{"html": "<div class=\"doc\"><p>277. Postup zadavatele navrhovatel hodnotí jako nepřezkoumatelný, jelikož zadavatel neposoudil</p><p>věc v souvislostech a zjevně hledal pouze důvod pro vyloučení navrhovatele.</p><p>K vyjádření vybraného dodavatele ze dne 28. 11. 2024</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>278. Dle názoru navrhovatele se vybraný dodavatel snaží zabránit meritornímu přezkoumání</p><p>rozhodnutí o výběru. Předkládá argumenty, proč se má jednat o dva samostatné návrhy</p><p>navrhovatele, v důsledku čehož měly být složeny dvě kauce v celkové hodnotě 20 mil. Kč,</p><p>a rovněž argumentuje, že navrhovatel nebyl aktivně legitimován podat návrh proti rozhodnutí</p><p>o výběru.</p><p>279. Ani jeden z argumentů však není správný. K tomu se navrhovatel již vyjádřil v přípisu ze dne</p><p>29. 10. 2024.</p><p>K referenci „Komplexní simulační centrum MU II“</p><p>280. Navrhovatel se dále vyjadřuje k referenci vybraného dodavatele s názvem „Komplexní</p><p>simulační centrum MU II“. V kontextu uvedené reference je zřejmé, že zadavatel vůbec</p><p>nezkoumal, zda se vybraný dodavatel v rámci konsorciálně realizované zakázky sám podílel</p><p>na stavebních pracích naplňujících stanovené kritérium technické kvalifikace.</p><p>281. Zadavatel referenční zakázku uznal na základě toho, že byla realizována „společným</p><p>managementem“, což je zcela proti ustanovení § 79 odst. 4 zákona a také proti aktuální</p><p>rozhodovací praxi Úřadu. V realizační fázi jsou konkrétní práce alokovány na konkrétní</p><p>subjekty, přičemž si dodavatel nemůže přisvojit celou referenci na základě společné</p><p>a nerozdílné odpovědnosti nebo na základě podílu v konsorciu. Je třeba vždy prokázat, jaké</p><p>konkrétní práce dodavatel realizoval.</p><p>282. Navrhovatel uzavírá, že na rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru je zapotřebí pohlížet</p><p>jako na úkony zadavatele, které spolu souvisí a úzce na sebe navazují a jejich oddělení by vedlo</p><p>k závěrům, které se neshodují s principy a cíli právní úpravy veřejných zakázek. Tato jednání</p><p>zadavatele působí navrhovateli újmu, když na jeho úkor byla vybrána jiná nabídka.</p><p>283. Ačkoliv byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení, stále mu přísluší právo uplatňovat</p><p>prostředky ochrany před nezákonným postupem zadavatele. Procesní postup, který navrhuje</p><p>vybraný dodavatel, pak nemá oporu v rozhodovací praxi Úřadu, která je naopak založena na</p><p>tom, že účastník, který nebyl vyloučen s konečnou platností, má právo brojit proti výběru</p><p>jiného dodavatele.</p><p>IV.</p><p>ZÁVĚRY ÚŘADU</p><p>284. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech</p><p>vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace</p><p>o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky rozhodl</p><p>•</p><p>podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení ve věci návrhu navrhovatele</p><p>směřujícího proti oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 8. 2024, neboť nedošlo ke</p><p>složení kauce v souladu s § 255 zákona,</p><p>•</p><p>podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele směřujícího proti</p><p>oznámení o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 6. 8. 2024, neboť</p><p>nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.</p><p>285. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.</p><p>K výroku I. tohoto rozhodnutí – k zastavení správního řízení</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>286. Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele,</p><p>které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na</p><p>právech navrhovatele, a to zejména proti</p><p>a)</p><p>zadávacím podmínkám,</p><p>b)</p><p>dobrovolnému oznámení,</p><p>c)</p><p>vyloučení účastníka zadávacího řízení,</p><p>d)</p><p>výběru dodavatele,</p><p>e)</p><p>volbě druhu zadávacího řízení, nebo</p><p>f)</p><p>postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.</p><p>287. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených</p><p>správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona,</p><p>v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení</p><p>důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit</p><p>v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení návrh, nejsou-li součástí</p><p>dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1</p><p>nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou</p><p>zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.</p><p>288. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve</p><p>stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým</p><p>zadavatel námitky odmítnul.</p><p>289. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle</p><p>odstavce 2 cit. ustanovení zákona, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové</p><p>ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění</p><p>v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši</p><p>10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena</p><p>uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou</p><p>nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení</p><p>zákazu plnění ze smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.</p><p>290. Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení</p><p>kauce v souladu s § 255 zákona.</p><p>291. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že navrhovatel prostřednictvím elektronického</p><p>nástroje doručil zadavateli dne 20. 8. 2024 námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí</p><p>o vyloučení a rozhodnutí o výběru. V návaznosti na podané námitky zadavatel doručil</p><p>prostřednictvím elektronického nástroje navrhovateli dne 4. 9. 2024 rozhodnutí o námitkách</p><p>z téhož dne, kterým námitky odmítl.</p><p>292. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo tedy v posuzovaném případě posledním dnem</p><p>lhůty pro doručení návrhu Úřadu podle § 251 odst. 2 zákona pondělí 16. 9. 2024 (s ohledem</p><p>na obecná pravidla pro počítání času). Tedy nejpozději dne 16. 9. 2024 mělo dojít v souladu</p><p>s § 255 odst. 1 zákona ke složení kauce na účet Úřadu, a to ve výši určené taktéž podle § 255</p><p>odst. 1 zákona.</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>293. Navrhovatelem byla dne 13. 9. 2024 (a tedy v zákonné lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona) na</p><p>účet Úřadu složena (jedna) kauce ve výši 10 000 000 Kč.</p><p>294. K tomu dále Úřad uvádí, že Úřad obdržel od navrhovatele dne 16. 9. 2024 (a tedy poslední den</p><p>zákonné lhůty podle § 251 odst. 2 zákona) jedno podání (přípis) z téhož dne nadepsané „Návrh</p><p>na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v rámci zadávacího řízení na veřejnou</p><p>zakázku Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací“, jehož obsah je však rozdělen na</p><p>dvě části, resp. dva návrhy vztahující se ke dvěma různým jednáním zadavatele učiněným při</p><p>zadávání veřejné zakázky, a to konkrétně:</p><p>•</p><p>návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonu zadavatele – rozhodnutí</p><p>o vyloučení navrhovatele, neboť nebyly dány důvody pro vyloučení, přičemž zadavatel</p><p>nepostupoval v souladu se zásadou rovného zacházení, když neuplatňoval vůči všem</p><p>účastníkům zadávacího řízení rovný přístup (dále jen „návrh 1“),</p><p>•</p><p>návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – rozhodnutí</p><p>o výběru vybraného dodavatele, neboť údaje vybraného dodavatele uvedené v nabídce</p><p>dle navrhovatele neodpovídají skutečnosti, respektive nesplňují zadávací podmínky,</p><p>v důsledku čehož je výběr dodavatele nezákonný, kdy zadavatel rovněž postupoval</p><p>v rozporu se zásadou rovného zacházení (dále jen „návrh 2“).</p><p>295. Navrhovatel tedy podal jedno podání (přípis), které je obsahově rozděleno na dvě části,</p><p>přičemž navrhovatel v každé části uvádí odlišnou konkrétní argumentaci. Ačkoliv tedy</p><p>navrhovatel výslovně podání neformuluje jako dva samostatné návrhy, z obsahu podání je</p><p>zřejmé, že toto podání směřuje proti dvěma odlišným jednáním zadavatele. Na základě</p><p>návrhu 1 má dojít k posouzení zákonnosti důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího</p><p>řízení. Na základě návrhu 2 má dojít k posouzení zákonnosti postupu zadavatele při výběru</p><p>dodavatele a prokázání schopnosti vybraného dodavatele plnit předmět veřejné zakázky. Již</p><p>na tomto místě je třeba zdůraznit, že argumentace v návrhu 2 není vedena – lapidárně řečeno</p><p>– tím způsobem, že rozhodnutí o výběru dodavatele je vadné z důvodu předchozího vyloučení</p><p>navrhovatele, ale směřuje konkrétními argumenty proti tomu, jak vybraný dodavatel prokázal</p><p>splnění podmínek účasti v předmětném zadávacím řízení. I přezkoumávané skutečnosti by tak</p><p>byly při věcném vyřizování obou návrhů odlišné: zatímco u návrhu 1 by byl v centru pozornosti</p><p>obsah nabídky navrhovatele (a jeho posuzování ze strany zadavatele), v případě návrhu 2 by</p><p>šlo o nabídku vybraného dodavatele. V podání navrhovatel navrhuje zrušení rozhodnutí</p><p>o námitkách, a současně též zrušení rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru. V této</p><p>souvislosti Úřad také odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu, např. rozsudek ze dne</p><p>20. 10. 2016, č. j. 5 As 213/2015-38, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že „[z]da se</p><p>jedná o jeden návrh (či o více návrhů podaných na téže listině, resp. zda se jedná o jeden návrh</p><p>podaný na více listinách), je nezbytné posoudit vždy v každé konkrétní věci s ohledem na její</p><p>okolnosti a obsah toho kterého podání.“ V rozsudku ze dne 29. 11. 2017, č. j. 9 As 269/201644 pak Nejvyšší správní soud judikoval, že „[n]ávrh může být i u jakkoliv nedělené veřejné</p><p>zakázky podáván postupně proti různým úkonům zadavatele, které mohou být činěny i s delším</p><p>časovým odstupem (například proti zadávacím podmínkám, proti rozhodnutí o vyloučení, proti</p><p>rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky).“ Z judikatury dále vyplývá, že jedna složená kauce</p><p>nepokrývá zároveň všechny ostatní podané návrhy na přezkum úkonů zadavatele (viz k tomu</p><p>rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 10 As 331/2017-104).</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>296. Pro úplnost Úřad uvádí, že problematika jednoho podání obsahujícího dva návrhy, a tedy</p><p>nezbytnosti složení dvou kaucí, je rovněž řešena např. v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne</p><p>22. 12. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0147/2022/VZ. Jak uvádí předseda „Úřad (…) správně</p><p>identifikoval, že obsahem podání jsou dva rozdílné návrhy (…). Skutečnost, že jsou obsahem</p><p>jediného přípisu, nemůže být v daném případě relevantní pro výpočet kauce. Tento čistě</p><p>formální náhled by způsobil nepřijatelný závěr, dle kterého by se navrhovatelé v rámci jediného</p><p>podání mohli při složení jediné kauce domáhat několika samostatných správních přezkumů (…)</p><p>Proto je nutné pohlédnout v daném případně na podání z materiálního hlediska a definovat</p><p>dva odlišné návrhy proti dvěma zcela odlišným úkonům (…). Již obsahem námitek A a námitek</p><p>B byly spolu nesouvisející, samostatně stojící argumenty, které tvrdily zcela odlišné porušení</p><p>zákona zadavatelem a domáhaly se odlišných nápravných opatření, resp. postupů, kterými by</p><p>měla být tvrzená nezákonnost napravena. Jednotnost zadávacího řízení a zadavatele není</p><p>v této situaci dostatečným důvodem k tomu, aby bylo podání považováno za jediný návrh.</p><p>Podstatné je totiž právě to, čeho se návrhy věcně týkají.“</p><p>297. Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel podal dva samostatné návrhy, v důsledku čehož mělo</p><p>rovněž dojít ke složení dvou kaucí. Navrhovatel však spolu s podáním uhradil pouze jednu</p><p>kauci. Tuto skutečnost Úřad dovozuje z toho, že navrhovatel podal nabídku s nabídkovou</p><p>cenou za celou dobu plnění veřejné zakázky ve výši 1 225 000 000 Kč bez DPH. Prostým</p><p>výpočtem lze zjistit, že 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné</p><p>zakázky činí 12 250 000 Kč. Jelikož tato částka dle § 255 odst. 1 zákona přesahuje částku</p><p>10 000 000 Kč, byl navrhovatel v souvislosti s podáním jednoho návrhu povinen složit na účet</p><p>Úřadu kauci ve výši 10 000 000 Kč. Jak již bylo uvedeno výše, tuto částku navrhovatel dne</p><p>13. 9. 2024 na účet Úřadu složil.</p><p>298. Úřad proto vyzval navrhovatele usnesením ze dne 24. 10. 2024 k zaslání písemného sdělení,</p><p>ke kterému ze dvou návrhů byla složena kauce ve smyslu § 255 odst. 1 zákona.</p><p>299. Navrhovatel ve sdělení ke kauci uvedl, že nesouhlasí se závěrem Úřadu, podle kterého byly</p><p>podány dva samostatné návrhy, nýbrž zastává stanovisko, že brojí proti sledu nezákonných</p><p>jednání zadavatele, jejichž výsledkem je výběr ekonomicky méně výhodné nabídky na úkor</p><p>nabídky ekonomicky nejvýhodnější (tedy nabídky navrhovatele), přičemž nabídka, která byla</p><p>vybrána, prokazatelně trpí vadami či nejasnostmi, pro které vybrána být neměla. V tomto</p><p>případě tedy, dle názoru navrhovatele, tvoří sled vadných úkonů zadavatele jeden celek, kdy</p><p>nelze požadovat, aby navrhovatel skládal kauci ke každému z těchto jednání zadavatele.</p><p>300. K uvedenému Úřad uvádí, že postupoval v souladu s názorem předsedy Úřadu vysloveným</p><p>v jeho rozhodnutí ze dne 22. 12. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0147/2022/VZ, když podání</p><p>navrhovatele posuzoval právě z materiálního hlediska. Navrhovatel nepochybně brojí proti</p><p>dvěma odlišným úkonům zadavatele, a to rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru. Úřad</p><p>nepřehlíží skutečnost, že v odkazovaném případě byly podány dvoje námitky, to však nemůže</p><p>být v právě řešeném případě rozhodující, když navrhovatel proti uvedeným úkonům brojil</p><p>formálně jedněmi námitkami, resp. jedním podáním, které materiálně směřovalo rovněž proti</p><p>dvěma úkonům zadavatele. Navrhovatel se domáhal zrušení obou uvedených úkonů, nicméně</p><p>za stěžejní Úřad považuje skutečnost, že navrhovatel proti každému úkonu zadavatele brojí</p><p>naprosto odlišnými argumenty, kdy ve vztahu ke svému vyloučení rozporoval právě důvody</p><p>vyloučení a ve vztahu k rozhodnutí o výběru rozporoval zejména reference vybraného</p><p>dodavatele, přičemž byl toho názoru, že zadavatel porušil mj. zásadu rovného zacházení.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>Ani tvrzení navrhovatele, podle kterého jde v daném případě o sled nezákonných jednání</p><p>zadavatele, kdy byl navrhovatel nezákonně vyloučen a na jeho úkor byl vybrán dodavatel,</p><p>který podal druhou ekonomicky nejvýhodnější nabídku, není dostatečným důvodem pro to,</p><p>aby podání mohlo být považováno za jediný návrh. Takové tvrzení je totiž ve své podstatě příliš</p><p>obecné a jeho akceptace by vedla k možnosti napadat jedním návrhem, resp. při zaplacení</p><p>jedné kauce různá jednání zadavatele v rámci jednoho zadávacího řízení vždy, protože celé</p><p>zadávací řízení je ostatně „sledem jednání zadavatele“, jehož výsledkem je výběr dodavatele.</p><p>K tomu Úřad opakuje, že jak rozhodnutí o vyloučení, tak rozhodnutí o výběru jsou 2 rozdílná</p><p>jednání zadavatele, pro jejichž věcné posouzení (resp. posouzení jejich zákonnosti) je nezbytné</p><p>zabývat se v daném případě naprosto odlišnými skutkovými okolnostmi.