{"html": "<div class=\"doc\"><p>přičemž navrhovatel je přesvědčen, že si zadavatel tuto skutečnost účelově vykládá jako</p><p>znesnadňující představu o tom, jak by řízení, organizace a koordinace probíhala, namísto</p><p>přidělení jí vysoké míry přidané hodnoty pro zadavatele.</p><p>133. Dále zadavatel ve slovním hodnocení uvádí, že na základě koncepce předložené</p><p>navrhovatelem k tématu č. 1 je pro něj „obtížné utvořit si komplexní představu o tom, jak by</p><p>probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování</p><p>služeb“. S tímto hodnocením navrhovatel rovněž nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že se</p><p>ve své</p><p>koncepci</p><p>dostatečně</p><p>věnuje</p><p>obecným</p><p>principům</p><p>vztahujícím</p><p>se</p><p>ke způsobu poskytování služeb. Dalším bodem, který zadavatel ve slovním hodnocení nabídky</p><p>navrhovatele uvedl je, že: »Ve vztahu k dostupnosti účastník používá obecné pojmy jako</p><p>„maximální operativní dostupnost“, „v řádu desítek minut“, „v co nejkratším časovém rámci“;</p><p>což znesnadňuje tvorbu představy o případné budoucí spolupráci.«. Rovněž proti tomuto bodu</p><p>hodnocení navrhovatel brojí, neboť je přesvědčen, že z výše uvedeného slovního hodnocení</p><p>(ani ze shrnutí uvedeného v dalších bodech slovního hodnocení tohoto tématu koncepce)</p><p>nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo</p><p>do hodnocení tohoto dílčího tématu.</p><p>134. Úřad se předně zabýval obsahem koncepce navrhovatele v části vztahující se k tématu č. 1,</p><p>aby ověřil, zda zadavatel (resp. komise) při slovním hodnocení vycházel z jejího obsahu. V dané</p><p>části koncepce navrhovatel pracuje s pojmem „realizační tým“ (konkrétně zmiňuje pouze</p><p>vedoucího realizačního týmu, specialistu správy pojištění a specialistu a správce pojištění</p><p>vozidel – viz dále), přičemž v bodě 1.1. poukazuje na jeho profesionalitu a na skutečnost, že se</p><p>skládá především z pracovníků brněnské pobočky, což zvyšuje operativní dostupnost. V bodě</p><p>1.2. koncepce navrhovatel uvádí body, které dle něj definují základy řízení spolupráce. Pod</p><p>písm. a) poukazuje na nepřetržitou dostupnost realizačního týmu. Pod písm. b) zmiňuje interní</p><p>pokyn, který bude zpracován „dle představ klienta“, bude specifikovat na kterého člena týmu</p><p>a za jakých okolností se lze obrátit; současně zdůrazňuje, že se lze obrátit na kteréhokoliv člena</p><p>týmu a požadavek bude zpracován [totéž navrhovatel opakuje pod písm. c) bodu 1.2.</p><p>koncepce, kde zmiňuje, že je zajištěno předání, aby byl požadavek vyřešen co nejefektivněji,</p><p>tj. je předán co nejrychleji]. Navrhovatel současně pro zjednodušení komunikace navrhuje</p><p>přidělení hlavní kontaktní osoby – specialisty správy pojištění. Rovněž zmiňuje vedoucího</p><p>realizačního týmu, který má být garantem spokojenosti, zajišťovat efektivní přerozdělování</p><p>požadavků klienta (tj. zadavatele), dohlížet, aby řešení požadavků bylo ve vysoké kvalitě a co</p><p>nejdříve, komunikovat s klientem a pojišťovnami (jsou zmíněna „vrcholová jednání“) a řešit</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>případné problémy a komplikované situace. Pod písm. d) zmiňuje týdenní frekvenci, kdy</p><p>budou požadavky zadavatele interně probírány, zmiňuje zpracovávání pravidelných přehledů,</p><p>zmiňuje cyklus interních koordinačních setkání se zadavatelem a to, že prezentace bude</p><p>upravena tak, aby zadavateli vyhovovala. V bodě 1.3. koncepce navrhovatel uvádí, že míru</p><p>kontroly a zapojení klienta lze nastavit jakkoliv a dodává, že požadavky a události budou</p><p>řešeny rychle a povedou k zapracování do celkové koncepce pojištění, což dle něj povede</p><p>k aktuálnosti pojistného programu (aby tento odpovídal potřebám zadavatele). Spolupráce</p><p>bude dle navrhovatele evidována v pravidelných přehledech a tyto budou předány,</p><p>prezentovány a zpřístupněny v on-line prostředí. V bodě 1.4 navrhovatel zmiňuje metodické</p><p>oddělení, které má k dispozici a být zapojeno při řešení složitých problémů s tím, že dle</p><p>požadavků klienta lze zapojit i další odborníky. V bodě 1.5. zmiňuje navrhovatel zařazení</p><p>specialisty a správce pojištění vozidel do realizačního týmu. Dostupnost realizačního týmu je</p><p>pak dle bodu 1.6. koncepce zajištěna stínovým týmem. V bodě 1.7. koncepce navrhovatel</p><p>shrnuje, že výše uvedené zajistí kvalitu dodávaných služeb, a to ve všech fázích jejich</p><p>poskytování.</p><p>135. Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel v rámci tématu č. 1 koncepce skutečně neuvedl</p><p>kompletní složení realizačního týmu, kompetence zmínil v souvislosti s vedoucím realizačního</p><p>týmu a věnoval otázce dostupnosti a zastupitelnosti (převážně brněnský tým znamenající</p><p>dobrou dostupnost, nepřetržitá dostupnost, stínový tým). Současně je třeba podotknout, že</p><p>ze slovního hodnocení nevyplývá, že by měl zadavatel (resp. komise) za to, že by se popis</p><p>řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v koncepci nebyl vůbec obsažen.</p><p>V předmětné části koncepce navrhovatel rovněž skutečně zmínil interní pokyn, jakožto další</p><p>dokument, který bude obsahovat informace o tom kdy a na jakého člena týmu je možno se</p><p>obrátit, a použil formulace, které zadavatel v rámci slovního hodnocení označil za obecné</p><p>formulace. Zadavatel tedy při hodnocení vycházel z údajů uvedených v předmětné části</p><p>koncepce. Na tomto místě považuje Úřad za nezbytné připomenout, že podle konstantní</p><p>judikatury správních soudů nespadá do pravomoci Úřadu přezkoumávat myšlenkové pochody</p><p>jednotlivých hodnotitelů nabídek, vstupovat do nich či je dokonce nahrazovat vlastním</p><p>správním uvážením, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné</p><p>zakázky, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob,</p><p>kterým je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související</p><p>s procesem hodnocení nabídek. V projednávaném případě tedy Úřad není oprávněn</p><p>přezkoumávat