jak již bylo uvedeno výše, jejich předložením nedošlo k objasnění referenčních zakázek
ve vztahu k realizaci konkrétních činností, které by mohly být klasifikovány jako geotechnický
monitoring (viz níže), a tedy argument navrhovatele, že splnění předmětného požadavku
zadavatele z nich jasně vyplývá, neobstojí.
112. K argumentaci navrhovatele, že referenční listy je obecně nutno považovat za formu přímého
důkazu, kdy dále odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, který dle názoru navrhovatele
v podobných případech neprovádí již další dokazování, Úřad dále uvádí, že důkazní sílu
referenčních listů nezpochybňuje ani zadavatel, který naopak ve vyjádření zadavatele k návrhu
37
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
uvádí, že „rozhodně nezpochybňuje význam a důkazní sílu referenčních listů. Zadavatel
považuje referenční listy za významné dokumenty, které jsou velmi často způsobilé rozptýlit
pochybnosti zadavatelů týkající se referenčních zakázek. Právě i s ohledem na tuto skutečnost
byly referenční listy zadavatelem zmíněny v první žádosti o objasnění a doplnění nabídky.
Navrhovatelem předložené referenční listy však pochybnosti panující na straně zadavatele
ohledně prokázání technické kvalifikace dle čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace
nerozptýlily. Naopak pochybnosti zadavatele ještě prohloubily (…).“ Dle názoru Úřadu lze
zadavateli v tomto smyslu plně přisvědčit.
113. K argumentu navrhovatele, že „[p]okud pak Zadavatel stále měl pochybnost, měl dle názoru
Navrhovatele s cílem dosažení účelu zadávacího řízení a vyloučení jakýchkoli pochybností
postupovat dle ust. § 39 odst. 5 ZZVZ a měl si prezentované skutečnosti ověřit u objednatelů
příslušných Referenčních zakázek 1 až 3; Navrhovatel je toho názoru, že trvání na doložení
dokumentů, které Navrhovatel předložit nemohl, je v rozporu se základními zásadami
zadávacího řízení a účelovým postupem Zadavatele za situace, kdy si Zadavatel mohl
jednoduchým dotazem vše ověřit přímo s objednateli daných Referenčních zakázek 1 a 3,“ Úřad
opakuje, že zadavatel nepožadoval po navrhovateli pouze předložení smlouvy (na jejímž
nedoložení staví zadavatel dle navrhovatele argumentaci vztahující se k vyloučení
navrhovatele), ale umožnil předložení i jakýchkoliv dalších relevantních dokladů, jak bylo
uvedeno výše. Skutečnost, že nemůže navrhovatel poskytnout předmětné smlouvy, by nebyla
podstatná v případě, kdy by zadavateli předložil jakékoliv další relevantní doklady, ze kterých
by vyplývalo, že se vzhledem k předmětu referenčních zakázek jednalo o činnosti
geotechnického monitoringu splňující předmětný požadavek zadavatele (viz argumentace
níže). Vzhledem k opakované argumentaci navrhovatele, že měl zadavatel pro objasnění údajů
uvedených v nabídce navrhovatele využít § 39 odst. 5 zákona, Úřad konstatuje, jak bylo výše
dovozeno, že § 39 odst. 5 zákona není povinen zadavatel aplikovat před přistoupením
k objasňování ve smyslu § 46 zákona. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že má za to, že je
především v zájmu navrhovatele , jakožto uchazeče o zisk veřejné zakázky, aby zadavateli
v případě, že předmětný geotechnický monitoring opravdu v rámci referenčních zakázek
realizoval, tuto skutečnost dokázal, načež je to primárně právě navrhovatel (dodavatelé
obecně), kdo nese důkazní břemeno ohledně údajů obsažených v jeho nabídce, kdo má
usilovat o vyloučení jakýchkoliv pochybností ve vztahu k jím předloženým referenčním
zakázkám a neměl by tak toto břemeno přenášet na zadavatele.
K samotnému splnění technické kvalifikace ve vztahu k navrhovatelem předloženým referencím
114. Úřad se dále ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí o vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b)
zákona níže zabývá otázkou, zda navrhovatel předloženými údaji a doklady v průběhu
zadávacího řízení prokázal zadavateli, že jím předložené referenční zakázky splňují
zadavatelem stanovené požadavky na technickou kvalifikaci, či nikoliv, resp. zda tedy byl
zadavatel oprávněn z výše uvedených důvodů navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.
115. Vzhledem ke způsobu prokazování navrhovatelem předložených referencí se již v této části
rozhodnutí Úřad nezabývá postupem, kterým byly předložené referenční zakázky
navrhovatelem prokazovány, neboť ten byl popsán výše, nýbrž konkrétními skutečnostmi
vyplývajícími z předložených dokladů, a to z toho důvodu, aby mohl konstatovat, zda údaje
předložené navrhovatelem prokazovaly splnění kritérií technické kvalifikace, či nikoliv.