</p><p>301. Pro úplnost Úřad uvádí, že nepřehlíží stanovisko uveřejněné na internetových stránkách</p><p>Úřadu10, přičemž nemá za to, že by s ní toto rozhodnutí bylo v rozporu. Především je vyloučeno</p><p>jakoukoli metodiku aplikovat zcela mechanicky bez zohlednění konkrétních skutkových</p><p>okolností konkrétního případu. Je na místě též zdůraznit, že i v uvedeném dokumentu je</p><p>pochopitelně kladen akcent na složení kauce s každým jednotlivým návrhem, a to i v rámci</p><p>jednoho zadávacího řízení.</p><p>302. Úřad dále konstatuje, že výše provedeným posouzením charakteru navrhovatelova podání</p><p>coby dvou návrhů nebude navrhovateli upřeno jeho právo na přezkum jednání zadavatele</p><p>v tom rozsahu, ve kterém se především dotklo jeho práv. K tomu viz následující.</p><p>303. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesdělil, ke kterému ze dvou návrhů kauci složil, přistoupil</p><p>Úřad k posouzení situace s ohledem na závěry učiněné v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne</p><p>8. 9. 2023, sp. zn. R0086/2023/VZ, ve kterém se předseda Úřadu rovněž zabýval situací, kdy</p><p>došlo k podání dvou návrhů, ale složení pouze jedné kauce, přičemž konstatoval, že „[j]e totiž</p><p>pochopitelné, že jakýkoli rozumně uvažující navrhovatel by zvolil tu ‚část návrhu‘, u níž by mu</p><p>lépe svědčil nárok na projednání, resp. budoucí úspěch ve věci (…) [t]edy nezbývá než</p><p>postupovat v souladu se zásadou in dubio mitius, tedy v případě pochybností zvolit takové</p><p>řešení, které je ve prospěch dotčeného účastníka správního řízení“.</p><p>304. V duchu výše uvedeného tedy Úřad uzavírá, že ačkoliv navrhovatel nesdělil, k jakému návrhu</p><p>byla kauce složena, považoval Úřad tuto za kauci složenou k návrhu 1, neboť právě v kontextu</p><p>tohoto návrhu svědčí navrhovateli nárok na projednání, resp. možný budoucí úspěch ve věci,</p><p>na rozdíl od návrhu 2. Pokud by totiž Úřad kauci navrhovatele přiřadil právě k návrhu 2, musel</p><p>by v takovém případě řízení o návrhu 1 zastavit. V takovém případě by vyloučený účastník</p><p>zadávacího řízení (navrhovatel) brojil proti výběru vybraného dodavatele, ačkoliv by sám byl</p><p>vyloučen ze zadávacího řízení, přičemž by své vyloučení již nemohl jakkoliv zvrátit, neboť lhůta</p><p>pro podání návrhu proti takovému úkonu zadavatele by již uplynula. Lze tedy konstatovat, že</p><p>„rozumně uvažující navrhovatel“ by z těchto dvou možností zvolil návrh, kterým brojí proti</p><p>svému vyloučení, jelikož pokud by byl ve věci úspěšný, stal by se opět účastníkem zadávacího</p><p>řízení (rozhodnutí o jeho vyloučení by bylo zrušeno), v důsledku čehož by se následně mohl</p><p>také stát vybraným dodavatelem, o což navrhovatel (nejspíše) usiluje (logickým důsledkem</p><p>zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele by bylo současné zrušení rozhodnutí o výběru</p><p>vybraného dodavatele, a to s ohledem na výsledky hodnocení nabídek).</p><p>10</p><p>Dostupné</p><p>UPDATED.pdf</p><p>z:</p><p>https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Kauce-vykladove-stanovisko-a-priklady-</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>305. Vzhledem k výše uvedenému se tedy Úřad rozhodl meritorně přezkoumat návrh 1, neboť</p><p>z důvodů uvedených výše v tomto případě navrhovateli lépe svědčí nárok na projednání</p><p>a případně i budoucí úspěch ve věci. Na druhou stranu to také znamená, že ve vztahu</p><p>k návrhu 2 nebyly naplněny procesní podmínky přezkumu, resp. návrh 2 neměl veškeré</p><p>obligatorní náležitosti, které zákon předpokládá.</p><p>306. Ze sdělení ke kauci a z bankovních výpisů Úřadu vyplývá, že Úřad na svůj účet od navrhovatele</p><p>ve lhůtě pro podání návrhu (tj. do 16. 9. 2024) neobdržel žádnou platbu vztahující se</p><p>k návrhu 2 (tedy jinou platbu než tu, která byla na účet Úřadu připsána dne 13. 9. 2024). Úřad</p><p>tak považuje za nesporné, že nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst.</p><p>1 zákona.</p><p>307. V této souvislosti Úřad pro úplnost uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci</p><p>lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp.</p><p>podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj.</p><p>i situace uvedená v ustanovení § 257 písm. c) zákona, tedy že nedojde ke složení kauce na účet</p><p>Úřadu ve výši a ve lhůtě podle § 255 odst. 1 zákona. Pro ustanovení § 257 písm. c) zákona, kam</p><p>spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení (složení</p><p>kauce v řádné výši na účet Úřadu) v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad</p><p>proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro</p><p>které ke složení kauce v zákonem stanovené lhůtě nedošlo.</p><p>308. Pro úplnost Úřad rovněž uvádí, že dne 19. 11. 2024 obdržel od navrhovatele přípis, ve kterém</p><p>navrhovatel navrhl zařadit do spisu některé dokumenty ze spisu sp. zn. ÚOHSS0745/2024/VZ11. K tomu Úřad uvádí, že uvedené se týkalo výlučně dokumentů souvisejících</p><p>s návrhem směřujícím proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele. Vzhledem k tomu, že</p><p>Úřad dospěl k závěru, že je na místě správní řízení o uvedeném návrhu zastavit z důvodu, že</p><p>navrhovatel nesložil kauci, nebylo by důvodné ani účelné, aby Úřad dokumenty do spisu</p><p>zařazoval, resp. jimi prováděl důkaz. Takové podklady by nemohly nic změnit na rozhodnutí</p><p>Úřadu, jelikož se návrhem věcně nezabýval právě z důvodu nesplnění podmínek řízení.</p><p>309. S ohledem na uvedené, tj. že navrhovatel nesložil kauci na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení</p><p>návrhu 2, Úřad rozhodl podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení, jak je uvedeno</p><p>ve výroku I. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí</p><p>310. Navrhovatel návrhem 1 brojí proti rozhodnutí o vyloučení, ve kterém napadá všechny 4</p><p>důvody, pro které byl vyloučen ze zadávacího řízení. Těmito důvody jsou:</p><p>•</p><p>nesplnění požadavků technické kvalifikace podle čl. 6 odst. 6.4 písm. a) bodu 1 zadávací</p><p>dokumentace, jelikož nepředložil doklady ve vztahu k referenci s názvem „Výstavba</p><p>budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7</p><p>a 8, Airport City Bělehrad“, z nichž by jednoznačně vyplývalo, že předmětem reference</p><p>byla budova ve smyslu požadavku dle zadávací dokumentace (nikoliv realizace několika</p><p>budov);</p><p>11</p><p>Pro úplnost Úřad uvádí, že správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0745/2024/VZ se týká totožné veřejné zakázky,</p><p>jako v právě řešeném případě.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>•</p><p>nesplnění požadavků technické kvalifikace podle čl. 6 odst. 6.4 písm. b) bodu 1 zadávací</p><p>dokumentace, když ve vztahu k referenčním zakázkám Ing. R.H. nepředložil doklady,</p><p>z nichž by jednoznačně vyplývalo, že tato osoba zajišťovala odborné vedení provádění</p><p>stavby, tj. vykonávala činnost stavbyvedoucího ve smyslu zvláštních právních předpisů,</p><p>aby se jednalo o relevantní (uznatelné) významné (referenční) zakázky;</p><p>•</p><p>nesplnění požadavků podle čl. 7 odst. 7.4 písm. d) zadávací dokumentace, když písemný</p><p>závazek poddodavatele BELGRADE (uvedený ve smlouvě o spolupráci při realizaci</p><p>veřejné zakázky uzavřené mezi účastníkem a poddodavatelem BELGRADE) neodpovídá</p><p>rozsahu prokazované technické kvalifikace dle čl. 6 odst. 6.4. písm. a) bodu 1 zadávací</p><p>dokumentace; a</p><p>•</p><p>nezdůvodnění mimořádné nízké nabídkové ceny v rozsahu položek č. 2-7 v rozsahu</p><p>stavebního objektu SO.01.17 – Výtahy.</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>311. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>312. Podle 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného</p><p>zacházení a zákazu diskriminace.</p><p>313. Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikací způsobilost</p><p>a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.</p><p>314. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou</p><p>cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako</p><p>mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.</p><p>315. Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení</p><p>splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení</p><p>nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti</p><p>v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.</p><p>316. Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů,</p><p>vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat</p><p>věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje,</p><p>doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo</p><p>modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat</p><p>zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.</p><p>317. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího</p><p>řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje,</p><p>doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo</p><p>modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu</p><p>prodloužit nebo prominout její zmeškání.</p><p>318. Podle § 46 odst. 2 zákona nemůže být po uplynutí lhůty pro podání nabídek nabídka měněna,</p><p>nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle</p><p>odstavce 1 cit. ustanovení zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou</p><p>hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti</p><p>rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání</p><p>nabídek.</p><p>319. Podle § 46 odst. 3 zákona se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není</p><p>dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.</p><p>320. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů</p><p>stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.</p><p>321. Podle § 48 odst. 2 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje,</p><p>doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení</p><p>a)</p><p>nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě</p><p>nedoložil,</p><p>b)</p><p>nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle</p><p>§ 46 zákona, nebo</p><p>c)</p><p>neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti</p><p>nebo na naplnění kritérií hodnocení.</p><p>322. Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka</p><p>účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na</p><p>písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.</p><p>323. Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení,</p><p>pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat</p><p>naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) cit. ustanovení</p><p>zákona.</p><p>324. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické</p><p>kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu</p><p>předmětu veřejné zakázky stanovit,</p><p>a)</p><p>která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a</p><p>b)</p><p>minimální úroveň pro jejich splnění.</p><p>325. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání</p><p>lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro</p><p>plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci</p><p>za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly</p><p>negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.</p><p>326. Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace</p><p>požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením</p><p>zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení</p><p>nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za</p><p>dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro</p><p>zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.</p><p>327. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace</p><p>požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět</p><p>stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném</p><p>vztahu k dodavateli.</p><p>328. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace</p><p>požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám,</p><p>službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky,</p><p>služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.</p><p>329. Podle § 83 odst. 1 zákona může dodavatel ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo</p><p>profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat</p><p>prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit</p><p>a)</p><p>doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou,</p><p>b)</p><p>doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,</p><p>c)</p><p>doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona jinou osobou a</p><p>d)</p><p>smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je</p><p>závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo</p><p>k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění</p><p>veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za</p><p>dodavatele.</p><p>330. Podle § 83 odst. 2 zákona prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci</p><p>a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě,</p><p>musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) cit. ustanovení</p><p>zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se</p><p>prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.</p><p>331. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny</p><p>před odesláním oznámení o výběru dodavatele.</p><p>332. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné</p><p>zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a</p><p>vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel</p><p>požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že</p><p>a)</p><p>při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů</p><p>vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a</p><p>kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění</p><p>veřejné zakázky, a</p><p>b)</p><p>neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.</p><p>333. Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou</p><p>nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím</p><p>a)</p><p>ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních</p><p>metod,</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>b)</p><p>použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník</p><p>zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo</p><p>c)</p><p>originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.</p><p>334. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.</p><p>Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny vyplývá, že</p><p>a)</p><p>nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností</p><p>uvedených v odstavci 4 písm. a) cit. ustanovení zákona,</p><p>b)</p><p>nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího</p><p>řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta</p><p>v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen</p><p>z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo</p><p>c)</p><p>neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona.</p><p>335. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení</p><p>nápravného opatření.</p><p>K technické kvalifikaci – reference „Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100,</p><p>2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7 a 8, Airport City Bělehrad“</p><p>Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>336. V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“</p><p>zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je výstavba moderní</p><p>vzdělávací instituce s názvem ,Černá kostka’ a přilehlého okolí. (…) Jedná se o budovou o dvou</p><p>podzemních podlažích, jejichž součástí jsou depozity knihovny, technické zázemí, parking</p><p>a edukační prostory a devítipodlažní nadzemní část s jednotlivými patry pro využití knihovního</p><p>provozu, edukace a digitalizace. Součástí stavby je vodní plocha kolem objektu, parkoviště pro</p><p>návštěvníky, zpevněné plochy a veřejně přístupný park. (…) Podrobné vymezení předmětu</p><p>veřejné zakázky, včetně technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro zpracování</p><p>nabídky, je uvedeno v přílohách této zadávací dokumentace.