hodnocení nabídek“. V neposlední řadě se informace o dodávkách spotřebního materiálu
objevuje v článku 13.5. bodu iii), v němž je uvedeno, že „[c]eny dodávek spotřebního materiálu
pod dobu 7 let vč. rozpisu v tabulce dle přílohy č. 5c zadávací dokumentace a Rozpisu
jednotkových cen, který sestaví dodavatel“, přičemž zmíněná příloha č. 5c zadávací
dokumentace uvádí „[c]en[u] spotřebního materiálu za 7 let“. Samotná rámcová dohoda poté
v čl. 7.1. specifikuje, že doba trvání rámcové dohody je „sjednána na dobu 7 let od data dodání
robotického operačního přístroje dle kupní smlouvy“.
143. Úřad dále uvádí, že v návaznosti na výše uvedené jsou k posouzení relevantní také údaje
týkající se doby trvání plnění ze samotné kupní smlouvy, neboť kupní smlouva a rámcová
dohoda jsou ve věci uzavírány současně a jejich plnění má probíhat rovněž souběžně,
tj. sedmiletý full servis v rámci kupní smlouvy k samotnému robotickému operačnímu stroji
a dodávání spotřebního materiálu po tutéž dobu. V dotčeném závazném vzoru kupní smlouvy
je pak v čl. 2.1. uvedeno, že „[p]rodávající se tímto zavazuje, že kupujícímu odevzdá přístroj
s příslušenstvím (…) a (…) dále zajistí sedmiletý letý full servis (první 2 roky bezúplatně v rámci
záruky, dalších 5 let v rámci placeného pozáručního servisu) a zaškolení zdravotnického
personálu“, a článek 6.1. téže smlouvy stanoví, že „[p]rodávající bude kupujícímu po dobu 7 let
od dodání přístroje poskytovat servis. V prvních 2 letech bude tento servis poskytován
bezúplatně jako záruční, v následujících 5 letech za úplatu jako servis pozáruční.“. Článek 8.1.
zadávací dokumentace pak shrnuje dobu plnění celé veřejné zakázky, přičemž je zde uvedeno,
že „[s]mlouva na plnění veřejné zakázky bude uzavřena na 7 let.“. Samotná rámcová dohoda
poté v čl. 7.1. stanoví, že doba trvání rámcové dohody je „sjednána na dobu 7 let od data
dodání robotického operačního přístroje dle kupní smlouvy“.
144. Na základě výše uvedených informací je zjevné, že zadavatel uvedl v čl. 3.2. zadávací
dokumentace údaj o době trvání rámcové dohody v délce „5 let“, nicméně ze zadávací
dokumentace včetně jejích příloh, zejména pak samotného vzoru rámcové dohody, je zřejmé,
že zadavatelem zamýšlená doba trvání kupní i rámcové smlouvy činí 7 let, jak ostatně
zadavatel deklaruje mj. i v rozhodnutí o námitkách. V případě chybně uvedené doby trvání
rámcové dohody v čl. 3.2 zadávací dokumentace jde přitom o údaj v zadávacích podmínkách
zcela ojedinělý, kdy doba trvání rámcové dohody je opakovaně specifikována v délce 7 let
v dalších částech zadávací dokumentace (mj. v čl. 8.1., 13.1., 13.4., 13.5., v přílohách č. 2b a 5c
36
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
zadávací dokumentace). Je pak nutno akcentovat, že dobu trvání v délce 7 let zadavatel
stanovil jak v samotném vzoru rámcové dohody, tak v příloze č. 5c zadávací dokumentace,
v rámci níž měli účastníci doplnit cenu za nabízené plnění (dodavatelé měli doplnit cenu za 7
let), a tedy v dokumentech, které lze z pohledu účastníků zadávacího řízení považovat za ta
nejpodstatnější – tj. obsah uzavírané rámcové dohody určující jednoznačně smluvní podmínky
a pokyny ke stanovení nabídkové ceny. V takové situaci si pak lze stěží představit, že by jediný
údaj o nesprávné (pětileté) době trvání rámcové dohody mohl vzbudit u potenciálních
dodavatelů reálnou pochybnost o tom, jakou dobu trvání rámcové dohody zadavatel skutečně
stanovil. Úřad se tak neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že by v dané věci dodavatelé
„tipovali“, jaký požadavek uvedený v zadávací dokumentace je ten pravý, nebo by snad neměli
jasno v tom, co je skutečně předmětem šetřené veřejné zakázky.