38
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
116. Úřad dále předně pro posouzení, zda byly v rámci referenčních zakázek prokazovaných
navrhovatelem realizovány činnosti, které lze charakterizovat jako geotechnický monitoring,
uvádí samotnou definici geotechnického monitoringu, přičemž v této souvislosti odkazuje
například na technické podmínky vydávané Ministerstvem dopravy, a to konkrétně na
dokument „Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace, část B – Provádění
geotechnického průzkumu“ a dále také dokument „Geotechnický průzkum pro navrhování a
provádění tunelů pozemních komunikací“, tedy TP 76 Část C, které jsou Úřadu známy z úřední
činnosti (položka č. 35 správního spisu), ve kterých je předmětná definice uvedena tak, že
geotechnický monitoring je souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu
systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby. Geotechnický
monitoring zahrnuje i hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a nalézání
opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby, jejichž
cílem je udržet odezvu systému „stavba – horninové prostředí“ v dokumentací předepsaných
mezích.
117. Ze samotné definice pojmu geotechnický monitoring tedy vyplývá, že se jedná o komplexní
činnost, která zahrnuje souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu
systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby, který zahrnuje
i hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a nalézání opatření v oblasti
úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby. Dle zadavatele se pak
jedná v odborné stavební praxi o takto běžně používaný pojem, s čímž souhlasí také Úřad,
jelikož ve vztahu ke shora uvedené náplni geotechnického monitoringu panuje shoda také
napříč odbornými publikacemi známými Úřadu z úřední činnosti (položka č. 35 správního
spisu) , z nichž Úřad odkazuje dále také na dokument „Metodický pokyn Ministerstva dopravy
ČR pro přípravu, realizaci a sledování liniových dopravních staveb ve vztahu k riziku svahových
deformací včetně řešení mimořádných událostí“, ze kterého mimo jiné vyplývá, že
„geotechnický monitoring řeší sledování stavebních objektů při zahájení, průběhu a
zprovoznění výstavby a interakci ‚horninové prostředí-stavba‘. Monitoring řeší také sledování
zájmové oblasti v průběhu přípravy stavby a zpracovávání inženýrskogeologických průzkumů.
Poznatky z monitoringu chování horninového prostředí před samotným započetím stavby jsou
přitom zásadním údajem při projektování staveb v území postiženém svahovými
deformacemi/pohyby. Monitoring v užším významu ve smyslu tohoto metodického předpisu je
zjišťování stavu sledovaného systému, předpověď vývoje tohoto stavu v budoucnosti
a přijímání opatření, kterými by se tento vývoj (a případně existující rizika) udržel
v požadovaných mezích. Sledovaným systémem v průběhu výstavby komunikace v potenciálně
nestabilním území je jednak interakce stavby s horninovým prostředím, ve kterém je budována,
jakožto i horninové prostředí samotné (především stabilita horninového prostředí a faktory,
které ji ovlivňují). Účelem monitoringu při výstavbě je také i následná kontrola účinnosti
přijímaných opatření a předpověď neočekávaného nebezpečí vzniku nežádoucích
a neočekávaných jevů během výstavby (viz též ČSN EN ISO 18674-1 a ČSN EN 1997-1:2004
Eurokód 7). České normy a předpisy uvádějí pro monitoring v užším významu ve smyslu tohoto
metodického předpisu název ‚Geotechnický monitoring‘, který je dle normy ČSN EN ISO 186741 definován jako: ‚sledování chování horninového prostředí a/nebo geotechnických konstrukcí
před, během a/nebo po výstavbě‘. Geotechnický monitoring je dle této normy nedílnou
součástí návrhu sledování (viz ČSN EN 1997-1:2004). (…).“ Dále lze v této souvislosti odkázat
také například na dokument „Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací“, tedy
39
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
technické podmínky vydávané Ministerstvem dopravy (TP-237) a dále také na publikace
„Uživatelská příručka pro konvenční tunelování“ a „Uživatelská příručka pro mechanizované
tunelování v podmínkách ČR“, které jsou Úřadu rovněž známy z úřední činnosti. Z první
zmíněné příručky pak nad rámec výše uvedeného vyplývá, že mezi cíle geotechnického
monitoringu patří:
„• ověření předpokladů geotechnického průzkumu a technických řešení navržených v projektu
na základě prognózy chování horninového masivu při ražení tunelu;
• získání podkladů pro vyhodnocování varovných stavů, snižování nebo eliminace rizikových
faktorů okamžitou reakcí na skutečně zastižené geotechnické podmínky;
• získání informací pro optimalizaci dalšího postupu výstavby (úpravu technologických postupů
nebo způsobu zajištění stability výrubu a objektů v nadloží);
• získání vstupních hodnot pro kalibraci matematických modelů (dimenzování tunelových
ostění, prognóza rozsahu a tvaru poklesové kotliny);
• posouzení vlivu výstavby tunelu na statické chování objektů v nadloží;
• stanovení rozsahu zóny ovlivněné výstavbou (deformační projevy, seismické účinky použitých
strojů nebo trhacích prací, změny v režimu a chemismu podzemní vody apod.).“
118. Úřad tedy vzhledem k uvedenému zastává názor, že aby bylo možné konstatovat, že v případě
překládaných referencí se jednalo o výkon činnosti (služby) geotechnického monitoringu
v době realizace novostavby, měly by být předmětem referenčních zakázek komplexní činnosti
s geotechnickým monitoringem spojené, tedy nikoliv snad pouze jeho jednotlivé dílčí součásti.