“</p><p>337. V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.3 „Předpokládaná hodnota</p><p>veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]ředpokládaná hodnota veřejné</p><p>zakázky stanovená postupem podle § 16 a násl. ZZVZ činí 1 649 428 859,63 Kč bez DPH (a to</p><p>včetně předpokládané hodnoty vyhrazeného plnění).“</p><p>338. V čl. 6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ zadávací dokumentace je uvedeno, že:</p><p>„[k]valifikovaným pro plnění veřejné zakázky je v souladu s § 73 a násl. ZZVZ dodavatel, který</p><p>prokáže splnění požadavků:</p><p>a)</p><p>základní způsobilosti podle § 74 a § 75 ZZVZ (odst. 6.1),</p><p>b)</p><p>profesní způsobilosti podle § 77 ZZVZ (odst. 6.2),</p><p>c)</p><p>ekonomické kvalifikace podle § 78 ZZVZ, je-li požadována (odst. 6.3) a</p><p>d)</p><p>technické kvalifikace podle § 79 ZZVZ, je-li požadována (odst. 6.4).“</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>339. V čl. 6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ odst. 6.4 „Technická kvalifikace dle § 79</p><p>ZZVZ“ písm. a) zadávací dokumentace je uvedeno, že</p><p>Technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který</p><p>předloží</p><p>a)</p><p>Způsob prokázání splnění technické</p><p>kvalifikace (doklady)</p><p>Seznam stavebních prací poskytnutých za Ze seznamu stavebních prací musí vyplývat</p><p>posledních 10 let před zahájením zadávacího alespoň následující údaje:</p><p>řízení včetně osvědčení objednatele o řádném a) Název objednatele,</p><p>poskytnutí a dokončení těchto prací;</p><p>b) Předmět stavební práce,</p><p>c)</p><p>Doba a místo realizace stavební práce,</p><p>d) Finanční objem stavební práce, je-li dále</p><p>požadován,</p><p>e) Kontaktní osoba objednatele, u které</p><p>bude možné realizaci stavební práce</p><p>ověřit, vč. kontaktního e-mailu a telefonu,</p><p>přičemž přílohami tohoto seznamu musí být</p><p>osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí</p><p>a dokončení těchto prací (event. rovnocenný</p><p>doklad dle níže uvedeného).</p><p>Z osvědčení i seznamu musí jednoznačně</p><p>vyplývat, že dodavatel v uvedeném období</p><p>realizoval alespoň:</p><p>1.</p><p>1 významnou stavební práci, jejímž</p><p>předmětem byla výstavba nebo</p><p>rekonstrukce budovy v hodnotě alespoň</p><p>1,2 mld Kč bez DPH; (…)</p><p>K pojmu „budovy“ zadavatel do poznámky pod čarou uvedl následující: „[b]udovou se pro</p><p>účely tohoto zadávacího řízení a zadávací dokumentace rozumí pouze stavební objekty</p><p>zařazené dle Klasifikace stavebních děl CZ-CC do Sekce 1 – BUDOVY, a to v uvedeném rozsahu</p><p>vyjma následujících kategorií:</p><p>-</p><p>11 Budovy bytové;</p><p>-</p><p>125 Budovy pro průmysl a skladování;</p><p>-</p><p>1271 Budovy pro zemědělství;</p><p>-</p><p>1274 Budovy nebytové ostatní.“</p><p>340. Navrhovatel do své nabídky přiložil dokument s názvem „Reference společnosti EX ING</p><p>B&amp;P DOO sídlo: Nikolaja Hartviga 32, 11000 Bělehrad ID: 06001629 ‚Výstavba budov</p><p>obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7 a 8, Airport</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>City Bělehrad‘“ ze dne 17. 3. 2024, ze kterého vyplývá, že předmětem referenční zakázky byla</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: OBSAH REFERENCE].12</p><p>341. V žádosti o písemné objasnění předložených informací a dokladů a jejich doplnění vč. žádosti</p><p>o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne</p><p>20. 6. 2024 (dále jen „žádost o objasnění nabídky navrhovatele“) zadavatel uvádí, že „[k]omise</p><p>po posouzení uvedené referenční zakázky dospěla k závěru, že není bez dalšího zřejmé, zda</p><p>naplňuje stanovené požadavky zadavatele. (…) Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že</p><p>uvedená referenční stavební zakázka byla realizována postupně, přičemž stavební objekty</p><p>netvoří propojený komplex budov. (…) V souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ žádá komise účastníka,</p><p>aby objasnil výše uvedené nejasnosti, a to zejména tím, že ve vztahu k referenci s názvem</p><p>,Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze</p><p>1,2,3,4,5,6,7 a 8, Airport City Bělehrad’ doloží doklady (nikoliv jen např. jednostranné</p><p>prohlášení účastníka), z nichž bude jednoznačně znatelné (…) zda předmět této referenční</p><p>stavební zakázky tvořil propojený komplex budov, či se jedná o samostatné budovy (…).“</p><p>342. V odpovědi na žádost o objasnění nabídky navrhovatele ze dne 4. 7. 2024 (dále jen „objasnění</p><p>nabídky navrhovatele“) navrhovatel uvedl, že: „[k] tomuto bodu zasíláme doplněné osvědčení,</p><p>ze kterého vyplývá, že významná zakázka ,Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT</p><p>CITY 2400, fáze 7 &amp; 8, Airport City Bělehrad’ byla realizována v postupných a překrývajících se</p><p>fázích, které se z pohledu stavebně technického hlediska tvořily jeden celek. V osvědčení jsou</p><p>popsány jednotlivé etapy, doba jejich trvání i finanční objem jednotlivých etap v EUR bez DPH.</p><p>Smlouvy byly uzavírány na jednotlivé etapy, které na sebe navazovaly a ve výsledku tvořily</p><p>jeden celek. Na skutečnost, že se za stavebně-technického pohledu jednalo o jeden celek, nemá</p><p>etapizace zasmluvnění jakýkoli vliv. O tom, že stavba tvořící jeden celek, musela být budována</p><p>na základě jedné smlouvy, zadávací dokumentace nic nestanoví. (…) Z osvědčení dále vyplývá,</p><p>že se jedná o vzájemně propojený komplex, který obsahuje jednotlivá křídla spojená společným</p><p>základem stavby a společným podzemním parkovištěm, které slouží celému komplexu. Toto</p><p>vyplývá nejen z osvědčení, ale dále také z výkresů, které Vám také zasíláme.“</p><p>343. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že „[k]omise dospěla k závěru (rovněž s ohledem na veřejně</p><p>dostupné informace), že stavební objekty 2100–2300 jsou samostatné budovy umístěné podél</p><p>centrální komunikace, přičemž stavební objekt 2400 je umístěn kolmo na tyto budovy.</p><p>Z veřejně dostupných zdrojů a současně z předložených dokladů účastníkem nelze jakkoliv</p><p>seznat propojenost uvedených stavebních objektů a provázanost jednotlivých fází, neboť</p><p>budovy jsou umístěny samostatně. S ohledem na výše uvedené zadavatel konstatuje, že</p><p>předloženými doklady účastník neprokázal, že by předmětem referenční stavební zakázky (…)</p><p>byla výstavba nebo rekonstrukce budovy v hodnotě alespoň 1,2 mld Kč bez DPH dle požadavků</p><p>zadavatele stanovených v odst. 6.4 písm. a) bodu 1 zadávací dokumentace. Předmětem</p><p>uvedené referenční zakázky je výstavba několika budov, v rámci nichž absentuje propojenost,</p><p>pro niž by bylo možné uvedené budovy považovat za budovu ve smyslu citovaného ustanovení</p><p>zadávací dokumentace, tedy uznatelnou zkušenost účastníka pro prokázání splnění uvedeného</p><p>kvalifikačního požadavku. Z předložených dokladů lze seznat propojenost stavebního objektu</p><p>2400 v rozsahu fáze 7 a 8 s tím, že finanční hodnota v rozsahu tohoto stavebního objektu tvořila</p><p>12</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>„pouze“ [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA REFERENCE], nikoliv zadavatelem požadovanou</p><p>finanční hodnotu ve výši 1,2 mld. Kč bez DPH. (…) Zadavatel se s názorem komise ztotožnil,</p><p>když konstatuje, že účastník neprokázal splnění požadavků zadavatele v rozsahu: - odst. 6.4</p><p>písm. a) bodu 1 zadávací dokumentace, když nepředložil doklady ve vztahu k referenci s</p><p>názvem ,Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze</p><p>1,2,3,4,5,6,7 a 8, Airport City Bělehrad’, z nichž by jednoznačně vyplývalo, že předmětem</p><p>reference byla budova ve smyslu požadavku dle zadávací dokumentace (nikoliv realizace</p><p>několika samostatných budov); (…)“13</p><p>Posouzení Úřadem</p><p>344. Navrhovatel je toho názoru, že byl vyloučen nezákonně, jelikož jsou důvody zcela uměle</p><p>vytvořené a neudržitelné. K prvnímu důvodu pro vyloučení navrhovatel uvádí, že ačkoliv</p><p>v rámci objasnění nabídky navrhovatele doložil osvědčení objednatele, ze kterého vyplývá, že</p><p>referenční zakázka splňuje zadávací podmínky, zadavatel uvedené zcela ignoroval a došel ke</p><p>zcela nesprávným a nezákonným závěrům.</p><p>345. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že kvalifikací se ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. c)</p><p>zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Účelem institutu</p><p>kvalifikace v zadávacím řízení je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem</p><p>zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež</p><p>poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě</p><p>realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační požadavky jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má</p><p>zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.</p><p>346. Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel, a to za účelem prokázání lidských zdrojů,</p><p>technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné</p><p>zakázky v odpovídající kvalitě. Prostřednictvím kritérií technické kvalifikace by mělo dojít</p><p>k ověření personálních a technických kapacit dodavatele, případně k ověření jeho odborných</p><p>schopností. Tím je minimalizováno riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího</p><p>řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je předmětem veřejné zakázky.</p><p>Zadavatelem stanovené požadavky na splnění kritérií technické kvalifikace tedy mají zajistit,</p><p>aby se o přidělení veřejné zakázky ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti</p><p>schopni po stránce technické tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení též</p><p>plnit.</p><p>347. Ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace závisí na</p><p>rozhodnutí zadavatele, je při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků vázán</p><p>jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace se</p><p>v nadlimitním režimu uplatní mimo jiné ustanovení § 73 odst. 6 zákona, jenž připouští</p><p>stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu</p><p>předmětu plnění veřejné zakázky. Při vymezení kritérií technické kvalifikace musí zadavatel</p><p>respektovat rovněž zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména</p><p>zásadu zákazu diskriminace a zásadu přiměřenosti. To jinými slovy znamená, že požadavky na</p><p>kvalifikaci nesmí vybočovat z oprávněných potřeb zadavatele ve vztahu k dané veřejné</p><p>zakázce, tj. nesmí být bezdůvodné v tom smyslu, že by (díky svému nepřiměřeně přísnému</p><p>13</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>nastavení) způsobily, že se zadávacího řízení nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak</p><p>byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.</p><p>348. Zadavatel v čl. 6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ odst. 6.4 písm. a) zadávací</p><p>dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé uvedli referenci, kdy ze seznamu</p><p>i osvědčení musí vyplývat, že šlo o realizaci významné stavební práce, jejímž předmětem byla</p><p>výstavba nebo rekonstrukce budovy v hodnotě alespoň 1,2 mld Kč bez DPH. K tomu dále</p><p>zadavatel, v souvislosti s tím, co se rozumí pojmem „budova“, odkázal na klasifikaci stavebních</p><p>děl CZ-CC s tím, že budovou se rozumí pouze stavební objekty zařazené do klasifikace</p><p>stavebních děl CZ-CC do Sekce 1 – BUDOVY, a to v uvedeném rozsahu vyjma kategorií 11</p><p>budovy bytové; 125 budovy pro průmysl a skladování; 1271 budovy pro zemědělství; 1274</p><p>budovy nebytové ostatní.</p><p>349. Z internetových stránek Českého statistického úřadu Úřad k odkazované klasifikaci ověřil, že</p><p>„budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená</p><p>obvodovými stěnami a střešní konstrukcí; součástí budovy mohou být pouze ty podzemní</p><p>prostory, které s budovou konstrukčně a stavebně souvisí;“14</p><p>350. Zadavatel získal pochybnost, zda reference předložená navrhovatelem s názvem „Výstavba</p><p>budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7 a 8,</p><p>Airport City Bělehrad“ naplňuje požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, mj.</p><p>zda předmět reference tvořil propojený komplex budov a odkázal na veřejně dostupné zdroje.</p><p>Zadavatel proto navrhovatele vyzval, aby v souladu s § 46 odst. 1 zákona objasnil uvedené</p><p>nejasnosti a doložil doklady, z nichž bude jednoznačně seznatelné, zda předmět referenční</p><p>zakázky tvořil propojený komplex budov, anebo zda se jedná o samostatné budovy.</p><p>351. Navrhovatel v objasnění nabídky navrhovatele uvedl, že zakázka byla realizována</p><p>v postupných fázích, které z pohledu stavebně technického tvořily jeden celek. K tomu odkázal</p><p>na doplněné osvědčení a rovněž odkázal na stavební výkresy, přičemž uvedl, že se jedná o „(…)</p><p>vzájemně propojený komplex, který obsahuje jednotlivá křídla spojená společným základem</p><p>stavby a společným podzemním parkovištěm, které slouží celému komplexu.“</p><p>352. V prvé řadě Úřad konstatuje, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že</p><p>zadavateli vyvstaly o předmětné referenci pochybnosti plynoucí z veřejně dostupných zdrojů,</p><p>a to zejm. ohledně skutečnosti, zda „předmět této referenční stavební zakázky tvořil propojený</p><p>komplex budov, či se jedná o samostatné budovy“. Proto také zadavatel vyzval navrhovatele,</p><p>aby mu tuto problematiku osvětlil, a to postupem podle § 46 zákona. Účelem postupu podle</p><p>§ 46 odst. 1 zákona je zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník splňuje</p><p>podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen</p><p>takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení k realizaci veřejné zakázky.</p><p>353. V této souvislosti Úřad uvádí, že odpovědnost za správnost a úplnost nabídky nese dodavatel</p><p>jakožto účastník zadávacího řízení. Ačkoliv je odpovědností dodavatele, aby předkládané</p><p>doklady byly správné a úplné již v nabídce, může zadavatel případné nejasnosti odstraňovat</p><p>postupem podle § 46 zákona, k čemuž ostatně zadavatel v předmětném zadávacím řízení</p><p>přistoupil. Přitom po zadavateli nelze požadovat, aby opakovaně vyzýval dodavatele</p><p>k objasnění nabídky, resp. v tomto případě kvalifikace do doby, než dodavatel předloží takové</p><p>14</p><p>Dostupné z: https://csu.gov.cz/zakladni_pojmy_platne_pro_tuto_klasifikaci_cz-cc_2019</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>doklady, kterými kvalifikaci prokáže. Nedostatek aktivity nemůže navrhovatel zhojit ani</p><p>prostřednictvím námitek. Nelze totiž po zadavateli požadovat, aby opakovaně posuzoval</p><p>dokumenty k prokázání kvalifikace, které mu účastník zasílá po stanovené lhůtě. Ad absurdum</p><p>by tak účastník opakovaným zasíláním dalších dokumentů k prokázání kvalifikace mohl dostat</p><p>průběh zadávacího řízení do pověstné „slepé uličky“.