{"html": "<div class=\"doc\"><p>194. Navrhovatel je přesvědčen, že otázku, zda nebylo objektivně možné přesněji specifikovat</p><p>parametry důležité pro nacenění integrací, nelze bagatelizovat „typovou“ odpovědí, že</p><p>„nákladová stránka není jedinou charakteristikou řešení, a i když může mít vliv na stanovení</p><p>ceny, nemusí jít zdaleka o vliv jediný“. Navrhovatel podotýká, že ceny dodavatelů pochopitelně</p><p>mohou ovlivňovat faktory nesouvisející s konkrétními požadavky zadavatele, ale tato</p><p>skutečnost je irelevantní, je-li předmětem posouzení zákonnosti zadávacích podmínek jejich</p><p>dostatečnost pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Na tuto otázku nelze odpovědět bez</p><p>vyhodnocení dostatečnosti informací pro odhad pracnosti realizace z technického hlediska.</p><p>Navrhovatel uvádí, že znalec hodnotí proces obstarávání zadávací dokumentace, rozsah</p><p>a výčet tematických okruhů, ale neodpovídá na podstatu otázky, kterou je dostatečnost</p><p>obsahu zadávací dokumentace. Navrhovatel také považuje za irelevantní tvrzení znalce, podle</p><p>nějž byl způsob formulování technické specifikace prostřednictvím samostatné veřejné</p><p>zakázky pečlivý a časově náročný, a tudíž lze dovodit, že postihl všechny informace, které mohl</p><p>mít zadavatel v dané době k dispozici; toto tvrzení dle navrhovatele postrádá znaky kauzality.</p><p>195. Navrhovatel připomíná svou zkušenost a věcnou znalost v oblasti předmětu veřejné zakázky.</p><p>Jestliže ani zkušenosti a znalosti navrhovatele neumožnily překlenout absentující informace</p><p>v technické specifikaci, jiní dodavatelé mohli ve svých nabídkách vycházet pouze z hrubého</p><p>odhadu, který neumožňuje objektivní hospodářskou soutěž.</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>196. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 3. 2025, č. j. ÚOHS-09717/2025/500,</p><p>v rámci nějž Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodu, že zadavatel neuvedl, jakým</p><p>způsobem a v jakém rozsahu má být realizován přenos dat mezi poptávaným systémem</p><p>a jinými externími systémy. Navrhovatel je přesvědčen, že situace řešená v tomto rozhodnutí</p><p>se podobá právě řešenému případu, konkrétně požadavkům na integraci systému ELVIS na</p><p>jiné systémy.</p><p>197. Navrhovatel zdůrazňuje, že nabídková cena stanovená na základě neúplných zadávacích</p><p>podmínek se může od skutečné náročnosti lišit v řádu desítek milionů Kč. Na dodavatele je</p><p>zároveň přeneseno riziko smluvních sankcí.</p><p>198. Navrhovatel uvádí, že nelze nahlížet izolovaně na každou jednotlivou podmínku a hodnotit její</p><p>vliv na celkovou nabídkovou cenu, neboť by se měl hodnotit souhrn všech zadávacích</p><p>podmínek. Znalecký posudek dle navrhovatele nedává ani kladnou ani zápornou odpověď</p><p>ohledně potenciálního cenového dopadu jakékoliv z posuzovaných zadávacích podmínek, a to</p><p>s ohledem na odpověď na „typovou“ otázku, která se odvolává na vliv okolností</p><p>nesouvisejících se zadávacím řízením. Relevantní proto zůstávají odborná vyjádření, která</p><p>ve vztahu k požadavkům na integraci riziko navýšení nákladů potvrzují. Navrhovatel má za to,</p><p>že kumulativní efekt nejasných zadávacích podmínek se promítl i do rozptylu nabídkových cen.</p><p>199. Navrhovatel tak trvá na svém návrhu a žádá Úřad, aby rozhodl o uložení nápravného opatření</p><p>spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení dle § 263 odst. 3 zákona.</p><p>IV.</p><p>ZÁVĚRY ÚŘADU</p><p>200. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech</p><p>vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí</p><p>dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, poskytnutých stanovisek</p><p>a znaleckého posudku, a na základě vlastních zjištění rozhodl v části návrhu navrhovatele</p><p>o zastavení správního řízení a ve zbývající části návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona</p><p>zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí</p><p>Úřadu uvádí následující rozhodné skutečnosti.</p><p>K výroku I. tohoto rozhodnutí</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>201. Podle § 242 odst. 4 věty první zákona platí, že je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro</p><p>podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději</p><p>do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona.</p><p>202. Podle § 244 odst. 1 věty první zákona platí, že v námitkách musí být uvedeno, kdo je podává,</p><p>v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá.</p><p>203. Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé</p><p>zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků</p><p>návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým</p><p>skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných</p><p>zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl</p><p>tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti,</p><p>které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>204. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu</p><p>nepředcházely řádně a včas podané námitky. To neplatí pro návrhy podle § 254 zákona</p><p>(v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy).</p><p>Právní posouzení</p><p>205. Navrhovatel v námitkách namítá, že zadávací dokumentace veřejné zakázky neobsahuje</p><p>informace, které jsou nezbytné pro stanovení nabídkové ceny. Navrhovatel tvrdí, že</p><p>„zadavatel v zadávací dokumentaci a ve vysvětleních k zadávací dokumentaci uvádí, že nejasné</p><p>části zadávací dokumentace budou upřesněny až po zahájení projektu“, což je dle</p><p>navrhovatele v rozporu s § 36 odst. 3 a § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že</p><p>dodavatelé jsou nuceni podávat nabídky na základě neúplných informací, což ovlivňuje jejich</p><p>schopnost stanovit nabídkovou cenu v přiměřené výši odpovídající předmětu plnění veřejné</p><p>zakázky.</p><p>206. Navrhovatel v odůvodnění svých námitek uvádí mj. následující text:</p><p>„V souboru ‚Příloha č. 1 - Technická specifikace_v05012024_Cistopis.docx‘ zadavatel také</p><p>potvrzuje neúplnost ZD: požadavek ‚NP_INT_01‘ – ‚Zadavatel dále upozorňuje Dodavatele, že</p><p>pro některá z požadovaných rozhraní aktuálně není k dispozici jejich přesná technická</p><p>specifikace, neboť relevantní cílové systémy nebyly k datu vyhotovení této technické</p><p>specifikace dokončeny – externí projektové závislosti vyplývají z kapitoly č. 3.5. V rámci definice</p><p>Cílového konceptu Dodavatel tuto skutečnost Zohlední v harmonogramu (podrobný</p><p>harmonogram realizace projektu) a návrhu řešení ELVIS.‘“</p><p>207. Navrhovatel následně v návrhu kromě jiného nově napadá smluvní podmínky spočívající ve</p><p>•</p><p>spoluodpovědnosti za implementaci systému ELVIS zahrnující jeho integraci na systém</p><p>A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], která je údajně stanovena v kapitole 3.5.3 technické</p><p>specifikace a čl. 4.5 návrhu smlouvy o dílo,</p><p>•</p><p>výhradě stanovené v čl. 6.2 návrhu smlouvy o dílo, kterou jsou údajně porušena</p><p>ustanovení § 100 a § 222 zákona,</p><p>•</p><p>právu zadavatele odstoupit od smlouvy stanoveném v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy o dílo,</p><p>•</p><p>smluvních pokutách stanovených v čl. 16.5 návrhu smlouvy o dílo.</p><p>208. Navrhovatel v návrhu konkrétně uvádí následující:</p><p>„Navrhovatel poukazuje rovněž na to, že kapitola 3.5.3 Technické specifikace o spolupráci</p><p>‚s [ANONYMIZOVÁNO] v oblasti A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]/Interoperability“ pojednává o</p><p>zajištění součinnosti v trpném rodě (např. tak, že ‚jsou uvedeny výstupy, které je nutné pro</p><p>projekt ELVIS obdržet od [ANONYMIZOVÁNO] v rámci spolupráce v oblasti integrace s</p><p>externími systémy‘) nebo v kontextu přímých požadavků (viz např. NP_INT_05: ELVIS ‚musí být</p><p>připraven na integraci s budoucím systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]</p><p>[ANONYMIZOVÁNO]‘); jako odpovědného za splnění požadavku uvádí ‚[ANONYMIZOVÁNO] ‘,</p><p>pouze za zahájení formální spolupráce je spoluzodpovědný i Zadavatel. Zadavatel se však nijak</p><p>nezavazuje další spolupráci jakkoli vést (viz povinnosti Objednatele dle čl. 5 Smlouvy). Naopak</p><p>v čl. 4.5 Smlouvy stanoví, že ‚Dodavatel je povinen provádění Díla na základě informací od</p><p>Objednatele koordinovat s jinými projekty Objednatele, které mají s vývojem a implementací</p><p>ELVIS vzájemné návaznosti nebo souvislosti a rovněž na žádost Objednatele s jinými</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>souvisejícími projekty třetích osob‘. Z tohoto lze dovodit minimálně spoluodpovědnost za</p><p>požadovaný výsledek implementace systému ELVIS zahrnující i jeho integraci na A.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] (ve stanovených termínech).</p><p>Zadavatel si v čl. 6.2 Smlouvy vyhrazuje, že ‚je oprávněn si vyžádat, a to i opakovaně, posuny</p><p>termínů Rámcového harmonogramu i Harmonogramu Etap projektu včetně termínu provedení</p><p>Díla z důvodu návazností souvisejících projektů nebo připravenosti infrastruktury na straně</p><p>Objednatele a Dodavatel se zavazuje těmto žádostem o úpravu termínů vyhovět. Toto</p><p>oprávnění Objednatele je již zohledněno v Ceně.‘ Takové ustanovení zcela zjevně implikuje</p><p>výhradu libovůle na straně Zadavatele, která je zásadně nepřípustná a neodpovídá ani</p><p>požadavkům na vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 ZZVZ; taková změna by</p><p>tak byla neslučitelná s úpravou § 222 ZZVZ.</p><p>Na nesplnění termínu jakékoli Etapy je také navázáno v čl. 18.4.2 Smlouvy právo Objednatele</p><p>odstoupit od Smlouvy, což je z pohledu Navrhovatele a jakéhokoli dodavatele zásadní zásah</p><p>do legitimního očekávání. V čl. 16.5 Smlouvy jsou za nedodržení termínů Etap stanoveny přísné</p><p>smluvní pokuty (0,075 % z ceny Díla za každý započatý den prodlení a bez omezení limitu</p><p>celkové výše smluvních pokut). Smluvní výluka z této povinnosti je vázána pouze na situaci, kdy</p><p>je dodavatel schopen prokázat existenci důvodů výhradně na straně Objednatele; v kontextu</p><p>výše uvedených ustanovení Smlouvy není vyloučeno, že i kdyby dodavatel učinil v rámci</p><p>požadované koordinace rozumně očekávatelné kroky, Zadavatel bude nárokovat poměrné</p><p>části smluvní pokuty ve smyslu čl. 16.5 Smlouvy. Zaplacením smluvní pokuty navíc není dotčeno</p><p>právo na náhradu škody. Riziko pro dodavatele je tak spojeno i se ztrátou nároku Zadavatele</p><p>na čerpání dotačních prostředků, ze kterých má být Zakázka financována.“</p><p>209. Úřad konstatuje, že původní námitky navrhovatele směřují proti nedostatečnosti a neúplnosti</p><p>zadávacích podmínek, které dle navrhovatele neobsahují dostatek informací k tomu, aby bylo</p><p>možné stanovit nabídkovou cenu. Dle Úřadu je přitom zjevné, že ve výše citované části návrhu</p><p>navrhovatel oproti námitkám nenapadá nedostatečnost a neúplnost technické specifikace</p><p>veřejné zakázky pro stanovení nabídkové ceny odpovídající předmětu plnění veřejné zakázky,</p><p>ale konkrétní smluvní podmínky, které dle navrhovatele svědčí o libovůli zadavatele.</p><p>Navrhovatel napadá smluvní podmínky spočívající ve spoluodpovědnosti za implementaci</p><p>systému ELVIS zahrnující jeho integraci na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] stanovené v</p><p>kapitole 3.5.3 technické specifikace a čl. 4.5 návrhu smlouvy; ve výhradě stanovené v čl. 6.2</p><p>návrhu smlouvy, kterou jsou dle navrhovatele porušena ustanovení § 100 a § 222 zákona; v</p><p>právu zadavatele odstoupit od smlouvy stanoveném v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy; a ve</p><p>smluvních pokutách stanovených v čl. 16.5 návrhu smlouvy. Tyto skutečnosti nejsou v žádné</p><p>části námitek napadány; nelze ani tvrdit, že by se jednalo o rozšíření či rozpracování</p><p>argumentace obsažené v námitkách, neboť v námitkách navrhovatel výše uvedené smluvní</p><p>podmínky a související libovůli zadavatele nenapadá, stejně jako netvrdí, že by se zadavatel</p><p>dopustil porušení ustanovení § 100 a § 222 zákona. Námitky svým smyslem a podstatou</p><p>jednoznačně směřují proti nedostatečnosti technické specifikace předmětu veřejné zakázky,</p><p>která dle navrhovatele znemožňuje stanovení nabídkové ceny, a nelze je tak vztáhnout</p><p>k obsahu výše citované části návrhu, která směřuje proti smluvním podmínkám a údajné</p><p>libovůli zadavatele.</p><p>210. Pokud se chtěl navrhovatel bránit proti stanovení výše uvedených smluvních podmínek, proti</p><p>údajné libovůli zadavatele a proti porušení § 100 a § 222 zákona, měl v souvislosti s těmito</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>skutečnostmi podat námitky ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tj. nejpozději do skončení lhůty</p><p>pro podání nabídek, což neučinil.</p><p>211. Úřad tedy správní řízení v předmětné části návrhu zastavil, neboť této části návrhu</p><p>nepředcházely řádně a včas podané námitky.</p><p>K výroku II. tohoto rozhodnutí</p><p>Relevantní ustanovení zákona</p><p>212. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady</p><p>transparentnosti a přiměřenosti.</p><p>213. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí</p><p>veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti</p><p>v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu</p><p>předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro</p><p>uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.</p><p>214. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům</p><p>v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí</p><p>přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.</p><p>215. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné</p><p>zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím</p><p>a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které</p><p>mají být naplněny,</p><p>b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo</p><p>c) odkazu na štítky.</p><p>Právní posouzení</p><p>216. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek ve smyslu § 28</p><p>odst. 1 písm. a) zákona je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení</p><p>a má výrazný dopad na jeho další průběh. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek</p><p>leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost</p><p>zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3</p><p>zákona. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za</p><p>soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější</p><p>dokument, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována</p><p>dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné</p><p>nabídky. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který</p><p>v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto</p><p>smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze</p><p>dne 16. 11. 2010, když uvedl, že „[…] zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem</p><p>v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho</p><p>zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno</p><p>podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ Úřad upozorňuje, že byť se</p><p>citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou závěry v něm vyjádřené plně</p><p>aplikovatelné i na současnou právní úpravu, neboť smysl a účel nastavení zadávacích</p><p>podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (srov. § 44 ZVZ a § 36 zákona). Uvedené přitom</p><p>platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.</p><p>217. Význam kvality a úplnosti zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele</p><p>spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které</p><p>umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad</p><p>odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008,</p><p>v němž uvedený soud judikoval, že „[…] zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech</p><p>konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně,</p><p>nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro</p><p>určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou.</p><p>Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky,</p><p>provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů</p><p>jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné</p><p>transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda</p><p>zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“</p><p>218. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž</p><p>z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti</p><p>zadávání veřejných zakázek je vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu</p><p>diskriminace jedna ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována</p><p>v celém průběhu zadávacího řízení. Zásadou transparentnosti se zabýval Nejvyšší správní soud</p><p>ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, který potvrzuje interpretaci</p><p>Krajského soudu v Brně podanou v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010 tak, že</p><p>požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu</p><p>shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře</p><p>kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých</p><p>důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu</p><p>pro celé zadávací řízení a zahrnuje v sobě rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí</p><p>zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.</p><p>219. Požadavky na předmět plnění a technické podmínky tak musí být v zadávací dokumentaci</p><p>uvedeny takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná</p><p>a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby</p><p>umožnila uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky. K problematice jednoznačnosti</p><p>a přesnosti zadávací dokumentace související s transparentností zadávání veřejných zakázek</p><p>se Krajský soud v Brně vyjádřil i ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012,</p><p>v němž uvedl, že „požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace</p><p>plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou</p><p>zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem</p><p>dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění</p><p>toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním</p><p>a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.</p><p>Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné</p><p>hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této</p><p>zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak</p><p>tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně</p><p>a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené</p><p>zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže</p><p>taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Je třeba</p><p>zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává</p><p>vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá. […] Zadávací</p><p>dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím</p><p>základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta</p><p>nejlepší nabídka. K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j.</p><p>2 Afs 86/2008-222, dostupný na www.nssoud.cz, kde tento soud zdůraznil požadavek, aby byla</p><p>zadávací dokumentace ‚jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak</p><p>konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich</p><p>hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů</p><p>dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné,</p><p>zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy</p><p>obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně</p><p>hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí</p><p>rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.‘“</p><p>220. Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na</p><p>to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především dostatečně</p><p>podrobně v detailech nezbytných pro zpracování nabídky. Dostatečná podrobnost zadávací</p><p>dokumentace je rovněž nutná z důvodu, aby zadávací podmínky byly v plném rozsahu vnímány</p><p>a chápány všemi dotčenými subjekty (tj. jak zadavatelem, tak i dodavateli) identickým</p><p>způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat</p><p>žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to jak do kvality, tak i do rozsahu</p><p>poptávaného plnění. Je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích</p><p>podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně</p><p>a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele. Z výše uvedeného tak vyplývá, že</p><p>zadávací podmínky vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení musí být, s ohledem</p><p>na nutnost dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, nastaveny dostatečně</p><p>podrobně v detailech nezbytných pro zpracování nabídky, jasně, srozumitelně, určitě</p><p>a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad a aby nabídky dodavatelů mohly být</p><p>na jejich základě řádně zpracovány a mohly být vzájemně porovnatelné.</p><p>221. Úřad nicméně považuje za nutné konstatovat, že povinnost zadavatele stanovit a poskytnout</p><p>zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele</p><p>v zadávacím řízení není absolutní v tom smyslu, že by zadavatel byl nucen v zadávacích</p><p>podmínkách detailně popsat veškeré konkrétní aspekty předmětu plnění veřejné zakázky.</p><p>V této souvislosti je třeba zdůraznit, že požadavek na podrobnost poskytnutých zadávacích</p><p>podmínek je vztažen k účasti dodavatele v zadávacím řízení, která musí být chápána široce</p><p>v tom smyslu, že dodavatel musí být schopen se rozhodnout, zda se hodlá o veřejnou zakázku</p><p>ucházet, a podat porovnatelnou nabídku; není nutné, aby zadavatel v zadávacích podmínkách</p><p>poskytl absolutně veškeré informace nutné k vlastní realizaci předmětu plnění veřejné</p><p>zakázky. Ze zákona tak nevyplývá povinnost zadavatele popsat (technické) zadávací podmínky</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>do naprostých podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast dodavatele</p><p>v zadávacím řízení ve výše vymezeném významu. Zákon tedy nezakazuje, aby zadavatel</p><p>například vymezil předmět veřejné zakázky dle § 36 odst. 3 zákona s tím, že konkrétní</p><p>technická řešení budou předkládat sami dodavatelé.</p><p>222. V této souvislosti lze odkázat mj. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-46618/2025/163</p><p>ze dne 28. 11. 2025, v němž je dovozeno, že „univerzální definice toho, co je ještě podrobnost</p><p>nezbytná a co již není, neexistuje. Proto se každý případ musí posuzovat individuálně, přičemž</p><p>bude potřeba posoudit míru určitosti/podrobnosti zadávacích podmínek a míru přenášení</p><p>odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Ustanovení § 36</p><p>odst. 3 zákona neukládá zadavateli povinnost poskytnout ex ante veškeré detailní podklady,</p><p>kterými disponuje a které vznikají právě v rámci plnění zakázky (průzkumy, modely, výpočty).</p><p>Povinností je poskytnout dostatek informací pro srovnatelné nacenění – to se děje</p><p>prostřednictvím konkrétně stanovených kvantitativních položek v termínové a cenové</p><p>specifikaci a jasného územního vymezení a poskytnout všem uchazečům informace stejné.“</p><p>Úřad dále odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-16394/2024/162 ze dne</p><p>30. 4. 2024, kde předseda Úřadu přisvědčuje závěru, že „zadavatel nemusí vymezit předmět</p><p>veřejné zakázky do všech myslitelných podrobností, když lze předpokládat, že odborně zdatní</p><p>dodavatelé mají jasné povědomí o tom, jaké druhy konkrétních činností musí být pro realizaci</p><p>požadovaného plnění provedeny“.</p><p>223. Je rovněž nutné konstatovat, že v situaci, kdy s ohledem na objektivní důvody nemůže dojít</p><p>k bližší specifikaci určitého požadavku zadavatele, je možné připustit, aby byly potenciální</p><p>mezery v zadávacích podmínkách vyplněny předchozími zkušenostmi a odbornými znalostmi</p><p>dodavatelů působících na relevantním trhu, přičemž zadavatel je oprávněn počítat</p><p>s přiměřenou odbornou informovaností, zdatností a profesionalitou těchto dodavatelů. V této</p><p>souvislosti lze poukázat na závěry rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-21071/2024/500 ze dne</p><p>23. 5. 2024, v němž Úřad dovodil, že „za situace, kdy ale objektivně nelze určité parametry</p><p>přesně specifikovat, dodavatelé musí cenu této části plnění stanovit odborným odhadem.“</p><p>Úřad v tomto rozhodnutí dále uvedl, že „zákon neurčuje, že by zadavatel musel stanovit</p><p>zadávací podmínky do úplných podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast</p><p>v zadávacím řízení. Zadavatel totiž může důvodně předpokládat, že do zadávacího řízení s úzce</p><p>specializovaným předmětem plnění (v daném případě stavební práce na ETCS v poměrně</p><p>vysoké předpokládané hodnotě) se budou hlásit a nabídky budou podávat pouze odborně</p><p>zdatní profesionálové se zkušenostmi na těchto stavbách a se znalostí např. určitých odborných</p><p>termínů, norem, metodik, systémů atd. I když odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích</p><p>podmínek leží na zadavateli, je třeba rovněž na straně dodavatele předpokládat jednání</p><p>s obvyklými znalostmi a s obvyklou péčí. Ponechání určitých záležitostí na budoucí součinnosti</p><p>se zadavatelem a původním dodavatelem nepovažuje Úřad s ohledem na charakter dané</p><p>veřejné zakázky za netransparentní či v rozporu se zásadou rovného zacházení, resp.</p><p>diskriminační.“ Předseda Úřadu v navazujícím rozhodnutí č. j. ÚOHS-27994/2024/161 ze dne</p><p>22. 7. 2024 následně uvedl, že „v řadě zadávacích řízení je cena plnění či jeho části stanovována</p><p>kvalifikovaným odhadem dodavatele, aniž by se jednalo o situaci, která je nezákonná. Každý</p><p>dodavatel do své cenotvorby vtěluje řadu odhadů a predikcí, zvláště jedná-li se o plnění</p><p>dlouhodobé či o značném objemu. Pokud navrhovatel tvrdí, že nabídková cena může být</p><p>odhadem ovlivněna o jednotky až desítky milionů korun, nepředstavuje toto rozpětí odhadu –</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>mimochodem založené na obecném a nijak neprokazovaném tvrzení navrhovatele – takový</p><p>exces, který by měl bránit podání nabídky.“</p><p>224. Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval</p><p>posouzením zadávacích podmínek veřejné zakázky ve smyslu naplnění požadavků zákona,</p><p>zejména § 36 odst. 3 zákona, v němž je zakotvena povinnost stanovit a poskytnout zadávací</p><p>podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení</p><p>a zákaz přenášet na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek,</p><p>a zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Je přitom nutné podotknout, že</p><p>navrhovatel ve svém návrhu napadá celou řadu různých zadávacích podmínek a technických</p><p>požadavků vymezujících předmět veřejné zakázky, které podle jeho názoru nebyly</p><p>zadavatelem stanoveny v detailu dostatečném pro podání nabídek, neboť na jejich základě</p><p>není možné odhadnout pracnost a cenu realizace příslušných částí předmětu veřejné zakázky.</p><p>225. Zadavatel argumentaci k obhajobě svého postupu zakládá zejména na tvrzení, že povinností</p><p>zadavatele není stanovit v zadávací dokumentaci přesně každý detailní technický aspekt</p><p>poptávaného plnění, neboť součástí předmětu veřejné zakázky není jen vývoj a implementace</p><p>systému ELVIS, ale rovněž jeho návrh a design na základě analýzy provedené vybraným</p><p>dodavatelem. Zadavatel uvádí, že v technické specifikaci předmětu veřejné zakázky stanovil</p><p>pouze technické podmínky, jejichž naplnění je povinné, a to určením parametrů vyjadřujících</p><p>požadavky na výkon nebo funkci, případně prostřednictvím popisu účelu ELVIS; další detailní</p><p>specifikace konkrétního naplnění těchto podmínek musí být definovány v cílovém konceptu</p><p>dle toho, jak vybraný dodavatel uchopí technické řešení stanovených požadavků. Zadavatel</p><p>tedy očekává, že na základě jím stanovených požadavků na implementaci systému ELVIS</p><p>vybraný dodavatel navrhne vlastní kreativní technické řešení, které v detailech rozpracuje</p><p>v cílovém konceptu – dokumentu vytvářeném v realizační fázi projektu po uzavření smlouvy</p><p>na veřejnou zakázku, jehož obsahem má být „detailní analýza požadavků a podrobná</p><p>specifikace navrhovaného systému včetně návrhu integrace, datové migrace, podrobného</p><p>harmonogramu realizace, plánu přípravy školení a testování“, a který je po akceptaci ze strany</p><p>zadavatele pro další plnění smlouvy závazný.</p><p>226. Zadavatel v dané souvislosti odkazuje na metodiku „Řízení jednotlivých ICT řešení“. Úřad</p><p>konstatuje, že z předmětné metodiky, v níž odbor Hlavního architekta eGovernmentu spadající</p><p>pod Digitální a informační agenturu popisuje doporučený postup při vytváření informačních</p><p>systémů veřejné správy, skutečně vyplývá, že realizační fáze projektu, která má proběhnout</p><p>po výběru dodavatele, zahrnuje mj. tvorbu cílového konceptu řešení. Zatímco v přípravné fázi</p><p>projektu má zadavatel dle dané metodiky zajistit vyhotovení architektury řešení projektu,</p><p>která se zaměřuje na otázku, jak má hledané řešení fungovat, a je vyjádřená především</p><p>grafickými diagramy a funkční a ne-funkční specifikací a tvoří základ zadávací dokumentace</p><p>veřejné zakázky, v realizační fázi má být vybraným dodavatelem vytvořen cílový koncept</p><p>řešení, jehož součástí je mj. byznys koncept vyjadřující, jak se bude požadované řešení</p><p>používat (tj. definuje „funkce, procesy, služby, role, výstupy-produkty, apod.“), a IT koncept</p><p>vyjadřující, jak bude požadované řešení zhotoveno, aby byznys koncept naplnilo.</p><p>227. Úřad k tomuto uvádí, že postup, který je předmětnou metodikou v širších rysech popisován,</p><p>je z hlediska souladu se zákonem v obecné rovině nepochybně akceptovatelný. Zadavatelé při</p><p>zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je design, vývoj a implementace informačních</p><p>systémů veřejné správy, zcela jistě mohou v rámci přípravy zadávací dokumentace aplikovat</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>pravidla, principy a postupy vymezené danou metodikou, a to za předpokladu, že jsou</p><p>současně naplněny veškeré zákonné požadavky pro stanovení zadávacích podmínek. Je</p><p>zřejmé, že zadavatelem poptávané plnění nemusí být v rámci zadávací dokumentace za všech</p><p>okolností technicky specifikováno do nejmenších detailů; ze zákona nevyplývá, že by zadavatel</p><p>musel stanovit zadávací podmínky do úplných podrobností, ale pouze do podrobností</p><p>nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, přičemž platí, že zadavatel může</p><p>důvodně předpokládat, že do zadávacího řízení se budou hlásit a nabídky budou podávat</p><p>pouze odborně zdatní profesionálové. Při koncipování formulace potřeb, které se zadavatel</p><p>poptáním předmětu veřejné zakázky snaží naplnit, je navíc namísto detailní specifikace</p><p>technických parametrů veškerých aspektů poptávaného plnění bezesporu možné přistoupit</p><p>ke specifikaci požadavků na výkon, funkci a účel ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) zákona, na</p><p>jejichž základě má vybraný dodavatel konkrétní technické řešení projektu, který bude</p><p>následně v praxi realizovat, nejprve sám kreativně navrhnout.