a u kterých KÚ v odůvodnění znaleckého posudku uvedl, že jsou

v rozporu s cyklogramem, Úřad uvádí následující.

K otázce č. 7

241. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem

vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(s)truktura výrobního procesu stále zcela chybí.

Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou

trvání v kalendářních dnech.“ Ve vztahu k otázce č. 7 pak měl KÚ mj. posoudit, zda je toto

tvrzení zadavatele pravdivé.

242. Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.7 znaleckého posudku, kde uvedl: „Citované tvrzení

zadavatele, že v HMG »struktura výrobního procesu stále zcela chybí, a veškeré SO a PS jsou

uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních

dnech« je z větší části pravdivé, neboť harmonogram předložený uchazečem obsahuje činnosti

pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů, nikoli ve struktuře

dílčích stavebních procesů.“

243. V bodu 4.6. znaleckého posudku nadepsaném „Prvky výrobního procesu stavby a objektu jako

systému“ KÚ mj. definuje výrobní procesy a uvádí: „Dílčí stavební proces je jeden nebo více

pochodů vykonávaných určitým pracovním kolektivem (pracovní četou) se stálou nebo

proměnlivou dělbou práce. Jeho produktem je stavební konstrukce. (…) Objektový proces

(výrobní proces stavebního objektu) je souhrn skloubených procesů stupně rozestavěnosti,

popř. etapových procesů, jehož produktem je stavební objekt.“

244. V bodu 4.7.1. znaleckého posudku, v němž KÚ obecně vysvětluje pojem „struktura výrobního

procesu“ je uvedeno: „Struktura výrobního procesu je zkrácené označení pro skladbu

jednotlivých složek výrobního procesu, které platí i pro objektový stavební proces. Objektový

proces probíhá v určitém prostoru, určitým postupem a v určitém čase. Tento prostor, čas

a samostatný objektový proces je určitým způsobem členěn a uspořádán. Vnitřní uspořádání

objektového procesu tvoří určité struktury. Struktura objektového procesu označuje skladbu

jednotlivých složek objektového procesu, která vychází z technologického postupu pro daný

stavební objekt. Tyto složky závisejí na druhu produktu (stavebního objektu), technologii

postupu výstavby objektu a jeho částí, na organizaci výrobních útvarů (stavební podnik, závod,

pracovní čety) aj.

Podle obsahu lze vymezit různé struktury, přičemž každá struktura se ohodnocuje svými

parametry. Pro účely stavebně technologického projektování se rozlišují:

• struktura prostorová,

• struktura technologická,

• struktura časová.

Tyto struktury jsou ve vzájemné funkční spojitosti. Jsou to různé stránky téhož procesu. Jejich

význam vzniká v souvislostech s průběhem stavebního procesu a zaniká jeho ukončením

(u konkrétní stavby). Tvoří systém výrobního procesu a nelze je při návrhu objektového

55

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

stavebního procesu analyzovat každou zvlášť, nýbrž společně, pro jejich úzkou spojitost a jejich

vzájemné provázání.“

245. V bodu 4.10.2. znaleckého posudku, v němž se KÚ v obecné rovině vyjadřuje k HMG

navrhovatele, který mu byl předložen Úřadem k posouzení, je mj. uvedeno: „Dále lze

konstatovat, že v předloženém harmonogramu jsou uvedeny části stavby podle projektové

dokumentace, ať již stavební oddíly, stavební objekty, provozní soubory případně určité

souhrny prací. Jedná se tedy o technologickou strukturu objektových procesů, popř.

podobjektů, popř. procesů provozních souborů. V předloženém časovém harmonogramu však

naprosto chybí procesy v technologické struktuře dílčích stavebních procesů (pracovních čet),

(…) Další otázkou je také, jak byly v modelu realizace stavby uchazeče stanoveny časové

hodnoty vazeb mezi činnostmi. Je opět vysoce pravděpodobné, že byly stanoveny technickým

odhadem, nikoli např. rozborem minimálního pracovního prostoru pro pracovní četu a určením

záběru. (…) Celkově lze konstatovat, že uchazeč měl zpracovat HMG, přičemž se měl držet

koncepce realizace stavby stanovené v POV [projekt organizace výstavby] a cyklogramu

a důsledně respektovat podmínky pro HMG stanovené v bodu 8.1 ZD, zejména požadovanou

technologickou strukturu. Což nesplnil.“

246. Úřad dodává, že právě citované skutečnosti uvedené v bodu 4.6. znaleckého posudku, který

obsahuje obecné pojednání o prvcích výrobního procesu stavby a objektu jako systému,

v bodu 4.7. znaleckého posudku, který obsahuje obecné pojednání o struktuře stavbového

a objektového stavebního procesu a v bodu 4.10.2. znaleckého posudku, ve kterém KÚ uvádí

obecné závěry k posuzovanému HMG, aniž by se ještě konkrétně vyjadřoval k jednotlivým

nedostatkům HMG uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, považuje za relevantní ve vztahu

k závěrům k otázce č. 7, neboť jejich prostřednictvím KÚ obecně objasňuje problematiku

a vysvětluje základní principy tvorby podrobného harmonogramu výstavby. Uvedené

skutečnosti jsou tudíž relevantní pro samotné posouzení nedostatku HMG, resp. jeho rozporu

s cyklogramem a s bodem 8.1 písm. d) zadávací dokumentace.

247. Pokud jde o samotné závěry KÚ k otázce č. 7, ty KÚ odůvodňuje v bodu 5.8. znaleckého

posudku následujícím způsobem: „Harmonogram předložený uchazečem obsahuje činnosti

pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů. Je to patrné prakticky

u všech činností, až na milníky a až na některé výjimky, např. na řádcích 258–260, 319 a 321–

322, kde je provedeno jakési rozčlenění, ovšem v žádném případě do dílčích stavebních

procesů, tj. prací jednotlivých pracovních čet v příslušných technologických etapách na daných

objektech. Pravdou je, že u některých objektů, např. u objektu SO 61 Úpravy železniční stanice

Praha – Krč, nebo u objektu SO 62 Parkoviště P+R u žel. stanice Krč jsou jako činnosti, které

jsou součástí předloženého harmonogramu výstavby, uvedeny některé skupiny stavebních dílů

(např. [obchodní tajemství – konkrétní skupina stavebních dílů]) nebo řemeslné obory (např.

[obchodní tajemství – konkrétní řemeslné obory] aj.), známé z metodiky rozpočtování. Někdy

se tyto části nazývají podobjekty. V harmonogramu jsou označeny jako stavební objekty, či

podobjekty, tak jako je tomu v projektové dokumentaci. V žádném případě však nejsou tyto

činnosti dílčími stavebními procesy, jakožto práce jednotlivých pracovních čet. Např. v ZTI se

provádějí dílčí stavební procesy specializovanou pracovní četou u kanalizace v 1. technologické

etapě (spodní stavba - ležatá kanalizace), ve 4. technologické etapě (zastřešení – střešní prvky

kanalizace), v 5. technologické etapě (příčky a hrubé instalace - hrubé rozvody kanalizace),

i 8. a 9. technologické etapě (dokončovací práce vnitřní i vnější – zařizovací předměty).

