{"html": "

řádně posoudil, dospěl by ke stejným závěrům, což by vedlo k vyloučení vybraného dodavatele

dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona z další účasti v zadávacím řízení. Dle názoru navrhovatele tak

zadavatel v projednávaném případě nepostupoval v souladu se zákonem, neboť se těmito

skutečnostmi v reakci na konkrétní námitky navrhovatele dostatečně nezabýval, přičemž jeho

povinností bylo posoudit, zda je vybraný dodavatel schopen řádně plnit předmět rámcové

dohody v souladu s právními předpisy, dále pak řádně posoudit možnost existence

mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele a pochybnosti o nabídkové

ceně vybraného dodavatele vyvrátit. Na druhé straně zadavatel zaujímá názor odlišný, a to

ten, že v rámci celého zadávacího řízení postupoval zcela v souladu se zákonem a nedošlo

z jeho strany k žádnému pochybení.

141. S ohledem na právě uvedené se Úřad dále zabýval otázkou, zda je vybraný dodavatel fakticky

schopen plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy a zda nabídka

vybraného dodavatele neobsahuje v této souvislosti mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Úřad předně k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v obecné rovině uvádí, že smyslem

právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které

vzbuzují oprávněné podezření, že účastník zadávacího řízení nebude schopen za nabídnutou

cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před

situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění

za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Současně je nutno

dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se

k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“, což znamená, že

i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některých z dodavatelů reálná a je

35

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je

právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda

takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či

nikoliv (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019-83 ze dne

5. 8. 2020). V souvislosti s výše uvedeným je nutné akcentovat, že zákon i nadále pracuje

s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho

nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. V tomto ohledu lze poukázat

na ustanovení § 113 odst. 6 zákona, přičemž citované ustanovení například ukládá zadavateli

povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění

mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká

z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona čili mj. z důvodu

nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné

zakázky. V těchto případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných

okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu mimořádně

nízké nabídkové ceny v takovém případě nadále do značné míry omezena, resp. dané důvody

pro vyloučení takového účastníka jsou obligatorní.

142. Zadavatel má podle zákona povinnost posoudit u nabídky mimořádně nízkou nabídkovou

cenu. Jestliže zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků zadávacího řízení

jako mimořádně nízkou, resp. získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho

povinností postupovat podle ustanovení § 113 odst. 4 zákona a požádat účastníka zadávacího

řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V žádosti

o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník

zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností

vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož

i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se

budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

143. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny pak lze rozdělit do dvou fází. V první fázi

zadavatel zjišťuje, zda je vůbec mimořádně nízká nabídková cena přítomna v některé z nabídek

uchazečů o veřejnou zakázku a pokud ano, musí si vyžádat její zdůvodnění. V následující fázi

je pak zadavatel povinen posoudit, zda je mimořádně nízká nabídková cena odůvodněna či

nikoli (k tomu srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0197/2018/VZ03952/2019/322/JSu ze dne 7. 2. 2019). Pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně,

resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby.

Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že

nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny

zbývajících účastníků. Druhým způsobem, kterak zadavatel může získat pochybnosti

o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny, je upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“,

tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení.

144. Je-li účastník zadávacího řízení zadavatelem vyzván k objasnění mimořádně nízké nabídkové

ceny, ten pak musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle

§ 113 odst. 4 zákona, přičemž mimořádně nízkou cenu může odůvodnit prostřednictvím

ekonomických aspektů výrobních procesu, použitých technických řešení nebo výjimečně

příznivých podmínek, originality stavebních prací, dodávek nebo služeb atd.

36

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

145. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně

nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné

zakázky [tj. z důvodu nedodržování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona] či

z důvodu veřejné podpory, u které účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že

byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně účastník nedoloží potvrzení

skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6

zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

146. Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen provést posouzení nabídky z hlediska mimořádně

nízké nabídkové ceny vždy, a to alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli, nejpozději před

odesláním oznámení o výběru dodavatele (dle § 113 odst. 1 zákona). Přesto však může nastat

situace, kdy zadavatele na mimořádně nízkou nabídkovou cenu upozorní dodavatel v rámci

námitek podaných proti výběru dodavatele. V takovém případě může zadavatel posoudit

mimořádně nízkou nabídkovou cenu opakovaně vzhledem k podaným námitkám, nicméně

pokud shledá nabídkovou cenu za mimořádně nízkou a vyzve k jejímu zdůvodnění, měl by

přistoupit ke zrušení oznámení o výběru do dokončení nového posouzení mimořádně nízké

nabídkové ceny. K tomu lze dále dodat, že i v případě podaných námitek proti výběru

dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny může zadavatel setrvat na svém

závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká. Zadavatel je nicméně

i v takovém případě povinen rozhodnutí o odmítnutí námitek dostatečně a transparentně

odůvodnit, tj. uvést, z jakých důvodů podané námitky nezakládají pochybnost ohledně

mimořádně nízké nabídkové ceny.10

147. Pokud jde o nyní šetřený případ, Úřad uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení

vyplývá, že zadavatel se nabídkovou cenou vybraného dodavatele zabýval, když ji posoudil

jako mimořádně nízkou a zaslal vybranému dodavateli žádost o objasnění, v níž zejména

požadoval zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny u položky č. 14 – opravy brzd.

Zadavatel rovněž žádal o potvrzení, že je vybraný dodavatel oprávněn provádět opravy

brzdových jednotek výrobce Knorr. V této souvislosti zadavatel identifikoval konkrétní práce,

které by měly být do výpočtu ceny dané položky zahrnuty. Dále zadavatel žádal vybraného

dodavatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona o potvrzení, že při plnění veřejné zakázky (v tomto

případě rámcové dohody, na jejímž základě budou zadávány dílčí veřejné zakázky) dodavatel

zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu

veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se

na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel

neoprávněnou veřejnou podporu. Vybraný dodavatel v objasnění nabídky sdělil, že

nedisponuje oprávněním – certifikátem pro opravy komponentů brzdy Knorr (dle vybraného

dodavatele v ČR není takto certifikovaná žádná společnost). Dále vybraný dodavatel

konstatoval, že při opravách používá originální díly pořízené přímo od výrobce brzdy Knorr.

Vybraný dodavatel dále zadavatele ujistil že položka č. 14 obsahuje všechny požadované práce

a rovněž potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel pak předložené zdůvodnění

MNNC akceptoval, což vyplývá z jeho následného postupu, tj. ze samotného výběru

dodavatele, které zadavatel následně oznámil účastníkům zadávacího řízení. Na tomto místě

10

PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon

o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-14]. ASPI_ID KO134_2016CZ.

Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

37

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

Úřad doplňuje, že zákon nestanovuje žádnou konkrétní podobu, resp. kvalifikované

náležitosti, které by mělo mít potvrzení účastníka zadávacího řízení vyzvaného zadavatelem

k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká

z důvodů specifikovaných v ustanovení § 113 odst. 4 zákona. Z pohledu Úřadu (i ve shodě

s komentářovou literaturou) tak postačuje (v situaci, kdy zadavatelem není v dané souvislosti

předkládána konkrétní pochybnost), když vyzvaný účastník v objasnění mimořádně nízké

nabídkové ceny deklaruje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností

vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož

i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se

budou podílet na plnění veřejné zakázky, a současně že neobdržel neoprávněnou veřejnou

podporu, čemuž vybraný dodavatel ve zde projednávané věci v objasnění nabídky dostál.

Uvedená zákonná povinnost tak byla ze strany vybraného dodavatele v daném okamžiku

splněna.

148. V reakci na oznámení o výběru dodavatele navrhovatel podal námitky, ve kterých poukázal

na možné porušení právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky (v tomto

případě k předmětu rámcové dohody), konkrétně na porušení práv duševního vlastnictví,

které mohlo mít vliv na výši nabídkové ceny (a rovněž také vliv na schopnost vybraného

dodavatele poskytnout zadavateli plnění v souladu se všemi právními předpisy). Konkrétně

navrhovatel upozornil na to, že vybraný dodavatel není oprávněn provádět opravy brzd

a trakčních motorů, neboť nemá licence k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci

potřebné k opravám brzdových jednotek konkrétního typu výrobce Knorr a rovněž

nedisponuje dokumentací nezbytnou pro opravy trakčního motoru, jehož výrobcem je

společnost ŠELC. K prokázání svých tvrzení navrhovatel k námitkám předložil vyjádření od

společnosti Knorr i společnosti ŠELC. Z vyjádření společnosti Knorr navrhovatel dovozuje, že

tato společnost neposkytla vybranému dodavateli licence ke konkrétním typům brzd a rovněž

nenavázala s vybraným dodavatelem v této věci ani jinou formu spolupráce. Z čestného

prohlášení společnosti ŠELC pak vyplývá, že tato společnost necertifikovala nikoho na opravy

trakčních motorů konkrétního typu, neposkytla nikomu dokumentaci na jejich opravy a ani

nenavázala s vybraným dodavatelem ve vztahu k realizaci předmětu plnění jinou formu

spolupráce. Navrhovatel tak v námitkách trvá na tom, že tyto konkrétní položky obsažené

v nabídce vybraného dodavatele obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu způsobenou

tím, že vybraný dodavatel nezohlednil v cenotvorbě povinné vstupy od výrobců daných

komponent (ať už jde o brzdy anebo trakční motor), protože je zřejmě nehodlá využít, což dle

navrhovatele dokládají výše citovaná vyjádření výrobců. Navrhovatel tak v námitkách obsáhl

konkrétní pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele poskytnout předmět plnění

rámcové dohody v souladu s právními předpisy, zejména s ohledem na možné porušení práv

duševního vlastnictví, přičemž dovodil, že tyto skutečnosti mohly mít zásadní vliv na

nabídkovou cenu vybraného dodavatele.

149. Takto konkrétní námitky jsou dle Úřadu jednoznačně argumentem, který může zavdat

důvodnou pochybnost o tom, zda je nabídková cena vybraného dodavatele skutečně

stanovena v souladu s § 113 odst. 4 zákona, jak vybraný dodavatel prohlásil ve svém

zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsaženém v objasnění nabídky. Úřad je

přesvědčen, že v případě takto konkrétních námitek (nadto doložených sděleními od výrobců),

které vnáší důvodnou pochybnost o tom, zda není naplněn jeden z obligatorních důvodů

pro vyloučení dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, je zadavatel povinen

38

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

prověřit, zda tyto pochybnosti nemohou vyústit v závěr, že nabídková cena je mimořádně

nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, a to

i v případě, kdy otázku mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele již dříve před

samotným oznámením o výběru zadavatele prověřoval. Ke stejným závěrům dospěl předseda

Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-42929/2022/162 ze dne 22. 12. 2022, sp zn. ÚOHSR0147/2022/VZ (dále jen „rozhodnutí R0147/2022“), ve kterém se mj. zabýval nedostatečným

posouzením MNNC v souvislosti s autorskými právy. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí

odkázal na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 29/2019 ze dne 9. 6. 2021,

zejména jeho bod 21, který se zabývá možnostmi přezkumu postupu zadavatele ze strany

Úřadu mimo jiné v otázce mimořádně nízké nabídkové ceny. Z uvedeného rozhodnutí se

podává, že Úřad je oprávněn v první řadě posoudit, zda „konkrétní nabídkovou cenu bylo

důvodné považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu“ a dále musí přezkoumat „námitky

navrhovatele proti postupu zadavatele, jenž vedl k vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

a to především transparentnost celého postupu – tedy srozumitelnost výzvy či výzev k podání

vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny a formulaci důvodů pro vydání těchto výzev stejně

jako následného rozhodnutí o vyloučení uchazeče (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne

14. 9. 2017, čj. 5 As 180/2016 - 32 či ze dne 23. 5. 2013, čj. 9 Afs 86/2012 - 80).“ Dle předsedy

Úřadu tak analogicky musí být přezkoumatelný i takový postup zadavatele, který vybraného

dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv má určité indicie k tomu, že by k takovému

kroku mohl být dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona povinen. Zadavatel totiž musí i v takové

situaci postupovat transparentně, neboť jeho postup (tedy nevyloučení vybraného dodavatele

tam, kde by toto vyloučení bylo povinné) má na soutěž o veřejnou zakázku v zásadě obdobné

dopady jako vyloučení samotné.