</p><p>228. V tomto ohledu lze v postupu nastíněném metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“</p><p>spatřovat jistou paralelu se stavebními zakázkami realizovanými metodou Design &amp; Build, jejíž</p><p>podstatou je, že dodavatel navrhne detailní řešení předmětu veřejné zakázky</p><p>(specifikovaného požadavky zadavatele na výkon, funkci a účel) – tj. část „design“; a toto své</p><p>navržené řešení pak sám realizuje – část „build“. Úřad je přesvědčen, že i v rámci nestavebních</p><p>veřejných zakázek (tj. veřejných zakázek na dodávky či služby) je možné z určité obdoby</p><p>metody Design &amp; Build přizpůsobené konkrétnímu poptávanému plnění při tvorbě zadávacích</p><p>podmínek vycházet. Zadavateli nic nebrání požadovat, aby vybraný dodavatel konkrétní</p><p>řešení, které bude následně v praxi implementovat, nejprve sám v podrobnostech navrhl, je</p><p>však vždy nutné důsledně dbát na dodržení požadavků zákona na určitost zadávacích</p><p>podmínek, jež musí být dodavatelům poskytnuty v detailech dostatečných pro přípravu,</p><p>nacenění a podání vzájemně porovnatelných nabídek, a to tak, aby nedocházelo</p><p>k nedovolenému přenášení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na</p><p>dodavatele. Jestliže zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel v rámci plnění předmětu</p><p>veřejné zakázky nejprve navrhl své vlastní inovativní řešení designu poptávaného</p><p>informačního systému, je nezbytné, aby bylo již ve fázi podávání nabídek zřejmé, jaké</p><p>specifické požadavky zadavatel na toto dodavatelem navrhované řešení má, resp. z jakého</p><p>konkrétního zadání má dodavatel při tvorbě svého řešení vycházet. V případě, kdy</p><p>dodavatelům požadavky zadavatele nejsou v dostatečné míře detailu známy, zcela logicky není</p><p>možné, aby vytvořili návrh toho, jakým konkrétním způsobem je lze naplnit. Jednoznačně</p><p>přitom nestačí, aby zadavatel své požadavky sdělil až vybranému dodavateli po uzavření</p><p>realizační smlouvy. Pro zajištění souladu zadávacího řízení se zásadou transparentnosti</p><p>a pravidly vyjádřenými v § 36 odst. 3 zákona je nezbytně nutné, aby dodavatelé již ve fázi</p><p>podávání nabídek měli k dispozici zadání, na jehož základě mají svůj návrh řešení vytvořit, a to</p><p>v dostatečných podrobnostech pro to, aby dokázali učinit kvalifikovaný závěr o tom, jak pracné</p><p>a cenově náročné pro ně bude požadavky zadavatele naplnit. V opačném případě by nebylo</p><p>možné konstatovat, že dodavatelé mají k dispozici dostatečné a jednotné informace pro</p><p>zpracování cenové nabídky, což by vedlo k tomu, že by zadavatel nemohl mít postaveno na</p><p>jisto, zda nabídky, které v zadávacím řízení obdrží, budou v daném ohledu vzájemně</p><p>porovnatelné.</p><p>229. V šetřeném případě se tak pro posouzení souladu přezkoumávaných požadavků zadavatele se</p><p>zákonem jako klíčová jeví otázka, zda zadavatel ve vztahu k předmětným požadavkům poskytl</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>dodavatelům v zadávacích podmínkách dostatek informací k tomu, aby si mohli ve fázi</p><p>podávání nabídek učinit kvalifikovaný závěr o pracnosti a cenové náročnosti realizaci</p><p>předmětu veřejné zakázky, tj. zda zadavatel v souladu s § 36 odst. 3 zákona stanovil a poskytl</p><p>zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím</p><p>řízení. Úřad se v první fázi správního řízení za účelem zodpovězení této otázky v rámci svého</p><p>šetření obrátil na Digitální a informační agenturu a na dodavatele, kteří v zadávacím řízení</p><p>projevili zájem o veřejnou zakázku, a kterým tak byla ze strany zadavatele zpřístupněna</p><p>neveřejná část zadávací dokumentace, a to s žádostí o odborné stanovisko ke konkrétně</p><p>specifikovaným dotazům zejména ve vztahu ke skutečnosti, zda jsou pro účely odhadu</p><p>pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky a jeho nacenění z technického hlediska</p><p>dostačující informace, které zadavatel v souvislosti s navrhovatelem napadenými požadavky</p><p>poskytl dodavatelům v rámci zadávacích podmínek.</p><p>230. Na základě své interpretace výsledků provedeného šetření, zejména odborných stanovisek</p><p>oslovených dodatelů, Úřad vydal rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025, jehož výrokem I. rozhodl</p><p>o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 36 odst. 3</p><p>zákona tím, že nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech</p><p>nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za správnost</p><p>a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť v čl. 3.2.3 a 4.1.1.2 technické specifikace</p><p>stanovil, že implementace systému ELVIS musí zahrnovat integraci tohoto systému na systémy</p><p>třetích stran A., C., B. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], aniž by v zadávací dokumentaci uvedl</p><p>technickou specifikaci rozhraní daných systémů nezbytnou pro nacenění požadovaných</p><p>integrací. Předseda Úřadu toto rozhodnutí následně svým rozhodnutím o rozkladu zrušil a</p><p>uvedl, že Úřad se měl zabývat otázkou, zda bylo objektivně možné, aby zadavatel v zadávacích</p><p>podmínkách přesněji specifikoval parametry důležité pro nacenění integrací, a rovněž</p><p>otázkou, do jaké míry jsou mezery v zadávacích podmínkách způsobeny jejich vadným</p><p>stanovením. Ve vztahu k integraci systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] se měl</p><p>Úřad dle rozhodnutí o rozkladu zabývat tím, zda zadavatel poskytl veškeré informace, které</p><p>měl k nastavení daného systému k dispozici, a zjištěním výchozího stavu daného systému v</p><p>době zahájení zadávacího řízení. Úřad měl ve vztahu k systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]</p><p>také zjistit, jaké informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a</p><p>složitosti, zda zadavatel vymezil takové kvality daného systému, které vymezit mohl, zda je</p><p>ocenění integrace na dosud neexistující systém na trhu běžné a v jakých částkách se rozdíly v</p><p>nacenění mohou pohybovat. Ve vztahu k integraci systému ELVIS na systémy C., B. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] se měl Úřad zabývat tím, jestli jsou skutečně informace, které</p><p>zadavatel neposkytl, irelevantní, jak zadavatel tvrdí, a zda zadavatel nemohl poskytnout</p><p>dodavatelům další podklady. Dle předsedy Úřadu je ve vztahu k těmto systémům zásadní</p><p>otázkou to, zda jsou zadavatelem poskytnuté informace takové úrovně, že jsou předloženy</p><p>v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení.</p><p>231. Úřad v následující fázi správního řízení znovu posoudil odborná stanoviska oslovených</p><p>dodavatelů, načež dospěl k závěru, že tato stanoviska neposkytují jednoznačnou odpověď na</p><p>otázky, jejichž zodpovězení bylo Úřadu uloženo rozhodnutím o rozkladu, jehož závěry je Úřad</p><p>vázán. Úřad seznal, že na základě poskytnutých odborných stanovisek nelze bez dalšího</p><p>jednoznačně dovodit, zda zadavatel poskytl dodavatelům v zadávacích podmínkách dostatek</p><p>informací k tomu, aby si mohli učinit kvalifikovaný závěr o pracnosti a ceně realizace předmětu</p><p>veřejné zakázky. Poskytnutá stanoviska jsou v určitých zásadních bodech ve vzájemném</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>rozporu; část oslovených dodavatelů zastává názor, že zadávací podmínky byly zadavatelem</p><p>stanoveny v dostatečných podrobnostech na to, aby bylo možné stanovit nabídkovou cenu</p><p>a podat nabídku, zatímco jiní dodavatelé mají za to, že zadávací podmínky obsahují nejasnosti,</p><p>přičemž např. společnost MONET+,a.s. uvedla, že nepodala nabídku, protože zadávací</p><p>podmínky nebyly dostatečně specifikovány na to, aby bylo možné nacenit nabídku bez</p><p>neakceptovatelného rizika. Odborná stanoviska tak ve svém souhrnu neposkytují jasný náhled</p><p>na danou problematiku a Úřad na jejich základě nezískal dostatek informací na to, aby mohl</p><p>zjistit stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu, neboť</p><p>předmětná stanoviska nedávají jednoznačnou odpověď na to, zda byly zadávací podmínky</p><p>zadavatelem stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.</p><p>Úřad tak dospěl k závěru, že rozhodnutí v šetřeném případě závisí na posouzení skutečností a</p><p>otázek, k nimž je potřeba odborných znalostí, jimiž úřední osoby nedisponují, přičemž dané</p><p>posouzení není možné opatřit od jiného správního orgánu, a ustanovil proto ve správním řízení</p><p>znalce za účelem vypracování znaleckého posudku ve věci odborného posouzení poskytnutých</p><p>podkladů a zodpovězení otázek specifikovaných v příslušném usnesení Úřadu ze dne</p><p>15. 8. 2025 (srov. výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí) a též uvedených na str. 7-24</p><p>znaleckého posudku.</p><p>232. Cílem otázek, které Úřad položil znalci, bylo zjistit následující skutečnosti ve vztahu</p><p>k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek:</p><p>•</p><p>jestli a do jaké míry jsou informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci</p><p>jednoznačné, srozumitelné a dokonavé (ve smyslu jejich logické úplnosti),</p><p>•</p><p>zda jsou konkrétně specifikované výroky zadavatele a navrhovatele pravdivé, resp. zda</p><p>mají objektivní oporu ve skutečnosti, zejména v zadávací dokumentaci,</p><p>•</p><p>zda jsou pro účely nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu</p><p>pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující informace, které zadavatel</p><p>poskytl v zadávací dokumentaci,</p><p>•</p><p>jaké konkrétní informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu</p><p>pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky (tuto podotázku</p><p>Úřad položil pro případ, že je odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti</p><p>poskytnutých informací záporná nebo na ni nelze odpovědět),</p><p>•</p><p>v jakém cenovém rozpětí se mohou v důsledku nedostatečnosti zadavatelem</p><p>poskytnutých informací pohybovat rozdíly v nacenění realizace příslušné části</p><p>předmětu veřejné zakázky (tuto podotázku Úřad položil pro případ, že je odpověď na</p><p>podotázku týkající se dostatečnosti poskytnutých informací záporná nebo na ni nelze</p><p>odpovědět),</p><p>•</p><p>zda lze konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré</p><p>informace (relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu</p><p>veřejné zakázky), které mohl mít ve vztahu k předmětné části zadávacích podmínek</p><p>objektivně k dispozici,</p><p>•</p><p>zda je požadavek zadavatele na to, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace</p><p>příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých</p><p>informací na relevantním trhu běžný,</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>•</p><p>u otázkového okruhu č. 9 (k neposkytnutí rozhraní systémů B., C. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. k požadavku na integraci systému ELVIS na dané</p><p>systémy) bylo také cílem zjistit:</p><p>o jaká byla povaha revizí, které byly v rozhraních daných systémů prováděny</p><p>v době běhu lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení či bylo jejich</p><p>provedení plánováno v budoucnu,</p><p>o zda obsahovala specifikace rozhraní daných systémů (ve stavu před</p><p>provedením revizí) relevantní informace, které mohli dodavatelé při</p><p>odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na tyto systémy reálně</p><p>využít,</p><p>o zda je možné konstatovat, že povaha těchto revizí mohla zapříčinit, že byly</p><p>informace o stavu, v němž se rozhraní daných systémů nacházelo v době před</p><p>zahájením těchto revizí, zcela irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace</p><p>systému ELVIS na dané systémy v rámci plnění veřejné zakázky.</p><p>233. Znalec na str. 35-36 znaleckého posudku popsal metodu řešení, kterou použil při vypracování</p><p>znaleckého posudku, následovně:</p><p>„Základem postupu v tomto znaleckém posuzování je srovnávací metoda a metoda dedukce</p><p>za použití neformální logiky. Znalec u jednotlivých položených otázek postupně analyzoval</p><p>výroky v citovaných tvrzeních zadavatele, resp. navrhovatele, a v nich uvedené informace pak</p><p>ověřoval vůči odpovídajícím podkladům a skutečnostem uvedeným ve zdrojích opatřených</p><p>vlastním způsobem.</p><p>Přitom znalec hledal logickou závislost tvrzení zadavatele, resp. navrhovatele na informacích</p><p>v podkladech a zdrojích ve snaze tuto dokázat přezkoumatelným způsobem. Současně znalec</p><p>využil i postupu, který neformálně aplikuje metodu důkazu sporem. Ten byl aplikovatelný</p><p>v případě tvrzení, která popírala existenci určitého jevu. Takové tvrzení pak znalec zkoumal</p><p>posuzováním sporného tvrzení.</p><p>[…]</p><p>Následně znalec analyzoval soubor takto sestavených logicky navazujících informací a dat</p><p>a podroboval je zkoumání z hlediska položených otázek. Výsledky analýzy dat buď vycházely</p><p>z podstaty formulací v podkladech ve vztahu k položeným otázkám (typicky srozumitelnost,</p><p>jednoznačnost, logická dokonavost), nebo byly získány jako výsledek srovnání (typicky otázky</p><p>týkající se opory tvrzení každé ze stran ve formulacích v podkladech), nebo byly odvozeny</p><p>z příčinné souvislosti mezi kladeným požadavkem a obecnými možnosti implementace</p><p>software či obvyklými přístupy k řešení obdobných zadání.</p><p>[…]</p><p>Tam, kde znalec pro výsledky analýzy dat využil některý z výsledků analýzy podkladů týkajících</p><p>se předchozích otázek, resp. podotázek již posouzených jinde v textu znaleckého posudku,</p><p>použil znalec odkaz na jinde uvedený text, a to zejména z důvodu zachování konzistence</p><p>formulací ve znaleckém posudku zajišťující mimo jiné jeho přezkoumatelnost, resp. eliminace</p><p>případné nekonzistence vzniklé např. mírně odlišnými formulacemi nebo dodatečnými</p><p>úpravami či doplněním textu znaleckého posudku.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>Pak v případě, že položené podotázky k jednotlivým otázkám, byly formulovány dostatečně</p><p>obdobně, či dokonce zcela shodně, takové podotázky, resp. odpovědi na ně a zejména jejich</p><p>odůvodnění označil znalec za tzv. typové a při jejich posuzování využil znalec již existujících</p><p>výsledků analýzy podkladů uvedených jinde na příslušném místě ve znaleckém posudku, pokud</p><p>to s ohledem na aspekty skutkového stavu, resp. dané části šetřených zadávacích podmínek</p><p>uvedených v dané podotázce bylo možné.“</p><p>234. K „principu typové podotázky“ znalec na str. 120 znaleckého posudku v rámci kapitoly týkající</p><p>se skutečností majících možný vliv na přesnost uvedených závěrů uvedl následující:</p><p>„V posuzování typové podotázky ad. d) otázky č. 1 a v případě dalších významově obdobných</p><p>či shodných podotázek ostatních otázek kladených znalci, které se v zadání tohoto ZP3 opakují</p><p>a ve většině případů jsou i shodné, přistoupil znalec díky jejich shodným charakteristikám</p><p>k zjednodušení, když takové otázky označil za typové a upustil pak u nich od detailního</p><p>odůvodnění, které by jinak shodným textem. Místo toho využil znalec odkazu na vysvětlení</p><p>původních podotázek výše uvedených.</p><p>Společným principem těchto podotázek je vztah mezi mírou detailu technické specifikace a její</p><p>dostatečnosti pro účely odhadu pracnosti a nacenění realizace dodavatelem, doslova zdali</p><p>‚jsou pro účely nacenění této části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace</p><p>z technického hlediska dostačující informace, které ve vztahu předmětnému požadavku poskytl</p><p>zadavatel v zadávací dokumentaci‘. Znalec při konzultaci formulací otázek na znalce předem</p><p>zadavatele4 upozornil, že výsledky analýzy povedou právě k takové typovosti, a to z důvodů,</p><p>jakým způsobem jsou otázky položeny, resp. formulovány. Obdobně se uvedené skutečnosti</p><p>a jejich potenciální vliv na závěry tohoto ZP týkají typové podotázky ad. g) otázky č. 1.“</p><p>235. Znalec dále k „typové“ podotázce vztahující se k běžnosti úrovně zadavatelem poskytnutých</p><p>informací na str. 120-122 znaleckého posudku v rámci kapitoly týkající se skutečností majících</p><p>možný vliv na přesnost uvedených závěrů uvedl následující:</p><p>„U typové podotázky ad. g) otázky č. 2 jádro dotazu spočívá v otázce, zdali je na ‚trhu běžné‘,</p><p>aby ‚dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na</p><p>základě dané úrovně poskytnutých informací‘. Při analýze podkladů k této podotázce vycházel</p><p>znalec ze své zkušenosti, resp. praxe posledních více než 10 let, kdy měl možnost seznámit se</p><p>se zadávací dokumentací více než několika nejméně desítek veřejných zakázek.