{"html": "

požadavku jako podmínky kvalifikace a další podmínky pro uzavření smlouvy (rámcové

dohody), pak Úřad nad rámec výše uvedeného dodává, že již z podstaty věci nelze z hlediska

možného omezení potenciálních dodavatelů zde poptávaného plnění stavět nesplnění

uvedené podmínky jako podmínky kvalifikace či jako podmínky dle § 104 zákona na roveň. Jak

již bylo podrobně rozebráno výše, obojí má svůj specifický smysl a cílí na odlišné aspekty.

Prokázání kvalifikace předně nezávisí na vůli a ochotě, resp. i ne/možnosti dodavatele zajistit

si dodávky materiálu, který bude potřebovat k realizaci zakázky, nýbrž primárně na rozsahu

zkušeností, odbornosti a technické vybavenosti příslušného dodavatele. Úřad připomíná,

že odlišná situace od prokazování splnění podmínek kvalifikace nastává, byl-li již učiněn výběr

dodavatelů v rámci zadávacího řízení. V té době případný důvod odmítnutí smluvního zajištění

obalovny pro jiný subjekt ze strany v zadávacím řízení neúspěšných vlastníků obaloven

odpadá, neboť i oni mají zájem nadále zajistit uplatnění svého materiálu na trhu, tedy z této

logiky nedochází v případě uplatnění uvedené podmínky např. jako podmínky pro uzavření

smlouvy (rámcové dohody) k takovému omezení soutěže, resp. ovlivnění trhu, jako v případě

podmínky kvalifikace. Smyslem ustanovení § 104 zákona je naopak zefektivnění průběhu

zadávacího řízení a minimalizace zátěže jeho účastníků, když příslušné doklady nejsou

vyžadovány od všech účastníků zadávacího řízení, ale pouze od vybraného dodavatele

(či vybraných dodavatelů), přičemž zadavatel jimi ověřuje jeho reálnou připravenost

k následnému plnění. Podmínku pro uzavření smlouvy (rámcové dohody) na zasmluvnění

dodávek materiálu potřebného k plnění veřejných zakázek tedy nelze posuzovat stejně jako

podmínku na prokázání kvalifikace uchazečů, neboť podmínka dle § 104 zákona je stanovena

za účelem snížení možného rizika, že zakázka nebude řádně plněna dle požadavků zadavatele

(zde zajištění konkrétních směsí v požadované kvalitě), a nikoliv za účelem výběru dostatečně

kvalifikovaného dodavatele jako u podmínek kvalifikace. Výše uvedené závěry přitom

35

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

potvrzuje právě dosavadní rozhodovací praxe Úřadu a soudů, kdy ani Úřad neshledal v nyní

šetřeném případě důvody k tomu, aby se od ní ve svých závěrech odklonil.

150. Odkazuje-li přitom zadavatel ve své argumentaci na závěry učiněné v rozsudku

HK 52 Af 16/2016, Úřad k uvedenému dodává, že ani Krajským soudem v Hradci Králové –

pobočkou v Pardubicích vyslovené závěry nelze chápat jako posun v rozhodovací praxi

ohledně požadavku na zajištění obaloven v rámci podmínek kvalifikace ve smyslu zakázkového

zákona, což dokládají i pozdější rozhodnutí Úřadu11. Ve vztahu k uvedenému rozsudku lze

zejména poznamenat, že předmětem tohoto přezkumu nebyly žádné závěry vyslovené

předsedou Úřadu či Úřadem v jejich rozhodnutích či příslušnými soudy v linii přezkumu

veřejných zakázek z pohledu dodržení zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. předchozího

zákona o veřejných zakázkách, nýbrž podstata vedeného řízení se týkala vydaného rozhodnutí

Ministerstva financí ČR řešícího změnu platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové

kázně. V tomto kontextu tak nelze vnímat dané závěry jako ustálenou rozhodovací praxi

závaznou pro další zadavatelskou praxi ve smyslu zakázkového zákona, obzvláště, když ani

uvedený soud není přezkumným orgánem v oblasti zadávání veřejných zakázek,

resp. vydaných rozhodnutí předsedy Úřadu a když naopak tyto orgány, jež jsou nadány

pravomocí přezkumu nad zadáváním veřejných zakázek ve smyslu zákona o zadávání

veřejných zakázek, resp. předchozího zákona o veřejných zakázkách konstantně setrvávají

na závěrech činěných výše.

