{"html": "<div class=\"doc\"><p>bezporuchového provozu. Objekt obsahuje tyto místnosti: (…) náhradní zdroj I (107), náhradní</p><p>zdroj II (108), (…).</p><p>Dvojice soustrojí DUPS (dieselový motor, alternátor, setrvačník, tlumivka) se osadí do místnosti</p><p>107, 108. Stroj má tlumení vibrací již v rámci dodávky do vlastní ocelové rámové konstrukce.</p><p>Podlaha místnosti je navržená s povrchovou úpravou odolnou proti ropným látkám a vybavená</p><p>prahem proti úniku těchto provozních kapalin do vnějšího prostředí. V místnosti jsou umístěny</p><p>části vzduchotechniky pro sání a výfuk chladícího vzduchu včetně tlumičů, dále je zde osazeno</p><p>chlazení prostřednictvím výměníkové jednotky osazené na střeše objektu a odvod spalin.“.</p><p>233. V kapitole 4 technické zprávy „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová</p><p>dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace zadavatel k záložním zdrojům</p><p>elektrické energie dále uvádí:</p><p>„(…) Pro bez výpadkové napájení nové a stávající technologie v obou částech CDP bude</p><p>instalována dvojice dynamických UPS (DUPS) o výkonu 2 000kVA. Zdroj záložního napájení</p><p>zajistí 100% zálohu transformátorů při výpadku distribuční sítě. Dvojice záložních zdrojů</p><p>v redundantním zapojení 2N (A+B) bude v plně bez výpadkovém napájení, tj. i při ztrátě</p><p>distribuční sítě nedojde ke zhoršení kvality dodávané elektrické energie.</p><p>Dynamické UPS jsou složeny ze setrvačníkového systému, dieselového motoru, alternátoru.</p><p>Obě DUPS budou opatřeny vlastními nádržemi PHM s dobou zálohy min. 8 hod.. Při servisní</p><p>činnosti na jedné z nich nebude ovlivněna spolehlivost druhé a to včetně kvality napájení.</p><p>Zařízení bude opatřeno plnou diagnostikou s propojením na elektrodispečink.</p><p>(…)</p><p>4.2 ZÁLOŽNÍ ZDROJ DUPSA(B)</p><p>Jako záložní zdroj byla dle požadavku investora zvolena technologie Dynamické UPS. Jedná se</p><p>o systém jednoosého elektrického stroje s elektromagnetickým kinetickým akumulátorem</p><p>energie a synchronním alternátorem s provozní životností min. 25 let. Záložní zdroje budou</p><p>instalovány do strojovny s provozní vzduchotechnikou.</p><p>Do strojovny bude instalován technologický systém dvou nových záložních zdrojů, každý o COP</p><p>výkonu 2000 kVA/ 1600kW.</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>(…)</p><p>Spojka vznětového motoru: Elektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma</p><p>směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném</p><p>čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby</p><p>(…)</p><p>Základní funkce stroje</p><p>Spouštění a provoz strojů bude plně automatický pomocí řídicího systému s automatickým</p><p>ovládáním rozvodného systému (Power panel technologické části je přímo provázán s ŘS stroje</p><p>a je nedílnou součástí dodávky technologického celku). Při ztrátě napětí nebo kmitočtu v jedné</p><p>nebo více fázích pod nastavenou hodnotu, musí být veškeré připojené aplikace okamžitě</p><p>vykryty kinetickým akumulátorem strojů tak, aby nebyl znatelný pokles napětí. Dieselový</p><p>motor záložního zdroje bude automaticky nastartován elektrickým startérem ze startovací</p><p>baterie. V případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného</p><p>startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově nastartován</p><p>přímo mechanicky - sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována</p><p>jako nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě</p><p>havárie startérů, startovacích akumulátorů či v režimu doběhu motoru bez nutnosti čekat na</p><p>jeho úplné zastavení.</p><p>Po sepnutí elektromagnetické spojky převezme postupně plnou zátěž dieselový motor.</p><p>Zavlečení napětí generovaného záložním zdrojem do nadřazené distribuční sítě je vyloučeno –</p><p>vypínač hlavního přívodu do stroje musí být při defektu vstupního napětí (nebo při provozním</p><p>testu se zátěží) vypnut řídicím systémem a při práci stroje v zálohovacím „Emergency“ režimu</p><p>blokován. Po obnovení napětí nadřazené distribuční síti stroj pokračuje v provozu (diesel-motor</p><p>běží) pro případ opakovaného výpadku sítě. Po nastavené době dojde k fázové synchronizaci</p><p>stroje s nadřazenou sítí a po sepnutí k postupnému převedení výkonu zpět na distribuční síť.</p><p>Elektromagnetická spojka se rozepne a dieselový motor se po dochlazení uvede zpět do režimu</p><p>Stand-By (provozní VZT a chlazení zůstává ještě z důvodu odvedení zbytkového tepla z prostoru</p><p>strojoven několik minut ve zchlazovacím provozu). Akumulátor energie a výstupní alternátor</p><p>zůstává trvale v chodu a v běžném režimu pracuje jako stabilizátor napětí, kompenzátor</p><p>účiníku a filtr vyšších harmonických.“.</p><p>Z vysvětlení zadávací dokumentace</p><p>234. Ve „Vysvětlení/změna/doplnění zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 9. 9. 2024 zadavatel na</p><p>dotaz ve znění</p><p>»Zadavatel v Technické zprávě týkající se náhradního zdroje elektrické energie (dokument</p><p>označený v zadávací dokumentaci jako „D_1_3_2_PS35_01“) stanovil závazné požadavky na</p><p>záložní zdroj pro napájení DUPS. Jedním z definovaných parametrů je i spojka vznětového</p><p>motoru (viz strana 9). Zadavatel na spojku stanovil následující požadavek: „Elektromagnetická</p><p>umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně</p><p>ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“.</p><p>Zadavatel tedy výslovně uvádí elektromagnetickou spojku. Žádáme tímto Zadavatele</p><p>o informaci, zda za rovnocenné řešení bude považovat také spojku mechanickou, tedy zda</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>může vybraný dodavatel při realizaci Veřejné zakázky a zajištění náhradního zdroje elektrické</p><p>energie využít mechanickou spojku.</p><p>Pakliže by Zadavatel využití mechanické spojky nevyužil, žádáme Zadavatele o vysvětlení, jaké</p><p>potřeby jej vedou k rozhodnutí, že pro náhradní zdroj připustí výlučně elektromagnetickou</p><p>spojku. Tazatel je totiž přesvědčen, že obě tato řešení jsou kvalitativně stejná a plní shodný</p><p>účel. Pokud by Zadavatel umožnil využití výhradně elektromagnetické spojky, jednalo by se</p><p>o diskriminační požadavek, neboť by tím nedůvodně omezoval dodavatele, kteří nabízejí</p><p>kvalitativně stejné plnění, v možnosti podílet se na realizaci Veřejné zakázky. Tím, že Zadavatel</p><p>specifikoval požadavky pouze na elektromagnetickou spojku, de facto vyloučil ostatní</p><p>dodavatele, kteří dodávají spojku mechanickou, která je však z hlediska účelu kvalitativně</p><p>stejná, a tedy rovnocenná se spojkou elektromagnetickou.</p><p>Specifická formulace požadavků může upřednostňovat určitého dodavatele a omezit možnosti</p><p>ostatních potenciálních dodavatelů. Tím může dojít k narušení rovnováhy na trhu a narušení</p><p>hospodářské soutěže. K tomu lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j. 62 Ca</p><p>27/2009, ze dne 28. 4. 2011, ve kterém je uvedeno: „Pokud by pak zadávací dokumentace</p><p>odkazovala na konkrétní obchodní firmu nebo dokonce konkrétní výrobek, docházelo by</p><p>k omezení konkurence, a tedy i soutěže. Zákaz uvádět v zadávací dokumentaci obchodní firmu</p><p>však není absolutní a ZVZ stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel tak může</p><p>odkázat na obchodní firmu tehdy, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nebo tehdy,</p><p>není-li schopen popsat předmět veřejné zakázky s použitím specifikací, které jsou dostatečně</p><p>přesné a srozumitelné všem dodavatelům. Vždy však musí umožnit použití i jiných kvalitativně</p><p>a technicky obdobných řešení.“ K obdobnému závěru dospěl rovněž Nejvyšší správní soud</p><p>v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 10. 2010, ve kterém konstatoval: „Zadavatel při</p><p>zpracování zadávací dokumentace nesmí použít mj. odkazy na konkrétní obchodní firmy,</p><p>ledaže by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky a pokud by popis předmětu veřejné</p><p>zakázky stanovený technickými podmínkami plnění nebyl přesný a srozumitelný. V takovém</p><p>případě však musí zadavatel připustit jakékoliv jiné obdobné řešení vyhovující jeho</p><p>požadavkům na plnění předmětu veřejné zakázky.“ Přestože Zadavatel v tomto případě</p><p>výslovně neoznačuje konkrétního výrobce nebo výrobek, s ohledem na relevantní trh existuje</p><p>pouze jediný dodavatel, který je schopen elektromagnetickou spojku dodat. Zadavatel by proto</p><p>měl připustit nabídnutí rovnocenného řešení, tedy mechanickou spojku, aby nedůvodně</p><p>nediskriminoval dodavatele, kteří jsou schopni Zadavateli poskytnout plnění, které bude plnit</p><p>stejný účel jako zařízení s elektromagnetickou spojkou.</p><p>S ohledem na výše uvedené tazatel žádá Zadavatele o poskytnutí vysvětlení, zda Zadavatel</p><p>považuje mechanickou spojku za rovnocennou s elektromagnetickou a zda vybraný dodavatel</p><p>bude moci dodat náhradní zdroj elektrické energie s mechanickou spojkou.«</p><p>odpověděl, že</p><p>„[e]lektromagnetická spojka s doplňkovou specifikací popisem uvedený v tech. zprávě splňuje</p><p>požadavky na technické a kvalitativní řešení zadavatele (viz kapitola 4.2 str. 11 Základní funkce</p><p>stroje a kapitola 17 Použité přístroje). Zdůrazňujeme, že je v zadávací dokumentaci</p><p>požadována funkce nouzového mechanického startu motoru v případě selhání elektrického</p><p>startovacího systému viz popis v technické zprávě.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>Potencionální zhotovitel může nabídnout stejné, nebo technicky a kvalitativně lepší řešení</p><p>splňující podmínky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci.“</p><p>235. Ve „Vysvětlení/změna/doplnění zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 19. 9. 2024 zadavatel na</p><p>dotaz ve znění:</p><p>„Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 uveřejněném na profilu zadavatele</p><p>dne 9. 9. 2024 reagoval na dotaz č. 27. Předmětem byla otázka, zda zadavatel akceptuje</p><p>v rámci náhradního zdroje elektrické energie i jinou než jím výslovně uvedenou</p><p>elektromagnetickou spojku. Zadavatel v odpovědi uvedl, že zhotovitel může nabídnout stejné</p><p>nebo technicky a kvalitativně lepší řešení splňující podmínky zadavatele uvedené v zadávací</p><p>dokumentaci, přičemž mj. zdůraznil, že požaduje funkci nouzového mechanického startu</p><p>motoru v případě selhání elektrického startovacího systému.</p><p>Tazatel může zadavateli nabídnout jiné řešení než elektromagnetickou spojku, kterým je</p><p>schopen naplnit všechny zadavatelem požadované funkce stanovené v zadávací dokumentaci.</p><p>Plnění nabízené tazatelem vyhovuje požadavku havarijního mechanického startu motoru, a to</p><p>startem pomocí akumulovaného stlačeného vzduchu, spojka je volnoběžná. Plnění samozřejmě</p><p>zaručuje mechanický start i v případě havárie startérů, startovacích akumulátorů, jakož</p><p>i všechny ostatní podmínky stanovené v zadávací dokumentaci.</p><p>V kontextu poskytnutého vysvětlení na dotaz č. 27 tímto zadavatele žádáme o informaci, zda</p><p>plnění, které plně vyhovuje požadavkům zadavatele, avšak nejedná se o elektromagnetickou</p><p>spojku, kterou zadavatel výslovně v zadávací dokumentaci uvádí, je vyhovující a potenciální</p><p>zhotovitel může takové plnění v rámci náhradního zdroje elektrické energie nabídnout.“</p><p>odpověděl, že</p><p>„[z]adavatel trvá na dodržení specifikací uvedených v zadávací dokumentaci – tedy vždy se</p><p>musí jednat o elektromagnetickou spojku. Zadavatel v zadávací dokumentaci popsal</p><p>požadované řešení dostatečně obecně bez vazby na konkrétní výrobce, kteří tyto typy zařízení</p><p>vyrábějí a jsou dostupné na evropském trhu. Zadavateli není známo, jak je uváděno v dotazu</p><p>č. 27, že uvedenému požadavku by vyhovoval pouze jeden výrobce.</p><p>Elektromagnetická spojka byla vyprojektována pro její podstatně lepší vlastnosti výrazně</p><p>zvyšující spolehlivost zařízení, a to je možnost nouzového startu pomocí elektromagnetické</p><p>spojky (umožňuje přenos točivého momentu oběma směry) při selhání elektrického startu</p><p>(prostřednictvím starteru a baterií) a také minimální údržby. Je nutné se na navrhovaná řešení</p><p>dívat i optikou toho, že se jedná o významnou stavbu dopravní infrastruktury a zároveň objekt</p><p>strategického významu.</p><p>V zadávacím není možné porovnávat technická řešení, která se principiálně liší od</p><p>požadovaného řešení (což zcela jednoznačně volnoběžná mechanická spojka doplněna startem</p><p>pomocí akumulovaného vzduchu je).“</p><p>Posouzení věci Úřadem</p><p>K aktivní legitimaci navrhovatele</p><p>236. Dříve než Úřad přistoupí k věcnému rozhodování o návrhu, je nezbytné, aby se vypořádal</p><p>s argumentací zadavatele uvedenou ve vyjádření k návrhu a také v rámci rozkladu, dle které</p><p>není navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>237. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje, že navrhovatel není dodavatelem stavebních prací,</p><p>které jsou hlavním předmětem veřejné zakázky, přičemž dodávka náhradního zdroje</p><p>elektrické energie, proti jejímž zadávacím podmínkám navrhovatel brojí, tvoří pouze zlomek</p><p>předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel je přesvědčen, že návrh proti postupu</p><p>zadavatele může podat pouze dodavatel, tj. nikoliv poddodavatel.</p><p>238. Navrhovatel je naopak přesvědčen, že je aktivně legitimován k podání námitek proti</p><p>zadávacím podmínkám veřejné zakázky i jako poddodavatel, přičemž v námitkách a následně</p><p>v návrhu k tomuto uvádí, že „podniká na relevantním trhu, jelikož dodává mechanickou spojku</p><p>pro vznětové motory záložního zdroje a požadavek na výhradně elektromagnetickou spojku</p><p>mu zcela zabraňuje nabídnout své plnění generálnímu dodavateli požadovaného plnění</p><p>Veřejné zakázky a realizovat zisk z poddodavatelského plnění.“.</p><p>239. Z vymezení okruhu osob oprávněných podat námitky proti zadávací dokumentaci podle</p><p>ustanovení § 241 odst. 1 věty první ve spojení s odst. 3 cit. ustanovení zákona vyplývá, že</p><p>takovou osobou může být i dodavatel bez statutu účastníka zadávacího řízení.</p><p>240. Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona pak musí být naplněny dvě podmínky:</p><p>1. musí se jednat o dodavatele;</p><p>2. dodavateli hrozí nebo vznikla újma (v důsledku postupu zadavatele souvisejícím se</p><p>zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona).</p><p>241. K naplnění první podmínky Úřad uvádí, že definice dodavatele je obsažena v ustanovení § 5</p><p>zákona, které stanoví, že dodavatelem se pro účely zákona rozumí osoba, která nabízí</p><p>poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Úřad</p><p>konstatuje, že pojem dodavatel je třeba v souladu s jeho definicí v ustanovení § 5 zákona</p><p>vykládat i pro účely ustanovení § 241 odst. 1 zákona. O poddodavateli pak lze tedy v obecné</p><p>rovině uvažovat v tom smyslu, že spadá pod tuto širokou definici dodavatele, pokud zboží,</p><p>služby či stavební práce, které jsou (alespoň zčásti) předmětem plnění veřejné zakázky, nabízí,</p><p>byť by to bylo prostřednictvím jiného dodavatele, který podává v zadávacím řízení nabídku.</p><p>242. Na podporu uvedeného je možné citovat z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS01372/2022/163 ze dne 24. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0198/2021/VZ, ve kterém předseda Úřadu</p><p>uvádí, že „[p]odmínku dodavatele ve smyslu § 5 zákona lze vykládat tím způsobem, že se jedná</p><p>o dodavatele, který působí na trhu, přičemž jeho činnost souvisí s alespoň částí zadavatelem</p><p>poptávaného plnění. Jinými slovy dodavatel poskytuje (je schopen poskytovat) plnění, které je</p><p>v rámci veřejné zakázky poptáváno, a to alespoň částečně. Tuto podmínku je tak nutno obecně</p><p>považovat za splněnou tehdy, jestliže by příslušný subjekt alespoň potenciálně mohl poptávané</p><p>plnění, resp. jeho dílčí část, pro zadavatele zajišťovat.“.</p><p>243. Předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí dále v této souvislosti odkázal na</p><p>rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 2/2024-144 ze dne 3. 10. 2024, v němž se uvádí:</p><p>„Byl-li návrh na zahájení řízení k žalovanému podán před uplynutím lhůty k podání nabídek</p><p>(zpochybňovány jsou zadávací podmínky), pak jakýkoli požadavek na doložení schopnosti</p><p>osoby zúčastněné na řízení realizovat skutečně celý předmět veřejné zakázky nebyl namístě;</p><p>způsob, jakým osoba zúčastněná na řízení hodlala plnění realizovat (zda sama, s využitím</p><p>poddodavatelů či na základě nabídky podané s jiným dodavatelem), by mohl vyplynout až</p><p>z podané nabídky a ta by byla podána až ve vztahu k zadávacím podmínkám, které by osoba</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>zúčastněná na řízení nepokládala za rozporné se ZZVZ. Subjektivní pohled žalobce, který osobu</p><p>zúčastněnou na řízení nepovažuje za ‚relevantního dodavatele‘ (údajně pro nemožnost</p><p>realizovat celé plnění coby vybraný dodavatel), je za tohoto stavu předčasný.“. I v předmětném</p><p>případě je dle předsedy Úřadu subjektivní pohled zadavatele předčasný, neboť navrhovatel</p><p>nabídku nepodal, přičemž nadto je tomu tak právě proto, že navrhovateli v podání nabídky</p><p>brání přezkoumávaná zadávací podmínka. Předseda Úřadu dále upozorňuje, že není možné</p><p>opomíjet ani tu možnost, že by navrhovatel mohl podat nabídku na celý předmět plnění</p><p>veřejné zakázky společně s dalšími dodavateli, jak se uvádí také v cit. rozsudku.</p><p>244. V šetřeném případě jsou podstatou předmětu plnění veřejné zakázky stavební práce spojené</p><p>s výstavbou nové budovy v objektu CDP Přerov za účelem dálkového řízení provozu železniční</p><p>dopravy na Moravě a ve Slezsku a umístění technologického zařízení pro systémy řízení.</p><p>Zadavatel současně v rámci veřejné zakázky plánuje vybudovat také novou budovu</p><p>energocentra, do níž poptává mj. náhradní zdroje elektrické energie DUPS pro zajištění</p><p>bezvýpadkového napájení nové a stávající technologie obou technologických budov CDP (blíže</p><p>viz body 231. - 233. odůvodnění tohoto rozhodnutí).</p><p>245. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že se navrhovatel pohybuje na trhu náhradních</p><p>zdrojů elektrické energie, podává nabídky do jiných zadávacích řízení, a mohl by tedy DUPS</p><p>zadavateli dodat,9 a zajistit tak alespoň část předmětu plnění veřejné zakázky, lze uzavřít, že</p><p>podmínka dodavatele je v předmětném případě naplněna. Uvedené ostatně nerozporuje ani</p><p>sám zadavatel.10</p><p>246. Ke druhé podmínce, tj. že dodavateli hrozí nebo vznikla újma, Úřad obecně uvádí, že jako</p><p>obvyklá újma je rozhodovací praxí Úřadu aprobována zejména újma spočívající ve ztrátě</p><p>možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, a tedy ztráta možnosti následně z realizace předmětu</p><p>plnění profitovat. Úřad je toho názoru, že zákon nestanovuje, že by újma musela být „přímá“11</p><p>a je přípustné, aby se jednalo i o újmu nepřímou či zprostředkovanou. V tomto smyslu lze</p><p>dospět k obecnému závěru, že i poddodavateli, minimálně jedná-li se o poddodavatele</p><p>dodávajícího klíčové součásti celkového plnění, může zprostředkovaně potenciálně hrozit či</p><p>vzniknout újma v důsledku nemožnosti dosažení zisku z poddodavatelského vztahu, pokud</p><p>ztratí možnost s příslušným dodavatelem uzavřít poddodavatelskou smlouvu na plnění části</p><p>předmětu veřejné zakázky.</p><p>247. Úřad na tomto místě vyjadřuje své přesvědčení, že pokud zadavatel stanoví konkrétní</p><p>požadavky na plnění, které budou s vysokou mírou pravděpodobnosti předmětem následných</p><p>poddodavatelských vztahů (jako je tomu v tomto případě), omezuje nepřímo i následnou</p><p>svobodu dodavatele vybrat si svého poddodavatele, tj. zasahuje do hospodářské soutěže i na</p><p>daném souvisejícím trhu, a není tedy důvodu, proč by nebylo možno dospět k závěru, že</p><p>i dodavateli působícímu na tomto souvisejícím trhu mohou jeho požadavky způsobovat újmu</p><p>(spočívající ve ztrátě obchodní příležitosti).</p><p>9</p><p>Viz webové stránky navrhovatele https://www.firstpower.cz/produkty/rotacni-ups-systemy a výpis z živnostenského</p><p>rejstříku navrhovatele předložený zadavatelem</p><p>10</p><p>Na tomto místě Úřad vzhledem k rozkladové námitce zadavatele pro úplnost uvádí, že tímto v žádném případě netvrdí,</p><p>že by zadavatel nerozporoval samotnou aktivní legitimaci navrhovatele.</p><p>11</p><p>Což potvrzuje i konstantní rozhodovací praxe, podle které újma může vznikat nepřímo již zmiňovanou ztrátou</p><p>možnosti ucházet se o veřejnou zakázku.</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>248. V takovém případě, kdy okruh možných poddodavatelů de facto (spolu)určuje zadavatel, by</p><p>mělo být dodavatelům – potenciálním poddodavatelům náhradních zdrojů elektrické energie</p><p>umožněno, aby se proti požadavkům zadavatele mohli bránit obdobně, jako kdyby zadavatel</p><p>poptával náhradní zdroje elektrické energie sám. V praktické rovině totiž mohou být jeho</p><p>požadavky (pokud by byly diskriminační) ve vztahu k trhu s náhradními zdroji elektrické</p><p>energie v obou případech stejně distorzní. Nedává smysl rozlišovat, zda jsou požadavky</p><p>zadavatele uvedeny ve vztahu k veřejné zakázce na nákup náhradního zdroje elektrické</p><p>energie, nebo ve vztahu k veřejné zakázce na stavební práce (kdy generálnímu dodavateli</p><p>stavebních prací nebude zbývat nic jiného, než je promítnout do svých jednání</p><p>o poddodávkách).</p><p>249. Uvedené potvrzuje také předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, když uvádí, že pokud</p><p>by navrhovatel nepodal nabídku společně s dalšími dodavateli, generální dodavatel veřejné</p><p>zakázky by musel náhradní zdroj elektrické energie poptat (neboť dodavatelé stavební části</p><p>veřejné zakázky nejsou současně dodavateli náhradních zdrojů elektrické energie), přičemž</p><p>zadavatel by tak stanovením předmětné zadávací podmínky předem určil, od kterých</p><p>dodavatelů náhradních zdrojů elektrické energie jej poptat nemůže.</p><p>250. Na podporu výše uvedeného Úřad dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu</p><p>č. j. 5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014, z něhož je patrný akcent na extenzivní výklad aktivní</p><p>legitimace stěžovatele k podání námitek a k následnému podání návrhu k Úřadu, neboť</p><p>přezkumné řízení před Úřadem by mělo být dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů.</p><p>251. Úřad s ohledem na výše uvedené proto dospěl k obecnému závěru, že poddodavatel může být</p><p>osobou, která je oprávněna podat námitky proti stanovení zadávacích podmínek (a tedy</p><p>i návrh), nicméně je vždy třeba přihlédnout ke konkrétním skutkovým okolnostem v šetřeném</p><p>případě.</p><p>252. Nelze totiž mít mechanicky za to, že by aktivní legitimace svědčila každému dodavateli, který</p><p>může teoreticky vystupovat jako poddodavatel. Vždy je třeba zvažovat, o jaké</p><p>poddodavatelské plnění se jedná z hlediska jeho charakteru (generické – např. písek nebo cihly</p><p>vs. unikátní – vysoce customizované a na míru vyráběné přístroje apod.), významu pro plnění</p><p>veřejné zakázky, nakolik výběr poddodavatele záleží na dodavateli a nakolik do něj svými velmi</p><p>konkrétními požadavky zasahuje zadavatel apod.</p><p>253. Za klíčové pro svoji úvahu o tom, že navrhovateli v tomto případě svědčí aktivní legitimace</p><p>k podání návrhu, Úřad pokládá zejména charakter poptávaného plnění, jeho hodnotu a taktéž</p><p>požadavky zadavatele v kombinaci se situací na trhu poptávaného poddodavatelského plnění.</p><p>254. Dodávku náhradních zdrojů elektrické energie totiž co do charakteru plnění není možno</p><p>označit za plnění jednoduché, generické, ale naopak jedná se o plnění, na které sám zadavatel</p><p>klade řadu specifických požadavků (blíže viz technická zpráva, body 231. - 233. odůvodnění</p><p>tohoto rozhodnutí). Sám zadavatel tomuto přisvědčuje v rámci vyjádření ze dne 14. 1. 2025</p><p>a také vyjádření k podkladům rozhodnutí, když uvádí, že se jedná o specifické a raritní zařízení,</p><p>na které jsou navíc kladeny velmi náročné požadavky zadavatele plynoucí z jeho potřeb.</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>255. Dále Úřad přihlédl také k hodnotě očekávatelného poddodavatelského plnění v podobě</p><p>dodání DUPS12. Je sice pravdou, že při nejvyšší přípustné nabídkové ceně veřejné zakázky ve</p><p>výši cca 2,3 mld. Kč bez DPH činí hodnota tohoto poddodavatelského plnění pouze zhruba</p><p>3,3 % hodnoty veřejné zakázky a v poměru k celkové ceně veřejné zakázky se tedy jedná</p><p>o minoritní část, Úřad má nicméně za to, že dodávka v hodnotě 75 mil. Kč, která je sama o sobě</p><p>nadlimitní veřejnou zakázkou, a to značně překračující limit pro nadlimitní sektorové veřejné</p><p>zakázky na dodávky13, nemůže být ignorována. Nelze připustit, aby skutečnost, že je výrazně</p><p>nadlimitní dodávka náhradního zdroje elektrické energie součástí rozsáhlé veřejné zakázky na</p><p>stavební práce, znamenala vyloučení možnosti obrany proti postupu zadavatele pro</p><p>poddodavatele působící na souvisejícím trhu.</p><p>256. Také předseda Úřadu se v rámci druhostupňového rozhodnutí k hodnotě plnění vyjádřil tak,</p><p>že „aktivní legitimace dodavatele (poddodavatele) souvisí s tím, zda by byl schopen plnit</p><p>přinejmenším část veřejné zakázky, když současně taková část nesmí být zcela zanedbatelná.</p><p>Při určení, zda jde o zanedbatelnou část si ale nelze vystačit pouze s konkrétní částkou či</p><p>procentuálním určením vzhledem k celkové hodnotě veřejné zakázky, ale je nutné přihlédnout</p><p>k předmětu veřejné zakázky a zhodnotit, co a jak zadavatel poptává.