150. Dále pak předseda Úřadu v rozhodnutí R0147/2022 konstatoval, že pokud je zadavateli dána

„(…) hodnověrná indicie (záměrně je uváděno, že konkrétní indicie musí mít určitou kvalitu

a míru konkrétnosti, neboť v opačném případě na ni nelze náležitě reagovat), že byla nebo

zřejmě bude porušena některá z podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, na kterou je navázána

povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit, je povinností zadavatele takové upozornění

prověřit a postavit najisto, že zde není dán obligatorní důvod k vyloučení. Zákonodárce totiž

jednoznačně stanovil, že (mimo jiné) takové plnění, u kterého by byly porušovány právní

předpisy související s předmětem veřejné zakázky, je absolutně nepřípustné. Při existenci

konkrétní námitky, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká proto, že

tento zřejmě nebude dodržovat právní předpisy týkající se autorských práv, neboť v jeho

kalkulaci nijak nefigurují náklady na pořízení oprávnění k zásahům do nich, nepostačí

zadavateli formální prohlášení (natož pak mnoho měsíců staré), že budou konkrétní předpisy

dodrženy. Pochybnost o dodržení souvisejících předpisů při poskytování plnění tím materiálně

není nijak vypořádána.“. Předseda Úřadu v této souvislosti doplnil, že naopak v případě, kdy

nebude dána obdobná relevantní pochybnost o dodržení podmínek dle § 113 odst. 4 zákona,

není zde důvod, aby zadavateli k prokázání splnění těchto podmínek nepostačovalo obecné

formální prohlášení konkrétního dodavatele. Z předmětného rozhodnutí předsedy Úřadu

uvedeného tak vyplývá, že se zadavatel v takovém případě, kdy je mu předložena konkrétní

hodnověrná indicie o porušení některé z podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, nemůže

spolehnout na závazek dodavatele, že plnění bude probíhat v souladu s právními předpisy,

obsažený v nabídce, případně v jakémkoliv předchozím objasnění nabídky.

39

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

151. S ohledem na to, že v projednávaném případě byly zadavateli dány konkrétní indicie určité

kvality vytvářející pochybnosti o porušení práv duševního vlastnictví ze strany vybraného

dodavatele v souvislosti s opravami brzd a trakčních motorů, zaměřil se Úřad dále

na posouzení, zda zadavatel po obdržení námitek navrhovatele postupoval v souladu se

zákonem a prověřil, zda jsou tyto pochybnosti relevantní, resp. řádně ověřil schopnost

vybraného dodavatele poskytovat předmět plnění rámcové dohody v souladu s právními

předpisy, přičemž zjistil následující skutečnosti.

152. Z dokumentace o zadávacím řízení, která byla Úřadu předložena, vyplývá, že v reakci

na podané námitky zadavatel nepožádal vybraného dodavatele o objasnění zde uvedených

skutečností, nýbrž vycházel z dokladů, které získal již dříve v průběhu zadávacího řízení.

Konkrétně k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje licencí k duševnímu

vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek, zadavatel

v rozhodnutí o námitkách sdělil, že z objasnění nabídky vybraného dodavatele (doručeného

před tím, než zadavatel získal informace z podaných námitek a jejich příloh), provedeného

zákaznického systémového auditu a předloženého seznamu poddodavatelů vyplývá, že

vybraný dodavatel nebude provádět opravy brzdových součástí sám, nýbrž v kooperaci

s oprávněnou organizací (Knorr) a bude používat originální náhradní díly pořízené přímo

od výrobce brzdy Knorr. Stejně tak vybraný dodavatel potvrdil, že při opravách bude

postupováno v souladu s předpisy a standardy výrobce brzdových komponentů, společnosti

Knorr. Dle zadavatele neexistuje důvod rozporovat předložené doklady ze strany vybraného

dodavatele či jím zvolenou strategii provádění oprav. Obdobně k námitce navrhovatele, že

vybraný dodavatel nedisponuje technickou dokumentací, která je nezbytná pro opravy

trakčních motorů, zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že z provedeného zákaznického

systémového auditu vyplývá, že vybraný dodavatel bude provádět opravy trakčních motorů

v kooperaci s některou z oprávněných organizací, které dle jejich osvědčení o způsobilosti

disponují potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel je navíc přesvědčen, že

nemá povinnost zkoumat oprávněnost držby výkresové dokumentace mimo rámec prokázání

požadovaných podmínek účasti. Zda je tedy vybraný dodavatel autorem výkresové

dokumentace, anebo si ji opatřil jiným způsobem, je z hlediska splnění zadávacích podmínek

dle zadavatele irelevantní, pokud vybraný dodavatel deklaroval, že při plnění rámcové dohody

zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jejímu

předmětu. Zadavatel tak nemá pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel disponuje

dokumentací potřebnou pro plnění předmětu rámcové dohody (alespoň ji drží, ať už sám nebo

prostřednictvím poddodavatele).

153. Jak bylo konstatováno výše, pokud jsou zadavateli předloženy věrohodné indicie o možnosti

porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné

zakázky, mezi které lze řadit i předpisy upravující práva duševního vlastnictví, je zadavatel

povinen se těmito skutečnostmi zabývat a důsledně je prověřit. Tyto skutečnosti totiž

v konečném důsledku mohou mít vliv na nabídkovou cenu. Zákonodárce přitom jednoznačně

stanovil, že (mimo jiné) takové plnění, u kterého by byly porušovány právní předpisy související

s předmětem veřejné zakázky, je absolutně nepřípustné. Tak jako v průběhu celého

zadávacího řízení, rovněž při ověřování těchto skutečností musí zadavatel postupovat

v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle ustanovení § 6 zákona,

zejména pak se zásadou transparentnosti. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti pak

obstojí pouze takový postup zadavatele, který je čitelný, předvídatelný, srozumitelný, tedy

40

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

zpětně přezkoumatelný. K zajištění zásady transparentnosti při prověřování výše popsaných

skutečnosti je třeba, aby v dokumentaci o zadávacím řízení bylo řádně zachyceno, zda

zadavatel prověřil, jestli jsou pochybnosti navrhovatele o schopnosti vybraného dodavatele

realizovat opravy brzd a trakčních motorů relevantní a zda mohou vyústit v závěr, že

nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113

odst. 4 písm. a) zákona. Dále je nutné, aby z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně

vyplývalo, na základě jakých podkladů zadavatel toto posouzení provedl a k jakému závěru

na základě svého posouzení dospěl. Jedině tehdy mohou úkony zadavatele obstát v testu

dodržení zásady transparentnosti.

154. Touto optikou se Úřad díval i na právě projednávaný případ, přičemž dospěl k závěru, že

z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by se zadavatel těmito

skutečnostmi důkladně zabýval, resp. že by měl postaveno najisto, že vybraný dodavatel

při plnění rámcové dohody (zejména v souvislosti s realizací opravárenských prací brzd

a trakčních motorů) zajistí dodržování práv duševního vlastnictví. Ve vztahu k opravám brzd

zadavatel ve svých závěrech vychází zejména z objasnění nabídky, ve kterém vybraný

dodavatel sice potvrdil, že užívá originální náhradní díly, nicméně současně výslovně

konstatoval, že nedisponuje oprávněním (certifikátem) pro opravy brzd společnosti Knorr.