jednotlivé body (odrážky) tvořící slovní hodnocení tématu č. 1 koncepce</p><p>navrhovatele, které je obsaženo v příloze zprávy o hodnocení, v tom smyslu, že by posuzoval,</p><p>zda jsou úvahy zadavatele legitimní, resp. zda k těmto úvahám byl oprávněn, pokud se</p><p>nejedná o exces či zjevnou nelogičnost. Jak bylo dovozeno výše v tomto rozhodnutí, ze</p><p>slovního hodnocení koncepce navrhovatele obsaženého v příloze zprávy o hodnocení lze</p><p>jednoznačně dovodit, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že koncepce</p><p>navrhovatele k tématu č. 1 nepovede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným</p><p>způsobem, nýbrž „pouze“ způsobem velmi dobrým či efektivním, resp. na základě jakých</p><p>skutečností zadavatel koncepci navrhovatele u tématu č. 1 přiřadil 75 bodů. Úřad je</p><p>přesvědčen, že zadavatel svůj myšlenkový proces, který jej vedl k tomuto závěru,</p><p>prostřednictvím slovního hodnocení dostatečně popsal, když z předloženého slovního</p><p>hodnocení lze rozpoznat, jaké části navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1</p><p>odpovídají představám (požadavkům) zadavatele a jaké nikoliv, včetně bližšího zdůvodnění.</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>Úřad rovněž v hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 neshledal, že by</p><p>se jednalo o hodnocení excesivní, kterým by zadavatele překročil prostor pro své volní uvážení.</p><p>Ze slovního hodnocení jednoznačně vyplývá, že se navrhovatel ve své koncepci dostatečně</p><p>nevěnoval určitým skutečnostem, jejichž uvedení zadavatel považoval za zásadní a které by</p><p>pro něj znamenaly přidanou hodnotu. Ze slovního hodnocení je rovněž zřejmé, že na základě</p><p>koncepce navrhovatele je pro zadavatele obtížné vytvořit si představu o tom, jak by konkrétně</p><p>poskytování služeb probíhalo, přičemž nedostatky zadavatel rovněž spatřuje v užívání</p><p>obecných či vágních formulací či pojmů, které jsou pro zadavatele těžko představitelné, jejichž</p><p>příklady v rámci slovního hodnocení zadavatel uvádí. Jestliže zadavatel považuje za důležité,</p><p>aby v rámci předložené koncepce byly určité otázky vztahující se k řízení a organizaci</p><p>realizačního týmu obsaženy, pak je dle Úřadu zcela legitimní, aby neobsažení těchto otázek</p><p>bylo ze strany zadavatele bodově penalizováno (ostatně do tohoto myšlenkového procesu</p><p>nemůže Úřad vstupovat, přičemž se zjevně nejedná o exces či zjevnou nelogičnost v tom</p><p>kontextu, že by zadavatel např. hodnotil něco, co s danou problematikou nesouvisí či vycházel</p><p>ze skutečností, které neodpovídají předložené koncepci). Za exces rovněž nelze považovat, že</p><p>zadavatel nebyl schopen na základě koncepce navrhovatele k tématu č. 1 zhodnotit její</p><p>přidanou hodnotu, když nebyl schopen vytvořit si představu o způsobu poskytování služeb</p><p>z důvodu obecných formulací, vágních pojmů, blíže nespecifikovaných obecných slibů apod.,</p><p>resp. ani tu skutečnost, že navrhovatel předpokládá zpracování dalšího dokumentu, jehož</p><p>obsah (a tím i jeho přidanou hodnotu pro zadavatele) nelze dle zadavatele s ohledem na jeho</p><p>neexistenci zohlednit. Lze tedy uzavřít, že ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, jaké údaje</p><p>v rámci hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 zadavatel hodnotil a jaký vliv měly na</p><p>počet přidělených bodů, přičemž výsledné slovní i bodové hodnocení jednoznačně odpovídá</p><p>zadávacím podmínkám, pročež lze hodnocení v této části považovat za souladné se zákonem.</p><p>136. Rovněž z porovnání slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 se slovním</p><p>hodnocením koncepce vybraného dodavatele k tématu č. 1 lze dovodit, že zadavatel hodnotil</p><p>tuto část koncepce v souladu se zadávacími podmínkami a se zákonem. I když vzhledem ke</p><p>zvolenému způsobu hodnocení není možné zajistit zrcadlovou porovnatelnost předložených</p><p>koncepcí, neboť předložené koncepce jsou rozdílné a obsahují rozdílné prvky, musí hodnocení</p><p>vycházet ze stejného rámce a musí z něj být seznatelné, zda vybraný dodavatel skutečně</p><p>předložil zadavateli nabídku s nejvýhodnějšími, tj. nejkvalitnějšími, podmínkami plnění. Jenom</p><p>takové hodnocení lze považovat za transparentní. Za transparentní by rovněž nebylo možno</p><p>považovat hodnocení v případě, kdy by zadavatel tutéž skutečnost u navrhovatele</p><p>a u vybraného dodavatele hodnotil rozdílně.</p><p>137. Ze slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele předložené k tématu č. 1 mj. vyplývá,</p><p>že „Účastník uvádí, že bude sestaven tým specialistů pro jednotlivá rizika (majetek,</p><p>odpovědnost, přerušení provozu, kybernetická rizika a likvidace pojistných událostí), v této</p><p>souvislosti odkazuje na neanonymizované části nabídky, které zadavatel při hodnocení nevzal</p><p>v potaz, a doporučuje tým rozšířit o specialistu pojištění motorových vozidel, specialistu</p><p>cestovního pojištění a specialistu Risk Managementu;“ Dále zadavatel ve slovním hodnocení</p><p>uvádí, že vybraný dodavatel navrhuje rozšíření týmu a vznik mikrotýmů, navrhuje využití</p><p>centrálního úložiště informací, bude využívat jednotné likvidační centrum a garantuje reakční</p><p>dobu 24 hod. Zadavatel dále hodnocení shrnuje následovně: „Zpracování tématu č. 1 je až na</p><p>nejasnost ohledně provazby mikrotýmu na navržený realizační tým komplexní a výstižné,</p><p>účastník nabízí široké možnosti komunikace s reálnou reakční dobou, komunikace přes</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>centrální úložiště zadavatel významně kvituje, maximální přidanou hodnotu má i návrh</p><p>na začlenění specialisty na pojištění motorových vozidel do týmu. Komise udělila účastníku</p><p>za zpracování tohoto tématu koncepce 100 dílčích bodů.