Úřad dodává, že se výše uvedené definice geotechnického monitoringu v principu shodují
s tím, jakým způsobem byl dále také tento pojem zadavatelem vyložen v rozhodnutí o
vyloučení.
119. Předmětný výklad zadávací podmínky je dále logický vzhledem k předmětu veřejné zakázky,
kterým je „komplexní geotechnický monitoring, který je navržen před zahájením realizace
stavby I/33 Náchod obchvat, během realizace stavby a pokračování monitoringu po dokončení
stavby, v rámci záruční doby“. Podrobněji je pak předmět veřejné zakázky uveden také ve
vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
120. Učiněný výklad předmětné zadávací podmínky tak odpovídá také geotechnickému
monitoringu, který bude realizován v rámci této veřejné zakázky, když z technické
dokumentace, která tvořila přílohu č. 4 zadávací dokumentace a ve které byl podrobně popsán
projekt geotechnického monitoringu, vyplývá, že byl samotný geotechnický monitoring
rozdělen do čtyřech samostatných částí, přičemž se konkrétně dle bodu 5. předmětné
technické dokumentace jednalo o „geodetické měření v rámci geodetického monitoringu
(GDM), geotechnický monitoring stavby (GTM část A), geotechnický monitoring sesuvných
území (GTM část B) a hydrogeologický monitoring (HGM).“
121. Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že zadavatel zcela logicky považoval za stěžejní právě
zkušenost s komplexním geotechnickým monitoringem, a tedy zejména s hlavními činnostmi
zahrnujícími geotechnický monitoring jako souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je
zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během
výstavby, kdy geotechnický monitoring zahrnuje i hodnocení měřením a pozorováním
40
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
zjištěných skutečností a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace,
technologie a organizace výstavby, jejichž cílem je udržet odezvu systému „stavba – horninové
prostředí“ v dokumentací předepsaných mezích. V souladu se zněním stanovené kvalifikační
podmínky Úřad tudíž konstatuje, že pouze takový výkon geotechnického monitoringu byl s to
ověřit zkušenosti nezbytné pro plnění předmětné veřejné zakázky, a tedy naplnit účel
stanoveného požadavku technické kvalifikace.
122. Úřad dále v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHSS0461/2024/VZ ze dne 23. 7. 2024, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci
sp. zn. ÚOHS-R0136/2024/VZ ze dne 4. 10. 2024, a ve kterém byla obdobně jako v šetřeném
případě řešena problematika prokázání referenčních zakázek. V tomto případě pak měli
dodavatelé zadavateli předložit referenci na stavební práci, jejímž předmětem byla
novostavba zadavatelem definovaného tunelu, přičemž účastník zadávacího řízení předkládal
zadavateli prostřednictvím poddodavatele referenci spočívající v provedení výkopových prací
a předcházející podepření tunelu, jež dle navrhovatele splňovaly požadavek zadavatele, když
zahrnovaly stavební práce, jejichž předmětem byla novostavba tunelu. V tomto případě Úřad
dovodil, že z předmětného požadavku zadavatele neplyne možnost splnění jen dílčími
činnostmi na novostavbě raženého silničního tunelu, přičemž lze naopak dle předmětného
rozhodnutí předsedy Úřadu přisvědčit tomu, že „pokud by zadavatel chtěl vymezit konkrétní
činnosti, u kterých zkušenost požaduje, učinil by tak, ostatně nezřídka se stává, že zadavatelé
požadují jen konkrétní dílčí činnosti.“ Vzhledem k uvedenému má pak Úřad za to, že
konstatované lze aplikovat také na předmětné stanovení požadavku zadavatelem v šetřeném
zadávacím řízení, a to takovým způsobem, že v případě, že zadavatel výslovně nepožadoval
prokázat zkušenost (jen) s konkrétními dílčími činnostmi geotechnického monitoringu, měli
navrhovatelé prokazovat zkušenosti se souhrnem dílčích prací, jež ve výsledku geotechnický
monitoring tvoří (tedy v souhrnu činnostmi vyplývajícími z jeho definice viz výše), jelikož
podstatou daného požadavku bylo právě ověření zkušenosti se souhrnem dílčích činností, tedy
nikoliv pouze jednotlivých dílčích činností, které samy o sobě nejsou schopny obsáhnout
podstatu zkušenosti dodavatele s geotechnickým monitoringem. Vzhledem k uvedenému pak
Úřad uzavírá, že kdyby tedy zadavatel požadoval prokázání pouze vybraných činností
geotechnického monitoringu, v předmětném požadavku by je specifikoval.