145. V návaznosti na výše uvedené Úřad připomíná, že stejně jako u námitky týkající se nejasnosti
předpokládané a maximální hodnoty, i v tomto případě mohl navrhovatel přistoupit k využití
žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, jestliže mu skutečně nebylo jasné, který
z uvedených údajů je možné považovat za platný, k čemuž však navrhovatel nepřistoupil.
146. Úřad k výše uvedené nejasnosti shrnuje, že se jedná o zjevnou chybu ve psaní, neboť ve všech
ostatních částech zadávací dokumentace, jak již bylo předesláno výše, se informace o době
trvání rámcové dohody, potažmo kupní smlouvy, shodují a stanoví ji v délce 7 let, přičemž
i přes existenci chyby v zadávací dokumentaci není na místě pochybovat o skutečném záměru
zadavatele uzavřít rámcovou smlouvu v době trvání 7 let. V případě nejasnosti o době trvání
závazku z rámcové dohody se tedy jedná o nejasnost dostatečně zjevnou, která nemohla
zapříčinit interpretační nejistotu takové intenzity, že která by představovala porušení zásady
transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.
Ke stanoveným dílčím kritériím hodnocení
Relevantní ustanovení zákona
147. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady
transparentnosti a přiměřenosti.
148. Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro
hodnocení nabídek, která zahrnují:
c) kritéria hodnocení,
d) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích,
e) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
149. Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek podle
kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální
hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.
150. Podle § 116 odst. 2 zákona mohou být kritériem kvality zejména:
a) technická úroveň,
b) estetické nebo funkční vlastnosti,
c) uživatelská přístupnost,
37
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty,
e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné
zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,
f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo
g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.
151. Podle § 116 odst. 3 zákona věty první musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich
nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být
smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
152. V čl. 18.1. zadávací dokumentace se stanoví, že „Nabídky budou hodnoceny podle jejich
ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.
Kritérium hodnocení se bude hodnotit ve vztahu k následujícím kritériím hodnocení a váhám,
které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:
Dílčí hodnotící kritérium
Váha kritéria v celkovém hodnocení
Nabídková cena
70 %
Hodnocené technické vlastnosti
30 %
Pro hodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií použije zadavatel
bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé nabídce bude v rámci jednotlivých dílčích
hodnotících kritérií přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky
v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria.“.
153. Dle článku 18.2. zadávací dokumentace platí, že „Nejprve bude hodnoceno dílčí hodnotící
kritérium Nabídková cena. Bude hodnocena celková nabídková cena v číselné hodnotě bez DPH
uvedená účastníkem zadávacího řízení ve smyslu čl. 13.2 této zadávací dokumentace. (…)“
154. V čl. 18.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil pro dílčí kritérium hodnocení „Hodnocené
technické vlastnosti“ následující:
„(…) V rámci tohoto kritéria hodnocení budou stanoveným způsobem hodnoceny vlastnosti
nabízeného plnění, které zadavatel pro sebe považuje za významné.