V námitkách pak navrhovatel obsáhl konkrétní pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel

disponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám

brzdových jednotek společnosti Knorr a rovněž přiložil vyjádření této společnosti, ze kterého

vyplývá, že výrobce tuto licenci vybranému dodavateli neposkytl. Zadavatel nicméně i přesto

nepřistoupil k opětovnému ověření těchto skutečností, resp. z žádného dokumentu

obsaženého v dokumentaci o zadávacím řízení nevyplývá, že by tuto skutečnost dále ověřoval

(např. dotazem u vybraného dodavatele či společnosti Knorr). Zadavatel se spokojil pouze

s dřívějším vyjádřením vybraného dodavatele obsaženým v objasnění nabídky, přičemž Úřad

je toho názoru, že pouze na základě tohoto dokumentu nelze konstatovat, že by měl zadavatel

postaveno najisto, že vybraný dodavatel je skutečně oprávněn v souladu s právními předpisy

realizovat opravy brzd výrobce Knorr, když z vyjádření přímo od výrobce vyplývá opak. Ani ze

seznamu poddodavatelů obsaženém v nabídce vybraného dodavatele nelze dovodit, že by

vybraný dodavatel byl schopen realizovat opravy brzd v souladu s právními předpisy, neboť

společnost Knorr se v předloženém seznamu nenachází a vybraný dodavatel v tomto seznamu

neuvedl ani jinou společnost, se kterou by na opravách brzd spolupracoval. Zadavatel dále

v rozhodnutí o námitkách odkazuje na provedený zákaznický systémový audit, z něhož má

vyplývat, že vybraný dodavatel bude provádět opravy brzdových součástí v kooperaci

s oprávněnou organizací Knorr. Výsledkem zákaznického systémového auditu je osvědčení

o způsobilosti vybraného dodavatele, které je součástí dokumentace o zadávacím řízení,

přičemž z tohoto osvědčení nelze žádné informace o případných kooperacích vybraného

dodavatele zjistit. Pokud zadavatel vycházel ze zápisu o auditu, který byl Úřadu předložen

spolu s dokumentací o zadávacím řízení, byl za účelem dodržení zásady transparentnosti tuto

skutečnost v rozhodnutí o námitkách uvést a také blíže vysvětlit, jaké skutečnosti byly v rámci

provedeného auditu u vybraného dodavatele v této souvislosti ověřovány a jaké byly výsledky

tohoto posouzení. Úřad tak nevylučuje, že zadavatel jakožto odborník v dané oblasti, by mohl

být schopen na základě zápisu z auditu (případně při znalosti jeho faktického průběhu) zjistit,

zda je vybraný dodavatel sám nebo ve spolupráci s jinou osobou schopen poskytovat

v souladu s právními předpisy opravy brzd výrobce Knorr, nicméně to nic nemění na závěru,

41

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

že z dokumentace o zadávacím řízení tato skutečnost žádným způsobem nevyplývá.

Bez informací o tom, jakým způsobem audit u dodavatele probíhá, jaké skutečnosti jsou

ověřovány, zda auditní tým ověřuje držbu relevantní dokumentace nezbytné pro realizaci

opravárenských prací, jakým způsobem ověřuje případné kooperace či zda je dodavatel

povinen tyto skutečnosti prokázat, tak nelze dospět k jednoznačném závěru o schopnosti

vybraného dodavatele opravovat brzdy společnosti Knorr dle předpisů výrobce. Ačkoliv tedy

nelze vyloučit, že zadavatel věděl všechny informace nezbytné pro posouzení toho, zda je

vybraný dodavatel schopen realizovat opravy brzd v souladu s platnými předpisy, je nutné

uzavřít, že tyto skutečnosti nejsou v dokumentaci o zadávacím řízení řádně zaznamenány ani

doloženy relevantními podklady. Pro úplnost na tomto místě Úřad doplňuje, že v situaci, kdy

je to právě organizační složka zadavatele, která provádí zákaznický systémový audit, na jehož

základě vydává osvědčení o způsobilosti, se zadavatel bez dalšího nemůže odvolávat právě

na tu skutečnost, že vybraný dodavatel disponuje osvědčením o způsobilosti a v důsledku toho

konstatovat, že není třeba se vznesenou pochybností dále zabývat, resp. mít za prokázané, že

vybraný dodavatel bude poskytovat plnění zcela v souladu s právními předpisy včetně

předpisů o právech duševního vlastnictví.

155. Obdobně navrhovatel v námitkách upozornil na opravárenské práce spočívající v opravách

trakčního motoru, přičemž poukázal na to, že výrobcem uvedeného motoru je společnost

ŠELC, která nikoho necertifikovala na opravy trakčních motorů a ani nikomu jinému mimo

skupinu ŠKODA GROUP neposkytla dokumentaci pro opravy motorů a ani nenavázala jinou

formu spolupráce, přičemž tuto skutečnost opírá o předložené čestné prohlášení výrobce.

Zadavatel i přes výše označené důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele

provádět opravy trakčních motorů dle předpisu výrobce trvá na tom, že vybraný dodavatel

disponuje dokumentací potřebnou pro plnění předmětu rámcové dohody. Zadavatel

v rozhodnutí o námitkách odkazuje především na provedený zákaznický systémový audit, aniž

by podrobněji popsal, jaké skutečnosti byly na základě tohoto procesu posouzeny, zda se

auditorský tým zabýval konkrétně posouzením oprávněnosti držby technické dokumentace

ve vztahu k trakčním motorům a jaké byly případně výsledky tohoto posouzení. Výsledkem

zákaznického systémového auditu je osvědčení o způsobilosti, přičemž z tohoto dokladu

předloženého vybraným dodavatelem nelze žádným způsobem ověřit skutečnosti, které by

výše popsané pochybnosti o možném porušování práv duševního vlastnictví ze strany

vybraného dodavatele rozptýlily. Pokud zadavatel vycházel ze zápisu o auditu, byl povinen

za účelem dodržení zásady transparentnosti jednoznačně v rozhodnutí o námitkách

konkretizovat, jaké skutečnosti z tohoto zápisu dovodil, z jakých důvodů považuje uvedené

skutečnosti za relevantní a zda vyvracejí navrhovatelem předestřenou pochybnost o možném

porušování práv duševního vlastnictví ze strany vybraného dodavatele při realizaci opravy

trakčních motorů.

