osvědčení objednatele španělské reference objasnění skutečnosti, jaká zařízení byla
navrhovatelem realizována v rámci části španělské reference, jejíž součástí byla realizace
zařízení dálkového řízení.
217.
Navrhovatel na to adresoval dne 7. 6. 2024 zadavateli objasnění 2, ve kterém ke španělské
referenci uvedl, že systém dálkového ovládání ETCS se sestává ze všech hardwarových,
softwarových a komunikačních prvků, které umožňují dálkové řízení, dohled a správu všech
systémů souvisejících s dodávkou a absorpcí energie z trakčního vedení železniční tratě,
v souladu s kritérii kvality, dostupnosti a bezpečnosti. Navrhovatel v objasnění 2 taktéž
odkazuje na osvědčení objednatele španělské zakázky.
218.
Zadavatel v reakci na objasnění 2 následně dne 20. 6. 2024 adresoval navrhovateli žádost o
objasnění 3, ve které požadoval, aby navrhovatel specifikoval, jakou hodnotu z celkové
hodnoty zařízení dálkového řízení v rámci španělské reference (tj. z částky 559 480,90 eur) je
možné započítat do finanční hodnoty rekonstrukce či novostavby silnoproudého zařízení pro
posouzení splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací
dokumentace, když hodnota španělské reference po odečtení hodnoty zařízení dálkového
řízení představuje pouze 5 336 172,08 eur, tj. pouze 141 808 773,02 Kč bez DPH.
219.
Navrhovatel následně zadavateli dne 2. 7. 2024 adresoval objasnění 3, ve kterém uvedl, že
považuje všechny části systému dálkového řízení ETCS španělské reference za části přímo
související s hodnotou novostavby či rekonstrukce silnoproudého zařízení na železnici.
37
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
220.
Úřad konstatuje, že při posouzení technické kvalifikace navrhovatele v souvislosti se
španělskou referencí došlo mezi zadavatelem a navrhovatelem ke sporu, zda lze pro posouzení
kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace zahrnout do hodnoty
referenční zakázky i hodnotu zařízení pro dálkové řízení, či nikoliv.
221.
Z objasnění žádosti o účast 2 a 3, předně z předloženého osvědčení objednatele podepsaného
technikem J. P. B., vyplývá rozpad hodnoty španělské reference na jednotlivé části realizované
členem navrhovatele, a to na:
▪
práce na trakční napájecí měnírně v hodnotě 5 336 172,08 eur bez DPH, tj.
141 808 773,03 Kč bez DPH
▪
práce na zařízení dálkového řízení v hodnotě 559 480,90 eur bez DPH, tj. 14 868 204,92
Kč bez DPH.
Úřad konstatuje, že ohledně prací na trakční napájecí měnírně není mezi navrhovatelem a
zadavatelem sporu o tom, že tyto práce představují stavební práce při novostavbě či
rekonstrukci silnoproudého zařízení ve smyslu bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.
Hodnota těchto prací však nedosahuje minimální částky 150 000 000 Kč bez DPH požadované
v předmětné kvalifikační podmínce požadované; pro posouzení splnění předmětné
kvalifikační podmínky navrhovatelem tedy bylo nutno posoudit, zda lze k hodnotě prací na
trakční napájecí měnírně připočíst též hodnotu zařízení dálkového řízení, tj. zda lze stavební
práce na zařízení dálkového řízení považovat za stavební práce na silnoproudém zařízení.
222.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu argumentuje mimo jiné tím, že formulace
předmětné kvalifikační podmínky je neurčitá a umožňuje více výkladů, z nichž navrhovatel se
ztotožňuje s výkladem, dle kterého lze stavební práce na zařízení dálkového řízení považovat
za stavební práce na silnoproudém železničním zařízení, zabýval se Úřad nejprve tím, zda je
předmětná kvalifikační podmínka určitá.
223.
Úřad konstatuje, že z formulace zadávací podmínky jasně vyplývá, že zadavatel požaduje
k prokázání této části technické kvalifikace doložení novostavby či rekonstrukce výhradně
silnoproudých zařízení na železnici. V tomto smyslu Úřad poukazuje na vysvětlující informaci
obsaženou v závorkách, která přímo navazuje na formulaci zadávací podmínky a která zní:
„částka 150.000.000,- Kč se vztahuje k hodnotě novostavby nebo rekonstrukce silnoproudých
zařízení železničních drah, nikoliv k hodnotě stavební práce jako celku.“ Ze zmíněné citace dle
Úřadu vyplývá, že zadavatel stanovil předmětnou kvalifikační podmínku k ověření způsobilosti
dodavatelů realizovat stavební práce výhradně na silnoproudých zařízeních, tedy bez
započítání dalších zařízení, které spadají do slaboproudé části elektrotechniky. Úřad se tedy
neztotožňuje s navrhovatelem, že formulaci zadávací podmínky je možno interpretovat vícero
způsoby. V tomto ohledu Úřad konstatuje, že z pozice navrhovatele jakožto odborníka
působícího na trhu ETCS není možné argumentovat tím, že není sám schopen závěr o povaze
zařízení dálkového řízení ETCS učinit. Úřad dále uvádí, že ani skutečnost, na kterou navrhovatel
v rámci své argumentace poukazuje, tj. že zadavatel v případě příloh zadávací dokumentace
použil formulaci „silnoproudá technologie včetně DŘT7“, sama o sobě nijak neprokazuje, že by
zadavatel považoval zařízení dálkového řízení ETCS za silnoproudé zařízení, jak dovozuje
navrhovatel. Dle Úřadu z této skutečnosti vyplývá pouze to, že zařízení dálkového řízení ETCS
7
zkratka pro dispečerskou řídící techniku, pozn. Úřadu
38
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
se silnoproudou technikou ETCS úzce souvisí a je nezbytné pro její bezproblémové fungování
(ani jednu skutečnost zadavatel v průběhu zadávacího ani správního řízení nerozporuje), a
zadavatel proto uvedl technické požadavky jak pro silnoproudá zařízení ETCS, tak pro zařízení
dálkového řízení ETCS, v rámci jedné části zadávací dokumentace. Dle Úřadu nelze pouze
z této skutečnosti dojít k závěru o zadavatelově vnímání povahy zařízení dálkového řízení ETCS
jako zařízení silnoproudého či slaboproudého.