</p><p>Zkušenosti znalce jsou založeny na posuzování nebo tvorbě technických specifikací několika</p><p>nejméně desítek zadávacích dokumentací veřejných zakázek, u nichž došlo úspěšně k výběru</p><p>dodavatele. V rámci své praxe se zadávacími dokumentacemi veřejných zakázek na informační</p><p>systémy se znalec seznamoval s příslušnými technickými specifikacemi buď z pozice</p><p>dodavatele, nebo z pohledu jejich zadávání, kdy se jako konzultant zadavatele přímo podílel</p><p>na jejich vypracování.</p><p>Praxe osoby znalce v oblasti (nejen) veřejných zakázek na dodávky informačních systémů</p><p>(nejen) realizovaných na míru na základě technické specifikace zahrnuje působení</p><p>3</p><p>4</p><p>Znalcem používaná zkratka pro „znalecký posudek“ [poznámka Úřadu].</p><p>Pod pojmem „zadavatel“ je v tomto kontextu míněn zadavatel znaleckého posudku, tj. Úřad [poznámka Úřadu].</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>(a) jako konzultanta dodavatele (popř. analytika či architekta), který se přímo nebo výhradně</p><p>podílí na:</p><p>(i)</p><p>přípravě textů technických specifikací, ale také souvisejících dokumentů</p><p>obsahujících zadávací podmínky a smluvní dokumentace, stejně jako dokumentů</p><p>týkajících se přebírání plnění, tzn. testování, akceptace, připomínkování či</p><p>oponování dodávek (zejména software, dokumentace, školení) a služeb (zejména</p><p>provoz, údržba, podpora a rozvoj) souvisejících s implementaci informačních</p><p>systémů různého charakteru (např. webových a databázových aplikací, online</p><p>integrací, či standardizovaných řešení typu ERP, DMS, eSSL, CAFM apod.),</p><p>(ii)</p><p>posuzování a hodnocení nabídek dodavatelů,</p><p>(iii)</p><p>tvorbě odpovědí na požadavky na vysvětlení ZD,</p><p>(iv)</p><p>komplexních činnostech v roli vedoucího projektu nebo technického dozoru</p><p>investora;</p><p>(b) jako konzultanta dodavatele, který ve prospěch zadavatele posuzuje existující technické</p><p>specifikace zakázek za účelem poskytnutí odborných vyjádření nebo znaleckých posudků</p><p>vztahujících se bezprostředně k jejich předmětu, a to z různých důvodů a za různých účelů,</p><p>které zadavatel sleduje;</p><p>(c) nebo naopak dodavatele aplikací a informačních systémů, kdy se pro přípravu příslušné</p><p>nabídky seznamuje s technickými specifikacemi v příslušných zakázkách, resp. jejich</p><p>zadávacích dokumentacích, a na základě jejich obsahu stanovuje nabídkovou cenu,</p><p>v některých případech i s využitím příslušného rámcového odhadu pracnosti.</p><p>Příklady takových zakázek a zadavatelů s uvedením postavení osoby znalce jsou následující:</p><p>Zadavatel</p><p>Zakázka</p><p>Postavení</p><p>znalce</p><p>osoby</p><p>postavení konzultanta zadavatele – tvorba technické specifikace</p><p>Komora</p><p>veterinárních</p><p>lékařů ČR</p><p>informační systém Centrální evidence psů; odkaz na</p><p>zakázku:</p><p>https://ezak.tendera.cz/contract_display_1756.ht</p><p>ml</p><p>50</p><p>konzultant</p><p>zadavatele v roli</p><p>a činnostech</p><p>analytika,</p><p>architekta,</p><p>vedoucího</p><p>projektu; příprava</p><p>kompletní</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek,</p><p>posuzování</p><p>a hodnocení</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>nabídek,</p><p>vysvětlování ZD</p><p>Jihomoravský</p><p>kraj</p><p>informační systém pro podporu administrace a</p><p>příjmu žádostí o dotace; odkaz na zakázku:</p><p>https://zakazky.krajbezkorupce.cz/contract_display</p><p>_37079.html</p><p>konzultant</p><p>zadavatele v roli</p><p>a činnostech</p><p>analytika,</p><p>vedoucího</p><p>projektu; příprava</p><p>kompletní</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek,</p><p>posuzování</p><p>a hodnocení</p><p>nabídek,</p><p>vysvětlování ZD</p><p>Palivový</p><p>elektronický systém spisové služby a DMS; odkaz na</p><p>kombinát Ústí smlouvu:</p><p>(nyní Diamo)</p><p>https://smlouvy.gov.cz/smlouva/12266064?backlin</p><p>k=chyg7</p><p>konzultant</p><p>zadavatele v roli</p><p>a činnostech</p><p>analytika; příprava</p><p>kompletní</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek,</p><p>posuzování</p><p>a hodnocení</p><p>nabídek,</p><p>vysvětlování ZD</p><p>Český</p><p>metrologický</p><p>institut</p><p>konzultant</p><p>zadavatele v roli</p><p>a činnostech</p><p>analytika; příprava</p><p>kompletní</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek,</p><p>posuzování</p><p>a hodnocení</p><p>dodávka a implementace ERP systému včetně</p><p>souvisejících servisních služeb; odkaz na zakázku:</p><p>https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detailzakazky/N006-19-V00002578/vysledek</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>nabídek,</p><p>vysvětlování ZD</p><p>Mendelova</p><p>univerzita</p><p>v Brně</p><p>elektronický systém spisové služby; odkaz na</p><p>zakázku:</p><p>https://zakazky.mendelu.cz/contract_display_3348</p><p>.html</p><p>konzultant</p><p>zadavatele v roli</p><p>a činnostech</p><p>analytika,</p><p>architekta,</p><p>vedoucího</p><p>projektu; příprava</p><p>kompletní</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek,</p><p>posuzování</p><p>a hodnocení</p><p>nabídek,</p><p>vysvětlování ZD</p><p>postavení konzultanta zadavatele – posuzování technické specifikace</p><p>Státní</p><p>pozemkový</p><p>úřad</p><p>dodávka a implementace goegrafického</p><p>informačního systému (GIS)</p><p>konzultant</p><p>zadavatele</p><p>poskytující odborná</p><p>vyjádření k realizaci</p><p>zakázky ve vztahu</p><p>k zadávací</p><p>a smluvní</p><p>dokumentaci</p><p>vč.</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>Švandovo</p><p>divadlo</p><p>Smíchově</p><p>dodávka a implementace kamerového systému</p><p>konzultant</p><p>zadavatele</p><p>poskytující odborná</p><p>vyjádření k realizaci</p><p>zakázky ve vztahu</p><p>k zadávací</p><p>a smluvní</p><p>dokumentaci</p><p>vč.</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>na</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>nejmenovaný</p><p>soukromý</p><p>zadavatel</p><p>Hlavní</p><p>Praha</p><p>dodávka a implementace měřícího</p><p>a software pro sítě vysokého napětí</p><p>systému konzultant</p><p>zadavatele</p><p>poskytující odborná</p><p>vyjádření k realizaci</p><p>zakázky ve vztahu</p><p>k zadávací</p><p>a smluvní</p><p>dokumentaci</p><p>vč.</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>město informační systém VISITIS – Inovativní řešení konzultant</p><p>managementu cestovního ruchu v Hlavním městě zadavatele</p><p>Praha</p><p>poskytující odborná</p><p>vyjádření k realizaci</p><p>zakázky ve vztahu</p><p>k zadávací</p><p>a smluvní</p><p>dokumentaci</p><p>vč.</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>postavení dodavatele informačního systému – řešení na základě technické specifikace</p><p>Čepro</p><p>dodávka a implementace webového informačního</p><p>systému s databází a úložištěm obsahu pro</p><p>elektronizaci procesů na základě modelů v notaci</p><p>BPMN2.0</p><p>dodavatel v roli</p><p>a činnostech</p><p>analytika,</p><p>architekta,</p><p>vedoucího</p><p>projektu; realizace</p><p>technického řešení</p><p>na základě</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek</p><p>Česká školní Open Data – portál pro přípravu a zveřejňování dodavatel v roli</p><p>inspekce</p><p>otevřených dat</p><p>a činnostech</p><p>analytika,</p><p>architekta,</p><p>vedoucího</p><p>projektu; realizace</p><p>technického řešení</p><p>na základě</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek</p><p>nejmenovaný</p><p>soukromý</p><p>zadavatel</p><p>dodávka a implementace webového informačního dodavatel v roli</p><p>systému s databází a úložištěm obsahu pro správu a činnostech</p><p>utajovaných informací</p><p>analytika,</p><p>architekta,</p><p>vedoucího</p><p>projektu; realizace</p><p>technického řešení</p><p>na základě</p><p>technické</p><p>specifikace</p><p>a zadávacích</p><p>podmínek</p><p>Znalec tak v tomto případě z uvedených důvodů upustil od provedení průzkumu trhu, který by</p><p>byl v takové situaci obvyklý, protože je přesvědčen, že by vedl ke stejným závěrům, tzn. že lze</p><p>na základě aktuálně zveřejněných zadání veřejných zakázek na vývoj software kdykoliv lehce</p><p>doložit, že lze jím uvedený výsledek analýzy v této věci považovat za věrohodný a spolehlivý.</p><p>Případné provedení průzkumu trhu považoval znalec za časově významně náročné a tím</p><p>pádem i finančně nákladné neúměrně účelu tohoto ZP, a proto neekonomické.“</p><p>236. Znalec na str. 99-101 znaleckého posudku uvedl následující ověření „principu typové</p><p>podotázky“:</p><p>„Ve znaleckém posudky byl z důvodů obdobného a ve velké míře i zcela shodného charakteru</p><p>či dokonce přímo shodného znění řady podotázek použit princip tzv. typové podotázky.</p><p>Takovéto typové otázky byly formulovány celkem 3:</p><p>•</p><p>typová podotázka ad. d) otázky č. 1 týkající se (rámcově shrnuto) dostatečnosti</p><p>informací poskytnutých zadavatelem pro stanovení nabídkové ceny dodavatelem</p><p>(přesněji pro provedení odhadu pracnosti a nacenění);</p><p>•</p><p>typová podotázka ad. g) otázky č. 1 týkající se případného rizika, že by zadavatel</p><p>neposkytl v ZD5 veškeré mu dostupné informace;</p><p>•</p><p>typová podotázka ad. g) otázky č. 2 týkající se úrovně informací poskytnutých</p><p>zadavatelem v ZD a jestli je taková úroveň na trhu běžná.</p><p>Společnou charakteristikou takto vybraných typových podotázek je vztah rozsahu a míry</p><p>detailu informací poskytnutých v ZD, zejména technické specifikaci a jejích přílohách</p><p>k možnosti dodavatelů stanovit příslušný odhad pracnosti a nabídkovou cenu. Typové</p><p>5</p><p>Znalcem používaná zkratka pro „zadávací dokumentace“ [poznámka Úřadu].</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>podotázky tak různou formou hledají odpověď na otázku, jestli a jak přímo souvisí pracnost</p><p>a cena s rozsahem a mírou detailů uvedených v technické specifikaci.</p><p>Následující ověření posouzení takto významově propojených podotázek je založeno na</p><p>modelovém příkladu řešení problematiky odhadu pracnosti v závislosti na míře detailu</p><p>zadávací specifikace. Přitom otázku ‚dostatečnosti informací‘ pro odhadnutí ceny lze</p><p>považovat za zcela vyjasněnou v odpovědi na podotázku ad. d) otázky č. 1 a jejím odůvodnění,</p><p>resp. v odstavci označeném jako odůvodnění dostatečnosti zadání</p><p>Modelový příklad ukáže, jaké se do odhadu pracnosti promítají způsoby, jak se dodavatel</p><p>rozhodne řešit dané zadání, jaké má zkušenosti či jak je připraven, a jde o zásadnější parametry</p><p>mající vliv na stanovování pracnosti než výchozí popis, resp. zadávací specifikace poskytnutá</p><p>zadavatelem. Současně modelový příklad ukáže, kolik úrovní hloubky detailu může mít zadání,</p><p>pokud budeme postupně přidávat další aspekty, možnosti, funkční vybavenost apod., a jak je</p><p>pracnost realizace požadovaných funkcionalit ovlivněna zkušeností a připraveností dodavatele</p><p>více než rozsahem zadání.</p><p>Výchozím pro tento modelový příklad je zadání formulované relativně stručně, na procesní</p><p>úrovni – specifikace elementární aktivity, označené např. ‚Vyplnění údajů o osobě žadatele‘,</p><p>jejímž jádrem je zadaní dat uživatelem, typicky ve formuláři aplikace.</p><p>Je zřejmé, že kromě v podstatě neomezených možností vlastního visuálního uspořádání, které</p><p>se obvykle řeší vždy až v rámci detailní analýzy, protože je do značné míry závislé na zvolených</p><p>technologiích, může celý formulář a jeho pole nabízet významně různou míru funkční</p><p>vybavenosti, a tím také různou míru efektivity ve smyslu odolnosti vůči neplatným vstupům</p><p>(hodnotám), ale také uživatelské přívětivosti.</p><p>Jaké jsou tedy postupně možnosti řešení, od nejméně funkčně vybavených k nejvíce</p><p>vybaveným, tzn. v pořadí rostoucí míry funkční výbavy, jejich složitost se přirozeně liší</p><p>(postupně roste)?</p><p>1. Všechna pole formuláře jsou stejného typu, tzn. jednořádkové textové pole. Pro naše účely</p><p>není podstatný výčet polí, řekněme, že se vychází z obecné znalosti osoby jako subjektu</p><p>údajů.</p><p>K tomuto základnímu požadavku lze přidat validaci vstupů, tzn. uživatelem zadaných hodnot:</p><p>2. Každé pole bude mít svůj typ (např. text pro příjmení, datum pro datum narození, zvláštní</p><p>typ pro rodné číslo, telefonní číslo a email apod.) a tento typ určí obor možných hodnot,</p><p>ovšem zatím bez ohledu na sémantiku; hodnoty jiných typů tak nebude moci uživatel zadat.</p><p>Přidá se sémantická validace vstupů, tzn. jestli zadané hodnoty vyjadřují to, co systém očekává:</p><p>3. Kromě kontroly typu se kontroluje i sémantika, tzn. např. že rodné číslo obsahuje číslice, je</p><p>kontrola typu; ale že soubor těchto 10 číslic je bezezbytku dělitelný 11; obdobně telefonní</p><p>číslo, email.</p><p>Přidá se možnost vstupy pre-validovat tím, že se nabídne obor hodnot k výběru, seznam,</p><p>číselník:</p><p>4. Pole místa bydliště se vyberou z číselníku naplněného RUIAN.</p><p>Přidá se rekci UI na neplatné vstupy, tzn. neplatné hodnoty zadané uživatelem:</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>5. Při snaze o uložení neplatná hodnota v poli způsobí odpověď UI, že není možné uložit.</p><p>6. Při existenci neplatných hodnot ve formuláři není ani možné stisknout tlačítko Uložit.</p><p>Přidá se předcházení neplatným vstupům kontextovou nápovědou:</p><p>7. Každé pole před vstupem uživatele obsahuje graficky upozaděný (obvykle šedá barva)</p><p>zástupný text, např. ‚Vyplňte IČO – 8 číslic…‘</p><p>8. Pro každé pole se po zastavení nad jeho plochou objeví plovoucí malé okénko s nápovědou,</p><p>jak pole vyplnit, tzv. tooltip, např. ‚Na základě IČO budou ve veřejném rejstříku dohledány</p><p>ostatní údaje.‘</p><p>9. Pro každé tlačítko akce ve formuláři je také přidán tooltip, a to i v případě, že jej aktuálně</p><p>nelze aplikovat, např. ‚Před uložením vyplňte všechna povinná pole.‘</p><p>Bylo by možné podobně pokračovat další výbavou, např. pro složitější soubor zadávaných dat</p><p>a rozsáhlejší formuláře může být vhodné přidat požadavek na závislost vyplňování polí na</p><p>základě hodnot jiných polí (např. když uvede uživatel, že je subjekt plátce DPH, objeví se, resp.</p><p>se přidá pole pro zadání DPH), nebo může být vhodné rozdělení formuláře do částí a postupně</p><p>je uživatele nechat vyplňovat v dobře známém mechanismu průvodce (první strana formuláře</p><p>a pak logicky následující, obvykle obsluhované tlačítky Další, nebo Pokračovat).</p><p>Z uvedeného by se zdálo zcela logické a přirozené, že takto rostoucí složitost možnosti</p><p>realizovat požadavek, které ovšem není takto detailně zadán, by měla ovlivnit adekvátně</p><p>rostoucím způsobem i pracnost, tedy nákladovost realizace. Jak se ukáže dále, nelze obecně</p><p>toto samo o sobě nikdy tvrdit, protože nákladovost významně závisí na přístupu dodavatele</p><p>a dalších charakteristikách zcela nezávislých na samotné specifikaci požadavku a jejím</p><p>rozsahu.</p><p>Jak tedy může dodavatel přistoupit k řešení daného zadání, přičemž zcela přirozeně zohlední</p><p>úplně jiné aspekty, než rozsah zadaných informací?</p><p>Začněme aspektem rostoucí míry zkušenosti a tím pádem klesající pracností pro analýzu, návrh</p><p>i samotnou implementaci, potažmo dokumentaci (!) a testování (!):</p><p>1. Dodavatel si volně zvolí, co si myslí o potřebě zadat o dané osobě.</p><p>2. Dodavatel udělá průzkum aplikací veřejných zadavatelů.</p><p>3. Dodavatel vybere výčet (rozsah) polí na základě svých předchozích implementací.</p><p>4. Dodavatel vybere výčet (rozsah) polí z toho, který je dostupný v jeho vlastní knihovně pro</p><p>práci s formuláři.</p><p>5. Dodavatel použije výčet (rozsah) polí, který je dostupný v jeho vlastní knihovně pro práci</p><p>s formuláři specificky pro zadání údajů osoby.</p><p>Přidáme aspekt dodavatelem zvolené funkční vybavenosti řešení:</p><p>6. Dodavatel samostatně a nezávisle nalezne a použije knihovny na zajištění jednotlivě (a)</p><p>validace polí, (b) číselníky, pak (c) tooltipy atd.