“. Předseda Úřadu</p><p>k uvedenému pokračuje, že „[v] nyní řešené věci není předmětem sporu to, že zadavatel</p><p>poptává zařízení DUPS v rámci celkového plnění. Nelze ovšem pominout, že pokud by zadavatel</p><p>zařízení DUPS poptával samostatně, byl by dodavatel nepochybně aktivně legitimován</p><p>k podání návrhu. Zde ovšem (proto, že je DUPS poptáváno v rámci celé veřejné zakázky), nemá</p><p>dodavatel jinou možnost procesní obrany. Pokud tedy nejde o ,banální plnění‘, které by na trhu</p><p>nabízelo velké množství dodavatelů (např. cihly), pak musí být dodavateli aktivní legitimace</p><p>přiznána.“.</p><p>257. Nadto je v předmětném případě nutné přihlédnout také k situaci na trhu poddodavatelského</p><p>plnění. Jak vyplývá nejen z vyjádření obou účastníků správního řízení, ale i z řízení vedeného</p><p>pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ (jež se částečně věnovalo totožnému spornému požadavku),</p><p>požadavek zadavatele na elektromagnetickou spojku náhradního zdroje elektrické energie</p><p>může působit narušení trhu DUPS. Za situace, kdy je přinejmenším pravděpodobné, že</p><p>požadavky zadavatele vylučují z možnosti účastnit se na plnění veřejné zakázky polovinu</p><p>relevantního trhu (jednoho ze dvou dodavatelů, resp. jeho distributory), je dle přesvědčení</p><p>Úřadu třeba umožnit věcný přezkum těchto zadavatelových požadavků.</p><p>258. K argumentaci zadavatele skutečností, že žádný z tzv. generálních dodavatelů schopných</p><p>podat nabídku na celý předmět plnění předmětnou zadávací podmínku jako problematickou</p><p>nevnímal, Úřad uvádí, že z pohledu generálního dodavatele samozřejmě požadavek</p><p>problematický být nemusí, neboť pro dodavatele skutečně nemusí být v zásadě určující, se</p><p>kterým poddodavatelem uzavře smlouvu. Nicméně jak Úřad uvedl výše, sporný požadavek</p><p>může zasahovat do hospodářské soutěže na souvisejícím dílčím trhu a dodavatelům působícím</p><p>na tomto souvisejícím trhu mohou jeho požadavky způsobovat újmu.</p><p>12</p><p>Navrhovatel hodnotu svého plnění vyčíslil na 75 mil. Kč, přičemž za situace, kdy Úřad nemá (ani z dokumentace</p><p>o zadávacím řízení) žádnou indicii, že by tato hodnota neodpovídala skutečnosti, a ani zadavatel uvedenou hodnotu</p><p>nijak nerozporuje, Úřad hodnotu plnění dále blíže neověřoval.</p><p>13</p><p>Dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona činí finanční</p><p>limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky nebo pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky</p><p>v oblasti obrany nebo bezpečnosti 10 826 000 Kč.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>259. Pokud jde o navrhovatelem i zadavatelem odkazované rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, Úřad v něm přiznal aktivní</p><p>legitimaci k podání námitek poddodavateli – výrobci autobusů v rámci zadávacího řízení na</p><p>veřejnou zakázku na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou se</p><p>zdůvodněním, že dodávka autobusů bude v tomto případě jedním ze zcela klíčových</p><p>poddodavatelských plnění ve prospěch dopravců, kteří budou zajišťovat poskytnutí služby na</p><p>zajištění dopravní obslužnosti.14 Ačkoliv Úřad souhlasí se zadavatelem, že v předmětném</p><p>případě jde o skutkově poněkud odlišnou situaci, pokud jde o „klíčovost“ dodávky náhradního</p><p>zdroje elektrické energie v rámci veřejné zakázky na stavební práce a dodávky autobusů</p><p>v rámci veřejné zakázky na zajištění dopravní obslužnosti, je třeba uzavřít, že se jedná</p><p>o odlišnost povýtce kvantitativní. Tak jako zakázku na dopravní obslužnost nelze plnit bez</p><p>dodávky/dodávek autobusů, stejně tak stavební práce, které jsou předmětem řešené veřejné</p><p>zakázky, nelze plnit bez dodávky DUPS. V případě DUPS se pak jedná ještě o více negenerické</p><p>(slovy samotného zadavatele raritní) plnění, než v případě autobusů. S právě uvedeným se</p><p>ostatně ztotožnil také předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí.</p><p>260. V předmětném případě, jak Úřad uvedl výše, je třeba zohlednit zejména situaci na trhu</p><p>poddodavatelského plnění ve spojení s požadavky zadavatele. Co se týče tvrzení zadavatele</p><p>o finanční marginálnosti, Úřad opakuje, že v případě stavební zakázky tak velkého rozsahu</p><p>nelze přihlížet k poměru hodnoty poddodavatelského plnění a celkové hodnoty veřejné</p><p>zakázky, neboť v takovém případě by pak všechna sama o sobě hodnotná plnění bylo nutno</p><p>považovat za marginální. Přitakání názoru zadavatele by tak vlastně znamenalo závěr, že</p><p>v rámci dostatečně „velké“ veřejné zakázky by bylo možno narušovat související trhy s plněním</p><p>v hodnotě nadlimitních veřejných zakázek zcela diskriminačními požadavky (přičemž</p><p>„generální“ dodavatelé vlastně tyto požadavky jako diskriminační ani nebudou vnímat,</p><p>protože požadavek vyhodnotí jako povinnost dodat konkrétní výrobek, který pro ně není</p><p>problém na trhu opatřit). Podle názoru Úřadu je pohled zadavatele v tomto směru velmi</p><p>zjednodušující a povrchní, přičemž skutečná ochrana hospodářské soutěže vyžaduje úvahu</p><p>komplexnější, jak byla předestřena v předcházejících bodech odůvodnění.</p><p>261. Co se týče námitky zadavatele o chybějící funkční propojenosti trhů, Úřad upozorňuje, že se</p><p>jedná v šetřeném případě o dodávku technologie do budovy, která se za účelem provozu této</p><p>technologie staví. Byť se tedy na první pohled nemusí jevit, že by daná plnění – tedy stavba</p><p>budovy a dodávka DUPS – spolu byla funkčně propojena, nelze v tomto konkrétním případě</p><p>hovořit o naprosté absenci funkční propojenosti trhů.</p><p>262. Na tomto místě Úřad dále uvádí, že nemůže souhlasit s obavou zadavatele, že by mohlo např.</p><p>dojít k situaci, kdy bude stavba v hodnotě miliard korun zrušena na základě námitek</p><p>dodavatele sanitární techniky nespokojeného s technickými požadavky na umyvadla. Je zde</p><p>totiž zásadní rozdíl právě v charakteru plnění, situaci na trhu a bezpochyby také v hodnotě</p><p>plnění. Na margo právě uvedeného je však třeba v obecné rovině rovněž dodat, že zadavatel</p><p>by se měl zdržet diskriminačních (rozumí se bezdůvodných) požadavků ve vztahu k jakékoli</p><p>části poptávaného plnění. Pokud zadavatel tvrdí, že z argumentace Úřadu a předsedy Úřadu</p><p>14</p><p>Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že ačkoliv bylo cit. rozhodnutí zrušeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.</p><p>ÚOHS-44579/2022/163 ze dne 4. 1. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0030/2022/VZ, právní posouzení k aktivní legitimaci je stále</p><p>relevantní, neboť přiznání aktivní legitimace nebylo v uvedeném případě předsedou Úřadu ani později Krajským soudem</p><p>v Brně zpochybněno.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>plyne, že bude vždy stačit, když bude plnění dosahovat hodnoty nadlimitní veřejné zakázky,</p><p>Úřad opakuje, že tomu tak není, jelikož je vždy nutné přihlédnout i k ostatním aspektům, např.</p><p>k charakteru plnění, požadavkům zadavatele či situaci na trhu.</p><p>263. Ačkoliv následující nebylo zadavatelem namítáno, Úřad pro úplnost upozorňuje také na</p><p>rozhodnutí č. j. ÚOHS-17549/2022/500 ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0208/2021/VZ, resp.</p><p>rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 13. 4. 2022 vydané v řízení</p><p>o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0020/2022/VZ, v němž Úřad nepřiznal aktivní legitimaci k podání</p><p>námitek advokátce v rámci veřejné zakázky na správu stavby, která brojila proti zadávací</p><p>podmínce, která se netýkala části veřejné zakázky, kterou by mohla realizovat, a proto nebylo</p><p>možno dovodit, že by jí hrozila újma. Předseda Úřadu v cit. rozhodnutí uvádí, že ne v každé</p><p>situaci lze uzavřít, že „je aktivní legitimace dána jen proto, že stěžovatelem je dodavatel a jeho</p><p>újma spočívá v tom, že se nemůže ucházet o veřejnou zakázku,“ neboť je třeba v některých</p><p>situacích zvýšeně přihlížet mj. i k aspektu, zda navrhovatel (stěžovatel) napadá „tu část</p><p>zadávací dokumentace, která by ohrožovala jeho vlastní postavení pod/dodavatele či</p><p>dodavatele hodlajícího podat společnou nabídku. […] Přiznává-li judikatura dodavateli veřejné</p><p>subjektivní právo na přezkum postupu zadavatele, je takové subjektivní veřejné právo</p><p>subjektivní právě proto, že jej může využít právě ten subjekt, do jehož právních poměrů</p><p>nezákonnost zasahuje. […] Jakkoliv z národního i unijního práva vyplývá akcent na extenzivní</p><p>výklad aktivní legitimace k podání námitek a potažmo návrhu, stále je nutno mít na paměti, že</p><p>i veřejné subjektivní právo na přezkum dle zákona má své meze.“</p><p>264. Oproti uvedenému případu však námitky (a posléze návrh) navrhovatele směřovaly proti</p><p>zadávací podmínce, která ohrožuje jeho vlastní postavení poddodavatele, a proto je v tomto</p><p>směru újma zcela jistě dovozena. Právě uvedený rozdíl oproti šetřenému případu zdůraznil</p><p>také předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí.</p><p>265. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v souvislosti s postupem zadavatele, resp.</p><p>stanovením zadávacích podmínek by navrhovateli nepochybně mohla vzniknout újma</p><p>v podobě ušlého zisku, kdy navrhovatel nebude moci realizovat svůj zisk na základě</p><p>poddodavatelské smlouvy uzavřené s konkrétním vybraným dodavatelem. Úřad tudíž</p><p>konstatuje, že navrhovatel je v šetřeném případě osobou oprávněnou podat námitky proti</p><p>zadávacím podmínkám dle § 241 odst. 1 věty první ve spojení s odst. 3 cit. ustanovení zákona</p><p>a následně návrh k Úřadu podle § 250 zákona, neboť je možné jej považovat za dodavatele,</p><p>kterému v důsledku postupu zadavatele hrozí nebo vznikla újma.</p><p>266. K námitce zadavatele, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně hrozící újmy (neboť</p><p>nedoložil, že by se alespoň pokusil jednat s hlavním dodavatelem o dodávce svého zařízení),</p><p>předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že „zákon po navrhovateli nepožaduje,</p><p>aby ve vztahu ke svým tvrzením o hrozící nebo vzniklé újmě vznášel jakékoliv důkazní návrhy.</p><p>Úprava § 241 zákona navazuje na § 244 odst. 3 zákona, podle něhož v případě námitek proti</p><p>zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti</p><p>postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému</p><p>oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma</p><p>stěžovateli vznikla či hrozí. Postačí tedy, pokud navrhovatel újmu dostatečným způsobem</p><p>tvrdí. Teprve pokud by i dle Úřadu byla tvrzená újma výrazně sporná, je na Úřadu, aby potřebu</p><p>prokazování újmy zvážil. V takovém případě by bylo na navrhovateli, aby svá tvrzení</p><p>prokázal.“.</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>267. Pro úplnost Úřad uvádí, že jelikož přiznal navrhovateli právo ochrany v podobě možnosti podat</p><p>námitky a návrh jako poddodavateli, není relevantní argumentace zadavatele, že navrhovatel</p><p>nesplňuje podmínky kvalifikace pro realizaci generální veřejné zakázky na stavební práce.</p><p>K požadavku zadavatele na elektromagnetickou spojku</p><p>268. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v rámci veřejné zakázky plánuje k již stávající</p><p>budově CDP Přerov vystavět budovu novou pro zajištění dostatečné kapacity a umístit do ní</p><p>technologická zařízení pro systémy řízení. Jelikož stávající napájení technologií CDP Přerov</p><p>pracuje na hranici technických možností a neumožňuje pokrýt narůstající potřeby zařízení, má</p><p>být vybudována také nová budova energocentra za účelem zálohovaného napájení obou</p><p>technologických budov CDP. Vzhledem k tomu, že pracoviště zadavatele je prvkem kritické</p><p>infrastruktury a výpadek jeho činnosti by měl fatální následky, zadavatel musí zajistit</p><p>bezvýpadkové napájení nové i stávající technologie. Při výpadku napájení z distribuční sítě</p><p>tedy nesmí dojít ke zhoršení kvality dodávané elektrické energie.</p><p>269. Za tímto účelem zadavatel do budovy energocentra poptává 2 náhradní zdroje elektrické</p><p>energie DUPS, tj. dynamické UPS, o výkonu 2000 kVA, které jsou složeny z dieselového</p><p>motoru, elektromagnetického kinetického akumulátoru a synchronního alternátoru na jedné</p><p>ose. V případě, že dojde k výpadku distribuční sítě, musí být všechny připojené aplikace</p><p>okamžitě vykryty kinetickým akumulátorem, aby nebyl znatelný pokles napětí. Poté musí být</p><p>automaticky nastartován dieselový motor, který převezme plnou zátěž.</p><p>270. Co se týče startu dieselového motoru, zadavatel konkrétně požaduje, aby byl dieselový motor</p><p>záložního zdroje „automaticky nastartován elektrickým startérem ze startovací baterie.</p><p>V případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu</p><p>z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově nastartován přímo</p><p>mechanicky - sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako</p><p>nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě</p><p>havárie startérů, startovacích akumulátorů či v režimu doběhu motoru bez nutnosti čekat na</p><p>jeho úplné zastavení.