156. Zadavatel naopak v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že není oprávněn zkoumat držbu

výkresové dokumentace. Zda je tedy vybraný dodavatel autorem výkresové dokumentace,

anebo si ji opatřil jiným způsobem, je z hlediska splnění zadávacích podmínek dle zadavatele

irelevantní, pokud vybraný dodavatel deklaroval, že při plnění rámcové dohody zajistí

dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jejím předmětu. Úřad

souhlasí se zadavatelem v tom ohledu, že v souvislosti s podanou nabídkou vybraného

dodavatele zadavatel (s ohledem na splnění podmínek účasti) neměl důvod pochybovat o jeho

schopnosti plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy. Nicméně vzhledem

42

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

k tomu, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel obdržel konkrétní indicie určité kvality

podložené vyjádřeními výrobců daných komponent, bylo bezesporu povinností zadavatele se

těmito indiciemi zabývat a pochybnosti o možném porušování práv duševního vlastnictví

výrobců daných komponent ze strany vybraného dodavatele jednoznačně vyvrátit a své

argumenty opřít o věrohodné podklady, jak jednoznačně vyplývá z výše citované rozhodovací

praxe Úřadu. Tyto skutečnosti totiž mohly ovlivnit existenci MNNC v nabídkové ceně

vybraného dodavatele, přičemž pokud je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu

porušování právních předpisů, jedná se o obligatorní důvod pro vyloučení dodavatele

ze zadávacího řízení [srov. § 113 odst. 6 písm. a) zákona]. S ohledem na rozhodnutí

o námitkách však lze usuzovat, že zadavatel držbu výkresové dokumentace s ní související

práva duševního vlastnictví důsledně neposuzoval a spoléhal se toliko na prohlášení

vybraného dodavatele, které již dříve obdržel jako součást objasnění nabídky a ve kterém

vybraný dodavatel jednoduše prohlásil, že zajistí dodržování povinností vyplývajících

z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4

písm. a) zákona. Z žádných jiných dokumentů, které tvoří součást dokumentace o zadávacím

řízení, nelze dovodit, že by se zadavatel výše popsanými skutečnostmi blíže zabýval, ačkoliv,

jak bylo konstatováno výše, je povinností zadavatele mít tyto skutečnosti postavené najisto,

neboť plnění porušující právní předpisy nemůže být považováno za přijatelné. Jednoznačně

tak nestačí pouhé prohlášení vybraného dodavatele, že se zavazuje plnit předmět rámcové

dohody v souladu s právními předpisy. Postup zadavatele je tedy nutné považovat za rozporný

se zásadou transparentnosti.

157. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že výše uvedené neznamená, že by vybraný dodavatel

nebyl schopen plnění rámcové dohody zadavateli poskytnout v souladu s právními předpisy

nebo že by měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Úřad pouze konstatuje, že v situaci, kdy

zadavatel disponuje konkrétními indiciemi způsobilými vyvolat pochybnosti o schopnosti

dodavatele realizovat předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy vztahujícím se

k jejímu předmětu (v tomto případě ve vztahu k předmětu rámcové dohody), je povinen se

těmito indiciemi zabývat a tyto pochybnosti řádně prověřit. S ohledem na zásadu

transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona je dále nezbytné, aby proces tohoto ověření

byl zachycen v dokumentaci o zadávacím řízení a zároveň aby součástí dokumentace byly

dokumenty, na jejichž základě zadavatel uvedené skutečnosti posoudil a na jejichž základě

dospěl k závěru o souladu či nesouladu nabízeného plnění s příslušnými právními předpisy,

včetně předpisů na ochranu práv duševního vlastnictví. Pokud takové doklady v dokumentaci

o zadávacím řízení chybí, je nutné postup zadavatele považovat za nekontrolovatelný a zpětně

nepřezkoumatelný, neboť nelze ověřit, zda se zadavatel těmito skutečnostmi blíže zabýval,

zda mohou mít vliv na plnění rámcové dohody a zda vybraný dodavatel při plnění rámcové

dohody skutečně zajistí dodržování relevantních právních předpisů.

158. Stejně tak Úřad nevylučuje pravdivost tvrzení vybraného dodavatele, který trvá na tom, že

brzdové systémy opravuje na základě dokumentace získané od objednatele zakázky

a obchoduje s rakouskou divizí společnosti Knorr a nikoliv německou, od které navrhovatel

předložil vyjádření. V této souvislosti pak vybraný dodavatel odkazuje na dokumenty získané

od zadavatele, na jejichž základě opravuje brzdové systémy. Ve vztahu k pochybnosti

o schopnosti vybraného dodavatele zajistit opravy trakčních motorů vybraný dodavatel

sděluje, že sám není schopen zajistit opravy předmětných motorů, ale spolupracuje se

subjekty, které potřebnými vstupy pro provádění příslušných prací disponují. Tyto subjekty

43

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

vybraný dodavatel označil jako své poddodavatele, resp. v rámci zápisu z ZSA jako kooperující

subjekty. Na druhou stranu navrhovatel trvá na tom, že dokumenty, na které vybraný

dodavatel odkazuje, neposkytují dostatečné množství informací a podrobností, aby mohl

vybraný dodavatel provádět opravy brzd podle předpisů výrobce. Navrhovatel v této

souvislosti navrhuje ověření výše popsaných skutečností dotazem u společnosti Knorr. Stejně

tak je navrhovatel přesvědčen, že vybraný dodavatel není schopen zajistit opravy trakčních

motorů v souladu s předpisy výrobce a není ani schopen řádně zajistit výměnu statoru nebo

rotoru za nový, protože jeho poddodavatelé nejsou oprávnění k provádění těchto prací –

nemají k dispozici opravárenskou dokumentaci a nenavázali spolupráci s obchodní společností

ŠELC. Výše uvedené rozpory mezi tvrzením vybraného dodavatele a navrhovatele, na které

Úřadu z předložených dokumentů není známa odpověď, tak jednoznačně potvrzují závěr, že

z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by zadavatel tyto skutečnosti jakkoliv ověřil,

pročež na základě předložené dokumentace o zadávacím řízení tak nelze uzavřít, že by

zadavatel měl schopnost vybraného dodavatele realizovat opravy brzd či trakčních motorů

v souladu s právními předpisy postavenu najisto. S ohledem na závěr Úřadu, podle něhož

zadavatel porušil zásadu transparentnosti, neboť z dokumentace o zadávacím řízení

nevyplývá, že by dostatečně ověřil schopnost vybraného dodavatele realizovat opravy brzd

a trakčních motorů v souladu s právními předpisy, neshledal Úřad účelným provádět v rámci

správního řízení další dokazování formou dotazu na výrobce. Je totiž na zadavateli, aby

v dalším postupu tyto skutečnosti opětovně posoudil a řádně ověřil (pokud tak již neučinil),

a to buď dotazem na výrobce či jiným vhodným způsobem.

159. S ohledem na to, že posouzení uvedených skutečností může mít vliv na posouzení nabídkové

ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké, je nutné konstatovat, že zadavatel

nedostál svých povinností rovněž v souvislosti s posouzením MNNC, neboť z dokumentace

o zadávacím řízení nevyplývá, že by na základě výše popsaných konkrétních indicií obsažených

v námitkách posoudil existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného

dodavatele. Jak konstatoval předseda Úřadu ve výše cit. rozhodnutí R0147/2022, postup

zadavatele, který vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv má určité

indicie k tomu, že by k takovému kroku mohl být povinen [dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona],

musí být přezkoumatelný. Zadavatel totiž musí i v takové situaci postupovat transparentně,

neboť jeho postup (tedy nevyloučení vybraného dodavatele tam, kde by toto vyloučení bylo

povinné) má na soutěž o veřejnou zakázku v zásadě obdobné dopady jako vyloučení samotné.