K referenční zakázce 1
123. Na žádost o objasnění č. 1 zadavatel od navrhovatele obdržel referenční list k referenční
zakázce 1, ze kterého vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá, že společnost
„CH. CHIONIS Symvouloi Michalnikoi A.E.“, tedy dle „Formuláře 2.3.1. Seznam poddodavatelů
a jiných osob“ ze dne 10. 4. 2024 poddodavatel navrhovatele, jímž prokazoval referenční
zakázky vzhledem ke splnění požadavku dle článku 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace,
realizoval program geoexploratorních vrtů, jež sestával z kompletního vrtného programu,
v rámci kterého byly provedeny vzorkovací vrty (svislé a šikmé v tryskové injektáží)
a destruktivní vrty s paralelní instalací přístrojů geomechanického monitoringu (podrobně
viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
124. Na žádost o objasnění č. 2 pak navrhovatel zadavateli vzhledem k předmětu referenční
zakázky sdělil, že „[v] osvědčení je uvedeno, že společnost ‚CH. CHIONIS Geotest Symvouloi
Michanikoi A.E.‘ vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným
geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geologické monitorování
41
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu. Pro vyloučení pochybností uvádíme,
že ‚geologickým monitorováním‘ je míněno provedení prací, které v českém jazyce zahrnuje
jazykové spojení slov ‚GEOTECHNICKÉ MONITOROVÁNÍ‘ (překlad v tomto ohledu tedy není
zcela dokonalý).“
125. Úřad je pak s ohledem na údaje poskytnuté navrhovatelem vzhledem k referenční zakázce 1
shodně se zadavatelem toho názoru, že z výše doložených dokladů a zde uvedených údajů
nevyplývá realizace činností geotechnického monitoringu, když dle jeho definice uvedené výše
se má jednat též o souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému
„stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby. Geotechnický
monitoring tak zahrnuje především samotné hodnocení měřením a pozorováním zjištěných
skutečností a v průběhu realizace stavby nalézání opatření v oblasti úpravy projektové
dokumentace, technologie a organizace výstavby, přičemž z navrhovatelem doložených údajů
vyplývá pouze skutečnost, že společnost „CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“
v rámci referenční zakázky realizovala vrty a dále provedla instalaci přístrojů, avšak již
neprováděla samotná měření a jejich vyhodnocování v průběhu výstavby, a na to navazující
následné činnosti, jež jsou podstatou geotechnického monitoringu, jak plyne z výše uvedené
definice.
126. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0538/2023/VZ
ze dne 30. 1. 2024, v jehož rámci se Úřad zabýval posouzením hlavního předmětu veřejné
zakázky vzhledem ke skutečnosti, že jejím předmětem byly jak stavební práce dle § 14 odst. 3
zákona, tak služby dle § 14 odst. 2 zákona, a to vzhledem k určení režimu zadání předmětné
veřejné zakázky, přičemž zadavatelem definovaný předmět veřejné zakázky byl stanoven jako
„realizace vrtných prací vč. vystrojení vrtů podle projektu geologických prací (příp. jejich
likvidace), inženýrsko-geologických, karotážních a hydrogeologických zkoušek a měření,
geomechanických zkoušek hornin a zemin a chemických rozborů vod pod vedením a dle pokynů
geologické služby (řešitele geologických prací).“ V rámci uvedeného rozhodnutí pak bylo
Úřadem mimo jiné dovozeno, že „geologické průzkumy pro stavební účely obecně jsou
realizovány k posouzení vlastností geologického prostředí ve vztahu k plánované výstavbě, na
jehož základě lze navrhnout řešení v souladu s ověřenou geologickou stavbou dané lokality,
přičemž nemůže být pochyb o tom, že konečným záměrem zadavatele, který realizací šetřené
veřejné zakázky sleduje, je právě získání výstupů potřebných pro možnost zpracování projektu
tunelu (…). Úřad je totiž přesvědčen, že veškeré geologické služby i vrtné práce mohou sloužit
zadavateli až ve své celistvosti, resp. že jen tak bude naplněn zadavatelem zamýšlený záměr,
s nímž k poptávání geologických průzkumů přistoupil (…).“ Uvedené tak lze dle názoru Úřadu
vztáhnout také na nyní šetřenou problematiku, a to z toho hlediska, že provedení samotných
vrtů a instalace přístrojů potřebných k výkonu geotechnického monitoringu na začátku
realizace výstavby tak, jak vyplývá z referenčního listu k referenční zakázce 1, nevystihuje
podstatu geotechnického monitoringu, jelikož tento spočívá primárně v provedení přímých
měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“
a vývoje tohoto stavu během výstavby, k jejichž provedení jsou vrtné práce a instalace
přístrojů pouze prostředkem.