</p><p>354. V tomto ohledu navrhovatel v objasnění nabídky navrhovatele předložil doplněné osvědčení</p><p>na předmětnou referenci (a to v anglickém a v českém znění) a dále několik výkresů. K tomu</p><p>navrhovatel uvedl, že „[z] osvědčení dále vyplývá, že se jedná o vzájemně propojený komplex,</p><p>který obsahuje jednotlivá křídla spojená společným základem stavby a společným podzemním</p><p>parkovištěm, které slouží celému komplexu. Toto vyplývá nejen z osvědčení, ale dále také</p><p>z výkresů, které Vám také zasíláme.“</p><p>355. K tomu Úřad uvádí, že první z výkresů (dokument nazvaný ACB 2100-2300.pdf) zobrazuje</p><p>nadzemní část budovy 2300 (při pohledu shora), s tím, že z výkresu jsou dále patrné budovy</p><p>2100 a 2200. Z výkresu však není patrné, že by uvedené budovy byly propojeny podzemním</p><p>parkovištěm ani společným základem stavby, neboť vykresluje pohled shora na nadzemní část</p><p>uvedených budov, jakožto tří samostatných objektů.</p><p>356. Obsahem druhého výkresu (dokument nazvaný ACB 2300.pdf) je boční řez budovou 2300,</p><p>součástí které je dle legendy také podzemní garáž, která se částečně nachází přímo pod</p><p>budovou 2300 a částečně mimo ni. Ve výkresu však není vyobrazena žádná jiná budova</p><p>komplexu Airport City, tudíž z něj není možno dovodit jakékoliv napojení na další objekty, a o</p><p>to míň jejich provázanost.</p><p>357. Třetí dokument nazvaný ACB 2400 f7 i f8.pdf obsahuje celkem 5 výkresů. Všechny tyto výkresy</p><p>se vztahují k fázi 7 a 8 výstavby uvedené reference, a tedy k budově 2400. 1x je zobrazen</p><p>objekt shora a na čtyřech výkresech je vyobrazen boční řez budovou. Všechny tyto výkresy</p><p>však mají společné jedno, a to právě budovu 2400. I kdyby bylo možné podle uvedených</p><p>výkresů dovodit, že budova 2400 má, jak tvrdí navrhovatel, společný základ stavby a společné</p><p>podzemní parkoviště, nelze však z uvedených výkresů, a to ani v kombinaci s jinými dovodit,</p><p>že celý tento komplex (tedy dále včetně budov 2100, 2200 a 2300) má, jak uvádí navrhovatel,</p><p>společný základ stavby a společné podzemní parkoviště, které by sloužilo celému komplexu</p><p>(a nikoliv jen určité budově). Z výkresů tak nelze věrohodně dojít k závěru, že celý komplex by</p><p>měl být jednou budovou, jak tvrdí navrhovatel.</p><p>358. Pro dokreslení situace lze rovněž odkázat na internetové stránky uvedeného komplexu, na</p><p>kterých je dostupný interaktivní plánek celého komplexu15 nebo 3D virtuální prohlídka16.</p><p>Z uvedených internetových stránek se jednotlivé budovy prima facie jeví jako samostatné (a to</p><p>především z důvodu, že jejich nadzemní části jsou vizuálně samostatné), nikoli jakkoliv</p><p>propojené. Z této prezentace je zřejmé, že u budovy 2300 se nachází vjezd do podzemních</p><p>garáží, což odpovídá výkresu obsaženému v dokumentu ACB 2300.pdf v tom smyslu, že část</p><p>podzemních garáží se nachází přímo pod budovou 2300 a část mimo ni.</p><p>359. V této souvislosti pak Úřad považuje za nutné se dále vyjádřit k navrhovatelem předloženému</p><p>videozáznamu (v námitkách a v návrhu), který má dle navrhovatele prokazovat, že</p><p>15</p><p>16</p><p>Dostupný z: https://airportcitybelgrade.com/business-park/</p><p>Dostupná z: https://tourmkr.com/F1ukaEAtfr/41165903p&amp;26.18h&amp;77.94t</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>„nepropojenost budov je opravdu jen fikcí zadavatele“. V prvé řadě Úřad uvádí, že navrhovatel</p><p>předložil uvedený videozáznam poprvé až v námitkách (a následně také v návrhu), nikoliv však</p><p>v nabídce, či v objasnění nabídky navrhovatele. V tomto ohledu je Úřad toho názoru, že</p><p>námitky nemají účastníkům zadávacího řízení sloužit k předkládání nových doplňujících</p><p>informací ke zpochybňované referenci, a to zvlášť za situace, kdy navrhovatel dostal možnost</p><p>svou nabídku postupem podle § 46 zákona objasnit. Námitky naopak slouží k „upozornění“</p><p>zadavatele, že v daném případě nesprávně posoudil předložené dokumenty a následně mu</p><p>dávají možnost na uvedené reagovat. Lapidárně řečeno námitky nemají sloužit k tomu, aby</p><p>navrhovatel doháněl to, co zanedbal při podání nabídky či při jejím objasnění.</p><p>360. Za zmínku v souvislosti s právě uvedeným stojí rovněž žádost navrhovatele o prodloužení lhůty</p><p>k objasnění nabídky navrhovatele, ve které jakožto jeden z důvodů pro prodloužení lhůty mj.</p><p>uvádí, že navrhovatel očekává doručení originálu osvědčení k předmětné referenční zakázce</p><p>prostřednictvím poštovních služeb, přičemž si není jistý, zda uvedené osvědčení bude</p><p>doručeno včas. Již se však nezmiňuje o tom, že např. obstarává videozáznam, za účelem jehož</p><p>pořízení byla vypravena pověřená osoba přímo na dané místo. Úřad si je vědom, že ačkoliv</p><p>toto nelze považovat za stěžejní, lze tím dokreslit okolnosti, za kterých navrhovatel předkládá</p><p>uvedený videozáznam. S ohledem na výše uvedené je tedy Úřad toho názoru, že zadavatel</p><p>a potažmo ani Úřad nebyl povinen se zabývat dotčeným videozáznamem, neboť tento byl</p><p>předložen v situaci, ve které mělo být navrhovatelem tvrzeno, že doklady, které předložil,</p><p>uplatnitelnost reference dostatečně prokazují, nikoliv předkládány nové skutečnosti</p><p>k objasnění nabídky navrhovatele. Za této situace proto Úřad dospěl k závěru, že nebyl ani</p><p>povinen předložený videozáznam provádět jako důkaz.</p><p>361. V tomto ohledu považuje Úřad za nezbytné rovněž uvést, že i v případě, že by skutečně bylo</p><p>prokázáno, že společné podzemní garáže existují a zároveň propojují všechny budovy</p><p>bělehradského komplexu, nemohlo by to zvrátit posouzení postupu zadavatele týkající se</p><p>toho, co je považováno za jednu budovu ve smyslu výše uvedené definice Českého</p><p>statistického úřadu, na kterou se odkazoval v zadávací dokumentaci. Ze znění uvedené</p><p>definice vyplývá, že je kladen jednoznačně důraz na nadzemní část budovy (výslovně se uvádí,</p><p>že se jedná o nadzemní stavbu) navenek převážně uzavřenou obvodovými stěnami a střešní</p><p>konstrukcí. Z tohoto hlediska pak by byl v šetřeném případě neudržitelný takový závěr, který</p><p>by konstatoval, že dva (či více) samostatných nadzemních objektů jsou jednou budovou z toho</p><p>důvodu, že tyto jsou spojeny či propojeny společnou podzemní garáží. O to víc v případě, kdy</p><p>navrhovatel ani netvrdí, že tyto podzemní garáže by měly hlubší funkční (či technickou)</p><p>návaznost či propojenost s nadzemními objekty.</p><p>362. V tomto ohledu tak Úřad konstatuje, že i v případě, že by předložené video prokazovalo</p><p>existenci společných podzemních garáží, nezměnilo by to názor Úřadu na právě posuzovanou</p><p>věc.</p><p>363. Úřad na tomto místě uzavírá, že pakliže z předložených dokumentů v nabídce navrhovatele</p><p>zadavatel nabyl pochybností ohledně vzájemné propojenosti budov komplexu Airport City</p><p>Belgrade, který navrhovatel předkládá jakožto svou referenci a kterou prokazuje svou</p><p>technickou kvalifikaci, a v tomto duchu také vyzval navrhovatele za účelem rozptýlení svých</p><p>pochybností, přičemž je třeba konstatovat, že zadavatelovy pochybnosti nelze s ohledem na</p><p>jemu dostupné informace v žádném případě označit za a priori nedůvodné, bylo na</p><p>navrhovateli, jak k objasnění, v kontextu toho, co zadavatel požadoval, přistoupí. Jakým</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>způsobem bude navrhovatel reagovat na výzvu k objasnění nabídky bylo v jeho gesci vč. toho,</p><p>jaké dokumenty se rozhodne zadavateli předložit. Navrhovatel tedy měl příležitost svou</p><p>technickou kvalifikaci objasnit a doplnit.</p><p>364. V daném případě zadavatel rozhodnutí o vyloučení navrhovatele založil na podkladech, které</p><p>měl k dispozici od navrhovatele v nabídce a v reakci na výzvu k objasnění nabídky.</p><p>Z dokumentů poskytnutých navrhovatelem v rámci zadávacího řízení vznikla zadavateli</p><p>pochybnost o splnění zadávacích podmínek. Na to konto měl navrhovatel možnost tyto</p><p>pochybnosti odstranit, když k tomu byl vyzván v souladu s § 46 zákona. Navrhovatel však ve</p><p>svém objasnění nabídky nepředložil natolik silné argumenty, které by dostatečně rozptýlily</p><p>pochybnost zadavatele o splnění zadávacích podmínek, a proto nelze uzavřít, že by zadavatel</p><p>postupoval v rozporu se zákonem, když konstatoval, že navrhovatel „neprokázal splnění</p><p>požadavků zadavatele (…) když nepředložil doklady ve vztahu k referenci s názvem ‚Výstavba</p><p>budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7 a 8,</p><p>Airport City Bělehrad‘, z nichž by jednoznačně vyplývalo, že předmětem reference byla budova</p><p>ve smyslu požadavku dle zadávací dokumentace (nikoliv realizace několika samostatných</p><p>budov)“.</p><p>365. Ve vztahu k údajnému porušení zásady rovného zacházení, kterého se měl dopustit zadavatel</p><p>tím, že u referenční zakázky vybraného dodavatele „FN u sv. Anny v Brně – ICRC – I. a II. etapa“</p><p>vyhodnotil, že postupná realizace dvou zcela časově oddělených etap nebyla pro zadavatele</p><p>překážkou, zatímco v kontextu navrhovatele dal zadavatel najevo, že časová oddělenost</p><p>jednotlivých etap není přípustná, Úřad uvádí, že důvodem pro vyloučení navrhovatele byla</p><p>absence propojenosti a s tím spojené nedostatečné finanční hodnoty referenční zakázky,</p><p>nikoliv postupná realizace etap. V tomto kontextu tak nelze shledat, že by uvedené jednání</p><p>zadavatele bylo k tíži či na úkor navrhovatele, jelikož jak vybraný dodavatel, tak navrhovatel</p><p>byli vyzváni k objasnění své nabídky, přičemž další posouzení už závisí na konkrétních</p><p>skutečnostech, např. jednotlivých referencích a předložených dokladech.</p><p>366. Uvedené pak lze obdobně aplikovat i na argumentaci navrhovatele týkající se údajného</p><p>doplněného či nového osvědčení. Úřad opětovně uvádí, že důvodem pro vyloučení</p><p>navrhovatele nebylo nepřesné označení reference, aniž by se zadavatel zabýval jejím</p><p>obsahem, jakkoliv to navrhovatel ve svém návrhu uvádí, nýbrž absence propojenosti</p><p>jednotlivých budov, které byly předmětem uvedené reference navrhovatele.</p><p>367. Ve vztahu k námitce navrhovatele, podle které se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec</p><p>nevěnoval předloženému videozáznamu, Úřad uvádí, že uvedené již vypořádal v bodu 360.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>368. Dále ve vztahu k námitce, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s obsahem</p><p>doplněného osvědčení, je Úřad toho názoru, že navrhovatel mylně interpretuje rozhodnutí</p><p>o námitkách, jelikož z toho jednoznačně vyplývá, že tímto se zadavatel zabýval, když navíc</p><p>uvádí, že mělo být předloženo „jiné“ osvědčení, nicméně i přesto dospěl zadavatel k závěru,</p><p>že „(…) bylo možné seznat toliko propojenost stavebního objektu 2400 v rozsahu fáze 7 a 8</p><p>(…)“. Úřad má za to, že navrhovatel směšuje dvě rozdílné věci, a to závěr zadavatele, podle</p><p>kterého lze seznat propojenost pouze co do fáze 7 a 8 uvedené reference, a skutečnost, že</p><p>uvedené osvědčení (nejspíše chybně) mělo v nadpise uvedeno, že se jedná pouze o fáze 7 a 8.</p><p>Úřad má za to, že se zadavatel s uvedeným vypořádal dostatečně, přičemž sám navrhovatel si</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>odpovídá, když uvádí, že „zadavatel nemusí reagovat na každé slovo a každou větu obsaženou</p><p>v námitkách“, přičemž zadavatel naopak zcela jasně uvedl, jak čte obsah předmětného</p><p>osvědčení, a to tak, že lze seznat pouze omezenou propojenost, a to v rozsahu fáze 7 a 8</p><p>uvedené reference.</p><p>369. Úřad tedy shrnuje, že postup zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele s odůvodněním,</p><p>že navrhovatel neprokázal splnění požadavků zadavatele na realizaci výstavby nebo</p><p>rekonstrukce budovy dle čl. 6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ odst. 6.4 písm. a)</p><p>bodu 1 zadávací dokumentace, neshledal za rozporný se zákonem.</p><p>K technické kvalifikaci – člen realizačního týmu – hlavní stavbyvedoucí</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>370. V čl. 6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ odst. 6.4 „Technická kvalifikace dle § 79</p><p>ZZVZ“ písm. a) zadávací dokumentace je uvedeno, že</p><p>Technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který</p><p>předloží</p><p>a)</p><p>Způsob prokázání splnění technické</p><p>kvalifikace (doklady)</p><p>Seznam stavebních prací poskytnutých za Ze seznamu stavebních prací musí vyplývat</p><p>posledních 10 let před zahájením zadávacího alespoň následující údaje:</p><p>řízení včetně osvědčení objednatele o řádném a) Název objednatele,</p><p>poskytnutí a dokončení těchto prací;</p><p>b) Předmět stavební práce,</p><p>c)</p><p>Doba a místo realizace stavební práce,</p><p>d) Finanční objem stavební práce, je-li dále</p><p>požadován,</p><p>e) Kontaktní osoba objednatele, u které</p><p>bude možné realizaci stavební práce</p><p>ověřit, vč. kontaktního e-mailu a telefonu,</p><p>přičemž přílohami tohoto seznamu musí být</p><p>osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí</p><p>a dokončení těchto prací (event. rovnocenný</p><p>doklad dle níže uvedeného).</p><p>Z osvědčení i seznamu musí jednoznačně</p><p>vyplývat, že dodavatel v uvedeném období</p><p>realizoval alespoň:</p><p>1. 1 významnou stavební práci, jejímž</p><p>předmětem byla výstavba nebo</p><p>rekonstrukce</p><p>budovy</p><p>v hodnotě</p><p>alespoň 1,2 mld Kč bez DPH; (…)</p><p>K pojmu „budovy“ zadavatel do poznámky pod čarou uvedl následující: „[b]udovou se pro</p><p>účely tohoto zadávacího řízení a zadávací dokumentace rozumí pouze stavební objekty</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>zařazené dle Klasifikace stavebních děl CZ-CC do Sekce 1 – BUDOVY, a to v uvedeném rozsahu</p><p>vyjma následujících kategorií:</p><p>-</p><p>11 Budovy bytové;</p><p>-</p><p>125 Budovy pro průmysl a skladování;</p><p>-</p><p>1271 Budovy pro zemědělství;</p><p>-</p><p>1274 Budovy nebytové ostatní.“</p><p>371. V čl. 6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ odst. 6.4 „Technická kvalifikace dle § 79</p><p>ZZVZ“ písm. b) zadávací dokumentace je uvedeno, že</p><p>Technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který</p><p>předloží</p><p>b)</p><p>Způsob prokázání splnění technické</p><p>kvalifikace (doklady)</p><p>Osvědčení o vzdělání (je-li požadováno) a Zadavatel požaduje u každé osoby předložit</p><p>odborné</p><p>kvalifikaci</p><p>fyzických</p><p>osob, vždy:</p><p>odpovědných za poskytování stavebních prací</p><p>• profesní životopis, z něhož bude vyplývat</p><p>splnění požadavků zadavatele (u</p><p>referenční</p><p>zkušenosti,</p><p>je-li</p><p>níže</p><p>požadována, uvede dodavatel údaje,</p><p>z nichž</p><p>bude</p><p>ověřitelné</p><p>splnění</p><p>požadavku, a to včetně kontaktních údajů</p><p>na objednatele takové zakázky, tedy</p><p>kontaktního e-mailu a telefonu),</p><p>•</p><p>údaj</p><p>o</p><p>tom,</p><p>zda</p><p>je</p><p>osoba</p><p>v pracovněprávním či jiném vztahu</p><p>k dodavateli (v takovém případě uvede</p><p>dodavatel v jakém),</p><p>•</p><p>doklady, z nichž bude vyplývat splnění</p><p>požadavků zadavatele na vzdělání či</p><p>odbornou způsobilost (příslušný doklad o</p><p>vzdělání</p><p>/</p><p>osvědčení</p><p>/</p><p>autorizace/oprávnění,</p><p>je-li</p><p>níže</p><p>vyžadováno).</p><p>Dodavatel předloží doklady o odborné</p><p>kvalifikaci pro následující osoby:</p><p>1. Hlavní stavbyvedoucí</p><p>tato osoba musí mít:</p><p>•</p><p>56</p><p>odbornou způsobilost ve smyslu zákona č.