151. Úřad závěrem dodává, že v šetřeném případě, kdy nelze výše uvedený požadavek zadavatele

na doložení dispozice obalovnou či jejího smluvního zajištění považovat za učiněný v souladu

se zákonem, neboť jako podmínka technické kvalifikace nedůvodně omezuje hospodářskou

soutěž a je svojí podstatou skrytě diskriminační, je nedůvodné požadovat již v rámci kvalifikace

i další požadavky na uvedené navazující a s tím úzce spjaté, tedy zejména podmínky týkající se

možnosti ověření splnění požadavků na dojezdovou vzdálenost v souladu s TKP 7 a příslušné

podmínky na prokázání vhodnosti asfaltových směsí. Úřad doplňuje, že uvedeným však nijak

nekonstatuje závěr o případné (ne)zákonnosti těchto konkrétních navazujících podmínek

pro situace, kdy by je společně s požadavkem na dispozici či smluvní zajištění obalovny

zadavatel učinil součástí jiných podmínek zadávacího řízení než podmínek kvalifikace.

152. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto

rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

153. Navrhovatel č. 1 učinil obsahem návrhu č. 4 mj. námitku, dle níž je výhrada stanovená

zadavatelem

ve

vztahu

k 5 finišerům,

10 silničním

válcům

a

případně

k 1 homogenizéru/plnícímu vozu, aby jejich vlastnictví či jiná dispozice byla prokazována

přímo dodavatelem, resp. jedním z dodavatelů podávajících společnou nabídku, učiněná

v rozporu se zákonem (jako podmínka nedůvodná a nepřiměřená). Navrhovatel č. 1 v této

souvislosti uvádí, že výhrada přímého plnění vybraným dodavatelem podle § 105 odst. 2

11

Viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0207/2018/VZ-20874/2018/533/HKu ze dne 16. 7. 2018 a na něj navazující

rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0134/2018/VZ-30527/2018/322/DJa ze dne 19. 10. 2018 či rozhodnutí Úřadu

č. j. ÚOHS-17578/2021/500/AIv ze dne 26. 5. 2021 vydané pod sp. zn. ÚOHS-S0127/2021/VZ a na něj navazující

rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-26536/2021/161/HBa ze dne 6. 8. 2021 vydané pod sp. zn. ÚOHSR0099/2021/VZ.

36

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

zákona se týká provádění činností, nikoli věcí, které bude dodavatel při plnění veřejné zakázky

používat, potažmo dispozice jimi. Shodnou námitku předložil v návrhu č. 5 též

navrhovatel č. 4.

154. Úřad konstatuje, že zadavatel v čl. 5 bodě 5.6 kvalifikační dokumentace v rámci požadavku

na prokázání splnění podmínek technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona požadoval

doložení, že dodavatel při plnění poptávaného předmětu bude mít k dispozici minimálně

5 finišerů, 10 silničních válců (obojí o stanovených specifikách) a v případě potřeby podle

dojezdové vzdálenosti obalovny též 1 homogenizér/plnící vůz, a současně požadoval

předložení dokladu o vlastnictví či jiném způsobu dispozice těchto zařízení. Současně

s odkazem na čl. 2 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil, že je nezbytné, aby vlastnictví

či jiná dispozice 5 finišery, 10 silničními válci a případně 1 homogenizérem/plnícím vozem byla

prokazována přímo dodavatelem, resp. jedním z dodavatelů, kteří podají společnou nabídku,

tedy si s odkazem na § 105 odst. 2 zákona vyhradil, aby uvedená část kvalifikace byla plněna

přímo vybraným dodavatelem.