224.
Úřad tento dílčí bod uzavírá s tím, že se neztotožňuje s argumentací navrhovatele o neurčitosti
či nejasnosti formulace zadávací podmínky, která by umožňovala vícero možných výkladů.
225.
Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že kvalifikační podmínka uvedená v bodě 14. 1. 3
písm. c) zadávací dokumentace musí být interpretována tak, že zadavatel požaduje předložení
referenční zakázky na stavební práce na novostavbě či rekonstrukci silnoproudého zařízení
železnice, kdy se minimální hodnota 150 000 000 Kč bez DPH bude vztahovat výlučně
k novostavbě či rekonstrukci silnoproudých zařízení.
226.
Úřad následně přistoupil k posouzení, zda měl zadavatel zahrnout hodnotu zařízení dálkového
řízení ETCS vyhotoveného v rámci španělské reference do hodnoty španělské reference pro
posouzení splnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.
227.
Úřad se v této souvislosti v rámci správního řízení obrátil jednak na účastníky
přezkoumávaného zadávacího řízení a současně na veřejné vysoké školy, které disponují
vědeckými pracovišti na poli řešené problematiky, a to za účelem zjištění, zda se v případě
zařízení dálkového řízení ETCS jedná o zařízení silnoproudé, či slaboproudé.
228.
Úřad konstatuje, že zejména na základě informací plynoucích z odborných stanovisek
vysokých škol došel k závěru, že zařízení dálkového řízení ETCS lze považovat v zásadě za
slaboproudé zařízení, které ovšem může disponovat částmi, které jsou silnoproudými
zařízeními.
229.
Úřad v této souvislosti odkazuje například na tyto pasáže odborných stanovisek: „Traťová
infrastruktura systému ETCS je z principu spíše slaboproudá, nicméně minimálně část napájení,
které je nedílnou součástí systému, je silnoproudým zařízením.“ a „Hranice mezi slaboproudem
a silnoproudem není u výkonově menších zařízení jednoznačná, zařízení může mít
slaboproudou i silnoproudou část. Systém ETCS úrovně 2 zejména přenáší a zpracovává
informace nebo řídící signály pro potřeby bezpečnosti na trati a sám o sobě pracuje s relativně
malými výkony. I když napájení systému ETCS může být silnoproudým zařízením, jeho hlavní
funkce pracují s v oblasti slaboproudu.“
230.
Úřad v tomto smyslu poukazuje taktéž na informace poskytnuté účastníky zadávacího řízení,
kteří poskytli odborný názor na tuto problematiku z pozice dodavatelů pohybujících se na
relevantním trhu, kdy dodavatel Siemens Mobility s.r.o. uvedl, že zařízení dálkového řízení
ETCS považuje spíše za zařízení využívající nízkovýkonovou techniku zajišťující zejména přenos
a zpracování signálů a informací, k čemuž dále uvedl: „zařízení pro dálkové řízení a
dispečerskou řídící techniku technologie ETCS úrovně 2 nepovažujeme za silnoproudá zařízení.“
Druhý ze zbývajících účastníků zadávacího řízení, AŽD Praha s.r.o., uvedl, že pod pojmem
zařízení dálkového řízení ETCS si lze představit různá zařízení v různém rozsahu pracující
s různými napěťovými úrovněmi, z čehož Úřadu vyplývá, že zařízení dálkového řízení nelze dle
citovaného dodavatele vnímat jako jednoznačně silnoproudé či slaboproudé zařízení, ale bude
39
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
se v praxi jednat o zařízení kombinované pracující na různých částech s různě vysokým
napětím.
231.
Úřad konstatuje, že z informací získaných v průběhu správního řízení vyplývá, že zařízení
dálkového řízení ETCS lze považovat za primárně slaboproudé zařízení, které ovšem může
obsahovat části tvořené silnoproudými částmi, typicky se bude jednat o části systému napájení
zařízení.
232.
Úřad tedy konstatuje, že toto zjištění je v souladu s názorem zadavatele, že pouze část zařízení
dálkového řízení ETCS může být silnoproudým zařízením. Zadavatel tento názor zastával již
v rámci procesu objasňování žádosti o účast, kdy v žádostí o objasnění 2 a 3 zadavatel sám
z vlastní iniciativy konfrontoval navrhovatele se svým názorem, že zařízení dálkového řízení
ETCS v rámci španělské reference nemusí splňovat požadavky na zahrnutí jeho hodnoty do
posouzení technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, a to
z důvodu jeho převážně slaboproudé povahy, přičemž v rámci žádosti o objasnění 3
navrhovatele vyzval ke konkretizaci části zařízení dálkového řízení, která odpovídá kvalifikační
podmínce dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace. Úřad tedy konstatuje, že otázka,
jaká část zařízení dálkového řízení španělské reference je tvořena silnoproudým zařízením, tj.
jaká hodnota má být v této části brána jako součást hodnoty španělské reference posuzované
podle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, byla zadavatelem v rámci procesu
objasňování žádosti o účast navrhovatele řešena odůvodněně, neboť její zodpovězení bylo
nezbytné pro správné posouzení technické kvalifikace navrhovatele.
233.
Úřad konstatuje, že zadavatel vyvíjel aktivitu za účelem zjištění přesné hodnoty zařízení
dálkového řízení ETCS. V tomto smyslu Úřad poukazuje na část žádosti o objasnění 3, v níž
zadavatel uvedl, že některé navrhovatelem popisované části zařízení dálkového řízení, které
sdělil v rámci objasnění 2, lze za silnoproudá zařízení považovat jen obtížně či nejednoznačně,
kdy zadavatel poukázal na části jako monitorování alarmů a správa všech systémů pod
kontrolou, zavedení bezpečného postupu pro přebírání a předávání řízení mezi centrálními
nebo místními stanicemi. Následně zadavatel v rámci žádosti o objasnění 3 navrhovatele
informoval, že část španělské reference bez započtení hodnoty zařízení dálkového řízení
nedosahuje minimálního požadovaného finančního limitu 150 000 000 Kč bez DPH, pročež
navrhovatele vyzval, aby specifikoval, jaká část z hodnoty zařízení dálkového řízení je
způsobilá pro prokázání kvalifikační podmínky v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.
