{"html": "

staveb požadovaném v bodě IX.4 písm. a) zadávacích podmínek, jimiž jednotliví účastníci

prokazují technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž druhá požadovaná

stavba v rámci seznamu staveb se již u jednotlivých účastníků také odlišuje. Ze skutečnosti, že

jednotliví účastníci neuvádějí v rámci svých žádostí o účast další pasivní stavby nad rámec

požadavků zadavatele, ani ze skutečnosti, že v seznamu staveb, jimiž jednotliví účastníci

prokazují technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, figuruje u všech účastníků

jedna totožná zakázka, nelze bez dalšího dovozovat, že byly v České republice realizovány

pasivní stavby pouze v počtu jednotek, a požadavek zadavatele na zkušenost s pasivní stavbou

tak byl nepřiměřený. Úřad uvádí, že jenom z protokolu z posouzení vyplývá existence

minimálně 7 pasivních staveb v požadovaném rozsahu (škola Českobrodská, Svazková škola

Přezletice, Podolanka, Jenštejn, propojení CSTT se simulačními centry NATO, Nová škola pro

Psáry a Dolní Jirčany, Nová základní škola v Jesenici II, ZŠ Srubec III, etapa, Novostavba

mateřské školy ve Staré Boleslavi). Úřad tak odmítá tvrzení navrhovatele, že účast v zadávacím

řízení byla umožněna pouze subjektům, které současně realizovaly totožné 3 – 4 zakázky

v České republice, jako nedůvodné. Nelze ani přisvědčit tvrzení navrhovatele, že se pasivní

stavby tohoto rozsahu začínají teprve nyní v České republice realizovat, když např. pasivní

stavba „Nová škola pro Psáry a Dolní Jirčany“ byla realizována v období 2018/2019, tedy

realizace započala před více jak 5 lety.

186. K námitce navrhovatele, že všichni účastníci zadávacího řízení mají stejného kvalifikačního

poddodavatele, tedy žádný z účastníků zadávacího řízení nebyl schopen sám splnit požadavky

zadavatele týkající se pasivních staveb, Úřad akcentuje, že účastníci zadávacího řízení

prokazují prostřednictvím poddodavatele pouze požadavky na osoby projektantů. Úřad v této

souvislosti podotýká, že významným specifikem šetřené veřejné zakázky je její zadávání

metodou Design & Build. Dle odborné literatury je metoda Design & Build „metodou dodávky

výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové

dokumentace projektu a tím i celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně,

na zhotovitele stavby. Objednatel (…) obvykle specifikuje ve svém zadání pouze účel,

standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění.“2 Podstatou této metody tak je, že dodavatel

navrhne kompletní řešení předmětu veřejné zakázky (specifikovaného zadavatelovými

požadavky na výkon, funkci, případně účel) – tedy část „design“, a toto své navržené řešení

sám realizuje – část „build“. Jde tedy o metodu, kdy generální zhotovitel provádí všechny fáze

související s projektem vč. fáze projekční přípravy a fáze realizace stavebních prací, na základě

čehož je zřejmá výrazná provazba mezi projekční činností a stavebními pracemi v rámci na

základě této metody zadávané veřejné zakázky, z níž plyne i logická potřeba úzké spolupráce

více subjektů. V šetřeném případě je součástí předmětu veřejné zakázky provedení veškerých

potřebných projekčních činností a současně realizace zadavatelem poptávané stavby

2

KLEE, L., Stavební smluvní právo, Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015.

39

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

v souladu s dodavatelem (či jeho poddodavatelem) vypracovanou projektovou dokumentací,

Úřad proto nepovažuje za omezení hospodářské soutěže nutnost zajištění projektanta

prostřednictvím poddodavatele, když pro tento typ plnění je příznačné a zcela přirozené, že

dochází častěji ke spojování dodavatelů působících v oblasti projekčních prací a dodavatelů

realizujících samotnou výstavbu.

187. Zadavatel dle názoru Úřadu objektivně a srozumitelně vysvětlil, že skutečnost, že se jedná

o pasivní stavbu, klade zvýšené nároky nejen na osoby podílející se na projekční fázi zakázky,

ale je nutná také vyšší kvalita stavebních prací.

188. K požadavku na zkušenost s pasivní stavbou zadavatel poukazuje na specifika, náročnost a

termín dokončení veřejné zakázky, a to s ohledem na podmínky poskytovatele dotace a dále

uvádí, že právě vysoká dotační podpora je jedním z důvodů, proč je nezbytně nutné, aby

zakázka byla realizována dodavatelem, resp. konkrétními osobami, které mají vlastní

zkušenost s realizací takto rozsáhlé pasivní stavby zakončené blower-door testem

s požadovaným výsledkem. Zadavatel dále konstatuje, že umožňuje i účast dodavatelů, kteří

mají zkušenost se stavbami výrazně jednoduššími oproti předmětu veřejné zakázky, když

požaduje zkušenost pouze s pasivní budovou, nikoliv pasivní plusovou budovou a když se

v případě šetřené veřejné zakázky jedná se o investici 5x vyšší, než je hodnota požadovaných

zkušeností.