“. Ze slovního hodnocení koncepce</p><p>vybraného dodavatele předložené k tématu č. 1 je poměrně zřejmé, že výhody předložené</p><p>koncepce jednoznačně převažují, přičemž zadavatel uvádí pouze jedinou dílčí výtku týkající se</p><p>provazby mikrotýmů na realizační tým. Vybraný dodavatel na rozdíl od navrhovatele do své</p><p>koncepce zahrnul informaci o realizačním týmu, když konstatoval, že bude vytvořen tým</p><p>specialistů pro jednotlivá rizika, což zadavatel považuje za přidanou hodnotu, i když podotýká,</p><p>že nevzal v potaz odkaz vybraného dodavatele na složení realizačního týmu obsažené v jiné</p><p>části nabídky. Rovněž z dalších částí slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele je</p><p>zřejmé, že předložená koncepce k tématu č. 1 zadavateli přináší maximální přidanou hodnotu.</p><p>Na základě provedeného porovnání slovního hodnocení koncepce navrhovatele a vybraného</p><p>dodavatele k tématu č. 1 lze tedy jednoznačně dospět k závěru, že nabídka vybraného</p><p>dodavatele byla zadavatelem vnímána jako lepší s ohledem na přidanou hodnotu a míru,</p><p>kterou povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky, přičemž z těchto slovních</p><p>hodnocení je rovněž seznatelné a zpětně přezkoumatelné jaké úvahy zadavatele k tomuto</p><p>závěru vedly. Úřad je proto přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení nabídek</p><p>vybraného dodavatele a navrhovatele lze označit za souladné s požadavky zákona, neboť jak</p><p>bylo dovozeno výše, zpráva o hodnocení nabídek, resp. její příloha obsahuje dostatečný popis</p><p>hodnocení nabídky koncepce navrhovatele a vybraného dodavatele k tématu č. 1 včetně</p><p>hodnocených skutečností, z něhož lze dovodit, že nabídka vybraného dodavatele obdržela</p><p>opodstatněně vyšší počet bodů, neboť v komparaci s koncepcí navrhovatele poskytuje</p><p>zadavateli výhodnější podmínky plnění. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že zadavatel</p><p>v rámci obou koncepcí pozitivně hodnotil nabízené specialisty; další shodně nabízené</p><p>skutečnosti pro porovnání Úřad nedohledal. Pro úplnost Úřad podotýká, že se zaměřil toliko</p><p>na hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele, neboť pouze nesprávné</p><p>hodnocení těchto nabídek by mohlo mít vliv na pořadí nabídek a následný výběr dodavatele</p><p>ve vztahu k postavení navrhovatele. Pouze za situace, kdy by bylo prokázáno, že nabídka</p><p>navrhovatele nebyla hodnocena v souladu se zákonem a měla by být při správném hodnocení</p><p>vybrána jako nejvýhodnější, nebo za situace, kdy by bylo prokázáno, že hodnocení nabídky</p><p>vybraného dodavatele bylo chybné a navrhovatel by se měl umístit na prvním místě, by bylo</p><p>možné konstatovat, že navrhovateli vznikla újma. Navíc ani navrhovatel ve svém návrhu žádná</p><p>konkrétní pochybení ve vztahu k hodnocení nabídek jiných uchazečů neuvádí, když pouze</p><p>obecně trvá na tom, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo</p><p>zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se</p><p>zákonem.</p><p>K hodnocení tématu č. 5</p><p>138. Dle formuláře obsahujícího zadání pro zpracování koncepce se téma č. 5 tyká „Spolupráce při</p><p>likvidaci pojistných událostí“, přičemž zadavatel v bodech 5.1. a 5.2 formuláře vymezil základní</p><p>povinnosti spojené s touto činností makléře, které mohly být doplněny zejm. v bodě 5.3.</p><p>formuláře určenému „k případnému doplnění dalších povinností Makléře spojených se</p><p>spoluprací při likvidaci pojistných událostí“.</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>139. Ze zprávy o hodnocení nabídek je zřejmé, že hodnotící komise udělila navrhovateli</p><p>za zpracování tématu č. 5 koncepce 75 dílčích bodů, přičemž ve slovním hodnocení tématu</p><p>č. 5 koncepce navrhovatele je uvedeno následující:</p><p>▪</p><p>»Účastník uvádí: „Když bude Klient potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor</p><p>dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další</p><p>kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním</p><p>manuálu. Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7“, což může</p><p>navozovat, že pakliže Klient nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor</p><p>dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a Klient se bude muset obrátit</p><p>na další kontaktní osobu. Namísto jedné kontaktní osoby by tak měl Klient vyhodnotit,</p><p>zda potřebuje okamžitou podporu či ne a na základě této úvahy volit, koho bude</p><p>kontaktovat, namísto toho, aby se vždy mohl obracet na konkrétní osobu nebo</p><p>konkrétní číslo (operátora), který situaci kvalifikovaně vyhodnotí a zajistí spojení</p><p>s relevantní osobou;</p><p>▪</p><p>Účastník nabízí plnění dle požadavků zadavatele, nad jeho rámec účastník nabízí péči</p><p>i o škody, které jsou spoluúčastí či nejsou kryty pojištěním, což představuje vysokou</p><p>přidanou hodnotu pro zadavatele;</p><p>▪</p><p>Popis průběhu likvidace pojistné události je realistický, když odpovídá reálné praxi;</p><p>▪</p><p>Model komunikace, který účastník navrhuje, ať už se jedná o způsoby přijímání</p><p>oznámení o vzniku pojistné (škodné) události či rekční dobu účastníka, je realistický</p><p>a v souladu s obecným standardem, ale nepředstavuje pro zadavatele přidanou</p><p>hodnotu nabídky;</p><p>▪</p><p>Zadavatel považuje příslib přípravy škodního manuálu, poskytování informací skrz</p><p>online klientskou zónu a zpracovávání pravidelných přehledů o aktuálně řešených</p><p>pojistných událostech ve čtvrtletních intervalech za vysokou přidanou hodnoty nabídky</p><p>účastníka;</p><p>▪</p><p>Účastník se zavazuje k reakční době do 24 hod., což zadavatel hodnotí jako přidanou</p><p>hodnotu.</p><p>Shrnutí:</p><p>Účastník téma č. 5 zpracoval velmi dobře, popis průběhu likvidace škody a modelu</p><p>komunikace je realistický a v souladu s obecným standardem, ale nepředstavuje pro</p><p>zadavatele přidanou hodnotu, zadavatel naopak kvituje některé dílčí aspekty nabídky jako</p><p>přípravu škodního manuálu, poskytování informací skrz online klientskou zónu</p><p>a zpracovávání pravidelných přehledů, jež hodnotí jako vysokou přidanou hodnotu</p><p>koncepce.</p><p>Komise udělila účastníku za zpracování tohoto tématu koncepce 75 dílčích bodů.«</p><p>140. Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti výše citovanému slovnímu hodnocení koncepce</p><p>k tématu č. 5, zejména proti jejímu prvnímu bodu, ve kterém zadavatel provádí výklad části</p><p>textu navrhovatelovy koncepce a dovozuje, že „(…) pakliže Klient nebude potřebovat</p><p>okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu</p><p>a Klient se bude muset obrátit na další kontaktní osobu.“. Dle navrhovatele v této části došlo</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>k nedorozumění v důsledku nejasné formulace. Navrhovatel potvrzuje, že dostupnost</p><p>likvidátora i mimo pracovní dobu je obecně platná, likvidátor je k dispozici mimo pracovní</p><p>dobu vždy, a to pro případy, kdy by klient potřeboval okamžitou podporu. Tuto část koncepce</p><p>dle navrhovatele nelze vykládat tak, že by bylo nutné nejprve makléře informovat o potřebě</p><p>okamžité podpory a až následně by byla zajištěna dostupnost likvidátora v tomto režimu. Dále</p><p>navrhovatel poukazuje na to, že nelze vždy zaručit dostupnost konkrétního pracovníka</p><p>v daném čase, proto nabízí v případě jeho mimořádné nedostupnosti možnost obrátit se na</p><p>libovolnou kontaktní osobu. Navrhovatel trvá na tom, že ze strany zadavatele jednoznačně</p><p>není nutné vyhodnocovat „zda potřebuje okamžitou podporu“, nýbrž může přiděleného</p><p>likvidátora kontaktovat kdykoliv. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že pouze tato</p><p>dílčí část koncepce byla zadavatelem hodnocena negativně, ostatní body obsažené ve slovním</p><p>hodnocení k tématu č. 5 koncepce byly buď hodnoceny neutrálně nebo pozitivně, i přesto</p><p>navrhovatel nedostal plný počet bodů.</p><p>141. Spor mezi navrhovatelem a zadavatelem spočívá zejm. ve výkladu části koncepce předložené</p><p>navrhovatelem k tématu č. 5, která zní následovně: „Když bude Klient potřebovat okamžitou</p><p>podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné</p><p>se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve</p><p>škodním manuálu.“. Zadavatel ve svém slovním hodnocení dovozuje, že pokud nebude</p><p>potřebovat okamžitou pomoc, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo</p><p>pracovní dobu, a zadavatel se bude muset obrátit na jinou kontaktní osobu. S tímto výkladem</p><p>navrhovatel nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že z uvedeného vyplývá, že likvidátor bude</p><p>dostupný na telefonu i mimo pracovní dobu a pokud by z nějakého důvodu nebyl k zastižení,</p><p>nabízí i další možnosti – konkrétně kontaktování osob prostřednictvím komunikačního</p><p>rozhraní.</p><p>142. Úřad zastává názor, že výklad provedený zadavatelem je de facto nelogický s ohledem na</p><p>vyznění předložení celkové koncepce navrhovatelem. Z výše citovaného souvětí jednoznačně</p><p>nelze dovodit, že by měl zadavatel provádět jakousi kvalifikovanou úvahu (kterou by třebas</p><p>musel jakkoliv odůvodňovat) o tom, zda potřebuje okamžitou podporu a podle toho se</p><p>rozhodnout o volbě „správného řešení“ na koho se má v daném případě obrátit. Naopak je</p><p>zřejmé, že likvidátor bude dostupný na telefonu i mimo pracovní dobu a dále navíc, tj. nad</p><p>rámec možnosti kontaktovat likvidátora mimo pracovní dobu navrhovatel nabízí i možnost se</p><p>v takovém případě obrátit i na jinou kontaktní osobu. Ostatně smyslem kontaktování</p><p>likvidátora je jednoznačně vyřízení škody (škodní události) v co nejkratší době, přičemž nelze</p><p>vyloučit, že mohou nastat okamžiky, kdy likvidátor nebude na telefonu k zastižení. Lze</p><p>předpokládat, že právě z tohoto důvodu navrhovatel ve své koncepci nabídl zadavateli</p><p>možnost kontaktovat i jiné osoby, které mu pomohou s vyřešením akutní situace. To, zda jde</p><p>o potřebu okamžité podpory pak je zcela na volním uvážení zadavatele. Z uvedeného tak</p><p>plyne, že navrhovatel může garantovat dostupnost svých služeb 24/7, což ostatně uvádí i ve</p><p>své koncepci k tématu č. 5.</p><p>143. Ačkoliv Úřad obecně nemůže vstupovat do myšlenkových procesů zadavatele (resp. hodnotící</p><p>komise) je povinen, jak již bylo uvedeno výše, odhalit případné excesy, kterými by došlo</p><p>k narušení transparentnosti. O exces se může jednat například v situaci, kdy zadavatel</p><p>u jednoho dodavatele určitou skutečnost hodnotí kladně, a naopak u druhého dodavatele</p><p>totožnou skutečnost hodnotí záporně nebo o situaci, kdy zadavatel do hodnocení uvede, že</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>se daná skutečnost v nabídce dodavatele nevyskytovala, ačkoliv je zřejmý opak. Právě takovou</p><p>libovůli zadavatele nelze považovat za shodnou se zásadami zadávání veřejných zakázek.</p><p>S ohledem na právě uvedené se Úřad domnívá, že hodnocení provedené zadavatelem</p><p>ve vztahu k tématu č. 5 koncepce navrhovatele je zatíženo prvky netransparentnosti, které</p><p>hodnocení činí nepřezkoumatelným, a tedy nezákonným.</p><p>144. Úřad je přesvědčen, že hodnocení provedené zadavatelem ve vztahu k tématu č. 5 koncepce</p><p>navrhovatele, resp. k výše citované části koncepce pod bodem 5.3 písm. a) je nesprávné, resp.</p><p>z koncepce předložené navrhovatelem nelze závěry zadavatele obsažené ve slovním</p><p>hodnocení dovodit. Úřad je přesvědčen, že zadavatel je povinen při hodnocení postupovat</p><p>nejenom podle pravidel vymezených v zadávací dokumentaci, ale také v souladu se základními</p><p>pravidly logiky a jazykového či systematického výkladu. Pokud dodavatel v nabídce uvede</p><p>tvrzení, které je v souladu s požadavky zadávací dokumentace, avšak zadavatel si toto tvrzení</p><p>vyložil zcela jiným, nesprávným způsobem, resp. závěry zadavatele z předložené nabídky</p><p>nevychází, lze uvažovat, že zadavatel překročil rámec oprávněného uvážení, což má vliv</p><p>na transparentnost provedeného hodnocení. Jazykový výklad je prvním krokem</p><p>při posuzování a hodnocení nabídky (resp. koncepce v tomto případě). Jestliže zadavatel</p><p>interpretuje část koncepce v rozporu s jejím běžným jazykovým výkladem a dovozuje z tohoto</p><p>výkladu závěry, na jejichž základě koncepci hodnotí, jednoznačně se jedná o problém, který</p><p>může vést k neobjektivnímu hodnocení a porušení zásady transparentnosti. Pokud si</p><p>zadavatel část koncepce vyložil způsobem, který odporuje běžnému chápání textu a jím</p><p>vytvořené závěry nelze z koncepce navrhovatele dovodit, nelze jeho postup považovat</p><p>za transparentní.