187. Dle čl. 1.4 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „v případě, že pověřující
zadavatel hodlá zadávat dílčí veřejné zakázky na základě Rámcové dohody za účelem dle bodu
D) písm. iv.) Preambule této Smlouvy prostřednictvím Centrálního zadavatele (…), zavazuje
se předložit Centrálnímu zadavateli nejpozději 10 pracovních dnů před zahájením zadávacího
řízení na dílčí veřejnou zakázku dle Rámcové smlouvy také odborné posouzení, z něhož bude
vyplývat kladná odpověď na otázku, zda existují technické, popř. jiné důvody pro nutnost
pořízení konkrétních produktů Cisco Systems za současné nemožnosti jejich nahrazení
obdobným produktem jiných výrobců. V případě, kdy Pověřující či Centrální zadavatel
na základě Rámcové dohody zadávají dílčí veřejné zakázky dle bodu D) písm. iv.) Preambule
této Smlouvy svým jménem a na svůj účet (…), jsou sami povinni a odpovídají za naplnění
podmínky existence technických, popř. jiných důvodů pro nutnosti pořízení konkrétních
produktů Cisco Systems za současné nemožnosti jejich nahrazení obdobným produktem jiných
výrobců“.
188. Dle čl. 1.6 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „dílčí veřejná zakázka na pořízení
předmětu plnění (…) může být Pověřujícím zadavatelem či na účet Pověřujícího zadavatele
na základě a postupem dle Rámcové dohody zadána pouze v rozsahu, v jakém bylo vůči
Centrálnímu zadavateli prokázáno splnění podmínek dle bodu D) písm. iv.) Preambule této
Smlouvy“.
189. Dle čl. 5.2 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „pověřující zadavatel odpovídá
za dodržení Zákona, pokud samostatně realizuje dílčí zadávání veřejné zakázky. Centrální
zadavatel neodpovídá za vymezení předmětu Dílčího zadávání veřejné zakázky dle této
Smlouvy“.
190. Dle čl. 5.3 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „Centrální zadavatel rovněž
neodpovídá za nekoordinovaný nákup produktů společnosti Cisco Systems Pověřujícím
zadavatelem v rozporu se Zákonem“.
191. Dle čl. 5.5 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „Pověřující zadavatel nese plnou
odpovědnost za pravdivost prohlášení dle bodu D) Preambule této Smlouvy (…) a v plném
rozsahu odpovídá za naplnění podmínek pro využití výjimky dle § 89 odst. 5 ZZVZ“.
192. Pro situaci, kdy bude prováděcí veřejnou zakázku na pořízení HW produktů z důvodu upgrade,
údržby či rozšíření stávajícího infrastrukturního řešení pro pověřujícího zadavatele zadávat
centrální zadavatel, tedy bylo ve smlouvě o centralizovaném zadávání sjednáno, že pověřující
zadavatel musí centrálnímu zadavateli předložit odborné posouzení, které bude potvrzovat,
že existují důvody pro pořízení Cisco produktů a že nemohou být pořízeny produkty jiné
značky. Takový nákup pak může být dle citované smlouvy centrálním zadavatelem realizován
pouze v rozsahu, v jakém mu byla oprávněnost tohoto nákupu prokázána.
193. Avšak pro situaci, kdy prováděcí veřejnou zakázku na pořízení HW produktů z důvodu upgrade,
údržby či rozšíření stávajícího infrastrukturního řešení si bude pro sebe realizovat sám
36
Č.j.: ÚOHS-48795/2025/500
pověřující zadavatel anebo sám pro sebe centrální zadavatel, bylo ve smlouvě
o centralizovaném zadávání sjednáno, že tito sami odpovídají za naplnění podmínek pro nákup
produktů Cisco. Daná smlouva sice obsahuje ujednání, že takový nákup může být pověřujícím
zadavatelem realizován pouze v rozsahu, v jakém byla centrálnímu zadavateli prokázána
oprávněnost takového nákupu, nicméně zároveň tato smlouva pověřujícímu zadavateli
neukládá povinnost prokázat centrálnímu zadavateli odborné posouzení prokazující existenci
důvodů pro pořízení Cisco produktů.