189. Zadavatel své požadavky na hlavního stavbyvedoucího a jeho zástupce odůvodňuje dále tím,

že ani velmi kvalitně zpracovaná dokumentace nezajistí významně vyšší kvalitu stavebních

prací, která je u pasivních staveb nutná. Dle zadavatele je také zásadní, aby alespoň částečnou

zkušenost s obdobným plněním měli všichni klíčoví členové týmu, a to s ohledem na nutnost

jejich vzájemné kooperace. Zadavatel uvedl, že v případě pasivní budovy je pro dosažení

požadovaných parametrů nezbytná v průběhu realizace stavby zejména technologická kázeň,

přičemž za tu nese odpovědnost primárně hlavní stavbyvedoucí. Zadavatel dále uvedl, proč

považuje za nezbytné řádné a včasné provedení předmětu veřejné zakázky a že u dodavatele,

který s požadovaným plněním nemá dostatečné zkušenosti, nelze žádným jiným způsobem

ověřit, zda je k němu dostatečně kvalifikován.

190. S ohledem na shora uvedené Úřad dospěl k závěru, že požadavek na zkušenost členů

realizačního týmu s pasivními stavbami sice zužuje okruh dodavatelů, kteří by se mohli

zadávacího řízení zúčastnit, nicméně předmětný požadavek zadavatele nebyl stanoven

bezdůvodně. Zadavatel logicky vysvětlil, že skutečnost, že se jedná o pasivní stavbu, s sebou

nese zvýšené nároky na projekční i stavební část, včetně provedení testu průvzdušnosti,

přičemž konkrétní specifické požadavky týkající se pasivního standardu stavby jsou uvedeny

zejména v dotačních podmínkách poskytovatelů dotace a v technické specifikaci stavby. Úřad

dále zohlednil, že členové realizačního týmu měli na získání požadovaných referencí zcela

přiměřenou dobu, když ta byla stanovena na 10 let před zahájením zadávacího řízení, tedy se

jednalo o dvojnásobek zákonem základně stanovené doby pro získávání referencí k prokázání

kritérií technické kvalifikace dodavatele. Úřad současně zohlednil, že požadované zkušenosti

členů týmů mají být v hodnotě 75 mil. Kč bez DPH, resp. 50 mil. Kč bez DPH v případě druhého

zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a hlavního

projektanta, přičemž zadavatel uvádí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky 400 mil. Kč,

tedy ani z hlediska finančního rozsahu nelze požadované zkušenosti považovat za

nepřiměřené.

40

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

191. Úřad dále podotýká, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zmírnil své požadavky a umožnil

prokázání zkušenosti s pasivní stavbou také stavbami bytové výstavby a budovami pro obchod

a společné stravování.

192. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že požadavek zadavatele na zkušenost

s pasivní stavbou u všech členů realizačního týmu byl stanoven přiměřeně předmětu veřejné

zakázky. Úřad tedy ve vztahu k podmínce spočívající ve zkušenosti s pasivní stavbou ve vztahu

k žádnému z členů realizačního týmu neshledává nezákonnost takového požadavku, neboť se

jedná o důvodné omezení soutěže opřené o legitimní potřebu zadavatele zajistit dodavatele

disponujícího členy týmu se specifickou zkušeností. Tj. nelze považovat požadavek zadavatele

na zkušenosti s realizací pasivní stavby za nezákonný.

193. Nad rámec uvedeného Úřad k argumentaci navrhovatele, ve které tento namítá, že zadavatel

požadoval zkušenost s pasivní stavbou v rámci technické kvalifikace celkem desetkrát

(u jednotlivých členů realizačního týmu, v rámci seznamu staveb a v rámci seznamu služeb),

což vytváří neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, uvádí následující. Úřad výše

dovodil, že požadavek na zkušenost s pasivní stavbou u jednotlivých členů realizačního týmu

je odůvodněný předmětem veřejné zakázky. Úřad je toho názoru, že tento závěr lze dovodit

i ve vztahu k samotnému dodavateli. Úřad seznal, že nepřiměřenost by tak bylo možné

posuzovat pouze ve vztahu k celkovému počtu požadovaných referenčních zakázek, avšak

v šetřeném případě dodavatelé měli možnost (nikoliv ale povinnost) prokázat více požadavků

na technickou kvalifikaci totožnou referenční zakázkou. Tedy je zavádějící tvrzení

navrhovatele, že účastník zadávacího řízení musel nutně prokázat svoji zkušenost s pasivními

stavbami celkem desetkrát, a proto je předmětný požadavek zadavatele nepřiměřený.

Účastníci zadávacího řízení měli možnost prokázat svoji zkušenost s pasivními stavbami pouze

2 referenčními zakázkami týkajícími se pasivní stavby, což s ohledem na rozsah veřejné

zakázky nelze považovat za nepřiměřené.

194. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil kumulaci požadavků,

kdy dalším dílčím požadavkem na členy realizačního týmu byl kvalifikační požadavek týkající

se zkušeností se zakázkou realizovanou metodou Design  Build. Ten se týkal osoby hlavního

manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího,

druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb a

hlavního projektanta.

195. Zadavatel požadavek na zkušenost členů realizačního týmu se stavbami Design  Build

odůvodnil předmětem veřejné zakázky a dále skutečností, že zhotovitel v případě veřejné

zakázky metodou Design  Build odpovídá i za projektovou dokumentaci, což dle názoru

zadavatele nese vyšší nároky na kvalifikaci jednotlivých členů realizačního týmu. Zadavatel

dále zdůrazňuje větší potřebu spolupráce a kooperace jednotlivých členů realizačního týmu

v případě stavby realizované metodou Design  Build.