“.</p><p>271. Zadavatel tedy požaduje, aby v případě poruchy elektrického startéru došlo ke startu motoru</p><p>pomocí spojky, která je „[e]lektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma</p><p>směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném</p><p>čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“, což je požadavek, který navrhovatel v návrhu</p><p>rozporuje.</p><p>272. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel svým požadavkem na elektromagnetickou spojku</p><p>nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., resp. jediného</p><p>dodavatele pro český trh společnost PRONIX, a bezdůvodně tím omezil hospodářskou soutěž.</p><p>Navrhovatel je přesvědčen, že rovnocenným řešením požadované elektromagnetické spojky</p><p>je taktéž spojka mechanická, tedy jím nabízené řešení.</p><p>273. Na tomto místě Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit</p><p>zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají</p><p>konkrétní výrobky. Zadavatelé jsou rovněž povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby</p><p>nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni dostát požadavkům na předmět</p><p>veřejné zakázky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky</p><p>a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních</p><p>dodavatelů, resp. výrobků. V rámci stanovení zadávacích podmínek jsou zadavatelé povinni</p><p>postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně</p><p>uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1</p><p>zákona.</p><p>274. Tyto zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, ze kterého vyplývá obecné</p><p>pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo</p><p>nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory,</p><p>průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění</p><p>nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků. Pokud by tedy použití odkazu ke</p><p>zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků nevedlo, je možné ho</p><p>využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHSR0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018 uvedl, že se bude jednat o zcela</p><p>výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení</p><p>hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována</p><p>jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů (podrobněji viz níže). Zadavatelé jsou tedy</p><p>při přípravě technických podmínek povinni učinit veškeré kroky k tomu, aby se vyvarovali</p><p>použití odkazů na určité výrobky. Zákon z tohoto jinak striktního zákazu připouští v § 89 odst.</p><p>5 a 6 výjimky, kdy lze odkaz použít. Konkrétně se jedná o situaci, kdy je to odůvodněno</p><p>zvláštností předmětu veřejné zakázky (viz § 89 odst. 5 zákona), nebo pokud jiného stanovení</p><p>technických podmínek není objektivně schopen, neboť by nebylo dostatečně přesné</p><p>a srozumitelné (viz § 89 odst. 6 zákona). Předseda Úřadu pak např. ve výše citovaném</p><p>rozhodnutí zdůrazňuje, že tyto výjimky je třeba vykládat restriktivně (tedy velmi přísně)</p><p>a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem</p><p>na zásadu transparentnosti tento postup odůvodnit a doložit.</p><p>275. Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že</p><p>v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do</p><p>určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předem</p><p>předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována tím,</p><p>že k ní nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení pak tedy musí být vždy odůvodnitelné</p><p>oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno,</p><p>že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou</p><p>zakázku, neboť právě zadavatel zadávací podmínky definuje, a tedy musí být schopen bez</p><p>veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit</p><p>(k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).</p><p>276. Ve vztahu ke stanovení požadavků zadavatele na předmět plnění je ovšem potřeba rozlišovat</p><p>mezi oprávněnou potřebou zadavatele a autoritativním stanovením způsobu jejího řešení,</p><p>kterého se má zadavatel vyvarovat. K uvedenému se vyjádřil například Krajský soud v Brně</p><p>v rozsudku ze dne 27. 1. 2021, č. j. 30 Af 37/2020-720, v němž mj. uvedl, že jestliže zadavatel</p><p>reaguje na svoji potřebu, pak k této samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy, „[j]e</p><p>však zásadní odlišovat, co je oprávněnou a odůvodněnou potřebou zadavatele a co je již</p><p>autoritativním stanovením způsobu jejího řešení, kterého by se zadavatel měl s ohledem na</p><p>§ 89 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek vyvarovat. Pokud lze účelu sporného</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>požadavku dosáhnout různými srovnatelnými způsoby, není zadavatel oprávněn určovat a volit</p><p>toliko jeden z možných způsobů rovnocenných řešení (přiměřeně viz rozhodnutí žalovaného</p><p>[Úřadu] ze dne 30. 12. 2019, č. j. ÚOHS-S0327,0328/2019/VZ-35855/2019/523/VHm)“.</p><p>Soudem uvedené závěry pak platí pro všechny podmínky účasti v zadávacím řízení, když ty</p><p>mohou mít obdobný dopad do sféry dodavatelů, a tedy vliv na hospodářskou soutěž. Závěry</p><p>v obdobném duchu přednesl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2021 č. j. 8 As</p><p>124/2019 – 46 (závěry se vztahovaly ke smluvním podmínkám, lze je však obdobně vztáhnout</p><p>i k technickým podmínkám), v němž konstatoval: „Stanovení způsobu dodržování zákonné</p><p>povinnosti zadavatelem jako smluvní podmínky již samo o sobě nasvědčuje diskriminačnímu</p><p>jednání, jestliže existují různé, stejně efektivní způsoby k dosažení sledovaného cíle</p><p>a zadavatelem určené řešení zároveň zvýhodňuje dodavatele, kteří již před uzavřením smlouvy</p><p>na veřejnou zakázku disponují určitou technologií či nástroji zadavatelem určenými ke</p><p>splněním zákonem stanovené povinnosti. Naopak je-li možné splnit požadavek zadavatele</p><p>různými způsoby, existuje vyšší možnost, že se do zadávacího řízení přihlásí větší počet</p><p>uchazečů, pakliže bude ponecháno na jejich uvážení, jakým způsobem dosáhnou zadavatelem</p><p>sledovaného cíle. Jen v takovém případě může totiž efektivně fungovat hospodářská soutěž</p><p>a konkurenční prostředí mezi dodavateli.“.</p><p>277. Za účelem posouzení, zda se stanovením uvedené zadávací podmínky, požadavku na</p><p>elektromagnetickou spojku vznětového motoru, zadavatel nedopustil porušení zákona, se</p><p>Úřad zabýval otázkou, zda tato zadávací podmínka nebyla stanovena bezdůvodně, jinými slovy</p><p>řečeno, zda stanovením této zadávací podmínky zadavatel bezdůvodně neomezil</p><p>hospodářskou soutěž zvýhodněním, resp. znevýhodněním některých potencionálních</p><p>dodavatelů.</p><p>278. Úřad tedy posuzoval, zda zadavatel prokázal, že požadavek na zařízení s elektromagnetickou</p><p>spojkou je z pohledu zajištění jeho potřeb tak, jak je on sám definoval, odůvodněný, tj. zda</p><p>prokázal, že by adekvátní funkci (uspokojení jeho potřeb) nebylo možné zajistit zařízením,</p><p>které je vybaveno mechanickou spojkou. Právě zařízení vybavené mechanickou spojkou</p><p>představuje řešení nabízené navrhovatelem. Již na tomto místě Úřad k argumentaci</p><p>zadavatele uvádí, že detaily řešení nabízeného navrhovatelem nejsou pro posouzení věci</p><p>podstatné. Předmětem správního řízení totiž není posouzení otázky, zda konkrétní řešení</p><p>navrhovatele vyhovuje zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale posouzení otázky, zda</p><p>zadavatel prokázal, že k uspokojení jeho potřeb vede pouze jediné ze dvou v úvahu</p><p>připadajících technických řešení DUPS.</p><p>279. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení, z návrhu navrhovatele, z obsahu vyjádření</p><p>zadavatele, z odborných vyjádření předložených v rámci správního řízení ani z veřejně</p><p>dostupných zdrojů totiž Úřad nezjistil, že by v současné době vedle elektromagnetické spojky</p><p>a mechanické volnoběžné spojky na trhu existovalo jiné, běžně užívané technické řešení pro</p><p>spojení zálohovacích kinematických systémů větších výkonů, tedy kategorie, kam lze zařadit</p><p>zadavatelem poptávané zařízení.</p><p>280. V dalším Úřad tedy podrobně rozebere jednotlivé důvody, kterými zadavatel svůj požadavek,</p><p>aby zařízení disponovalo elektromagnetickou spojkou, odůvodňuje, a to ve spojení se závěry</p><p>obsaženými v odborných vyjádřeních ČVUT, dalšími podklady, které Úřad v průběhu správního</p><p>řízení obdržel a závěry předsedy Úřadu učiněnými v rámci druhostupňového rozhodnutí.</p><p>52</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>K potřebě maximální spolehlivosti</p><p>281. Zadavatel požadavek na elektromagnetickou spojku odůvodňuje zejména potřebou maximální</p><p>(technicky dosažitelné) spolehlivosti, neboť technologie, jejíž nepřetržitý provoz je náhradním</p><p>zdrojem elektrické energie zálohován, je citlivá i na pouhé výkyvy napětí. Zadavatel je</p><p>přesvědčen, že spojka fungující na elektromagnetickém principu je spolehlivější a odolnější</p><p>vůči selhání než spojka mechanická. Tento fakt dle zadavatele plyne již se samotného</p><p>konstrukčního řešení obou typů spojek.</p><p>282. Na tomto místě Úřad předně uvádí, že je třeba přisvědčit zadavateli v tom smyslu, že je zcela</p><p>legitimním zájmem zadavatele požadovat, aby při provozu CDP Přerov nedocházelo k žádným</p><p>výpadkům a bylo dosaženo maximální spolehlivosti provozu technologického zařízení. Ani</p><p>z obsahu návrhu navrhovatele nevyplývá, že by snad navrhovatel hodlal jakkoliv zpochybňovat</p><p>potřebu zadavatele zajistit spolehlivý start záložního zdroje elektrické energie. Předmětem</p><p>sporu je, zda je možné DUPS s elektromagnetickou spojkou označit za spolehlivější řešení</p><p>z hlediska záložního startu dieselagregátu či je možno stejné úrovně spolehlivosti dosáhnout</p><p>zařízením vybaveným spojkou mechanickou.</p><p>283. Zadavatel uvádí, že jím požadované řešení „sleduje dva základní principy:</p><p>- zejm. systém záložního startu je konstruován s využitím co nejmenšího počtu částí, dílů</p><p>a systémů; pokud jakákoliv komponenta může selhat, logicky z toho vyplývá, že</p><p>narůstající počet komponent systému zvyšuje pravděpodobnost jeho selhání jako celku,</p><p>a</p><p>- redundanci obou startovacích systémů. Tj. zadavatelem stanovené řešení je</p><p>konstruováno tak, aby oba startovací systémy nesdílely žádné společné části a byly na</p><p>sobě zcela nezávislé. Jinak řečeno tak, aby porucha sdílené komponenty nevyřadila oba</p><p>systémy.“</p><p>284. K prvnímu principu zadavatel blíže uvádí, že „[z]ákladním – a zcela logickým – přístupem ke</p><p>konstrukci takovéhoto záložního systému, u něhož je kladem maximální důraz na spolehlivost,</p><p>je jeho maximální jednoduchost spojená s omezením počtu mechanických částí a zařízení</p><p>a založení funkce zařízení v co největší míře na fyzikálních principech (gravitace, magnetismus</p><p>apod.), které z podstaty věci nemohou selhat. Platí totiž, že jakékoliv mechanické zařízení může</p><p>selhat (ať už z vnitřních důvodů, nebo v důsledku vnějšího poškození). Dále platí, že čím větší</p><p>počet mechanických komponent a rozvodů systém pro svoji činnost potřebuje, tím větší je riziko</p><p>jeho selhání, neboť selhání jedné komponenty znamená zpravidla nefunkčnost systému jako</p><p>celku.“. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že jelikož mechanická spojka neumožňuje přenos</p><p>točivého momentu oběma směry, DUPS nemůže přes mechanickou spojku nouzově</p><p>nastartovat dieselagregát a tento nedostatek musí být kompenzován instalací dalšího</p><p>mechanického zařízení (soustavy se stlačeným vzduchem). „To je nicméně v rozporu s celým</p><p>zadavatelem stanoveným přístupem popsaným výše, tj. snahou zajistit vyšší spolehlivost</p><p>záložního systému tím, že bude co nejjednodušší a bude obsahovat co nejméně komponent</p><p>(neboť selhání kterékoliv z nich by vedlo k selhání záložního systému, tj. s narůstajícím počtem</p><p>komponent nutně klesá spolehlivost systému).“.</p><p>285. Zadavatel s ohledem na požadovanou spolehlivost tedy požaduje, aby záložní start využíval co</p><p>nejméně částí, dílů a systémů, neboť vyšší počet komponent zvyšuje pravděpodobnost selhání</p><p>53</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>celku. Zadavatel proto za velkou nevýhodu systému s mechanickou spojkou označuje nutnost</p><p>dodání dalšího zařízení, které systém potřebuje pro nouzový start dieselagregátu. Systém se</p><p>spojkou elektromagnetickou, která umožňuje přenos točivého momentu oběma směry, další</p><p>zařízení nepotřebuje. Jinými slovy dle zadavatele přítomnost dalšího zařízení, které systém</p><p>s mechanickou spojkou vyžaduje pro záložní start motoru, způsobuje nižší spolehlivost</p><p>zařízení.