V projednávaném případě však zadavatel tuto povinnost nesplnil. S ohledem na právě

uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nepřezkoumal transparentním způsobem, zda

pochybnosti navrhovatele o možném porušování práv duševního vlastnictví v souvislosti

s plněním rámcové dohody jsou relevantní a zda tyto pochybnosti mohou vyústit v závěr, že

nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst.

4 písm. a) zákona. Takový postup zadavatele, který se nezabýval vyloučením vybraného

dodavatele, ačkoliv má konkrétní hodnověrné indicie k tomu, že by k takovému kroku mohl

být dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona povinen, je proto nutné jednoznačně odmítnout jako

netransparentní, pročež je dán důvod pro zrušení oznámení o výběru.

160. Úřad na tomto místě opětovně připomíná, že výše uvedené neznamená, že by nabídková cena

vybraného dodavatele obsahovala MNNC. Úřad na základě výše uvedených skutečností pouze

konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by se zadavatel v reakci

na námitky navrhovatele posouzením existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele

44

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

dostatečně zabýval, ačkoli k tomu byl povinen. Úřad tak nevylučuje argumentaci vybraného

dodavatele spočívající v tom, že stanovení nabídkové ceny je obchodním rizikem účastníka

zadávacího řízení, přičemž navrhovatel dle vybraného dodavatele přikládá ocenění vstupů od

výrobců vyšší váhu než vybraný dodavatel, a proto tyto vstupy oceňuje vyšší částkou. Nicméně

je nutné trvat na tom, že postup zadavatele při posouzení MNNC nelze považovat za souladný

se zákonem. Takovým pak nebude do doby, dokud zadavatel neodstraní pochybnosti

o existenci obligatorního důvodu pro vyloučení ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) zákona.

161. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení

nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné

zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

162. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního

vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr

dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup

zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť v současné situaci

z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by měl zadavatel najisto prokázáno, že

vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody zajistí dodržování povinností vztahujících se

k předmětu rámcové dohody a že nabídková cena vybraného dodavatele neobsahuje MNNC,

a není tak vyloučeno, že mu veřejná zakázka nemůže být zadána. Úřad tedy konstatuje, že

podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu

na výběr dodavatele je v daném případě rovněž naplněna.

163. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona,

pak Úřad konstatuje, že zadavatel rámcovou dohodu dosud neuzavřel, a jsou tak naplněny

všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263

odst. 2 zákona.

164. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

165. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž vyjadřuje pochybnost o tom, zda je vybraný dodavatel

schopen nabídnout práce související s opravou převodovek, přičemž uvažuje nad tím, zda má

vybraný dodavatel potřebné vybavení pro realizaci těchto oprav. Zadavatel v rozhodnutí

o námitkách na základě zákaznického systémového auditu dovozuje, že vybraný dodavatel

disponuje nezbytnou dokumentací a vybavením pro provádění základního rozsahu oprav

převodovek, přičemž provedení oprav vyššího rozsahu pak bude realizováno v rámci

kooperace s oprávněnou organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění

těchto prací.

166. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární

ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je

zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň,

v případě, že je odmítá, toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou

transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně

přezkoumatelné. Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má

právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo

na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel

neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního

45

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

soudu ze dne 29.4.2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto

práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

167. Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou

pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel

stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může

mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom,

zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či

nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti

uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou

formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný

podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své

právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž

nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na

základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá

jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.

168. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na

přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření

spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách a zadavatel je v takovém případě povinen

přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu.

169. V souvislosti s výše uvedenou námitkou navrhovatele vztahující se k opravám převodovek

Úřad shrnuje, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostatečně s touto konkrétní

námitkou navrhovatele vypořádal. Zadavatel totiž v rozhodnutí o námitkách nejprve potvrdil

podezření navrhovatele, když konstatoval, že vybraný dodavatel nedisponuje veškerou

dokumentací a vybavením, neboť má k dispozici pouze dokumentaci a vybavení nezbytné

pro provádění základního rozsahu oprav převodovek. Následně však uvedl, že část plnění

rámcové dohody bude vybraný dodavatel realizovat v rámci „kooperace s oprávněnou

organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací“. Zadavatel

tak v podstatě souhlasil s námitkou navrhovatele vztahující se ke schopnosti vybraného

dodavatele realizovat opravy převodovek v celém rozsahu dle rámcové dohody, neboť

konstatoval, že vybraný dodavatel nemá veškeré nezbytné vybavení. Zadavatel však dále trval

na tom, že opravy vyššího rozsahu bude vybraný dodavatel provádět ve spolupráci

s kvalifikovanou organizací, aniž by tuto osobu jakkoliv blíže specifikoval nebo konkretizoval

její roli při plnění rámcové dohody. Takové vypořádání námitky tak neposkytuje navrhovateli

dostatečné informace, na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda byly pochybnosti

o schopnosti vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek, tj. plnit rámcovou dohodu

skutečně rozptýleny. Rozhodnutí o námitkách tak v tomto rozsahu jednoznačně nesplňuje

požadavky na jeho transparentnost a přezkoumatelnost, neboť z něj nevyplývá, na základě

jakých skutečností zadavatel dospěl ke svému závěru o schopnosti vybraného dodavatele

realizovat opravy převodovek, a tudíž navrhovateli neposkytuje dostatečné informace

pro informované rozhodnutí o tom, zda by měl přistoupit k podání návrhu. Pokud by tak Úřad

již nepřistoupil ke zrušení oznámení o výběru dodavatele, byl by jednoznačně dán důvod pro

zrušení samotného rozhodnutí o námitkách z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti minimálně

v této části.

46

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

170. Zadavatel v rámci vedeného správního řízení předkládá, že neměl z důvodu ochrany

obchodního tajemství oprávnění poskytnout v rámci rozhodnutí o námitkách zápis z auditu

(přičemž z předložené anonymizované verze zápisu z auditu vyplývá, že kooperující organizace

zřejmě vybraný dodavatel za obchodní tajemství považuje). V této souvislosti Úřad konstatuje,

že ochrana obchodního tajemství sice představuje legitimní zákonem chráněný zájem, avšak

nemůže vést k porušení zásady transparentnosti dle zákona, resp. k popření práv

navrhovatele. Úřad tak netrvá na tom, že by byl zadavatel povinen navrhovateli zpřístupnit

celý zápis z auditu u vybraného dodavatele, který může obsahovat obchodní tajemství

vybraného dodavatele, nicméně pokud hodlá v rozhodnutí o námitkách vypořádat tvrzení

o nedostatečnosti vybavení k opravám převodovek informací o kooperaci s jiným subjektem,

je povinen navrhovateli poskytnout alespoň takové informace, na jejichž základě by byl

navrhovatel schopen si hodnověrnost tohoto tvrzení vyhodnotit.