</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>7. Dodavatel nalezne a použije knihovnu na zajištění obsluhy všech vlastností a chování polí</p><p>formuláře celkově na validaci polí a další parametry chování polí (viz možnosti výše v tomto</p><p>očíslovaném výčtu).</p><p>8. Dodavatel použije již existující části kódu týkající se dané problematiky ze svých</p><p>předchozích implementací obdobného typu.</p><p>9. Dodavatel použije jeho vlastní a robustní knihovnu pro práci s formuláři.</p><p>10. Dodavatel použije jeho část vlastní robustní knihovny pro práci s formuláři specificky pro</p><p>zadání údajů osoby.</p><p>Lze podle jednořádkového zadání řešení implementovat? Nepochybně ano! Jak bylo ukázáno</p><p>výše v této kapitole, míra rizika každého dodavatele, kterou na sebe je ochoten vzít (neberme</p><p>teď v úvahu obchodní aspekt) je více závislá na připravenosti a zkušenostech dodavatele než</p><p>detailu zadání.</p><p>Má samotný fakt ne příliš detailního zadání obecně pro všechny dodavatele zásadní a stejný</p><p>vliv na konečnou pracnost řešení, nebo i samotný postup jejího stanovení, který by se dal přímo</p><p>odvodit od detailnosti zadání? Nepochybně ne, rozhodně ne obecně pro všechny dodavatele.“</p><p>237. Znalec ve znaleckém posudku dospěl k následujícím klíčovým závěrům.</p><p>238. Znalec identifikoval jakožto „typovou“ podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým</p><p>navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, zda jsou pro účely nacenění</p><p>příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace z technického</p><p>hlediska dostačující informace, které zadavatel poskytl v zadávací dokumentaci. Znalec na tuto</p><p>„typovou“ podotázku odpověděl v rámci otázkového okruhu č. 1 [konkrétně v rámci</p><p>podotázky písm. d) otázky č. 1] na str. 43-44 znaleckého posudku, a to následovně:</p><p>„ANO, protože neexistuje přímý vztah mezi právě či pouze obsahem a rozsahem zadávací</p><p>technické specifikace a pracností, resp. náklady pro splnění (technickou realizací) takové</p><p>specifikace.</p><p>Na úvod odůvodnění odpovědi k této podotázce je vhodné uvést, že:</p><p>(1) V případě předmětné veřejné zakázky a v ní zvolený vývoj na míru nemusí být obecně nutně</p><p>jediný přístup ke splnění zadání. Obvykle je vývoj na míru jen doplněk řešení označovaný</p><p>jako tzv. customizace (přizpůsobení) v případě, že jádrem řešení je existující</p><p>standardizovaný software. Při použití customizace, nebo jinak technicky odlišného způsobu</p><p>realizace (např. parametrizací, viz poslední 2 odstavce odůvodnění k podotázce b), odst. i</p><p>otázky č. 1) pak logicky klesá míra rozsahu i detailu potřebné technické specifikace, protože</p><p>standardizovaný software tvořící základ řešení byl zcela určitě realizován s ohledem na</p><p>potřeby nejméně jednoho (obvykle však vícero) odlišného zadavatele a do funkcionality</p><p>takového standardizovaného software se tím pádem logicky promítla specifikace</p><p>vytvořená dříve (před započetím této zakázky). Typickým příkladem jsou zakázky na</p><p>pořízení elektronického systému spisové služby, kdy předmětem technické specifikace není</p><p>vlastní funkcionalita systému, ale jeho adaptace do konkrétního prostředí daného</p><p>zadavatele.</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>(2) Dále uvedené odůvodnění platí obecně i ve vztahu k jakémukoliv jinému zadání, nejen pro</p><p>systém ELVIS, natož pak specificky pro jeho specifickou (vybranou) část, jako je tomu</p><p>v případě podotázky ad. c) otázky č. 1 týkající se výčtu stavů.</p><p>Jádro odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku (a dále uvedené významově shodné</p><p>podotázky) je obsaženo v následujících 2 formulacích:</p><p>1. Neexistuje přímý vztah mezi právě a pouze obsahem a rozsahem technické specifikace,</p><p>nebo mírou jejího detailu, a pracností, resp. náklady pro její splnění.</p><p>2. Použití pracnosti a z ní plynoucích nákladů na realizaci dané technické specifikace, tzn.</p><p>nákladová stránka není jedinou charakteristikou řešení, a i když může mít vliv na stanovení</p><p>ceny, nemusí jít zdaleka o vliv jediný, a ani nemusí být takový vliv zásadní.</p><p>Předchozí dva odstavce č. 1 a 2 slouží k odůvodnění odpovědí i na další podotázky jinde v textu</p><p>tohoto znaleckého posudku, a v místě, kde by jinak byly použity ve zcela shodném znění, bude</p><p>použit pouze odkaz na jejich formulaci výše uvedenou, a tento odkaz bude označen jako</p><p>‚odůvodnění dostatečnosti zadání‘.</p><p>Blíže k odůvodnění ve věci odhadu pracnosti:</p><p>Vývoj software ve smyslu algoritmizace, tzn. psaní zdrojového kódu je autorská tvůrčí činnost.</p><p>A z podstaty této činnosti tedy každý autor (či tým autorů) může k řešení stejného zadání</p><p>přistoupit různě, jak metodicky, tak technicky. Logicky tedy i pracnost spojená s realizací</p><p>navrženého řešení bude různá. Přitom zcela logicky musí řešitel při tvorbě svého návrhu</p><p>používat vlastní tvořivost, invenci, a nejen se spoléhat na zadanou technickou specifikaci.</p><p>Jinak řečeno: Jedna technická specifikace může vést na různé technické návrhy její realizace</p><p>a každý z těchto návrhů pak představuje jinou pracnost. Navíc i stejný technický návrh řešení</p><p>může vést na jinou pracnost realizace z důvodů uvedených v předchozím odstavci daných</p><p>autorskou povahou činnosti, jako je vývoj software.</p><p>Logicky tedy i pracnost, resp. náklady spojené s takovou činností plynou především ze</p><p>zvoleného přístupu či postupu, použitých nástrojů apod. Doména informačních technologií je</p><p>navíc velmi dynamický obor, který se rozvíjí velmi rychle a prakticky denně. Striktní svázání</p><p>řešitele s obdrženou technickou specifikací by potenciálně vedlo k omezení možnosti využít</p><p>novějších a efektivnějších způsobů technické realizace požadovaného řešení.</p><p>Blíže k odůvodnění ve věci nacenění:</p><p>Technická a v důsledku nákladová charakteristika řešení vycházející z odhadu pracnosti</p><p>realizace dle dané technické specifikace může mít vliv na stanovení ceny, ale zdaleka ne jediný,</p><p>a ani nemusí být zásadní.</p><p>Ve smyslu obchodního jednání, tzn. nabídky má na stanovení ceny vliv nejen její nákladová</p><p>charakteristika, ale také další faktory, zejména např. podnikatelská, resp. obchodní strategie</p><p>dodavatele, míra akceptovatelných rizik, procesní dimenze, personální, resp. kapacitní situace,</p><p>stejně jako i např. makroekonomické faktory. Celkem se může jednat o až desítku takových</p><p>faktorů. […] Technický návrh řešení a jemu odpovídající lidský výkon (pracnost) je tedy jen</p><p>jedním z nich a nelze tedy ani z tohoto důvodu odvodit míru nutného detailu technické</p><p>specifikace potřebnou pro ocenění odpovídajících nákladů.</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>Z jiného úhlu pohledu zadavatel zvolil zadání zakázky na software, který měl být evidentně</p><p>vyvíjen na míru, a to vodopádovým modelem (analýza → návrh → implementace → testování</p><p>→ nasazení). Takový model je jednak převažující pro projekty veřejného sektoru, kde projekt</p><p>vyžaduje kontrolu a splnění regulatorních a smluvních požadavků, a kde je naprosto většinově</p><p>vyžadována předem stanovená pevná cena plnění a také termín dodávky, a současně</p><p>zadavatel tento přístup utvrdil poskytnutím předem stanoveného souboru požadavků</p><p>v podobě TS.6 […]</p><p>Existuje řada zdrojů, které uvádí, že vodopádový model je typický pro veřejný sektor, tedy</p><p>projekty vyžadující přísnou dokumentaci a kontrolu, což jsou právě ty charakteristické pro</p><p>veřejný sektor/zakázky. Například [zdroj označený v seznamu použité literatury na str. 33</p><p>znaleckého posudku číslem 9] zkoumá adopci iterativních/hybridních metod ve veřejném</p><p>sektoru a popisuje, že určující pro volbu metodiky vedení projektu je v případ veřejného sektoru</p><p>určující platná legislativa, regulace, potažmo potřeba specifikovat rozsah a čas plnění předem,</p><p>ale také malá pružnost financování projektů, vliv politických cyklů, organizační struktury</p><p>a samozřejmě požadavky na kybernetickou bezpečnost, což vše společně implikuje významnou</p><p>averzi k jakémukoliv riziku.“</p><p>Na odpověď na předmětnou „typovou“ podotázku znalec odkázal v rámci všech otázkových</p><p>okruhů.</p><p>239. Na podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem</p><p>zadávacích podmínek zjistit, jaké konkrétní informace je nutné znát pro odhad alespoň</p><p>základního rozsahu pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky, znalec</p><p>v rámci každého otázkového okruhu č. 1-9 odpověděl, že odpověď na tuto podotázku je</p><p>irelevantní, neboť odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti zadavatelem poskytnutých</p><p>informací je kladná.</p><p>240. Na podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem</p><p>zadávacích podmínek zjistit, v jakém cenovém rozpětí se mohou v důsledku nedostatečnosti</p><p>zadavatelem poskytnutých informací pohybovat rozdíly v nacenění realizace příslušné části</p><p>předmětu veřejné zakázky, znalec v rámci každého otázkového okruhu č. 1-9 odpověděl, že</p><p>odpověď na tuto podotázku je irelevantní, neboť odpověď na podotázku týkající se</p><p>dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací je kladná.</p><p>241. Znalec dále identifikoval jakožto „typovou“ podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu</p><p>k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, zda lze</p><p>konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace (relevantní</p><p>pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky), které mohl</p><p>mít ve vztahu k předmětné části zadávacích podmínek objektivně k dispozici. Znalec na tuto</p><p>„typovou“ podotázku odpověděl v rámci otázkového okruhu č. 1 [konkrétně v rámci</p><p>podotázky písm. g) otázky č. 1] na str. 45-47 znaleckého posudku, a to následovně:</p><p>„ANO, zadavatel ve věci rozsahu informací v ZD, resp. TS postupoval řádně a s příslušnou péčí,</p><p>rozsah informací k zadání veřejné zakázky byl vyšší než obvyklý, a míra, resp. úroveň detailu</p><p>informací poskytnutých zadavatelem v ZD, resp. TS a jejích přílohách je z uvedených důvodů</p><p>také vyšší než obvyklá.</p><p>6</p><p>Znalcem používaná zkratka pro „technická specifikace“ [poznámka Úřadu].</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>Především na otázku takto doslova položenou bez dalších předpokladů by bylo možné</p><p>uspokojivě odpovědět pouze a výhradně provedením vlastní analýzy v aktuálním čase. Ani pak</p><p>by ale nebylo možné vyloučit, že v jakémkoliv okamžiku zadavatel neuvedl informace, které</p><p>k dispozici mohl mít, protože zjistil informace nové, které v TS zatím do té doby nebyly</p><p>zaneseny, nebo se představy zadavatele změnily s ohledem na vývoj dotčených procesů v čase</p><p>obecně, nebo mohlo ke změně dojít na základě vnějších vlivů, např. obvykle legislativních, a to</p><p>kdykoliv po dokončení přípravy technické specifikace, tedy i v průběhu zadávacího řízení.</p><p>Je tedy nutné předpokládat, že k podobným změnám, vývoji a ‚objevům‘ nových informací</p><p>nedošlo a je posouzen rozsah TS v předložené podobě s ohledem na jiná kritéria. Těmi jsou</p><p>jednak (a) správná či normovaná praxe podložená strukturu specifikace požadavků podle</p><p>mezinárodního standardu ISO/IEC/IEEE 29148:2018 […] a (b) samotný objem informací</p><p>uvedených v TS.</p><p>Znalecký posudek s ohledem na účel znaleckého posuzování dále odpovídá na relevantně</p><p>přeformulovanou otázku této podotázky, jestli zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace</p><p>veškeré informace, které s ohledem na charakter plnění měly být součástí zadání.</p><p>Přestože tento standard ISO/IEC/IEEE 29148:2018 nebyl dosud převzat jako česká norma (ČSN)</p><p>a ani není známý přímý odkaz na tento standard z některé metodiky nebo doporučení pro řízení</p><p>ICT projektů veřejné správy, lze se s ohledem na jeho mezinárodní působnost alespoň inspirovat</p><p>při formulování ZD pro ICT projekty.</p><p>Obsahem a rozsahem softwarové technické specifikace se uvedený mezinárodní standard</p><p>zabývá v kap. 9.6 – Software requirements specification (SRS). V něm sice není uvedena</p><p>závazná struktura (osnova součástí či šablonu), ale stanoví minimální obsahové oblasti, které</p><p>musí specifikace pokrýt, aby bylo možné systém navrhnout a otestovat.</p><p>Standard ISO/IEC/IEEE 29148:2018 konkrétně uvádí, že požadavky mají být jednoznačné,</p><p>úplné, konzistentní, ověřitelné. V žádném případě se však nezabývá takovou mírou detailu,</p><p>jako je stanovení výčtu požadavků ve vztahu k digitalizaci konkrétních procesů.</p><p>Následující výčet je s ohledem na charakter plnění, kterým je softwarový systém, tzn.</p><p>počítačový program, výčet kvalitativně a významově odlišných položek, které představují</p><p>podstatné součásti technické specifikace zadání předmětné veřejné zakázky, resp. veřejných</p><p>zakázek s obdobným předmětem plnění, které také veřejné zakázky s obdobným předmětem</p><p>plnění obvykle obsahují, přičemž je uvedena také míra splnění tohoto výčtu v předmětné</p><p>zakázce:</p><p>a) zpracovávaná data – vstupní i výstupní, což je v případě předmětné veřejné zakázky</p><p>splněno přílohami P2_TS, P6_TS a P5_TS;</p><p>b) algoritmy zpracování dat, tzn. procesy zpracování dat, a jejich aktéři, obvykle popisované</p><p>slovně v rámci funkční specifikace obvykle v podobě uživatelských postupů či scénářů, což</p><p>je v případě předmětné veřejné zakázky splněno přílohami P1_TS a P4_TS;</p><p>c) technologické prostředí vykonávání počítačového programu, což je v případě předmětné</p><p>veřejné zakázky splněno přílohami P3_TS, P8_TS a P9_TS.</p><p>Mezi další obvyklé součástí technické specifikace patří také následující oblasti, které jsou</p><p>ovšem běžné většinou až u zakázek se složitější nebo rozsáhlejší architekturou:</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>d) procesní diagramy rozšiřující a upřesňující popis ad. b) ve více formalizované podobě;</p><p>e) modely architektury na různých úrovních, obvykle aplikační komponenty, komunikační</p><p>a technologická vrstva, což je v případě předmětné veřejné zakázky splněno přílohou</p><p>P3_10;</p><p>f) bezpečnostní požadavky, jak obecně, tak s ohledem, resp. v případě působnosti zákona</p><p>o kybernetické bezpečnosti;</p><p>g) modely vzhledu a chování uživatelského rozhraní v některé z vhodných či na trhu běžných</p><p>nástrojů.</p><p>Lze dohledat srovnatelné veřejné zakázky, které byly zadány s absencí některých z uvedených</p><p>podstatných položek a na základě menšího objemu informací a/nebo s chybějícími vrstvami</p><p>nebo perspektivou, obvykle např. bez schémat modelu architektury (např. veřejná zakázka</p><p>Ministerstva životního prostředí – Vybudování informačního systému ISPOP2 včetně zajištění</p><p>provozu a rozvoje, dostupná na adrese https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detailzakazky/N006-19-V00001615). Z důvodů poskytnutí modelu architektury v P10_TS lze</p><p>z hlediska obsahu technické specifikace považovat zadání šetřené veřejné zakázky co do míry</p><p>detailu poskytnutých informací za podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé. Dalším</p><p>důvodem je také poskytnutí různých pohledů a úrovní informací na stejnou oblast, např.</p><p>v případě zpracovávaných dat poskytl zadavatel různé pohledy (AS-IS, TO-BE apod.) v celkem</p><p>3 přílohách P2_TS, P6_TS a P5_TS, přičemž obvykle stačí jen příloha jedna (stav TO-BE),</p><p>nejobvykleji je pak text přímo v TS, nikoliv takto systematicky jako samostatná příloha.</p><p>Obdobně toto platí pro oblast algoritmy zpracování, která je zachycena ve 2 přílohách P1_TS</p><p>(textový popis funkcionality a postupů) a P4_TS (aplikační architektura).