Pro veřejnou zakázku zadavatel stanovil celkem 6 podkritérií odpovídajících dodatečným
funkcím či jiným vlastnostem, které zadavatel považuje za významné. (…)
Pořadí
Dílčí podkritérium
Bodové hodnocení
1
Rozsah rotace nástroje v podél ose minimálně 700°
6
2
Plocha báze jednotlivých ramen maximálně 50 x 50 cm
9
3
Hmotnost jednotlivého robotického ramene maximálně 100
kg
7
38
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
4
Celková hmotnost systému (konzole a 4 ramena) maximálně
800 kg
5
5
Rameno umožňující zavedení nástroje do těla pacienta
zespodu (tak aby distalní část nástroje směřovala vzhůru)
5
6
Elevační chirurgická konzole umožňující chirurgovi operovat
ve stoje
8
(…) Každému dílčímu podkritériu zadavatel přiřadil bodovou hodnotu, která odráží jeho
význam pro zadavatele. Každá nabídka, která požadovanou vlastnost má, obdrží pevně
stanovený počet bodů uvedený u každého podkritéria níže ve sloupci „bodové hodnocení“.
Každá nabídka, která požadovanou vlastnost nemá, obdrží za toto podkritérium 0 bodů. Stejně
tak bude 0 body hodnocen každý parametr dílčího podkritéria, který nebude vyplněn, vyjde
najevo, že nabízený přístroj jej v rozporu s tvrzením dodavatele nesplňuje, popř. se jakékoliv
pochybnosti o něm nepodaří objasnit postupem dle § 46 zákona.
Zadavatel při hodnocení nabídek sečte jednotlivé body za dílčí podkritéria. (…)“.
Právní posouzení
155. Navrhovatel v podaném návrhu brojí rovněž proti stanoveným kritériím hodnocení, když
zejména uvádí, že parametry hodnocené v dílčích kritériích „Plocha báze jednotlivých ramen
maximálně 50 x 50 cm“, „Hmotnost jednotlivého robotického ramene maximálně 100 kg“
a „Celková hmotnost systému (konzole a 4 ramena) maximálně 800 kg“ neodráží užitnou
hodnotu přístroje a pouze bonifikují vybrané technické hodnoty. Předmětem sporu je pak
podle navrhovatele samotná volba dílčích kritérií, která podle jeho názoru nemá objektivní
opodstatnění. Z uvedeného přitom navrhovatel dovozuje porušení zásady zákazu diskriminace
dle § 6 odst. 1 zákona.
156. Úřad úvodem obecně uvádí, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi zadávacího řízení,
mající zásadní vliv na výběr dodavatele (a pořadí nabídek obecně). Základní úlohou zadavatele
ve fázi hodnocení nabídek je výběr plnění, které bude pro zadavatele ekonomicky
nejvýhodnější. Za tímto účelem umožňuje zákon zadavateli hodnotit nabídky dle více kritérií
než pouze dle nejnižší nabídkové ceny, díky čemuž má zadavatel možnost komplexního
posouzení nabízeného plnění z hlediska např. nejvýhodnějšího poměru ceny a kvality. Jakkoli
lze konstatovat, že hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti dle nejnižší
nabídkové ceny je nejjednodušším, nejrychlejším a objektivním způsobem hodnocení, nemusí
se vždy jednat o nejvhodněji zvolené kritérium hodnocení. Vždy je vhodné zohlednit specifika
poptávaného plnění. Jedním z nástrojů, které zákon zadavatelům k tomuto dává, je právě
možnost hodnocení i prostřednictvím kritérií kvality. V rámci kritérií kvality může zadavatel
hodnotit kromě čistě kvalitativních parametrů předmětu plnění také hlediska environmentální
nebo sociální.
157. Volba jednotlivých kritérií kvality pro účely hodnocení a stanovení jejich vah je výhradním
právem zadavatele a závisí tak na jeho konkrétních preferencích s přihlédnutím ke specifikům
předmětu zadávané veřejné zakázky, samozřejmě za dodržení zákonem stanovených
podmínek, zásad a omezení. Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví
39
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
§ 116 odst. 2 zákona demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto
vyjmenovaných kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné
další kritérium kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst.
1 zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální
nebo sociální hlediska nabízeného plnění a tato hlediska musí být současně spojena
s předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost, resp. provázanost, kritéria kvality
s předmětem zadávané veřejné zakázky, a to zejména prostřednictvím smlouvy na veřejnou
zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria kvality ve fázi hodnocení
nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto kritéria kvality skutečně projeví při realizaci veřejné
zakázky.