155. Úřad připomíná, že kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel stanoví

za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností

a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Účelem

prokazování kritérií technické kvalifikace je tedy obecně zajištění, aby byla veřejná zakázka

plněna dodavatelem, který je k jejímu řádnému plnění dostatečně zkušený a technicky

a personálně vybavený.

156. Obecně přitom dodavatel může prokázat svoji kvalifikaci sám (prostřednictvím vlastních

zdrojů a kapacit) nebo v přípustném rozsahu i prostřednictvím jiných osob

(tzv. poddodavatelsky), tedy může prokázat splnění určité části kvalifikace prostřednictvím

jiných osob, resp. prostřednictvím zdrojů a kapacit těchto osob. K prokazování kvalifikace

prostřednictvím jiných osob zákon v § 83 odst. 1 stanoví, že dodavatel může prokázat

prostřednictvím jiných osob zadavatelem požadovanou ekonomickou kvalifikaci, technickou

kvalifikaci nebo profesní způsobilost (s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona).

157. Zákon tedy dodavateli umožnuje, aby v situaci, kdy sám určitou částí kvalifikace nedisponuje,

tuto chybějící část kvalifikace prokazoval prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele). Pokud

tak dodavatel učiní, musí se tato osoba písemně zavázat k poskytnutí plnění určeného k plnění

veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn

disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba

prokázala kvalifikaci za dodavatele [požadavek podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona]. V případě

prokazování určité části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby je pak dodavatel povinen

předložit zadavateli kromě uvedeného závazku jiné osoby i další doklady [podle § 83 odst. 1

písm. a) až c) zákona].

158. Zákon však současně umožňuje, aby zadavatel v určitých případech omezil možnost plnění

požadovaného předmětu prostřednictvím poddodavatele, kdy toto omezení je podle § 105

odst. 2 zákona přípustné v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce

nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž. V uvedených

případech mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené

významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem, tedy

jinak řečeno, aby tyto činnosti neplnil poddodavatel, nýbrž sám a přímo dodavatel.

37

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

159. Úřad v této souvislosti akcentuje, jak již učinil ve své dosavadní rozhodovací praxi12,

že možnost výhrady dle § 105 odst. 2 zákona je tedy výhradou týkající se plnění činností,

resp. určité aktivity činěné dodavatelem (nikoli poddodavatelem) při plnění veřejné zakázky,

jíž se sleduje zvýšená kontrola a dohled nad plněním zásadních částí veřejné zakázky. Pokud

tedy zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou významnou

činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to, jinými slovy,

že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Zadavatel v rámci zde

šetřeného zadávacího řízení tuto výhradu směřoval primárně k činnostem tvořícím

významnou část předmětu poptávaného plnění, tj. k provedení strojní pokládky hutněných

asfaltových směsí.

160. Stanoví-li zadavatel požadavek dle § 105 odst. 2 zákona, může to nepochybně ovlivnit

možnost dodavatele prokazovat určitou část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, neboť

s ohledem na zásadu vnitřní souladnosti a bezrozpornosti právního předpisu nelze vykládat

a aplikovat ustanovení § 105 odst. 2 zákona a ustanovení § 83 zákona izolovaně. Současně

však stanovení požadavku zadavatele podle § 105 odst. 2 zákona automaticky neznamená

nepřípustnost prokazování jakéhokoli kritéria kvalifikace souvisejícího s určitou významnou

činností (zde s prováděním strojní pokládky hutněných asfaltových směsí) prostřednictvím jiné

osoby. Při stanovování nepřípustnosti prokazování konkrétního kritéria kvalifikace

prostřednictvím jiné osoby je totiž vždy třeba zohlednit charakter předmětného kritéria

a smysl jeho prokazování, tedy zohlednit, zda je vzhledem k jeho charakteru a smyslu jeho

vyloučení z obecné možnosti prokazovat jeho splnění prostřednictvím třetí osoby

opodstatněné.