</p><p>Co do kvality textů předmětné veřejné zakázky byla tato garantována zadáním samostatné</p><p>předcházející veřejné zakázky, jejímž výstupem byly dokumenty TS a všech příloh. Vytvoření</p><p>zadání pro realizaci software, resp. TS tímto způsobem, tzn. samostatnou zakázkou</p><p>a v takovém rozsahu považuje znalec za záruku kvality zadání v míře vyšší než obvyklé, protože</p><p>významná a pravděpodobně i větší část technických specifikací zadání veřejných zakázek byla</p><p>vytvořena bez pomoci poradců, i když u srovnatelně rozsáhlých technických specifikací to není</p><p>neobvyklý přístup.</p><p>O míře detailu poskytnutých informací v kombinaci s výše uvedeným členěním podstatných</p><p>součástí poskytuje využitelnou informaci také rozsah dokumentace. Co do rozsahu (objemu) je</p><p>text TS předmětné veřejné zakázky nejen dostačující, ale spíše nadstandardní, protože nabízí</p><p>různé úrovně a perspektivy uvedených podstatných položek technické specifikace.</p><p>Uvedený výsledek analýzy podkladů je podpořen následujícími informacemi planoucími přímo</p><p>z obdržených podkladů:</p><p>•</p><p>Zadavatel poskytl věcné určení předmětu plnění v podobě technické specifikace, tzn.</p><p>podkladu TS a jejích příloh, a to v rozsahu 42 dokumentů v elektronické podobě (ve</p><p>formátu PDF, XSD a ArchiMate), ke kterým poskytl dodatečná vysvětlení v celkem 57</p><p>dokumentech v elektronické podobě (ve formátu PDF). To je co do rozsahu, a to i ve</p><p>smyslu obsahu těchto dokumentů (jde celkem o téměř 1000 stran textu), míra řádově</p><p>více než obvyklá.</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>•</p><p>Odkaz v TS a všech jejích příloh ukazuje, že jejich obsah je výstupem plnění veřejné</p><p>zakázky dle Smlouvy o dílo ‚Analýza, studie proveditelnosti a návrh řešení k realizaci</p><p>nového IS pro výkon vízové agendy MZV‘ ze dne 11. 10. 2022, kterou realizovala</p><p>společnost KPMG Česká republika, s.r.o. Tato společnost patří do skupiny tzv. velké</p><p>čtyřky auditorských firem, což je skupina společností majících dominantní postavení na</p><p>světovém trhu auditorských a poradenských služeb a působí ve většině zemí světa.</p><p>Jádro odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku (a dále uvedené významově shodné</p><p>podotázky) je obsaženo v následujících 2 formulacích:</p><p>1. Na otázku takto doslova položenou bez dalších předpokladů by bylo možné uspokojivě</p><p>odpovědět pouze a výhradně provedením vlastní analýzy v aktuálním čase. Zadavatel učinil</p><p>součástí zadávací dokumentace veškeré informace, které s ohledem na charakter plnění</p><p>(software, počítačový program) a průmyslový standard měly být součástí zadání.</p><p>2. Způsob, který zadavatel pro formulování TS použil zadáním samostatné veřejné zakázky na</p><p>dodávku TS, byl pečlivý a časově náročný, a tudíž lze dovodit, že postihl veškeré informace,</p><p>které mohl zadavatel mít k dispozici v daném čase.</p><p>Předchozí dva odstavce č. 1 a 2 slouží k odůvodnění odpovědí i na další podotázky jinde v textu</p><p>tohoto znaleckého posudku, a v místě, kde by jinak byly použity ve zcela shodném znění, bude</p><p>použit pouze odkaz na jejich formulaci výše uvedenou, a tento odkaz bude označen jako</p><p>‚odůvodnění kompletnosti informací‘.“</p><p>242. Na odpověď na předmětnou „typovou“ podotázku znalec odkázal v rámci všech otázkových</p><p>okruhů s výjimkou otázky č. 9, v rámci níž znalec na podotázku písm. f) ve znění:</p><p>„Lze konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace</p><p>(relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky),</p><p>které mohl mít ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] objektivně k dispozici?“</p><p>na str. 94 znaleckého posudku odpověděl následovně:</p><p>„NE, s ohledem na vysvětlení odpovědi na podotázku ad. h) otázky č. 9 měl zadavatel k dispozici</p><p>i další informace o specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] týkající se</p><p>funkcionality i rozhraními přenášených dat. Jak je uvedeno ve vysvětlení odpovědi na</p><p>podotázku ad. h) otázky č. 9, obsahovala specifikace rozhraní systémů B., C. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením plánovaných revizí informace týkající se</p><p>funkcionality i rozhraními přenášených dat. Přestože uvedené informace by nemusely být a</p><p>pravděpodobně by nebyly v konečné specifikaci rozhraní pro realizaci příslušných integrací</p><p>uvedeny doslovně v podobě, jak byly v posuzovaných podkladech poskytnuty, je z nich možné</p><p>usoudit minimálně na složitost a rozsah výměny dat.“</p><p>Je nicméně nutné podotknout, že i v rámci otázky č. 9 znalec odkázal na své odpovědi na</p><p>„typové“ otázky vztahující se k dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací a běžnosti</p><p>nacenění a odhadu pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně</p><p>poskytnutých informací, tj. uvedl v reakci na tyto otázky odpověď „ANO“.</p><p>243. Znalec dále identifikoval jakožto „typovou“ podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu</p><p>k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, zda je</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>požadavek zadavatele na to, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části</p><p>předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, na relevantním</p><p>trhu běžný. Znalec na tuto „typovou“ podotázku odpověděl v rámci otázkového okruhu č. 2</p><p>[konkrétně v rámci podotázky písm. g) otázky č. 2] na str. 51 znaleckého posudku, a to</p><p>následovně:</p><p>„ANO, na trhu je zcela běžná i situace, kdy dodavatelé odhadují pracnost a cenu na základě</p><p>mnohem nižší úrovně detailu poskytovaných informací, než jaká je poskytnuta zadavatelem</p><p>v předmětné veřejné zakázce.</p><p>Navíc míra informací označená jako ‚daná úroveň‘, tzn. daná v předmětné veřejné zakázce, je</p><p>speciálním případem otázky týkající se dostatečnosti informací v poskytnutém zadání, která je</p><p>předmětem typové podotázky ad. d) otázky č. 1. Odpověď na typovou podotázku ad. d) otázky</p><p>č. 1 i její odůvodnění jsou tak aplikovatelné i na předmětnou podotázku.</p><p>Otázka, zdali je na relevantním trhu běžné, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace</p><p>příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, se</p><p>tak stává irelevantní, protože bez ohledu na úroveň poskytnutých informací, jak je uvedeno ve</p><p>výsledcích analýzy typové podotázky ad. d) otázky č. 1 a jejímu odůvodnění, není odhad</p><p>pracnosti závislý přímo, ani pouze jen na zadané technické specifikaci, resp. úrovně informací</p><p>v ní poskytnutých, a odhad ceny není závislý přímo, ani pouze jen na odhadu pracnosti. Pro</p><p>odůvodnění se použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání. Odpověď a její</p><p>odůvodnění lze aplikovat na předmětnou podotázku i přes skutečnost, že se předmětná</p><p>podotázka vztahuje k jinému požadavku, resp. k jiné části šetřených zadávacích podmínek.</p><p>Důvodem je fakt, že uvedená odpověď i její odůvodnění jsou nezávislé míře rozsahu či detailu</p><p>popisu předmětu požadavku, ke kterému se vztahují, protože míra rozsahu či detailu předmětu</p><p>technické specifikace ovlivňuje stanovení nabídkové ceny jen částečně, v limitních případech</p><p>dokonce vůbec.</p><p>Současně lze nalézt a ověřit, že na relevantním trhu existují běžně veřejné zakázky, jejichž</p><p>zadávací dokumentace, resp. technická specifikace zadávaného softwarového řešení obsahuje</p><p>nižší úroveň poskytnutých informací, jak je doloženo v odůvodnění typové podotázky ad. g)</p><p>otázky č. 1 s odkazem na veřejnou zakázku Ministerstva životního prostředí – Vybudování</p><p>informačního systému ISPOP2 včetně zajištění provozu a rozvoje […]. Pro odůvodnění se použije</p><p>text označený jako odůvodnění kompletnosti informací.</p><p>Jádro odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku (a dále uvedené významově shodné</p><p>podotázky) je obsaženo v následující formulaci:</p><p>Je irelevantní, zdali je na trhu běžné, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace</p><p>příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací,</p><p>protože pracnosti ani cena nejsou přímo, ani pouze závislé jen na úrovni informací v technické</p><p>specifikaci.</p><p>Předchozí odstavec slouží k odůvodnění odpovědí i na další podotázky jinde v textu tohoto</p><p>znaleckého posudku, a v místě, kde by jinak byly použity ve zcela shodném znění, bude použit</p><p>pouze odkaz na jejich formulaci výše uvedenou, a tento odkaz bude označen jako ‚odůvodnění</p><p>úrovně informací‘.“</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>Na odpověď na předmětnou „typovou“ podotázku znalec odkázal v rámci všech otázkových</p><p>okruhů.</p><p>244. Znalec dále ve vztahu ke všem napadeným zadávacím podmínkám odpověděl na dílčí</p><p>podotázky Úřadu na jednoznačnost, srozumitelnost a logickou dokonavost zadavatelem</p><p>poskytnutých informací, dále také na podotázky na to, zda mají konkrétně specifikované</p><p>výroky zadavatele a navrhovatele oporu ve skutečnosti, a rovněž na podotázky Úřadu týkající</p><p>se revizí specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. relevantnosti</p><p>informací o stavu, v němž se rozhraní daných systémů nacházelo v době před zahájením</p><p>těchto revizí, pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na uvedené systémy.</p><p>245. Znalec napříč jednotlivými otázkovými okruhy uvedl následující hodnocení vztahující se</p><p>k srozumitelnosti, jednoznačnosti a logické dokonavosti informací poskytnutých zadavatelem</p><p>v zadávací dokumentaci:</p><p>Otázka</p><p>Míra srozumitelnosti</p><p>Míra jednoznačnosti</p><p>Míra dokonavosti</p><p>Otázka č. 1</p><p>Vysoká</p><p>Střední</p><p>Střední</p><p>Otázka č. 2</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Otázka č. 3</p><p>Vysoká</p><p>Střední</p><p>Vysoká</p><p>Otázka č. 4</p><p>Vysoká</p><p>Nízká</p><p>Nízká</p><p>Otázka č. 5</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Otázka č. 6</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Otázka č. 7</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Otázka č. 8</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Otázka č. 9</p><p>Vysoká</p><p>Vysoká</p><p>Střední</p><p>246. Je však nutné konstatovat, že byť znalec v rámci některých otázkových okruhů dovodil, že míra</p><p>jednoznačnosti či dokonavosti informací poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci</p><p>je střední (otázky č. 1, 3 a 9), případně nízká (otázka č. 4), následně vždy v rámci každého</p><p>otázkového okruhu odkázal na své odpovědi na „typové“ otázky vztahující se k dostatečnosti</p><p>zadavatelem poskytnutých informací, kompletnosti těchto informací (s výjimkou otázky č. 9)</p><p>a běžnosti nacenění a odhadu pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky na základě dané</p><p>úrovně poskytnutých informací, tj. uvedl v reakci na tyto otázky odpověď „ANO“, přičemž, jak</p><p>výslovně vyplývá z přiloženého odůvodnění těchto znaleckých závěrů, znalec při formulování</p><p>závěrů u těchto otázkových okruhů reflektoval též předchozí výsledky provedení analýzy</p><p>podkladů (tj. střední či nízká míra jednoznačnosti nebo dokonavosti zadávacích podmínek</p><p>předmětné části technické specifikace). Lze tedy konstatovat, že znalec navzdory</p><p>identifikované střední či nízké míře jednoznačnosti a logické dokonavosti některých</p><p>zadavatelem poskytnutých informací na základě svého komplexního posouzení dané</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>problematiky dospěl k závěru, že informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci</p><p>byly dostatečné pro stanovení ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky, přičemž</p><p>situace, kdy dodavatelé odhadují nabídkovou cenu na základě dané úrovně poskytnutých</p><p>informací, je na relevantním trhu běžná.</p><p>247. K odpovědím znalce na otázky týkající se toho, zda mají konkrétně specifikované výroky</p><p>zadavatele a navrhovatele oporu ve skutečnosti, se Úřad vyjádří níže v odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí v rámci vypořádání argumentace navrhovatele ve vztahu k jeho jednotlivým</p><p>námitkám. Úřad však již na tomto místě konstatuje, že z odůvodnění znaleckých závěrů</p><p>vyplývá, že znalec dospěl k výše uvedeným závěrům o dostatečnosti zadavatelem</p><p>poskytnutých informací i s vědomím, resp. i s přihlédnutím k tomu, že některá posuzovaná</p><p>dílčí tvrzení zadavatele vyhodnotil jako nemající objektivní oporu ve skutečnosti.</p><p>248. Úřad na základě všeho výše uvedeného konstatuje, že ze závěrů znaleckého posudku vyplývá,</p><p>že zadávací podmínky veřejné zakázky byly zadavatelem stanoveny v podrobnostech</p><p>nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Znalec se ve vztahu ke všem otázkovým</p><p>okruhům zcela jednoznačně vyjádřil tak, že informace, které zadavatel poskytl v zadávací</p><p>dokumentaci, jsou pro účely nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu</p><p>pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující. Znalec k tomuto závěru dospěl</p><p>s ohledem na skutečnost, že „neexistuje přímý vztah mezi právě či pouze obsahem a rozsahem</p><p>zadávací technické specifikace a pracností, resp. náklady pro splnění (technickou realizací)</p><p>takové specifikace“. Znalec je přesvědčen, že jakožto parametry zásadnější než výchozí popis</p><p>v zadávací dokumentaci poskytnutý zadavatelem se do odhadu pracnosti a ceny promítají</p><p>způsoby, jak se dodavatel rozhodne řešit dané zadání, jaké má zkušenosti či jak je připraven.</p><p>Pracnost a cena realizace je dle znalce více ovlivněna zkušeností a připraveností dodavatele</p><p>než rozsahem a detailem zadání, stejně jako míra rizika, kterou je na sebe každý dodavatel</p><p>ochoten vzít. Znalec uvádí, že samotný fakt ne příliš detailního zadání nemá „pro všechny</p><p>dodavatele zásadní a stejný vliv na konečnou pracnost řešení, nebo i samotný postup jejího</p><p>stanovení, který by se dal přímo odvodit od detailnosti zadání“. Znalec dále v dané souvislosti</p><p>uvádí, že vývoj software je autorskou tvůrčí činností, přičemž každý autor může k řešení</p><p>stejného zadání přistoupit různě, a pracnost spojená s realizací navrženého řešení tak logicky</p><p>bude různá; pracnost a náklady tak dle znalce plynou zejména ze zvoleného přístupu</p><p>dodavatele. Znalec poukazuje také na to, že informační technologie představují velmi</p><p>dynamický a rychle se rozvíjející obor, a striktní svázání dodavatele technickou specifikací by</p><p>tak vedlo k omezení možnosti využití efektivnějších způsobů realizace požadovaného řešení.</p><p>249. Znalec dále v rámci znaleckého posudku přednáší výčet podstatných součástí technické</p><p>specifikace zadání veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, které veřejné zakázky</p><p>s obdobným předmětem plnění obvykle obsahují, přičemž uvádí také míru splnění tohoto</p><p>výčtu ve specifikaci předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. Z předmětného posouzení</p><p>znalce vyplývá, že zadávací dokumentace zde posuzované veřejné zakázky obsahuje veškeré</p><p>podstatné a obvyklé součásti specifikace předmětu veřejných zakázek s obdobným</p><p>předmětem plnění, a to konkrétně „zpracovávaná data – vstupní i výstupní“ (splněno</p><p>přílohami „P2_TS“, „P6_TS“ a „P5_TS“), „algoritmy zpracování dat, tzn. procesy zpracování</p><p>dat, a jejich aktéři, obvykle popisované slovně v rámci funkční specifikace obvykle v podobě</p><p>uživatelských postupů či scénářů“ (splněno přílohami „P1_TS“ a „P4_TS“), „technologické</p><p>prostředí vykonávání počítačového programu“ (splněno přílohami „P3_TS“, „P8_TS“ a</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>„P9_TS“), a nadto technická specifikace této veřejné zakázky obsahuje rovněž i některé</p><p>z dalších obvyklých součástí technické specifikace, které již znalec neoznačuje jako podstatné,</p><p>a to konkrétně „modely architektury na různých úrovních, obvykle aplikační komponenty,</p><p>komunikační a technologická vrstva“ (znalec uvádí, že tato položka je splněna přílohou</p><p>„P3_10“, kterou však zadávací dokumentace neobsahuje; zjevně se jedná o chybu v psaní,</p><p>přičemž z kontextu je zjevné, že správně měla být uvedena příloha „P10_TS“).