V závěru žádosti o objasnění 3 zadavatel taktéž navrhovatele upozornil, že je možné
kvalifikační podmínku stanovenou v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace splnit i
předložením dokladů k odlišné významné stavební práci, a současně v bodě III. žádosti o
objasnění 3 navrhovatele důrazně upozornil, že od otevření žádosti o účast uběhly čtyři
měsíce, aniž by byl zadavatel, a to i po obdržení objasnění 1 a 2, schopen posoudit kvalifikaci
navrhovatele. Zadavatel dále v žádosti o objasnění 3 uvedl, že pokud nedojde k objasnění
žádosti o účast na základě žádosti o objasnění 3, nebude zadavatel již další žádost o objasnění
žádosti o účast navrhovateli adresovat a přistoupí k vyloučení navrhovatele ze zadávacího
řízení. Navrhovatel nicméně v rámci objasnění 3 setrval na své dosavadní argumentaci, když
v rámci objasnění 3 uvedl, že má za to, že veškeré části zařízení dálkového řízení se
silnoproudými zařízeními na železnici souvisí, pročež je navrhovatel toho názoru, že zadavatel
musí pro posouzení kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace
40
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
brát v potaz celkovou hodnotu zařízení dálkového řízení a připočíst ji k hodnotě stavebních
prací na silnoproudých zařízení ETCS.
234.
Z výše uvedeného shrnutí procesu objasňování žádosti o účast ve vztahu ke španělské
referenci je zjevné, že zadavatel seznámil navrhovatele se svými pochybnostmi ohledně
možnosti použití části španělské reference do hodnoty pro účely prokázání splnění technické
kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace a vyzval jej z toho důvodu
k objasnění žádosti o účast. Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že zadavatel svým
postupem dal navrhovateli opakovaně příležitost k prokázání požadavku technické kvalifikace
dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, upozornil navrhovatele na nedostatečnou
hodnotu samotného silnoproudého zařízení, a vyvíjel snahu v tom směru, aby mohl do
hodnoty referenční zakázky započíst alespoň část hodnoty zařízení dálkového řízení.
Navrhovatel nicméně setrval na své pozici, kdy tvrdil, že zadavatel musí započíst celou
hodnotu zařízení dálkového řízení ETCS, a současně zadavateli nesdělil, které části zařízení
dálkového řízení tvoří silnoproudá zařízení, a je tedy možné je započítat pro posouzení
kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.
235.
Úřad konstatuje, že navrhovatel ani v rámci objasnění 3 nespecifikoval, které části zařízení
dálkového řízení v rámci španělské reference jsou silnoproudými zařízeními a je tedy možné
jejich hodnotu započítat ke stavebním pracím na silnoproudých zařízeních ETCS. Navrhovatel
tedy neprokázal, že španělská reference splňuje minimální finanční limit 150 000 000 Kč bez
DPH, a tedy neprokázal splnění kritéria kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací
dokumentace.
236.
Úřad konstatuje, že postup zadavatele, kdy pro účely prokázání kvalifikačního kritéria dle bodu
14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace uznal hodnotu španělské reference pouze v části, o
které nebylo sporu, že splňuje 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace, nelze považovat za
rozporný se zákonem. Dle Úřadu nelze po zadavateli legitimně požadovat, aby i po
opakovaném zaslání žádosti o objasnění tento proces opakoval takříkajíc „donekonečna“.
Úřad dodává, že zadavatel navrhovatele v žádosti o objasnění 3 výslovně upozornil, že pokud
nebude žádost o účast na základě žádosti o objasnění 3 uspokojivě doplněna a objasněna,
nebude zadavatel již další výzvu dle § 46 zákona navrhovateli adresovat. Navrhovatel byl tedy
v tomto ohledu poučen o následcích neobjasnění své žádosti o účast a o tom, že zadavatel již
nemá dále zájem pokračovat v procesu objasňování žádosti o účast nad rámec žádosti o
objasnění 3.
237.
Úřad považuje za nutné se vyjádřit taktéž k doplnění objasnění 3, které bylo zadavateli
doručeno dne 14. 7. 2024. Navrhovatel zastává názor, že doklady k prokázání technické
kvalifikace doložil, když má za to, že zadavatel je dle rozhodnutí předsedy Úřad č. j. ÚOHS09709/2021/163/VVá ze dne 30. 4. 2021 povinen brát v potaz i důkazy předložené po uplynutí
lhůty k objasnění žádosti o účast a případně i po rozhodnutí o vyloučení.
238.
Zadavateli bylo doplnění objasnění 3 doručeno dne 14. 7. 2024. Navrhovatel v doplnění
objasnění 3 přímo reaguje na otázky vznesené zadavatelem v žádosti o objasnění 3, a v části,
ve které se věnuje španělské referenci, poskytuje doplnění některých tvrzení a dokladů
obsažených v objasnění 3. Navrhovatel v rámci doplnění objasnění 3 předložil zadavateli další
skutečnosti a doklady ke španělské referenci a současně doklady francouzské reference
41
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
k prokázání splnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací
dokumentace.
239.
Z vyjádření účastníků správního řízení a také z rozhodnutí o vyloučení shodně vyplývá, že
zadavatel se doklady a skutečnostmi obsaženými v doplnění objasnění 3 nezabýval a při
posouzení splnění kvalifikace navrhovatele tyto dokumenty a skutečnosti nereflektoval
s odkazem na jejich doručení po lhůtě stanovené v žádosti o objasnění 3.
240.
Úřad konstatuje, že předložení skutečností a dokladů, které byly obsahem doplnění objasnění
3, bylo ze strany navrhovatele opožděné, když navrhovatel nedodržel lhůtu dle žádosti o
objasnění 3, kterou zadavatel stanovil do 2. 7. 2024. Předmětné doklady byly tedy
navrhovatelem doručeny až 12 dní po uplynutí stanovené lhůty. Současně považuje Úřad za
nutné zdůraznit, že navrhovatel v objasnění 3 nijak nezpochybnil délku stanovené lhůty ani
nepožádal zadavatele o její prodloužení. Stejně tak navrhovatel v rámci doplnění objasnění 3
zadavatele nepožádal o prominutí zmeškání lhůty.
241.
Úřad konstatuje, že další dokumenty související se španělskou referencí a doklady francouzské
reference byly zadavateli doručeny až po uplynutí jím stanovené lhůty v žádosti o objasnění 3.