194. Navíc, v případě minitendru na nákup SW produktů dle zjištění Úřadu ze smlouvy
o centralizovaném zadávání nevyplývá povinnost pověřujícího zadavatele dokládat
centrálnímu zadavateli mimo předložený dotazník žádné odůvodnění pořízení produktů Cisco,
a to ani v případě, kdy má tento nákup být realizován prostřednictvím centrálního zadavatele.
195. Smlouva o centralizovaném zadávání přitom obsahuje ujednání, že pověřující zadavatel
v plném rozsahu odpovídá za naplnění podmínek pro využití výjimky dle § 89 odst. 5 zákona
a pakliže pověřující zadavatel samostatně realizuje minitendr, neodpovídá centrální zadavatel
za vymezení jeho předmětu. Stejně tak dle dané smlouvy centrální zadavatel neodpovídá
za nákup produktů Cisco v rozporu se zákonem.
196. Úřad nepřehlédl, že alespoň ve vzoru rámcové dohody zadavatel omezil možnost použít
rámcovou dohodu pouze na situace, kdy budou naplněny zadavatelem vymezené obecné
důvody pro poptávku po produktech Cisco, nejen pro nákup HW, nýbrž i pro nákup SW.
Nicméně má-li být rámcová dohoda uzavřena mezi centrálním zadavatelem a vybranými
dodavateli, nemohou povinnosti v ní sjednané dopadat na subjekty, které účastníkem
rámcové dohody nejsou, tj. na pověřující zadavatele.
197. Úřad rovněž uvádí, že ze smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál lze dovodit,
že pro zařazení do seznamu pověřujících zadavatelů, a tedy pro možnost připojení k rámcové
dohodě (a tedy pro možnost realizování nákupů Cisco produktů na jejím základě), postačovala
kladná odpověď u jednoho (jakéhokoliv) produktu Cisco, tj. postačovalo to, aby pověřující
zadavatel již měl ve své infrastruktuře jeden (jakýkoliv) produkt (bez ohledu na jeho věcnou
či finanční významnost v dané infrastruktuře) a potvrdil (nezávazný) předpoklad jeho
budoucího odběru. Dle zjištění Úřadu však smlouva o centralizovaném zadávání neobsahuje
žádné omezení, že by pověřující zadavatel nemohl realizovat i nákupy jiných SW produktů,
než které v dotazníku označil jako aktuálně zařazené v jeho infrastruktuře s předpokladem
jejich dalšího pořízení.
198. Z popsaných skutečností tedy dle Úřadu vyplývá, že mohou nastat situace, kdy bude zcela
mimo kontrolu zadavatele (či kohokoliv jiného), jakým způsobem bude rámcová dohoda
využívána, resp. bude zcela mimo kontrolu, zda na straně pověřujícího zadavatele existuje
odůvodněná potřeba (a v jakém rozsahu) poptávat výhradně produkty Cisco.
199. Uvedené dle přesvědčení Úřadu prokazuje, že mohou nastat situace, kdy nebude prokázáno
splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona nejen v zadávacím řízení
za účelem uzavření rámcové dohody, ale splnění těchto podmínek nebude ani odůvodněno
alespoň v rámci minitendrů, jímž zadavatel zaštiťuje svůj postup.
200. Úřad zdůrazňuje, že není jeho úmyslem předjímat nezákonný postup pověřujících zadavatelů
ani samotného centrálního zadavatele. Účelem této části argumentace Úřadu je toliko
37
Č.j.: ÚOHS-48795/2025/500
dokreslení toho, že i pokud by Úřad akceptoval výklad zadavatele (že postačuje u rámcové
dohody odůvodnit užití přímých odkazů až v rámci minitendrů, pokud jsou zajištěny kontrolní
mechanismy proti neoprávněnému využití rámcové dohody), nemohl by obstát ani argument
zadavatele, že nastavil dostatečné garance proto, aby rámcová dohoda byla pro realizaci
minitendrů využívána výhradně při splnění podmínek dle § 89 odst. 5 zákona. Z uvedeného
totiž vyplývá, že není zaručeno, že by prováděcí veřejná zakázka na nákup produktů Cisco
nemohla být realizována i bez řádného odůvodnění potřeby nákupu právě těchto produktů,
a to mimo veškerou kontrolu centrálního zadavatele či kohokoliv jiného. Jak již však Úřad
zdůvodnil podrobně výše, bez splnění podmínek dle § 89 odst. 5 zákona při vymezení
předmětu rámcové dohody by nemohl mít jakýkoliv způsob nastavení kontrolních
mechanismů proti neoprávněnému využití rámcové dohody při realizaci minitendrů na
posouzení zákonnosti šetřeného postupu zadavatele žádný vliv.