171. Navrhovatel v návrhu dále reaguje na informace týkající se osvědčení o způsobilosti vybraného

dodavatele, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel ze své činnosti ví, že

v zápisu o auditu, jehož výsledkem je udělení osvědčení o způsobilosti, jsou mj. uvedeny

tzv. kooperace nutné k tomu, aby byl dodavatel schopen plnění dle daného osvědčení

o způsobilosti realizovat. Navrhovatel má v této souvislosti pochybnosti o tom, zda vybraný

dodavatel v seznamu poddodavatelů ve své nabídce, který představoval povinou součást

nabídky, řádně uvedl všechny poddodavatele (resp. zda je před podáním nabídky vůbec

poptal) a zejména zda uvedený seznam odpovídá předloženému osvědčení o způsobilosti.

V případě nesouladu těchto dokumentů se dle navrhovatele jedná o vnitřně rozpornou

nabídku, proto navrhovatel žádá Úřad o prověření těchto skutečností. Úřad se tedy dále

zaměřil na posouzení výše uvedeného, přičemž zjistil následující skutečnosti.

172. Bod 6.12 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] případě, že účastník použije pro plnění

předmětu Veřejné zakázky poddodavatele, je povinen zpracovat a předložit seznam

poddodavatelů ve smyslu § 105 odst. 1 písm. b) Zákona a v němž uvede identifikační údaje

každého poddodavatele v souladu s § 28 odst. 1 písm. g) Zákona a podle § 105 odst. 1 písm. a)

Zákona určí části Veřejné zakázky, kterou bude tento poddodavatel realizovat (s uvedením

druhu a rozsahu prací/služeb). Účastník je povinen uvést v seznamu poddodavatelů vždy

alespoň ty poddodavatele, jejichž prostřednictvím prokázal (i) část kvalifikace nebo (ii) splnění

podmínek ČSN EN ISO 3834 nebo (iii) Osvědčení o způsobilosti dodavatele ve smyslu Předpisu

č. V 6/2; tím není dotčeno ustanovení předchozí věty. Podmínky změny poddodavatelů jsou

upraveny v čl. 5 odst. 5.22 Rámcové dohody.“. Citovaná zadávací podmínka v první větě

stanoví povinnost dodavatele uvést všechny poddodavatele (identifikační údaje každého

z nich) a určit, jakou část plnění budou realizovat. V následující větě zadavatel konkretizuje, že

dodavatel je povinen uvést alespoň ty poddodavatele, jejichž prostřednictvím prokázal část

kvalifikace nebo splnění podmínek ČSN EN ISO 3834 nebo osvědčení o způsobilosti; současně

pak zadávací podmínka obsahuje formulaci, podle níž „tím není dotčeno ustanovení předchozí

věty“. Tato formulace tak dle Úřadu jednoznačně vyjadřuje, že pozdější upřesnění

minimálního rozsahu seznamu poddodavatelů neomezuje ani nenahrazuje povinnost

stanovenou v první větě – předložit seznam všech poddodavatelů a uvést identifikační údaje

každého z nich včetně konkretizování části veřejné zakázky, kterou bude daný poddodavatel

realizovat. Uvedenou zadávací podmínku Úřad tedy vykládá tak, že účastník zadávacího řízení

je povinen zpracovat a v nabídce předložit seznam všech poddodavatelů, kteří jsou účastníkovi

47

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

v daném okamžiku známi, a současně uvést, kterou část veřejné zakázky bude každý z těchto

poddodavatelů plnit.

173. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel obsáhl seznam

poddodavatelů v krycím listu konečné nabídky, ve kterém uvedl toliko dva poddodavatele,

kteří budou pro vybraného dodavatele zajišťovat práce spojené s trakčními motory. Žádný jiný

seznam poddodavatelů vybraný dodavatel ve své konečné nabídce ani později nepředložil.

Z rozhodnutí o námitkách přitom vyplývá, že vybraný dodavatel bude plnění rámcové dohody

realizovat i s dalšími subjekty, kdy například vybraný dodavatel bude v souvislosti s opravami

brzd spolupracovat s oprávněnou organizací (v roli poddodavatele), tj. se společností Knorr.

Stejně tak zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že vybraný dodavatel bude opravy

převodovek vyššího rozsahu realizovat v rámci kooperace s oprávněnou organizací, která

disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel se v této souvislosti

v rozhodnutí o námitkách opírá především o zápis z auditu u vybraného dodavatele, kterým

hojně argumentuje. Vzhledem k tomu, že výše popsané skutečnosti ze seznamu

poddodavatelů předloženého vybraným dodavatelem v nabídce nevyplývají, je možné

konstatovat, že tento seznam neodpovídá výsledkům zákaznického systémového auditu,

ze kterého patrně vyplynula potřeba kooperace s více subjekty. Úřad v této souvislosti

akcentuje, že seznam poddodavatelů předkládal vybraný dodavatel v rámci konečné nabídky,

přičemž zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele proběhl až poté. Je tedy možné,

že u vybraného dodavatele nastala změna v seznamu poddodavatelů až po podání konečné

nabídky. Nicméně jak bylo konstatováno výše, zadavatel v souladu s § 105 odst. 1 písm. b)

zákona zahrnul do zadávací dokumentace požadavek na předložení seznamu všech

poddodavatelů, které bude vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody užívat, přičemž

v průběhu zadávacího řízení vyvstala pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel tuto povinnost

splnil, když z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že předložený seznam poddodavatelů

neodpovídá výsledkům provedeného zákaznického systémového auditu, neboť v zápisu

o auditu, na který se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje, se evidentně hovoří o více

kooperujících osobách, než v nabídce. Úřad je toho názoru, že je povinností zadavatele se

tímto rozporem zabývat a ověřit, zda vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky a předložil

v rámci konečné nabídky seznam všech poddodavatelů, kteří mu byli v dané době známi.

Zadavatel tak například může u vybraného dodavatele ověřit, kdy vybraný dodavatel s danými

poddodavateli (kooperujícími osobami) navázal spolupráci, přičemž na základě obdržených

informací by pak zadavatel mohl posoudit, zda vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky

a zahrnul do své nabídky všechny poddodavatele, o nichž v době podání konečné nabídky

věděl, že je bude k plnění rámcové dohody potřebovat.