Současně platí, že navrhovatel, byť v návrhu uvádí, že takto stanovená lhůta byla nepřiměřeně
krátká, neadresoval zadavateli žádnou žádost o prodloužení lhůty k zaslání objasnění 3, ani
v rámci doplnění objasnění 3 nepožádal o prominutí zmeškání lhůty. Úřad konstatuje, že
postup zadavatele, kdy tyto dokumenty zaslané po uplynutí stanovené lhůty nebral při
posouzení kvalifikace navrhovatele v potaz, neshledává za rozporný se zákonem. V tomto
smyslu Úřad upozorňuje na to, že dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona in fine může zadavatel
prominout zmeškání lhůty stanovené v rámci využití institutu žádosti dle § 46 zákona.
Z formulace citovaného ustanovení je tedy zřejmé, že se v tomto případě jedná o právo
zadavatele, nikoliv jeho povinnost. Zadavatel tedy nebyl povinen brát opožděně zaslané
dokumenty, kterými se navrhovatel dodatečně snaží prokázat splnění kvalifikace, v potaz, a to
tím spíše v situaci, kdy se v předchozím průběhu zadávacího řízení opakovaně snažil informace
nezbytné k prokázání splnění kvalifikačního požadavku od navrhovatele získat, avšak bez
výsledku.
242.
K argumentaci navrhovatele, že byl zadavatel s ohledem na závěry uvedené v rozhodnutí
předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09709/2021/163/VVá, ze dne 3. 4. 2021 povinen vzít v rámci
vypořádání námitek v potaz nově předložené doklady prokazující kvalifikaci navrhovatele,
Úřad uvádí následující. Úřad má za to, že citované rozhodnutí předsedy Úřadu nezakládá
obecnou povinnost zadavatele posuzovat kvalifikaci vyloučeného účastníka zadávacího řízení
na základě důkazů a skutečností, které účastník zadavateli předloží po uplynutí lhůty
stanovené ve výzvě dle § 46 zákon nebo až v rámci námitkového řízení, byť těmito doklady
disponoval již před vyloučením. Závěr, ke kterému předseda Úřad v citovaném rozhodnutí
dochází, je založen na odlišném skutkovém stavu oproti řešenému případu, kdy zadavatel ve
věci řešené v citovaném rozhodnutí rozhodl o tom, že dodavatel nesplňuje technickou
kvalifikaci, v situaci, kdy zhodnotil důkazy získané v zadávacím řízení svědčící jak ve prospěch,
tak v neprospěch dodavatele, a předseda Úřadu konstatoval, že zadavatel měl v tomto případě
zohlednit nový dokument zpochybňující přijatý závěr zadavatele, který dodavatel předložil
v námitkách. V nyní řešeném případě jde o rozdílný skutkový stav, kdy zadavateli nebyly
navrhovatelem v rámci zadávacího řízení předloženy důkazy prokazující splnění technické
kvalifikace, přestože je zadavatel po navrhovateli opakovaně žádal. Na základě zmíněného
42
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
došel Úřad k závěru, že citované rozhodnutí předsedy Úřadu nelze pro rozdílný skutkový stav
aplikovat na situaci řešenou v tomto správním řízení, a zadavatel tedy nebyl povinen zabývat
se novými důkazy, které navrhovatel předložil v rámci doplnění objasnění 3 nebo následně
v rámci námitek.
243.
Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když hodnotu španělské
reference uznal pro účely prokázání kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací
dokumentace pouze v rozsahu části, která byla nesporná, a hodnotu zařízení dálkového řízení
ETCS neuznal, když ze strany navrhovatele nebylo specifikováno a odůvodněno, jaké části
zařízení dálkového řízení ETCS splňují podmínku v bodě 14. 1. 3 písm. c) zadávací
dokumentace, tj. jsou silnoproudým zařízením. Navrhovatel tedy neprokázal, že jím
předložená španělská reference požadavek dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace,
aby hodnota realizovaných stavebních prací zahrnovala novostavbu nebo rekonstrukci
silnoproudých zařízení železničních drah v hodnotě nejméně 150 000 000,- Kč bez DPH,
splňuje. Byly tedy dány důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu
s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
244.
Nad rámec výše uvedeného posouzení se Úřad vyjádří k návrhu navrhovatele na provedení
důkazu předloženého Úřadu ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, kterým byl
technický nákres zařízení dálkového ovládání ETCS vyhotoveného v rámci španělské reference
(dále jen „nákres“), a současně důkazům navrženým navrhovatelem v rámci doplnění návrhu
a doplnění vyjádření navrhovatele, tj. k úředně ověřenému překladu textové části projektové
dokumentace polské reference, čestnému prohlášení o postavení navrhovatele na trhu ETCS
a záznamům konverzace nástroje ChatGPT.
245.
Úřad v tomto ohledu konstatuje, že v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se uplatní zásada
koncentrace řízení zakotvená v ustanoveních § 251 odst. 4 a § 251 odst. 5 zákona. Smyslem
koncentrace řízení je zajistit rychlý průběh řízení, jedná se o prvek jeho racionalizace. 8
Koncentrace řízení nutí jeho účastníky tvrdit skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání
určité fázi řízení z toho důvodu, aby správní řízení mohlo pokročit a řádně probíhat – zejména
aby bylo v zákonných lhůtách rozhodnuto. Taktéž koncentrace správního řízení zabraňuje
obstrukcím účastníků řízení, aby tito nemohli stále tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové
důkazy, které by správní orgán musel neustále provádět a vyhodnocovat, čímž by docházelo
ke zbytečným průtahům ve správním řízení. V řízení před Úřadem se koncentrační zásada
projeví ve vztahu k navrhovateli tím, že rozsah svého návrhu nemůže následně v průběhu
řízení doplňovat či měnit, resp. že k takovým změnám a doplněním Úřad nebude přihlížet
s výjimkou těch důkazů a skutečností, které navrhovatel nemohl vůči zadavateli tvrdit již dříve
(§ 251 odst. 4 zákona). K později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům
Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být
zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí (§ 251 odst. 5 zákona).
246.