</p><p>250. Ve vztahu k podotázce na běžnost situace, kdy dodavatelé odhadují cenu a pracnost realizace</p><p>předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně zadavatelem poskytnutých informací, pak</p><p>znalec u všech otázkových okruhů odkazuje na odpověď na „typovou“ podotázku, v rámci níž</p><p>uvádí, že na relevantním trhu je zcela běžná i situace, kdy dodavatelé odhadují pracnost a cenu</p><p>na základě mnohem nižší úrovně detailu poskytovaných informací, než jaká je poskytnuta</p><p>zadavatelem v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. Znalec dále v rámci odpovědi na</p><p>„typovou“ podotázku týkající se toho, zda zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace</p><p>veškeré relevantní informace, které mohl mít objektivně k dispozici, konstatuje, že „rozsah</p><p>informací k zadání veřejné zakázky byl vyšší než obvyklý, a míra, resp. úroveň detailu informací</p><p>poskytnutých zadavatelem v ZD, resp. TS a jejích přílohách je z uvedených důvodů také vyšší</p><p>než obvyklá“. Znalec uvádí, že lze dohledat srovnatelné veřejné zakázky, které byly zadány</p><p>s absencí některých výše uvedených podstatných obsahových položek a na základě menšího</p><p>objemu informací či s chybějícími vrstvami nebo perspektivou, např. bez schémat modelu</p><p>architektury, a jako příklad předkládá odkaz na konkrétní veřejnou zakázku „Vybudování</p><p>informačního systému ISPOP2 včetně zajištění provozu a rozvoje“. Znalec je přesvědčen, že</p><p>z důvodu poskytnutí modelu architektury v příloze „P10_TS“ lze z hlediska obsahu technické</p><p>specifikace považovat zadání šetřené veřejné zakázky co do míry detailu poskytnutých</p><p>informací za podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé; o tom dle znalce svědčí také</p><p>„poskytnutí různých pohledů a úrovní informací na stejnou oblast, např. v případě</p><p>zpracovávaných dat poskytl zadavatel různé pohledy (AS-IS, TO-BE apod.) v celkem 3 přílohách</p><p>P2_TS, P6_TS a P5_TS, přičemž obvykle stačí jen příloha jedna (stav TO-BE), nejobvykleji je pak</p><p>text přímo v TS, nikoliv takto systematicky jako samostatná příloha. Obdobně toto platí pro</p><p>oblast algoritmy zpracování, která je zachycena ve 2 přílohách P1_TS (textový popis</p><p>funkcionality a postupů) a P4_TS (aplikační architektura).“ Znalec dále uvádí, že zadavatel</p><p>v zadávací dokumentaci poskytl informace v nejen dostačujícím, ale spíše nadstandardním</p><p>rozsahu, který nabízí různé úrovně a perspektivy výše uvedených podstatných položek</p><p>technické specifikace. Znalec podotýká, že zadavatel v zadávací dokumentaci poskytl</p><p>informace k předmětu plnění veřejné zakázky „v rozsahu 42 dokumentů v elektronické podobě</p><p>(ve formátu PDF, XSD a ArchiMate), ke kterým poskytl dodatečná vysvětlení v celkem 57</p><p>dokumentech v elektronické podobě (ve formátu PDF). To je co do rozsahu, a to i ve smyslu</p><p>obsahu těchto dokumentů (jde celkem o téměř 1000 stran textu), míra řádově více než</p><p>obvyklá.“</p><p>251. Úřad tak na základě všeho výše uvedeného, zejména na základě závěrů znalce vyplývajících</p><p>ze znaleckého posudku, dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil</p><p>§ 36 odst. 3 zákona, neboť zadávací podmínky stanovil a poskytnul dodavatelům</p><p>v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, přičemž nelze konstatovat,</p><p>že by nepřípustným způsobem přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích</p><p>podmínek na dodavatele. Ze znaleckého posudku zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv</p><p>relevantních pochybností vyplývá, že zadavatel dodavatelům v zadávací dokumentace poskytl</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>dostačující množství informací na to, aby si mohli učinit kvalifikovaný závěr o pracnosti</p><p>a cenové náročnosti realizace předmětu veřejné zakázky, přičemž znalec k tomuto závěru po</p><p>komplexním posouzení věci dospěl i při zohlednění veškerých nedostatků, mezer</p><p>a nedokonalostí, které v rámci zadávací dokumentace identifikoval. Úřad v dané souvislosti</p><p>považuje za nutné podotknout, že obecně z objektivního hlediska není realisticky možné, aby</p><p>zadavatelé ve všech případech poskytli dodavatelům naprosto vyčerpávající informace</p><p>ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, a to včetně všech myslitelných detailů</p><p>a s podrobným návodem na řešení veškerých v úvahu přicházejících situací. Je tedy nutné</p><p>konstatovat, že ať už zadavatel v rámci zadávacích podmínek poskytne dodavatelům jakékoliv</p><p>množství informací ke svým požadavkům na předmět veřejné zakázky, a to v jakékoliv míře</p><p>podrobností, vždy by bylo možné dospět k závěru, že mohl poskytnout informací více,</p><p>případně že je mohl poskytnout ve vyšší míře detailu. V každém případě však musí existovat</p><p>určitý limit vypovídající o tom, ve kterém konkrétním bodě lze již zadavatelem poskytnuté</p><p>informace označit za dostačující pro to, aby dodavatelé mohli být schopni odhadnout pracnost</p><p>a cenu realizace předmětu veřejné zakázky a podat porovnatelnou nabídku. Ze závěrů</p><p>znaleckého posudku přitom jednoznačně vyplývá, že v případě šetřené veřejné zakázky bylo</p><p>tohoto limitu dosaženo.</p><p>252. Úřad opakuje, že povinnost zadavatele stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům</p><p>v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení není absolutní v tom</p><p>smyslu, že by zadavatel byl nucen v zadávacích podmínkách detailně popsat veškeré konkrétní</p><p>aspekty předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak neměl povinnost poskytnout</p><p>dodavatelům v zadávacích podmínkách veškeré informace, které měl ve vztahu k předmětu</p><p>plnění veřejné zakázky objektivně k dispozici, jak se mylně domnívá navrhovatel. Platí, že</p><p>zadavatel plně dostojí požadavkům stanoveným v § 36 odst. 3 zákona, pokud dodavatelům</p><p>poskytne informace nezbytné pro jejich účast v zadávacím řízení, tedy informace dostačující</p><p>k tomu, aby se dodavatelé mohli na základě svého odhadu pracnosti a ceny realizace</p><p>předmětu veřejné zakázky rozhodnout, zda se hodlají o veřejnou zakázku ucházet, a aby mohli</p><p>podat porovnatelné nabídky. Znalec přitom ve znaleckém posudku po komplexním posouzení</p><p>zadávacích podmínek a při zohlednění veškerých jejich nedostatků dospěl k jasnému závěru,</p><p>že informace, které zadavatel poskytl dodavatelům v zadávací dokumentaci, jsou pro daný</p><p>účel zcela dostatečné. Znalec ve znaleckém posudku rovněž uvádí, že na relevantním trhu</p><p>běžně dochází k situaci, kdy dodavatelé odhadují pracnost a cenu na základě ještě nižší úrovně</p><p>detailu poskytovaných informací než v případě šetřeného zadávacího řízení, a přednáší</p><p>seznam obsahových náležitostí, které by zadávací podmínky veřejných zakázek s obdobným</p><p>předmětem plnění měly obsahovat a běžně je obsahují, přičemž konstatuje, že zadávací</p><p>podmínky šetřené veřejné zakázky tyto náležitostí splňují. Znalec rovněž uvádí, že zadavatel</p><p>v zadávací dokumentaci poskytl informace v nadstandardním rozsahu, který nabízí různé</p><p>úrovně a perspektivy těchto podstatných náležitostí technické specifikace, a konstatuje, že</p><p>zadání šetřené veřejné zakázky je co do míry detailu poskytnutých informací podrobnější, než</p><p>je na relevantním trhu obvyklé. Jestliže tedy navrhovatel namítá, že zadavatel měl</p><p>v zadávacích podmínkách poskytnout informace ke svým požadavkům na předmět plnění</p><p>veřejné zakázky ve větší míře detailu, Úřad je nucen konstatovat, že zadavatel k takovému</p><p>postupu nebyl povinen, neboť ze závěrů znalce vyplývá, že zadavatel co do dostatečnosti</p><p>poskytnutých informací dosáhl limitu stanoveného v § 36 odst. 3 zákona, když zadávací</p><p>podmínky stanovil a poskytl dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>zadávacím řízení, a to navíc v rozsahu a míře detailu, které jsou vyšší, než je na relevantním</p><p>trhu obvyklé.</p><p>253. Nelze přitom dojít k závěru, že by zadavatel nepřípustně přenášel odpovědnost za správnost</p><p>a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Úřad opakuje, že i v rámci veřejných zakázek</p><p>na dodávky a služby lze vycházet z určité obdoby metody Design &amp; Build přizpůsobené povaze</p><p>a specifikům konkrétního předmětu plnění veřejné zakázky. Je tak možné konstatovat, že</p><p>zadavatel byl plně oprávněn požadovat, aby vybraný dodavatel řešení, které bude následně</p><p>implementovat, nejprve sám v podrobnostech navrhl, přičemž bylo možné, aby zadavatel za</p><p>tímto účelem zadávací podmínky formuloval prostřednictvím specifikace požadavků na výkon,</p><p>funkci a účel ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) zákona. U veřejných zakázek, jež jsou zadávány</p><p>prostřednictvím metody Design &amp; Build, je vždy nutné důsledně dbát na dodržení požadavků</p><p>zákona na určitost zadávacích podmínek, jež musí být dodavatelům poskytnuty v detailech</p><p>dostatečných pro přípravu, nacenění a podání porovnatelných nabídek; ze znaleckého</p><p>posudku přitom vyplývá, že v šetřeném případě bylo zadání vyjadřující požadavky zadavatele</p><p>na podobu předmětu veřejné zakázky dodavatelům poskytnuto v dostatečné míře detailu pro</p><p>to, aby se dodavatelé mohli zúčastnit zadávacího řízení a podat porovnatelné nabídky, a to</p><p>dokonce v míře detailu vyšší, než je na relevantním trhu obvyklé. Zadavatel do zadávacích</p><p>podmínek vtělil svůj požadavek na to, aby vybraný dodavatel v rámci plnění předmětu veřejné</p><p>zakázky nejprve navrhl své vlastní řešení systému ELVIS a toto řešení následně implementoval,</p><p>přičemž poskytl dodavatelům dostatečné množství informací ke svým požadavkům na podobu</p><p>daného systému. Míra detailu zadavatelem poskytnutého zadání byla dostatečná k tomu, aby</p><p>si dodavatelé mohli učinit závěr o tom, jak pracné a cenově náročné pro ně bude požadavky</p><p>zadavatele naplnit, a aby mohli být schopni zúčastnit se se svou nabídkou zadávacího řízení.</p><p>Není tak možné dojít k závěru, že by zadavatel nezákonně přenášel odpovědnost za správnost</p><p>a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, na základě skutečnosti, že zadavatel</p><p>požadoval, aby vybraný dodavatel před implementací systému ELVIS tento systém nejprve</p><p>v podrobnostech navrhl, pokud lze zároveň dovodit, že zadavatel své požadavky na podobu</p><p>(resp. výkon, funkci a účel) tohoto systému v zadávací dokumentaci popsal dostatečně na to,</p><p>aby dodavatelé mohli být schopni zúčastnit se zadávacího řízení a podat porovnatelnou</p><p>nabídku. Tento závěr o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací z komplexního</p><p>posouzení znalce obsaženého ve znaleckém posudku nepochybně vyplývá, a lze tedy</p><p>konstatovat, že postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek nebyl v rozporu s § 36</p><p>odst. 3 zákona, neboť zadavatel dodavatelům poskytl dostatečné zadání v podobě specifikace</p><p>požadavků, na základě nichž mohou odborně zdatní dodavatelé být schopni navrhnout</p><p>a následně implementovat konkrétní technické řešení poptávaného systému. Nad rámec</p><p>uvedeného je navíc možné podotknout, že předmětný postup zadavatele je v souladu nejen</p><p>se zákonem, ale rovněž s metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“, což ve svém odborném</p><p>stanovisku ze dne 2. 12. 2024 potvrdila Digitální a informační agentura; dle předmětné</p><p>metodiky má realizační fáze projektu (prováděná po výběru dodavatele a uzavření smlouvy)</p><p>zahrnovat tvorbu cílového konceptu řešení, jehož součástí má být „byznys koncept“</p><p>vyjadřující, jak se bude požadované řešení používat, a „IT koncept“ vyjadřující, jak bude</p><p>požadované řešení zhotoveno, aby byznys koncept naplnilo.</p><p>254. Úřad je přesvědčen, že ať už navrhovatel ve svých námitkách obsažených v návrhu, replice,</p><p>vyjádření ke znaleckému posudku či dalších přípisech zachází do jakýchkoliv technických</p><p>podrobností a dílčích detailů, jeho argumentace ve své nejzákladnější podstatě v konečném</p><p>68</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>důsledku stále směřuje k pochybnostem o možnosti využití výše popsaného postupu,</p><p>tj. k pochybnostem, resp. nesouhlasu s požadavkem na specifikování detailního řešení</p><p>systému ELVIS až v rámci cílového konceptu, a to po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku,</p><p>v rámci níž se má vybraný dodavatel zavázat k fixní ceně za poskytnuté plnění. Úřad je</p><p>s ohledem na výše uvedené nucen konstatovat, že předmětný postup je z hlediska souladu se</p><p>zákonem nepochybně akceptovatelný, pokud jsou zároveň naplněny veškeré zákonné</p><p>požadavky pro stanovení zadávacích podmínek. Ze znaleckého posudku přitom jasně vyplývá,</p><p>že zadavatel v šetřeném případě veškeré zákonné požadavky na stanovení zadávacích</p><p>podmínek naplnil v míře, kterou je třeba považovat za dostatečnou pro účast dodavatelů</p><p>v zadávacím řízení, a která tedy vyhovuje dikci § 36 odst. 3 zákona. Tento závěr dle Úřadu jádro</p><p>argumentace navrhovatele v plné míře vypořádává.</p><p>255. Ve vztahu k technickým podrobnostem, které navrhovatel vtěluje do svých námitek, Úřad dále</p><p>podotýká, že zejména na základě repliky navrhovatele a vyjádření navrhovatele ke</p><p>znaleckému posudku se jeví, že očekávání navrhovatele ohledně toho, v jakém detailu by měl</p><p>zadavatel informace ke specifikaci předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci</p><p>poskytnout, lze považovat za poněkud přemrštěná. Úřad na základě znalcem učiněného</p><p>komplexního posouzení zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky považuje za zjevné, že</p><p>zadavatel do navrhovatelem požadované excesivní míry detailu v zadávacích podmínkách</p><p>zacházet nemusí, a to obzvláště v situaci, kdy v rámci zadávací dokumentace přistupuje ke</p><p>specifikaci požadavků na výkon, funkci a účel poptávaného systému a očekává, že vybraný</p><p>dodavatel před implementací systému ELVIS nejprve provede vlastní návrh jeho technického</p><p>řešení. Ve světle závěrů znaleckého posudku o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých</p><p>informací je zřejmé, že formulovat zadávací podmínky týkající se předmětu veřejné zakázky</p><p>v takové míře technických detailů, jakou požaduje navrhovatel, by nebylo nezbytné pro účast</p><p>dodavatelů v zadávacím řízení, a zadavatel proto nebyl povinen přistoupit ke specifikaci</p><p>předmětu veřejné zakázky v navrhovatelem požadované míře podrobností.</p><p>256. Úřad dále považuje za nutné zdůraznit, že zadavatel mohl zcela oprávněně předpokládat, že</p><p>se zadávacího řízení budou účastnit odborně zdatní dodavatelé, kteří disponují přiměřenými</p><p>znalostmi, zkušenostmi a profesionalitou, přičemž byl plně oprávněn této skutečnosti</p><p>přizpůsobit podobu zadávacích podmínek. Úřad opětovně konstatuje, že zákon neurčuje, že</p><p>by zadavatel musel stanovit zadávací podmínky do naprosto všech myslitelných podrobností,</p><p>ale pouze do podrobností nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. V šetřeném</p><p>případě byl zadavatel při zvažování, jaké podrobnosti je v zadávacích podmínkách nutné</p><p>poskytnout pro to, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, oprávněn</p><p>zohlednit skutečnost, že se do zadávacího řízení budou hlásit a nabídky budou podávat pouze</p><p>odborně zdatní a zkušení profesionálové působící na relevantním trhu, kteří disponují řadou</p><p>zkušeností a znalostí souvisejících s návrhem a implementací obdobných IT systémů. Úřad</p><p>rovněž zdůrazňuje, že je možné, aby dodavatelé stanovovali cenu nabízeného plnění</p><p>kvalifikovaným odhadem, přičemž taková situace není v rozporu se zákonem; je tak možné</p><p>připustit, aby byly potenciální mezery či nedostatky v zadávacích podmínkách vyplněny</p><p>zkušenostmi a odbornými znalostmi dodavatelů působících na relevantním trhu. Jestliže tedy</p><p>znalecký posudek v šetřeném případě identifikoval určité nedostatky a nedokonalosti</p><p>zadávacích podmínek, vzhledem ke komplexnímu posouzení a závěru znalce o dostatečnosti</p><p>zadavatelem poskytnutých informací pro účast dodavatelů v zadávacím řízení lze dovodit, že</p><p>tyto nedostatky nedosahují takové intenzity, aby nemohly být překonány znalostmi a</p><p>69</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>zkušenostmi relevantních dodavatelů, přičemž zadavatel byl při stanovení zadávacích</p><p>podmínek plně oprávněn počítat s jejich odbornou zdatností, informovaností</p><p>a profesionalitou.