</p><p>286. Co se týče druhého z uvedených principů, zadavatel upozorňuje, že u mechanické spojky</p><p>„chybí redundance obou startů (klasického a záložního), tj. řešení navrhovatele umožňuje, aby</p><p>jediná závada v mechanické části soustrojí vyřadila oba startéry.“ a že je tedy „zřejmé, že</p><p>záložní systém nabízený navrhovatelem, který může potenciálně selhat ze stejných důvodů[]</p><p>jako primární systém[,] jehož je zálohou, nemá z pohledu potřeb zadavatele valný význam.</p><p>Zadavatelem požadované řešení stojí (…) na maximální redundanci obou systému tak, že</p><p>porucha na jednom z nich nemůže ovlivnit funkci druhého z nich. Naopak systém stanovený</p><p>v zadávací dokumentaci umožňuje nouzový sta[rt] motoru i v případě poruchy na</p><p>komponentách, se kterými pracuje primární startér (ozubení věnce motoru, pastorek apod.).“.</p><p>287. Zadavatel je dále o nerovnocennosti obou řešení z hlediska spolehlivosti přesvědčen z toho</p><p>důvodu, že pokud je záložní start prováděn sekundárním startérem za pomoci stlačeného</p><p>vzduchu, není takový systém redundantní. Sekundární startér totiž pracuje do stejného ozubí</p><p>věnce motoru jako primární startér a pokud by došlo k poruše pastorku nebo vylomení zubu</p><p>v ozubí, došlo by k vyřazení obou startérů. Zadavatel však požaduje maximální redundanci</p><p>obou startů, aby porucha při jednom z nich nemohla ovlivnit funkci druhého z nich. Zadavatel</p><p>tedy jinými slovy požaduje, aby oba startovací systémy nesdílely žádné společné části.</p><p>288. Za účelem odborného posouzení správnosti a relevance úvah zadavatele se Úřad nejprve</p><p>seznámil s odborným vyjádřením ČVUT, které Úřad obdržel od navrhovatele, přičemž</p><p>následně se na ČVUT, jakožto odborně příslušnou vzdělávací instituci, obrátil s doplňujícími</p><p>dotazy týkajícími se dané problematiky.15</p><p>289. ČVUT nejprve obecně uvádí, že pro spojení spalovacího (dieselového) motoru a zbylé části</p><p>soustrojí se používají dva typy spojek – volnoběžná (mechanická) a elektromagnetická,</p><p>přičemž obě zajišťují spolehlivé spojení, avšak liší se možností přenosu točivého momentu.</p><p>290. K provedení základního (primárního) startu používají obě řešení klasický elektrický startér,</p><p>jehož pastorek se vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola spalovacího motoru.</p><p>Startér je v obou případech napájený z elektrochemického akumulátoru. Pro základní start</p><p>jsou tedy obě řešení stejná. Liší se však v provedení nouzového (sekundárního, záložního)</p><p>startu.</p><p>291. Systém s mechanickou spojkou neumožňuje přenos točivého momentu oběma směry</p><p>(umožňuje přenos pouze ve směru od spalovacího motoru k systému DUPS, proto není možné,</p><p>aby byl spalovací motor nastartován přímo systémem DUPS), a pro nouzový start je tedy nutné</p><p>použít druhý startér, jehož pastorek se také vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola</p><p>spalovacího motoru. Tímto druhým startérem může být buď další elektrický startér, který je</p><p>15</p><p>Na tomto místě Úřad uvádí, že si je vědom, že cit. odborná vyjádření nejsou znaleckými posudky ve smyslu zákona</p><p>č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jedná se o odborná vyjádření a jako taková</p><p>byla Úřadem do spisu zařazena.</p><p>54</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>napájen ze setrvačníkového generátoru systému DUPS, nebo startovací systém se stlačeným</p><p>vzduchem.</p><p>292. Systém se spojkou elektromagnetickou naopak umožňuje přenos točivého momentu oběma</p><p>směry, a proto pro nouzové nastartování může použít kinetickou energii setrvačníkového</p><p>generátoru systému DUPS, který se právě přes elektromagnetickou spojku mechanicky připojí</p><p>ke spalovacímu motoru a umožní jeho start.</p><p>293. Odborné vyjádření za slabé místo systému s mechanickou spojkou označuje ozubený věnec</p><p>setrvačníkového kola, který je společný základnímu i nouzovému startu a při jehož poruše</p><p>může dojít k selhání startovacího systému. Za slabé místo systému s elektromagnetickou</p><p>spojkou ČVUT označuje samotnou elektromagnetickou spojku ve smyslu jejího zvýšeného</p><p>mechanického namáhání při nouzovém startu v důsledku vysokých otáček setrvačníkového</p><p>generátoru a nulových otáček spalovacího motoru (dochází k tzv. momentovému rázu) a tedy</p><p>hrozící riziko poruchy elektromagnetické spojky.</p><p>294. Na základě uvedeného porovnání ČVUT v rámci vyjádření uzavírá, že oba systémy mají svá</p><p>slabá místa a „[p]okud vyloučíme rizika zmíněných potenciálních mechanických poruch, lze oba</p><p>systémy z hlediska dosažitelné spolehlivosti startovacích systémů považovat za rovnocenné.“.</p><p>295. ČVUT tedy provedení záložního startu dalším startérem (ať už elektrickým nebo systémem se</p><p>stlačeným vzduchem) neidentifikovalo jako natolik rizikové, že by nebylo možné obě řešení</p><p>označit za rovnocenná. Stejně tak přítomnost společné komponenty (ozubení na věnci</p><p>setrvačníkového kola), kterou sice ČVUT jako slabinu řešení s mechanickou spojkou označilo,</p><p>nepovažovalo za překážku v závěru, že je možné oba systémy považovat z hlediska</p><p>spolehlivosti za rovnocenné16. I řešení s elektromagnetickou spojkou má svá úskalí, tzv.</p><p>momentové rázy.</p><p>296. Co se týče problému s momentovými rázy, je zadavatel přesvědčen, že je v odborném</p><p>vyjádření ČVUT značně přeceňován, neboť již byl konstrukčně překonán a v praxi k němu</p><p>nedochází. I v rámci provozu CDP Praha, kde zadavatel provozuje zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou, zadavatel problém s momentovými rázy nezaznamenal.</p><p>Neexistenci momentových rázů zadavatel dokládá také dokumenty výrobce zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou (blíže viz body 109. a 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí),</p><p>v nichž se uvádí, že komponenty motoru nejsou při havarijním startu vystaveny dodatečné</p><p>zátěži, dále že zapojení spojky je pozvolné, otáčky motoru nabíhají postupně, a že točivý</p><p>moment nutný ke startu dieselového motoru je výrazně nižší než točivý moment vyvíjený při</p><p>plném běhu motoru. Z uvedeného zadavatel vyvozuje, že k momentovému rázu nedochází.</p><p>297. Zadavatel za nedostatek odborných vyjádření ČVUT považuje fakt, že sice identifikuje</p><p>nedostatky jednotlivých řešení, avšak nekvantifikuje pravděpodobnost toho, že ten který</p><p>nedostatek způsobí selhání systému. Zadavatel uvádí, že k momentovému rázu nedochází,</p><p>zatímco k poruchám ozubeného věnce (což je tzv. single point of failure) dochází často,</p><p>nicméně tuto skutečnost nijak nedokládá. Stejně tak dle názoru Úřadu nelze z výše cit.</p><p>dokumentů s jistotou dovodit, že nedochází k momentovým rázům.</p><p>16</p><p>Na tomto místě Úřad uvádí, že nepřehlédl upozornění zadavatele na rozdílné vnímání pojmu „redundance“ ČVUT a</p><p>zadavatelem, avšak toto nic nemění na závěru ČVUT o spolehlivosti obou řešení.</p><p>55</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>298. Ve vztahu k četnosti poruch při záložním startu bylo v průběhu správního řízení Úřadu</p><p>předloženo potvrzení výrobce zařízení s elektromagnetickou spojkou, společnosti Rolls-Royce</p><p>Solutions Liege S.A., stvrzující, že mu není známo, že by za 25 let došlo k poškození motoru</p><p>v důsledku záložního startu. Bylo předloženo také vyjádření výrobce zařízení s mechanickou</p><p>spojkou, společnosti Hitec Power Protection BV, také stvrzující, že za posledních 25 let žádný</p><p>ze zákazníků nenahlásil selhání ozubení na věnci setrvačníkového kola.</p><p>299. Úřad tedy uzavírá, že nebylo prokázáno, že by jedno z řešení bylo v tomto ohledu méně</p><p>spolehlivé.</p><p>300. Pokud zadavatel uvádí, že odborná vyjádření pomíjí řadu relevantních otázek, popř. se jim</p><p>věnují pouze v obecné rovině, přičemž je dále toho názoru, že si měl Úřad nechat v této otázce</p><p>zpracovat nezávislé stanovisko či znalecký posudek, Úřad uvádí, že v prvé řadě to má být sám</p><p>zadavatel, který je schopen prokázat, proč právě jím zvolené řešení je pro něj jediné přijatelné</p><p>z hlediska jeho potřeb. V daném případě však zadavatel nepředložil Úřadu žádné podklady,</p><p>které by se dané problematice věnovaly podrobněji. Zadavatel ani nijak konkrétně (s výjimkou</p><p>zpochybnění momentových rázů) nerozporuje závěry obsažené v odborných vyjádřeních, ale</p><p>omezuje se v podstatě pouze na obecná tvrzení. Zadavatel předkládá pouze podklady, z nichž</p><p>má vyplývat, že jím zvolené řešení je kvalitní a spolehlivé, což však v zásadě není rozporováno,</p><p>místo toho, aby předložil podklady, z nichž bude vyplývat jím tvrzený závěr o větší spolehlivosti</p><p>řešení s elektromagnetickou spojkou. Pokud zadavatel hodlá takto zásadně omezit možnost</p><p>nabídnout jiné technické řešení, než právě jím zvolené, musí již při volbě daného druhu řešení</p><p>podrobně vědět a taktéž doložit, proč je pro něj jiné řešení nepřijatelné.</p><p>301. Jak k tomuto uvádí předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, zadavateli nic nebránilo</p><p>opatřit si stanovisko jiného odborníka či předložit jiné dokumenty podporující jeho tvrzení.</p><p>V rámci rozkladu zadavatel dokonce předložil konkrétní odborné dotazy, které by měly být</p><p>v odborném vyjádření či znaleckém posudku posouzeny. Předseda Úřadu shledal postup</p><p>Úřadu, který oslovil ČVUT, resp. doc. Mindla s doplňujícími dotazy, za souladný se zásadami</p><p>správního řízení, neboť Úřad není v takovém postupu omezen v případě, že to pro zjištění</p><p>skutkového stavu pokládá za podstatné. Předseda Úřadu uzavřel, že mu nevznikly po</p><p>přezkoumání odborných vyjádření ČVUT pochybnosti ohledně závěru týkajícího se</p><p>spolehlivosti obou řešení.</p><p>302. Co se týče zadavatelem namítané odlišnosti závěrů, které Úřad učinil v rámci správního řízení</p><p>ÚOHS-S0341/2020/VZ na základě vyjádření VUT Brno a ČVUT, které byly na žádost zadavatele</p><p>učiněny také podkladem tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že se v rámci nich mj. uvádí, že</p><p>„[e]lektromagnetické řízené elektronikou se jeví jako spolehlivější a bezúdržbové“, nicméně je</p><p>nezbytné na tomto místě zdůraznit, že vyjádření reagovala na konkrétní potřeby odlišného</p><p>zadavatele, včetně jeho argumentace, přičemž rovněž z nich vyplývá např. také to, že je</p><p>nezbytné posoudit dlouhodobé zkušenosti s oběma řešeními. Zadavatel však nepředložil</p><p>Úřadu žádný podklad, ze kterého by vyplývalo, že je zařízení s elektromagnetickou spojkou</p><p>skutečně spolehlivějším. Naopak v rámci tohoto správního řízení získal Úřad k dispozici</p><p>podklady, ze kterých plyne, že spolehlivost obou typů spojek je obdobná.</p><p>303. Dle Úřadu je dále vedle nezávislé vzdělávací instituce možno ve vztahu ke spolehlivosti</p><p>přihlédnout ke zkušenostem uživatelů předmětných zařízení, kteří současně využívají oba</p><p>systémy. Navrhovatel předložil Úřadu potvrzení společnosti Škoda Auto, v němž potvrdila, že</p><p>56</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>zařízení výrobce Hitec Power Protection BV (tedy zařízení s mechanickou spojkou) jsou shodně</p><p>spolehlivá jako zařízení jiných výrobců DUPS, které používají. Společnost Škoda Auto dále</p><p>uvedla, že z hlediska provozu a havarijního startu nejsou v těchto zařízeních funkčně žádné</p><p>rozdíly. Navrhovatel dále předložil potvrzení společnosti Luminus Solution S.A. provozující</p><p>zařízení výrobce Rolls-Royce Solutions Liege S.A. i zařízení výrobce Hitec Power Protection BV,</p><p>která taktéž potvrdila shodnou spolehlivost a neexistenci funkčních rozdílů.</p><p>304. Pokud zadavatel namítá, že zkušenosti společnosti Škoda Auto nelze mít za v předmětném</p><p>případě za relevantní, neboť se oproti zadavateli jedná o průmyslový podnik, přičemž dále ani</p><p>neznáme jeho potřeby, Úřad je toho názoru, že funkce zařízení je stále stejná. Tím je zajistit</p><p>spolehlivou dodávku elektrické energie. Byť i Úřad vnímá rozdíly mezi provozem zadavatele</p><p>a provozem společnosti Škoda Auto, neznamená to automaticky, že by zkušenost z jiného</p><p>provozu měla být irelevantní. V tomto případě jde o doložení skutečnosti, že ani zařízení</p><p>s mechanickou spojkou nevykazuje v běžném provozu závady. Nejde tedy o posouzení</p><p>důsledků závad, ale skutečnosti, zda k závadám jako takovým při provozu dochází. I předseda</p><p>Úřadu ve vztahu k potvrzení společnosti Škoda Auto v rámci druhostupňového rozhodnutí</p><p>uvádí, že „je z pohledu prokázání spolehlivosti zcela nerozhodné, jaká je povaha jednotlivých</p><p>provozů a případných následků výpadků primárních a náhradních zdrojů.“.</p><p>305. K zadavatelem předloženému potvrzení o úspěšném zkušebním provozu zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou v rámci CDP Praha, Úřad uvádí, že lze z něho dovodit pouze to,</p><p>že zadavatel má s daným řešením pozitivní zkušenost. To však neznamená, že by potřeby</p><p>zadavatele nemohly být stejně dobře naplněny i řešením navrhovatele.