{"html": "<div class=\"doc\"><p>na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí</p><p>docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele.</p><p>150. Úřad připomíná, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace výměna</p><p>poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti, přičemž uvedený předmět</p><p>veřejné zakázky má být realizován metodou D&amp;B, tj. předmětem plnění je dle zadávací</p><p>dokumentace zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavebních prací, kdy</p><p>součástí předmětu veřejné zakázky má být i zajištění případného souvisejícího legislativního</p><p>oprávnění stavby, pokud by to bylo v rámci plnění veřejné zakázky nezbytné. Rozsah předmětu</p><p>veřejné zakázky je pak stanoven studií, v níž jsou mj. vymezeny základní údaje o stavbě a jejím</p><p>provozu, jakož i o předmětu veřejné zakázky včetně návrhu technických řešení. Součástí</p><p>předmětu díla jsou dle návrhu smlouvy o dílo přitom i činnosti a povinnosti zhotovitele, který</p><p>je povinen obstarat projektové dokumenty v rozsahu nezbytném pro vydání všech případně</p><p>nezbytných povolení k zahájení stavby podle platných právních předpisů, včetně všech</p><p>podkladů a dokumentů, které mohou být požadovány v procesu povolování. Součástí plnění</p><p>je také kompletní zpracování realizačních projektových dokumentů a zpracování konstrukční</p><p>dokumentace v souladu se zadávacími podmínkami.</p><p>151. Úřad s ohledem na uvedené uvádí, že realizace předmětu plnění veřejné zakázky, která by dle</p><p>zadávacích podmínek měla probíhat formou D&amp;B, dle názoru Úřadu obecně dodavateli</p><p>umožňuje, aby on sám mj. v mezích projektové studie, která rámcově vymezuje rozsah</p><p>předmětu plnění, navrhl, jaké konkrétní řešení v rámci realizace plnění zvolí. Podle názoru</p><p>Úřadu totiž může skutečnost, že posuzovaná veřejná zakázka má být realizována formou D&amp;B,</p><p>pro dodavatele představovat spíše zjednodušení, což odporuje argumentaci navrhovatele</p><p>ohledně nepřiměřenosti či omezení hospodářské soutěže v souvislosti s volbou zadavatele</p><p>realizovat plnění uvedenou metodou. Je tomu tak proto, že dodavatel v rámci zakázek</p><p>realizovaných formou D&amp;B připravuje projekt tzv. &quot;sám pro sebe&quot;, tudíž lze důvodně</p><p>předpokládat, že, je-li dodavatel odpovědný za navržení jednotlivých technických řešení,</p><p>a zároveň rovněž za zrealizování stavebních prací na základě této (vlastní) konstrukce,</p><p>tj. realizace toho, co si dodavatel sám dříve &quot;vymyslí&quot;, bude dodavatel připravovat nabídku při</p><p>35</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>současném zohlednění svých možností, dispozic či know-how tak, aby se nevystavil zbytečným</p><p>komplikacím v rámci samotné realizace díla, tj. při provádění stavebních prací jako takových.</p><p>152. Stejně tomu tak bude i v šetřeném případě, kde zadavatel předmět plnění vymezil v rámci</p><p>studie zpracované pro účely zadání stavby metodou D&amp;B, která kromě vymezení základních</p><p>parametrů stavby uvádí i návrh technického řešení, nicméně je nutno upozornit na to,</p><p>že se jedná pouze o příklady možného řešení hřiště (podkladní vrstvy a sportovní plochy).</p><p>Studie tedy představuje pouze rámec pro zpracování projektové dokumentace a realizaci</p><p>samotné stavby, kdy v rámci studie nejsou závazně uvedeny všechny prvky potřebné pro</p><p>provedení stavby. Přesto, že se navrhovateli nejeví reálné, aby dodavatelé navrhli zcela odlišné</p><p>technické řešení (tato ani nemají být předmětem srovnání v rámci hodnocení nabídek),</p><p>dodavatelé musí v rámci použité metody D&amp;B projekt vymezený předmětnou studií</p><p>dopracovat do podoby podrobné a finální specifikace díla. Úřad v této souvislosti odkazuje</p><p>na čl. I odst. 10 písm. a) návrhu smlouvy, podle něhož je součástí plnění také kompletní</p><p>zpracování realizačních projektových dokumentů. Dodavatel bude podle uvedeného</p><p>ustanovení smlouvy povinen zpracovat i konstrukční dokumentaci. Projektová dokumentace</p><p>v této úrovni pak zpravidla již obsahuje upřesnění konkrétních použitých materiálů, výrobků</p><p>či postupů, které může dodavatel v rámci metody D&amp;B zvolit podle svých preferencí</p><p>či aktuálních možností (jak již bylo uvedeno, odpovědnost za zpracování projektové</p><p>dokumentace je přenesena na dodavatele). Z pohledu Úřadu si proto lze představit rozdílná</p><p>řešení u jednotlivých dodavatelů, a to např. v návaznosti na jejich konkrétní skladové zásoby,</p><p>dodavatelské vztahy, zkušenosti s konkrétním produktem či použitými postupy. Předmětná</p><p>studie přitom představuje pouze model a obecně definovaný standard, který bude muset</p><p>dodavatel v rámci projektové dokumentace, jakož i při realizaci stavby, dodržet.</p><p>153. V kontextu stanoveného předmětu veřejné zakázky Úřad shrnuje, že existuje pro dodavatele</p><p>stále určitý prostor pro realizaci designu (a s tím související přenesení části odpovědnosti</p><p>zadavatele na zhotovitele), kdy je nejen možné, ale i nezbytné předmět veřejné zakázky dále</p><p>dopracovat, a to mj. i tak, aby byl v souladu s dokumenty, na něž zadavatel v zadávací</p><p>dokumentaci odkazuje a vymezuje jimi rámec pro předmět plnění veřejné zakázky. Úřad tak</p><p>má za to, že požadavek na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&amp;B nelze v dané</p><p>situaci označit za nedůvodný či jinak rozporný se zákonem.