</p><p>360/1992 Sb., o výkonu povolání</p><p>autorizovaných architektů a o výkonu</p><p>povolání autorizovaných inženýrů a</p><p>techniků činných ve výstavbě, ve znění</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>pozdějších předpisů, v oboru ‚Pozemní</p><p>stavby‘;</p><p>•</p><p>v rámci uvedené autorizace praxi</p><p>v oblasti výkonu funkce stavbyvedoucího</p><p>dle zvláštních právních předpisů v délce</p><p>min. 8 let v posledních 15 letech před</p><p>zahájením zadávacího řízení (tato praxe</p><p>musí vyplynout/být ověřitelná z údajů</p><p>v profesním životopisu, kdy v každém</p><p>příslušném roce dokládané praxe musela</p><p>osoba vykázat s potřebnými údaji</p><p>alespoň jednu zkušenost v požadované</p><p>oblasti autorizace; jedna zkušenost může</p><p>být započítána i v rámci dvou (i více) let,</p><p>a to za předpokladu, že v příslušném roce</p><p>byla</p><p>činnost</p><p>stavbyvedoucího</p><p>vykonávána na dané stavbě alespoň po</p><p>dobu 6 měsíců),</p><p>•</p><p>odbornou</p><p>kvalifikaci,</p><p>tj.</p><p>praxi</p><p>v posledních 10 letech před zahájením</p><p>zadávacího řízení v oblasti výkonu funkce</p><p>stavbyvedoucího dle zvláštních právních</p><p>předpisů na staveništi při realizaci:</p><p>-</p><p>1 stavební práce, která naplňuje</p><p>požadavky zadavatele dle odst. 6.4</p><p>písm.</p><p>a)</p><p>bodu</p><p>1</p><p>zadávací</p><p>dokumentace (nemusí se však jednat</p><p>o min. identickou referenční zakázku,</p><p>prostřednictvím</p><p>které</p><p>prokazuje</p><p>účastník kvalifikaci); (…)</p><p>372. V profesním životopisu Ing. R.H. ze dne 10. 4. 2024, který navrhovatel přiložil ke své nabídce,</p><p>je uvedeno následující: „(…) Zkušenosti: 1) ‚Administrativní budovy Mississippy a Missouri</p><p>house Praha‘ (…) Objednatel: CAIMMO Kontaktní osoba: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A</p><p>PŘÍJMENÍ] (...) 2) ‚Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov‘ (…) Objednatel: Skanska</p><p>Property Kontaktní osoba [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ] (…) 3) ‚Administrativní</p><p>budova Corso Court II Praha – Karlín‘ (…) Objednatel: Skanska Property Kontaktní osoba:</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ] (…) 4) Nuselský pivovar (…) Objednatel: Penta</p><p>Real Estate (…) Kontaktní osoba: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ] (…) 5) Obytný</p><p>soubor Beroun (…) Objednatel: EBM Partner (…) Kontaktní osoba: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>JMÉNO A PŘÍJMENÍ] (…)“17.</p><p>17</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>373. V žádosti o objasnění nabídky navrhovatele je uvedeno, že „[k]omise po posouzení těchto</p><p>referenční zkušeností (tj. referenční stavební zakázky s názvem ‚Administrativní budova Corso</p><p>Court II Praha – Karlín‘ a ‚Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov‘) dospěla k závěru, že</p><p>z doloženého dokladu k těmto referenčním stavebním zakázkám nelze bez dalšího seznat, kdo</p><p>byl objednatelem těchto referenčních zakázek, přičemž jako kontaktní osoba je u obou výše</p><p>uvedených referenčních zkušeností uveden [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ], jenž</p><p>působí jako výkonný ředitel ve společnosti EMG group (se sídlem Na Valentince 3336/4 150 00</p><p>Praha 5 – Smíchov)18.</p><p>Dále účastník uvedl, že Ing. R.H. působil při realizaci významných zakázek/staveb (jež jsou</p><p>uvedeny v profesním životopise této osoby) v pozici stavbyvedoucího. Komise uvedenou</p><p>informaci posoudila a dospěla k závěru, že z doložených informací bez dalšího nevyplývá, že by</p><p>daná osoba zajišťovala odborné vedení provádění stavby, tj. vykonávala činnost</p><p>stavbyvedoucího ve smyslu zvláštních právních předpisů, aby se jednalo o relevantní</p><p>(uznatelnou) významnou (referenční) zakázku.</p><p>V souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ žádá komise účastníka, aby objasnil výše uvedené nejasnosti,</p><p>a to zejména tím, že: (…)</p><p>-</p><p>doloží doklady (nikoliv např. jen jednostranné prohlášení účastníka) ve vztahu ke</p><p>stavební referenční zakázce s názvem „Administrativní budova Corso Court II Praha –</p><p>Karlín“, z nichž bude vyplývat:</p><p>o</p><p>-</p><p>objasnění vazby mezi objednatelem uvedené referenční stavební zakázky</p><p>a kontaktní (a podepisující) osobou, jíž má být [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A</p><p>PŘÍJMENÍ], jenž je dle veřejně dostupných informací zaměstnanec ve společnosti</p><p>EMG group. Prosíme o objasnění vazby skupinu EMG group a objednatelem výše</p><p>uvedené referenční zakázky. Eventuálně prosíme o objasnění, z jakého důvodu</p><p>podepisuje osvědčení osoba za developera, nikoliv osoba za objednatele. Z</p><p>uvedeného osvědčení nelze seznat, zda jej lze považovat za osvědčení objednatele,</p><p>neboť z něj není patrný projev vůle samotného objednatele o řádném poskytnutí</p><p>stavebních prací; (…)</p><p>doloží doklady (nikoliv např. jen jednostranné prohlášení účastníka) ve vztahu ke</p><p>stavební referenční zakázce s názvem „Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov“,</p><p>z nichž bude vyplývat:</p><p>o objasnění vazby mezi objednatelem uvedené referenční stavební zakázky a kontaktní</p><p>(a podepisující) osobou, jíž má být [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ], jenž</p><p>je dle veřejně dostupných informací zaměstnanec ve společnosti EMG group. Prosíme</p><p>o objasnění vazby skupinu EMG group a objednatelem výše uvedené referenční</p><p>zakázky. Eventuálně prosíme o objasnění, z jakého důvodu podepisuje osvědčení</p><p>osoba za developera, nikoliv osoba za objednatele. Z uvedeného osvědčení nelze</p><p>seznat, zda jej lze považovat za osvědčení objednatele, neboť z něj není patrný projev</p><p>vůle samotného objednatele o řádném poskytnutí stavebních prací; (…)</p><p>18</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>-</p><p>doplní informace a doklady (nikoliv např. jen jednostranné prohlášení účastníka), ze</p><p>kterých bude vyplývat, že Ing. R.H. vykonával činnost stavbyvedoucího dle zvláštních</p><p>právních předpisů u uvedených významných stavebních prací (tj. zajišťoval odborné</p><p>vedení provádění stavby ve smyslu zvláštních právních předpisů), a to například</p><p>předložením příslušného zápisu ve stavebním deníku. (…)19</p><p>374. Navrhovatel dne 24. 6. 2024 požádal o prodloužení lhůty pro zaslání objasnění nabídky</p><p>navrhovatele s tím, že: „Dále bychom si chtěli objasnit pár informací, které požadujete (i to je</p><p>důvod, proč bychom potřebovali případně prodloužit lhůtu, neboť nám nejsou jasné všechny</p><p>Vaše požadavky):</p><p>1. Hlavní stavbyvedoucí - Ing. R.H. – ‚Administrativní budova Corso Court II Praha – Karlín‘, na</p><p>str. 9 žádosti požadujete: ‚objasnění vazby mezi objednatelem uvedené referenční stavební</p><p>zakázky a kontaktní (a podepisující) osobou, jíž má být [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A</p><p>PŘÍJMENÍ], jenž je dle veřejně dostupných informací zaměstnanec ve společnosti EMG group.</p><p>Prosíme o objasnění vazby skupinu EMG group a objednatelem výše uvedené referenční</p><p>zakázky. Eventuálně prosíme o objasnění, z jakého důvodu podepisuje osvědčení osoba za</p><p>developera, nikoliv osoba za objednatele. Z uvedeného osvědčení nelze seznat, zda jej lze</p><p>považovat za osvědčení objednatele, neboť z něj není patrný projev vůle samotného</p><p>objednatele o řádném poskytnutí stavebních prací.‘</p><p>Vzhledem k tomu, že zde žádné osvědčení nebylo předkládáno, pouze životopis, pak nám není</p><p>zcela jasné, z jakého osvědčení dané informace nemají vyplývat. Případně, co chcete objasnit.</p><p>Hlavní stavbyvedoucí - Ing. R.H. – ‚Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov‘, na str. 9</p><p>žádosti požadujete: ,objasnění vazby mezi objednatelem uvedené referenční stavební zakázky</p><p>a kontaktní (a podepisující) osobou, jíž má být [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ],</p><p>jenž je dle veřejně dostupných informací zaměstnanec ve společnosti EMG group. Prosíme o</p><p>objasnění vazby skupinu EMG group a objednatelem výše uvedené referenční zakázky.</p><p>Eventuálně prosíme o objasnění, z jakého důvodu podepisuje osvědčení osoba za developera,</p><p>nikoliv osoba za objednatele. Z uvedeného osvědčení nelze seznat, zda jej lze považovat za</p><p>osvědčení objednatele, neboť z něj není patrný projev vůle samotného objednatele o řádném</p><p>poskytnutí stavebních prací.’ Vzhledem k tomu, že zde žádné osvědčení nebylo předkládáno,</p><p>pouze životopis, pak nám není zcela jasné, z jakého osvědčení dané informace nemají vyplývat.</p><p>Případně, co chcete objasnit.“20</p><p>375. Zadavatel zaslal navrhovateli upřesnění žádosti o písemné objasnění předložených informací</p><p>a dokladů a jejich doplnění ze dne 24. 6. 2024 (dále jen „upřesnění žádosti o objasnění</p><p>nabídky“), ve kterém prodloužil lhůtu pro doložení všech příslušných údajů a dokladů, a to do</p><p>4. 7. 2024 včetně, přičemž výzvu upřesnil následovně: „V souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ žádá</p><p>komise účastníka, aby objasnil výše uvedené nejasnosti, a to zejména tím, že:</p><p>19</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>20</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>-</p><p>doloží doklady (nikoliv např. jen jednostranné prohlášení účastníka) ve vztahu ke</p><p>stavební referenční zakázce s názvem ,Administrativní budova Corso Court II Praha –</p><p>Karlín’, z nichž bude vyplývat:</p><p>o</p><p>-</p><p>objasnění vazby mezi objednatelem uvedené referenční stavební zakázky</p><p>a kontaktní osobou, jíž má být [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ], jenž</p><p>je dle veřejně dostupných informací zaměstnanec ve společnosti EMG group.</p><p>Prosíme o objasnění vazby skupinu EMG group a objednatelem výše uvedené</p><p>referenční zakázky. (…)</p><p>doloží doklady (nikoliv např. jen jednostranné prohlášení účastníka) ve vztahu ke</p><p>stavební referenční zakázce s názvem ,Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov’,</p><p>z nichž bude vyplývat:</p><p>o objasnění vazby mezi objednatelem uvedené referenční stavební zakázky a kontaktní</p><p>osobou, jíž má být [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ], jenž je dle veřejně</p><p>dostupných informací zaměstnanec ve společnosti EMG group. Prosíme o objasnění</p><p>vazby skupinu EMG group a objednatelem výše uvedené referenční zakázky. (…)“21</p><p>376. Z objasnění nabídky navrhovatele vyplývá: „K referenci ,Administrativní budovy Mississippi a</p><p>Missouri house Praha’ Vám zasíláme prohlášení společnosti RUBY Project Management s.r.o.,</p><p>která u této stavby zajišťovala pro investora – objednatele stavby, kterým byla společnost CA</p><p>Immo Real Estate Management Czech Republic s.r.o. se sídlem Karolínská 650/1, 186 00 Praha</p><p>8 kompletní contract management stavby, tedy kompletní řízení, vedení a koordinaci stavby,</p><p>jakož i řízení a kontrolu zhotovitelských společností a průběh stavebních prací. Z tohoto</p><p>potvrzení vyplývá, že Ing. R.H. zajišťoval na výše uvedené stavbě její odborné vedení dle</p><p>zvláštních právních předpisů. (…)</p><p>Dále k této referenci zasíláme aktualizovaný životopis, z kterého vyplývá, že (…) Ing. H.</p><p>zajišťoval na výše uvedené stavbě její odborné vedení dle zvláštních právních předpisů.</p><p>‚Administrativní budova Courso Court II Praha – Karlín‘</p><p>K této referenci zasíláme aktualizovaný životopis, z kterého vyplývá, že Ing. H. zajišťoval na</p><p>výše uvedené stavbě její odborné vedení dle zvláštních právních předpisů. (…)</p><p>V aktualizovaném životopise je doplněna kontaktní osoba T.F., což je současný jednatel</p><p>objednatele Skanska Property Czech Republic, s.r.o. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A</p><p>PŘÍJMENÍ] je v životopise uveden, neboť se jednalo o bývalého ředitele objednatele Skanska</p><p>Property Czech Republic, s.r.o. v době realizace stavby (tedy opět o osobu, která byla v</p><p>relevantní době přímo u realizace stavby). (…)</p><p>K této referenci dále zasíláme potvrzení objednatele stavby, společnosti Skanska Property</p><p>Czech Republic, s.r.o., z něhož vyplývá, že Ing. R.H. zajišťoval u této stavby její odborné vedení,</p><p>tedy činnost autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů.</p><p>‚Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov‘</p><p>(…) Vzhledem k tomu, že se nám v tak krátkém časovém úseku nepodařilo získat dodatečné</p><p>informace k zakázce ,Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov’, v aktualizovaném</p><p>21</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>životopise již nadále není uvedena, místo ní jsou uvedeny nově zakázky, kde Ing. H. zajišťoval</p><p>odborné vedení stavby v pozici autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních předpisů.</p><p>Ing. R.H. – činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů</p><p>Předkládáme aktualizovaný životopis Ing. R.H., kde je konkrétními stavebními zakázkami</p><p>prokazována praxe Ing. H. spočívající ve výkonu činnosti stavbyvedoucího dle zvláštních</p><p>předpisů, jejíž délka přesahuje požadavek stanovený zadavatelem v zadávací dokumentaci.</p><p>Ing. R.H. u všech zakázek uvedených v aktualizovaném životopise zajišťoval odborné vedení</p><p>stavby v pozici autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních předpisů, jak jasně vyplývá z</p><p>informací obsažených v aktualizovaném životopisu. Nad rámec zadavatelem stanoveného</p><p>způsobu prokázání daného požadavku (tedy nad rámec profesního životopisu) předkládáme ve</p><p>vztahu k vybraným stavbám (u kterých to bylo v poskytnutém čase reálné) uvedeným v</p><p>životopisu pro vyloučení jakýchkoli pochybností též další doklady, konkrétně: prohlášení RUBY</p><p>Project Management s.r.o. ke stavbám ‚Administrativní budovy Mississippi a Missouri house</p><p>Praha‘ a ‚Nuselský pivovar‘, prohlášení Skanska Property Czech Republic, s.r.o. ke stavbám</p><p>‚Administrativní budova Corso Court II Praha – Karlín‘ prohlášení společnosti EBM Partner a.s.</p><p>ke stavbě ‚Obytný soubor Beroun – Jižní svahy – 44 rodinných domů‘.</p><p>Z výše uvedených dokladů tedy jasně vyplývají informace prokazující, že Ing. H. kvalifikaci</p><p>stanovenou zadavatelem splňuje.“22</p><p>377. Z čestného prohlášení společnosti EBM Group a.s. ze dne 28. 6. 2024 vyplývá, že: „My,</p><p>společnost EBM Group a.s. se sídlem Na Valentince 3336/4, Smíchov, 150 00 Praha 5, jakožto</p><p>objednatel i zhotovitel, tímto čestně prohlašujeme, že v rámci stavební zakázky s názvem</p><p>‚Obytný soubor Beroun – Jižní svahy – 44 rodinných domů‘ Ing. R.H. zajišťoval její odborné</p><p>vedení, tedy činnost autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů. Dne</p><p>28.6.2024 Za EBM Construct s.r.o. prokurista společnost Ing. R.H.“.</p><p>378. Z čestného prohlášení společnosti Skanska Property Czech Republic, s.r.o., ze dne 27. 6. 2024</p><p>vyplývá, že: „My, společnost Skanska Property Czech Republic, s.r.o. (…), jakožto objednatel</p><p>tímto čestně prohlašujeme, že v rámci stavební zakázky s názvem ‚Administrativní budova</p><p>Corso Court II Praha - Karlín‘ Ing. R.H. zajišťoval její odborné vedení, tedy činnost</p><p>autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů.“</p><p>379. Z čestného prohlášení společnosti RUBY Project Management s.r.o. ze dne 26. 6. 2024</p><p>vyplývá, že: „My, společnost RUBY Project Management s.r.o. (…) tímto čestně prohlašujeme</p><p>následující skutečnosti ve vztahu ke stavební zakázce s názvem ‚Administrativní budovy</p><p>Mississippy a Missouri house Praha‘: (…) Potvrzujeme, že v rámci naší činnosti Ing. R.H.</p><p>zajišťoval na výše uvedené stavbě její odborné vedení dle zvláštních právních předpisů.