161. Prokazování určité části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby lze považovat za nepřípustné

například v případě, kdy by o způsobilosti (schopnosti) plnit zadavatelem určenou významnou

činnost dle § 105 odst. 2 zákona vypovídalo kritérium stanovené dle § 79 odst. 2 písm. a) nebo

b) zákona, tj. předkládanými referencemi by byly prokazovány zkušenosti s činnostmi

vyhrazenými vybranému dodavateli. Smyslem předkládání referencí je prokázání zkušenosti

s plněním obdobného charakteru, jaký má poptávaný předmět plnění. Uvedeným je tedy

sledována způsobilost (schopnost) reálně plnit požadovaný předmět plnění, o čemž vypovídají

zkušenosti právě té osoby, která referenci získala. V takovém případě má proto své

opodstatnění, aby možnost prokazovat splnění daného kritéria kvalifikace prostřednictvím

jiné osoby nebyla připuštěna.

162. Jiná je však kupř. právě situace, kdy zadavatel stanoví požadavek na prokázání kritéria

technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. j) zákona, jak učinil i zadavatel v rámci šetřeného

zadávacího řízení, kdy určitá požadovaná věc (nástroj nebo pomůcka, provozní nebo technické

zařízení, tj. zde finišery, silniční válce a homogenizér/plnící vůz), ve vztahu k níž má dodavatel

dle tohoto požadavku prokázat, že ji bude mít při plnění předmětu veřejné zakázky k dispozici,

je věcí související s významnou činností, jejíž plnění zadavatel vyhradil dle § 105 odst. 2 zákona

vybranému dodavateli, a to v tom smyslu související, že se jedná o věc sloužící (používanou)

k výkonu dané významné činnosti.

12

Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-36402/2020/500/JBě ze dne 13. 11. 2020 vydané ve správním řízení

sp. zn. ÚOHS-S0333/2020/VZ.

38

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

163. Jak již Úřad předeslal výše, možnost výhrady dle § 105 odst. 2 zákona se již dle samotného

znění zákona omezuje na činnosti, netýká se tedy věcí, které bude dodavatel při samotném

plnění uvedených činností používat, potažmo dispozice s nimi. Ustanovení § 105 odst. 2

zákona tak nedává možnost zadavateli vymínit si, aby přímo vybraný dodavatel při plnění

poptávaného předmětu, konkrétně při plnění významné činnosti vyhrazené vybranému

dodavateli, disponoval určitými věcmi pro účely tohoto plnění, resp. aby vlastnictví či

dispozice těmito věcmi byla prokazována přímo vybraným dodavatelem.

164. Kromě toho, že ustanovení § 105 odst. 2 zákona nepředvídá možnost vymezení dispozice

nástroji nebo pomůckami, provozními nebo technickými zařízeními přímo vybraným

dodavatelem, když uvedené ustanovení zákona se vztahuje přímo na realizaci činností,

odůvodněnost stanovení prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. j)

zákona pouze prostřednictvím vybraného dodavatele nelze ani jinak dovozovat.

165. Nelze tak učinit ani na základě skutečnosti, že věc, kterou má dodavatel disponovat při plnění

veřejné zakázky, souvisí s významnou činností vyhrazenou vybranému dodavateli, tedy z toho,

že se jedná o věc sloužící (používanou) k výkonu dané významné činnosti, jak v nyní šetřeném

případě činí i zadavatel, jenž argumentuje tím, že si vyhradil provádění pokládky hutněných

asfaltových směsí vybraným dodavatelem, což dle něj logicky předpokládá, že dodavatel

k tomu disponuje i potřebnou technikou.