</p><p>154. K námitce navrhovatele, že předmětem nebude vypracování dokumentace pro potřeby</p><p>správního řízení a požadavek na vypracování realizační PD je neopodstatněný Úřad uvádí,</p><p>že návrh smlouvy o dílo v uvedeném čl. I odst. 10 písm. a) skutečně obsahuje požadavek</p><p>na zpracování projektových dokumentů v rozsahu případně nezbytných povolení k zahájení</p><p>stavby pouze jako možnost, tj. pokud budou požadovány v procesu povolování. Požadavek</p><p>na zpracování realizační projektové dokumentace je však zcela zřejmý, kdy tato má být</p><p>dodavatelem zpracována na základě výzvy, kterou učiní zadavatel po nabytí účinnosti</p><p>uzavřené smlouvy a dále podléhá schválení zadavatele, po němž má bezodkladně následovat</p><p>výzva k zahájení stavebních prací. Jak již Úřad uvedl výše, zpracování realizační dokumentace</p><p>se nejeví jako neopodstatněné proto, že předmětná studie obsahuje pouze (návrh) možnosti</p><p>řešení, nicméně podrobná a finální specifikace díla v ní absentuje, přičemž tato musí být navíc</p><p>dopracována do takové podoby, aby byla v souladu s prováděcím pokynem FAČR coby</p><p>závazným dokumentem při realizaci veřejné zakázky. Úřad připouští, že v daném případě může</p><p>být ve srovnáním s jinými stavebními projekty omezený prostor pro dodavatele pro realizaci</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>onoho „designu“, současně se však Úřad ztotožňuje s níže citovanými závěry vyjádřenými</p><p>v metodickém dokumentu Metodika D&amp;B, kde je mj. uvedeno, že „[p]ři přípravě zadání</p><p>projektů PDB lze využít připravenou projektovou dokumentaci v různém stupni</p><p>rozpracovanosti, a to od ideového záměru v případě, kdy je účelné poskytnout zhotoviteli</p><p>co nejširší možnost volby vhodného řešení projektu, až po dokumentaci pro stavební povolení</p><p>v případech, kdy naopak zadavatel stanoví poměrně detailně základní rámec řešení</p><p>a na zhotoviteli ponechává pouze jeho konkretizaci.“ Pokud jde o námitku navrhovatele,</p><p>že právě ona nutnost schválení realizační dokumentace zadavatelem svědčí o nedůvodnosti</p><p>použití metody D&amp;B, Úřad se nedomnívá, že by v této souvislosti došlo ke ztrátě odpovědnosti</p><p>dodavatele za navržené řešení (jakožto jednoho ze znaků dané metody), protože zakázka bude</p><p>ve svém výsledku realizována právě na základě realizační dokumentace, která bude dílem</p><p>zhotovitele (na základě zadavatelem předem definovaného rámce).</p><p>155. K navrhovatelem přidružené námitce neposkytnutí autorských práv zpracovatele studie Úřad</p><p>uvádí, že z čl. 1 odst. 1.10 přílohy č. 4a zadávací dokumentace coby zvláštních podmínek</p><p>smlouvy vyplynulo, že autorská práva na architektonické a technické řešení uvedené ve studii</p><p>má zadavatel coby objednatel, a že dokumentace zhotovitele bude pouze upřesňovat studii,</p><p>která byla součástí zadávacích podmínek. Dále z čl. 1 odst. 1.11 přílohy č. 4a zadávací</p><p>dokumentace jednoznačně vyplynulo, že zadavatel si ponechá autorská práva a další práva</p><p>vyplývající z duševního vlastnictví požadavků zadavatele a dalších dokumentů vyhotovených</p><p>zadavatelem nebo jeho jménem. Zhotovitel je přitom oprávněn na vlastní náklady kopírovat,</p><p>používat a zajistit sdílení těchto dokumentů zadavatele pro účely vyplývající ze smlouvy,</p><p>a naopak zhotovitel tyto dokumenty nesmí bez souhlasu zadavatele kopírovat, používat nebo</p><p>sdílet třetí straně kromě případů, kdy je to nutné pro účely vyplývající ze smlouvy. Uvedeným</p><p>vymezením tak má Úřad za to, že byla jednoznačně a dostatečně vymezena dispoziční práva</p><p>a povinnosti ke studii.</p><p>156. Ve vztahu k navrhovatelem navrhovanému důkazu znaleckým posudkem znalce v oboru</p><p>stavebnictví a projektování k posouzení rozsahu studie a nutnosti dalšího projektování, dále</p><p>vyjádření České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě za účelem</p><p>sdělení, zda je studie dostatečným podkladem k realizaci stavební části veřejné zakázky,</p><p>a důkazu svědeckou výpovědí zpracovatele studie (z důvodu námitky totožnosti formy studií)</p><p>Úřad uvádí, že tyto nepovažoval za nutné provést, neboť již na základě provedených důkazů,</p><p>které jsou obsahem spisu, shledal postup zadavatele ve vztahu k předmětným skutečnostem</p><p>souladný se zákonem, tudíž nevyvstala potřeba dodatečného ověřování navrhovatelem</p><p>uváděných skutečností, pročež Úřad neshledal opatření navrhovatelem navrhovaných důkazů</p><p>za nezbytné, neboť jejich případné posouzení by na závěru Úřadu již nemohlo nic změnit.</p><p>K požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „Projektová činnost ve výstavbě“</p><p>157. Úřad se dále zabýval navazující námitkou navrhovatele, která se týká dle navrhovatele</p><p>nezákonného a nedůvodného požadavku zadavatele na doložení oprávnění k podnikání</p><p>v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“, kdy právě projektová činnost má podle</p><p>navrhovatele za následek omezení hospodářské soutěže metodou D&amp;B.</p><p>158. Úřad připomíná, že zadavatel stanovil předmětný požadavek v rámci podmínek na prokázání</p><p>profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 a 2 písm. a) a c) zákona (bod 6.1.2 zadávací</p><p>dokumentace), přičemž požadoval, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, a to tak, že předloží mj. platné oprávnění</p><p>k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“.</p><p>159. V obecné rovině Úřad uvádí, že účel prokazování profesní způsobilosti spočívá v zaručení toho,</p><p>že vybraný dodavatel vykonává či bude vykonávat svoji činnost v souladu s právními předpisy,</p><p>a tedy se jako taková zaměřuje na ověření dokladů a informací souvisejících přímo s možností</p><p>vykonávat danou profesi. Předmětem a smyslem profesní způsobilosti je tak zásadně ověření,</p><p>zda účastník splňuje zákonné podmínky, které příslušný právní rámec vyžaduje pro výkon</p><p>konkrétní činnosti. V rámci profesní způsobilosti tak musí účastník zadávacího řízení mj.</p><p>prokázat, že disponuje příslušným oprávněním k podnikání a má odbornou způsobilost.</p><p>160. Úřad s odkazem na své závěry uvedené k předchozí námitce navrhovatele týkající se použití</p><p>metody D&amp;B uvádí, že ani v případě napadeného požadavku v kontextu profesní způsobilosti</p><p>nelze dospět k názoru, že by zadavatelem stanovená zadávací podmínka byla v šetřeném</p><p>případě nezákonná a nedůvodná. Jinými slovy v situaci, kdy Úřad dospěl k závěru, že zadavatel</p><p>je oprávněn metodu D&amp;B v rámci plnění předmětu šetřené veřejné zakázky odůvodněně</p><p>požadovat, nelze zadavateli nic vytýkat na tom, že požaduje doložení oprávnění k podnikání</p><p>v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“ k ověření toho, zda dodavatel splňuje zákonné</p><p>podmínky, které právní rámec vyžaduje pro výkon projekční činnosti, která je rovněž součástí</p><p>plnění. Je nesporné, že příprava projektů D&amp;B klade zvýšené nároky na přípravný tým</p><p>zadavatele a vhodné složení; kvalita a zkušenost přípravného týmu zadavatele jsou důležitým</p><p>a nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci daného projektu. Jelikož je při realizaci</p><p>projektů D&amp;B zvýšené riziko přeneseno na zhotovitele, výběr kvalitního a zodpovědného</p><p>zhotovitele, který je schopen toto riziko unést, klade zvýšené nároky na přípravu podmínek</p><p>zadávacího řízení ohledně jeho výběru. Ostatně z komentáře zákona9 k metodě D&amp;B výslovně</p><p>vyplývá význam provázání tohoto způsobu zadávání na ostatní části zadávacích podmínek.