</p><p>145. V posuzovaném případě navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 zaměřujícím se</p><p>na spolupráci při likvidaci pojistných událostí uvádí pod bodem 5.3 písm. a) následující:</p><p>„Při vzniku škody hned po vyřešení nejakutnější situace na místě škody Klient kontaktuje</p><p>našeho specialistu likvidace pojistných událostí prostřednictvím automatizovaného</p><p>komunikačního interface. V pracovní době (8-16 hodin ve všední dny) lze likvidátora</p><p>kontaktovat s oznámením o vzniku škodné události telefonem nebo e-mailem. Když bude Klient</p><p>potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo</p><p>pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím</p><p>komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním manuálu. Celková garantovaná</p><p>dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7.“. Úřad si právě uvedené vykládá následovně.</p><p>Navrhovatel nejprve konstatuje, že při vzniku škody, jakmile zadavatel vyřeší akutní situaci</p><p>na místě, má za úkol kontaktovat specialistu likvidace pojistných událostí navrhovatele</p><p>prostřednictvím automatizovaného komunikačního interface, což v podstatě znamená, že</p><p>navrhovatel nabízí určitý nástroj či systém, který přímo umožňuje komunikovat klientům</p><p>s odpovědnou osobou, kdy tento nástroj může mít podobu online portálu, mobilní aplikace</p><p>apod. Dále navrhovatel doplňuje, že v pracovní době (tj. od 8 do 16 hodin ve všední dny) lze</p><p>likvidátora kontaktovat s oznámením o vzniku škodní události telefonem nebo e-mailem.</p><p>Nicméně dále navrhovatel uvádí, že v situaci, kdy klient bude potřebovat okamžitou podporu,</p><p>bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se</p><p>obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvede</p><p>ve škodním manuálu. Úřad je přesvědčen, že toto souvětí je nutné s ohledem na předchozí</p><p>věty, jeho stavbu a použitá slovní spojení vykládat následovně. Pokud zadavatel bude</p><p>potřebovat okamžitou pomoc (což je ponecháno na volní úvaze zadavatele, zda jde o potřebu</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>okamžité pomoci) mimo pracovní dobu (tj. mimo 8-16 hodin ve všední dny) bude mu i v této</p><p>době likvidátor k dispozici na mobilním telefonu. Jako další možnost (kromě možnosti</p><p>kontaktovat likvidátora na mobilním telefonu) nabízí navrhovatel v takové situaci (tj. v situaci,</p><p>kdy bude zadavatel požadovat okamžitou pomoc mimo pracovní dobu), že se zadavatel bude</p><p>moci obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které budou</p><p>uvedeny ve škodním manuálu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že kdykoliv bude zadavatel</p><p>potřebovat pomoc typicky s řešením škodní události, bude mu likvidátor k dispozici, přičemž</p><p>v pracovní době jej může kontaktovat emailem i telefonicky a mimo pracovní dobu</p><p>telefonicky. Pokud likvidátor mimo pracovní dobu nebude z nějakého důvodu na telefonu</p><p>dostupný, nabízí navrhovatel možnost kontaktovat i jiné osoby prostřednictvím</p><p>komunikačního rozhraní. Navrhovatel tedy garantuje nepřetržitou dostupnost svých</p><p>pracovníků, což vyplývá rovněž z další věty užité v bodu 5.3 písm. a) koncepce, kde navrhovatel</p><p>výslovně stanoví, že „Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7.“.</p><p>146. Při uvažování o praktické aplikaci uvedeného je zřejmé, že likvidátora bude zadavatel</p><p>kontaktovat typicky v situaci, kdy bude okamžitě potřebovat vyřešit určitý konkrétní stav např.</p><p>škodní událost. Pokud se to stane v pracovní době, nabízí navrhovatel ve své koncepci</p><p>k tématu č. 5 možnost kontaktovat likvidátoru na telefonu nebo také prostřednictvím emailu.</p><p>Ale pokud akutní situace nastane mimo pracovní dobu, může zadavatel využít toliko</p><p>telefonické spojení. Pokud se zadavateli nepodaří spojit se s likvidátorem telefonicky mimo</p><p>pracovní dobu, nabízí navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 možnost kontaktovat jiné</p><p>osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní. Je tedy zřejmé, že jedinou úvahu, kterou musí</p><p>zadavatel udělat je to, zda se jedná o dobu pracovní nebo ne a podle toho zvolit způsob</p><p>kontaktování.</p><p>147. Nicméně zadavatel ve slovním hodnocení navrhovatelovy koncepce k tématu č. 5 vyjadřuje</p><p>přesvědčení, že si musí nejprve vyhodnotit, zda potřebuje okamžitou pomoc a pouze pokud</p><p>zjistí, že ano, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu. Pokud ale</p><p>nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu.</p><p>Úřad je přesvědčen, že výklad provedený zadavatelem je nelogický, neodpovídá praxi a nelze</p><p>jej z navrhovatelem předložené koncepce dovodit. Je zřejmé, že zadavatel kontaktuje</p><p>likvidátora především v těch situacích, kdy potřebuje jeho okamžitou pomoc a podporu. Pokud</p><p>by jeho okamžitou podporu nepotřeboval, nevznikla by potřeba likvidátora kontaktovat</p><p>a zadavatel by ani neřešil, jak tento kontakt učinit. Vyhodnocení, zda zadavatel potřebuje</p><p>okamžitou podporu a pomoc od likvidátora nechává navrhovatel na zadavateli. Likvidátor není</p><p>schopen bez vyslechnutí problému zadavatele zhodnotit, jestli zadavatel potřebuje okamžitou</p><p>pomoc nebo ne, proto v situaci, kdy se zadavatel rozhoduje o tom, jakým způsobem</p><p>kontaktovat likvidátora, je z pohledu likvidátora irelevantní, zda okamžitou pomoc potřebuje</p><p>nebo ne, likvidátor mu vždycky bude dostupný, a to v pracovní době na emailu a telefonicky</p><p>a mimo pracovní dobu telefonicky. Logicky pokud by pro určení, zda bude likvidátor na</p><p>telefonu dostupný mimo pracovní dobu bylo určující, zda zadavatel opravdu potřebuje</p><p>okamžitou podporu, nebylo by možné takovou dostupnost likvidátora zajistit, neboť by bylo</p><p>absurdní, aby likvidátor předem věděl, jestli zadavatel potřebuje okamžitou podporu či nikoliv</p><p>a podle toho si vyhodnotil, zda bude na telefonu dostupný. Z uvedeného je zřejmé, že výklad</p><p>provedený zadavatelem neodpovídá praktickému uvažování a nelze jej z textu navrhovatelovy</p><p>koncepce dovodit, což ve svém důsledku znamená, že hodnocení, resp. zpráva o hodnocení</p><p>nabídek je v této části zatížena prvkem netransparentnosti.