166. Úřad opakuje, že kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona se vztahuje

na věci (určité vybavení), které bude mít dodavatel při plnění poptávaného předmětu

k dispozici, a netýká se tak přímo samotného plnění ve smyslu realizace činností (používání

těchto věcí), ale pouze dispozice s požadovanými věcmi jako s určitým materiálně technickým

předpokladem k plnění těchto činností. Je proto třeba mít na zřeteli, že ačkoli věci, které má

mít dodavatel dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona při plnění rámcové dohody k dispozici, budou

sloužit k činnostem vykonávaným při plnění rámcové dohody (resp. při plnění veřejných

zakázek uzavřených na základě rámcové dohody), smyslem prokazování předmětného

technického kvalifikačního kritéria je toliko prokázání skutečnosti, že dodavatel disponuje,

resp. bude disponovat požadovanými věcmi při plnění rámcové dohody. Předmětné kritérium

tedy vůbec nesleduje prokázání toho, že vybraný dodavatel bude schopen tyto věci používat

neboli že umí s těmito věcmi vykonávat poptávané činnosti, neboť o schopnosti dodavatele

realizovat určitou činnost (logicky s využitím potřebného vybavení) svědčí např. již výše

zmíněné kritérium dle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona, tedy reference dodavatele. Ve smyslu

prokázání schopnosti plnit určité činnosti je tak kritérium dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona

(a tedy i způsob jeho prokazování) irelevantní, a to i v případě, že by tyto věci měly být

používány k plnění významné činnosti vyhrazené vybranému dodavateli dle § 105 odst. 2

zákona.

167. Smyslem stanovení kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. j) zákona je tedy

prokázání skutečnosti, že dodavatel bude při plnění veřejné zakázky disponovat

požadovanými věcmi, jež je splněna jak v případě, že je dané kritérium prokazováno

samotným dodavatelem (dodavatel bude sám uvedenými věcmi disponovat), tak v případě,

že je prokazováno prostřednictvím jiné osoby (dodavateli potřebné věci poskytne tato jiná

osoba). Rozhodující je zde skutečnost, že dodavatel bude mít potřebné věci při plnění veřejné

zakázky (zde veřejných zakázek) k dispozici. Skutečnost, že určitou činnost při plnění veřejné

zakázky bude plnit dodavatel sám, tedy neznamená, že by musel k plnění této činnosti též

39

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

nutně disponovat potřebnými věcmi a prokazovat tuto dispozici jimi sám, resp. že by nemohl

být oprávněn prokázat dispozici těmito věcmi prostřednictvím jiné osoby. Není logický důvod

pro to, aby tomu bylo jinak, tj. aby prokazování splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79

odst. 2 písm. j) zákona prostřednictvím jiné osoby nebylo přípustné v případě, že požadované

věci bude používat vybraný dodavatel k plnění významné činnosti vyhrazené zadavatelem dle

§ 105 odst. 2 zákona pro plnění přímo vybraným dodavatelem. Ačkoli tak používat určité

požadované věci může v nyní šetřeném případě s ohledem na zadavatelem učiněnou výhradu

k provádění stanovených činností (provedení strojní pokládky hutněných asfaltových směsí)

pouze sám dodavatel, ve smyslu naplnění předmětného kritéria kvalifikace je zcela irelevantní,

zda těmito věcmi i sám dodavatel disponuje, či zda je schopen si zajistit jejich dispozici

prostřednictvím jiných osob.

168. Jak již Úřad naznačil výše, ze samotné skutečnosti, že dodavateli potřebné věci poskytne jiná

osoba, tj. že dodavatel bude prokazovat dispozici požadovanými věcmi prostřednictvím jiné

osoby namísto toho, aby ji prokazoval sám, nelze bez dalšího dovozovat dopad na samotný

způsob plnění poptávaných činností, resp. na způsobilost (schopnost) dodavatele tyto činnosti

realizovat. Ani stanovením požadavku na výkon určitých významných činností přímo vybraným

dodavatelem se z věcí, které budou používány k plnění těchto významných činností, nestávají

„významné věci“, kterými by vybraný dodavatel musel z tohoto důvodu disponovat sám

a rovněž sám případně prokazovat splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2

písm. j) zákona týkajícího se těchto věcí.