196. V rozkladu pak zadavatel uvedl, že metoda Design & Build stojí na vzájemném propojení

projekčních a stavebních prací, podstatou této metody je úzká a intenzivní provázanost obou

druhů plnění, a tedy i provázanost jednotlivých osob, kteří mají za úkol společným úsilím, nikoli

separátně, dospět ke společnému cíli. Dále zadavatel v rozkladu uvedl, že: „Metoda Design &

Build je jedinečná právě v tom, že s ohledem na složitost realizace Veřejné zakázky musí být od

počátku zpracování projektové dokumentace projektantům k dispozici stavbyvedoucí, který

41

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

projektanty koriguje například v tom smyslu, co je stavebně realizovatelné a co nikoliv, co je

dostatečně efektivní a co ne apod. Projektant naopak musí mít vhled do stavební části zakázky,

musí mít povědomí o výrobcích a materiálech, které jsou na trhu dostupné atd. Projektant

navíc musí být k dispozici po celou dobu stavby a provádět takové úpravy projektu, na kterých

se shodne se stavbyvedoucím. Každý projektant, stejně jako každý stavbyvedoucí, má o podobě

projektu, resp. stavby své vlastní představy, které jsou mnohdy s dalšími zainteresovanými

osobami vzájemně protichůdné. Své vize v případě postupu metodou Design & Build musí

projektant a stavbyvedoucí vzájemně projednat, dospět k oboustranné shodě a následně

společně koordinovat průběh akce.“

197. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí odkázal na odborné vyjádření VUT

(v podrobnostech viz bod 58. a 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a uvedl, že: „v odborných

kruzích převládá názor, že je metodě DB imanentní, že v případě realizace zakázky touto

metodou se striktně odděleně nepostupuje, že dochází ke určitému prolínaní činnosti

projektanta a stavbyvedoucího, projekt i stavba tak vznikají tzv. „za pochodu“. To zejména

znamená, že projektant a stavbyvedoucí společně danou zakázku promýšlí i za ni odpovídají,

spolupracují tedy od počátku tzv. „v tandemu“. Jak se uvádí ve vyjádření VUT výše, u metody

DB čeká stavbyvedoucího i role zpracovatele dokumentace v úrovni DPS, podle které bude

vlastní stavba realizována. Tato projektová dokumentace většinou vzniká postupně a je pro

použití in-situ postupně schvalována a uvolňována. Nečeká se, až je vyprojektováno celé dílo.

Řízení stavby zadané formou DB může být dle VUT pro stavbyvedoucího náročnější, protože

zhotoviteli přibývá práce se zpracováním realizační projektové dokumentace a s tím spojená

užší spolupráce a komunikace s projektantem.“

198. Rovněž metodiky vztahující se k realizaci staveb metodou Design & Build potvrzují určitá

specifika této metody, a to zejména přenos odpovědnosti za zpracování projektové

dokumentace projektu částečně nebo zcela na zhotovitele a možnost překrývání fáze

projektování a realizace a současně je v těchto metodikách zmíněna potřeba zkušenosti

zhotovitele (i členů jeho týmu – viz bod 4.2 metodiky č. 1) s realizací metodou Design & Build

(v podrobnostech viz bod 155. až 160. odůvodnění tohoto rozhodnutí a bod 68. odůvodnění

druhostupňového rozhodnutí).

199. Předseda Úřadu dále seznal, že argumentace zadavatele obhajující důvodnost jeho požadavku

na zkušenost s metodou Design & Build u členů realizačního týmu je konzistentní, přičemž z ní

jednoznačně vyplývá, že realizace stavební zakázky metodou Design & Build je skutečně

specifická a že tento kvalifikační požadavek zadavatele odpovídá i vymezení předmětu veřejné

zakázky. Předseda Úřadu dále uvedl, že: „ze smlouvy o dílo plyne, že vybraný dodavatel bude

realizovat projekční práce v rozsahu DPS i to, že projekční i stavební práce budou realizovány

částečně synchronně a postupně (viz např. čl. VIII smlouvy o dílo týkající se doby provedení

díla). Metody DB se projevují i v dalších částech smlouvy, např. je sjednáno, že kontrolních dní

se účastní hlavní manažer, hlavní projektant či jeho zástupce a hlavní stavbyvedoucí či jeho

zástupce, je tedy zjevné, že tyto osoby musí vzájemně na díle spolupracovat. Smlouva o dílo

také neobsahuje tzv. výkaz výměr (ten je až součástí DPS) a dílo je plněno prostřednictvím

milníků, resp. jednotlivých etap (jak je ostatně i uváděno v popisu metody DB ze strany VUT).