56

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

Podobně bychom dále u ZTI mohli rozlišit práce na soustavě vodovodu v jednotlivých

technologických etapách, stejně tak u elektroinstalací a dalších.

Zejména kupříkladu u stavebních objektů 19-20 Stanice Nové Dvory a 17-20 Stanice Nemocnice

Krč, které jsou v předloženém harmonogramu uchazeče uvedeny [obchodní tajemství – způsob

znázornění konkrétních SO v HMG] jakožto objektové procesy, přestože se jedná o hlavní

stavební objekty samotných stanic v ceně řádově v miliardách korun za každý z nich, které

obsahují desítky dílčích stavebních procesů ve všech 10 etapových procesech od hloubených

vykopávek, přes základy, spodní stavbu, vrchní stavbu, zastřešení přes hrubé vnitřní práce,

montáž technologického zařízení až po vnitřní a vnější dokončovací práce. Tyto příklady jsou

markantní zejména v porovnání s cyklogramem, ve kterém jsou přes jeho nutnou stručnost

uvedeny u těchto objektů jednotlivé etapové a v některých případech i dílčí stavební procesy.

Uvedená chyba představuje nesplnění požadavku zadavatele na zpracování podrobného

harmonogramu stavby, který měl vycházet ze zadávacího cyklogramu, přičemž samotný

zadávací cyklogram uvádí pro realizaci stanic, jakožto klíčové části výstavby následující:

SO 19-20 Stanice Nové Dvory, kde je v cyklogramu uvedeno 13 samostatně uvedených činností

(…), přičemž uchazeč, který měl cyklogram rozpracovat do dílčích stavebních procesů je

všechny zagregoval do 1 objektového procesu;

SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč – kde je v cyklogramu 11 samostatně uvedených dílčích

činností (…), přičemž uchazeč, který měl cyklogram rozpracovat do dílčích stavebních procesů

je všechny zagregoval do 1 objektového procesu;

U objektu SO 15-20 Stanice Nádraží Krč je v cyklogramu uvedeno 18 činností (…), které uchazeč

»rozpracoval« do 2 činností/úkolů.

Fakt je ten, že u cyklogramu se také nejedná z hlediska technologické struktury o dílčí stavební

procesy, tedy práce jednotlivých pracovních čet v příslušných etapových procesech, jak již bylo

výše konstatováno. To by vzhledem ke složitosti prací, množství stavebních oddílů a zejména

stavebních objektů ani nebylo reálně možné a tato technologická struktura se v koncepčních

souhrnných časoprostorových grafech nepoužívá.“

248. Ve vztahu k otázce č. 7 měl KÚ také sdělit, zda je HMG v rozporu s cyklogramem. V bodu 6.7.

znaleckého posudku k tomu KÚ uvedl následující: „Harmonogram předložený uchazečem je

v rozporu s cyklogramem vypracovaným projektantem, neboť uchazeč, který měl cyklogram

rozpracovat, toto neučinil, nýbrž ještě cyklogram zjednodušil.“

249. KÚ ve znaleckém posudku tyto své závěry zdůvodňuje v bodu 5.8. znaleckého posudku, kde

mj. uvádí konkrétní stavební objekty, u nichž daný nedostatek HMG shledává; jedná se mj.

o SO 19-20 Stanice Nové Dvory a SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč, které dle zjištění KÚ

navrhovatel ve svém HMG uvedl [obchodní tajemství – způsob znázornění konkrétního SO

v HMG] jako objektové procesy, aniž by tyto objekty dále členil na jednotlivé dílčí stavební

procesy. Podle závěrů KÚ se přitom jedná o hlavní stavební objekty stanic v ceně řádově

miliard korun za každý z nich, které zahrnují desítky dílčích stavebních procesů ve všech

10 etapových procesech stavby. Dle KÚ jsou uvedené příklady markantní v porovnání

s cyklogramem, ve kterém jsou přes jeho nutnou stručnost uvedeny u těchto stavebních

objektů etapové a v některých případech i dílčí stavební procesy. Tj. popsané skutečnosti

představují dle KÚ nesplnění požadavku zadavatele na zpracování podrobného

harmonogramu výstavby, který bude vycházet z cyklogramu. Dále KÚ výslovně poukazuje

57

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

na SO 19-20, který je v cyklogramu rozčleněn do 13 samostatných činností, navrhovatel však

tyto činnosti v HMG namísto jejich rozpracování do dílčích stavebních procesů sloučil

do jediného objektového procesu. Obdobný postup zvolil navrhovatel dle KÚ i u SO 17-20,

který je v cyklogramu uveden v rámci 11 samostatných činností, avšak v HMG je opět

agregován navrhovatelem pouze do jednoho objektového procesu. Jako další příklad KÚ uvedl

SO 15-20, který navrhovatel v HMG rozpracoval pouze do dvou činností, ačkoliv podle zjištění

KÚ je ve vztahu k tomuto objektu v cyklogramu uvedeno celkem 18 činností. Úřad podotýká,

že KÚ ve svém zdůvodnění v této souvislosti sice uvedl, že u cyklogramu se nejedná z hlediska

technologické struktury o dílčí stavební procesy, tedy práce jednotlivých pracovních čet

v příslušných etapových procesech, nicméně současně vysvětlil, že vzhledem ke složitosti

prací, množství stavebních oddílů a zejména stavebních objektů by to ani nebylo reálně možné

a že taková technologická struktura se v koncepčních souhrnných časoprostorových grafech

(tj. v cyklogramu) nepoužívá.

250. Z uvedeného zdůvodnění a konkrétních příkladů uvedených KÚ je dle Úřadu zřejmé, že

navrhovatel HMG nezpracoval v souladu s cyklogramem, nýbrž jej zjednodušil agregací

samostatných činností do méně podrobných celků.

251. Ve vztahu k otázce č. 7 měl KÚ také sdělit, zda v případě, že je tvrzení, že „(s)truktura výrobního

procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným

zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“, pravdivé, tato skutečnost znamená,

že není splněn požadavek zadavatele, aby HMG obsahoval strukturu výrobního procesu

(tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů) s uvedením

zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech.

252. V bodu 6.7 (obdobně i v bodu 5.8.) znaleckého posudku KÚ uvádí následující: „Lze konstatovat,

že nebyl splněn požadavek zadavatele, aby harmonogram uchazeče obsahoval strukturu

výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových

procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech.