169. I pokud si tedy zadavatel ve smyslu § 105 odst. 2 zákona vyhradil plnění významných činností

(provedení strojní pokládky hutněných asfaltových směsí) přímo vybraným dodavatelem,

nezakládá tato skutečnost žádný zákonný důvod pro to, aby též dispozice věcmi užívanými

při plnění těchto činností [dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona] byla nutně prokazována pouze

prostřednictvím vybraného dodavatele. Stanovení požadavku na doložení dokladu

prokazujícího vlastnictví či jiný způsob dispozice s uvedenými zařízeními, tj. minimálně

s 5 finišery, 10 silničními válci a případně 1 homogenizérem/plnícím vozem, přímo

dodavatelem, resp. jedním z dodavatelů, kteří podají společnou nabídku, je tak požadavkem

nedůvodným a učiněným v rozporu se zákonem, neboť možnost jeho stanovení není

ustanovením § 105 odst. 2 zákona předvídána (uvedené ustanovení se týká činností a nikoli

věcí), přičemž uvedený požadavek v šetřeném případě nevypovídá nic o způsobilosti

dodavatele řádně plnit poptávaný předmět plnění, resp. jeho část týkající se vymezených

významných činností.

170. Uvádí-li zadavatel, že si lze jen stěží představit situaci, že pokládku hutněných asfaltových

směsí provádí dodavatel prostřednictvím stroje poskytnutého poddodavatelem, resp. že má

pochybnost, zda by jiná společnost připustila, aby její zařízení obsluhovali zaměstnanci

dodavatele, není ani toto relevantním důvodem pro stanovení výše uvedené výhrady

ve vztahu k dispozici příslušnými zařízeními. Je na dodavateli, aby doložil, jakým způsobem

stanovenou podmínku ohledně prokázání dispozice příslušnými zařízeními splní (zda sám či

prostřednictvím jiné osoby), tedy nelze předjímat, jakou cestu dodavatel za účelem prokázání

splnění tohoto kritéria technické kvalifikace [dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona] ve výsledku zvolí,

resp. zda bude či nebude schopen zajistit ji tím či oním způsobem, a tím předem zužovat

možné způsoby jejího splnění. Zadavatel tedy takto stanovenou podmínkou, jež není učiněna

v souladu s § 105 odst. 2 zákona a jež nepřináší žádný přínos pro účely prokázání způsobilosti

40

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

dodavatele řádně plnit poptávané činnosti, bezdůvodně diskriminuje dodavatele, kteří by byli

schopni zajistit doložení dispozice uvedenými zařízeními pro účely plnění veřejných zakázek

(zadaných na základě rámcové dohody) prostřednictvím jiné osoby, tj. poddodavatele, čímž

uvedená podmínka vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

171. S ohledem na výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto

rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

172. Ke zbylým námitkám uvedeným v návrzích č. 1 až č. 5 Úřad uvádí, že bližší posouzení těchto

dalších namítaných skutečností (týkajících se opět způsobu stanovení zadávacích podmínek

zadávacího řízení, a to zejména podmínek kvalifikace) považuje Úřad v současné chvíli

za neúčelné, neboť šetření těchto dalších skutečností by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí

Úřadu v předmětném případě žádný vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou

rozhodovací praxí, z níž lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného

opatření, v šetřeném případě spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, je nadbytečné,

existuje-li pro něj alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je též

v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi

důvody pro uložení předmětného nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich

existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně

též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň

jeden důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů

nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla

vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel

nepostupoval při zadávání šetřené rámcové dohody v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné

uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení (k tomu viz níže).