Je tedy zjevné, že metoda DB se bude do realizace veřejné zakázky fakticky promítat.“

200. Úřad tak konstatuje, že požadavek na zkušenost členů realizačního týmu se stavbou Design &

Build sice může omezovat některé dodavatele v účasti v zadávacím řízení na šetřenou

42

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

veřejnou zakázku, avšak předmětem šetřené veřejné zakázky je (a to nikoliv pouze formálně)

stavba v režimu Design & Build, přičemž stavební zakázka realizovaná metodou Design & Build,

jak již bylo dovozeno výše, vykazuje významné odlišnosti od stavby klasické ve smyslu, že se

taková stavba projektuje i v průběhu její realizace a stavbyvedoucí proces tvorby DPS řídí a

koordinuje. U metody Design & Build tedy existují specifika v postavení projektanta

i stavbyvedoucího včetně provázanosti jejich činností, která s sebou přináší nutnost jejich větší

spolupráce. Jak navíc uvedl předseda Úřadu v bodě 70. druhostupňového rozhodnutí, nejedná

se v případě staveb metodou DB o ojedinělé výskyty takových zakázek. Požadavek na

zkušenost stavbyvedoucího a projektanta (a jejich zástupců) se stavbou realizovanou metodou

Design & Build lze tedy s ohledem na výše uvedené považovat za zadavatelem objektivně

odůvodněný a přiměřený předmětu veřejné zakázky.

201. Z vyjádření zadavatele, ani ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by měl hlavní manažer

v případě šetřené veřejné zakázky řídit a koordinovat zpracování DPS namísto

stavbyvedoucího, resp. že by v důsledku účasti hlavního manažera byla vyloučena užší

spolupráce stavbyvedoucího a projektanta. S ohledem na uvedené tak Úřad odmítá jako

nedůvodnou argumentaci navrhovatele, že by VUT dospělo k jiným závěrům, pokud by vědělo,

že je členem realizačního týmu i hlavní manažer zakázky. Úřad dále poukazuje na bod 4.2

metodiky č. 1, kde je uvedeno, že i v případě týmu, kde figuruje osoba vedoucího projektu, by

všichni členové realizačního týmu měli mít zkušenost s realizací projektu DB. K osobě hlavního

manažera zadavatel uvedl, že se jedná o osobu, která ponese odpovědnost za realizaci celé

akce, tj. jak za projektovou, tak za stavební část zakázky, bude celou veřejnou zakázku

zastřešovat a koordinovat, Úřad tak požadavek na realizaci referenčního plnění metodou

Design & Build i vůči tomuto členu realizačního týmu nepovažuje za neodůvodněný či

nepřiměřený.

202. Úřad dále konstatuje, že minimální požadovaná hodnota referenční zakázky ve výši 75, resp.

50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota veřejné zakázky ve výši 400 mil.

Kč. Z uvedeného důvodu lze považovat také minimální požadovanou hodnotu referenční

zakázky za přiměřenou ve vztahu k rozsahu předmětu zadávacího řízení.

203. Ke skutečnosti, že zadavatel požaduje zkušenost s metodou Design & Build celkem po 5

členech realizačního týmu, Úřad uvádí, že podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel

k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci

vztahující se k požadovaným službám, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou

služby poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

204. Dle komentáře (srov. PODEŠVA, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář.

[Systém ASPI] Praha: Wolters Kluwer, 2016) k § 79 odst. 2 písm. d) zákona: „Zadavatel může

požadovat po dodavateli předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (bude se týkat

vždy fyzických osob), pokud má vztah k poskytovaným dodávkám (…), službám či stavebním

pracím. Zákon výslovně umožňuje požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci nejen

ve vztahu k vedoucím pracovníkům, ale i ve vztahu k jejich podřízeným. Tato možnost nalezne

uplatnění zejména v případech, kdy je pro plnění veřejné zakázky klíčová odborná kvalifikace

osob, které se bezprostředně podílejí na plnění veřejné zakázky, aniž by bylo třeba, aby zároveň

vedly podřízený tým dalších pracovníků.“

43

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

205. Dle dalšího komentáře (viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon

o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beckonline) k § 79 odst. 2 písm. d) zákona: „V rámci kritéria technické kvalifikace dle odstavce 2

písm. d), který bývá v praxi po referenčních zakázkách druhým nejčastějším technickým

kvalifikačním požadavkem, zadavatel požaduje doložení odpovídající úrovně vzdělání či praxe

osob na pozicích klíčových pro řádné splnění předmětu veřejné zakázky. V případě veřejných

zakázek na stavební práce se s poukazem na toto ustanovení uvádí např. požadavky na osobu

stavbyvedoucího či zástupce stavbyvedoucího. (…) Stejně jako u ostatních kvalifikačních

požadavků a kritérií, je i zde nezbytné pečlivě zvážit, zda jsou nastavené požadavky

na dosažené vzdělání či praxi přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.“

206. Z výše citovaného vyplývá, že zadavatel po jím vymezených 5 osobách zkušenost s metodou

DB požadovat mohl. Jedná se totiž o osoby klíčové pro řádné plnění dané veřejné zakázky, tyto

osoby se bezprostředně podílejí na jejím plnění, navíc se jedná o vedoucí pracovníky včetně

prvního a druhého zástupce stavbyvedoucího. U všech tak lze předpokládat, že povedou tým

dalších pracovníků. Ke stejnému závěru ostatně dospěl i předseda Úřadu.