127. Skutečnosti, že se nejednalo o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době
realizace) nasvědčuje (jak již mimo jiné zmínil také sám zadavatel v žádosti o objasnění č. 2)
také v předmětném referenčním listu uvedené období realizace této referenční zakázky,
42
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
přičemž zde bylo konkrétně uvedeno, že „[g]eoprůzkumné práce – program vrtání byly
zahájeny dne 24.04.2016 a ukončeny dne 15.05.2017,“ z čehož vyplývá, že tyto práce byly
realizovány v průběhu pouhých 13 měsíců.
128. Ze samotného referenčního listu tedy nevyplývá, že by se mělo jednat o činnosti
geotechnického monitoringu při realizaci novostavby v době její realizace, což mimo jiné
připouští také sám navrhovatel, když ve svém návrhu konstatuje, že „minimálně z referenčního
listu k Referenční zakázce 2 a 3 jasně vyplývá, že předmětem daných významných služeb byl
skutečně geotechnický monitoring“, načež navrhovatel tuto skutečnost zadavateli neobjasnil
ani v rámci objasnění nabídky č. 2, jelikož navrhovatelem předložené objasnění, ve kterém
uvedl, že by se mělo skutečně jednat o činnosti geotechnického monitoringu, z předmětného
referenčního listu nevyplývá a navrhovatel zde uvedené skutečnosti žádným dalším způsobem
nedoložil.
129. Vzhledem k výše uvedené argumentaci pak dle Úřadu zadavatel postupoval správně, když
konstatoval, že tato referenční zakázka nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. a) zadávací
dokumentace.
K referenční zakázce 2
130. Na žádost o objasnění č. 1 zadavatel od navrhovatele obdržel referenční list k referenční
zakázce 2, ze kterého vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá (podrobně viz bod 77.
odůvodnění tohoto rozhodnutí), že společnost „CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi
A.E.“ vypracovala prostřednictvím pobočky „CH. CHIONIS INGINERI CONSULTANTI S.A.“
geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem
pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto
nových tunelů v rámci projektu „Nová železniční trať Brasov – Simeria, úsek 4 Panevropské
sítě pro vlakovou dopravu s maximální rychlostí 160 km/h, Sektor 1. Brasov – Sighisoara,
úsek 2: Apata – Cata“. Mělo se jednat o kompletní a podrobný program geotechnického
průzkumu, který byl zaměřen na zjištění geotechnických podmínek pro výstavbu tunelů.
Provedení kompletního a podrobného geotechnického průzkumu pak dle předmětného
referenčního listu zahrnovalo:
•
Celkem 3.843 m sestávajících z 26 vrtů s kompletním odběrem vzorků v hloubce
od 25 m do 306 m pod povrchem s nepřetržitým vrtáním v zemině a skalních útvarech,
•
Místní zkoušky SPT na propustnost vody (Maag, Lefranc, Lugeon),
•
Místní zkoušky dilatometrie hornin,
•
Instalace geotechnických monitorovacích přístrojů, jako jsou vibrační piezometry
a trubice sklonoměru,
•
Laboratorní zkoušky mechaniky zeminy a horniny, které zahrnovaly zkoušky zjišťování
fyzikálních a mechanických parametrů zemin a horninových útvarů,
•
Mineralogické, petrografické, ale i chemické rozbory zeminy.
131. Na žádost o objasnění č. 2 pak navrhovatel zadavateli vzhledem k předmětu referenční
zakázky sdělil, že „[s]polečnost ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vykonávala
geotechnický monitoring v průběhu prvních měsíců a poté byl geologický monitoring zadán
objednatelem Aktor ATE S.A. jiné společnosti.“
43
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
132. Úřad je pak s ohledem na údaje poskytnuté navrhovatelem vzhledem k referenční zakázce 2
také v tomto případě shodně se zadavatelem toho názoru, že z výše doložených dokladů a zde
uvedených údajů nevyplývá realizace činností geotechnického monitoringu při realizaci
novostavby (v době realizace), jelikož z údajů poskytnutých navrhovatelem předně nevyplývá,
že by se jednalo o činnosti realizované v zadavatelem požadované době realizace novostavby.
Vzhledem k výše uvedenému objasnění navrhovatele, ve kterém uvedl, že společnost
„CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ vykonávala geotechnický monitoring pouze
v průběhu prvních měsíců, má Úřad za to, že se v tomto případě nanejvýš jednalo o práce
na začátku stavby samotné, avšak nikoliv v průběhu její realizace.
