{"html": "<div class=\"doc\"><p>pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovateli tak na základě rozhodnutí</p><p>5</p><p>Úřad poznamenává, že ačkoliv se závěry uvedené v citovaném rozsudku vztahovaly k předchozí právní úpravě zadávání</p><p>veřejných zakázek, lze je bezpochyby vztáhnout i k nyní účinné právní úpravě.</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-08907/2024/500</p><p>o vyloučení muselo být dle Úřadu zcela patrné, z jakých důvodů byl vyloučen z předmětného</p><p>zadávacího řízení.</p><p>102. Z pohledu Úřadu tak nedošlo ze strany zadavatele ani k porušení zásady transparentnosti dle</p><p>§ 6 odst. 1 zákona ve vztahu k rozhodnutí o vyloučení.</p><p>K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách</p><p>103. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž namítá (byť v kontextu návrhu pouze na okraj), že se</p><p>zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s některými jeho námitkami.</p><p>104. Úřad posoudil obsah rozhodnutí o námitkách ve vztahu k namítaným skutečnostem uvedeným</p><p>v námitkách a uvádí, že pro splnění povinnosti podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem</p><p>skutečnostem uvedeným v námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým</p><p>dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností (viz</p><p>k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 70/2008 - 13 ze dne 30. 4. 2009, příp.</p><p>nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/051). Po zadavateli je tak</p><p>požadováno, aby se ke všem námitkám jednotlivě vyjádřil a vypořádal je v adekvátně</p><p>podrobném rozsahu, přičemž míra, v níž tak zadavatel musí učinit, je odvislá od charakteru</p><p>námitek a významu namítaných skutečností pro řádný (zákonný) průběh zadávacího řízení (viz</p><p>rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 44/2022-150 ze dne 14. 9. 2023).</p><p>105. Zadavatel se s podstatou námitkové argumentace navrhovatele vypořádal, byť se výslovně</p><p>nezabýval rozborem pojmu „vzorek“ ve smyslu rozdílu mezi biologickým materiálem</p><p>a vzorkem způsobilým k měření na daném přístroji, neboť v rozhodnutí o námitkách na tuto</p><p>část námitek zadavatel uvedl následující: „Tato část námitky nijak nesouvisí s úkonem</p><p>namítaného vyloučení stěžovatele z další účasti, kdy stěžovatel odkazuje na dříve podané</p><p>Námitky proti úkonu, o kterých zadavatel v zákonné lhůtě rozhodl a stěžovatel měl v případě</p><p>výhrad využít práva podat návrh na přezkum v této věci, což neučinil.“ Zadavatel tak ve své</p><p>podstatě poukazuje, že taková skutečnost byla již řešena v původních námitkách proti úkonu</p><p>a ze strany zadavatele vypořádána v rozhodnutí o námitkách proti úkonu, což ostatně potvrdil</p><p>i Úřad výše a dále neprověřoval otázky týkající se rozsahu předvedení.</p><p>106. Stejně tak má Úřad za řádně vypořádané i námitky týkající se odůvodnění jednotlivých bodů</p><p>technické specifikace, které zadavatel označil jako nesplněné. Dle navrhovatele se zadavatel</p><p>nevypořádal dostatečně s jeho argumentací uváděnou v námitkách a u všech bodů technické</p><p>specifikace uvedl totožné odůvodnění. K tomu Úřad uvádí, že odůvodnění v některých částech</p><p>je skutečně totožné, avšak jak lze dovodit i z výše uvedeného, zadavatel vyhodnotil jednotlivé</p><p>body technické specifikace jako nesplněné z identického důvodu, a to z důvodu neprovedení</p><p>praktického měření na vzorcích. Je tedy logické, že se odůvodnění nesplnění takových bodů</p><p>technické specifikace bude v určitých částech shodovat. V této souvislosti lze poukázat</p><p>i na samotné námitky, kdy navrhovatel argumentoval ke každému zmíněnému bodu technické</p><p>specifikace téměř totožně (zejména tím, že funkčnost přístroje řádně ověřil prostřednictvím</p><p>předvedení softwaru a dat v něm uložených naměřených v minulosti). Zadavatel navíc</p><p>v rozhodnutí o námitkách odkazuje i na zprávu, neboť ta obsahuje veškeré skutečnosti</p><p>a podrobné odůvodnění týkající se všech bodů technické specifikace. Dle Úřadu tak zadavatel</p><p>dostatečně odůvodnil svůj postup a nelze mít za to, že tyto skutečnosti uvedené v námitkách</p><p>nedostatečně vypořádal v rozhodnutí o námitkách.