207. S ohledem na vše shora uvedené tak není možné požadavek zadavatele na zkušenost se

stavbou metodou Design & Build u jednotlivých členů realizačního týmu považovat za

diskriminační, nepřiměřený a hospodářskou soutěž nezákonně omezující. Dostatečnost

odůvodnění poskytnutého ze strany zadavatele odpovídá zjištěné míře zásahu do hospodářské

soutěže, který nebyl významný, když zadavatel obdržel 3 vyhovující žádosti o účast na realizaci

poměrně specifické stavební zakázky, kterou je stavba rozsáhlé školní budovy včetně

sportoviště a gastro provozu ve standardu pasiv+. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je

navíc poměrně vysoká, a to zejména s ohledem na charakter zadavatele, kterým je menší

samosprávný územní celek.

208. Konečně se Úřad dostává i k poslednímu zásadnímu kvalifikačnímu prvku, který zadavatel

v kumulaci s dalšími požadavky požadoval, a to požadavek týkající se zkušeností s objektem

školství/vzdělávání. Tento požadavek se týkal osoby hlavního manažera zakázky, hlavního

stavbyvedoucího, prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a druhého zástupce

stavbyvedoucího se specializací v oboru Technika prostředí staveb.

209. Zadavatel požadavek na zkušenost s objekty školství/vzdělávání odůvodnil zejména specifiky,

která vyplývají z legislativy, přičemž uvedl zejména hygienické a bezpečnostní parametry.

Zadavatel dále uvedl, že: „Projekt školy má svá specifika oproti dalším typům staveb i co se

týče důrazu na správný fyzický vývoj dětí.“ Dle názoru zadavatele nelze u členů realizačního

týmu, kteří nemají žádnou zkušenost zejména s požadavky bezpečnosti a hygieny u objektu

školy, ověřit, zda jsou schopni realizaci zakázky na novostavbu školy řádně a včas provést. Dle

zadavatele je za kvalitu realizace zodpovědný primárně právě hlavní stavbyvedoucí.

210. Úřad nejprve požadavek zadavatele na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání

u osoby hlavního manažera zakázky, hlavního stavbyvedoucího a jeho zástupců porovnal

s tím, zda takový požadavek odpovídá předmětu veřejné zakázky a zjistil, že s předmětem

veřejné zakázky, jímž jsou projekční služby a stavební práce k objektu ZŠ Ledenice, je tento

požadavek v souladu.

44

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

211. V této souvislosti Úřad konstatuje, že je objektivně dané, že stavba školy vykazuje jistá

specifika, ať už se jedná o zvýšené požadavky na bezpečnost na chodbách, ve třídách, navíc se

zde velice často vyskytují vnitřní i venkovní sportoviště, školy disponují i gastroprovozem atd.

212. Co se týče jednotlivých členů realizačního týmu ve zde posuzované veřejné zakázce, jak již

Úřad uvedl výše, v případě hlavního manažera zakázky zadavatel argumentoval tím, že tato

osoba zodpovídá jak za zpracování projektové dokumentace, tak za realizaci stavby a jedná se

o osobu, která zastřešuje a koordinuje celu veřejnou zakázku, tedy je dle Úřadu zřejmé, že se

bude v rámci náplně své činnosti podílet i na tvorbě projektové dokumentace, resp. že bude

vykonávat činnosti spadající do fáze projektování stavby a současně bude koordinovat

stavební část zakázky, tedy v případě hlavního manažera zakázky považuje Úřad požadavek na

zkušenost se stavbou školy za odůvodněný, když je nesporné, že ve fázi projektování školy je

nezbytné znát specifika školských staveb vymezená právními předpisy.

213. Předseda Úřadu i v případě požadavku na zkušenost stavbyvedoucího s objektem

školství/vzdělávání odkázal na vyjádření VUT a v bodě 85. odůvodnění druhostupňového

rozhodnutí uvedl, že vzhledem k realizaci stavby metodou Design & Build, v rámci níž se

projekční a stavební činnosti do jisté míry prolínají, lze i u stavbyvedoucích očekávat, že budou

participovat i na postupném projektování zakázky. Tedy i v případě stavbyvedoucího lze

požadavek na zkušenost se stavbou objektu školství/vzdělávání považovat za odůvodněný.

214. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dále k námitce navrhovatele, že není

relevantní účel využití staveb, ale jejich stavebně – konstrukční parametry, uvedl, že je zjevné,

že stavby pro školství/vzdělávání vykazují celou řadu specifik, která by bylo třeba konkrétně

definovat, pokud by se zadavatel chtěl vyvarovat označení zkušeností prostřednictvím druhu

stavby. Předseda Úřadu dále uvedl, že zadavatel navíc připouštěl zkušenosti nejen se školským

zařízením, ale i objektem pro vzdělávání, což je pojem významně širší a může zahrnovat i různá

školicí či vzdělávací střediska či volnočasové vzdělávání. Navíc takto konkrétně formulovaný

požadavek (tj. požadavek na zkušenost s určitým druhem stavby) je srozumitelný a

transparentní a v posuzovaném případě má téměř shodnou platnost, jako by byl formulován

jako požadavek na „obdobnou stavbu“. Pojem obdobná stavba totiž trpí určitou interpretační

nejistotou a jeho použití může být problematické. Navíc v konkrétním případě si lze jen těžko

představit stavbu obdobnou školskému či vzdělávacímu zařízení, která by školským či

vzdělávacím zařízením nebyla. Dle názoru předsedy Úřadu tak lze přisvědčit formulaci

zadavatele, který volil požadavek takový, který nemůže vzbudit pochybnost a současně který

odpovídá jeho požadavku na zkušenosti s obdobnou stavbou.