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>148. Jak bylo stanoveno výše, podstatou nekvantifikovatelného (subjektivního) hodnotícího kritéria</p><p>je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných</p><p>znalostech a zkušenostech. Úřad není oprávněn zasahovat do prostoru volní úvahy zadavatele</p><p>(hodnotící komise) při hodnocení nabídek, postup zadavatele však posuzuje z toho pohledu,</p><p>zda je provedené hodnocení dostatečně transparentní, aby byla vyloučena libovůle na straně</p><p>zadavatele a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. S ohledem na závěry uvedené výše</p><p>v odůvodnění tohoto rozhodnutí je Úřad přesvědčen, že argument zadavatele spočívající</p><p>v tom, že zadavatel na základě navrhovatelem předložené koncepce neví, na koho se má</p><p>v určité situaci obrátit, zda na likvidátora nebo na jinou kontaktní osobu, z textu jednoznačně</p><p>nevyplývá. Z textu koncepce nevyplývá povinnost zadavatele vyhodnotit (na základě nějakých</p><p>objektivně daných parametrů), zda potřebuje okamžitou podporu, aby mohl kontaktovat</p><p>likvidátora. Naopak toto vyhodnocení nechává navrhovatel zcela na zadavateli, resp.</p><p>vyhodnocení, zda se zadavatel nachází v situaci, kdy potřebuje okamžitou podporu, záleží na</p><p>volní úvaze zadavatele. Zadavatel si fakticky může vyhodnotit, že každá událost vyžaduje</p><p>okamžitou podporu likvidátora, a proto navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 nabízí</p><p>dostupnost likvidátora 24/7, přičemž primárně umožňuje přímo kontaktovat likvidátora (v</p><p>pracovní době na telefonu i emailu a mimo pracovní dobu na telefonu), a pokud likvidátor</p><p>nebude dostupný, nabízí navrhovatel záložní řešení, a to možnost kontaktovat náhradní</p><p>kontaktní osoby. Z předložené koncepce je tak, dle přesvědčení Úřadu, nutno dojít k závěru,</p><p>že navrhovatel opravdu může garantovat dostupnost svých služeb 24 hodin denně, 7 dnů</p><p>v týdnu. Úřad proto uzavírá, že po posouzení výše cit. textu obsaženého v koncepci</p><p>navrhovatele k tématu č. 5 není zřejmé, proč by zadavateli nemělo být jasné, na koho se</p><p>v určité situaci obrátit. Ostatně ani ze slovního hodnocení zadavatele této části</p><p>navrhovatelovy koncepce tato skutečnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené je Úřad</p><p>přesvědčen, že argument, resp. výhrada zadavatele spočívající v tom, že na základě</p><p>navrhovatelem předložené koncepce neví, na koho se má obrátit, tj. zda na likvidátora či na</p><p>jinou osobu, z textu nevyplývá.</p><p>149. Ačkoliv tedy zadavatel má poměrně širokou volnost pro vlastní uvážení při hodnocení nabídek</p><p>s využitím subjektivních kritérií, toto uvážení dle názoru Úřadu nemůže překročit určité</p><p>hranice. Pokud zadavatel zvolí interpretaci předložené nabídky, která je zjevně nesprávná,</p><p>nelogická nebo neodůvodněná a závěry, ke kterým dospěl v rámci svého hodnocení z podané</p><p>nabídky nevyplývají, jedná zadavatel mimo meze svého oprávnění, jedná svévolně, což</p><p>znamená vadu v hodnocení. Jak bylo konstatováno výše, Úřad je přesvědčen, že zadavatelem</p><p>předložený výklad výše cit. části koncepce navrhovatele z této koncepce jednoznačně</p><p>nevyplývá. Úřad má za to, že závěr zadavatele je zjevně nelogický a nelze jej z koncepce</p><p>navrhovatele dovodit. Úřad trvá na tom, že výše popsanou část koncepce je nutné si vyložit</p><p>tak, že navrhovatel nabízí dostupnost likvidátora i mimo pracovní dobu, přičemž jako záložní</p><p>řešení nabízí možnost kontaktování i jiných osob v případě, kdy likvidátor dostupný nebude.</p><p>K těmto závěrům lze dospět při využití běžného chápání věcí a praktického uvažování bez</p><p>odborných znalostí či zkušeností v dané problematice. Úřad je přesvědčen, že není možné</p><p>aprobovat postup, kdy zadavatel zvolí takový výklad textu, který neodpovídá navrhovatelem</p><p>předložené koncepci. S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že se zadavatel při</p><p>hodnocení nabídky navrhovatele, resp. tématu č. 5 jeho koncepce v bodu 5.3 písm. a) dopustil</p><p>nesprávného výkladu, který není možné z textu navrhovatele předložené koncepce dovodit,</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>přičemž tento postup zadavatele má vliv na transparentnost provedeného hodnocení, který</p><p>hodnocení činí nepřezkoumatelným, a tedy nezákonným.</p><p>150. Úřad se i v tomto případě zaměřil na koncepci, kterou k tématu č. 5 předložil vybraný</p><p>dodavatel, a na hodnocení této koncepce ze strany zadavatele, přičemž ze slovního hodnocení</p><p>mj. vyplývá, že „Účastník uvádí široké možnosti přijímání oznámení pojistné události,</p><p>mj. i vlastní SW účastníka pro komunikaci, a vypočítává jeho funkcionality (např. upload</p><p>dokumentů (místo posíláním e-mailem) či oznámení škodní události), a který zároveň slouží</p><p>i jako zdroj informací pro zadavatele (informace o vývoji pojištění); Účastník se zavazuje</p><p>reagovat na každý podnět neprodleně, nejpozději pak do 24 hodin od podnětu zadavatele</p><p>s tím, že uvedený postup je zakotven v jeho interních předpisech, které jsou pro jeho</p><p>zaměstnance závazné;“. V závěrečném shrnutí pak zadavatel konstatuje: „K tématu č. 5 se</p><p>účastník postavil s maximální přidanou hodnotou, zadavatel výrazně kvituje závazky</p><p>k pravidelnému reportingu a informování o výši škodních rezerv, jakož i rychlou a kvalitní</p><p>komunikaci a odbornost zapojených likvidátorů. Komise udělila účastníku za zpracování tohoto</p><p>tématu koncepce 100 dílčích bodů.