“</p><p>380. Z čestného prohlášení společnosti RUBY Project Management s.r.o. ze dne 28. 6. 2024</p><p>vyplývá, že: „My, společnost RUBY Project Management s.r.o. (…) tímto čestně prohlašujeme</p><p>následující skutečnosti ve vztahu ke stavební zakázce s názvem ‚Nuselský pivovar‘: (…)</p><p>Potvrzujeme, že v rámci naší činnosti Ing. R.H. zajišťoval na výše uvedené stavbě její odborné</p><p>vedení dle zvláštních právních předpisů.“</p><p>22</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>381. Z e-mailové komunikace mezi smluvním zástupcem zadavatele a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>JMÉNO A PŘÍJMENÍ] ze dne 12. 6. 2024 s předmětem: „Černá kostka – ověření reference“</p><p>vyplývá: „Dobrý den, jakožto právní zástupce zadavatele, Moravskoslezského kraje, si Vás</p><p>dovolujeme požádat o poskytnutí potvrzení a doplnění údajů k dále uvedené referenční</p><p>zakázce, jež byla předložena pro účely splnění kvalifikace v rámci zadávacího řízení s názvem</p><p>‚Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací‘ (…) neboť v rámci kontroly nabídky</p><p>účastníka byly shledány nejasnosti v rozsahu pro Vás realizované referenční zakázky a</p><p>předmětné informace mohou být zásadní pro další postup zadavatele (…). Účastník ve své</p><p>nabídce uvedl referenci s názvem ,Administrativní budova Corso Court II Praha – Karlín’, jejímž</p><p>předmětem byla výstavba administrativní budovy (…). S ohledem na skutečnost, že za účelem</p><p>ověření údajů v nabídce účastníka ve vztahu k uvedené referenci byly uvedeny Vaše kontaktní</p><p>údaje, dovolujeme si Vás zdvořile požádat o zodpovězení následujících dotazů: (…) 2) Prosíme</p><p>o uvedení, jakou pozici v rámci realizace stavebních prací zastával Ing. R.H. (resp. zda zastával</p><p>pozici stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů). Případně prosíme o doložení</p><p>dokumentů, jež by tuto skutečnost potvrzovaly“.</p><p>Z e-mailové komunikace mezi smluvním zástupcem zadavatele a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>JMÉNO A PŘÍJMENÍ] ze dne 12. 6. 2024 s předmětem: „RE: Černá kostka – ověření reference“</p><p>vyplývá: „Dobrý den, [p]otvrzuji, že jsem jako Projektový manager za investora projektu</p><p>‚Administrativní budova Corso Court II Praha – Karlín‘ spolupracoval s Ing. R.H., jež na tomto</p><p>projektu působil v roli Senior Project Manager za generálního dodavatele stavby Skanska, a.s.</p><p>(…) 2) Ing. R.H. zastával pozici Senior Project Manager a byl zodpovědný za dodání stavebních</p><p>prací na klíč projektu administrativní budovy v termínu a v rozpočtu.“</p><p>Z navazující e-mailové komunikace mezi smluvním zástupcem zadavatele a [OBCHODNÍ</p><p>TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ] ze dne 12. 6. 2024 s předmětem: „RE: Černá kostka – ověření</p><p>reference“ dále vyplývá, že: „Dobrý den, (…). Současně prosím o bližší objasnění pozice ‚Senior</p><p>Project Manager‘, resp. zda se jedná o pozici stavbyvedoucího dle zvláštních právních</p><p>předpisů.“</p><p>Z navazující e-mailové komunikace mezi smluvním zástupcem zadavatele a [OBCHODNÍ</p><p>TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ] ze dne 13. 6. 2024 s předmětem: „RE: Černá kostka – ověření</p><p>reference“ dále vyplývá: „Dobrý den, (…) jako zastupce investora jsem byl v kontaktu s panem</p><p>H., který aktivne ridil zakazku za generálního dodavatele stavby. Zda byl i za GD nominov jako</p><p>stavbyvedouci dle zvláštních právních předpisů netusim. To je v kompetenci generálního</p><p>dodavatele v ramci dodavky stavebnich praci na klic.“23</p><p>382. Z e-mailové komunikace mezi smluvním zástupcem zadavatele a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>JMÉNO, PŘÍJMENÍ A NÁZEV SPOLEČNOSTI] ze dne 12. 6. 2024 s předmětem: „Černá kostka –</p><p>ověření referencí“, kterou zajišťoval zástupce zadavatele, vyplývá: „Dobrý den, jakožto právní</p><p>zástupce zadavatele, Moravskoslezského kraje, si Vás dovolujeme požádat o poskytnutí</p><p>potvrzení a doplnění údajů k dále uvedené referenční zakázce, jež byla předložena pro účely</p><p>splnění kvalifikace v rámci zadávacího řízení s názvem ‚Černá kostka – Centrum digitalizace,</p><p>vědy a inovací‘ (…) neboť v rámci kontroly nabídky účastníka byly shledány nejasnosti v rozsahu</p><p>pro Vás realizované referenční zakázky (…). Účastník ve své nabídce uvedl referenci s názvem</p><p>23</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>‚Nuselský pivovar‘ (…). S ohledem na skutečnost, že za účelem ověření údajů v nabídce</p><p>účastníka ve vztahu k uvedené referenci byly uvedeny Vaše kontaktní údaje, dovolujeme si Vás</p><p>zdvořile požádat o uvedení, jakou pozici v rámci realizace stavebních prací zastával Ing. R.H.“</p><p>Z navazující e-mailové komunikace mezi smluvním zástupcem zadavatele a [OBCHODNÍ</p><p>TAJEMSTVÍ: JMÉNO, PŘÍJMENÍ A NÁZEV SPOLEČNOSTI] ze dne 20. 6. 2024 s předmětem „FW:</p><p>Černá kostka – ověření referencí“ vyplývá: „(…) sděluji, že Ing. R.H. byl na projektu Nuselský</p><p>pivovar za společnost RUBY Project Management, která zastávala funkci managera projektu</p><p>a pracoval na pozici projektový manažer – vedoucí výstavby.“24</p><p>383. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že: „(…) Zadavatel v odst. 6.4 písm. b) bodě 1 zadávací</p><p>dokumentace stanovil, že technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který předloží doklady</p><p>o odborné kvalifikaci pro hlavního stavbyvedoucího (…) Účastník k prokázání splnění</p><p>uvedeného požadavku nominoval na danou pozici Ing. R.H. a ve vztahu k této osobě doložil</p><p>rovněž profesní životopis, z nějž vyplývá mj. realizace několika stavebních zakázek k prokázání</p><p>odborné praxe tohoto člena realizačního týmu.</p><p>Komise po posouzení těchto referenčních zkušeností dospěla k závěru, že doloženými</p><p>informacemi účastník ani v návaznosti na Žádost neprokázal, že by daná osoba zajišťovala</p><p>odborné vedení provádění stavby, tj. vykonávala činnost stavbyvedoucího ve smyslu zvláštních</p><p>právních předpisů, aby se jednalo o relevantní (uznatelné) významné (referenční) zakázky.</p><p>Komise mj. v tomto rozsahu vyzvala na základě Žádosti účastníka k doplnění informací</p><p>a dokladů (nikoliv např. jen jednostranného prohlášení účastníka), ze kterých bude vyplývat,</p><p>že Ing. R.H. vykonával činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů u uvedených</p><p>významných stavebních prací (tj. zajišťoval odborné vedení provádění stavby ve smyslu</p><p>zvláštních právních předpisů), a to například předložením příslušného zápisu ve stavebním</p><p>deníku, jelikož měla pochybnost, zda tomu tak je, protože z veřejné dostupných zdrojů</p><p>(LinkedIn) vyplývá, že Ing. R.H. působil od roku 2011 na pozici ,Výrobního ředitele závodu’ (ve</p><p>společnosti Skanska), od roku 2013 jako ,Oblastního manažer’ (ve společnosti Skanska), od</p><p>roku 2015 jako ,Ředitel závodu rezidenční a komerční výstavby’ (ve společnosti Skanska), od</p><p>roku 2019 jak ,Projekt Director’ (ve společnosti PM Group) a následně od roku 2020 ve</p><p>společnosti RUBY Project Management na stejně označené pozici a od roku 2022 doposud jako</p><p>,Výrobně technický ředitel’ (ve společnosti EMB Group). Z označené pozic (funkcí), které Ing.</p><p>R.H. dosud zastával, se bylo lze domnívat, že jde o pozice/funkce, jejichž předmětem byla</p><p>zejména koordinace procesu organizace projektů, dohled nad realizovanými projekty, zajištění</p><p>strategického vedení a řízení projektů jako celků, nikoliv přímé řízení staveb ve funkci</p><p>stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů ,dennodenně’ přítomného na stavbě, jenž by</p><p>zajišťoval odborné vedení provádění stavby ve smyslu zvláštních právních předpisů. Uvedené</p><p>vyvolalo v komisi pochybnost ohledně řádnosti poskytnutých informací, což vedlo k zařazení</p><p>uvedeného do Žádosti s požadavkem na doložení dalších průkazných informací a dokladů.</p><p>Účastník na základě Žádosti předložil aktualizovaný profesní životopis Ing. R.H. a současně</p><p>čestná prohlášení dále specifikovaných subjektů. (…)</p><p>24</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>Komise po posouzení těchto dokladů došla k závěru, že k žádné stavební referenční zakázce</p><p>Ing. R.H. nebyl doložen objektivní ,nestranný’ doklad (například navrhované zápisy ze</p><p>stavebních deníků) z nichž by jednoznačně vyplývalo, že Ing. R.H. vykonával činnost</p><p>stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů u uvedených významných stavebních prací</p><p>(mimo referenční stavební zakázku s názvem ,Administrativní budova Corso Court II Praha –</p><p>Karlín’).</p><p>Ve vztahu k Čestnému prohlášení ze dne 28. 6. 2024 společnosti EBM Construction s.r.o. komise</p><p>dospěla k závěru, že toto prohlášení není bez dalšího možné považovat za dostatečně</p><p>objektivní a věrohodné, aby je bylo možno uznat za relevantní potvrzení uvedených údajů,</p><p>neboť podepisující osobou je samotný Ing. R.H. a objednatelem a zhotovitelem je tatáž osoba,</p><p>tj. EBM Construction s.r.o., navíc ani v tomto případě nebyl doložen např. zápis do stavebního</p><p>deníku či jiný doklad, který by svědčil o tom, že Ing. R.H. zastával požadovanou pozici</p><p>stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů. (…)</p><p>V rozsahu Čestného prohlášení ze dne 26. 6. 2024 společnosti RUBY Project Management s.r.o.</p><p>ve vztahu k referenční stavební zakázce s názvem ‚Administrativní budovy Mississippy</p><p>a Missouri house Praha‘ navíc absentuje prohlášení/potvrzení, že by Ing. R.H. vykonával</p><p>činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů (tj. zajišťoval odborné vedení</p><p>provádění stavby ve smyslu zvláštních právních předpisů); v uvedeném Čestném prohlášení je</p><p>pouze stanoveno, že ‚Ing. R.H. zajišťoval na výše uvedené stavbě její odborné vedení dle</p><p>zvláštních právních předpisů‘ bez vymezení požadované pozice stavbyvedoucího dle zvláštních</p><p>právních předpisů. (…)</p><p>Zadavatel (…) konstatuje, že účastník neprokázal splnění požadavků zadavatele v rozsahu: (…)</p><p>- odst. 6.4. písm. b) bodu 1 zadávací dokumentace, když ve vztahu k referenčním zkušenostem</p><p>Ing. R.H. nepředložil doklady, z nichž by jednoznačně vyplývalo, že tato osoba zajišťovala</p><p>odborné vedení provádění stavby, tj. vykonávala činnost stavbyvedoucího ve smyslu zvláštních</p><p>právních předpisů, aby se jednalo o relevantní (uznatelné) významné (referenční) zakázky; (…)“</p><p>Posouzení Úřadem</p><p>384. Předně Úřad uvádí, že ustanovení § 48 zákona dává zadavateli oprávnění (a v některých</p><p>případech dokonce povinnost) za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka</p><p>zadávacího řízení, a tedy pouze ze zákonem vymezených důvodů. Současně je zadavatel při</p><p>vyloučení účastníka ze zadávacího řízení povinen dodržet základní zásady zakotvené v § 6</p><p>zákona.</p><p>385. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti lze mít za správný takový postup zadavatele, který</p><p>je možno zpětně přezkoumat. Z rozhodovací praxe také jasně vyplývá, že pokud se zadavatel</p><p>rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro</p><p>vyloučení jsou skutečně dány. To rovněž musí vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících</p><p>součást dokumentace o zadávacím řízení.</p><p>386. Obecně k otázce objasnění a doplnění nabídky se již Úřad vyjádřil, a to v odstavci 353.</p><p>odůvodnění tohoto rozhodnutí. V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost</p><p>učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel</p><p>bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací</p><p>podmínky splňuje, či nikoliv. Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá na základě jemu</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>předložených podkladů postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv,</p><p>a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat</p><p>jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti (viz např. rozsudek Krajského soudu v</p><p>Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As</p><p>418/2021-31 ze dne 15. 6. 2022), a je tedy v takovém případě s odkazem na výše uvedené</p><p>povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.</p><p>387. V právě řešeném případě získal zadavatel pochybnost, zda nominovaný člen týmu – hlavní</p><p>stavbyvedoucí Ing. R.H. vykonával činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů u</p><p>významných stavebních prací uvedených v jeho životopisu. Zadavatel proto přistoupil k výzvě</p><p>podle § 46 zákona a žádal po navrhovateli doplnění informací a dokladů, které by uvedené</p><p>potvrdily. Zároveň sám zadavatel (resp. jeho smluvní zástupce) kontaktoval e-mailem osoby</p><p>označené jako kontaktní pro jednotlivé referenční zakázky Ing. R.H., za účelem prověření</p><p>postavení pana H. na jednotlivých zakázkách.</p><p>388. U referenčních zakázek s názvem „Administrativní budovy Mississippy a Missouri house</p><p>Praha“ a „Administrativní budova FIVE, Praha Smíchov“ zůstaly snahy zástupce zadavatele na</p><p>ověření pozice Ing. R.H. ze strany objednatelů staveb oslyšeny.</p><p>389. Naopak v případě referenční zakázky „Nuselský pivovar“ [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A</p><p>PŘÍJMENÍ] za objednatele uvedl, že Ing. R.H. vystupoval jako projektový manažer – vedoucí</p><p>výstavby, a v případě referenční zakázky „Administrativní budova Corso Court II Praha –</p><p>Karlín“ bylo ze strany kontaktní osoby sděleno, že Ing. R.H. zastával pozici „senior project</p><p>manager“, kdy aktivně řídil zakázku za generálního dodavatele stavby.25</p><p>390. V objasnění nabídky navrhovatele pak navrhovatel uvedl, že k nominované osobě předložil</p><p>aktualizovaný životopis a k vybraným stavbám čestná prohlášení jejich objednatelů.</p><p>Z uvedených dokladů je dle názoru navrhovatele zřejmé, že Ing. R.H. stanovenou kvalifikaci</p><p>splňuje.</p><p>391. Po přezkoumání uvedených dokladů došel zadavatel k závěru, že pouze ve vztahu k referenční</p><p>zakázce s názvem „Administrativní budova Corso Court II Praha – Karlín“ vyplynulo, že Ing. R.H.</p><p>vykonával funkci stavbyvedoucího. U ostatních referencí naopak dospěl k závěru, že nebyl</p><p>doložen objektivní „nestranný“ doklad, z něhož by jednoznačně vyplývalo, že nominovaná</p><p>osoba vykonávala funkci stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů. K tomu zadavatel</p><p>uvedl, že čestné prohlášení společnost EBM Construction s.r.o. nelze považovat za dostatečně</p><p>objektivní a věrohodné, jelikož podepisující osobou je samotný Ing. R.H.. Ve vztahu</p><p>k referenční zakázce s názvem „Administrativní budovy Mississippy a Missouri house Praha“</p><p>dle zadavatele absentuje potvrzení, že by Ing. R.H. vykonával činnost stavbyvedoucího dle</p><p>zvláštních právních předpisů, neboť je pouze uvedeno, že zajišťoval na uvedené stavbě její</p><p>odborné vedení dle zvláštních právních předpisů, bez vymezení pozice stavbyvedoucího dle</p><p>zvláštních právních předpisů.</p><p>392. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel před vyloučením navrhovatele ze</p><p>zadávacího řízení ověřoval údaje z nabídky navrhovatele ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, když</p><p>kontaktoval jednotlivé objednatele referenčních zakázek (kromě výše zmíněného [OBCHODNÍ</p><p>25</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>TAJEMSTVÍ: JMÉNA A PŘÍJMENÍ]) s dotazem, zda osoba nominovaná navrhovatelem na</p><p>hlavního stavbyvedoucího vykonávala funkci stavbyvedoucího podle zvláštních právních</p><p>předpisů. Ne od všech objednatelů se však zadavateli dostalo odpovědi. 