173. Úřad tak dodává, že tímto rozhodnutím nedeklaruje zákonnost postupu zadavatele ve vztahu

k dalším skutečnostem namítaným v návrzích č. 1 až č. 5, pročež zadavatel by se měl v případě

budoucího zadávání předmětu plnění, jenž odpovídá předmětu plnění v rámci nyní šetřené

rámcové dohody, blíže zamyslet též nad zbylými zde namítanými skutečnostmi týkajícími se

způsobu stanovení zadávacích podmínek zadávacího řízení, tj. zda stanovením vytýkaných

zadávacích podmínek skutečně postupoval v souladu se zákonem, resp. měl by jejich případné

stanovení před budoucím zadáváním daného předmětu plnění důsledně zvážit.

Obecně k postupu zadavatelů při aplikaci ustanovení § 242 odst. 5 zákona

174. Úřad nad rámec výše uvedeného dodává, že považuje za vhodné nejen pro účely zde vedeného

zadávacího řízení, ale i pro další budoucí zadavatelskou praxi zadavatele zopakovat zákonná

pravidla týkající se postupu zadavatelů, kteří využijí možnosti nově stanovené v § 242 odst. 5

zákona týkající se stanovení konce lhůty pro podání námitek proti zadávacím (soutěžním)

podmínkám. Úřad konstatuje, že cílem tohoto ustanovení zákona je dát zadavateli možnost,

aby si zajistil, že se s námitkami proti zadávacím (soutěžním) podmínkám bude moci seznámit

s takovým časovým předstihem před nezvratným koncem lhůty pro podání nabídek13,

aby na ně mohl adekvátně reagovat, a to prostřednictvím zkrácení lhůty pro podávání námitek

13

resp. lhůty pro podání žádostí o účast či lhůty pro podání návrhů (§ 242 odst. 3 a odst. 4 zákona) – Úřad pro úplnost

dodává, že ve vztahu k těmto lhůtám se zde uváděné závěry uplatní obdobně.

41

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

o 3 dny (resp. 72 hodin), a to právě o uvedenou dobu, oproti lhůtě pro podání nabídek

(§ 242 odst. 4 zákona).

175. Úřad k tomu uvádí, že využije-li zadavatel postupu dle § 242 odst. 5 zákona, musí uvedené

ustanovení nejen správně aplikovat ve smyslu náležitého určení či prodloužení lhůt, ale musí

též pamatovat na to, že tento zvolený postup je pro něj závazný pro celé zadávací řízení

(soutěž o návrh), tedy že má dopad i na další úkony v jeho průběhu činěné, byť na ně nemusí

být ustanovením § 242 odst. 5 zákona výslovně odkazováno (mj. kupř. podání žádosti

o vysvětlení zadávací dokumentace či určení doby prohlídky místa plnění)14.

176. Úřad současně akcentuje, že při využití postupu dle § 242 odst. 5 zákona je nutné mít vždy

na paměti, že uvedené ustanovení má dopad na způsob stanovení zadávacích podmínek

zadávacího řízení, tedy příslušnou úpravu postupů v zadávacím řízení (soutěži o návrh) je

nezbytné promítnout shodně ve všech relevantních dokumentech, v nichž jsou ustanovením