“ Je tedy zřejmé, že koncepce předložená vybraným</p><p>dodavatelem k tématu č. 5 obdržela plný počet dílčích bodů, zatímco koncepce předložená</p><p>navrhovatelem obdržela 75 dílčích bodů, přičemž jediné negativní hodnocení koncepce</p><p>navrhovatele spočívá ve výše rozebrané nejasnosti ohledně dostupnosti likvidátora.</p><p>Z uvedeného lze dovodit, že pro zadavatele je důležité vědět, jakým způsobem má likvidátora</p><p>kontaktovat a v jakých situacích bude pro zadavatele k dispozici, je tedy zřejmé, že se jedná</p><p>o skutečnosti, které mohou mít pro zadavatele přidanou hodnotu, neboť zadavatel předložené</p><p>koncepce hodnotil s ohledem na úroveň přidané hodnoty při naplnění účelu veřejné zakázky.</p><p>Pokud tedy zadavatel dostupnost likvidátora považuje za důležitý aspekt při hodnocení míry</p><p>přidané hodnoty předložené koncepce, je za účelem zachování transparentnosti hodnocení</p><p>nezbytné, aby se touto skutečností zabýval u všech nabídek, resp. koncepcí, v nichž je zmíněn.</p><p>Úřad se proto zaměřil na to, jak byla dostupnost likvidátora popsána v koncepci předložené</p><p>vybraným dodavatelem, přičemž zjistil následující skutečnosti. Vybraný dodavatel ve své</p><p>koncepci mj. konstatoval, že „Oznámení o vzniku pojistné události může zadavatel učinit</p><p>osobně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím našeho webového portálu, jehož funkce je</p><p>popsána níže. Po oznámení škodní události zadavatele příslušný pracovník účastníka</p><p>(likvidátor) vyhodnotí, zda jde o pojistnou událost (škodní událost krytou pojištěním) či nikoliv.“</p><p>Dále vybraný dodavatel ve své koncepci k dostupnosti likvidátora uvádí: „Naši likvidátoři jsou</p><p>dle interních předpisů naší společnosti povinni reagovat na každý podnět neprodleně,</p><p>nejpozději pak do 24 hodin od podnětu zadavatele (čas nutný k nastudování detailu). To vše</p><p>platí i na oznámení vzniku škodní události a podnětu k reklamaci nepříznivého rozhodnutí</p><p>pojistitele. S pracovníky zadavatele jsme připraveni komunikovat telefonicky, mailem, písemně</p><p>i osobně, a to v závislosti na preferencích zadavatele a složitosti škodních událostí.“.</p><p>Z uvedeného je zřejmé, že vybraný dodavatel garantuje zadavateli, že likvidátor nejpozději do</p><p>24 hodin od podnětu, který zadavatel může vybranému dodavateli nahlásit různými způsoby</p><p>(osobně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím webového portálu) zadavatele kontaktuje.</p><p>Z koncepce předložené vybraným dodavatelem jednoznačně neplyne, že by obratem po</p><p>nahlášení škodní události likvidátor či jiná osoba z týmu zadavatele kontaktovala, toliko je</p><p>deklarována reakční doba 24 hodin. Oproti tomu, jak bylo konstatováno výše v tomto</p><p>rozhodnutí, navrhovatel v rámci koncepce předložené k tématu č. 5 garantuje dostupnost</p><p>likvidátora, případně jiné kontaktní osoby nepřetržitě, tj. 24/7, přičemž tato skutečnost nebyla</p><p>45</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>ze strany zadavatele řádně reflektována, proto Úřad hodnocení tématu č. 5 koncepce</p><p>navrhovatele považuje za netransparentní.</p><p>151. Výše Úřad shledal, že postup zadavatele v souvislosti s hodnocením koncepce navrhovatele</p><p>k tématu č. 5 vykazuje prvky netransparentnosti. Je tedy nezbytné dále se zaměřit na to, zda</p><p>je naplněna podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v</p><p>existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele, tedy zda případné pochybení</p><p>zadavatele ovlivnilo nebo alespoň mohlo ovlivnit výběr dodavatele.</p><p>152. Ve slovním hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 zadavatel uvádí celkem 6 odrážek.</p><p>První z nich se týká výkladu výše rozebrané části koncepce navrhovatele vztahující se</p><p>k dostupnosti likvidátora, přičemž pouze u této odrážky lze uvažovat, že se jedná o negativní</p><p>poznámku, která vedla zadavatele ke snížení počtu bodů udělených za tuto část koncepce</p><p>navrhovatele. Další dvě odrážky jsou spíše neutrální (nepředstavují přidanou hodnotu) a zbylé</p><p>tři odrážky lze považovat za pozitivní, tj. odůvodňující získaný počet bodů (skutečnosti zde</p><p>uvedené představují pro zadavatele přidanou hodnotu). Ve shrnutí slovního hodnocení pak</p><p>zadavatel zejm. uvádí, že téma bylo zpracováno velmi dobře. S ohledem na právě uvedené lze</p><p>konstatovat, že kdyby slovní hodnocení zadavatele neobsahovalo jediné negativum spočívající</p><p>v tom, že zadavateli na základě předložené koncepce není zřejmé, na jakou osobu se má</p><p>v určité situaci obrátit, tj. navrhovateli je vytýkán toliko nejasný popis dostupnosti likvidátora,</p><p>přičemž jak bylo dovozeno výše tento závěr jednoznačně z navrhovatelem předložené</p><p>koncepce nevyplývá, mohlo by to znamenat jiné bodování tématu č. 5 koncepce navrhovatele.</p><p>Koncepce navrhovatele by tak v této části namísto 75 bodů (což dle bodové stupnice znamená,</p><p>že uvedené řešení představuje vysokou přidanou hodnotu) mohla být hodnocena plným</p><p>počtem bodů tj. 100 body (což dle bodové stupnice znamená, že uvedené řešení představuje</p><p>maximální přidanou hodnotu). Lze tedy uvažovat, že pokud by zadavatel do slovního</p><p>hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 nezahrnul závěry o nejasnosti dostupnosti</p><p>likvidátora, které zjevně z koncepce navrhovatele nevyplývají, jak bylo dovozeno výše v tomto</p><p>rozhodnutí, znamenalo by to, že by koncepce navrhovatele dostala v této části o těchto</p><p>rozhodných 25 bodů navíc. Ostatně tuto skutečnost nevylučuje ani zadavatel, který</p><p>v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že k nižšímu hodnocení této části koncepce</p><p>navrhovatele přistoupil i kvůli nejasnosti, resp. nejednoznačnosti ohledně dostupnosti</p><p>likvidátora, která je popsána výše a kterou popsal i ve slovním hodnocení. Ve vyjádření</p><p>k návrhu pak zadavatel konstatoval, že argumentace navrhovatele plyne z nepochopení, proč</p><p>mu bylo přiděleno 75 bodů, když důvodem není nezajištění 100% dostupnosti likvidátora, ale</p><p>nejasný popis, na koho se má zadavatel se svým požadavkem obrátit. Z uvedeného lze dle</p><p>názoru Úřadu dovodit, že pokud by toto negativum nebylo v hodnocení obsaženo, resp.