Ve vztahu k úředně ověřenému překladu textové části projektové dokumentace polské
reference, čestnému prohlášení o postavení navrhovatele na trhu ETCS, záznamům
konverzace nástroje ChatGPT a nákresu Úřad, aniž by se zabýval samotnou důkazní hodnotou
těchto listin, shodně konstatuje, že ve všech zmíněných případech se jedná o důkazy, kterými
navrhovatel disponoval, resp. mohl disponovat již v době před zahájením správního řízení.
8
K tomu viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2011 č. j. 9 As 34/2011-102.
43
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
V případě úředně ověřeného překladu textové části projektové dokumentace polské
reference dle Úřadu platí, že originální dokument, tj. textová část projektové dokumentace
polské reference, prokazatelně existovala již v zadávacím řízení, o čemž svědčí skutečnosti, že
vznikla v rámci zakázky, kterou navrhovatel v zadávacím řízení uplatňoval jako referenci, a
současně že navrhovatel v zadávacím řízení zadavateli předkládal její znečitelněnou a strojově
přeloženou verzi. Ve vztahu k nákresu je taktéž zjevné, že tímto dokumentem navrhovatel
disponoval již v zadávacím řízení, když se jedná o technický nákres zařízení, které bylo
vyhotoveno v rámci španělské reference. K čestnému prohlášení o postavení navrhovatele na
trhu ETCS Úřad uvádí, že se jedná o dokument vyhotovený samotným navrhovatelem, tedy
bylo pouze na něm, kdy jej vyhotoví. K záznamům konverzace nástroje ChatGPT Úřad uvádí,
že je navrhovatel předkládá k prezentaci odpovědí na navrhovatelem zadané odborné otázky,
které byly již předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem v zadávacím řízení, a
navrhovatel je tedy mohl tvrdit vůči zadavateli již před podáním návrhu. Úřad dále uvádí, že
doplnění návrhu ani doplnění vyjádření navrhovatele neobsahovalo skutečnosti, kterými by
navrhovatel prokazoval, že by se jednalo o důkazy, které navrhovatel nemohl vůči zadavateli
tvrdit dříve (jak ukládá ustanovení § 251 odst. 4 zákona in fine).
247.
Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že k předloženým důkazům uvedeným v bodě
246. odůvodnění tohoto rozhodnutí nepřihlížel, tudíž ani neposuzoval reálnou důkazní
hodnotu těchto dokumentů.
248.
V souvislosti s předloženým nákresem se Úřad zabýval tím, zda navrhovatel jeho předložením
ve vyjádření k podkladům rozhodnutí nezpochybňuje věrohodnost podkladů k rozhodnutí.
Úřad k tomu uvádí, že nákres navrhovatel předložil v reakci na odborná stanoviska oslovených
vysokých škol, která byla podkladem pro rozhodnutí. Navrhovatel v rámci svého vyjádření
k podkladům k tomuto uvádí, že „pro případ, že by měl platit názor VŠB-TUO, že silnoproudá
zařízení pracují s vyšším napětím (např. 230 V a vyšším), pak [n]avrhovatel uvádí, že systém
dálkového ovládání v rámci plnění Španělské zakázky pracuje s vyšším napětím (230 V) a toto
tvrzení dokládá přiloženým nákresem a žádá Úřad, aby jej provedl jako [d]ůkaz č. 13.“
249.
Z výše uvedené citace z vyjádření navrhovatele k podkladům dle Úřadu neplyne, že by
předloženým nákresem mělo dojít ke zpochybnění věrohodnosti některé z listin, jež Úřad
shromáždil jako podklady pro rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že
k předloženému nákresu nepřihlížel, a to právě z důvodu jeho opožděného předložení Úřadu
vzhledem k zásadě koncentrace řízení zakotvené v § 251 odst. 5 zákona. K tomu Úřad nadto
dodává, že z nákresu dle jeho názoru nevyplývá, že by celé zařízení dálkového řízení španělské
reference bylo silnoproudým zařízením, když je z nákresu zřejmé, že toto zařízení dálkového
řízení obsahuje jak silnoproudé (např. část napájení, která pracuje s napětím 220 V 9 ) tak
slaboproudé části (např. komunikační prvky, optické kabely).
250.
K návrhům navrhovatele na provedení důkazů – seznamu významných služeb z 2. 7. 2024 a
odpovědi navrhovatele na žádost o objasnění 3 – obsaženým v doplnění návrhu a doplnění
vyjádření navrhovatele Úřad uvádí, že tyto dokumenty byly Úřadu zpřístupněny zadavatelem
jako součást dokumentace o zadávacím řízení, a byly Úřadem stanoveny jako podklady pro
vydání tohoto rozhodnutí.
9
Současně Úřad poukazuje na skutečnost, že v nákresu je uvedeno, že zařízení na některých částech pracuje s napětím
230 V, ale na dalších částech pracuje s napětím nižším.
44
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
251.
K tvrzení navrhovatele obsaženému ve vyjádření k podkladům, podle něhož otázky položené
Úřadem neposkytují věrohodný podklad pro zjištění skutkového stavu, neboť nebyly položeny
správně, Úřad konstatuje, že otázky formuloval tak, aby jejich znění odpovídalo potřebě Úřadu
ve vztahu k věcnému posouzení postupu zadavatele v souvislosti s hodnocením španělské
reference. Pouze pro úplnost Úřad k navrhovatelem navrženým otázkám znějícím: „Jakou
spojitost má systém dálkového řízení nebo dispečerské řídící techniky se samotným
silnoproudým zařízením železničních drah? Jak spolu souvisejí?“ a „Je systém dálkového řízení
/dispečerské řídící techniky potřebný k bezvadnému provozu silnoproudého zařízení a
bezpečnému provozu na železniční dráze?“ uvádí, že o tom, že zařízení dálkového řízení ETCS
a silnoproudá zařízení ETCS spolu úzce souvisejí a že zařízení dálkového řízení je potřebné
k bezpečnému provozování ETCS jako celku, není mezi zadavatelem a navrhovatelem sporu, a
tento závěr zastává i Úřad. K navržené otázce znějící: „Může novostavba/rekonstrukce
silnoproudých zařízení železničních drah (např. trakčních napájecích stanic) zahrnovat práce
na zhotovení systému dálkového řízení nebo dispečerské řídící techniky?“ Úřad uvádí, že
odpověď získal z odborných stanovisek oslovených vysokých škol na základě jím položených
dotazů, kdy Úřad zjistil, že zařízení dálkového řízení ETCS se bude zpravidla skládat ze
silnoproudých i slaboproudých zařízení, z čehož plyne, že součástí novostavby či rekonstrukce
silnoproudých zařízení na železnici mohou být i stavební práce na silnoproudých částech
zařízení dálkového řízení ETCS.