§ 242 odst. 5 zákona dotčené podmínky zachyceny, aby mj. nedocházelo k případným

nejasnostem ohledně postupu v zadávacím řízení (soutěži o návrh) a vnitřnímu rozporu

stanovených podmínek. Úřad v této souvislosti připomíná, že součástí zadávací dokumentace

jsou i formuláře dle § 212 zákona, tj. formuláře odesílané do Věstníku veřejných zakázek

a do Úředního věstníku Evropské unie, v nichž se rovněž mohou vyskytovat informace dotčené

výhradou dle § 242 odst. 5 zákona, tedy je nutné i zde uveřejňované podmínky podrobit

kontrole a případné úpravě při postupu dle citovaného ustanovení zákona. Úřad příkladem

uvádí, že se jedná nejen o informace o lhůtě pro podání nabídek či žádostí o účast,

ale i o informace týkající se přezkumného řízení, jejichž součástí je běžně i poučení o lhůtách

pro podání námitek, mj. proti stanovení zadávacích podmínek, tj. o lhůtách dle § 242 odst. 3

a odst. 4 zákona, jak dokládá např. stávající ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněný

metodický pokyn a validační pravidla pro vyplnění formuláře F02 Oznámení o zahájení

zadávacího řízení. V něm předchystaný text pro část týkající se přezkumného řízení v současné

době nereflektuje možnou situaci, kdy si zadavatel zvolí postup dle § 242 odst. 5 zákona,

a proto v takovém případě je nutné i v těchto formulářích pamatovat na případnou úpravu zde

uveřejňovaných informací.

177. Zde uvedené závěry jsou obecně platné pro všechny zadavatele, resp. uvedené skutečnosti

jsou přenositelné i do jiných zadávacích řízení jiných zadavatelů, kdy Úřad apeluje

na zadavatele k obezřetnosti při užití možnosti dle § 242 odst. 5 zákona. Úřad pouze dodává,

že v kontextu uvedeného apelu by i zde šetřený zadavatel měl tyto skutečnosti zohlednit

v případě, bude-li chtít aplikovat ve svých zadávacích řízeních (popř. soutěži o návrh)

ustanovení § 242 odst. 5 zákona, aby nedocházelo k případným nejasnostem ohledně

zvoleného postupu a stanovených podmínek.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

178. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky

v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího

řízení.

14

Úřad uvádí, že k bližšímu výkladu výše uvedených skutečností týkajících se aplikace ustanovení § 242 odst. 5 zákona

lze odkázat na stanovisko Úřadu uveřejněné na stránkách Úřadu, a to na adrese https://www.uohs.cz/cs/verejnezakazky/metodicka-cinnost/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html.

42

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

179. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není tedy možné

k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než spočívající ve zrušení

zadávacího řízení.

180. Vzhledem k tomu, že Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil v rámci zadávacího řízení

na uzavření rámcové dohody zadávací podmínky v rozporu se zákonem, jak je uvedeno

ve výroku I. a rovněž ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy došlo k naplnění podmínky dle

§ 263 odst. 3 věty první zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření

spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody. S ohledem

na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno

ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít rámcovou dohodu v zadávacím řízení

181. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění

smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím

řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

182. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení

nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až

do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného

rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout

splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního

řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

183. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň zadavateli až do pravomocného

skončení tohoto společného správního řízení uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu,

jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

184. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj

vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální

částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit

v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

30 000 Kč.

185. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady

řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

186. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000677.

43

Č.j.: ÚOHS-50759/2023/500

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Zadavatel je oprávněn podat rozklad

proti výrokům I.–V. tohoto rozhodnutí. Navrhovatel č. 1 a navrhovatel č. 4 jsou oprávněni podat

rozklad proti výrokům I.–III. tohoto rozhodnutí, navrhovatel č. 2 a navrhovatel č. 3 jsou oprávněni

podat rozklad proti výrokům I. a III. tohoto rozhodnutí.

Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad

podaný proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona

zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná

uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.

A.I. Consulting s.r.o., Na Klaudiánce 781/19, 147 00 Praha

2.

MI Roads a.s., Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8

3.

JUDr. Kateřina Petrželková, advokátka, Petrželková, advokátní kancelář, s.r.o., Hořelické

náměstí 1264/3, 252 19 Rudná

4.

SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby ZÁPAD, Zemská 259,

337 01 Ejpovice

5.

Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7,

110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

44

", "next": 0}