</p><p>306. Zadavatel ve vztahu k předloženým potvrzením zkušeností v rámci rozkladu namítal</p><p>nedostatečnou vypovídací hodnotu vyjádření společnosti Škoda Auto, neboť se dle jeho</p><p>názoru jedná o malý vzorek, přičemž je dále přesvědčen, že Úřad nahlíží odlišně na referenci</p><p>společnosti Škoda Auto a vlastní pozitivní zkušenost zadavatele z provozu CDP Praha.</p><p>307. K uvedenému se vyjádřil předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí tak, že „[z] obsahu</p><p>vyjádření společnosti Škoda Auto (…) a vlastního vyjádření zadavatele ohledně zkušenosti</p><p>s provozem DUPS v CDP Praha vyplývá pouze to, že při provozu obou těchto systémů nebyly</p><p>zaznamenány provozní závady. Za situace, kdy otázkou posouzení je zadavatelem tvrzená vyšší</p><p>spolehlivost systému DUPS se spojkou elektromagnetickou, má vyjádření společnosti Škoda</p><p>Auto vypovídající hodnotu, přičemž podporuje závěr Úřadu o srovnatelné spolehlivosti obou</p><p>systémů z hlediska nasazení do reálného provozu. Pokud zadavatel namítá, že vybraný vzorek</p><p>je malý, je potřeba uvést, že ani z jeho strany nedošlo k předložení dalších podkladů pro odlišné</p><p>posouzení otázky spolehlivosti obou systémů. Referenci společnosti Škoda Auto rovněž</p><p>podporuje vyjádření výrobce zařízení DUPS s mechanickou spojkou společnosti Hitec Power</p><p>Protection BV, které potvrzuje, že za posledních 25 let žádný ze zákazníků nenahlásil selhání</p><p>ozubení na věnci setrvačníkového kola.“.</p><p>308. Zadavatel v rámci rozkladu dále uvedl, že u náhradního zdroje elektrické energie</p><p>s elektromagnetickou spojkou je vyšší pravděpodobnost, že se případné selhání spojky podaří</p><p>objevit dříve. Předseda úřadu k uvedenému sdělil, že jelikož zadavatel nijak blíže neosvětlil,</p><p>jakým způsobem odlišná konstrukce elektromagnetické spojky zajistí rychlejší odhalení</p><p>případné závady a neposkytl žádné porovnání s mechanickou spojkou, nelze toto tvrzení</p><p>považovat za dostatečné.</p><p>57</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>309. Úřad tedy uzavírá, že na základě obdržených odborných vyjádření ČVUT, předložených</p><p>potvrzení společností Škoda Auto a Luminus Solution S.A. i dalších předložených důkazů má za</p><p>to, že nelze systém s elektromagnetickou spojkou označit za spolehlivější a odolnější vůči</p><p>selhání než systém se spojkou mechanickou.</p><p>310. Uvedený závěr potvrdil po přezkumu podkladů rozhodnutí i předseda Úřadu</p><p>v druhostupňovém rozhodnutí, když uvedl, že „z provedeného dokazování vyplývá, že</p><p>spolehlivost obou možných řešení je srovnatelná. O opaku nebyl předložen důkaz.“. Předseda</p><p>Úřadu dále k argumentaci zadavatele v rozkladu doplnil, že pokud zadavatel poptává řešení,</p><p>u kterého „za žádných okolností nemůže dojít k výpadku“, pak z podkladů rozhodnutí</p><p>nevyplývá, že by zařízení s elektromagnetickou spojkou takové řešení zaručovalo, resp.</p><p>zaručovalo jako jediné. Každé z řešení má své slabiny a podle všeho ani jedno nemůže</p><p>garantovat, že k výpadku nikdy nedojde.</p><p>311. K návrhu zadavatele, aby Úřad požádal ČVUT o doplnění odborného vyjádření, případně</p><p>provedl průzkum trhu mezi uživateli obou řešení za účelem porovnání spolehlivosti, Úřad</p><p>uvádí, že nepovažoval za této situace za nutné přistoupit k dalšímu porovnávání obou řešení,</p><p>když z doposud zjištěného je patrné, že obě řešení mají své výhody a nevýhody, a jde tedy</p><p>pouze o to, zda si zadavatel obhájí, že výhody jím zvoleného řešení jsou pro něj natolik</p><p>významné, že může přistoupit k omezení hospodářské soutěže. Ve vztahu ke spolehlivosti však</p><p>z předložených důkazů vyplynulo, že nelze systém s elektromagnetickou spojkou označit za</p><p>spolehlivější a odolnější vůči selhání než systém se spojkou mechanickou, proto výhoda</p><p>v podobě vyšší spolehlivosti nebyla zadavatelem v tomto případě obhájena. Úřad se tak dále</p><p>nezabýval dalšími technickými aspekty obou řešení, např. neověřoval, zda i mechanická spojka</p><p>je vystavena momentovému rázu, jak tvrdí zadavatel, popř. kdy se projeví selhání</p><p>elektromagnetické spojky, zda již v rámci běžného provozu či až v momentě aktivace, jaká je</p><p>četnost poruch zmiňovaných posudkem ČVUT apod. Ze stejného důvodu si Úřad dále</p><p>nevyžádal navrhovatelem zmiňovanou studii poruchovosti DUPS Hitzinger Power Solutions</p><p>GmbH s elektromagnetickou spojkou provedenou ČVUT pro společnost Škoda Auto. Úřad</p><p>dodává, že uvedený postup předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí označil za</p><p>správný.</p><p>K potřebě rychlého startu a řešení opakovaných výpadků</p><p>312. Zadavatel dále ve svém vyjádření ze dne 14. 1. 2025 uvedl, že významným faktorem je také to,</p><p>jak rychle ke startu dieselového motoru dojde, přičemž výhodou zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou je právě rychlost startu, neboť elektromagnetická spojka se při</p><p>poklesu otáček kinetického motoru sepne, energie je přenesena na dieselový motor a ten je</p><p>okamžitě nastartován (v řádu cca 2 sekund). Další výhodou elektromagnetické spojky je</p><p>skutečnost, že v případě opakovaného výpadku je možné motor opět okamžitě připojit a zatížit</p><p>jej. U mechanické spojky je nejdříve nutné dokončit proces vypínání dieselmotoru, pak jej</p><p>nastartovat, srovnat otáčky a pak teprve při stejných otáčkách dieselmotoru a kinetické části</p><p>může dojít k propojení obou částí mechanickou spojkou.</p><p>313. K uvedené argumentaci zadavatele rychlostí startu, popř. výhodou elektromagnetické spojky</p><p>v případě opakovaných výpadků, Úřad uvádí, že zadavatel tuto nepředložil v rozhodnutí</p><p>o námitkách, ani ve vyjádření k návrhu, nýbrž až ve vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025.</p><p>58</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>314. Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat</p><p>důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení</p><p>oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení</p><p>zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží</p><p>s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost</p><p>podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových</p><p>skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele</p><p>poučeni v oznámení o zahájení řízení.</p><p>315. Úřad uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení</p><p>uvádět rozhodné skutečnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního</p><p>řízení, přičemž o této povinnosti byl zadavatel prokazatelně informován i v oznámení</p><p>o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-43915/2024/524 ze dne 19. 11. 2024, které mu bylo</p><p>doručeno téhož dne. Z daného ustanovení zákona pak vyplývá, že k později uváděným</p><p>skutečnostem Úřad nepřihlíží. V případě zadavatele tato lhůta marně uplynula dne 4. 12. 2024.</p><p>Výjimku ze zásady koncentrace správního řízení v tomto ohledu představuje pouze situace,</p><p>kdy jde o dodatečně tvrzené skutečnosti, kterými je zpochybněna věrohodnost podkladů pro</p><p>vydání rozhodnutí. Úřad má za to, že v daném případě ale uvedená situace nenastala. Nově</p><p>vznesené skutečnosti ze strany zadavatele nejsou způsobilé zpochybnit pravdivost, tedy</p><p>věrohodnost shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí a ani k tomu nesměřují.</p><p>Smyslem zadavatelem nově tvrzených okolností je pouze podpořit obecnou argumentaci</p><p>zadavatele v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu, přičemž uvedené</p><p>skutečnosti zadavatel mohl a měl tvrdit již v samotném vyjádření k návrhu (či v rozhodnutí</p><p>o námitkách), mimo jiné s ohledem na to, aby měl i navrhovatel možnost se k tomuto blíže</p><p>vyjádřit, ale v předmětném případě zejména proto, aby Úřad mohl nově tvrzené skutečnosti</p><p>prověřit.</p><p>316. Úřad připomíná, že zadavatel od počátku argumentuje tím, že elektromagnetická spojka má</p><p>oproti mechanické podstatně lepší vlastnosti, přesto zadavatel až dne 14. 1. 2025 předkládá</p><p>Úřadu další skutečnosti týkající se vlastností systému s elektromagnetickou spojkou. Uvedené</p><p>skutečnosti mohl zadavatel bez jakýchkoli obtíží uvést nejpozději přímo ve svém vyjádření</p><p>k návrhu (případně již v rozhodnutí o námitkách).</p><p>317. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 243/2023-</p><p>126 ze dne 18. 12. 2024 a č. j. 3 As 62/2021‑55 ze dne 22. 9. 2022, ve kterých soud dospěl</p><p>k závěru, že „řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je atypickým řízením, které se svojí</p><p>povahou blíží řízení spornému dle § 141 (…) správního řádu (…). Může být zahájeno jak z moci</p><p>úřední, tak na žádost, a zároveň v něm nejsou ukládány sankce. Účelem tohoto řízení je (…)</p><p>umožnit rychlou a efektivní kontrolu zákonnosti postupu zadavatele: ‚Důraz na rychlost</p><p>a efektivitu je dán konec konců vlastním zájmem zadavatele, aby řízení proběhlo tak, aby mohl</p><p>co nejdříve buď pokračovat v zadávání veřejné zakázky, anebo – pokud mu bylo uloženo</p><p>opatření k nápravě spočívající ve zrušení zadávacího řízení dle § 263 odst. 2 zákona o zadávání</p><p>veřejných zakázek – aby mohl co nejdříve zahájit zadávací řízení znovu (nově již v souladu se</p><p>zákonem). Právě uvedené ohledy jsou důvodem, proč zákonodárce stanovil konkrétní lhůty pro</p><p>některé úkony účastníků řízení tak, aby Úřad mohl rozhodnout ve věci co nejdříve.‘ Z tohoto</p><p>důvodu je zde zakotvena přísná koncentrace řízení, která je ve vztahu speciality ke koncentraci</p><p>zakotvené v § 82 odst. 4 správního řádu (…). To znamená, že jediná výjimka z koncentrace zde</p><p>59</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>platí pro skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost</p><p>podkladů pro vydání rozhodnutí.“</p><p>318. Ke koncentrační zásadě bezesporu nelze přistupovat absolutně, formalisticky či izolovaně od</p><p>ostatních ustanovení správního řádu, zejména základních zásad obsažených v ustanovení § 2</p><p>a § 3 správního řádu. Aplikace koncentrace správního řízení tak mj. naráží na limitaci v podobě</p><p>povinnosti správního orgánu zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.</p><p>Koncentrace řízení podle § 251 odst. 5 zákona sice nestanoví Úřadu povinnost „vystačit si“</p><p>s dokumenty zaslanými ve lhůtě, a nebrání tak případné výzvě Úřadu k předložení dalších</p><p>relevantních dokumentů či důkazů, avšak pouze v mezích, které nastavili účastníci řízení svými</p><p>podáními zaslanými Úřadu v souladu se zákonem. V šetřeném případě zadavatelem</p><p>předestřená nová argumentace v rámci vyjádření ze dne 14. 1. 2025 o tom, že výhoda zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou spočívá taktéž v rychlosti startu a možnosti okamžitého</p><p>připojení při opakovaných řetězených výpadcích, které vedly zadavatele ke stanovení</p><p>předmětné zadávací podmínky, již vybočují z hranic vymezených návrhem a vyjádřením</p><p>zadavatele k návrhu (srovnej viz výše), přičemž předkládaná tvrzení/skutečnosti v rámci</p><p>vyjádření ze dne 14. 1. 2025 mohl zadavatel nepochybně tvrdit v zákonem stanovené 15denní</p><p>lhůtě. V souladu s ustanovením § 251 odst. 5 zákona tedy Úřad k nově uvedeným</p><p>tvrzením/skutečnostem ve vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025 nepřihlédl, neboť tyto</p><p>nezpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.</p><p>319. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že zásada koncentrace řízení je vůdčí zásadou správního</p><p>řízení před Úřadem, o to více v řízeních, v nichž se jedná o složité technické otázky, jako je</p><p>tomu v předmětném případě, neboť bez jejího uplatnění by bylo možné taková řízení</p><p>příslovečně „protahovat do nekonečna“.</p><p>320. V rámci rozkladu zadavatel namítal, že tato jeho argumentace není opožděná, neboť jí</p><p>zpochybňoval věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, a to konkrétně odborného</p><p>vyjádření ČVUT. K tomu se nicméně vyjádřil předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí</p><p>v tom smyslu, že uvedená argumentace v žádném případě nesměřovala ke znevěrohodnění</p><p>odborného vyjádření, pouze rozporovala v něm uvedené závěry.</p><p>321. V této souvislosti předseda Úřadu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo</p><p>5273/2017-654 ze dne 30. 4. 2019, z něhož plyne, že předložením skutečností nebo označením</p><p>důkazů týkajících se šetřené věci, s jejichž pomocí má být skutkový stav zjištěn jinak, není</p><p>zpochybněna věrohodnost podkladu. Předseda Úřadu shrnul, že „namítaná nevěrohodnost</p><p>podkladů rozhodnutí musí vždy směřovat k samotnému důkazu z hlediska jeho samotné</p><p>existence a důvodům či způsobu jeho vzniku, nikoliv ke zjištěnému skutkovému stavu, který</p><p>z takového podkladu učinil Úřad.“.