174. Zadavatel v této souvislosti trvá na tom, že seznam poddodavatelů není neměnný. Pokud tedy

dojde k eventuálnímu nesouladu mezi seznamem poddodavatelů a seznamem kooperujících

osob dle zápisu z auditu, lze jej dle názoru zadavatele odstranit v rámci součinnosti

před podpisem smlouvy, či v průběhu plnění. Úřad souhlasí s argumentem zadavatele, že

seznam poddodavatelů není neměnný a zadávací dokumentace připouští jeho pozdější změnu

po schválení ze strany zadavatele, nicméně je nutné trvat na tom, že nabídka vybraného

dodavatele musí splňovat zadávací podmínky. Ze zadávací dokumentace přitom jednoznačně

vyplývá povinnost dodavatele předložit v nabídce úplný seznam poddodavatelů, kteří jsou

dodavateli v okamžiku podání nabídky známí. Pokud by zadavatel připustil předložení

neúplného seznamu, nebyl by naplněn smysl této zadávací podmínky, kterým je patrně ověřit

48

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

schopnost dodavatele ve spolupráci se svými poddodavateli realizovat předmět plnění

rámcové dohody v celém rozsahu a v souladu s relevantními předpisy (včetně vlastnictví

relevantního osvědčení o způsobilosti apod.). Je proto nutné rozlišovat mezi změnou

v seznamu poddodavatelů, která je za splnění zákonem stanovených podmínek či v průběhu

plnění za splnění podmínek stanovených v rámcové dohodě možná, a nedostatkem nabídky

spočívajícím v předložení neúplného seznamu poddodavatelů. Zadavatel je jednoznačně

povinen posuzovat v zadávacím řízení splnění zadávacích podmínek. V projednávaném

případě zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně stanovil požadavek na předložení

úplného seznamu poddodavatelů v nabídce. Tomu odpovídá povinnost zadavatele ověřit, zda

vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl všechny poddodavatele, kteří mu byli v době podání

nabídky známi. V projednávaném případě přitom v kontextu rozhodnutí o námitkách,

ve kterém se zadavatel opírá především o zápis z auditu u vybraného dodavatele, vyšlo najevo,

že seznam kooperujících osob je širší než seznam poddodavatelů v konečné nabídce

vybraného dodavatele. Za této situace tak vznikly pochybnosti o tom, zda seznam

poddodavatelů obsažený v nabídce vybraného dodavatele byl úplný. S ohledem na právě

uvedené tedy Úřad trvá na tom, že zadavatel je povinen se těmito pochybnostmi zabývat

a ověřit, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně obsahovala všechny poddodavatele

známé vybranému dodavateli v době jejího podání. Nelze proto souhlasit s argumentací

zadavatele, že případný nesoulad mohl být řešen až v pozdějších fázích zadávacího procesu či

při samotném plnění. Pokud existovaly indicie svědčící o tom, že seznam poddodavatelů

v nabídce nemusí být úplný, bylo povinností zadavatele tuto skutečnost prověřit, a nikoliv ji

pominout s odkazem na možnost jejího dodatečného řešení. Současně však nelze bez dalšího

uzavřít, že případný nedostatek nabídky spočívající v neúplném seznamu poddodavatelů

představuje vadu, kterou by nebylo možné zhojit. Takový nedostatek by za splnění zákonných

podmínek mohl být například předmětem postupu dle § 46 zákona, jehož cílem je odstranění

nejasností či formálních nedostatků nabídky, aniž by došlo k nepřípustné změně nabídky.

175. Závěrem Úřad uvádí, že nepřehlédl navrhovatelem namítané pochybení zadavatele spočívající

v nedostatečném vypořádání námitek. K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že v situaci, kdy by

Úřad neshledal v souvislosti s žádnou z námitek obsažených v návrhu důvod pro uložení

nápravného opatření, tj. jednalo by se o návrh, který by musel být věcně zamítnut v plném

rozsahu, a současně by rozhodnutí o námitkách nenaplňovalo zákonné požadavky na něj

kladené, Úřad by zrušil takovéto nedostatečně odůvodněné rozhodnutí o námitkách dle § 263

odst. 5 zákona, neboť nelze vyloučit, že pokud by se navrhovateli dostalo řádného rozhodnutí

o námitkách, pak by vůbec návrh (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou

kauci) nepodal. V šetřeném případě nicméně vzhledem ke skutečnosti, že Úřad zjistil

pochybení zadavatele, v jehož důsledku ukládá výrokem III. tohoto rozhodnutí nápravné

opatření (v podrobnostech viz dále), nevyžaduje ochrana práv navrhovatele, aby byla využita

možnost zrušit rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, a to ačkoliv se zadavatel

v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal např. s námitkou vztahující se ke schopnosti

vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek, přičemž ani ve vztahu k některým dalším

námitkám nelze rozhodnutí o námitkách považovat za dostatečně konkrétní, transparentní

a souladné se zákonem. Pokud tedy Úřad v šetřeném případě nevyužil možnosti zrušit

rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, nečiní tak proto, že by jej pokládal

za odůvodněné v souladu se zákonem, ale v souladu se zásadou procesní ekonomie za situace,

kdy takovým postupem Úřadu navrhovatel není nijak krácen na svých právech, neboť

49

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že existuje důvod pro uložení nápravného opatření,

bude kauce složená spolu s návrhem navrhovateli po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí

ve smyslu § 255 odst. 6 zákona vrácena.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

176. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání

veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může

ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší

zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

177. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen

na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy

protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady

transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy

volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které

nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným

postupem zadavatele.

178. Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s výběrem dodavatele, není třeba

rušit celé zadávací řízení a postačí zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným

postupem v šetřeném případě dotčeny. Úřad tedy jako opatření k nápravě zvolil zrušení

oznámení o výběru dodavatele, jehož součástí bylo mj. rozhodnutí o výběru dodavatele, tak,

jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím

řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, příp. zadávacími podmínkami

a vyhotovil a účastníkům zadávacího řízení doručil nové oznámení o výběru dodavatele.

179. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak

je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

180. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění

smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím

řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

181. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení

nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až

do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného

rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout

splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního

řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

182. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto

rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít

v zadávacím řízení rámcovou dohodu.

50

Č.j.: ÚOHS-01325/2026/500

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení povinnosti uhradit náklady řízení

183. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření

nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj

vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální

částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit

v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

30 000 Kč.

184. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření

spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti

uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

185. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo

19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000837.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad

proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto

rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona,

se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva

podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. České dráhy, a.s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1

2. ŠKODA PARS a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk

3. Mgr. Vladimír Rajf, advokát, Špitálka 539/23e, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

51

", "next": 0}