V harmonogramu naprosto chybí činnosti ve struktuře dílčích stavebních procesů a jsou v něm

uvedeny pouze procesy objektové.“

253. Úřad shrnuje, že ze znaleckého posudku jednoznačně plyne, že nedostatek spočívající

v absenci struktury výrobního procesu se v HMG skutečně vyskytuje. KÚ ve znaleckém

posudku výslovně upozornil na to, že navrhovatelem předložený HMG zahrnuje činnosti pouze

ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů, nikoli však

v technologické struktuře dílčích stavebních procesů, jak to výslovně požaduje zadávací

podmínka stanovená v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace. Uvedená zadávací podmínka

přitom jednoznačně stanoví, že časový harmonogram musí být zpracován tak, aby obsahoval

strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů

a objektových procesů), nikoliv pouze agregované celky na úrovni objektových nebo

provozních procesů. Postup navrhovatele, který tuto zadávací podmínku nerespektoval

a v HMG uvedl pouze strukturu objektových procesů a procesů provozních souborů

bez struktury dílčích stavebních procesů, vedl k nesplnění požadavku zadávací dokumentace.

254. Navrhovatel dle svých vyjádření se závěry KÚ k otázce č. 7 zásadně nesouhlasí, neboť dle něj

nemají oporu v zadávací dokumentaci, v níž zadavatel jakékoliv požadavky na míru

podrobnosti harmonogramu předkládaného v nabídce nespecifikoval, přičemž dle

58

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

navrhovatele úroveň podrobnosti harmonogramu předkládaného v nabídce nelze dovodit ani

z žádných obecně platných předpisů. Dle navrhovatele je HMG v souladu v bodem 8.1

zadávací dokumentace, je dostatečně strukturovaný a je zcela v souladu s činnostmi

zachycenými v cyklogramu. Dle navrhovatele jsou závěry týkající se nedostatku HMG řešeného

v rámci otázky č. 7 ve znaleckém posudku v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku

HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska. K tomu Úřad

uvádí následující.

255. Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.2

nadepsaném „Téma 2“. Zde autoři nejprve (v bodech 92–94) citují posuzovaný nedostatek

HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 96–103) citují vyjádření

navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí

o vyloučení, a následně, v článku 3.2.1 v bodech 104–111, uvádějí vlastní stanovisko

k předmětnému nedostatku ve znění: „Úroveň podrobnosti harmonogramu se řídí pouze

zadávací dokumentací, protože neexistují žádné obecně platné předpisy. Tuto skutečnost znalci

již vysvětlili v kapitole 2.4 a také v kapitole 2.6.3.

V harmonogramu výstavby se Účastníci řídili specifikacemi z Cyklogramu [02] a tam, kde to

považovali za nutné, doplnili další podrobnosti. Dále byla do harmonogramu začleněna výše

popsaná WBS.

Podle názoru znalců nebylo zapotřebí v nabídce podrobněji popisovat činnosti nad rámec

požadavků zadávací dokumentace.

Pokud by Zadavatel býval chtěl v popisech činností uvést více podrobností nebo vysvětlení,

musel by být takový požadavek uveden ve zvláštních ustanoveních zadávací

dokumentace/smlouvy. Znalci již uvedli příklady v kapitole 2.4.

Znovu proto uvádíme, že soulad dokumentace předložené Uchazečem se požadavky zadávací

dokumentace se proto kontroluje pouze na základě uvedených konkrétních požadavků

a specifikací.

Kromě toho účastníci předložili vzorové členění („Příklad zobrazení „technologického členění

na jednotlivé části výstavby“15), který jsme přezkoumali a považujeme jej za vhodný

k vyvrácení výhrad zadavatele.

Uvedený dokument je uveden na následujících dvou obrázcích: (…)

Článek 8.1 písm. d) zadávací dokumentace je tudíž splněn.“

256. Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.2

nadepsaném „Důvod 2“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je

uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému

nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, k čemuž doslovně cituje text bodů 96, 97, 99,

106, 107 a 108 odborného posouzení Werkl, a citaci uzavírá větou „Článek 8.1 písm. d)

zadávací dokumentace je splněn“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění:

„Zadávací dokumentace nestanovuje jednoznačně požadavky na podrobnost členění

harmonogramu a strukturu výrobního procesu. Počet požadovaných úrovní podrobností není

v zadávací dokumentaci uveden.

Podrobný harmonogram má standardní podobu harmonogramu zpracovávaného v software

MS Project se všemi obvykle obsaženými údaji, obsahuje pro jednotlivé činnosti dobu zahájení,

dokončení a dobu trvání v kalendářních dnech. Jednotlivé SOD, které jsou označeny zelenou

59

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

barvou, obsahují další členění na druhou ucelenou úroveň, která je označena oranžovým

podbarvením, a konkrétní stavební procesy, které mají podbarvení bílé, viz např. vzorový

obr. č. 4. Zároveň jsou některé činnosti rozděleny graficky s vyznačením období, kdy se daná

činnost neprovádí, tj. je přerušena. Členění na tři úrovně, kdy v některých případech je

vynechána druhá úroveň, odpovídá členění ve struktuře výrobního procesu.

Definici struktury výrobního procesu a požadovanou podrobnost ovšem Zadávací

dokumentace neobsahuje. (…)

Požadavky čl. 8.1 písm. D) zadávací dokumentace jsou naplněny.“

257. K znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že body 96, 97 a 99

odborného posouzení Werkl, které doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nimiž se dle

svých slov ztotožňuje jako se závěry autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavují závěry

autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele

k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení

Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska

tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela

jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při

znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat.

258. Úřad dále uvádí, že vyjádření navrhovatele, odborné posouzení Werkl i znalecký posudek

Ryska shodně tvrdí, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval požadovanou strukturu

výrobního procesu, a proto nelze dojít k závěru, že HMG strukturu výrobního procesu

neobsahuje. K tomu Úřad uvádí, že požadovaná struktura výrobního procesu byla vymezena

v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, v němž zadavatel za větou „časový harmonogram

bude obsahovat strukturu výrobního procesu“ v závorce výslovně uvedl text

„tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů“. Zadavatel

tedy textem v závorce specifikoval, co rozumí pojmem „struktura výrobního procesu“. Pojmy

„dílčí stavební proces“ a „objektový proces“ KÚ vysvětlil v bodu 4.6. znaleckého posudku,

z něhož plyne, že „dílčí stavební proces“ je jeden nebo více pochodů vykonávaných určitým

pracovním kolektivem (pracovní četou) se stálou nebo proměnlivou dělbou práce,

a „objektový proces“ je definován jako souhrn skloubených procesů stupně rozestavěnosti,

popř. etapových procesů, jehož produktem je stavební objekt. KÚ ve znaleckém posudku dále

vysvětlil a pomocí konkrétních příkladů zdůvodnil, že strukturu výrobního procesu na této

úrovni podrobnosti HMG neobsahuje, když obsahuje činnosti pouze ve struktuře objektových

procesů a procesů provozních souborů. Jak KÚ konstatoval, „(j)e to patrné prakticky u všech

činností, až na milníky a až na některé výjimky, např. na řádcích 258–260, 319 a 321–322, kde

je provedeno jakési rozčlenění, ovšem v žádném případě do dílčích stavebních procesů, tj. prací

jednotlivých pracovních čet v příslušných technologických etapách na daných objektech.“ Dále

KÚ uvedl příklady konkrétních stavebních objektů (SO 19-20, SO 17-20 a SO 15-20), které jsou

v HMG rozpracovány na nižší úrovni než samotný cyklogram, z něhož měl HMG vycházet.