</p><p>Jelikož totiž součástí plnění veřejné zakázky na stavební práce bude rovněž projektová činnost,</p><p>doporučuje se přizpůsobit této skutečnosti i požadavky mj. třeba právě na napadenou profesní</p><p>způsobilost.</p><p>161. Navíc Úřad připomíná skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil požadovanou</p><p>kvalifikaci i předmětnou činnost obstarat subdodavatelsky, čímž dodavatelům rozšířil prostor</p><p>pro možné naplnění podmínek pro účast v zadávacím řízení.</p><p>162. Vzhledem k uvedenému Úřad v souvislosti s namítanou nezákonností zadávací podmínky</p><p>týkající se požadavku zadavatele na doložení oprávnění k podnikání v oboru „Projektová</p><p>činnost ve výstavbě“ uzavírá, že dotčenou zadávací podmínku neshledává rozpornou</p><p>se zákonem.</p><p>Ke stanovení kritérií hodnocení</p><p>163. V další části návrhu uvádí navrhovatel námitky týkající se zadávacích podmínek v části</p><p>hodnocení nabídek a hodnotících kritérií, přičemž má za to, že předmětem hodnocení nejsou</p><p>objektivní kritéria hodnocení, dále že jsou nedůvodná a nevztahují se k předmětu veřejné</p><p>zakázky, kdy zejména kvalita referenčních zakázek se nevztahuje ke kvalitativním hlediskům</p><p>9</p><p>ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 92 [Technické podmínky veřejné zakázky</p><p>na stavební práce]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání</p><p>veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 710.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>spojeným s předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel se rovněž domnívá, že zadavatel</p><p>nastavením kritérií hodnocení bezdůvodně zvýhodnil ty dodavatele, kteří mají zkušenosti</p><p>s metodou D&amp;B a ostatní dodavatele tímto způsobem eliminuje.</p><p>164. Zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek v čl. 18 zadávací dokumentace, konkrétně</p><p>pak v čl. 18. odst. 18.2. bodě 18.2.3. zadávací dokumentace zadavatel specifikoval požadavky</p><p>v rámci hodnotícího kritéria č. 2, dle něhož zadavatel hodnotil počet realizovaných zakázek</p><p>za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejichž předmětem nebo součástí byla</p><p>výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m2</p><p>s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle</p><p>prováděcího pokynu FAČR pro hřiště min. III. kategorie, přičemž toto kritérium rozdělil ještě</p><p>na dvě bodovaná subkritéria. První bodové subkritérium přitom mělo stanovenou podmínku</p><p>tak, že dodavatelé mohli doložit maximálně 4 výše uvedené stavební práce, a druhé bodové</p><p>subkritérium tak, že dodavatelé mohli doložit maximálně 4 výše uvedené stavební práce</p><p>realizované metodou D&amp;B.</p><p>165. Navrhovatel přitom rozporuje konkrétní segmenty jednotlivých subkritérií tak, že u obou typů</p><p>bodovaných referencí je podle něj bezdůvodným a diskriminačním požadavek na minimální</p><p>plochu hřiště o výměře 5 529 m2, dále navrhovatel vnímá jako nedůvodnou limitaci realizace</p><p>těchto referencí na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, nadto u obou subkritérií</p><p>navrhovatel rozporuje i nastavení bodového ohodnocení. U druhého typu bodovaných</p><p>referencí (zahrnujícího požadavek na realizaci metodou D&amp;B) zadavatel dle navrhovatele navíc</p><p>bezdůvodně zvýhodnil ty, kteří mají zkušenost s uvedenou metodou.</p><p>166. Úřad ve vztahu k zadavatelem nastaveným podmínkám hodnocení nabídek, resp. kritérií</p><p>hodnocení uvádí následující. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že kromě hodnoticího kritéria</p><p>č. 1 (nabídková cena) zvolil zadavatel v rámci hodnotícího kritéria č. 2 (počet realizovaných</p><p>zakázek) i tzv. kritéria kvality.</p><p>167. Úřad k tomu uvádí, že šetřená veřejná zakázka na stavební práce je zadávána</p><p>ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dle ustanovení § 53 odst. 6 zákona pro podání</p><p>a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se v rámci zjednodušeného podlimitního řízení</p><p>použijí ustanovení § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Současně z citovaného</p><p>ustanovení § 53 odst. 6 zákona vyplývá, že jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná</p><p>kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech</p><p>vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.</p><p>168. V kontextu výše uvedených skutečností a s vědomím, že veškeré zadávací podmínky, včetně</p><p>podmínek hodnocení, musí být stanoveny v souladu se základními zásadami zadávacího řízení,</p><p>v daném kontextu pak především se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace,</p><p>resp. tyto podmínky nesmí v rozporu s 36 odst. 1 zákona představovat bezdůvodnou překážku</p><p>hospodářské soutěže, Úřad uvádí, že zadavatelem požadovanou minimální výměru hřiště</p><p>o velikosti 5 529 m2 stanovenou pro stavební práce v rámci kritéria hodnocení, nelze ve vztahu</p><p>k předmětu veřejné zakázky považovat za nepřiměřenou, a to z následujících důvodů. Podle</p><p>zadávací dokumentace je předmětem rekonstrukce v rámci veřejné zakázky hřiště</p><p>o rozměrech 62 x 100 m (resp. 68 x 108 m včetně výběhů za brankami a po stranách).</p><p>Zadavatel evidentně, a dle svého vyjádření zcela záměrně, stanovil minimální výměru</p><p>fotbalového hřiště pro účely hodnocení ještě o kategorii nižší (výměra 5 529 m2 odpovídá hřišti</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>III. kategorie pro soutěž divize dle doporučení komise), než je výměra fotbalového hřiště, které</p><p>má podléhat rekonstrukci (výměra 6 200 m2, resp. celková výměra 7 344 m2 včetně</p><p>výběhových zón spadá do IV. kategorie dle doporučení komise), a tedy zadavatel ve prospěch</p><p>dodavatelů minimální výměru hřiště pro účely hodnocení oproti výměře hřiště, které</p><p>je předmětem veřejné zakázky, stanovil z nižší kategorie. Úřad podotýká, že jde přitom o</p><p>výměru jen mírně vyšší, než je nejnižší možná dle doporučení komise pro I. kategorii</p><p>(odpovídající výměře 4 050 m2). Úřad je v této souvislosti toho názoru, že zadavatel nebyl</p><p>povinen stanovit nejnižší možnou výměru hřiště, aby vyšel vstříc co nejširšímu okruhu</p><p>dodavatelů, ale je zcela legitimně oprávněn stanovit si úroveň prokazující zkušenost vyšší,</p><p>právě s ohledem na požadavek zajistit si co nejkvalitnějšího dodavatele. Současně Úřad</p><p>z veřejně dostupného zdroje, kterým je seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním</p><p>utkáním FAČR10 zjistil, že na relevantním trhu existuje dostatek realizací fotbalových hřišť</p><p>UT3G s atestací FAČR velikosti hřiště III. kategorie (divize) dle doporučení komise a dostatek</p><p>potencionálních dodavatelů (dle zjištění Úřadu minimálně 9) disponujících danou zkušeností.