133. Skutečnosti, že se nejednalo o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době
realizace) nasvědčuje (jak již mimo jiné zmínil také sám zadavatel v žádosti o objasnění č. 2)
také v předmětném referenčním listu uvedené období realizace této referenční zakázky,
přičemž zde bylo mimo jiné uvedeno, že geoprůzkumný vrtný program byl realizován
v časovém období od 25. 10. 2021 do 30. 8. 2022, z čehož vyplývá, že tyto práce byly
realizovány v průběhu pouhých 10 měsíců.
134. Z referenčního listu k předmětné referenční zakázce a zde vyjmenovaných činností dále ani
nevyplývá, že by se zjevně jednalo o činnosti definující geotechnický monitoring.
Z předmětného referenčního listu se pak dle názoru Úřadu spíše podává, že společnost
„CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ realizovala činnosti geotechnického
průzkumu, nikoliv geotechnického monitoringu, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma pojmy
dle výše zmiňovaného dokumentu „Uživatelská příručka pro konvenční tunelování“ vydaného
Českou tunelářskou asociací ITA-AITES, z. s. (položka č. 35 správního spisu) spočívá
ve skutečnosti, že geotechnický monitoring ověřuje předpoklady geotechnického průzkumu
při realizaci stavby a vyhodnocuje vliv realizace prací na okolí, tedy vyhodnocuje klíčové
veličiny, na základě kterých nalézá opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace,
technologie a organizace výstavby tak, aby byla udržena odezva systému „stavba-horninové
prostředí“ v dokumentaci předepsaných mezích. Ve výčtu činností uvedených v předmětném
referenčním listu však absentuje minimálně samotné vyhodnocování zjištěných skutečností
v průběhu stavby a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie
a organizace výstavby.
135. Ze samotného referenčního listu tedy nevyplývá, že by se mělo jednat o činnosti
geotechnického monitoringu (ve smyslu výše uvedených definičních znaků) při realizaci
novostavby v době její realizace, načež navrhovatel tuto skutečnost zadavateli neobjasnil ani
v rámci objasnění nabídky č. 2, jelikož navrhovatelem předložené tvrzení, že společnost
„CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ vykonávala geotechnický monitoring v
průběhu prvních měsíců, z předmětného referenčního listu nevyplývá, načež tuto skutečnost
navrhovatel zadavateli ani žádným dalším způsobem nedoložil.
136. Vzhledem k výše uvedené argumentaci pak dle Úřadu zadavatel také z hlediska této referenční
zakázky postupoval správně, když konstatoval, že nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. a)
zadávací dokumentace.
K referenční zakázce 3
137. Na žádost o objasnění č. 1 zadavatel od navrhovatele obdržel referenční list k referenční
zakázce 3, ze kterého vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá, že v rámci realizace
44
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
výstavby s názvem „Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – zajištění pasportizace
a repasportizace objektů ohrožených stavbou (geotechnický monitoring)“ společnost
SONDEO s.r.o. realizovala geotechnický monitoring. Geotechnický monitoring
dle referenčního listu spočíval zejména v realizaci pasportizace a repasportizace objektů
ohrožených stavbou, prohlídek objektů, měření deformací a hydrogeologickém monitoringu
(podrobně viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
138. Na žádost o objasnění č. 2 pak navrhovatel zadavateli vzhledem k předmětu referenční
zakázky sdělil, že „[u]vedenou zakázkou cílíme na prokázání kvalifikačního požadavku dle bodu
4.4.3. písm. b) ZD, tedy na zkušenost s GTM na příslušné stavbě v délce minimálně 3 km.
Součástí předmětné referenční zakázky byly činnosti geotechnického monitoringu, když
pasportizace a repasportizace objektů, hydrogeologický monitoring v podobě měření hladiny
vody ve studních, prohlídky objektů, měření deformací aj. činnosti jsou geotechnickým
monitoringem. Dle ZD nebyl definován rozsah plnění, ale pouze předložení 1 zakázky, jejímž
předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době
realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby
v délce minimálně 3 km – což naše reference bezezbytku splňuje a nevidíme důvod pro to,
aby zadavatel blíže studoval smlouvu a zkoumal finanční rozsah zakázky.“
139. Navrhovatel dále součástí přílohy objasnění nabídky č. 2 učinil také „Smlouvu na zajištění
pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou“ ze dne 18. 2. 2024, ze které
vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá, že v jejím rámci byla realizována
pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, dále prohlídky objektů, měření
deformací a hydrogeologický monitoring. Ze smlouvy dále vyplývá, že pasportizace
a repasportizace byly realizovány před a po stavbě.