259. Úřad tedy shrnuje, že v zadávací dokumentaci byla požadovaná „podrobnost“ struktury

výrobního procesu specifikována, a to prostřednictvím textu v závorce v bodě 8.1 písm. d),

přičemž ze znaleckého posudku KÚ plyne, že v HMG navrhovatele nebyla struktura výrobního

procesu v této podrobnosti obsažena. Ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek

Ryska se přitom k textu v závorce obsaženému v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace

vůbec nevyjadřují, resp. jejich závěry vyznívají tak, jako by předmětný text v bodě 8.1 písm. d)

60

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

zadávací dokumentace vůbec nebyl obsažen. Ani jeden z daných dokumentů tedy neobsahuje

odborné vyjádření k tomu, zda HMG navrhovatele obsahuje technologickou strukturu dílčích

stavebních procesů. Pokud je ve znaleckém posudku Ryska dále uvedeno, že HMG má

standardní podobu harmonogramu zpracovaného v software MS Project a že „členění na tři

úrovně, kdy v některých případech je vynechána druhá úroveň, odpovídá členění ve struktuře

výrobního procesu“, nelze z tohoto tvrzení dle Úřadu bez dalšího vyvodit, že HMG obsahuje

strukturu výrobního procesu tak, jak ji výslovně požadoval zadavatel, tj. v technologické

struktuře dílčích stavebních procesů a objektových procesů, a že tedy HMG splňuje zadávací

podmínku stanovenou v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace.

260. V průběhu správního řízení, konkrétně v podání navrhovatele ze dne 22. 4. 2025, bylo Úřadu

předloženo vyjádření Ryska obsahující vyjádření doc. Rysky ke znaleckému posudku KÚ.

Vyjádření Ryska je strukturováno tak, že vždy je nejprve citováno znění konkrétní otázky, jak

byla formulována Úřadem v usnesení o ustanovení znaleckého ústavu, dále je citován závěr

KÚ k dané otázce, jak je uveden v části 6. znaleckého posudku, a následně je uvedeno vyjádření

doc. Rysky k závěrům KÚ.

261. Pokud jde o samotný věcný obsah vyjádření Ryska, Úřad předně obecně upozorňuje, že se toto

vyjádření vyjadřuje výhradně k závěrům, které KÚ k jednotlivým otázkám uvedl

v části 6. znaleckého posudku. Úřad nicméně konstatuje, že klíčové skutečnosti a zjištění,

které KÚ ve znaleckém posudku učinil, včetně podrobného zdůvodnění přijatých závěrů, jsou

obsaženy v části 5. znaleckého posudku. Část 6. znaleckého posudku představuje pouze

souhrnné shrnutí závěrů vyvozených ze skutečností uvedených v části 5. znaleckého posudku.

Za této situace proto dle Úřadu nelze považovat za dostačující, pokud se vyjádření Ryska

omezuje pouze na část 6. znaleckého posudku, aniž by se doc. Ryska vypořádal s obsahem

části 5. znaleckého posudku, který je z hlediska posouzení věci dle Úřadu stěžejní. Právě v této

části jsou totiž uvedeny zásadní odborné úvahy a skutkové závěry, jež tvoří základ znaleckého

posudku, ke kterému se doc. Ryska ve svém vyjádření vymezuje. Úřad dále zdůrazňuje, že

vyjádření Ryska nelze považovat za znalecký posudek ve smyslu zákona o znalcích. Úřad

dodává, že právě uvedené závěry týkající se vyjádření Ryska platí shodně pro všechny

nedostatky HMG, jimž se bude Úřad dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí věnovat.

262. V souvislosti s otázkou č. 7 je ve vyjádření Ryska uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění:

„Odpověď a přístup KÚ k dané otázce není správný. KÚ účelově domýšlí obsah a výklad ZD

ohledně struktury výrobního procesu. Definuje pojmy, které ZD přesně nestanovovala. KÚ tvrdí,

že účastník nesplnil podmínky, které v ZD nebyly obsaženy. KÚ ve svém závěru uvádí, že: »…

neboť harmonogram předložený uchazečem obsahuje činnosti pouze ve struktuře objektových

procesů a procesů provozních souborů, nikoli ve struktuře dílčích stavebních procesů,…«

Požadavek na uvedení dílčích stavebních procesů není v zadávací dokumentaci jednoznačně

uveden a požadavek na jeho zobrazení je toliko rozšiřujícím výkladem zpracovatele posudku

KÚ (…) Vysvětlení: Zadávací dokumentace nestanovuje jednoznačně požadavky na podrobnost

členění harmonogramu a strukturu výrobního procesu. Počet požadovaných úrovní

podrobnosti není v zadávací dokumentaci uveden. Definici struktury výrobního procesu

a požadovanou podrobnost zadávací dokumentace rovněž neobsahuje.“

263. Úřadu není zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností doc. Ryska ve svém vyjádření

tvrdí, že „požadavek na uvedení dílčích stavebních procesů není v zadávací dokumentaci

jednoznačně uveden“. Úřad opakovaně konstatuje, že v bodu 8.1 písm. d) zadávací

61

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

dokumentace je uvedena zadávací podmínka, podle níž „časový harmonogram bude

obsahovat strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních

procesů16a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání

v kalendářních dnech“. Pokud HMG zobrazuje pouze strukturu objektových procesů a procesů

provozních souborů, jak tvrdí a zdůvodňuje KÚ ve znaleckém posudku, přičemž zadávací

podmínka výslovně vyžaduje i strukturu dílčích stavebních procesů, a současně z důkazů

předložených navrhovatelem neplyne, že by HMG strukturu dílčích stavebních procesů

obsahoval, nelze dle názoru Úřadu dospět k závěru, že HMG je s citovanou zadávací

podmínkou v souladu. K tvrzení doc. Rysky, že míra podrobnosti struktury výrobního procesu

není v zadávací dokumentaci stanovena, Úřad uvádí, že tato míra je vymezena právě

požadavkem na rozpracování časového harmonogramu do technologické struktury dílčích

stavebních procesů a objektových procesů.