</p><p>169. Úřad pak shledal kritérium hodnocení za zcela zákonné i v kontextu toho, že jedno</p><p>z bodovaných subkritérií obsahuje požadavek na užití metody D&amp;B v rámci doložených</p><p>referencí, neboť jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, ze zákona obecně nevyplývají</p><p>žádná omezení ani podmínky pro využití metody D&amp;B, a to ani v případě hodnocení, respektive</p><p>v zadavatelem nastavené kombinaci hodnotících kritérií nabídkové ceny (hodnotící kritérium</p><p>č. 1) spolu s počtem realizovaných zakázek (hodnotící kritérium č. 2), kdy zákon neupravuje</p><p>ani zvláštní pravidla použití uvedené metody, a zadavatel ji tak může v rámci zadávacích</p><p>podmínek požadovat. Vzhledem k závěrům Úřadu uvedeným ve vztahu k předchozím</p><p>námitkám navrhovatele, kdy Úřad neshledal nezákonným požadavek zadavatele na realizaci</p><p>plnění veřejné zakázky metodou D&amp;B, je nutno uzavřít, že promítnutí požadavku zadavatele</p><p>na doložení zkušenosti s realizací zakázky metodou D&amp;B v rámci hodnocení je zcela legitimní</p><p>a objektivně se vztahuje k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel navíc danou podmínku uvedl</p><p>pouze v rámci jednoho ze dvou subkritérií kritéria č. 2 (za které dodavatelé mohli získat</p><p>až 4 body z celkového maxima 8 bodů). Úřad vzal taktéž v úvahu, že požadavek na „zkušenost</p><p>s metodou D&amp;B“ nebyl provázán na celé hodnocení, ale pouze na jeho část (konkrétně část</p><p>představující v přepočtu 25 % váhy celkového hodnocení, když hodnotící kritérium č. 2 mělo</p><p>ve vztahu k hodnotícímu kritériu č. 1 dle zadávací dokumentace přidělenou váhu 50 %).</p><p>Požadavek na uvedenou metodu byl navíc zjevně provázán na předmět veřejné zakázky, který</p><p>měl být dle zadávacích podmínek realizován právě metodou D&amp;B. S ohledem na to nelze dle</p><p>Úřadu souhlasit s názorem navrhovatele, že by požadavek zadavatele na doložení zkušeností</p><p>zadavatele s metodou D&amp;B v rámci jednoho ze subkritérií hodnotícího kritéria č. 2 byl</p><p>stanoven nezákonně, nedůvodně či tak, že by tento nepřiměřeně omezoval hospodářskou</p><p>soutěž.</p><p>170. Pro úplnost Úřad uvádí, že ničeho na uvedeném závěru Úřadu nemění ani podmínka</p><p>zadavatelem stanovená v Pozn4 k čl. 6 odst. 6. 1. bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace</p><p>v rámci technické kvalifikace, tj. že stavební práce, kterou dodavatel prokazuje splnění</p><p>technické kvalifikace, nesmí být duplicitně použita právě pro předmětné hodnotící kritérium</p><p>č. 2 v rámci hodnocení, neboť jak bylo uvedeno výše v rámci právního posouzení k výroku I.</p><p>tohoto rozhodnutí, za skutečnost, že navrhovatel nemá k dispozici dostatek zakázek pro účely</p><p>Dostupný z: https://www.kshp.cz/index.php?id=ut3g</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>hodnocení, nese odpovědnost jen sám navrhovatel. Pokud navrhovatel tvrdí, že podmínky</p><p>hodnocení jsou stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně zvýhodňují</p><p>dodavatele s více zkušenostmi (zejména s metodou D&amp;B), přičemž je vyloučeno prokazování</p><p>prostřednictvím poddodavatelů, pak Úřad vzhledem k výše uvedenému opakuje, že v této</p><p>souvislosti neposuzuje podmínky kvalifikace, ale nastavení podmínek hodnocení nabídek.</p><p>V takovém případě nelze po zadavateli požadovat, aby kritéria hodnocení nastavil „splnitelně“</p><p>pro co největší počet dodavatelů, tj. aby měl k dispozici co nejvíce referencí pro účely</p><p>hodnocení, ale právě naopak je má možnost nastavit takovým způsobem, aby mohly být</p><p>nabídky jednotlivých účastníků mezi sebou porovnány a aby byl vybrán uchazeč, jehož nabídka</p><p>je ekonomicky nejvýhodnější, tedy odráží i kritérium kvality (kdy kvalitnějším z logiky věci</p><p>může být zkušenější dodavatel). Úřad rovněž připomíná, že zadávací podmínky byly</p><p>i v kontextu hodnocení nabídek stanoveny pro všechny účastníky stejně. Vzhledem</p><p>k uvedenému proto Úřad neshledává v šetřeném případě takovéto stanovení podmínek</p><p>hodnocení za rozporuplné se zákonem, ani jeho zásadami.</p><p>171. Úřad se neztotožnil ani s argumentací navrhovatele ve vztahu k limitaci doby, resp. stáří</p><p>doložených referencí v rámci hodnocení (tj. stavebních prací dokončených za posledních 5 let</p><p>před zahájením zadávacího řízení), kdy Úřad tuto dobu nepovažuje za zjevně nepřiměřenou a</p><p>pro dodavatele bezdůvodně omezující. Úřad je toho názoru, že omezení stáří referenčních</p><p>zakázek pro účely hodnocení je plně v dispozici zadavatele, kdy je zájmem zadavatele, aby</p><p>dodavatelé svou kvalitu prokazovali co nejnovějšími zkušenostmi, navíc nelze vyloučit</p><p>analogické převzetí zákonem stanoveného v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2</p><p>písm. a) zákona rovněž pro účely hodnocení.</p><p>172. Ve vztahu k námitce navrhovatele, že k doložení předmětné zkušenosti by mohlo stačit</p><p>jakékoli jiné sportoviště, či zkušenost projektanta s realizací projektové dokumentace pro</p><p>takové fotbalové hřiště bez užití metody D&amp;B Úřad odkazuje na výše uvedené a připomíná,</p><p>že daná kritéria kvality musí být mj. založena na objektivních skutečnostech vztahujících</p><p>se k předmětu veřejné zakázky, což zadavatelem stanovená hodnotící kritéria zcela splňují</p><p>a není důvod zabývat se jinými možnými alternativami, jak mohl zadavatel daná kritéria</p><p>stanovit (zcela jistě jich je nepočítaně). Úřad dospěl k totožným závěrům rovněž ve vztahu</p><p>k navrhovatelem napadenému stanovení maximálního bodového ohodnocení 4 bodů v rámci</p><p>jednotlivých subkritérií hodnotícího kritéria č. 2, kdy zkušenost s realizací zakázky metodou</p><p>D&amp;B může dle navrhovatele doložit i jen jedna stavba, avšak ani tu nepovažuje navrhovatel</p><p>za důvodnou. Navrhovatel rovněž na základě modelového výpočtu demonstruje, že by musel</p><p>on sám disponovat šesti zakázkami, aby jeho nabídka byla hodnocena jako nejvýhodnější.