140. V rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel uvedl, že z předmětné smlouvy vyplývá, že
„předmětem zakázky bylo měření hladiny (výšky vodního sloupce) vody u kopaných studní, dále
provedení před zahájením provádění Stavby pasportizace objektů ohrožených nebo
využívaných Stavbou a po ukončení stavebních prací Stavby následné repasportizace objektů
ohrožených nebo využívaných Stavbou. Pasportizací, resp. repasportizací je pro účely této
Smlouvy míněno prokazatelné zachycení a uchování informace o stavebně-technickém stavu
objektů, s akcentem na případná poškozená či stavebně-technicky nestandardní místa objektů
(zejména fasádních stěn nemovitostí či prvků oplocení), a to zejména přiléhajících směrem
k místu provádění Stavby či ke komunikacím, včetně účelových, po nichž bude či v minulosti
byla realizována staveništní doprava či stavební činnosti v souvislosti se Stavbou. Dle předmětu
plnění Smlouvy se jedná o pasportizaci před zahájením Stavby a repasportizaci po ukončení
Stavby, tedy zachycení a uchování informace o stavebně-technickém stavu objektů,
a po ukončení stavby zjištění případných poškození či (zejména fasádních stěn nemovitostí
či prvků oplocení). Dalším předmětem plnění Smlouvy byl pouze hydrotechnický monitoring
při realizaci novostavby (v době realizace).“
141. Úřad je pak s ohledem na údaje poskytnuté navrhovatelem vzhledem k referenční zakázce 3
také v tomto případě shodně se zadavatelem toho názoru, že z výše doložených dokladů a zde
uvedených údajů vyplývá, že se nejedná o referenční zakázku splňující požadavek zadavatele
na zkušenost s geotechnickým monitoringem v takovém rozsahu, jaký byl dovozen výše, tedy
ve své komplexnosti, a to přestože určité dílčí činnosti realizované v rámci předmětné smlouvy
též mohou být konány v rámci geotechnického monitoringu (jak bylo uvedeno v definici výše),
45
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
avšak zjevně se v tomto případě jednalo o pouhé dílčí činnosti se zaměřením toliko na
především na pasportizaci a repasportizace před zahájením a po ukončení výstavby a
hydrotechnický monitoring v době výstavby, a rozhodně se tak nejednalo o výkon komplexní
šíře činností tak, aby tuto službu bylo možné považovat za realizaci geotechnického
monitoringu v době realizace novostavby.
142. Požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci sice neobsahoval pojem komplexní,
avšak jak již bylo Úřadem výše dovozeno, bylo již ze zadavatelem učiněné formulace
předmětného kvalifikačního požadavku (v souladu s chápáním pojmu geotechnický
monitoring vyplývajícím z výše uvedených odborných publikací) jasné, že měly být předmětem
referenčních zakázek veškeré činnosti s geotechnickým monitoringem spojené, tedy nikoliv
pouze jeho jednotlivé oddělené součásti. Z předmětné smlouvy pak, jak již bylo uvedeno,
pouze vyplývá, že byla realizována pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou,
prohlídky objektů, měření deformací a hydrogeologický monitoring, avšak bez důvodných
pochybností se nejedná o provádění geotechnického monitoringu, jelikož součástí
vykonávaných činností nebylo například sledování stavu horninového prostředí a jeho
spolupůsobení se stavbou včetně tvorby prognóz.
143. Referenční zakázka dále nesplňuje ani zadavatelem v požadavku dle čl. 4.4.3. písm. b) zadávací
dokumentace stanovené časové hledisko, jelikož ze smlouvy vzhledem k předmětu plnění
vyplývá realizace pasportizace před zahájením stavby, repasportizace po ukončení stavby
a dále hydrotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace), avšak zadavatel
požadoval provádění veškerých činností geotechnického monitoringu v době realizace.
144. V objasnění nabídky č. 2, jak bylo výše uvedeno, navrhovatel dále uvedl, že v zadávací
dokumentaci nebyl definován rozsah plnění, ale pouze předložení referenční zakázky
dle požadavku v čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace. Úřad však k tomuto argumentu
navrhovatele konstatuje, že zadavatel zjevně uvedl jen pojem geotechnický monitoring s tím,
že v rámci něj jsou zahrnuty komplexní činnosti pod tento pojem spadající (viz výše). Úřad
v této souvislosti odkazuje na výše uvedené závěry dovozené například z rozhodnutí předsedy
Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0136/2024/VZ ze dne 4. 10. 2024 (viz bod 122. odůvodnění
tohoto rozhodnutí).
145. Vzhledem k výše uvedené argumentaci pak dle Úřadu zadavatel také z hlediska této referenční
zakázky postupoval správně, když konstatoval, že uvedená reference nesplňuje požadavky
dle čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace.