264. Navrhovatel ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 tvrdí, že „zadavatel v zadávací dokumentaci

nestanovil žádné konkrétní požadavky na takové technologické členění / zachycení struktury

výrobního procesu (nad rámec požadavku na uvedení zahájení, dokončení a doby trvání

v kalendářních dnech) či míru jejich detailu; to bylo ponecháno zcela na dodavatelích“. Dle

navrhovatele KÚ ve znaleckém posudku dovozuje, že zadavatel v zadávacích podmínkách

požadoval, aby HMG obsahoval strukturu objektových procesů a technologickou strukturu

dílčích stavebních procesů, což však dle navrhovatele jednak ze zadávací dokumentace jasně

a jednoznačně neplyne a současně to nepřísluší hodnotit KÚ. Úřad s odkazem na své výše

uvedené závěry znovu uvádí, že zadavatel v bodu 8.1 písm. d) ve vztahu ke struktuře výrobního

procesu kromě požadavku na uvedení zahájení, dokončení a doby trvání v kalendářních

dnech, uvedl i text v závorce, z něhož jasně plyne, že strukturou výrobního procesu míní

„technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů“. Tímto textem

tedy zadavatel stanovil požadovanou míru detailu, v níž má být struktura výrobního procesu

zachycena, a je tedy zřejmé, že požadavek, aby HMG obsahoval činnosti ve struktuře

objektových procesů a dílčích stavebních objektů ze zadávací dokumentace vyplývá jasně

a jednoznačně, neboť je v ní výslovně stanoven. Úřad konstatuje, že navrhovatel (stejně jako

odborné posouzení Werkl i znalecký posudek Ryska) text, jež byl uveden v bodu 8.1 písm. d)

v závorce, z Úřadu neznámých důvodů ignoruje a ve svých vyjádřeních jeho existenci zcela

pomíjí. Požadavek na míru podrobnosti struktury výrobního procesu v úrovni objektových

procesů a dílčích stavebních procesů nicméně zadávací dokumentace nepochybně obsahuje.

KÚ přitom ve znaleckém posudku vysvětlil, co se technologickou strukturou dílčích stavebních

procesů a objektových procesů míní, a dospěl k závěru, že minimálně u některých stavebních

objektů HMG technologickou strukturu dílčích stavebních procesů neobsahuje. Úřad dodává,

že výklad těchto pojmů uvedený KÚ ve znaleckém posudku představuje odborné vysvětlení

obsahu požadavku na strukturu výrobního procesu, kterou měl harmonogram obsahovat,

nejedná se tedy o právní výklad zadávacích podmínek, jak v podání ze dne 16. 5. 2025, resp.

v dalších svých podaných vyjádřeních tvrdí navrhovatel, ale o výklad odborného pojmu, který

pověřené úřední osoby provést nemohou, neboť k tomu nemají odpovídající odborné znalosti.

K námitce navrhovatele, že je výklad KÚ nesprávný, Úřad uvádí, že navrhovatel neuvádí žádné

konkrétní skutečnosti, z nichž by nesprávnost toho, jak KÚ vykládá pojem „technologická

struktura dílčích stavebních procesů a objektových procesů“ vyplývala, tj. navrhovatel nijak

16

Úřadem zvýrazněn relevantní text jeho podtržením

62

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

nedokládá, že význam tohoto pojmu je jiný, než uvádí KÚ, a zejména ani nepřináší žádný

vlastní konkrétní výklad tohoto pojmu, z něhož by bylo možno dovodit, že jím zpracovaný

HMG požadavek na to, aby obsahoval technologickou strukturu dílčích stavebních procesů,

splňuje. Navrhovatel de facto pouze tvrdí, že požadavek na strukturu výrobního procesu

na úrovni technologické struktury dílčích stavebních objektů a objektových procesů ze

zadávací dokumentace neplyne, což však, jak Úřad vyložil výše, není pravda. S ohledem na to

Úřad konstatuje, že argumentace navrhovatele uvedená v jeho podání ze dne 16. 5. 2025,

resp. v dalších jeho vyjádřeních není způsobilá vyvrátit závěry znaleckého posudku ohledně

nesplnění požadavku dle bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace.

265. Úřad šetřenou otázku č. 7 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek

HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(s)truktura výrobního

procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným

zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“, se v HMG skutečně vyskytuje, když

HMG neobsahuje strukturu výrobního procesu na úrovni dílčích stavebních objektů. Existence

předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně

ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem,

neboť navrhovatel cyklogram nerozpracoval, nýbrž ještě zjednodušil (zagregoval), což je

patrné u nejdůležitějších objektů stanic metra. Navrhovatel přitom nepředložil žádné důkazní

prostředky, které by prokazovaly, že jeho HMG požadavek na strukturu výrobního procesu

v zadavatelem stanovené úrovni podrobnosti obsahuje, či které by případně prokazovaly, že

výklad pojmu „technologická struktura dílčích stavebních procesů“ prezentovaný KÚ je

nesprávný. Ve správním řízení tedy bylo prokázáno, že HMG nesplňuje požadavek stanovený

v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, neboť neobsahuje zde požadovanou strukturu

výrobního procesu na úrovni dílčích stavebních procesů.

K otázce č. 12

266. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem

vyloučení navrhovatele, uvedl, že HMG „nerespektuje termín zprovoznění železniční stanice

Nádraží Krč pro cestující od 03/2028, práce na SOD 61-20 probíhají do [obchodní tajemství –

datum] (včetně návazných profesí).“ Ve vztahu k otázce č. 12 pak měl KÚ mj. posoudit, zda

tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

267. Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.12 znaleckého posudku, kde uvedl: „S ohledem

na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že harmonogram

předložený uchazečem je v rozporu s cyklogramem, protože cyklogram termín zprovoznění

železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028 (podmínku) přímo stanovuje a to

»uzavření stanice Krč pro cestující od 09/2024 od 02/2028«. V předloženém harmonogramu je

však uvedeno dokončení například Nádražní budovy Krč, včetně elektroinstalace,

slaboproudých rozvodů, vzduchotechniky, výtahů atd. až k datu [obchodní tajemství – datum].

(…) Harmonogram předložený uchazečem je zde v rozporu s cyklogramem.“

268. V bodu 5.13. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 12 následujícím

způsobem: „Prostudováním cyklogramu (3.2.6.), podklad 3.2.6 (příloha 1 ZP), a dokumentu

SOD15 Nádraží Krč – Harmonogram prací, viz podklad 3.2.5, soubor

F_15_01_00_00_00_00_002__HMG.pdf, je možno snadno zjistit, že se v nich navrhuje

63

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

uzavření nádraží Krč pro cestují v době 09/2024 až 02/2028. To znamená, že termín

zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč je plánován na 1. 3. 2028.