252.
Úřad s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že závěr zadavatele o tom, že navrhovatel
neprokázal splnění kvalifikačního požadavku dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace
zadávací dokumentace navrhovatelem, byl správný, a v tomto ohledu bylo tedy vyloučení
navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona v souladu se zákonem.
K postupu zadavatele v souvislosti s polskou referencí
253.
Navrhovatel ve svém návrhu dále namítá nezákonnost svého vyloučení ze zadávacího řízení
pro nesplnění kvalifikační podmínky stanovené v bodě 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace,
dle které měli dodavatelé předložit seznam významných služeb, ze kterého vyplývá, že
v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení poskytnuli služby, jejichž předmětem
byly projektové činnosti spočívající ve zhotovení dokumentace,
i.
ve stupni projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ve stupni
projektové dokumentace pro vydání společného povolení,
ii.
ve stupních projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové
dokumentace pro provádění stavby nebo
iii.
ve stupních projektové dokumentace pro vydání společného povolení a projektové
dokumentace pro provádění stavby
dle českých právních norem, přičemž projektová dokumentace měla být zhotovena při plnění
stavby železničních drah, kdy se muselo jednat o projektování systému ETCS v souvislé délce
trati alespoň 35 km, jež zahrnovala alespoň 2 Radioblokové centrály RBC se vzájemným
propojením.
254.
Úřad konstatuje, že navrhovatel prokazoval splnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1.
2 písm. c) předložením polské reference. Pro úplnost Úřad dodává, že polskou referencí
původně v žádosti o účast navrhovatel prokazoval splnění významné stavební práce dle bodu
45
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
14. 1. 3 písm. a) a e) zadávací dokumentace. Teprve v rámci objasnění 2 navrhovatel zadavateli
předložil aktualizovaný seznam významných služeb, ve kterém uvedl k prokázání podmínky
technické kvalifikace dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace polskou referenci, ke které
v tomto seznamu mimo jiné uvedl, že „[p]ředmětem plnění zakázky bylo mimo jiné
vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby v souladu se stavebním zákonem
Polské Republiky, jež pro stavby tohoto typu nařizuje tento postup.“ V rámci objasnění 2
navrhovatel taktéž předložil zadavateli osvědčení objednatele polské reference, dle kterého
polská reference zahrnovala „prováděni přípravné dokumentace, stavebních projektů,
podrobných návrhů a dokumentace skutečného provedeni spolu se získáním potřebných
správních rozhodnuti a geodetických služeb.“
255.
Zadavatel v žádosti o objasnění 3 vyjádřil ve vztahu k polské referenci pochybnost o tom, zda
tato reference splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, když zadavateli nebylo
zřejmé, o zhotovení jakého stupně projektové dokumentace se v rámci ní jednalo, když
navrhovatel v předloženém seznamu významných služeb k polské referenci uvedl, že se
jednalo o vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby podle polského práva.
Zadavatele nepřesvědčilo ani osvědčení objednatele polské reference předložené
navrhovatelem, dle kterého se jednalo o „[p]rováděni přípravné dokumentace, stavebních
projektů, podrobných návrhů a dokumentace skutečného provedeni spolu se získáním
potřebných správních rozhodnuti a geodetických služeb.“
256.
Zadavatel v žádosti o objasnění 3 uvedl, že ze seznamu významných služeb nevyplývá, o jaký
typ projektové dokumentace ve smyslu bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace se v případě
polské reference jedná. Zadavatel navrhovatele tedy dále požádal o doplnění seznamu
významných služeb tak, aby bylo zřejmé, jakému stupni dle bodu 14. 1. 2 zadávací
dokumentace zhotovená projektová dokumentace v rámci polské reference odpovídá, a
současně, aby objasnil a doložil rozsah dokumentace o ohlášení stavby, která byla v rámci
polské reference vyhotovena, a porovnal tento rozsah s tím stupněm projektové
dokumentace dle 14. 1. 2 zadávací dokumentace, kterému dle navrhovatele vypracovaná
projektová dokumentace odpovídá.
257.
V reakci na žádost o objasnění 3 navrhovatel zadavateli adresoval objasnění 3, v rámci kterého
předložil aktualizovaný seznam významných služeb, ve kterém k polské referenci uvedl, že
„[p]ředmětem plnění zakázky bylo mimo jiné vypracování projektové dokumentace ve stupni
srovnatelném se stupněm projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a
projektové dokumentace pro provádění stavby.“ Navrhovatel dále v bodě 2.2 objasnění 3
uvedl, že součástí projektové dokumentace vyhotovené v rámci polské reference je technické
řešení stavby v podrobnostech nezbytných pro posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů
do daného území, napojení na dopravní infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí, podrobné
technické řešení stavby a vliv stavby na životní prostředí. Navrhovatel k objasnění 3 přiložil
právní stanovisko ze dne 2. 7. 2024 a částečně znečitelněnou textovou část projektové
dokumentace polské reference.
258.
Zadavatel po obdržení objasnění 3 přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení,
kdy ve vztahu k nesplnění technické kvalifikace dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace
uvedl, že z navrhovatelem předložených dokladů vyplývá, že předmětem polské reference
bylo zpracování projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby podle
polského práva, přičemž polské právo zná i řízení pro vydání stavebního povolení, k čemuž
46
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
zadavatel dodává, že se v případě projektové dokumentace polské reference o dokumentaci
pro tento typ řízení nejednalo. Současně uvádí, že z žádného předloženého dokladu
nevyplývá, že se v případě projektové dokumentace polské reference mělo jednat o
dokumentaci ve stupni pro provádění stavby, jak navrhovatel uvedl v seznamu významných
služeb. Dle zadavatele nebylo možné kvůli znečitelnění převážné části předložené textové části
projektové dokumentace polské reference blíže posoudit reálný obsah této dokumentace.