</p><p>V této souvislosti Úřad považuje za vhodné připomenout, že navrhovatel zcela opomíjí, že jeho</p><p>námitky směřují do fáze hodnocení nabídek (nikoli kvalifikace), jakož i to, že je zde možnost,</p><p>že budou do zadávacího řízení podány nabídky, které nebudou mít doložených všech 8</p><p>maximálně možných referencí pro účely hodnocení (jinými slovy není vyloučeno, aby nabídka</p><p>navrhovatele byla hodnocena jako nejvýhodnější i v případě, že nedoloží vůbec žádnou</p><p>referenci zahrnující zkušenost s metodou D&amp;B).</p><p>173. Úřad uzavírá, že stanovené podmínky hodnocení a jednotlivá kritéria hodnocení nejsou</p><p>nezákonná, jsou založena na objektivních skutečnostech a vztahují se k předmětu veřejné</p><p>zakázky, přičemž není zřejmé jakékoli bezdůvodné omezení či zvýhodnění některých</p><p>dodavatelů, jakož není zřejmá ani nepřiměřenost uvedených podmínek.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>Ke stanovení předpokládané hodnoty</p><p>174. Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele, že zadavatel ve vztahu k předmětu veřejné</p><p>zakázky stanovil zcela nepřiměřenou předpokládanou hodnotu, přičemž navrhovatel k tomuto</p><p>závěru dospěl na základě výše složené jistoty, která činila 200 000 Kč. Navrhovatel namítá,</p><p>že vzhledem k přemrštěné ceně hrozí škoda na veřejných prostředcích.</p><p>175. Z komentáře k ustanovení § 16 zákona11 týkajícímu se předpokládané hodnoty veřejné zakázky</p><p>vyplývá, že stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky má dvě základní funkce, kdy</p><p>první z funkcí je, že zpravidla představuje určitý odhad nákladů, které bude muset zadavatel</p><p>za její realizaci vynaložit, což má význam zejména pro rozpočtové či finanční plánování</p><p>zadavatele. Druhou funkcí, která již bezprostředně souvisí se zadávacím řízením, pak</p><p>je stanovení režimu veřejné zakázky na základě její předpokládané hodnoty na režim</p><p>nadlimitní, podlimitní nebo režim veřejných zakázek malého rozsahu, případně pro situace</p><p>na toto rozčlenění navázané.</p><p>176. Úřad připomíná, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel předpokládanou hodnotu</p><p>veřejné zakázky neuvádí.</p><p>177. K tomuto Úřad uvádí, že ve způsobu zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty</p><p>neshledává ničeho protizákonného, když i zejména jedna z podaných nabídek dosahuje téměř</p><p>12 milionů Kč. Za problematické by Úřad naopak v duchu uvedeného komentáře shledával,</p><p>kdyby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu nízkou, a to z důvodu „vpasování“</p><p>se do režimu zadání veřejné zakázky s nižším finančním limitem a s mírnějšími zákonnými</p><p>požadavky, čímž by mohlo dojít k obcházení zákona. Z uvedené výše složené jistoty nadto</p><p>nelze usuzovat závěry ohledně skutečné ceny veřejné zakázky, která vyplývá až ze srovnání</p><p>nabídek podaných do zadávacího řízení, kdy sám název předmětného institutu, jakož</p><p>i uvedený komentář k ustanovení § 16 zákona výslovně uvádí, že se jedná pouze o určitý odhad</p><p>nákladů či druh předpokladu zadavatele, který nemusí být učiněn s absolutní přesností. Nadto</p><p>Úřad uvádí, že navrhovatel navíc ani netvrdí konkrétní újmu, která mu se zadavatelem takto</p><p>stanovenou předpokládanou hodnotou hrozí či vznikla.</p><p>178. Ve vztahu k argumentu navrhovatele, že stanovením nepřiměřené předpokládané hodnoty</p><p>dochází k omezení hospodářské soutěže, na základě čehož bude zadavatel veřejnou zakázku</p><p>realizovat za nepřiměřeně přemrštěnou cenu, a rovněž hrozí škoda na veřejných prostředcích,</p><p>Úřad uvádí, že v rámci své pravomoci vymezené mu podle § 248 zákona není příslušný</p><p>ke kontrole v otázkách hospodárnosti a nakládání s veřejnými prostředky. Přestože lze</p><p>přisvědčit, že cílem zákona je (spolu s dalšími předpisy) právě zajištění transparentního</p><p>nakládání s veřejnými prostředky, zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro</p><p>to, aby byly zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí</p><p>mezi dodavateli, a k tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona a konkrétní pravidla</p><p>v zákoně stanovená, kdy právě nad jejich dodržováním vykonává Úřad svůj dozor.</p><p>179. Pro úplnost Úřad uvádí, že návrh navrhovatele k provedení důkazu znaleckým posudkem</p><p>ke stanovení ceny veřejné zakázky v místě a čase obvyklé, Úřad shledal irelevantním pro</p><p>11</p><p>Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK.</p><p>Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>rozhodnutí ve věci, neboť nedospěl k závěru, že by zadavatelem stanovená výše jistoty bez</p><p>dalšího ukazovala na nepřiměřenou výši předpokládané hodnoty.</p><p>K požadavku na čestné prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům</p><p>180. V reakci na námitku navrhovatele, že zadavatel v rozporu se zákonem a předpisy EU požaduje</p><p>od vybraného dodavatele předložení čestného prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským</p><p>subjektům, a to přesto, že příslušné podmínky nařízení Rady EU se vztahují pouze na nadlimitní</p><p>zakázky, a nikoli podlimitní zakázky, Úřad uvádí následující.</p><p>181. Úřad v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 48a odst. 1 zákona, které stanoví zadavateli</p><p>povinnost nezadat veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu</p><p>s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.</p><p>Z ustanovení § 8c zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí přitom vyplývá,</p><p>že v oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu mj. písm. a)</p><p>zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní</p><p>sankce, písm. c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které</p><p>se vztahují mezinárodní sankce. Z komentáře k ustanovení § 48a odst. 1 zákona12 přitom</p><p>vyplývá cíl předmětného ustanovení, kterým je obecný zákaz zadání veřejné zakázky</p><p>v zadávacím řízení takovému účastníkovi, který podléhá mezinárodním sankcím. Typickými</p><p>institucemi, které takové sankce přijímají, jsou Rada EU a Rada bezpečnosti OSN. Zákaz zadání</p><p>veřejné zakázky dle komentovaného ustanovení je formulován obecně, a týká se tedy všech</p><p>typů níže uvedených mezinárodních sankcí, a rovněž platí, že zákaz zadání veřejné zakázky</p><p>se přitom uplatní jak v režimu nadlimitním, tak i podlimitním a zjednodušeném.