</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-08907/2024/500</p><p>107. Dle názoru Úřadu se tak zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách výše uvedenými</p><p>námitkami věcně zabýval a nevypořádal je toliko formálně, nýbrž věcnou argumentací. Nadto</p><p>Úřad konstatuje, že podstatou návrhu i námitek navrhovatele bylo posouzení zákonnosti</p><p>postupu zadavatele, když rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Je tedy</p><p>potřeba k samotným námitkám přistupovat tak, aby byl zachován jejich účel, resp. záměr</p><p>navrhovatele (stěžovatele). Současně Úřad připomíná, že při právním posouzení zákonnosti</p><p>vyloučení účastníka ze zadávacího řízení jsou základem pro skutková zjištění Úřadu relevantní</p><p>a rozhodné pouze důvody, které zadavatel uvedl v posuzovaném rozhodnutí o vyloučení,</p><p>a nikoliv další pozdější odůvodnění např. obsažené v rozhodnutí o námitkách.</p><p>Další namítané skutečnosti</p><p>108. K argumentu navrhovatele o předložení záznamu výsledků měření mechanizmů rezistence</p><p>karbapenemáz, které bylo provedeno Nemocnicí Nové Město na Moravě dne 11. 12. 2023,</p><p>Úřad uvádí, že takový argument je pro šetřené posouzení zcela irelevantní, neboť zadavatel</p><p>požadoval provedení měření přímo během předvedení.</p><p>109. Současně k uváděnému rozhodnuti S227/2023 Úřad sděluje, že navrhovatelem zmiňované</p><p>rozhodnutí řeší odlišnou situaci, než je v nyní posuzovaném případě, a to takovou, kdy byl</p><p>účastník zadávacího řízení vyloučen z důvodu nesplnění určitého parametru, který však nebyl</p><p>během předvedení vůbec posuzován, a pro posouzení věci je tedy taktéž irelevantní.</p><p>110. Na závěr Úřad konstatuje, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které</p><p>odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů (typicky tzv. zásadám 3E),</p><p>tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně</p><p>č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění</p><p>pozdějších předpisů (jejichž porušení navrhovatel také namítal) apod. Zákon neupravuje</p><p>postup zadavatele z hlediska dodržování namítané „zásady hospodárnosti“. Cílem zákona</p><p>nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto</p><p>cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly</p><p>uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže,</p><p>tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor (viz</p><p>např. na rozhodnutí Úřadu č. j. S0316/2018/VZ-35595/2018/531/VNe ze dne 18. 12. 2018).</p><p>V této souvislosti pak lze rovněž odkázat na § 2 odst. 2 správního řádu, ze kterého vyplývá, že</p><p>správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem</p><p>svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Z těchto důvodů se Úřad danými skutečnostmi</p><p>uvedenými v návrhu dále nezabýval.</p><p>Závěr</p><p>111. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že v šetřeném případě lze</p><p>rozhodnutí o námitkách považovat za přezkoumatelné, neboť zadavatel k jednotlivým</p><p>namítaným skutečnostem uvedl věcnou argumentaci, která je z hlediska přezkoumatelnosti</p><p>tohoto rozhodnutí dostačující, a že při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení</p><p>nepostupoval v rozporu se zákonem, a to včetně ust. § 6 zákona, neboť rozhodnutí o vyloučení</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-08907/2024/500</p><p>dostatečným a transparentním způsobem odůvodnil, tudíž neshledal důvody pro uložení</p><p>nápravného opatření.</p><p>112. Z uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a návrh</p><p>navrhovatele v části směřující proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení</p><p>a proti rozhodnutí o námitkách podle § 265 písm. a) zákona zamítl.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad</p><p>proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas</p><p>podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání</p><p>účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně</p><p>prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým</p><p>podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1. RTS, a.s., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno</p><p>2. I.T.A.-Intertact s.r.o., Pařížská 67/11, 110 00 Praha 1</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>41</p></div>", "next": 0}