• k možnosti obrany proti postupu zadavatele
201. Je tedy zároveň zřejmé, že při výkladu zadavatele zvolený model fakticky vylučuje možnost
řádné obrany proti případnému neoprávněnému využití rámcové dohody pro realizaci dílčích
veřejných zakázek, tedy v případě, kdy poptávka pro produktech společnosti Cisco Systems
není řádně odůvodněna. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, písemná výzva účastníkům
rámcové dohody k podání nabídek na poskytnutí dílčích plnění jim bude ze strany centrálního
zadavatele či pověřujících zadavatelů doručována pouze prostřednictvím elektronického
nástroje NEN. Uvedená výzva tedy bude doručena adresně pouze účastníkům rámcové
dohody a nedojde k jejímu zveřejnění ve formě a na místě, kde standardně dochází k oznámení
zahájení běžných zadávacích řízení. Zákon totiž předpokládá v § 219 odst. 2 pouze povinnost
uveřejnit uzavřené smlouvy na veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody.
Z uvedeného je zřejmé, že mimo účastníků rámcové dohody se nikdo další o zahájení
zadávacího řízení za účelem uzavření smlouvy na realizační veřejnou zakázku nemusí
dozvědět. Již uvedená skutečnost tedy fakticky znemožňuje případnou možnost napadnout
nezákonnost použití rámcové dohody pro konkrétní nákup Cisco produktů.
202. Proti případné nezákonnosti využití rámcové dohody pro prováděcí veřejnou zakázku tak
budou mít možnost brojit pouze účastníci rámcové dohody, kteří o jejím zahájení budou
informováni, u nichž však lze stěží (s ohledem na to, že jde o dodavatele produktů Cisco)
předpokládat, že by jim poptávka po produktech právě této značky vadila.
203. Osoby odlišné od účastníků rámcové dohody tak mají pouze možnost napadnout zveřejněnou
(tj. již uzavřenou) smlouvu na realizační veřejnou zakázku, a to formou podání buď podnětu
k Úřadu (když však v takovém případě by mohla pouze být ve správním řízení zahájeném
z moci úřední uložena pokuta za spáchání přestupku, a tedy by již nemohlo by být zabráněno
v jejím plnění), anebo formou podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy (kde by sice
bylo možné uložit jako nápravné opatření uložení zákazu plnění dané realizační smlouvy, ale to
pouze při specifickém postupu zadavatele – viz § 254 odst. 1 písm. d) zákona – což není zcela
přiléhavá situace pro posuzované okolnosti postupu zadavatele, přičemž i tak by v mezidobí
již plnění z této smlouvy mohlo být plně dokončeno). S ohledem na výše popsané je jasné,
že dodavatelé nemají reálnou možnost se aktivně bránit v dalších fázích takového postupu,
který je řešen ve zde posuzovaném případě. Možnost nápravy a reálného využití části třinácté
zákona je tak právě ve fázi postupu centrálního zadavatele, který zahájil kroky k zadání
38
Č.j.: ÚOHS-48795/2025/500
rámcové smlouvy o určitých vytyčených parametrech, v tomto případě zaměřených na nákup
produktů konkrétního výrobce.
204. Z uvedeného je tak zřejmé, že argument zadavatele, že zákon dává možnost obrany
i při realizaci dílčích veřejných zakázek, nemůže obstát, neboť jednotlivé minitendry jsou již
fakticky účinným způsobem (tj. způsobem umožňujícím zabránit případnému nezákonnému
uzavření smlouvy na prováděcí veřejnou zakázku) nepřezkoumatelné a v zásadě je vyloučena
jakákoliv účinná obrana.
Závěr
205. Úřad znovu opakuje, že si uvědomuje výhody CNS a neupírá zadavateli jeho právo poptávat
určitá plnění prostřednictvím jím zvoleného modelu, tj. v rámci centrálního zadávání
a na základě rámcové dohody. Nicméně při volbě tohoto modelu je zároveň nutné zvážit,
zda je v jeho rámci možné postupovat zcela v souladu se zákonem, resp. je třeba daný model
nastavit tak, aby reflektoval pravidla stanovená zákonem.