Rozhodnutí o vyloučení zadavatel v této části uzavírá tím, že dokumentace pro ohlášení stavby
není jedním ze stupňů projektové dokumentace dle 14. 1. 2 zadávací dokumentace. Zadavatel
má tedy za to, že doklady předložené navrhovatelem nesplňují zadávací podmínky, pročež
zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení.
259.
Úřad k postupu zadavatele při posouzení polské reference uvádí následující.
260.
Z žádosti o objasnění 3 je zřejmé, že zadavatel měl pochybnosti o tom, zda projektová
dokumentace zpracovaná v rámci polské reference, která byla navrhovatelem označena jako
projektová dokumentace pro ohlášení stavby dle stavebního zákonu Polské republiky svým
rozsahem odpovídá nějakému stupni dokumentace dle bodu 14. 1. 2 zadávací dokumentace,
resp. jakému z těchto stupňů odpovídá.
261.
Úřad konstatuje, že navrhovatel v rámci objasnění 3 uvedl, že projektová dokumentace
vyhotovená v rámci polské reference je srovnatelná s projektovou dokumentací pro stavební
povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby. Současně navrhovatel v rámci
objasnění 3 uvedl rozsah projektové dokumentace polské reference, když zadavateli sdělil
jednotlivé části tvořící projektovou dokumentaci polské reference (tj. technické řešení stavby
v podrobnostech nezbytných pro posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do daného
území, napojení na dopravní infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí, podrobné technické
řešení stavby a vliv stavby na životní prostředí). Navrhovatel současně předložením právního
stanoviska ze dne 2. 7. 2024 v rámci objasnění 3 dle Úřadu doložil, že pro stavební práce, které
byly předmětem polské reference, bylo dle polského práva možné využít řízení o ohlášení
stavby, které je polským stavebním zákonem stanovená výjimka z povinnosti postupovat
v rámci „klasického“ řízení o povolení stavby. Úřad v tomto smyslu odkazuje na závěr
citovaného právního stanoviska, v němž je uvedeno: „Na základě informací, podkladů a
předpokladů, které byly podkladem pro vypracování stanoviska, je třeba konstatovat, že práce,
jichž se Projekt [polská reference, pozn. Úřadu] týkal, odpovídaly případům, kdy stavební
zákon stanoví možnost ohlášení stavby nebo provedení jiných stavebních prací a nevyžaduje
získání stavebního povolení.“
262.
Úřad konstatuje, že zadavatel založil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z důvodu
nesplnění technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace na
nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, tj. aniž by měl postaveno najisto, že projektová
dokumentace polské reference nevyhovuje zadávacím podmínkám. Úřad v tomto smyslu
poukazuje na to, že zadavatel odůvodňuje své rozhodnutí o vyloučení tím, že předmětem
polské reference bylo vypracování projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o
ohlášení stavby dle polského práva. K této skutečnosti zadavatel v rozhodnutí o vyloučení
dodává, že polské právo zná i řízení pro vydání stavebního povolení, a že se v případě polské
reference o dokumentaci pro tento typ řízení dle předložených dokladů nejednalo.
47
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
263.
K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel v objasnění 3 uvedl že projektová dokumentace polské
reference je srovnatelná s dokumentací vypracovanou ve stupních projektové dokumentace
pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby. Současně
navrhovatel v objasnění 3 poskytl konkretizaci rozsahu projektové dokumentace polské
reference požadovanou v žádosti o objasnění 3, když uvedl, že v rámci projektové
dokumentace bylo vypracováno technické řešení stavby v podrobnostech nezbytných pro
posouzení navrženého řešení z hlediska zásahů do daného území, napojení na dopravní
infrastruktury a zásahu do inženýrských sítí, podrobné technické řešení stavby a vliv stavby na
životní prostředí. Zadavatel následně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení
s odůvodněním, že se o dokumentaci pro řízení o vydání stavebního povolení nejedná. Dle
Úřadu však zadavatel nemohl takový závěr na základě informací obsažených v objasnění 3
učinit, neboť to, že se v případě projektové dokumentace zpracované v rámci polské reference
nejedná o projektovou dokumentaci pro polské řízení pro vydání stavebního povolení,
z dokladů předložených navrhovatelem při objasňování žádosti o účast, neplyne. Navrhovatel
v objasnění 3 výslovně uvedl, že projektová dokumentace realizovaná v rámci polské
reference je srovnatelná s dokumentací pro vydání stavebního povolení, a věcně popsal, co
bylo jejím obsahem. Zadavatel tedy v rámci objasnění 3 získal indicie o tom, že by polská
reference mohla splňovat jím stanovené požadavky, avšak nijak tuto skutečnost dále
neověřoval a bez dalšího přistoupil k vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění kritéria
kvalifikace dle bodu 14. 1. 2. písm. c) zadávací dokumentace. Takový postup nelze považovat
za souladný se zásadou transparentnosti, neboť zadavatel přistoupil k vyloučení v situaci, kdy
neměl postaveno najisto, že jím prezentovaný důvod vyloučení skutečně existuje. Zadavatel
měl v situaci, kdy v rámci objasnění 3 získal od navrhovatele informace naznačující, že
dokumentace zpracovaná v rámci polské reference může věcně splňovat jím stanovené
požadavky na referenční zakázky, tuto informaci dále prověřit (ať již u samotného
navrhovatele či např. u objednatele polské reference) za účelem zjištění, zda tvrzení
navrhovatele odpovídá skutečnosti, či nikoliv. Úřad dodává, že ze samotné skutečnosti, že
projektová dokumentace zpracovaná v rámci polské reference byla na základě zákonné
výjimky využita „pouze“ v ohlašovacím řízení, nelze bez dalšího vyvodit závěr o obsahové
nedostatečnosti či nepoužitelnosti vyhotovené projektové dokumentace pro získání
stavebního povolení.
264.
Úřad tedy shrnuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odůvodnil nesplnění zadávacích
podmínek navrhovatelem tím, že se v případě projektové dokumentace vyhotovené v rámci
polské reference nejedná o dokumentaci použitelnou pro řízení pro vydání stavebního
povolení dle polského práva, aniž by však takový závěr z dokladů, jež měl v zadávacím řízení
pro posouzení polské reference k dispozici, jednoznačně vyplýval, když zadavatel tvrzení
navrhovatele o tom, že projektová dokumentace dle polské reference odpovídá požadavkům
na projektovou dokumentaci o stavebním povolení, dále nijak neprověřoval.