26</p><p>393. Zadavatel rovněž přistoupil k výzvě podle § 46 zákona, kdy navrhovatel na to konto dodal</p><p>zadavateli čestná prohlášení od společností EBM Construct, s.r.o., Skanska Property Czech</p><p>Republic, s.r.o., a RUBY Project Management s.r.o. , kteří potvrdili, že Ing. R.H. vykonával</p><p>funkci stavbyvedoucího, nebo uvedli, že zajišťoval odborné vedení stavby dle zvláštních</p><p>právních předpisů.</p><p>394. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel na základě uvedených údajů dospěl k závěru, že ve vztahu</p><p>k referenci s názvem „Administrativní budova Corso Court II Praha – Karlín“ byly doloženy</p><p>doklady, ze kterých vyplývalo, že Ing. R.H. vykonával činnost stavbyvedoucího dle zvláštních</p><p>právních předpisů, přestože [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: JMÉNO A PŘÍJMENÍ] sdělil, že Ing. R.H.</p><p>zastával funkci „senior project manager“ a byl zodpovědný za dodání stavebních prací na klíč</p><p>projektu v termínu a v rozpočtu, tedy ze své funkce aktivně řídil zakázku za generálního</p><p>dodavatele stavby, přičemž v čestném prohlášení ze dne 27. 6. 2024 je uvedeno, že Ing. R.H.</p><p>zajišťoval odborné vedení, a tedy činnost autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních</p><p>právních předpisů. Uvedené tedy zadavatel považoval za dostatečné potvrzení.27</p><p>395. Naopak za nedostatečné zadavatel považoval ve vztahu k referenci „Nuselský pivovar“</p><p>potvrzení, že Ing. R.H. vykonával funkci managera projektu a pracoval na pozici projektový</p><p>manažer – vedoucí výstavby společně s čestným prohlášením ze dne 28. 6. 2024, dle kterého</p><p>zajišťoval funkci autorizovaného stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů.</p><p>396. Rovněž za nedostatečné zadavatel považoval, že v čestném prohlášení ze dne 26. 6. 2024</p><p>vztahujícím se k referenci s názvem „Administrativní budovy Mississippy a Missouri house</p><p>Praha“ absentuje pojem „stavbyvedoucí“, ačkoliv je uvedeno, že Ing. R.H. zajišťoval odborné</p><p>vedení stavby dle zvláštních právních předpisů – tedy potvrzení, které si zadavatel sám</p><p>naformuloval v rámci žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, ve které výslovně zadavatel</p><p>požadoval doplnit informace a doklady, ze kterých bude vyplývat, že Ing. R.H. vykonával</p><p>činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů „(…) (tj. zajišťoval odborné vedení</p><p>provádění stavby ve smyslu zvláštních právních předpisů) (…)“. Dále pak ve vztahu k referenci</p><p>hlavního stavbyvedoucího „Obytný soubor Beroun – Jižní svahy – 44 rodinných domů“</p><p>zadavatel uvádí, že čestné prohlášení ze dne 28. 6. 2024 nelze bez dalšího považovat za</p><p>dostatečně objektivní a věrohodné, aby je bylo možno uznat za relevantní potvrzení</p><p>uvedených údajů, neboť podepisující osobou je samotný Ing. R.H.</p><p>397. V tomto ohledu Úřad připomíná, že je na zadavateli, aby dostál zásadě transparentnosti</p><p>a důvody pro vyloučení navrhovatele byly dostatečně zachyceny v dokumentaci o zadávacím</p><p>řízení, přičemž Úřad konstatuje, že v tomto případě zadavatel uvedené zásadě nedostál.</p><p>398. Úřad má za to, že ačkoli v čestném prohlášení ze dne 26. 6. 2024 sice absentuje pojem</p><p>„stavbyvedoucí“, je zapotřebí uvedené vykládat v celkovém kontextu, a to zejména kontextu</p><p>26</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>27</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>celého čestného prohlášení a také žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, neboť na tu</p><p>navrhovatel reagoval a na základě ní si obstarával doplňující doklady pro zadavatele.</p><p>399. V prvé řadě již ze samotného znění žádosti o objasnění nabídky navrhovatele vyplývá, o co</p><p>zadavatel usiloval, tedy o prokázání, že Ing. R.H. vykonával funkci stavbyvedoucího dle</p><p>zvláštních právních předpisů, tedy jinými slovy „zajišťoval odborné vedení provádění stavby ve</p><p>smyslu zvláštních právních předpisů“. Dokumenty, kterými by bylo možné uvedené prokázat,</p><p>zadavatel uvedl pouze příkladmo, přičemž vyloučil jednostranné prohlášení účastníka.</p><p>400. V tomto ohledu tedy navrhovatel mohl předložit i jiné doklady a informace, neboť o ty bylo</p><p>primárně ze strany zadavatele žádáno, přičemž vyloučena byla pouze forma jednostranného</p><p>prohlášení účastníka. Tu však navrhovatel nepředložil. Naopak předložil dokument podepsaný</p><p>jednatelem společnosti, která „zajišťovala pro investora – objednatele stavby, kterým byla</p><p>společnost CA Immo Real Estate Management Czech Republic s.r.o. (…) kompletní construction</p><p>management stavby, tedy kompletní řízení, vedení a koordinaci stavby, jakož i řízení a kontrolu</p><p>zhotovitelských firem a průběh stavebních prací.“, ve kterém je uvedeno, že „[p]otvrzujeme,</p><p>že v rámci naší činnosti Ing. R.H. zajišťoval na výše uvedené stavbě její odborné vedení dle</p><p>zvláštních právních předpisů.“.</p><p>401. Pokud však na straně zadavatele přetrvávaly pochybnosti, bylo v tomto případě na straně</p><p>zadavatele, aby tyto dále odstranil, např. opět postupem podle § 46 zákona. Úřad je toho</p><p>názoru, že v předmětném případě nelze konstatovat, že by zadavatel dostatečně prokazatelně</p><p>zachytil neobjasnění údajů ze strany navrhovatele natolik, aby byla naplněna a odůvodněna</p><p>intenzita takového zásahu, jako je vyloučení ze zadávacího řízení.</p><p>402. Obdobné lze uvést k referenci s názvem „Obytný soubor Beroun – Jižní svahy – 44 rodinných</p><p>domů“. Jakkoliv nelogický se může zdát závěr, že Ing. R.H. podepisuje čestné prohlášení, ve</p><p>kterém sám sobě potvrzuje, že vykonával v rámci referenční zakázky činnost autorizovaného</p><p>stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů, je potřeba na danou věc nahlížet opět</p><p>v kontextu, v jakém je samotné čestné prohlášení vydáno.</p><p>403. Je zcela na účastníku řízení, aby zvolil, jaké dokumenty bude předkládat v návaznosti na výzvu</p><p>podle § 46 zákona. V uvedeném případě zadavatel vyloučil jednostranné prohlášení účastníka.</p><p>Vzhledem k tomu, že se jedná o čestné prohlášení společnosti EBM Construct, s.r.o., (která je</p><p>součástí EBM Group)28, nelze dojít bez dalšího k závěru, že by se jednalo o jednostranné</p><p>prohlášení účastníka, jelikož účastníkem zadávacího řízení byl navrhovatel.</p><p>404. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost EBM Construct, s.r.o.29 vyplývá, že od</p><p>24. 8. 2022 do 11. 9. 2024 zastával funkci prokuristy společnosti právě Ing. R.H., který byl „(…)</p><p>zmocněn ke všem právním jednáním, k nimiž dochází při provozu obchodního závodu</p><p>Společnosti, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokurista není v rámci</p><p>svého zmocnění oprávněn zcizovat nebo zatěžovat nemovité věci, které jsou ve vlastnictví</p><p>Společnosti.“</p><p>405. Podle § 450 občanského zákoníku udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný</p><p>v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu</p><p>obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná</p><p>28</p><p>29</p><p>https://www.ebmgroup.cz/kontakty</p><p>Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=260550&amp;typ=UPLNY</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>moc. Z komentářové literatury pak vyplývá, že: „Rozsah oprávnění prokuristy je legálně</p><p>vymezen jako ke (všem) právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu,</p><p>popřípadě pobočky včetně jednání s nutností zvláštní plné moci. Negativně je rozsah vymezen</p><p>zákazem zcizovat a zatěžovat nemovité věci (bez ohledu, zda k těmto dispozicím může dojít</p><p>rovněž při provozu obchodního závodu). Smluvně je však možné i tyto dispozice do oprávnění</p><p>prokuristy zahrnout (…).“30</p><p>406. Tedy vzhledem k tomu, že je předmětné čestné prohlášení datováno ke dni 28. 6. 2024</p><p>a vzhledem k tomu, že k uvedenému dni byl pan Ing. R.H. také prokuristou společnosti, která</p><p>čestné prohlášení vydala, nemusí být a priori „podezřelé“, že vzhledem k povaze prokury by</p><p>uvedené čestné prohlášení podepisoval právě prokurista, kterým v dané době byl (shodou</p><p>okolností) Ing. R.H.</p><p>407. K nedostatkům, které uvádí zadavatel v rozhodnutí o vyloučení, Úřad sděluje, že bylo na</p><p>navrhovateli, aby předložil takové doklady, které věrohodně rozptýlí pochybnosti zadavatele,</p><p>a naopak na zadavateli bylo, aby tyto doklady posoudil. Pakliže však na straně zadavatele po</p><p>přezkoumání předložených dokladů přetrvávaly pochybnosti, měl postupovat podle § 46</p><p>zákona tak, aby své pochybnosti o splnění kvalifikace navrhovatele odstranil. K tomu dále Úřad</p><p>uvádí, že pakliže zadavatel přistupuje k vyloučení účastníka řízení, musí mít důvody, pro které</p><p>je účastník vylučován, vždy postaveny najisto, nestačí pouhé domněnky či pochybnosti</p><p>o splnění stanovených zadávacích podmínek.</p><p>408. Zadavatel své rozhodnutí o vyloučení z důvodu nesplnění kvalifikačních požadavků na hlavního</p><p>stavbyvedoucího de facto založil pouze na 2 skutečnostech, přičemž první se jeví v kontextu</p><p>uvedených dokumentů, zejména žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, jako přehnaně</p><p>formalistická, když zadavatel uvádí, že v čestném prohlášení absentuje pojem „stavbyvedoucí</p><p>dle zvláštních právních předpisů“. Úřad nevylučuje, že zadavatel z uvedeného mohl mít</p><p>pochybnosti o tom, zda se skutečně jedná o pozici stavbyvedoucího, pokud však takové</p><p>pochybnosti měl, bylo namístě přistoupit k ověření této skutečnosti, neboť právě v kontextu</p><p>uvedené žádosti o objasnění nabídky navrhovatele nelze jednoznačně bez dalšího dojít</p><p>k závěru, že by požadavky u uvedené reference Ing. R.H. nesplňoval a navrhovatel tedy svou</p><p>nabídku neobjasnil.</p><p>409. Obdobný závěr lze učinit i ve vztahu k čestnému prohlášení společnosti EBM Construct, s.r.o.,</p><p>kdy z uvedeného dokumentu vyplývají skutečnosti, které zadavatel požadoval objasnit</p><p>v žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, přesto se však zadavatel rozhodl přistoupit</p><p>k vyloučení navrhovatele s odůvodněním, že nejedná o objektivní a nestranný doklad, přičemž</p><p>okolnosti, za kterých byl vydán (a podepsán) lze srozumitelně vysvětlit pouhým nahlédnutím</p><p>do obchodního rejstříku. Pokud i v tomto případě měl zadavatel pochybnosti, měl využít</p><p>nástrojů, které mu zákon nabízí..</p><p>410. S ohledem na výše uvedené tedy z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně nevyplývá,</p><p>že by zadavatel měl postaveno najisto, že navrhovatel svou nabídku ve vztahu k uvedeným</p><p>referencím hlavního stavbyvedoucího neobjasnil, a tedy neprokázal splnění požadavků dle čl.</p><p>6 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ odst. 6.4 „Technická kvalifikace dle § 79 ZZVZ“</p><p>písm. b) zadávací dokumentace, v důsledku čehož by mohl být navrhovatel oprávněně ze</p><p>30</p><p>§ 450 [Udělení prokury]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3.</p><p>aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 16</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>zadávacího řízení vyloučen. Za takové situace je postup zadavatel nutno posoudit jako</p><p>nečitelný a nepřehledný, čímž tak není splněn požadavek na dodržení zásady transparentnosti</p><p>ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.</p><p>411. Rovněž nelze přehlédnout ani konstatování komise zadavatele, podle kterého „[k]omise po</p><p>posouzení těchto dokladů došla k závěru, že k žádné stavební referenční zakázce Ing. R.H. nebyl</p><p>doložen objektivní ‚nestranný‘ doklad (…) z nichž by jednoznačně vyplývalo, že Ing. R.H.</p><p>vykonával činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů u uvedených významných</p><p>stavebních prací (mimo referenční stavební zakázku s názvem ‚Administrativní budova Corso</p><p>Court II Praha - Karlín‘).“ Ačkoliv zadavatel uvádí, že se ztotožnil se závěrem komise, dále</p><p>neuvádí, jak se vypořádal s dokumenty, které navrhovatel předložil k jiným referenčním</p><p>zakázkám, např. čestné prohlášení k referenci „Nuselský pivovar“. Za takovýchto okolností lze</p><p>těžko dojít ke kladnému závěru o přezkoumatelnosti postupu zadavatele.</p><p>412. Úřad na tomto místě nepřehlíží argumentaci navrhovatele, podle které zadavatel nevypořádal</p><p>část podaných námitek. Nicméně vzhledem k tomu, že Úřad přistoupil k meritornímu</p><p>přezkoumání návrhu navrhovatele směřujícího proti rozhodnutí o vyloučení a vzhledem</p><p>k tomu, že v této části Úřad shledal postup zadavatele jako netransparentní, nepovažuje za</p><p>účelné dále vypořádávat tvrzení navrhovatele, podle kterého se zadavatel nevypořádal</p><p>s námitkami navrhovatele, neboť posouzení a vypořádání této námitky by nemohlo nic změnit</p><p>na výše uvedeném závěru Úřadu.</p><p>K prokázání části kvalifikace poddodavatelem</p><p>Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení</p><p>413. V čl. 7 „SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KE KVALIFIKACI“ odst. 7.4 „Prokázání části kvalifikace</p><p>prostřednictvím jiných osob“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]okud není účastník</p><p>schopen prokázat splnění profesní způsobilosti, ekonomické kvalifikace nebo technické</p><p>kvalifikace požadované zadavatelem v plném rozsahu a zadávací dokumentace nestanoví</p><p>jinak, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím jiné osoby</p><p>(to neplatí v případě profesní způsobilosti podle odst. 6.2 písm. a) zadávací dokumentace). Za</p><p>jinou osobu se považuje osoba s jiným IČO, a to i tehdy, je-li například součástí stejného</p><p>koncernu jako účastník. Účastník je v takovém případě povinen zadavateli předložit</p><p>a) doklady prokazující splnění základní způsobilosti podle odst. 6.1 zadávací dokumentace</p><p>(§ 74 a § 75 ZZVZ) jinou osobou,</p><p>b) doklad prokazující splnění profesní způsobilosti podle odst. 6.2 písm. a) zadávací</p><p>dokumentace (§ 77 odst. 1 ZZVZ) jinou osobou,</p><p>c) doklady prokazující splnění</p><p>prostřednictvím jiné osoby, a</p><p>chybějící</p><p>části</p><p>způsobilosti</p><p>anebo</p><p>kvalifikace</p><p>d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o existenci smlouvy, přičemž obsahem</p><p>smlouvy je písemný závazek jiné osoby k poskytnutí konkrétního plnění určeného</p><p>k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel</p><p>oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém</p><p>jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele; je-li jinou osobou prokázána kvalifikace</p><p>podle odst. 6.4 písm. a) a b) zadávací dokumentace, musí ze smlouvy vyplývat závazek</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>této jiné osoby realizovat konkrétní stavební práce anebo služby, ke kterým se</p><p>prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Dále viz § 83 odst. 2 a 3 ZZVZ.