158. V šetřeném případě zadavatel v čl. 18.1. zadávací dokumentace stanovil v rámci kritérií
hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení dvě dílčí kritéria hodnocení, a to nabídkovou
cenu s váhou kritéria 70 % a „hodnocené technické vlastnosti“ s váhou kritéria 30 %. Kritérium
„hodnocené technické vlastnosti“ pak zadavatel rozděluje do 6 konkrétních dílčích
podkategorií, tj. podkritérií, která jsou dále bodově ohodnocena. Těmito dílčími kritérii jsou
mj. navrhovatelem napadená kritéria uvedená pod poř. č. 2, 3 a 4 – tj. „Plocha báze
jednotlivých ramen maximálně 50 x 50 cm“, „Hmotnost jednotlivého robotického ramene
maximálně 100 kg“ a „Celková hmotnost systému (konzole a 4 ramena) maximálně 800 kg“.
159. Úřad nejprve připomíná, že stanovené kritérium musí naplňovat požadavky § 116 odst. 1
zákona, a to v tom smyslu, že u něj lze konstatovat dostatečnou provázanost s předmětem
zadávané veřejné zakázky, tedy jde o kritérium, které má z hlediska ve vztahu k předmětu
veřejné zakázky či jeho plnění reálný význam. V šetřeném případě zadavatel obhajuje
provázanost zvolených kritérií hodnocení s předmětem veřejné zakázky v rozhodnutí
o námitkách, kde se ke konkrétním kritériím hodnocení vyjadřuje následovně. Co se týče
podkritéria „Plocha báze jednotlivých ramen maximálně 50 x 50 cm“, zadavatel uvádí, že „nižší
velikost báze ramene představuje jednoznačný benefit při práci na operačních sálech“, neboť
„[s] ohledem na prostorové poměry, kdy je při výkonu přítomno na operačním sále větší
množství personálu a přístrojové techniky, je ergonomie a velikost robotického systému zcela
zásadní (…) zabírají na operačním sále méně místa, usnadňují organizaci pracoviště, zvyšují
možnost přístupu k pacientovi, usnadňují práci sálového personálu, a to zejména asistujícímu
chirurgovi.“. Ke kritériu „Hmotnost jednotlivého robotického ramene maximálně 100 kg“ pak
zadavatel uvádí, že se jedná o zásadní benefit z hlediska manipulace, který zajišťuje zvýšenou
bezpečnost pro pacienta, jelikož „[p]okud (…) sestra musí v případě komplikace manipulovat
s ramenem o váze do 100 kg (…) snižuje dobu manipulace“ a současně „[n]ízká hmotnost
ramene zkracuje dobu set-upu celého systému a přípravné fáze robotické operace“.
Ke kritériu „Celková hmotnost systému (konzole a 4 ramena) maximálně 800 kg“ poté
zadavatel dodává, že i v tomto případě představuje nižší hmotnost zásadní výhodu, zejména
proto, že celý operační systém bude sdílen a bude nutné jej přemisťovat mezi jednotlivými
operačními sály. Zadavatel rovněž ve vyjádření k návrhu argumentuje nosností podlah
operačních sálů v místě budoucího výkonu zákroků, které by v případě nesprávného rozložení
hmotnosti robotického operačního systému bylo nutné zrekonstruovat.