V časovém harmonogramu předloženém uchazečem však je plánována realizace úprav

železniční stanice Praha Krč (SO 61) v době od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní

tajemství – datum], ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, s celkovou rezervou

[obchodní tajemství – číselný údaj] dní (str. 10, řádek 621 harmonogramu). Realizace objektu

SO 61-20 Nádražní budova železniční stanice Praha Krč je plánována v harmonogramu ve lhůtě

[obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní

tajemství – datum] s celkovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. (str. 10, řádek

623 harmonogramu). I některé další objektové procesy, např. SO 61-80 ZTI, SO 61-91

Elektroinstalace a osvětlení, SO 61-93 Slaboproudé rozvody, SO 61-95 Vzduchotechnická

zařízení, SO 61-94/02 Výtahy a další, které jsou podmínkou úspěšného dokončení budovy

železniční stanice, jsou v předloženém harmonogramu plánovány s ukončením k [obchodní

tajemství – datum].

Z výše uvedeného plyne, že harmonogram (3.2.10.) předložený uchazečem je v rozporu

s cyklogramem (3.2.6.), protože cyklogram termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč

pro cestující od 03/2028 (podmínku) přímo stanovuje a to »uzavření stanice Krč pro cestující

od 09/2024 od 02/2028«. V předloženém harmonogramu je však uvedeno dokončení například

Nádražní budovy Krč, včetně elektroinstalace, slaboproudých rozvodů, vzduchotechniky,

výtahů atd. až k datu [obchodní tajemství – datum].

Jak plyne z výše uvedeného, harmonogram předložený uchazečem (3.2.10.) je po této stránce

v rozporu s cyklogramem (3.2.6.), s cyklogramem je v rozporu i po dalších stránkách, jak je

uvedeno v předchozích kapitolách.“

269. Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností

byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ též konkrétně vymezil termíny uvedené

v HMG, které jsou v rozporu s cyklogramem. Z odůvodnění, jež KÚ ve znaleckém posudku

poskytl, plyne, že zatímco v HMG je plánována realizace úprav železniční stanice Praha Krč17

v době od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], realizace nádražní

budovy železniční stanice Praha Krč v době od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní

tajemství – datum] a realizace dalších objektových procesů, které jsou podmínkou úspěšného

dokončení budovy železniční stanice, s ukončením k [obchodní tajemství – datum],

v cyklogramu je přímo stanoveno, že uzavření stanice Krč pro cestující je plánováno v době

od září 2024 do února 2028; tzn. termín zprovoznění železniční stanice Praha Krč a jejího

zpřístupnění pro cestující je v cyklogramu plánován na březen 2028. Z uvedeného je dle Úřadu

jednoznačně zřejmé, že se navrhovatel v HMG odchýlil od termínů stanovených zadavatelem

v cyklogramu.

270. Navrhovatel je toho názoru, že závěry KÚ k otázce č. 12 jsou nesprávné, neboť v nich KÚ zcela

přehlíží, že otevření železniční stanice Praha Krč pro cestující nesouvisí s celkovým

dokončením SO 61-20. Navrhovatel setrvává na své návrhové argumentaci, podle které

skutečnost, že práce pokračují „do 29. 3., nevylučuje zprovoznění stanice 28. 3. Jedná se o zcela

17

Úřad v této souvislosti konstatuje, že používá terminologii tak, jak ji vymezil KÚ ve znaleckém posudku a jak je rovněž

uvedena v HMG, konkrétně: SO 61 Úpravy železniční stanice Praha Krč a SO 61-20 Nádražní budova železniční stanice

Praha Krč. Jedná se přitom o totožný SO 61-20, který zadavatel označuje „železniční stanice Nádraží Krč“.

64

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

běžný postup, kdy po uvedení části díla do provozu (zkušební provoz nebo předčasné užívání)

probíhají ještě tzv. dokončovací práce.“ Obdobnou argumentaci, jakou prezentuje

navrhovatel, obsahují i odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska, a navrhovatel

je s ohledem na to přesvědčen, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky

č. 12 ve znaleckém posudku a závěry týkající se téhož nedostatku HMG uvedené v odborném

posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, jsou v rozporu. K tomu Úřad uvádí

následující.

271. Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.4

nadepsaném „Téma 4“. Zde autoři nejprve (v bodech 127 a 128) citují posuzovaný nedostatek

HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 130–132) citují vyjádření

navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí

o vyloučení, a následně, v článku 3.4.1 v bodech 133–135, uvádějí vlastní stanovisko

k předmětnému nedostatku ve znění: „SOD 61-20 je naplánována do [obchodní tajemství –

datum], protože se jedná o dílčí souběžnou aktivitu s DOKONČOVACÍMI PRACEMI,

ARCHITEKTUROU, POVRCHOVÝMI ÚPRAVAMI, TERÉNNÍMI ÚPRAVAMI A ÚPRAVAMI ÚZEMÍ,

BEZPEČNOSTNÍM ZAŘÍZENÍM, ESKALÁTORY, VÝTAHY, jak je uvedeno v Cyklogramu [02].

Práce ve stanici pro otevření železniční stanice Nádraží Krč budou podle Cyklogramu [02]

dokončeny v březnu 2028. Dále bude do 14.03.2028 probíhat instalace zabezpečovacích

zařízení pro otevření stanice.

Článek 8.1 písm. b) zadávací dokumentace je tudíž splněn.“

272. Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.4

nadepsaném „Důvod 4“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je

uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému

nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, k čemuž doslovně cituje text bodů 133 a 134

odborného posouzení Werkl, a citaci uzavírá větou „Článek 8.1 písm. b) zadávací dokumentace

je splněn“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Rozdělení stavebních

prací do několika fází je standardní praxí. Vyčlenění možných dokončovacích prací, které nejsou

nezbytnou součástí díla nezbytné k uvedení do provozu, po datu zprovoznění stavebních

objektů nebo ucelených částí stavby odpovídá např. i běžné definici smluvních a technických

milníků, které člení stavbu do několika částí s rozdílným datem dokončení. Dokončení prací

na SOD 61-20 v [obchodní tajemství – datum] tudíž automaticky neznamená zprovoznění

železniční stanice Nádraží Krč pro cestující v tomto datu.“

273. Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že z jeho obsahu vyplývá, že u SO 61-20

(tj. nádražní budovy železniční stanice Praha Krč) je v HMG stanoven termín do [obchodní

tajemství – datum], protože se jedná o dílčí souběžnou aktivitu s aktivitami vymezenými

v cyklogramu jako dokončovací práce, architektura, povrchové úpravy, terénními úpravy

a úpravy území, bezpečnostní zařízení, eskalátory a výtahy, a že práce pro otevření stanice

Praha Krč budou podle cyklogramu dokončeny v březnu 2028. Úřad uvádí, že tato tvrzení

představují pouhé konstatování faktu, aniž by obsahovaly vysvětlení, z jakých konkrétních

skutečností obsažených v HMG plyne, že železniční stanice Praha Krč bude skutečně k datu

březen 2028, které vyplývá z cyklogramu, zprovozněna pro cestující. Odborné posouzení Werkl

současně neuvádí a konkrétními údaji z HMG nedokládá, jaké konkrétní činnosti a práce budou

dle HMG prováděny v předmětné železniční stanici v období od března 2028 do [obchodní

65

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

tajemství – datum], a nelze tedy na základě něj posoudit, zda se skutečně jedná o činnosti,

které nejsou z povahy věci potřeba pro to, aby stanice mohla být zprovozněna pro cestující.