“</p><p>414. V žádosti o objasnění nabídky navrhovatele je uvedeno, že „[ú]častník ve své nabídce</p><p>identifikoval poddodavatele EX ING B&amp;P DOO BELGRADE (…) a jeho písemný závazek (uvedený</p><p>ve smlouvě o spolupráci při realizaci veřejné zakázky uzavřené mezi účastníkem a</p><p>poddodavatelem EX ING B&amp;P DOO BELGRADE) ve kterém se poddodavatel zavazuje</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]:</p><p>-</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE],</p><p>-</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]</p><p>Komise dospěla k závěru, že uvedený písemný závazek poddodavatele EX ING B&amp;P DOO</p><p>BELGRADE je zcela neurčitý z hlediska rozsahu, v jakém uvedený poddodavatel za účastníka</p><p>prokazuje [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]. Z uvedeného písemného</p><p>závazku totiž nevyplývá, [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE] bude daný</p><p>poddodavatel při realizaci veřejné zakázky skutečně provádět, a tedy za jakou část realizace</p><p>bude odpovídat poddodavatel, jehož kapacity byly využity k prokázání [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>ZÁVAZEK PODDODAVATELE] a jehož zkušenosti by měly být při realizaci veřejné zakázky v</p><p>zásadní míře fakticky využity. (…)</p><p>Na základě § 46 odst. 1 ZZVZ komise žádá účastníka, aby ve vztahu k poddodavateli EX ING</p><p>B&amp;P DOO BELGRADE doložil závazek uvedeného poddodavatele (a to buď prostřednictvím</p><p>aktualizované smlouvy o spolupráci při realizaci veřejné zakázky, anebo prostřednictvím</p><p>poddodavatelem EX ING B&amp;P DOO BELGRADE podepsaného potvrzení o existenci takové</p><p>smlouvy), ve kterém budou [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE] v rozsahu, v</p><p>jakém poddodavatel prokazuje kvalifikaci za účastníka (…)“31</p><p>415. Z objasnění nabídky navrhovatele vyplývá, že „[k] tomuto bodu dokládáme potvrzení ve smyslu</p><p>§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ o existenci smlouvy, jejímž obsahem je závazek jiné osoby</p><p>k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž</p><p>bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu,</p><p>v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. A to konkrétně za poddodavatele: (…)</p><p>EX ING B&amp;P DOO BELGRADE (…).“</p><p>416. Z potvrzení existence závazku ke spolupráci při realizaci veřejné zakázky ze dne 24. 6. 2024</p><p>z odst. 1.4. vyplývá, že „[s]mluvní strany se dále dohodly na tom, že pokud bude nabídka</p><p>[d]odavatele [z]adavatelem vybrána jako nejvhodnější, [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK</p><p>PODDODAVATELE]:</p><p>•</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE].</p><p>•</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]32</p><p>417. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že „[ú]častník ve své nabídce identifikoval poddodavatele EX</p><p>ING B&amp;P DOO BELGRADE (…) a jeho písemný závazek (uvedený ve smlouvě o spolupráci při</p><p>31</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>32</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>70</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>realizaci veřejné zakázky uzavřené mezi účastníkem a poddodavatelem EX ING B&amp;P DOO</p><p>BELGRADE, jenž byl na základě Žádosti aktualizován), ve kterém se poddodavatel zavazuje</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]</p><p>Komise dospěla k závěru, že uvedený písemný závazek poddodavatele EX ING B&amp;P DOO</p><p>BELGRADE je zcela nedostatečný z hlediska rozsahu, v jakém uvedený poddodavatel za</p><p>účastníka prokazuje splnění [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE].</p><p>Komise po kalkulaci vymezených činností dospěla k závěru, že finanční rozsah uvedeného</p><p>plnění neodpovídá rozsahu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE] zadávací</p><p>dokumentace, když poddodavatel EX ING B&amp;P DOO BELGRADE za účastníka prokazuje</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE] a na samotném plnění předmětu veřejné</p><p>zakázky by se měl fakticky podílet dle výčtu činností poddodavatele v písemném závazku ve</p><p>vazbě na nabídkové ceny účastníka pro tyto činnosti v rozsahu několika desítek milionů Kč bez</p><p>DPH (do méně než 50 mil. Kč bez DPH).</p><p>Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79</p><p>odst. 2 písm. a), b) nebo d) ZZVZ vztahující se k takové osobě, musí dokument podle odstavce</p><p>1 písm. d) obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým</p><p>se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Stěžejním pro posouzení souladu</p><p>poddodavatelského závazku se ZZVZ je tak posouzení toho, zda práce, které bude</p><p>poddodavatel při plnění veřejné zakázky poskytovat účastníkovi, dostatečně odráží podíl</p><p>tohoto poddodavatele na prokázání kvalifikace pro veřejnou zakázku ze strany účastníka.</p><p>Při posouzení dostatečnosti vztahu relevantní části kvalifikace a podílu poddodavatele na</p><p>plnění veřejné zakázky je nutno vycházet především z jejich vzájemné přiměřenosti s ohledem</p><p>na ostatní parametry veřejné zakázky. Platí tedy, že podíl poddodavatele na realizaci veřejné</p><p>zakázky musí svým rozsahem a předmětem přiměřeně odpovídat tomu, jak se tento</p><p>poddodavatel podílí na splnění kvalifikace za dodavatele. Posouzen musí být nejenom obsah</p><p>plnění (jak kvalifikačního, tak plnění veřejné zakázky), ale i jeho rozsah. Obě tyto kategorie pak</p><p>musí být posouzeny s ohledem na celkový rozsah a charakter kvalifikačních požadavků</p><p>zadavatele a rovněž s ohledem na celkový rozsah a charakter plnění veřejné zakázky.</p><p>Účastník prostřednictvím poddodavatele EX ING B&amp;P DOO BELGRADE prokazuje realizaci</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE], přitom dle předložené smlouvy, jejímž</p><p>předmětem je i závazek tohoto poddodavatele, platí, že by se měl poddodavatel EX ING B&amp;P</p><p>DOO BELGRADE podílet na realizaci vybraných činnosti, jejichž finančního hodnota je v řádu</p><p>,pouze’ několik desítek milionů Kč bez DPH. Uvedený závazek poddodavatele neodpovídá</p><p>rozsahu, v jakém uvedený poddodavatel za účastníka prokazuje splnění podmínek technické</p><p>kvalifikace. (…)</p><p>Zadavatel (…) konstatuje, že účastník neprokázal splnění požadavků zadavatele v rozsahu: (…)</p><p>– odst. 7.4 písm. d) zadávací dokumentace, když písemný závazek poddodavatele EX ING B&amp;P</p><p>DOO BELGRADE (uvedený ve smlouvě o spolupráci při realizaci veřejné zakázky uzavřené mezi</p><p>účastníkem a poddodavatelem EX ING B&amp;P DOO BELGRADE) neodpovídá rozsahu prokazované</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE] (…).33</p><p>33</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>71</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>Posouzení Úřadem</p><p>418. Ve vztahu k vymezení institutu kvalifikace lze v obecné rovině doplnit, co uvedl např. předseda</p><p>Úřadu v rozhodnutí ze dne 23. 2. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0170/2023/VZ, kde uvádí, že „(…)</p><p>prostřednictvím institutu kvalifikace dochází ze strany zadavatele k ověření, zda je dán reálný</p><p>předpoklad, že dodavatel je dostatečně způsobilý a schopný splnit svůj závazek</p><p>k požadovanému plnění, a to řádně, včas a ve stanovené kvalitě. Dodavatel má právo prokázat</p><p>splnění kvalifikace vlastními kapacitami, a to zcela nebo zčásti, spolu s jinými dodavateli nebo</p><p>prostřednictvím jiných osob, typicky a nejčastěji prostřednictvím poddodavatelů, pokud není</p><p>v zadávací dokumentaci stanoveno jinak. Není-li dodavatel schopen prokázat splnění určité</p><p>části kvalifikace prostřednictvím vlastních kapacit či zdrojů, § 83 zákona mu nabízí možnost,</p><p>aby prokázal splnění takové části kvalifikace i prostřednictvím jiných osob. V tom případě je</p><p>pak klíčovou povinností dodavatele předložení dokladů prokazujících splnění chybějící části</p><p>kvalifikace prostřednictvím jiné osoby dle § 83 odst. 1 písm. b) zákona. Z takto předložených</p><p>dokladů pak musí být zřejmé, že jiná osoba vskutku splňuje podmínky kvalifikace v rozsahu, ve</p><p>kterém je tato část kvalifikace jiné osoby užita k prokázání kvalifikace dodavatele. Současně</p><p>z nich musí vyplývat závazek, že jiná osoba bude při realizaci veřejné zakázky vykonávat</p><p>stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.“</p><p>419. Navrhovatel v nabídce předložil smlouvu o spolupráci při realizaci veřejné zakázky ze dne</p><p>23. 5. 2024 uzavřenou mezi navrhovatelem a jeho poddodavatelem BELGRADE (dále jen</p><p>„smlouva o spolupráci“) a následně v objasnění nabídky navrhovatele předložil potvrzení</p><p>existence závazku ke spolupráci při realizaci veřejné zakázky ze dne 24. 6. 2024, podepsané</p><p>navrhovatelem a poddodavatelem BELGRADE (dále jen „potvrzení existence závazku“).</p><p>420. Ze smlouvy o spolupráci vyplývá, že poddodavatel BELGRADE ve smyslu § 83 zákona prokáže</p><p>za navrhovatele v rámci jeho nabídky část kvalifikace, a to konkrétně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>ZÁVAZEK PODDODAVATELE]34</p><p>421. Ve smlouvě o spolupráci bylo vymezeno, že poddodavatel BELGRADE poskytne navrhovateli</p><p>[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]. Uvedené bylo v potvrzení existence</p><p>závazku dále upřesněno, a to tak, že poddodavatel BELGRADE bude provádět [OBCHODNÍ</p><p>TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE]. 35</p><p>422. Předmětem sporu je skutečnost, zda je poddodavatelský závazek dostatečný s ohledem na</p><p>znění § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona, tj. zda dostatečně odráží podíl tohoto</p><p>poddodavatele na prokázání kvalifikace za navrhovatele v šetřené veřejné zakázce.</p><p>423. Jak dále vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 23. 2. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0170/2023/VZ</p><p>„[p]ři posouzení dostatečnosti vztahu relevantní části kvalifikace a podílu poddodavatele na</p><p>plnění veřejné zakázky je nutno vycházet především z jejich vzájemné přiměřenosti s ohledem</p><p>na ostatní parametry veřejné zakázky. Platí tedy, že podíl poddodavatele na realizaci veřejné</p><p>zakázky musí svým rozsahem a předmětem přiměřeně odpovídat tomu, jak se tento</p><p>poddodavatel podílí na splnění kvalifikace za dodavatele. Posouzen musí být nejenom obsah</p><p>plnění (jak kvalifikačního, tak plnění veřejné zakázky), ale i jeho rozsah.“ Dále pak předseda</p><p>34</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>35</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>72</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>Úřadu rovněž zastává názor, že nelze vycházet z přesného matematického přepočtu podílu</p><p>poddodavatele na prokázání kvalifikačních požadavků vůči jeho podílu na plnění veřejné</p><p>zakázky. Tyto podíly však musí přiměřeně (nikoliv přesně) navzájem korespondovat, a to jak</p><p>obsahem, tak rozsahem. Není však možné stanovit obecné pravidlo pro vztah podílu na</p><p>kvalifikaci a podílu na plnění veřejné zakázky, neboť tento vztah bude nutno s ohledem na</p><p>zásadu přiměřenosti posoudit vždy individuálně dle poměrů konkrétní veřejné zakázky.</p><p>Kvalifikace zpravidla nepokrývá celý předmět plnění veřejné zakázky, přičemž striktní trvání na</p><p>shodných matematických přepočtech podílů by mohlo vést až k absurdním důsledkům. Pokud</p><p>by totiž dodavatel využil k prokázání kvalifikace v plném rozsahu poddodavatele, nemohl by</p><p>následně plnit z předmětu veřejné zakázky ničeho.</p><p>424. Uvedené také vyplývá např. z rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. ÚOHSR0037/2023/VZ, rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0193/2021/VZ</p><p>anebo rozhodnutí Úřadu ze dne 21. 8. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0268/2020/VZ.</p><p>425. V předmětném případě je tedy nezbytné reflektovat, že navrhovatel prokazoval</p><p>prostřednictvím poddodavatele BELGRADE kritéria [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK</p><p>PODDODAVATELE], v důsledku čehož musí ze smlouvy nebo potvrzení o existenci podle § 83</p><p>odst. 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či</p><p>služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. V právě šetřeném případě</p><p>pak navrhovatel prokazoval [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE],</p><p>prostřednictvím poddodavatele, který měl následně vykonávat činnosti specifikované</p><p>v potvrzení o existenci závazku.36</p><p>426. Aby mohl být naplněn účel předložení takové smlouvy nebo potvrzení o existenci, musí v nich</p><p>být obsaženy takové náležitosti, ze kterých bude vyplývat, že část veřejné zakázky, která bude</p><p>plněna poddodavatelem, bude plněna osobou kvalifikovanou. Ze závazku uvedeného ve</p><p>smlouvě nebo v potvrzení o existenci takového závazku musí tedy vyplývat reálná míra</p><p>participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky a dále závazek dodavatele k reálnému</p><p>poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Tedy zadavatel musí mít postaveno na jisto,</p><p>v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na</p><p>plnění předmětu veřejné zakázky.</p><p>427. Je tedy evidentní, že zadavatel by měl svou pozornost směřovat především na obsah závazku</p><p>poddodavatele, nikoliv pouze na hodnotu závazku vyjádřenou v penězích. Ačkoliv lze připustit,</p><p>že vyjádření hodnoty závazku v penězích je jakýmsi indikátorem, nelze to považovat za</p><p>univerzální nástroj pro určení (ne)dostatečnosti závazku, jelikož je možné, aby navrhovatel</p><p>prokázal všechny významné zakázky prostřednictvím poddodavatele, ale tento poddodavatel</p><p>by se na realizaci veřejné zakázky podílel „pouze“ např. poskytnutím know-how včetně účasti</p><p>jeho faktických nositelů (odborníků), přičemž z finančního hlediska rozhodnou část plnění by</p><p>prováděl sám (generální) dodavatel.</p><p>428. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel dospěl k závěru, že písemný závazek</p><p>poddodavatele BELGRADE neodpovídá rozsahu prokazované [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ:</p><p>ZÁVAZEK PODDODAVATELE] kvalifikace, přičemž uvedený závěr je založen na kalkulaci</p><p>vymezených činností, resp. závěru, že finanční rozsah plnění poskytovaného poddodavatelem</p><p>36</p><p>Zvýrazněné informace byly označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že</p><p>k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.</p><p>73</p><p>Č.j.: ÚOHS-49825/2024/500</p><p>BELGRADE neodpovídá rozsahu prokazované [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK</p><p>PODDODAVATELE] kvalifikace. K tomu dále zadavatel dodává, že poddodavatel BELGRADE by</p><p>se měl fakticky podílet na činnostech „(…) v rozsahu několika desítek milionů Kč bez DPH (do</p><p>méně než 50 mil. Kč bez DPH)“.37</p><p>429. Z rozhodnutí o vyloučení je tak zřejmé, že zadavatel pouze matematicky přepočetl výčet</p><p>činností, který byl uveden v potvrzení existence závazku, a to podle údajů předložených</p><p>v nabídce, aniž by se zabýval vymezením samotného obsahu závazku, což je však pro jeho</p><p>posouzení stěžejní. Jak je však uvedeno výše, postup, při kterém dochází k prostému</p><p>matematickému přepočtu, nelze hodnotit jako správný, neboť je nutné při posuzování</p><p>přiměřenosti závazku vycházet především z jeho obsahu s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti</p><p>a individuálním okolnostem a rovněž s ohledem na to, že takové přepočítávání by mohlo vést</p><p>k výše naznačeným absurdním důsledkům, pokud by dodavatel prokazoval celou kvalifikaci</p><p>svým poddodavatelem.</p><p>430. Pro úplnost Úřad uvádí, že za stěžejní považuje v tomto případě rozhodnutí o vyloučení, neboť</p><p>je to právě tento dokument a důvody tam uvedené a odůvodněné, na základě kterých byl</p><p>navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen.</p><p>431. Ve světle všeho výše uvedeného hodnotí Úřad postup zadavatele při vyloučení navrhovatele</p><p>ze zadávacího řízení v této části jako netransparentní a nepřezkoumatelný. Za správný postup</p></div>", "next": 239944}