</p><p>182. Komentované ustanovení přitom bylo do zákona zapracováno prostřednictvím zákona</p><p>č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon o provádění mezinárodních sankcí a další související</p><p>zákony, přijatého zejména v souvislosti mezinárodními sankcemi, které byly Evropskou unií</p><p>přijaty vůči Rusku a Bělorusku v souvislostí s ruskou agresí na území Ukrajiny. Tyto mezinárodní</p><p>sankce jsou přímo použitelné a dělí se na individuální finanční sankce a ekonomické sankce.</p><p>183. V případě individuálních finančních sankcí se přitom jedná o sankční režimy stanovené</p><p>nařízením Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem</p><p>k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost</p><p>Ukrajiny, či nařízením Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních</p><p>vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině a nařízením Rady</p><p>(ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi</p><p>a některým představitelům Běloruska, které stanovují zejména individuální finanční sankce</p><p>pro fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány uvedené na příslušném sankčním</p><p>seznamu.</p><p>184. Ekonomické sankce zavádějící povinnosti zadavatelům jsou pak stanoveny sankčním režimem</p><p>dle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních</p><p>vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a obligatorně dopadají</p><p>na nadlimitní veřejné zakázky. Tyto sankce přitom nejsou vázány na sankční seznamy</p><p>konkrétních osob. Článek 5k předmětného nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července</p><p>12</p><p>Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK.</p><p>Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>2014 stanovuje podmínky, při jejichž naplnění zadavatel nesmí takovému dodavateli zadat</p><p>veřejnou zakázku nebo koncesi. Tyto podmínky se vztahují jak k vybranému dodavateli, tak k</p><p>jeho poddodavatelům, kteří poskytují plnění převyšující 10 % hodnoty zakázky.</p><p>185. Úřad připomíná, že zadavatel dle zadávací dokumentace požadoval po vybraném dodavateli</p><p>předložit čestné prohlášení, ve kterém měl tento prohlásit, že ve vztahu k předmětné veřejné</p><p>zakázce on ani kterýkoli z jeho poddodavatelů či jiných osob, který se bude podílet na plnění</p><p>veřejné zakázky, nebo kterákoli z osob, jejichž kapacity bude dodavatel využívat, a to v rozsahu</p><p>více než 10 % nabídkové ceny, a) není ruským státním příslušníkem, fyzickou či právnickou</p><p>osobou nebo subjektem či orgánem se sídlem v Rusku, b) není z více než 50 % přímo či nepřímo</p><p>vlastněn některým ze subjektů uvedených v písmenu a), ani nejedná jménem nebo na pokyn</p><p>některého ze subjektů uvedených v písmenu a) nebo b). Dále měl vybraný dodavatel prohlásit,</p><p>že není osobou uvedenou v sankčním seznamu v příloze nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne</p><p>17. března 2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo</p><p>ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (ve znění pozdějších</p><p>aktualizací) nebo nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících</p><p>opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (ve znění</p><p>pozdějších aktualizací), a rovněž, že žádné finanční prostředky, které obdrží za plnění veřejné</p><p>zakázky, přímo ani nepřímo nezpřístupní fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům</p><p>či orgánům s nimi spojeným nebo v jejich prospěch uvedeným v sankčním seznamu v příloze</p><p>uvedeného nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 nebo rovněž uvedeného</p><p>nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006.</p><p>186. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad uvádí, že přestože je v případě ekonomických sankcí dle</p><p>nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 dovozeno obligatorní užití pro</p><p>nadlimitní veřejné zakázky (komentářem k uvedenému ustanovení § 48a zákona), nelze</p><p>uvedené vykládat v tom smyslu, že by pro zakázky nedosahující finančního limitu pro</p><p>nadlimitní veřejné zakázky (v českém právním řádu dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb.,</p><p>o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek) byla</p><p>možná aplikace pro tyto zapovězena. Přestože je pravdou, že výše uvedené ekonomické</p><p>sankce se primárně vztahují na veřejné zakázky nadlimitní, je Úřad toho názoru,</p><p>že prostřednictvím ustanovení § 53 odst. 4 zákona, jakož i v souladu se zásadou a maiori</p><p>ad minus, nic nebrání možnosti aplikovat předmětné nařízení i v případě veřejných zakázek</p><p>podlimitních, respektive veřejných zakázek zadávaných v podlimitním režimu. Přesto,</p><p>že smyslem dané normy bylo obligatorní omezení zadávání veřejných zakázek s ohledem</p><p>na nutnost aplikace uvedených mezinárodních sankcí pro nadlimitní veřejné zakázky,</p><p>záměrem normotvůrce jistě nebylo vyloučit fakultativní použití uvedeného ve vztahu</p><p>k zakázkám podlimitním. Podle názoru Úřadu může být důvodem, proč uvedená povinnost</p><p>není zákonem obligatorně stanovena i pro podlimitní veřejné zakázky je, že v případě těchto</p><p>zakázek mající nižší stanovený finanční limit, nedochází k ovlivnění trhu v takové míře, jako</p><p>je tomu v případě zakázek nadlimitních. Záměrem normotvůrce však jistě nebylo vyjádřit,</p><p>že by předmětná aplikace byla v případě podlimitních veřejných zakázek nepřiměřená, a tedy</p><p>nepřípustná, proto ani Úřad nebude uvedené ustanovení vykládat tímto způsobem.</p><p>187. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že zadavatel v rámci šetřené veřejné zakázky</p><p>zadávané ve zjednodušeném podlimitním režimu nebyl ze zákona omezen použít dané</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>pravidlo pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, neshledal Úřad požadavek na doložení</p><p>předmětného prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským občanům za rozporný se zákonem.</p><p>K délce lhůty pro podání nabídek</p><p>188. Dále se Úřad zabýval námitkou, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil lhůtu pro</p><p>podání nabídek v délce 12 pracovních dnů, když taková lhůta je dle názoru navrhovatele</p><p>s ohledem na zadavatelem požadovanou metodu D&amp;B nepřiměřená.