160. K tvrzení navrhovatele, že předmětná dílčí kritéria hodnocení nemají objektivní opodstatnění
a neodráží užitnou hodnotu přístroje, Úřad uvádí, že je na zadavateli, jaká dílčí kritéria
hodnocení zvolí, pakliže to pro něj má nějakou přidanou hodnotu. Z pohledu Úřadu
40
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
je evidentní zájem zadavatele zejména na uživatelském komfortu při manipulaci ramen
operačního systému, když vnímá, že čím méně zabírá robotický systém místa na operačním
sále (tedy například s ohledem na velikost báze ramen), tím více to usnadňuje práci sálového
personálu, a to mj. v přístupu k operačními lůžku. Z logiky věci považuje Úřad za zcela
pochopitelné v případě, kdy se na operačním sále pohybuje větší počet osob (personál) může
být jistě vnímáno pozitivně to, když přístrojová technika (tedy nehybné předměty v místě
pracovního výkonu) zabírá co nejméně prostoru, aby usnadňovala především samotný
operační výkon, jeho přípravu a prostý pohyb na sále. Z tohoto pohledu tak Úřad považuje
zadavatelem stanovené dílčí kritérium „Plocha báze jednotlivých ramen maximálně 50 x 50
cm“, které bonifikuje nižší zabranou plochu operačního sálu a tedy de facto větší možnost
pohybu sálového personálu na pracovišti za zcela logické a smysluplné, když plocha
jednotlivých ramen zabírá určitý podlahový prostor, který je omezující pro pohyb sálového
personálu. Ohledně dalších dílčích kritérií „Hmotnost jednotlivého robotického ramene
maximálně 100 kg“ a „Celková hmotnost systému (konzole a 4 ramena) maximálně 800 kg“
je pak zjevné, že i v souvislosti s těmito dílčími kritérii spojuje zadavatel jistou uživatelskou
přívětivost. I zde považuje Úřad za smysluplné, když zadavatel považuje za žádoucí, aby jak
ramena, tak celý operační systém vážil co nejméně, jelikož v průběhu operačních výkonů
(resp. v souvislosti s přípravou sálu na operační výkony) se s dílčími součástmi operačního
systému pohybuje (a to jak s rameny, tak lze očekávat manipulaci i s konzolí v závislosti
na preferencích jednotlivých operatérů). Taková uživatelská přívětivost je pak pro zadavatele
jistě legitimním ukazatelem, kterým se v souvislosti s pořizováním robotického operačního
systému zabývá. Úřad v této souvislosti podotýká, že je třeba si uvědomit, že v daném případě
je uživatelská přívětivost a možnost snadné manipulace s pořizovaným přístrojem přímo
spojena s činností lékařů a dalšího zdravotního personálu při provádění lékařských zákroků
a jejich činnost tak může mít zcela zásadní dopad na zdraví operovaných pacientů. I z tohoto
pohledu tak nelze uživatelskou přívětivost a možnost snadné manipulace s přístrojem jakkoli
podceňovat či znevažovat. Úřad rovněž připomíná argumentaci zadavatele uvedenou
ve vyjádření k návrhu i vyjádření k podkladům rozhodnutí, v níž zadavatel uvádí, že technické
hodnoty ohledně celkové hmotnosti systému i jednotlivých ramen stanovil také z důvodu
maximální nosnosti podlah na operačních sálech, neboť případné stavební úpravy těchto
prostor by byly značně nákladné, přičemž ani tento argument nelze v rámci posouzení
opodstatněnosti zvolených kritérií hodnocení přehlížet. I taková úvaha zadavatele může mít
své opodstatnění, neboť potřeba dodatečných stavebních úpravy může nepochybně být jistou
nevýhodou a nevítaným aspektem při pořízení robotického operačního systému.
144. Úřad v této souvislosti připomíná, že sám navrhovatel v podaném návrhu uvádí jako jednu
z výhod jím nabízeného řešení menší prostorovou náročnost robotického operačního systému
da Vinci, když uvádí, že „zlepšuje vnější přístup pro anestezii a asistenci k pacientovi
na operačním stole – pouze cca 1 m2 plochy“, čímž nepřímo dokazuje opodstatněnost nejméně
jednoho kritéria hodnocení, tj. požadavku na plochu báze ramen. K uvedenému Úřad
současně připomíná, že vzhledem k zadavatelem vybranému řešení robotického operačního
systému s několika mobilními nástrojovými rameny, lze požadavek týkající se plochy báze
těchto ramen považovat za logický, neboť v případě, kdy by tyto jednotky byly využívány při
jednom zákroku současně, bude jejich menší prostorová náročnost na operačním sále
bezesporu značnou výhodou.