206. Úřad podotýká, že je třeba vzít v úvahu již to, jaké plnění a pro jakou kategorii zadavatelů
centrální zadavatel poptává. Úřad zastává stanovisko, že v rámci centrálního zadávání
je vhodné poptávat plnění spíše takového charakteru, které umožňuje jeho univerzální využití
a zdůvodnění ve vztahu k jakémukoliv z pověřujících zadavatelů, jejichž potřeby mohou být
zdůvodnitelné objektivně shodnými skutečnostmi (potřebami). Jako příklad lze uvést centrální
nákup papíru do tiskáren pověřujících zadavatelů, v jehož případě lze bez dalšího předpokládat
zdůvodnění identickým způsobem pro všechny zadavatele15. V případě IT je totiž skutečně
otázkou, zda (a jakým způsobem) může být centrální zadavatel schopen zdůvodnit pro všechny
z hlediska infrastruktury a síťového vybavení pravděpodobně velmi různorodé typy
pověřujících zadavatelů potřebu shodných typů produktů. Je tedy otázkou, zda je možné
z hlediska zákonných pravidel realizovat pro všechny pověřující zadavatele jedno zadávací
řízení, a to právě ve formě rámcové dohody.
207. Rovněž Úřad opakuje, že při centralizovaném zadávání nese centrální zadavatel veškerou
odpovědnost za dodržení zákona. Pakliže centrální zadavatel zvolí pro centralizované zadávání
rámcovou dohodu, je povinen zohlednit i to, že i na zadávací řízení realizované za účelem
uzavření rámcové dohody dopadá povinnost postupovat dle § 89 odst. 5 zákona, tj. při použití
odkazů na konkrétní výrobce či výrobky při vymezení předmětu rámcové dohody je nutné
odůvodnit jejich použití již v okamžiku zahájení takového zadávacího řízení. Centrální
zadavatel tedy musí důsledně zvážit, zda je dodržení tohoto pravidla v jeho možnostech,
a pokud to možné není, od využití tohoto modelu ustoupit.
208. Je totiž třeba mít na paměti, že platí „zákaz zneužívat rámcové dohody nebo je používat
způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval“16.
209. Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že si je vědom toho, že předmětem vedeného správního
řízení je posouzení zákonnosti aplikace odkazu na produkty Cisco a nikoliv posouzení
zákonnosti vymezení samotného předmětu řešené rámcové dohody. Dle Úřadu by však
zadavatel měl zvážit již to, zda (pakliže pouze odkázal na ceník výrobce Cisco Systems) vymezil
15
viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0037/2019/VZ-06365/2019/531/VNe ze dne 4. 3. 2019
viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-23/20 ze dne 17. 6. 2021, Simonsen & Weel A/S v. Region
Nordjylland og Region Syddanmark
16
39
Č.j.: ÚOHS-48795/2025/500
předmět plnění řešené rámcové dohody dostatečně konkrétně, jednoznačně a určitě,
tj. způsobem vyhovujícím zákonu17.
210. S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že plně respektuje právo zadavatele zvolit
si způsob zadávání veřejných zakázek dle jeho preferencí při snaze zajištění hospodárného
nakládání s veřejnými prostředky, avšak v situaci, kdy postupem zadavatele nelze zajistit,
že nedojde k narušení hospodářské soutěže, tj. v daném případě při použití odkazů
na konkrétní výrobce či výrobky, aniž by bylo možné garantovat naplnění požadavků
vyplývajících z § 89 odst. 5 zákona, resp. aniž by bylo možné zajistit řádnou ochranu
hospodářské soutěže, naráží zvolený model na limity zákona a nelze jej použít.
211. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení
212. Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto
zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
213. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky
v rámci šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem.
214. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci
možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné
opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
215. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen
rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.
216. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je
uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
217. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
218. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu
o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom,
že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu
v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný
i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu,
aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy
[s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní
moci rozhodnutí.
219. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz
uzavřít rámcovou dohodu, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
17
viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024/VZ
40
Č.j.: ÚOHS-48795/2025/500
K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
220. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy,
činí 30 000 Kč.
221. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení,
jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
222. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000802.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům
I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá
podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7
2. HEWLETT-PACKARD s.r.o., Za Brumlovkou 1559/5, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj
41