215. Úřad dále uvádí, že z protokolu z posouzení žádostí o účast vyplývá existence minimálně 7

pasivních staveb škol v požadovaném rozsahu (škola Českobrodská, Svazková škola Přezletice,

Podolanka, Jenštejn, propojení CSTT se simulačními centry NATO, Nová škola pro Psáry a Dolní

Jirčany, Nová základní škola v Jesenici II, ZŠ Srubec III, etapa, Novostavba mateřské školy ve

Staré Boleslavi), a také opakovaně připomíná, že zadavatel obdržel celkem 3 vyhovující žádosti

o účast, což dle Úřadu svědčí o tom, že hospodářská soutěž nebyla požadavkem na zkušenost

s objektem školství/vzdělávání výrazně omezena. V současné době navíc lze předpokládat, že

referencí na stavby budov školství nebo vzdělávání v pasivním standardu bude na trhu větší

množství, neboť důraz na výstavbu energeticky úsporných staveb je kladen již od nabytí

účinnosti vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která byla později

45

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

nahrazena vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov ze dne 29. 5. 20203.

Opět lze rovněž ve prospěch zadavatele poukázat na fakt, že minimální požadovaná hodnota

referenční zakázky ve výši 75, resp. 50 mil. Kč bez DPH je řádově nižší než odhadovaná hodnota

veřejné zakázky ve výši 400 mil. Kč. Lze tedy uzavřít, že požadavek na zkušenost se stavbou

školského, resp. vzdělávacího zařízení zasahuje do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku

objektivně méně než požadavek na metodu Design & Build, i proto v případě tohoto

požadavku postačí jednodušší odůvodnění ze strany zadavatele. Úřad zavázán právním

názorem předsedy Úřadu uvádí, že takové objektivní odůvodnění zadavatel nabídl.

216. Úřad uzavírá, že lze konstatovat, že všechny přezkoumávané požadavky zadavatele byly

poměrně přísné, ale odpovídající předmětu veřejné zakázky, co do rozsahu naopak řádově

mírnější než odhadovaná hodnota veřejné zakázky. Hospodářská soutěž jimi sice byla

omezena, ale nikoli bezdůvodně. Bylo přihlédnuto k faktu, že zadavatel obdržel 4 žádosti

o účast v zadávacím řízení, z nichž 3 vyhodnotil jako podmínky splňující, navíc prokazatelně

existuje minimálně 7 referencí na pasivní stavby školských zařízení. I z průzkumu trhu, lze

vysledovat, že existuje nezanedbatelný počet potenciálních dodavatelů, kteří s požadavky

zadavatele nemají žádný problém (viz 4 respondenti deklarující svou schopnost požadavky

splnit), příp. s nimi nemají zásadní a nepřekročitelný problém (viz 6 respondentů uvádějící

možnost splnit tyto požadavky pomocí subdodavatele či ve sdružení).

217. Úřad tak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na závazný právní názor

předsedy Úřadu uvádí, že zadavatel předmětné kvalifikační požadavky dostatečně odůvodnil

relevantními a objektivními okolnostmi, z nichž plyne, že stanovení těchto požadavků na

kvalifikaci členů realizačního týmu bylo vzhledem k předmětu veřejné zakázky důvodné a

přiměřené. Úřad tak seznal, že předmětné požadavky zadavatele nejsou ve vztahu k předmětu

veřejné zakázky náhodné či nerelevantní, ale naopak jsou plně logicky podložené a

jednoznačně založené na významných činnostech, které jsou součástí předmětu veřejné

zakázky, a to jak ve vztahu k samotnému dodavateli, tak ve vztahu k výše uvedeným členům

jeho realizačního týmu. Jestliže předmět veřejné zakázky spočívá v pasivním objektu školy

v režimu Design & Build, je zřejmé, že předmětný kvalifikační požadavek spočívající

v požadavku na zkušenost s pasivní stavbou, se stavbou realizovanou metodou Design & Build

a se stavbou školy má svůj zcela jednoznačný odraz v předmětu veřejné zakázky. Zadavatel ve

své snaze vybrat v zadávacím řízení dodavatele, který bude dostatečně kvalifikovaný, zkušený

a schopný plnit předmět veřejné zakázky, jímž je náročná, komplexní a finančně významná

novostavba školy v pasivním standardu metodou Design  Build, což na dodavatele i členy

jeho týmu, kteří budou realizaci dané stavby řídit a vést, přirozeně klade zvýšené standardy a

nároky, zcela oprávněně a odůvodněně definoval předmětné kvalifikační požadavky, které

svým obsahem plně odpovídají předmětu veřejné zakázky. Úřad opakovaně akcentuje, že ze

situace, kdy generální zhotovitel provádí všechny fáze související s projektem vč. fáze

projekční přípravy a fáze realizace stavebních prací, vyplývá zvýšená potřeba spolupráce

3

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov ze dne 29. 5. 2020, která vychází ze směrnice 2010/31/EU

o energetické náročnosti budov ze dne 19. 5. 2010, ve znění pozdějších změn a doplnění. K této směrnici byla Evropským

parlamentem dne 12. 3. 2024 schválena revize stanovující požadavek na nulové emise pro všechny budovy postavené

od roku 2030 a také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější (viz

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20240308IPR19003/energeticka-ucinnost-budov-poslanciprijali-plan-na-dekarbonizaci-sektoru).