41
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
145. Z výše uvedených důvodů tak Úřad v postupu zadavatele v souvislosti s určením předmětných
dílčích kritérií hodnocení nespatřuje vybočení ze zákonem stanoveného rámce, neboť tato
kritéria souvisí se zadavatelem zvolenou koncepcí robotického operačního systému
a vzhledem k jeho využití, tj. efektivnější a bezpečnější výkon zákroků, je tak Úřad považuje za
zcela legitimní a zadavatelem dostatečně odůvodněná. Současně Úřad podotýká, že je třeba
si uvědomit, že se jedná o kritéria hodnocení, která obecně potenciální dodavatele
nediskvalifikují z možnosti účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Nejde tedy
o podmínky účasti, jejichž nesplnění by automaticky vyloučilo z účasti na zadávacím řízení
ty dodavatele, kteří tyto podmínky nedokáží zajistit. V reakci na tvrzení navrhovatele, podle
něhož není objektivně odůvodnitelné, aby zadavatel předmětným dílčím kritériím přiřazoval
bodové ohodnocení, ačkoli v zadávací dokumentaci nestanovil žádnou maximální hmotnost
celé soustavy, jednotlivých komponent, ani maximální zatížení podlahy či rozměrová omezení,
Úřad uvádí, že ani pro případ, že navrhovatelem zmiňované podmínky zadavatel nestanovil,
neshledává důvody, pro které by zadavatel nemohl prostřednictvím dílčích kritérií hodnocení
lépe hodnotit ta řešení, která mu přinášejí větší užitek.
146. K navrhovatelem namítanému rozporu předmětných dílčích kritérií hodnocení se zásadou
zákazu diskriminace Úřad uvádí, že zadavatel je povinen stanovit zadávací podmínky takovým
způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly
konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Nutno
podotknout, že zadavatel nastavením zadávacích podmínek z povahy věci vytváří jistou
nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný
dopad. Zadávací podmínky mohou ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi
dodavateli, avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně
zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu,
avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet
z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Z výše
uvedeného je však zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě na základě vlastních logických
úvah důvody pro stanovení předmětných dílčího kritérií hodnocení vysvětlil a nelze dospět
k závěru, že by daná kritéria byla stanovena diskriminačně a bezdůvodně, ba naopak – daná
kritéria přímo souvisí s benefity spojenými s prací s pořizovaným operačním systémem.
147. K argumentu navrhovatele ohledně „kulatě“ stanovených hodnot v rámci definice
napadených dílčích kritérií hodnocení bez jejich škálování Úřad uvádí, že takto stanovenou
hranici nepovažuje Úřad za neobvyklou, neboť v případě, kdy má zadavatel v úmyslu jisté
technické vlastnosti bonifikovat, neobejde se bez nastavení jistého limitu, který volí dle svého
uvážení. V případě, že je tento limit určen prostřednictvím maximální hmotnosti či plochy, je
dle Úřadu, a v návaznosti na výše uvedené, logické a srozumitelné, z jakého důvodu zadavatel
přistoupil k určení jeho „pevné“ výše, jejíž užití má za následek jednoznačné a nepochybné
ohodnocení předložených nabídek.
148. Úřad tedy k výše uvedenému shrnuje, že nemá za to, že by navrhovatelem napadená kritéria
hodnocení neměla svoje opodstatnění, resp. že by nedávala z pohledu zadavatele smysl.
Předmětná kritéria hodnocení tudíž nepovažuje za diskriminační.
149. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel
postupoval při stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem, a proto Úřad podle
42
Č.j.: ÚOHS-44007/2024/500
§ 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh
navrhovatele zamítl.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad
má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261
odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva
podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokátem, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2
2. SYNEKTIK Czech Republic, s.r.o., Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
43