274. Ke znaleckému posudku Ryska Úřad uvádí, že z v něm obsaženého tvrzení, že „(d)okončení

prací na SOD 61-20 v [obchodní tajemství – datum] automaticky neznamená zprovoznění

železniční stanice nádraží Krč pro cestující v tomto datu“ a ani z jiné jeho části nevyplývá,

v jakém termínu má dle HMG ke zprovoznění železniční stanice nádraží Krč. Odůvodnění

doc. Rysky, podle něhož je běžnou praxí vyčlenit možné dokončovací práce, které nejsou

nezbytné pro uvedení díla do provozu, a provést je až po datu zprovoznění díla, je jen obecným

tvrzením doc. Rysky, které však nic konkrétního nevypovídá o posuzovaném nedostatku HMG.

Aby mohlo být toto jeho tvrzení Úřadem bráno v potaz jako potenciálně relevantní, muselo by

dle Úřadu obsahovat i nějaké vysvětlení toho, z jakých konkrétních údajů uvedených v HMG

plyne, že železniční stanice bude skutečně zprovozněna již v březnu 2028 včetně jednoznačné

specifikace prací, které hodlá navrhovatel dle HMG realizovat až po zprovoznění železniční

stanice Praha Krč, a muselo by být ve znaleckém posudku Ryska doloženo, že se opravdu jedná

o práce, které nejsou pro zprovoznění železniční stanice potřeba. Tyto informace však

znalecký posudek Ryska neobsahuje, a proto na základě něj nelze posoudit, zda z HMG

skutečně plyne, že ke zprovoznění železniční stanice Krč dojde ve stanoveném termínu a že

následně budou skutečně provedeny pouze činnosti, které nejsou z povahy věci ke

zprovoznění pro cestující potřeba.

275. Úřad shrnuje, že ze znaleckého posudku vyplývá, že realizace SO 61 (úpravy železniční stanice

Praha Krč) je dle HMG plánována v období od října 2023 do [obchodní tajemství – datum].

Samotná realizace nádražní budovy železniční stanice Praha Krč (SO 61-20) má dle HMG

probíhat od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]. Tento časový

rámec je přitom, jak Úřad dovodil výše, v rozporu s termíny stanovenými zadavatelem

v cyklogramu, dle kterého má být nádraží Krč pro cestující uzavřeno v termínu od září 2024

do února 2028, tj. železniční stanice Praha Krč má být zprovozněna v březnu 2028. KÚ

ve znaleckém posudku rovněž specifikoval objektové procesy, jejichž dokončení navrhovatel

podle HMG plánuje až k datu [obchodní tajemství – datum], nicméně dle KÚ je jejich realizace

podmínkou dokončení stavby budovy železniční stanice [konkrétně KÚ uvedl například

objektové procesy SO 61-80 (ZTI), SO 61-91 (Elektroinstalace a osvětlení), SO 61-93

(Slaboproudé rozvody), SO 61-95 (Vzduchotechnická zařízení) a SO 61-94/02 (Výtahy)] (Úřad

zde podotýká, že KÚ ve znaleckém posudku sice u těchto prací uvedl, že je jejich realizace

podmínkou „dokončení“ nádražní budovy železniční stanice Praha Krč, z odůvodnění

znaleckého posudku je dle Úřadu nicméně zřejmé, že slovo „dokončení“ zde KÚ použil

ve smyslu zprovoznění pro cestující, neboť právě termín zprovoznění pro cestující je podstatou

posuzovaného nedostatku HMG, k němuž se KÚ vyjadřoval). Je tedy zřejmé, že až rok poté, co

má dle cyklogramu dojít ke zprovoznění železniční stanice Praha Krč pro cestující, hodlá

navrhovatel v této stanici dokončit mj. elektroinstalaci, osvětlení, vzduchotechniku či výtahy.

Ze závěrů KÚ uvedených ve znaleckém posudku přitom dle Úřadu plyne, že bez dokončení

uvedených objektových procesů nelze o zprovoznění železniční stanice v termínu stanoveném

v cyklogramu zadavatelem uvažovat. Úřad je toho názoru, že s ohledem na povahu uvedených

činností je nemožnost zprovoznění železniční stanice pro cestující při jejich nedokončení

zřejmá, neboť si lze jen stěží představit, jak by mohli cestující stanici plnohodnotně využívat,

kdyby v ní nebyla dokončena např. vzduchotechnika či osvětlení. Znalecký posudek Ryska ani

odborné posouzení Werkl přitom pouze obecně tvrdí, že realizace některých činností

66

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

až po jejím zprovoznění je možné, aniž by specifikovaly, jaké konkrétní práce to dle HMG

navrhovatele jsou, a vysvětlily, z jakých důvodů tyto práce nejsou pro zprovoznění železniční

stanice potřeba; současně ani jeden z těchto dokumentů nevysvětluje, z jakých konkrétních

údajů uvedených v HMG plyne, že ke zprovoznění železniční stanice Praha Krč pro cestující

opravdu dojde v březnu 2028, když ze zjištění KÚ plyne, že podle HMG jsou činnosti

na nádražní budově železniční stanice plánovány od [obchodní tajemství – datum]

do [obchodní tajemství – datum]. S ohledem na obecnost a nedostatečnost závěrů znaleckého

posudku Ryska a odborného posouzení Werkl je přitom Úřad přesvědčen, že v nich uvedené

závěry nelze považovat za způsobilé vyvrátit závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku.