K námitce uplatněné navrhovatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí
146. K námitce, kterou navrhovatel vznesl poprvé ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v tom
smyslu, že zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení a zásadním způsobem navrhovatele
poškodil v tomto ohledu, že zadavatel postup dle § 39 zákona využil v rámci ověřování
některých aspektů hodnocených referenčních zakázek dalších účastníků zadávacího řízení,
Úřad uvádí následující.
147. Z obsahu podaného návrhu vyplývá, že navrhovatel tuto námitku dříve ve správním řízení
nevznesl, přičemž podaný návrh neobsahuje ani argumentaci, kterou by bylo možné touto
námitkou doplňovat či rozšiřovat. Současně z obsahu námitek, které navrhovatel vznesl vůči
zadavateli, vyplývá, že tuto námitku neuplatnil ani v zadávacím řízení. Jedná se tak o námitku
46
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
zcela novou, která je vznesena až v podaném vyjádření k podkladům rozhodnutí, což ovšem
znamená, že jde o námitku nepřípustnou, neboť je uplatněna poté, co již nastaly účinky
koncentrace řízení dle § 251 odst. 4 zákona.
148. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou
být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě
stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem
uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli
přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči
zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl
tvrdit již vůči zadavateli.
149. V této souvislosti lze plně odkázat na závěry učiněné předsedou Úřadu v rozhodnutí
sp. zn. ÚOHS-R0142/2024/VZ ze dne 21. 10. 2024, neboť se vztahují k procesně obdobné
situaci (viz body 42. až 49. odkazovaného rozhodnutí), přičemž lze citovat zejména následující:
„Zákon v § 251 odst. 4 vymezuje zásadu koncentrace vztahující se k obsahu návrhu a tím na
navrhovatele klade větší odpovědnost za to, jaké skutečnosti uvedou v námitkách podaných
zadavateli v zadávacím řízení, protože námitky, které neuplatní vůči zadavateli, pak následně
již nemohou uplatnit v návrhu podaném k Úřadu, resp. k takovým Úřad nebude v návrhu
přihlížet. Z toho plyne, že je tedy nemohou vznášet ani dále v podaném rozkladu. Zákon však
stanovuje jednu výjimku, podle níž Úřad přihlédne k novým skutečnostem (neuvedeným v
námitkách) jen tehdy, pokud jde o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči
zadavateli, což je ovšem navrhovatel povinen prokázat. Nicméně i takové skutečnosti musí
navrhovatel tvrdit nejpozději k okamžiku podání návrhu, protože zákon nepřipouští žádné
dodatečné doplňování tvrzení, které by směřovalo k dalšímu porušení zákona zadavatelem, a
které by navrhovatel tvrdil až po podání návrhu. Smyslem těchto zákonných ustanovení je, aby
navrhovatel v průběhu správního řízení jednak neuplatňoval nové skutečnosti směřující k dosud
nenamítanému pochybení zadavatele, se kterým zadavatel neměl možnost se vypořádat sám
v rámci postupu v zadávacím řízení, a jednak, aby nedocházelo k neúměrnému protahování
správního řízení tím, že navrhovatelé budou průběžně doplňovat své návrhy a rozšiřovat
předmět řízení. Zákon tedy nepřipouští situaci, kdy by navrhovatel až po podání návrhu tvrdil
skutečnosti, které by směřovaly k jinému pochybení zadavatele, než které vymezil v samotném
návrhu a před tím v podaných námitkách. To platí bez ohledu na skutečnost, zda se o takovém
domnělém pochybení dozvěděl až v průběhu správního řízení. To ovšem neznamená, že by
navrhovateli bylo a priori upřeno právo na přezkum takového postupu zadavatele, o němž se
domnívá, že je nezákonný. Navrhovatel je však v takovém případě povinen postupovat podle
zákona, konkrétně dle § 241 a § 242 zákona, a ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se o domnělém
porušení zákona dozvěděl, podat námitky zadavateli. Poté může v plné míře uplatnit právo na
přezkoumání postupu zadavatele u Úřadu podáním návrhu. Postup zadavatele nebude k této
konkrétní námitce navrhovatele přezkoumáván, neboť z výše uvedených důvodů nelze k
námitce přihlédnout.“
150. Pokud tedy navrhovatel nyní nově odkazuje na skutečnosti, na jejichž základě se dle svého
tvrzení cítí poškozen pro porušení zásady rovného zacházení ze strany zadavatele, jedná se o
nepřípustné rozšiřování předmětu řízení a postup zadavatele nebude k této konkrétní námitce
navrhovatele přezkoumáván.
47
Č.j.: ÚOHS-47600/2024/500
Závěr
151. Úřad na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí
uzavírá, že postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení s ohledem na učiněné žádosti
o objasnění a doplnění údajů či dokladů dle § 46 odst. 1 zákona a dále také následující postup
zadavatele při vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona byl v souladu
se zákonem. Úřad tedy ve věci návrhu navrhovatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265
písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263
zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný
rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4
2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
48