265.
Úřad dodává, že se otázkou, zda by projektová dokumentace vyhotovená v rámci polské
reference mohla být použita i v rámci řízení pro vydání stavebního povolení dle polského
stavebního zákona v případě, že by se na stavební projekt polské reference neuplatnila
výjimka polského stavebního zákona, dle které bylo možné postupovat v rámci řízení o
ohlášení stavby, zabýval v rámci správního řízení, kdy navrhovatele vyzval k podání vyjádření,
zda je rozsah projektové dokumentace pro zjednodušené řízení o ohlášení stavby podle
polského práva shodný s rozsahem projektové dokumentace pro řízení o vydání stavebního
48
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
povolení podle polského práva, a pokud ano, k předložení důkazů prokazujících tuto
skutečnost. (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v návaznosti na to
předložil právní stanovisko ze dne 2. 10. 2024, ze kterého vyplývá, že projektová dokumentace
zpracovaná v rámci polské reference by měla stejný rozsah a obsah, pokud by se jednalo o
stavební objekt, jehož výstavba by vyžadovala vydání stavebního povolení na základě polského
stavebního zákona. Věrohodnost tohoto podkladu pro vydání rozhodnutí (právní stanovisko
ze dne 2. 10. 2024) nebyla zadavatelem nijak v zákonné lhůtě zpochybněna, a proto lze dle
Úřadu učinit závěr, že polská reference materiálně splňuje požadavky dle bodu 14. 1. 2. písm.
c) zákona.
266.
Na základě výše zmíněného Úřad konstatuje, že zadavatel v této dílčí věci nepostupoval při
vyloučení navrhovatele v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona, neboť jej
vyloučil na základě závěru, že projektová dokumentace vyhotovená v rámci polské reference
neodpovídá požadavkům pro polské řízení o povolení stavby, aniž by však disponoval
dostatečnými skutkovými zjištěními pro učinění takového závěru.
267.
Úřad ve vztahu k této části návrhu však současně konstatuje, že ani výše uvedený závěr Úřadu
o neoprávněném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávací
podmínky stanovené v bodě 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace nemá vliv na závěr, že
zadavatel oprávněně a v souladu se zákonem vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro
nesplnění podmínky technické kvalifikace dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace.
Jelikož tedy v tomto řízení Úřad došel k závěru, že jeden z důvodů pro vyloučení navrhovatele
byl dán, zadavatel tím, že navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, postupoval v souladu se
zákonem; z toho důvodu Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto
rozhodnutí.
K namítanému porušení zásad a namítanému omezení hospodářské soutěže
268.
Navrhovatel nad výše zmíněné části návrhu zpochybňuje postup zadavatele taktéž ve vztahu
dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Konkrétně navrhovatel namítá, že
zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti, přiměřenosti a pravidlo řádně odůvodněného
postupu dle § 6 odst. 1 a 4 zákona a zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace
zakotvené v § 6 odst. 2 zákona.
269.
Navrhovatel dále uvádí, že porušení zásady transparentnosti, přiměřenosti a „pravidla řádně
odůvodněného postupu“ se měl zadavatel dopustit vyloučením navrhovatele. Jak Úřad vyložil
výše, porušení zásady transparentnosti v postupu zadavatele shledal ve vztahu k vyloučení
navrhovatele pro nesplnění technické kvalifikace dle 14. 1. 2 písm. c) zadávací dokumentace.
Ve vztahu k druhému důvodu vyloučení Úřad porušení zásady transparentnosti neshledal,
když zadavatel v rozhodnutí o vyloučení v části zabývající se nesplněním technické kvalifikace
dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace transparentně popsal důvody pro vyloučení,
tj. uvedl, dle jakého zákonného důvodu navrhovatele vylučuje a dostatečně vysvětlil důvody,
proč považuje technickou kvalifikaci v souvislosti se španělskou referencí ze strany zadavatele
za nesplněnou.
270.
Porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace navrhovatel spatřuje v odmítnutí
některých referencí a souvisejících dokladů na základě skutečnosti, že pocházejí ze zahraničí.
Úřad konstatuje, že z postupu zadavatele nevyplývá, že by neuznání španělské, polské, resp.
francouzské reference bylo zapříčiněno skutečností, že tyto referenční zakázky byly plněny
49
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
v zahraničí, popř. že k nim byly doloženy doklady ze zahraničí. Důvodem pro neuznání těchto
referencí byl fakt, že dle zadavatele nesplňovaly jím stanovené požadavky. O tomto závěru dle
Úřadu svědčí i skutečnost, že navrhovatel v rámci seznamu významných služeb a stavebních
prací předložil i další než zadavatelem rozporované referenční zakázky, z nichž i další byly
zahraničními referencemi, a zadavatel je nezpochybnil.
271.
K namítanému omezení hospodářské soutěže ze strany zadavatele, které dle navrhovatele
spočívá v omezení úzkého okruhu účastníků zadávacího řízení v důsledku vyloučení
navrhovatele Úřad konstatuje, že oprávněné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
z důvodu nesplnění podmínek technické kvalifikace nelze považovat za nedodržení zásady
přiměřenosti ani za nezákonné omezení hospodářské soutěže, neboť k takovému zúžení počtu
účastníků zadávacího řízení došlo zákonem předvídaným způsobem. Naopak v rozporu se
zákonem by byla situace, kdy by zadavatel i přes zjištění, že účastník neprokázal technickou
kvalifikaci, takového účastníka v zadávacím řízení ponechal.
Závěr
272.
S ohledem na výše popsané skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyloučení
navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona pro nesplnění podmínky technické kvalifikace
dle bodu 14. 1. 3 písm. c) zadávací dokumentace postupoval v souladu se zákonem, a proto
Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto
rozhodnutí. Současně Úřad dodává, že ani závěr o tom, že nebyl dán důvod pro vyloučení
navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikační podmínky dle bodu 14. 1. 2 písm.
c) zadávací dokumentace, nemůže mít na závěr o zamítnutí návrhu vliv, když platí, že pro
vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl dán zákonný důvod.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
2. JUDr. Roman Kramařík, Ph.D., advokát, Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha 1
50
Č.j.: ÚOHS-46193/2024/500
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
51