46

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

jednotlivých členů realizačního týmu, tedy jsou logické vyšší nároky na kvalifikaci jednotlivých

členů. Je nepochybně právem zadavatele požadovat, aby jak dodavatel, tak osoby, které

budou vlastní realizaci předmětu veřejné zakázky odpovědně organizovat a řídit, disponovali

zkušeností s činností obdobnou činnosti, která tvoří podstatnou součást předmětu veřejné

zakázky.

218. Co se se týče vzájemné kombinace navrhovatelem napadených kvalifikačních požadavků, Úřad

po důkladném zvážení všech svých dosavadních závěrů konstatuje, že požadavky na jednotlivé

členy realizačního týmu ani ve své celistvosti a vzájemné provázanosti nepředstavují zadávací

podmínky, které by bylo možné označit za nepřiměřené, diskriminační nebo vytvářející

bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je třeba zohlednit skutečnost, že obsah

požadovaných referencí má zcela racionální a zadavatelem přesvědčivě odůvodněný odraz

v předmětu veřejné zakázky, a dále také skutečnost, že jak dodavatel, tak členové jeho

realizačního týmu měli na získání požadovaných referencí zcela přiměřenou dobu, která

u členů realizačního týmu dodavatele dosahuje až 10 let, tedy dvojnásobek zákonem základně

stanovené doby pro získávání referencí k prokázání kritérií technické kvalifikace dodavatele.

Úřad dále podotýká, že dodavatelé měli možnost (nikoliv povinnost) prokázat více požadavků

na technickou kvalifikaci totožnou referenční zakázkou.

219. S ohledem na skutečnost, že případné porušení § 36 odst. 1 musí být konstatováno na základě

všech okolností daného případu, byl mimo všech skutečností uvedených výše zvážen

i charakter zadavatele a povaha samotné veřejné zakázky. Bylo zohledněno, že zadavatelem

veřejné zakázky je menší samosprávný územní celek, pro něhož stavba velkého školského

zařízení jistě není rutinní záležitostí a současně se jedná o stavbu, která má na fungování

tohoto celku významný vliv (dostupnost dobrých škol je zcela jistě zásadním ukazatelem

spokojenosti obyvatel obce). Tyto skutečnosti mohou vést k důrazu zadavatele na získání

skutečně ve všech směrech zkušeného dodavatele, a to i s ohledem na fakt, že metoda DB je

stále ještě metodou novější, a to i pro zadavatele samotné. V takových poměrech pak lze

chápat, že kvalifikační požadavky zadavatel nastavil poměrně přísně (až hraničně), avšak tyto

požadavky při zvážení všech aspektů v testu dle § 36 odst. 1 zákona obstojí.

220. Pro úplnost Úřad opětovně podotýká, že zadavatel uvádí, že finanční rozsah stavby bude

pravděpodobně více jak 400 mil. Kč bez DPH. Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že

požadované zkušenosti členů týmů mají být v hodnotě 75 mil. Kč bez DPH u hlavního manažera

zakázky, hlavního stavbyvedoucího a prvního zástupce hlavního stavbyvedoucího a 50 mil. Kč

bez DPH u druhého zástupce stavbyvedoucího se specializací v oboru technika prostředí a

hlavního projektanta. Byť prostá komparace hodnoty zadavatelem požadovaných referencí a

předpokládané hodnoty veřejné zakázky nemůže vždy bez dalšího vést k závěru

o přiměřenosti požadované technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu

veřejné zakázky, v posuzovaném případě je na první pohled zřejmé, že předpokládaná

hodnota zakázky tvrzená zadavatelem významně převyšuje zadavatelem požadovanou

hodnotu požadovaných zkušeností jednotlivých techniků. Tedy ani z hlediska finančního

rozsahu požadovaných zkušeností nelze požadované zkušenosti považovat za nepřiměřené.

221. Úřad také uvádí, že argumentaci navrhovatele rozhodnutími č. j. ÚOHS-46817/2022/500 ze

dne 27. 12. 2022 a č. j. ÚOHS-12940/2022/161 ze dne 26. 4. 2022 nepovažuje za přiléhavou,

neboť v nyní šetřeném případě, jak vyplynulo z počtu podaných žádostí o účast a

47

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

z provedeného průzkumu trhu, nedošlo ve spojitosti se spornými požadavky na realizační tým

k vyloučení nebo k výraznému omezení hospodářské soutěže.