</p><p>257. Úřad tak uzavírá, že ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že zadavatel dodavatelům</p><p>poskytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím</p><p>řízení, aniž by nepřípustným způsobem přenesl odpovědnost za správnost a úplnost</p><p>zadávacích podmínek na dodavatele, a nelze tedy konstatovat, že by se dopustil porušení § 36</p><p>odst. 3 zákona. Stejně tak nelze učinit závěr ani o tom, že by se zadavatel v dané souvislosti</p><p>dopustil jednání v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.</p><p>258. Úřad konstatuje, že závěry znaleckého posudku v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí</p><p>v plném rozsahu přejímá, neboť nemá pochybnost o tom, že je lze považovat za</p><p>přezkoumatelné, srozumitelné a věrohodné. Úřad podotýká, že navrhovatel v rámci svého</p><p>vyjádření ke znaleckému posudku, vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026, ani</p><p>v rámci žádného jiného přípisu poskytnutého v průběhu správního řízení nepřednesl žádné</p><p>skutečnosti, které by mohly závěry znaleckého posudku jakýmkoliv relevantním způsobem</p><p>znevěrohodnit či zpochybnit; pro úplnost je nutné také dodat, že žádné takové skutečnosti</p><p>neuvedl ani zadavatel, který se závěry znaleckého posudku souhlasí.</p><p>259. Jestliže navrhovatel namítá, že znalec při hodnocení dostatečnosti zadavatelem poskytnutých</p><p>informací pro odhad pracnosti a ceny integrace systému ELVIS na systémy B., C. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] vycházel z podkladů, které nebyly dodavatelům k dispozici před</p><p>podáním nabídek a které zadavatel dodavatelům i přes žádosti o jejich doplnění odmítl</p><p>poskytnout, Úřad konstatuje, že tuto argumentaci navrhovatele je nutné považovat za zcela</p><p>bezpředmětnou. Znalec při posuzování dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací</p><p>k odhadu pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky vycházel pouze z podkladů,</p><p>které byly součástí zadávací dokumentace, což je z textu znaleckého posudku zcela</p><p>jednoznačně patrné. Podklady, které se týkají specifikace rozhraní systémů B., C. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] a které netvořily součást zadávacích podmínek, a nebyly tak před</p><p>podáním nabídek dodavatelům k dispozici, si znalec od Úřadu nevyžádal; Úřad tyto dokumenty</p><p>z vlastní iniciativy poskytl znalci v rámci podkladů ke zpracování znaleckého posudku, a to za</p><p>účelem toho, aby znalec mohl odpovědět na podotázku písm. h) otázky č. 9 ve znění:</p><p>„Jaká byla povaha revizí, které byly v rozhraních systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]</p><p>prováděny v době běhu lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení či bylo jejich provedení</p><p>plánováno v budoucnu? Obsahovala specifikace rozhraní systémů B., C. a D.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] (ve stavu před provedením revizí) relevantní informace, které mohli</p><p>dodavatelé při odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na tyto systémy reálně</p><p>využít? Je možné konstatovat, že povaha těchto revizí mohla zapříčinit, že byly informace o</p><p>stavu, v němž se rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nacházelo v době před</p><p>zahájením těchto revizí, zcela irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS</p><p>na dané systémy v rámci plnění zde zadávané veřejné zakázky?“</p><p>Smyslem předmětné podotázky bylo posouzení, zda dokumenty vztahující se</p><p>ke specifikacím rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před</p><p>provedením revizí, které zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace a neposkytl je</p><p>dodavatelům ve fázi před podáním nabídek s odůvodněním, že mají procházet revizemi,</p><p>70</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>obsahovaly relevantní informace, které mohli dodavatelé využít pro odhad pracnosti a ceny</p><p>realizace příslušné části předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad má za zcela logické, že znalec</p><p>by nemohl být schopen na danou podotázku odpovědět, pokud by předmětné dokumenty</p><p>neměl k dispozici, a proto bylo nutné mu je poskytnout. Skutečnost, že znalec danými</p><p>podklady disponoval, neznamená, že z nich vycházel při posuzování dostatečnosti</p><p>zadavatelem poskytnutých informací. Z opovědí znalce na jednotlivé relevantní podotázky</p><p>naopak jednoznačně vyplývá, že znalec při posuzování, zda jsou zadavatelem poskytnuté</p><p>informace dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky,</p><p>vycházel pouze z dokumentů tvořících součást zadávací dokumentace. Z žádné části</p><p>znaleckého posudku nevyplývá, že by znalec nepřípustně směšoval soubor podkladů, které</p><p>tvořily obsah zadávací dokumentace a na základě kterých bylo nutné posoudit dostatečnost</p><p>zadavatelem poskytnutých informací, se souborem podkladů týkajících se specifikací rozhraní</p><p>systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením revizí, které Úřad</p><p>poskytl znalci za účelem posouzení, zda tyto specifikace, které zadavatel dodavatelům</p><p>neposkytl, mohly či nemohly být relevantní pro odhad ceny a pracnosti předmětu veřejné</p><p>zakázky.</p><p>260. Úřad pro úplnost dodává, že znalec si od Úřadu dne 23. 11. 2025 vyžádal vysvětlení</p><p>poskytnutých podkladů, jednalo se však pouze o žádost o upřesnění, kterých konkrétních</p><p>podkladů (které měl znalec již v té době k dispozici) se týká podotázka písm. h) otázky č. 9</p><p>vztahující se k revizím specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO].</p><p>Nepochybně tak není možné dovozovat, že by znalec dospěl k závěru o dostatečnosti</p><p>zadavatelem poskytnutých informací i přesto, že si sám musel pro účely svého posouzení</p><p>dožádat doplnění dokumentů, které dodavatelé neměli před podáním svých nabídek</p><p>k dispozici; k takovéto situaci při zpracování znaleckého posudku zcela zjevně nedošlo.</p><p>Zároveň nelze přisvědčit navrhovateli, že by znalec „odváděl pozornost na revize, které nejsou</p><p>předmětem námitek navrhovatele“; znalec se ve znaleckém posudku k povaze plánovaných</p><p>revizí specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] vyjadřoval z důvodu, že</p><p>se jej Úřad na tyto revize v rámci podotázky písm. h) otázky č. 9 dotázal.</p><p>261. Navrhovatel v rámci svého vyjádření ke znaleckému posudku dále namítá, že se znalec</p><p>nevypořádal s navrhovatelem namítanou komplexitou rozhraní systému C.</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] ani s tím, že v příloze „P10_TS“ je tato komplexní realita redukována</p><p>na „jednu vazbu“, avšak současně konstatoval reálnou využitelnost příloh „P2_TS“ a „P10_TS“</p><p>pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky. Úřad k této argumentaci</p><p>navrhovatele uvádí, že skutečnost, že se znalec v rámci svého posouzení výslovně nevěnoval</p><p>navrhovatelem namítané redukci rozhraní systému C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] na jedinou</p><p>vazbu, nezakládá žádnou relevantní pochybnost o správnosti a přezkoumatelnosti závěrů</p><p>znaleckého posudku, stejně jako veškeré další námitky navrhovatele související s konkrétními</p><p>detaily technické specifikace předmětu veřejné zakázky, které znalec dle navrhovatele</p><p>neposoudil nebo posoudil v nedostatečné míře podrobností; ve vztahu ke konkrétnímu výčtu</p><p>těchto námitek Úřad odkazuje na obsah vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku, a</p><p>rovněž na obsah vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026. Dle Úřadu</p><p>je podstatné, že znalec v rámci znaleckého posudku provedl komplexní posouzení zadávacích</p><p>podmínek šetřené veřejné zakázky jako celku, a to při výslovném a dostatečně pečlivém</p><p>zohlednění jejich identifikovaných nedostatků, mezer a nedokonalostí (viz např. závěr znalce</p><p>o absenci detailů týkajících se integrace systému ELVIS se systémem A.</p><p>71</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>[PSEUDONYMIZOVÁNO] či závěr znalce o nedostatcích popisu požadavku „NP_INT_07“),</p><p>přičemž dospěl ke zcela přesvědčivě odůvodněnému závěru, že i když mohly být informace</p><p>poskytnuté zadavatelem ve vztahu k technické specifikaci předmětu veřejné zakázky</p><p>v určitých konkrétních částech zadávací dokumentace uchopeny jednoznačněji, ve větším</p><p>rozsahu nebo s větší mírou detailu či logické kompletnosti, z globálního hlediska lze</p><p>konstatovat, že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny dostatečně pro odhad ceny a</p><p>pracnosti předmětu plnění veřejné zakázky, resp. dostatečně pro účast dodavatelů</p><p>v zadávacím řízení, a to nejen z kvantitativního, ale především z kvalitativního hlediska.</p><p>262. Navrhovatel je přesvědčen, že ve znaleckém posudku dochází ke zjednodušení posuzované</p><p>problematiky a že znalec některé aspekty systému ELVIS neposoudil v jejich plné šíři</p><p>a vzájemných souvislostech; Úřad však naopak považuje posouzení věci znalcem za vysoce</p><p>komplexní. Dle Úřadu ze znaleckého posudku nikterak nevyplývá, že by znalec přistoupil</p><p>k nepřípustnému zjednodušování posuzované problematiky; znalec pečlivě a přezkoumatelně</p><p>posoudil zadávací podmínky jako celek, a to za využití všech relevantních poskytnutých</p><p>podkladů, načež s přesvědčivým odůvodněním zodpověděl veškeré Úřadem položené otázky,</p><p>přičemž se přezkoumatelně vypořádal s dostatečností, běžností a kompletností zadavatelem</p><p>poskytnutých informací, i s jejich srozumitelností, jednoznačností a logickou dokonavostí.</p><p>Znalec se přezkoumatelně vypořádal rovněž s problematikou toho, zda jednotlivá tvrzení</p><p>navrhovatele obsažená v návrhu a tvrzení zadavatele obsažená ve vyjádření k návrhu</p><p>odpovídají či neodpovídají skutečnosti, a s podotázkou týkající se specifikace rozhraní systémů</p><p>B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Znalec v rámci znaleckého posudku předestřel výčet</p><p>podstatných součástí technické specifikace zadání veřejných zakázek s obdobným předmětem</p><p>plnění, které tyto veřejné zakázky obvykle obsahují, a uvedl konkrétní části specifikace</p><p>předmětu šetřené veřejné zakázky, jimiž jsou tyto podstatné náležitosti technických</p><p>specifikací naplněny; nadto znalec konstatoval, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky</p><p>obsahují rovněž i některé další prvky (již neidentifikované znalcem jako podstatné), které</p><p>technické specifikace veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění obvykle obsahují.</p><p>Znalec dále dovodil, že zadavatel v zadávací dokumentaci poskytl informace v nadstandardním</p><p>rozsahu, který nabízí různé úrovně a perspektivy předmětných podstatných náležitostí</p><p>technické specifikace, a konstatoval, že zadání veřejné zakázky je co do míry detailu</p><p>poskytnutých informací podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé. Znalec na základě</p><p>svého komplexního posouzení zadávacích podmínek veřejné zakázky, i při zohlednění jejich</p><p>identifikovaných nedostatků, dospěl k závěru, že v případě veřejné zakázky není míra detailu</p><p>zadavatelem poskytnutých informací pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné</p><p>zakázky relevantní, resp. že mezi těmito dvěma veličinami neexistuje přímá souvislost,</p><p>a zároveň odpověděl „ANO“ na všechny Úřadem položené podotázky na dostatečnost</p><p>zadavatelem poskytnutých informací pro možnost odhadu ceny a pracnosti poptávaného</p><p>plnění, z čehož lze spolehlivě dovodit závěr, že úroveň zadavatelem poskytnutých informací je</p><p>v daném případě možné považovat za dostatečnou pro to, aby dodavatelé mohli na základě</p><p>mnoha různých relevantních faktorů odhadnout cenu a pracnost předmětu veřejné zakázky</p><p>a zúčastnit se zadávacího řízení. Nelze tak přisvědčit tvrzení navrhovatele, že pro kladný závěr</p><p>znalce ohledně zadávacích podmínek postačovalo, pokud se přezkoumávanými otázkami</p><p>zabývaly; Úřad konstatuje, že znalec se naopak důkladně zaobíral věcným obsahem všech</p><p>napadených zadávacích podmínek, objektivně vyhodnotil veškeré jejich identifikované</p><p>72</p><p>Č.j.: ÚOHS-10446/2026/500</p><p>nedostatky, a dospěl ke komplexnímu závěru, že na základě zadavatelem poskytnutých</p><p>informací je možné určit cenu a pracnost realizace předmětu veřejné zakázky.</p><p>263. K navrhovatelem rozporovanému principu „typových“ podotázek Úřad konstatuje, že postup</p><p>znalce spočívající ve vypracování jednotných odpovědí vztahujících se k většímu množství</p><p>obdobným způsobem položených („typových“) podotázek, je v kontextu takto rozsáhlého</p><p>znaleckého posudku možné považovat za akceptovatelný. Znalec na jednotlivé „typové“</p><p>podotázky odpověděl s dostatečnou mírou komplexity a univerzálnosti, aby bylo možné jeho</p><p>závěry použít v odpovědích na každou relevantní podotázku v rámci každého z otázkových</p><p>okruhů, ke kterému se vztahují. To platí pro všechny otázkové okruhy, včetně otázky č. 5</p><p>týkající se integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a otázky č. 8 týkající</p><p>se procesního popisu, u nichž navrhovatel využití tohoto principu zejména rozporuje. Úřad je</p><p>přesvědčen, že znalec v rámci znaleckého posudku provedl dostatečně komplexní posouzení</p><p>zadávacích podmínek jako jednotného vzájemně provázaného celku, a to při objektivním</p><p>zohlednění veškerých jejich identifikovaných mezer a nedostatků, přičemž dospěl k závěru, že</p><p>informace poskytnuté zadavatelem ve vztahu ke všem navrhovatelem napadeným částem</p><p>zadávací dokumentace jsou dostatečné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a navíc jsou</p><p>dokonce i rozsáhlejší a detailnější, než je na relevantním trhu obvyklé; není tedy důvod se</p><p>domnívat, že by znalec nemohl pro zodpovězení otázek, které identifikoval jako „typové“,</p><p>využít jednotný text, který podstatu všech těchto otázek dostatečně vypořádává, a to v rámci</p><p>všech tematických otázkových okruhů. Znalec navíc učinil součástí znaleckého posudku</p><p>podkapitolu „Ověření principu typové podotázky“, v rámci níž možnost využití odpovědí na</p><p>„typové“ podotázky rozsáhle, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnil, a to pomocí modelového</p><p>příkladu řešení problematiky odhadu pracnosti v závislosti na míře detailu specifikace</p><p>předmětu veřejné zakázky. Jestliže pak navrhovatel tvrdí, že nelze izolovaně nahlížet na</p><p>každou jednotlivou zadávací podmínku a hodnotit její vliv na celkovou nabídkovou cenu, neboť</p><p>by se měl hodnotit souhrn všech zadávacích podmínek, Úřad konstatuje, že přesně to</p><p>zadavatel učinil, když zadávací podmínky vyhodnotil komplexně v jejich celkovém vzájemně</p><p>provázaném souhrnu, a to právě i s využitím odpovědí na „typové“ otázky.</p><p>264. V souvislosti s odpovědí znalce na „typovou“ otázku na dostatečnost zadavatelem</p><p>poskytnutých informací [tj. podotázku písm. d) otázky č. 1] Úřad považuje za nutné zareagovat</p><p>na námitku navrhovatele, podle níž znalec posuzovanou věc relativizuje poukazem na to, že</p><p>cenotvorbu dodavatelů ovlivňují i jiné aspekty než jen zadávací podmínky, což je dle</p><p>navrhovatele pravdivé tvrzení, které však neznamená, že zadávací podmínky nepředstavují</p><p>příčinu rozptylu nabídkových cen v zadávacím řízení. Úřad musí přisvědčit navrhovateli, že</p></div>", "next": 239900}