</p><p>189. K předmětné námitce Úřad v obecné rovině uvádí, že smyslem lhůty pro podání nabídek</p><p>je poskytnout dodavatelům dostatečný čas na zpracování nabídky, proto jsou minimální délky</p><p>lhůt pro jednotlivé druhy zadávacích řízení stanoveny v zákoně. Ustanovení § 54 odst. 1 zákona</p><p>ukládá zadavateli stanovit minimální lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním</p><p>řízení, která musí činit nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení. Zákonem</p><p>stanovená lhůta je tedy stanovena jako minimální lhůta pro podání nabídek a zadavatel při</p><p>jejím stanovení musí reflektovat předmět veřejné zakázky a základní zásady zadávání</p><p>veřejných zakázek, zakotvené v § 6 zákona, zejm. právě zásadu přiměřenosti. Veškeré lhůty</p><p>musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému podání</p><p>vyžadovaných úkonů dodavatelů. Uvedená zákonem kogentně stanovená minimální lhůta pro</p><p>podání nabídek má proto zaručovat dostatečný časový prostor k tomu, aby se dodavatelé</p><p>o samotné veřejné zakázce dozvěděli a také dostatečný čas ke zpracování nabídky tak, aby</p><p>co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele.</p><p>190. Zadavatel tedy při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné rovině k rozsahu svých požadavků,</p><p>k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze veřejné zakázky.</p><p>Stanovením přiměřené lhůty pro podání nabídek při zohlednění předmětu veřejné zakázky</p><p>se zabýval i Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 29 Af 47/2013-94 ze dne</p><p>26. 4. 2016, kde uvádí: &quot;[z]ohledněním předmětu veřejné zakázky [...] se rozumí zejména</p><p>zohlednění konkrétního obsahu i rozsahu plnění a potřebné doby pro seriózní zvážení účasti</p><p>v zadávacím řízení a pro zpracování samotné nabídky. Při posuzování přiměřenosti předmětné</p><p>lhůty je přitom třeba zkoumat též to, zda zadavatelem stanovená lhůta objektivně</p><p>neznevýhodňuje některé dodavatele či není skrytým projevem jiné formy eliminace skutečné</p><p>soutěže o veřejnou zakázku.&quot; K tomu Úřad dodává, že byť zákon výslovně neudává povinnost</p><p>stanovení lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky tak, jak tomu bylo v předcházející</p><p>právní úpravě (v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdejším znění),</p><p>je nepochybné, že tato povinnost jednoznačně vyplývá zejm. ze zásady přiměřenosti vztahující</p><p>se ke všem úkonům zadavatele v zadávacím řízení. Lhůta pro podání nabídek proto musí být</p><p>s ohledem na složitost, druh a hodnotu předmětu veřejné zakázky stanovena tak, aby</p><p>umožňovala potenciálním dodavatelům seriózně zvážit svoji účast v zadávacím řízení</p><p>a případně i připravit a předložit kvalifikované nabídky. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty</p><p>pro podání nabídek může totiž zadavatel zájemcům o předmět plnění znemožnit, případně</p><p>podstatně ztížit možnost reálně se o předmětné plnění ucházet. Odpovědnost za přiměřenost</p><p>stanovené lhůty pak opět nese pouze zadavatel, jehož cílem by měla být eliminace rizik</p><p>vyplývajících ze zadávacího řízení.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>191. Z komentáře k ustanovení § 54 odst. 1 zákona13 vyplývá, že zákonodárce při stanovení</p><p>minimální lhůty pro podání nabídky v případě podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném</p><p>podlimitním řízení (11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení), vzal v potaz skutečnost,</p><p>že jedním z účelů zjednodušeného podlimitního řízení je právě časová úspora při zadávání</p><p>podlimitních veřejných zakázek.</p><p>192. Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval</p><p>posouzením zadávacích podmínek ve smyslu naplnění požadavků zákona, resp. zásady</p><p>přiměřenosti a zákazu diskriminace, konkrétně zda lhůta pro podání nabídek stanovená</p><p>zadavatelem při zahájení zadávacího řízení byla přiměřená ve vztahu k předmětu plnění</p><p>veřejné zakázky a jeho specifičnosti, resp. ve vztahu k požadavkům zadavatele na samotnou</p><p>nabídku dodavatelů a náročnosti její přípravy.</p><p>193. Zadavatel stanovil při zahájení zadávacího řízení (zveřejněním zadávací dokumentace a výzvy</p><p>k podání nabídek na profilu zadavatele) dne 26. 9. 2023 lhůtu pro podání nabídek</p><p>do 16. 10. 2023 v 9:00 hodin, tj. v délce 19 dní a 9 hodin, z toho bylo pracovních 12 dní a 9</p><p>hodin. Úřad připomíná, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace výměna</p><p>poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti o celkovém rozměru</p><p>108 x 68 m, přičemž uvedený předmět veřejné zakázky má být realizován metodou D&amp;B.</p><p>Předmětem plnění je dle zadávací dokumentace zpracování projektové dokumentace</p><p>a následná realizace stavebních prací, který je kromě zadávací dokumentace vymezen</p><p>zejména předmětnou studií a smlouvou o dílo. Ve lhůtě pro podání nabídek přitom měli</p><p>dodavatelé zadavateli předložit pouze samotnou nabídku, (která neměla zahrnovat žádné</p><p>nestandardní doklady, modely či vzorky), přičemž vypracování realizační projektové</p><p>dokumentace a s ní souvisejících povinností leželo až na vybraném dodavateli po uzavření</p><p>samotné smlouvy o dílo.</p><p>194. Optikou výše uvedených obecných východisek, zejména s ohledem ke složitosti a hodnotě</p><p>předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, který je, ostatně dle slov samotného navrhovatele</p><p>„jednoduššího charakteru“, Úřad uzavřel, že neshledává stanovenou délku lhůty pro podání</p><p>nabídek 19 dní a 9 hodin, resp. 12 pracovních dní a 9 hodin, za nedostačující či nepřiměřenou.</p><p>V uvedeném případě vzal přitom Úřad v potaz skutečnost, že právě díky zadavatelem</p><p>stanovené metodě D&amp;B, která pro dodavatele zpravidla znamená ulehčení (nabídku</p><p>si připravuje tzv. „sám pro sebe“), nemuseli dodavatelé při přípravě nabídky studovat navíc</p><p>projektovou dokumentaci a předkládat např. podrobný soupis stavebních prací, dodávek</p><p>a služeb s výkazem výměr, protože vypracování uvedených podkladů přenesl zadavatel</p><p>až na vybraného dodavatele v rámci samotného předmětu plnění.