</p><p>322. Pokud tedy zadavatel uvádí, že předmětným argumentem poukazuje na skutečnost, že závěry</p><p>odborného vyjádření ČVUT jsou neúplné a nesprávné, jelikož opomenuly zcela zásadní rozdíl</p><p>mezi oběma řešeními, jedná se zcela nepochybně o polemiku se závěry v podkladu</p><p>uvedenými, nikoliv o zpochybnění věrohodnosti podkladu z hlediska jeho existence či způsobu</p><p>jeho vzniku.</p><p>60</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>K potřebě bezúdržbovosti</p><p>323. Zadavatel dále svůj požadavek na elektromagnetickou spojku odůvodňuje potřebou</p><p>bezúdržbovosti, kdy uvádí, že je „mezi oběma řešeními [] podstatný rozdíl z pohledu údržby</p><p>a její náročnosti.“.</p><p>324. Jelikož argumentace zadavatele byla ve vztahu k potřebě bezúdržbovosti velmi obecná, Úřad</p><p>vyzval zadavatele usnesením ze dne 7. 1. 2025 (k tomu viz bod 85. odůvodnění tohoto</p><p>rozhodnutí) k podrobnému a srozumitelnému vysvětlení, z jakého důvodu je náhradní zdroj</p><p>elektrické energie s elektromagnetickou spojkou oproti náhradnímu zdroji elektrické energie</p><p>se spojkou mechanickou z pohledu údržby řešením méně náročným, a o doložení relevantními</p><p>podklady.</p><p>325. Co se týče samotné spojky, zadavatel s odkazem na vyjádření společnosti PRONIX (tedy</p><p>dodavatele zařízení s elektromagnetickou spojkou) udává, že elektromagnetickou spojku není</p><p>třeba po celou dobu životnosti měnit (přičemž životnost spojky činí 25 let), zatímco k výměně</p><p>mechanické spojky dochází z důvodu opotřebení cca jednou za pět let. U mechanické spojky</p><p>je dále nutné provádět periodickou kontrolu a výměnu oleje. Jak vyplývá z manuálu na údržbu</p><p>elektromagnetické spojky předložené navrhovatelem spolu s návrhem, u elektromagnetické</p><p>spojky je vyžadována pouze kontrola, nikoliv údržba či výměna komponent.</p><p>326. Zadavatel však menší náročnost údržby jím požadovaného řešení pojí zejména se skutečností,</p><p>že dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem navyšuje požadavky na údržbu. Konkrétně</p><p>zmiňuje nutnost kontroly těsnosti a tlaku u tohoto zařízení.</p><p>327. Úřad za účelem posouzení dále vyzval také navrhovatele, aby Úřadu sdělil, jaké činnosti</p><p>zahrnuje údržba náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou a uvedené</p><p>doložil relevantními podklady.</p><p>328. Navrhovatel předložil doporučení výrobce týkající se údržby zařízení s mechanickou spojkou,</p><p>přičemž k údržbě uvedl následující. V týdenním intervalu probíhá automatická kontrola za</p><p>pomoci monitorovacího systému. Kontrola v měsíčním intervalu se provádí v běžném provozu,</p><p>trvá cca 60 minut a zahrnuje vizuální kontrolu a zkušební start motoru. Jednou za rok pak</p><p>probíhá údržba na odstaveném zařízení, přičemž tato zahrnuje výměnu oleje a filtrů motoru</p><p>DUPS, výměnu oleje volnoběžné spojky, která se provádí současně s olejovým servisem diesel</p><p>motoru a trvá 20 minut, výměnu zemnících kartáčů generátoru a kinetického modulu, vizuální</p><p>kontrolu konkrétních částí zařízení vč. volnoběžné spojky, diagnostiku zařízení, případně</p><p>update softwaru. Navrhovatel uvádí, že roční údržba trvá 6-8 hodin. Jednou za 10 let se pak</p><p>provádí generální oprava zahrnující výměnu ložisek (k čemuž navrhovatel doplňuje, že</p><p>standardní životnost ložisek je přibližně 10 let a v tomto se tedy výrobci Hitec Power</p><p>Protection BV a Rolls-Royce Solution Liege S.A. neliší) a repasování spojky (navrhovatel doložil</p><p>potvrzením výrobce zařízení s mechanickou spojkou společností Hitec Power Protection BV).</p><p>329. Z doporučení výrobce ohledně údržby zařízení s mechanickou spojkou předloženého</p><p>navrhovatelem je zřejmé, že co se týče samotné spojky, je třeba kontrolovat teplotu oleje,</p><p>teplotu ložisek, množství oleje, zkontrolovat možný únik oleje a v ročním intervalu vyměnit</p><p>olej a provést kontrolu magnetické zástrčky. Ostatní úkony se pak týkají údržby ostatních</p><p>součástí zařízení DUPS.</p><p>61</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>330. Z právě uvedeného vyplývá, že co se týče údržby samotné spojky, rozdíl mezi oběma řešeními</p><p>spočívá v tom, že u mechanické spojky na rozdíl od spojky elektromagnetické je třeba</p><p>průběžně kontrolovat a jednou ročně měnit olej. Další rozdíl spočívá v životnosti, kdy</p><p>elektromagnetická spojka vydrží 25 let, zatímco mechanická se mění již po 10 letech.</p><p>331. Úřad tedy v souladu se závěry uvedenými v rámci druhostupňového rozhodnutí předsedy</p><p>Úřadu konstatuje, že zde existují jisté rozdíly v náročnosti údržby spojek, přičemž údržba</p><p>mechanické spojky je náročnější než údržba spojky elektromagnetické.</p><p>332. Argumentem navrhovatele, že Úřadu předložil údržbu celého DUPS, zatímco zadavatel se</p><p>vyjádřil pouze k údržbě spojky, a je tedy ještě třeba porovnat náročnost údržby celého zařízení,</p><p>se zabýval předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, přičemž uvedl: „Z podkladů</p><p>rozhodnutí, kterými jsou mimo jiné i vyjádření účastníků zadávacího řízení, jednoznačně</p><p>vyplývá, že mechanická spojka oproti spojce elektromagnetické vyžaduje pravidelné provádění</p><p>servisních úkonů s nutností provedení repase po 10 letech (…). Oproti tomu stojí zadavatelem</p><p>tvrzená životnost spojky elektromagnetické v trvání 25 let (…), po kterou tato spojka nemusí</p><p>být měněna s tím, že servisní zásahy v podobě výměny olejů apod. nejsou po celou dobu</p><p>životnosti této spojky třeba, přičemž i kontrola se provádí automaticky, tedy bez nutnosti</p><p>fyzického zásahu. Z toho, co v řízení vyšlo najevo, lze již na první pohled seznat, že zařízení</p><p>DUPS s mechanickou spojkou je náročnější na údržbu než zařízení DUPS se spojkou</p><p>elektromagnetickou, jelikož zásadní rozdíly je možné identifikovat již z rozdílů v údržbě obou</p><p>samotných spojek. K tomu tedy nebylo třeba, aby Úřad dále u zadavatele ověřoval nároky na</p><p>údržbu celého zařízení DUPS. Současně je zřejmé, že navrhovatel tvrzení zadavatele</p><p>o životnosti a nárocích na údržbu elektromagnetické spojky nerozporoval.“.</p><p>333. K tomu je nutné nicméně uvést, že navrhovatel s vyjádřením předsedy Úřadu, že</p><p>bezúdržbovost elektromagnetické spojky nebyla navrhovatelem rozporována, a je možné ji</p><p>tedy považovat za nespornou, nesouhlasí. Navrhovatel otázku bezúdržbovosti</p><p>elektromagnetické spojky rozporoval již v rámci svého vyjádření ze dne 28. 1. 2025, v němž</p><p>dle svého přesvědčení prokázal, že obě zařízení vyžadují údržbu, i když jiného typu.</p><p>334. K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel již v návrhu tvrdil, že elektromagnetická spojka údržbu</p><p>potřebuje, přičemž předložil manuál k zařízení s elektromagnetickou spojkou, ze kterého je</p><p>patrné, že je v případě elektromagnetické spojky nutné provádět kontroly, nikoli však údržbu</p><p>či výměnu komponent. Následně ve vyjádření ze dne 28. 1. 2025 navrhovatel uvedl, že také</p><p>na zařízení s elektromagnetickou spojkou se provádí po cca 10 letech generální oprava</p><p>a životnost ložisek je v obou případech přibližně 10 let.</p><p>335. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel bezúdržbovost elektromagnetické spojky v rámci</p><p>správního řízení neprokázal. Navrhovatel odkazuje na své vyjádření ze dne 28. 1. 2025, z něhož</p><p>plyne, že ložiska je nutné po 10 letech měnit u DUPS s mechanickou i elektromagnetickou</p><p>spojkou. V rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 5. 6. 2025 (pouze za účelem</p><p>poukázání na již dříve tvrzenou skutečnost) pak navrhovatel předložil servisní manuál</p><p>elektromagnetické spojky, z nějž plyne, že v průběhu životnosti elektromagnetické spojky je</p><p>nutné měnit tzv. třecí lamely. I u elektromagnetické spojky tedy dle navrhovatele existují</p><p>komponenty, které je třeba měnit a při jejich výměně musí dojít k odstavení zařízení z provozu.</p><p>Navrhovatel dále uvádí, že roční pravidelná odstávka probíhá u obou typů zařízení z důvodu</p><p>roční předepsané údržby dieselového motoru a v rámci této údržby dochází k výměně oleje</p><p>62</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>u zařízení s mechanickou spojkou. Zařízení tedy není odstavováno speciálně kvůli výměně</p><p>oleje. U elektromagnetické spojky pak dle navrhovatele probíhá ještě druhá odstávka ročně</p><p>z důvodu ručního mazání vnitřních ložisek (u zařízení s mechanickou spojkou PowerPro2700</p><p>je mazání ložisek automatické), přičemž u obou odstávek musí být ručně znovu nastavena</p><p>vzduchová mezera mezi disky elektromagnetické spojky. V rámci generální opravy zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou, při níž je nutné zařízení vyřadit z provozu, se provádí vynětí</p><p>komponent na diagnostiku, čištění, výměna třecích lamel, a oproti mechanické spojce dále</p><p>činnost spojená s řídícím členem a elektrickou napájecí součástí elektromagnetické spojky.</p><p>336. Dle navrhovatele je tedy zřejmé, že ani jedna spojka nezajistí zcela nepřerušený provoz</p><p>a navrhovatel je tak na rozdíl od předsedy Úřadu přesvědčen, že posouzení údržby celého</p><p>DUPS je jediným kritériem vhodnosti řešení.</p><p>337. K výše uvedenému Úřad uvádí, že otázka srovnání údržby zařízení s elektromagnetickou</p><p>a mechanickou spojkou byla jak co do metodologie (údržba samotné spojky vs. celého</p><p>systému), tak co do výsledku vyřešena druhostupňovým rozhodnutím (k tomu srov. zejména</p><p>body 58. a 59. druhostupňového rozhodnutí), a to (i) pro Úřad závazně. Úřad tedy nadále</p><p>vychází z toho, že údržba elektromagnetické spojky je méně náročná, neboť v rámci pravidelné</p><p>roční odstávky nedochází k výměně oleje a dále nedochází po 10 letech k výměně celé spojky</p><p>(případně pouze ložisek). Dále též bere v úvahu dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem,</p><p>neboť pokud je součástí řešení dodatečné zařízení, logicky bude toto řešení vyžadovat</p><p>zvýšenou údržbu (zadavatel konkrétně uvádí kontroly těsnosti a tlaku). Zadavatel (a ani</p><p>navrhovatel) se sice k údržbě dodatečného zařízení nijak blíže nevyjádřili, nicméně jak uvedl</p><p>předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, tyto zvýšené nároky na údržbu jsou logické</p><p>a netřeba provádět další dokazování, když se jedná pouze o dokreslení argumentace ohledně</p><p>vyšších nároků na údržbu zařízení s mechanickou spojkou.</p><p>338. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 5. 6. 2025 sice uvádí, že dodatečné</p><p>zařízení se stlačeným vzduchem není součástí mechanické spojky ani zařízení, které měl</p><p>navrhovatel zájem zadavateli nabídnout. Má se jednat pouze o dobrovolný třetí záložní start</p><p>a údržbu tohoto zařízení tedy nemá smysl zohledňovat. K tomu Úřad bez toho, aniž by</p><p>zkoumal, zda by zařízení skutečně bylo součástí řešení navrhovatele, odkazuje právě na výše</p><p>uvedené vyjádření předsedy Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, že se v případě údržby</p><p>dodatečného zařízení se stlačeným vzduchem jedná o pouhé dokreslení argumentace a nebylo</p><p>nosným důvodem zrušení napadeného rozhodnutí. Předseda Úřadu svůj závěr ohledně údržby</p><p>staví na rozdílu v údržbě samotných spojek.</p><p>339. K tvrzení navrhovatele o nutnosti měnit u elektromagnetické spojky třecí lamely, mazat vnitřní</p><p>ložiska a nastavovat vzduchové mezery mezi disky, Úřad uvádí, že se v případě potřeby měnit</p><p>třecí lamely a mazat vnitřní ložiska jedná o tvrzení, která rozporují závěr předsedy Úřadu, že</p><p>je elektromagnetická spojka bezúdržbové řešení, nikoliv věrohodnost podkladů pro vydání</p><p>rozhodnutí, proto k nim Úřad v souladu s koncentrační zásadou (vyloženou výše v rámci</p><p>tohoto rozhodnutí) nepřihlédl. O nutnosti nastavovat mezery mezi disky je zmínka již</p><p>v manuálu přiloženém k návrhu navrhovatele, kde se uvádí, že je třeba kontrolovat a nastavit</p><p>správnou vzdálenost mezi disky spojky, nicméně uvedené opět nemůže ničeho změnit na</p><p>závaznosti právního závěru předsedy Úřadu pro nynější rozhodnutí (v tomto kontextu je třeba</p><p>poznamenat, že stejně jako Úřad, tak i předseda Úřadu měli k dispozici totožný spisový</p><p>63</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>materiál, ze kterého bylo vycházeno, přičemž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí vyjevil zcela</p><p>jednoznačný právní názor, který je pro Úřad při opětovném rozhodování závazný).</p><p>340. Co se týče zahraničních referencí navrhovatele, které mají dle navrhovatele svědčit o tom, že</p><p>jeho řešení je dostatečně spolehlivé a provoz zařízení s mechanickou spojkou není údržbou</p><p>mechanické spojky jakýmkoliv způsobem ohrožen, Úřad uvádí, že v žádném případě netvrdí,</p><p>že by byl provoz údržbou ohrožen, ale jde zde o náročnost údržby té které spojky.</p><p>341. Úřad tedy v návaznosti na výše uvedení, a to i při zohlednění závěrů druhostupňového</p><p>rozhodnutí uzavírá, že údržba mechanické spojky je náročnější než údržba spojky</p><p>elektromagnetické (a to aniž by Úřad jakkoli posuzoval, zda existuje řešení, jež by zcela zcela</p><p>naplňovalo požadavek zadavatele na „bezúdržbovost“ spojky).