222. K požadavku navrhovatele, aby Úřad porovnal kvalifikační požadavky šetřené veřejné zakázky

s kvalifikačními požadavky referenčních zakázek, Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy

Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0124/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44945/2023/161 ze dne 13. 11. 2023, či na

rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0108/2023/VZ, č. j. ÚOHS-36060/2023/161 ze dne

25. 9. 2023, kde bylo zdůrazněno, že se uplatní autonomie vůle zadavatele, který je oprávněn

nastavit zadávací podmínky tak, aby co nejlépe odpovídaly jeho potřebám, s čímž nedílně

souvisí i požadavky zadavatele na kvalifikaci, kterými se právě ověřuje schopnost dodavatele

plnit zakázku v dostatečné kvalitě podle požadavků zadavatele. Pokud jsou dané požadavky

zadavatele přiměřené a dostatečně odůvodněné, tak je nelze považovat za nezákonnou

překážku hospodářské soutěže a skutečnost, že si jiní zadavatelé zvolili jiné kvalifikační

požadavky je pro posouzení šetřené veřejné zakázky irelevantní. Úřad k uvedenému podotýká,

že je vázán právním názorem předsedy Úřadu, přičemž ten dospěl k závěru, že hospodářská

soutěž byla spornými kvalifikačními požadavky omezena jen částečně a zadavatel volbu

předmětných kvalifikačních požadavků odůvodnil objektivními skutečnostmi.

223. K požadavku navrhovatele na provedení nového šetření na trhu Úřad uvádí, že závěry

provedeného průzkumu trhu plní pouze podpůrnou funkci a současně nelze popřít fakt, že na

trhu existuje nezanedbatelný počet dodavatelů schopných kvalifikaci požadovanou

zadavatelem splnit. Úřad považuje za nehospodárné provádět další šetření na trhu, neboť

jakékoliv další šetření by nemohlo ničeho změnit na závěru, že hospodářská soutěž byla

omezena pouze částečně, když existují dodavatelé, kteří požadavky zadavatele splňují. Úřad

akcentuje, že skutečnost, že na trhu existují dodavatelé, kteří požadavky zadavatele nejsou

schopni splnit, neznamená bez dalšího, že došlo k jejich diskriminaci. Zásadu zákazu

diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací

podmínky.

224. Úřad dále uvádí, že návrh navrhovatele na získání nového stanoviska VUT a Českého vysokého

učení technického v Praze neshledal důvodným, neboť skutkový stav považuje za dostatečně

zjištěný. Tento závěr činí na základě toho, že je vázán právním názorem předsedy Úřadu, který

mj. na základě vyjádření VUT dospěl k závěru, že v případě zakázky realizované metodou

Design & Build pracují stavbyvedoucí a projektant od počátku „v tandemu“, což přináší nutnost

větší spolupráce. Úřad zde tedy vychází z úvahy, že kdyby skutkový stav předseda Úřadu jako

nadřízený správní orgán nepovažoval za dostatečně zjištěný, nemohl by zcela jistě provést

právní posouzení věci, které provedl. Tvrzení navrhovatele, že závěry VUT neodpovídají

případům běžné praxe ve stavebnictví, navíc není ničím podložené.

225. K požadavku navrhovatele na nařízení ústního jednání Úřad uvádí, že neshledal důvody pro

nařízení ústního jednání. Podle § 49 správního řádu ústní jednání správní orgán nařídí

v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění

práv účastníků nezbytné. V případě řízení u Úřadu je tak ústní jednání fakultativní. Navrhovatel

neuvedl žádné konkrétní otázky, které by měly být předmětem navrhovaného ústního jednání,

a ke kterým se nelze vyjádřit písemně, ani neuvedl, kdo konkrétně by měl jménem

navrhovatele v rámci ústního jednání jednat, resp. kdo konkrétně by měl být vyslechnut, ani

blíže nekonkretizoval důvody, pro které ústní jednání navrhuje. Úřad konstatuje, že provedení

ústního jednání je nezbytné tehdy, pokud je třeba provést například dokazování výslechem

48

Č.j.: ÚOHS-23786/2024/500

svědka, přičemž Úřad v šetřeném případě takovou nezbytnost ústního jednaní pro zjištění

stavu věci neshledal. Navrhovatel měl možnost se k veškerým podkladům rozhodnutí a

tvrzením zadavatele vyjádřit písemně, což také učinil. Úřad tak uzavírá, že má za to, že byl

zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

226. Úřad po pečlivém zvážení všech stanovisek poskytnutých oslovenými subjekty v rámci

předmětného průzkumu, vyjádření zadavatele i navrhovatele a všech dalších relevantních

skutečností dospěl k závěru, že zadavatelem nastavené kvalifikační požadavky ve vztahu

k členům realizačního týmu nelze na relevantním trhu považovat za nikterak excesivní nebo

vybočující z mezí zásady přiměřenosti či za rozporné se zásadou zákazu diskriminace. Současně

Úřad dospěl k závěru, že zadavatel své požadavky na kvalifikaci odůvodnil dostatečně

s ohledem na míru zásahu těchto požadavků do hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.

227. Úřad závěrem konstatuje, že určitý stupeň omezení hospodářské soutěže není sám o sobě

nezákonný, nezákonným může být označen pouze tehdy, pokud zadavatel nepředloží

relevantní odůvodnění svého požadavku, kterým je hospodářská soutěž omezena. V šetřeném

případě bylo však omezení hospodářské soutěže odůvodněno zadavatelem dostatečně a

přesvědčivě, navíc hospodářská soutěž nebyla omezena zásadním způsobem. Tedy § 36 odst.

1 zákona zadavatelem porušen nebyl.

228. Z důvodů uvedených výše Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy

návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro

uložení nápravného opatření.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má

odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1

písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná

uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. městys Ledenice, Náměstí 89, 373 11 Ledenice

2. PORR a.s., Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

49

", "next": 0}