276. K závěrům KÚ k otázce č. 12 se doc. Ryska dále vyjádřil ve vyjádření Ryska, kde uvedl

následující: „Tvrzení KÚ je částečně nesprávné a zcela ignoruje relevantní vysvětlení účastníka

k dané problematice. Účastník zcela věrohodně a smysluplně danou problematiku vysvětlil,

s tím, že je rozdíl mezi úplným dokončením díla (nebo jeho části) a jeho zprovozněním

(předčasné užívání nebo zkušební provoz). Rozdělení stavebních prací do několika fází je

standardní praxí. Vyčlenění možných dokončovacích prací, které nejsou nezbytnou součástí

části díla nezbytné k uvedení do provozu, po datu zprovoznění stavebních objektů nebo

ucelených částí stavby odpovídá např. i běžné definici smluvních a technických milníků, které

člení stavbu do několika částí s rozdílným datem dokončení. Dokončení prací na SOD 61-20

v [obchodní tajemství – datum] tudíž automaticky neznamená zprovoznění železniční stanice

nádrží Krč pro cestující v tomto datu. Ačkoliv je SOD 61-20 naplánována do [obchodní tajemství

– datum], jedná se o dílčí souběžnou aktivitu s DOKONČOVACÍMI PRACEMI, ARCHITEKTUROU,

POVRCHOVÝMI ÚPRAVAMI, TERÉNNÍMI ÚPRAVAMI A ÚPRAVAMI ÚZEMÍ, BEZPEČNOSTNÍM

ZAŘÍZENÍM, ESKALÁTORY, VÝTAHY, jak je uvedeno v Cyklogramu. Práce ve stanici po otevření

železniční stanice Nádrží Krč budou podle Cyklogramu dokončeny v březnu 2028. Dále bude

do 14.03.2029 probíhat instalace zabezpečovacích zařízení pro otevření stanice. Dokončení

uvedených činností k [obchodní tajemství – datum] nemá a nemusí mít vliv na uvedení stanice

Krč do provozu. Zhotovitel může provoz zajistit provizorním zařízením. Z výše uvedených

důvodů tedy HMG není v rozporu ani s PD ani cyklogramem. KÚ dotváří a rozšiřuje ZD a pojmy

v ní obsažené. Platí, že zadavatelem pojem »struktura výrobního procesu« v ZD přesně

nestanovil.“

277. K citovanému tvrzení Úřad uvádí, že je v něm v podstatě pouze znovu opakováno to, co

doc. Ryska konstatoval již ve svém znaleckém posudku, a stejně jako ve znaleckém posudku

Ryska ani zde nejsou uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, které by prokazovaly, že HMG

navrhovatele splňuje požadavek na zprovoznění železniční stanice Praha Krč pro cestující

v termínu od března 2028, zejména ani zde není vysvětleno, z kterých konkrétních údajů

v HMG plyne, že v cyklogramu stanovený termín zprovoznění je dodržen, ani zde nejsou

specifikovány konkrétní činnosti, které hodlá navrhovatel dle HMG realizovat

až po stanoveném datu zprovoznění železniční stanice, resp. není ve vysvětlení Ryska

vysvětleno, proč činnosti, které mají být až po tomto datu a které KÚ identifikoval jako

nezbytné pro zprovoznění budovy železniční stanice pro cestující, ve skutečnosti k jejímu

zprovoznění nezbytné nejsou. Ani z vyjádření Ryska tedy neplynou žádné skutečnosti, jež by

byly dle Úřadu způsobilé závěr KÚ vyvrátit.

278. Úřad šetřenou otázku č. 12 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek

HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že HMG „nerespektuje termín

67

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028, práce na SOD 61-20

probíhají do [obchodní tajemství – datum] (včetně návazných profesí)“, se v HMG skutečně

vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena

a dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily.

Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG

s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG tedy znamená, že HMG nesplňuje

požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram

výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové

dokumentace“.

K otázce č. 13

279. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem

vyloučení navrhovatele, uvedl, že HMG „předpokládá ukončení stavebních činností

agregovaných SO v nereálných časech (bez možnosti dokončit stavební práce a architekturu

po montáži technologie). Např.: SO 15-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum],

SO 17-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-20 dokončeno dne [obchodní

tajemství – datum], SO 19-26 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum].“ Ve vztahu

k otázce č. 13 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je

v rozporu s cyklogramem.

280. Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.13 znaleckého posudku, kde uvedl: „S ohledem

na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že po stránce termínů

ukončení objektových procesů, které jsou v otázce zmíněny, je harmonogram předložený

uchazečem v rozporu s cyklogramem, neboť oproti cyklogramu harmonogram předpokládá

naprosto nereálné termíny dokončení zmíněných částí akce.“

281. V bodu 5.14. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 13 následujícím

způsobem: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem (3.2.10.) bylo ověřeno,

že objekt SO 15-20 Stanice Nádraží Krč - NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3) je plánován k ukončení

[obchodní tajemství – datum] SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč k ukončení [obchodní tajemství

– datum] (řádek 241), končí tak 2 roky před celkovým dokončením, navíc před zahájením

montáže technologie (naskýtá se otázka, kdo bude kompletovat stavbu po montáži

technologií, což je obecný problém v předloženém harmonogramu), SO 19-20 Stanice Nové

Dvory (řádek 108), plánované ukončení [obchodní tajemství – datum] a SO 19-26 Eskalátorový

tunel jih (řádek 117) k ukončení [obchodní tajemství – datum], což je naprosto nesmyslný

termín. Zde lhůta výstavby tohoto objektu pravděpodobně zahrnuje jen ražbu tunelu, ostatní

asi chybí. U objektu SO 19-26 Eskalátorový tunel Jih vidíme velice markantní chybu

v harmonogramu předloženém uchazečem, vždyť plánuje jej dokončit ještě před ražbou

samotné stanice Nové Dvory, jak je naplánována v cyklogramu projektanta!

Cyklogram (3.2.6.) projektanta, předpokládá dokončení objektů SO 15-20 Stanice Nádraží Krč

– NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3), SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč, SO 19-20 Stanice Nové Dvory,

až v termínu dokončení díla, tj. [obchodní tajemství – datum]. V cyklogramu se předpokládá

a plánuje, že objekt SO 19-26 Eskalátorový tunel Jih bude dokončen k 15. 9. 2024.

V tomto bodě tedy jde o nereálné ukončení činností v určitých konkrétních částech díla. Pokud

by byly jednotlivé celky (stanice, eskalátorové tunely) řádně rozpracovány do dílčích stavebních

procesů, viz ukázky v přílohách 7, 8, popř. 10 ZP, jak to požaduje zadávací dokumentace,

68

Č.j.: ÚOHS-24293/2025/500

podobné chyby by nevznikaly. Z výše uvedeného zdůvodnění je patrné, že po této stránce je

harmonogram předložený uchazečem (3.2.10.) v rozporu s cyklogramem, neboť oproti

cyklogramu harmonogram předpokládá naprosto nereálné termíny dokončení zmíněných částí

akce.“

282. Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností

byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně vymezil termíny uvedené

v HMG, které jsou v rozporu s cyklogramem. Zatímco v HMG je plánováno ukončení SO 15-20

k [obchodní tajemství – datum], v cyklogramu je stanoveno dokončení 31. 3. 2029, ukončení

", "next": 239921}