</p><p>K nutnosti prostorového navýšení</p><p>342. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že s řešením zahrnujícím dodatečné</p><p>zařízení se stlačeným vzduchem se pojí nutnost prostorového navýšení pro toto další zařízení.</p><p>V rámci vyjádření k návrhu a vyjádření ze dne 14. 1. 2025 pak dále k tomuto uvedl, že není</p><p>zřejmé, zda by bylo možné zařízení umístit do vymezených prostor, neboť náhradní zdroj</p><p>elektrické energie má být instalován ve velmi stísněném prostoru, a také zda by umístění</p><p>takového zařízení nešlo na úkor bezpečnosti obsluhy.</p><p>343. Další argument, kterým zadavatel odůvodňuje svůj požadavek na elektromagnetickou spojku,</p><p>tedy spočívá v limitaci prostorem, který má zadavatel pro umístění zařízení k dispozici.</p><p>344. Na tomto místě Úřad uvádí, že nedostatek prostoru pro umístění zařízení do prostor</p><p>zadavatele by zajisté mohl být zcela legitimním důvodem pro odmítnutí konkrétního řešení.</p><p>Nicméně z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel ani výslovně netvrdí, že by umístění zařízení</p><p>nebylo možné, když pouze uvádí, že není „vůbec zřejmé – resp. navrhovatel se to neobtěžuje</p><p>nijak specifikovat – zda by bylo možné toto dodatečné vzduchové hospodářství do vymezených</p><p>prostor vůbec umístit.“.</p><p>345. Pokud zadavatel s odkazem na své potřeby omezuje množinu řešení, která mohou být</p><p>zadavateli nabídnuta, musí zadavatel své potřeby řádně odůvodnit, neboť je to zadavatel, kdo</p><p>musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži</p><p>dodavatelů o veřejnou zakázku.</p><p>346. Zadavatel však dostatečně netvrdí ani nedokládá, že je zásadním způsobem prostorově</p><p>omezen. Zadavatel se omezil pouze na vágní formulace a nepředložil žádné konkrétní</p><p>podklady.</p><p>347. V tomto kontextu nelze v předmětném případě opomenout skutečnost, že zadavatel v rámci</p><p>veřejné zakázky staví zcela novou budovu energocentra, do kterého zařízení potřebuje umístit,</p><p>a zadavatel (projektant) mohl toto reflektovat. V technické zprávě k budově energocentra se</p><p>uvádí, že „[s]kladba místností objektu byla navržena v kontextu použité technologie a nutnosti</p><p>zajištění jejího bezporuchového provozu.“.</p><p>348. Úřad tedy uzavírá, že uvedená potřeba zadavatele (omezenost prostoru pro instalaci DUPS)</p><p>nebyla zadavatelem dostatečně konkrétně specifikována. Navíc, pokud by omezenost</p><p>prostoru skutečně představovala zásadní a objektivní problém, zadavateli nic nebránilo, aby</p><p>velikost DUPS v zadávacích podmínkách právě prostorově omezil, a nikoli tuto otázku</p><p>64</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>zprostředkovaně řešil přes autoritativní výběr technického řešení, které tak takovým</p><p>způsobem odůvodněno být nemůže. S uvedeným závěrem Úřadu se ztotožnil také předseda</p><p>Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí.</p><p>Závěr</p><p>349. Úřad zkoumal, zda stanovením zadávací podmínky spočívající v požadavku na</p><p>elektromagnetickou spojku náhradního zdroje elektrické energie nedošlo k bezdůvodnému</p><p>omezení hospodářské soutěže, tedy zda zadavatel tento svůj požadavek dostatečně odůvodnil</p><p>potřebami, které nemohou být uspokojeny zařízením vybaveným spojkou mechanickou.</p><p>350. S ohledem na vše výše uvedené Úřad v souladu se závěry druhostupňového rozhodnutí</p><p>uzavírá, že zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal, že předmětný požadavek na</p><p>elektromagnetickou spojku sleduje zájem zadavatele na bezúdržbovosti spojky, přičemž tento</p><p>zájem je zcela oprávněný a zařízení s mechanickou spojkou není schopné potřebu zadavatele</p><p>spočívající v bezúdržbovosti naplnit rovnocenným způsobem. Zadavatel tak unesl důkazní</p><p>břemeno ohledně prokázání toho, že výhody, které přináší použití zařízení</p><p>s elektromagnetickou spojkou, jsou přiměřené omezení hospodářské soutěže.</p><p>351. K legitimnosti potřeby bezúdržbovosti předseda Úřadu uvedl, že „[t]ento jeho zájem pak</p><p>vychází zejména z potřeby v rámci své činnosti (zajištění železniční dopravy) zajistit stálý</p><p>a nepřerušovaný provoz. Zařízení zadavatele se řadí mezi tzv. kritickou infrastrukturu státu,</p><p>což nebylo v rámci správního řízení rozporováno, a je tedy v zájmu zadavatele (i ve veřejném</p><p>zájmu), aby provoz CDP nebyl vystaven riziku výpadků systému, případně aby tato rizika byla</p><p>co nejvíce eliminována. Je tak třeba považovat zadavatelem prezentovanou potřebu</p><p>„bezúdržbovosti“ systému za oprávněnou, neboť každý zásah do systému DUPS představuje</p><p>riziko, že celý systém bude odstaven, a nebude tak po určitou dobu plnit svoji funkci, což je</p><p>vzhledem k postavení zadavatele a plnění jeho úkolů nežádoucí. Zadavatel identifikoval rizika,</p><p>kterým se chtěl nastavením zadávacích podmínek vyhnout, přičemž za zásadní v tomto ohledu</p><p>považoval ochranu zdraví a života osob a ochranu majetku. V tomto ohledu se tedy důvody na</p><p>straně zadavatele jeví jako oprávněné a dostatečné.“.</p><p>352. Předseda v této souvislosti dále odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS14603/2020/323/MBr ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0039/2020/VZ, potvrzené rozsudkem</p><p>Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021, v němž předseda potvrdil</p><p>rozhodnutí uznávající určité technické požadavky zadavatele odůvodňované potřebou zajistit</p><p>co nejsnadnější a nejrychlejší servis a zajištění ochrany a bezpečnosti zdraví při práci za</p><p>oprávněné, jelikož „ochrana života, zdraví a majetku jsou natolik zásadní atributy, které by</p><p>měly být vždy chráněny a měly by být dávány do popředí.“.</p><p>353. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel při</p><p>stanovení zadávacích podmínek, konkrétně požadavku na elektromagnetickou spojku,</p><p>nepostupoval v rozporu se zákonem, a tudíž neshledal důvody pro uložení nápravného</p><p>opatření a návrh zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.</p><p>K dalším skutečnostem</p><p>354. Úřad se na tomto místě vrací k tvrzení navrhovatele, že zadavatel svým požadavkem na</p><p>elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege</p><p>65</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX, k čemuž Úřad uvádí</p><p>následující.</p><p>355. Úřad zkoumal, kolik existuje dodavatelů, kteří by byli schopni daný požadavek splnit.</p><p>Navrhovatel tvrdí, že existuje pouze jeden výrobce – Rolls-Royce Solutions Liege S.A. Zadavatel</p><p>tvrdí, že existují dva výrobci, ještě Hitzinger USA, navrhovatel však předložil e-mailovou</p><p>komunikaci se společností Hitzinger, ze které vyplývá, že společnost nemá aktuální webové</p><p>stránky, na něž zadavatel v souvislosti s tímto odkazuje.</p><p>356. Ačkoli tedy není možné zcela s jistotou uzavřít, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky</p><p>jsou nepřímým odkazem, Úřad se již dále nezabýval tím, zda zadavatel svým požadavkem na</p><p>elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege</p><p>S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX v rozporu s § 89 odst. 5</p><p>zákona, neboť zadavatel unesl důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku</p><p>hospodářské soutěže.</p><p>357. Jen pro úplnost se dále Úřad vyjádří k argumentaci zadavatele, že navrhovatel své řešení</p><p>zadavateli doposud nepředložil a nepopsal, a proto ani není možné, aby byla posouzena jeho</p><p>rovnocennost s požadovaným řešením, a nelze zadavateli vytýkat, že takové řešení</p><p>nepřipustil. K tomu Úřad uvádí následující.</p><p>358. Navrhovatel v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že je schopen naplnit všechny</p><p>zadavatelem požadované funkce stanovené v zadávací dokumentaci, tedy včetně požadavku</p><p>na havarijní mechanický start motoru, který řešení navrhovatele naplňuje startem pomocí</p><p>akumulovaného stlačeného vzduchu. V námitkách navrhovatel ke svému řešení pouze uvedl,</p><p>že splňuje všechny zadavatelem stanovené požadavky na výkon a funkci. Zadavatel tak</p><p>v tomto ohledu v rozhodnutí o námitkách vycházel právě z žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace, když uvedl, že „[k]onstrukční řešení nabízené stěžovatelem, resp. popsané</p><p>v jeho žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, namísto toho spočívá v instalaci</p><p>dodatečných mechanických zařízení a rozvodů, které jsou nutné proto, že systém založený na</p><p>mechanické spojce neplní funkci požadovanou zadavatelem, tj. nouzové nastartování</p><p>dieselagregátu dynamickou UPS. Tato dodatečná zařízení a rozvody pak mají tento nedostatek</p><p>kompenzovat – sama o sobě nicméně zvyšují komplexitu záložního systému a tím z podstaty</p><p>věci zvyšují riziko jeho selhání. Toto řešení je tedy v přímém rozporu s logikou technické</p><p>podmínky napadané námitkami, resp. v rozporu s potřebou, kterou zadavatel v tomto směru</p><p>sleduje a chce veřejnou zakázkou uspokojit. Nelze jej tedy považovat za technicky rovnocenné</p><p>řešení.“.</p><p>359. Navrhovatel v průběhu správního řízení ve svém vyjádření ze dne 14. 1. 2025 své řešení blíže</p><p>specifikoval, když uvedl, že u jím nabízeného řešení s mechanickou spojkou může ke startu</p><p>motoru dojít třemi způsoby. Základní start probíhá standardně prostřednictvím elektrického</p><p>startéru, záložní start prostřednictvím druhého nezávislého elektrického startéru a v případě</p><p>zájmu nabízí navrhovatel další záložní start prostřednictvím akumulovaného stlačeného</p><p>vzduchu.</p><p>360. Zadavatel se tedy podobu řešení částečně dozvěděl z žádosti o vysvětlení zadávací</p><p>dokumentace, kde navrhovatel uvedl, že by jím nabídnuté řešení obsahovalo zařízení se</p><p>stlačeným vzduchem, aby byla naplněna podmínka nouzového mechanického startu. Vůči</p><p>tomuto řešení se pak zadavatel v průběhu celého správního řízení ohrazuje.</p><p>66</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>361. Pokud zadavatel tvrdí, že řešení navrhovatele nezná, nemůže jej a priori odmítat. Je tomu tak</p><p>proto, že právě zadavatel zadávací podmínky definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých</p><p>pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu</p><p>srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).</p><p>Zadavatel má definovat své potřeby, nikoli určovat způsob jejich naplnění (viz již citovaný</p><p>rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. ledna 2021, č. j. 30 Af 37/2020-720).</p><p>362. Zadavatel nemůže řešení navrhovatele odmítat s tím, že nenaplňuje jeho potřeby, nicméně</p><p>zároveň uvádět, že řešení navrhovatele nezná, neboť jej navrhovatel vůbec nepředložil. Navíc,</p><p>jak již bylo výše uvedeno, předmětem správního řízení není otázka, zda řešení uvažované</p><p>navrhovatelem odpovídá (nějakým) zadávacím podmínkám (nějaké) veřejné zakázky, ale</p><p>otázka, zda zadavatel unesl důkazní břemeno, že jsou jím stanovené zadávací podmínky</p><p>odůvodněny jeho legitimními potřebami.</p><p>363. Ostatně i sám zadavatel ve vyjádření k návrhu v tomto smyslu uvedl, že „každé technické</p><p>řešení má své výhody i nevýhody a není v pravomoci úřadu posuzovat, které z daných řešení je</p><p>takzvaně objektivně lepší či vhodnější. Určující pro stanovení zákonných požadavků na</p><p>poptávané řešení jsou totiž legitimní potřeby zadavatele, a to v závislosti zejména na jemu</p><p>převažujících preferencích a jím shledávaných výhodách toho kterého technického řešení</p><p>s ohledem na oprávněné potřeby zadavatele. (…) Podstatné však je, aby byl zadavatel schopen</p><p>své požadavky logicky odůvodnit s odkazem na oprávněné potřeby.“.</p><p>364. Úřad tedy zdůrazňuje, že neměl ambici rozhodnout o tom, které z řešení je lepší. Záleží vždy</p><p>na potřebách zadavatele, resp. na jeho schopnosti je tvrdit a prokázat, zda jsou pro jejich</p><p>uspokojení v konkrétním případě dostatečná všechna na trhu dostupná řešení, či tomu tak</p><p>není. Proto se může i stát, že ve vztahu k na první pohled obdobné zadávací podmínce je</p><p>možno ve vztahu k různým zadávacím řízením dospět k různým závěrům. Úřad tedy v tomto</p><p>případě a pro toto zadávací řízení uzavírá, že zadavatel unesl důkazní břemeno ohledně</p><p>prokázání toho, že výhody, které přináší použití zařízení s elektromagnetickou spojkou, jsou</p><p>takového charakteru, že je přiměřené vyloučit zařízení se spojkou mechanickou.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro</p><p>ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad</p><p>má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261</p><p>odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva</p><p>podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>67</p><p>Č.j.: ÚOHS-22777/2025/500</p><p>Obdrží</p><p>1.</p><p>JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4</p><p>2.</p><p>Firstpower a.s., Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>68</p></div>", "next": 0}