</p><p>195. Současně je nutno vzít v potaz celkový rozsah předmětu plnění ve smyslu samotné realizace,</p><p>která zahrnuje odstranění stávajícího opotřebovaného umělého trávníku, dále přespádování</p><p>a zhutnění obnažené pláně hřiště a následné položení nového, opět umělého trávníku</p><p>3. generace, a podle názoru Úřadu tedy nepředstavuje složitější plnění, resp. nezahrnuje větší</p><p>množství či komplikovanější prvky realizace (jakými mohou být například osvětlení, oplocení,</p><p>závlahový systém, odvodňovací žlábky, či jiné prvky sportoviště jako např. atletický ovál či další</p><p>technické sektory sportoviště vyžadující další terénní úpravy, střídačky, tribuny apod.), které</p><p>13</p><p>Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK.</p><p>Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>ve srovnání s obdobnými zakázkami týkajícími se rekonstrukce hřišť nedosahují takové</p><p>složitosti, a potažmo vyšší hodnoty. Pokud jde o část plnění spočívající ve zpracování</p><p>projektové dokumentace, ani v tomto případě nelze konstatovat vyšší náročnost na její</p><p>vypracování, kdy ostatně i navrhovatel ve svém návrhu uvádí přesvědčení, že již samotná</p><p>studie je „dostatečně podrobná“, a Úřad má tedy za to, že následné vypracování projektové</p><p>dokumentace již nebude pro dodavatele nikterak zásadně složité.</p><p>196. V této souvislosti Úřad uzavírá, že lhůta, kterou zadavatel stanovil pro podání nabídek v délce</p><p>19 dní a 9 hodin, z toho bylo 12 pracovních dní a 9 hodin, je s ohledem na nižší složitost</p><p>a hodnotu předmětu veřejné zakázky stanovena zcela přiměřeně a v souladu se zákonem,</p><p>(který stanoví minimální lhůtu 11 pracovních dní) tak, aby umožňovala potenciálním</p><p>dodavatelům zvážit svoji účast v zadávacím řízení a případně i připravit a předložit</p><p>kvalifikované nabídky.</p><p>K dalším námitkám navrhovatele</p><p>197. Navrhovatel rovněž poukázal na skutečnosti, které mají svědčit o netransparentnosti několika</p><p>různých zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení), a které mají ve spojení</p><p>s dalšími skutečnostmi dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu D&amp;B a nezákonnost</p><p>zadávacích podmínek. V uvedeném kontextu navrhovatel poukázal na zvýšenou váhu</p><p>hodnotícího kritéria ze 30 % na 50 % pro zkušenosti se zakázkami realizovanými metodou D&amp;B</p><p>ve třech zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení), dále poukázal na skutečnost,</p><p>že zadavatel na základě námitek navrhovatele zrušil první nezákonné zadávací řízení, které</p><p>předcházelo šetřenému zadávacímu řízení, následně navrhovatel za současného uvedení</p><p>několika dalších zadávacích řízení poukázal na totožnost formy studií v rámci těchto řízení,</p><p>poté navrhovatel uvedl výčet několika zadávacích řízení na veřejné zakázky realizované</p><p>metodou D&amp;B, ke kterým sdělil, že z důvodu nezákonných postupů zadavatelů došlo</p><p>ke zvýhodnění některých dodavatelů disponujících zkušeností právě s uvedenou metodou,</p><p>neboť v nich došlo ke „zvláštnímu“ způsobu zveřejnění informací o veřejných zakázkách</p><p>v elektronickém nástroji zadavatele, přičemž někde tyto informace nebyly včas zveřejněny</p><p>vůbec.</p><p>198. K uvedeným námitkám Úřad předně uvádí, že v rámci správního řízení zahájeného o návrhu</p><p>na přezkum úkonů zadavatele není oprávněn zasahovat do již skončených zadávacích řízení,</p><p>ani v rámci šetření předmětného návrhu šetřit dotčená zadávací řízení na jiné veřejné zakázky.</p><p>S ohledem k uvedené skutečnosti tak Úřad neprovedl navrhovatelem navržený důkaz profily</p><p>těchto zadavatelů, respektive tam uveřejněnou dokumentací k zadávacím řízením, kdy tyto</p><p>neshledal relevantními pro rozhodnutí ve věci.</p><p>199. Co se týče napadeného způsobu uveřejňování informací o veřejných zakázkách, Úřad</p><p>v šetřeném zadávacím řízení neshledal na straně zadavatele žádné pochybení, kdy tento</p><p>informace o veřejné zakázce, respektive zadávací dokumentaci a výzvu k podání nabídek</p><p>uveřejnil na profilu zadavatele v souladu s výše uvedenou zásadou transparentnosti</p><p>a se zákonem řádně a včas. S ohledem ke zvýšené váze hodnotícího kritéria ze 30 % na 50 %</p><p>pro zkušenosti se zakázkami realizovanými metodou D&amp;B Úřad uvádí, že toto konkrétní</p><p>nastavení zadávací podmínky v rámci hodnocení je v dispozici zadavatele a s ohledem na výše</p><p>uvedené závěry Úřadu není v šetřeném případě ani nikterak nepřiměřená, vztahuje</p><p>se k předmětu veřejné zakázky, který si zadavatel stanovil právě s použitím metody D&amp;B.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>V případě navrhovatelem namítané totožnosti formy studií užitých v různých zadávacích</p><p>řízeních na veřejné zakázky realizované metodou D&amp;B pak má Úřad za to, že tato skutečnost</p><p>není a priori v rozporu se zákonem, kdy ani sám navrhovatel neuvádí bližší důvody, proč</p><p>by tomu tak mělo být.</p><p>200. Nad rámec výše uvedeného Úřad považuje za vhodné vyjádřit se k účastníky správního řízení</p><p>zmiňovanému výsledku šetření podnětu ve věci sp. zn. ÚOHS-P0276/2022/VZ. V této</p><p>souvislosti Úřad upozorňuje, že se v nastíněném případě jednalo o zcela jiný předmět veřejné</p><p>zakázky, a to jak v kontextu jeho složitosti, tak i samotného druhu plnění, které vůbec</p><p>nezahrnovalo rekonstrukci fotbalového hřiště s umělým trávníkem. Závěry Úřadu v uvedeném</p><p>sdělení o výsledku šetření podnětu tak nejsou přenositelné ani přiléhavé na šetřenou veřejnou</p><p>zakázku.</p><p>Shrnutí</p><p>201. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v intencích skutečností</p><p>namítaných v podaném návrhu, vyjma jeho části směřující proti stanovení požadavků</p><p>na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu</p><p>či obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m2 s umělým trávníkem III. gen.</p><p>s atestací FAČR, nebyla v postupu zadavatele Úřadem shledána žádná pochybení, respektive</p><p>nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona a proto Úřad</p><p>rozhodl tak, že návrh v předmětné části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno</p><p>ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-13929/2024/500</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto</p><p>rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu</p><p>se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako</p><p>datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží:</p><p>1.</p><p>QUANTUM CZ s.r.o., Novoveská 101/27, 709 00 Ostrava</p><p>2.</p><p>VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>49</p></div>", "next": 0}