</p><p>zadavatel by provedl výklad tak, jak byl výše nastíněn Úřadem, mohl by být koncepci</p><p>navrhovatele v této části udělen plný počet bodů. V takovém případě by nastala situace, kdy</p><p>by vybraný dodavatel a navrhovatel měli stejný počet bodů, přičemž zadávací dokumentace</p><p>v takovém případě stanoví následující: „V případě shodného bodového výsledku více nabídek</p><p>bude pořadí těchto nabídek určeno losem za přítomnosti účastníků, kteří podali nabídku se</p><p>shodným počtem bodů. O termínu losování budou účastníci informováni tři (3) pracovní dny</p><p>předem.“. V tomto případě lze tedy shrnout, že porušení zásady transparentnosti zadavatelem</p><p>v rámci hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 by mohlo mít potenciální vliv na výběr</p><p>dodavatele, neboť pokud by zadavatel do slovního hodnocení koncepce navrhovatele</p><p>k tématu č. 5 nezahrnul závěry o nejasnosti dostupnosti likvidátora, které zjevně z koncepce</p><p>46</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>navrhovatele nevyplývají, bylo by možné usuzovat, že by tato koncepce navrhovatele k tématu</p><p>č. 5 dosáhla plného počtu bodů, čímž by nastala rovnost bodů mezi navrhovatelem a vybraným</p><p>dodavatelem a v konečném důsledku by mohl být vybrán jiný dodavatel. Současně však Úřad</p><p>akcentuje, že závěr o hodnocení a zdůvodnění hodnocení, stejně tak a přidělený počet bodů</p><p>závisí na zadavateli.</p><p>K pochybnostem o personálním složení hodnotící komise</p><p>153. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž zpochybňuje transparentnost procesu slovního</p><p>hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise, neboť hodnoticí komise, které</p><p>byly složeny z odlišných osob, dospěly ke slovním hodnocením13, jež jsou dle názoru</p><p>navrhovatele jak svým obsahem, tak svojí formulací velmi podobné. Navrhovatel je</p><p>přesvědčen, že takové míry shody není možné dosáhnout, pokud hodnocení nabídek</p><p>probíhalo způsobem popsaným zadavatelem, a to ani při zohlednění skutečností uvedených</p><p>zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel k pochybnostem navrhovatele</p><p>o personálním zajištění hodnocení nabídek uvádí, že textace obou slovních hodnocení, resp.</p><p>přepis hodnocení členů hodnotící komise v obou hodnoceních, má totožné autory, přičemž se</p><p>jedná o zástupce administrátora, kteří byli přítomni na jednáních hodnotící komise. Zadavatel</p><p>trvá na tom, že předmětné osoby neměly na výsledné hodnocení žádný vliv, když hodnotící</p><p>komise vyslovila závěry, které jsou uvedeny ve slovních hodnoceních nabídek účastníků</p><p>a zástupci administrátora je pouze zapsali, resp. převedli ústní hodnocení do písemné podoby.</p><p>Zadavatel je přesvědčen, že výše popsaný postup není netransparentní ani rozporný se</p><p>zákonem.</p><p>154. Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 17. 6. 2024 a z protokolu o hodnocení a posouzení</p><p>nabídek ze dne 11. 10. 2024 vyplývá, že hodnotící komise byly v jednotlivých případech složeny</p><p>z různých osob, přičemž jednání hodnotící komise se v obou případech účastnili kromě členů</p><p>hodnotící komise i zástupci administrátora veřejné zakázky, kteří měli především za úkol</p><p>zajistit administrativní řízení jednání komise. V obou případech hodnotící komise zpracovala</p><p>slovní hodnocení koncepcí předložených účastníky zadávacího řízení v rámci jednotlivých</p><p>tematických okruhů, v němž uvedla zdůvodnění bodování nabídek, přičemž hodnocení komise</p><p>je přiloženo k jednotlivým protokolům v příloze č. 1 v rámci zprávy o hodnocení nabídek. Na</p><p>základě porovnání těchto příloh Úřad zjistil následující skutečnosti. Pořadí nabídek je v obou</p><p>případech rozdílné, když například nabídka navrhovatele se na základě původního hodnocení</p><p>nacházela na třetím místě s počtem 475 dílčích bodů, zatímco na základě nového hodnocení</p><p>se nabídka navrhovatele umístila na místě druhém s počtem 550 dílčích bodů. Je tedy zřejmé,</p><p>že hodnotící komise v prvním hodnocení a hodnotící komise ve druhém hodnocení udělila</p><p>jednotlivým koncepcím odlišný počet bodů, přičemž počet udělených bodů se liší rovněž</p><p>u jednotlivých témat, kdy například koncepce navrhovatele k tématu č. 1 původně obdržela</p><p>25 bodů a na základě nového hodnocení obdržela 75 bodů. Ve vztahu k prvnímu a druhému</p><p>slovnímu hodnocení Úřad shrnuje, že tato hodnocení jsou si velmi podobná, když na řadě míst</p><p>obsahují shodné poznámky zadavatele, resp. myšlenkové pochody hodnotící komise, nicméně</p><p>nejedná se o hodnocení zcela totožná. Nové slovní hodnocení například u každého tématu</p><p>každé koncepce předložené jednotlivým účastníkem zadávacího řízení obsahuje shrnutí, na</p><p>13</p><p>Slovní hodnocení, které tvořilo přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 2024 a slovní hodnocení, které</p><p>tvoří přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 10. 2024.</p><p>47</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>řadě míst se rovněž nacházejí zcela nové poznámky, které v původním slovním hodnocení</p><p>nebyly, nebo jsou na některých místech původní závěry doplněny, upraveny či jinak</p><p>rozpracovány. Ačkoliv je podoba obou slovních hodnocení na první pohled zřejmá, Úřad je</p><p>přesvědčen, že tuto podobnost slovního hodnocení lze zdůvodnit tím, že hodnotící komise</p><p>v obou případech hodnotily tytéž koncepce předložené účastníky zadávacího řízení. Hodnotící</p><p>komise tak pracovaly se stejnými podklady, přičemž je pravděpodobné, že se při posuzování</p><p>koncepcí k jednotlivým tématům zaměřily na podobné kvality, nedostatky či klíčové prvky</p><p>předložených koncepcí, což bezpochyby mohlo vést k obdobným závěrům. Navíc v obou</p><p>slovních hodnocení jsou rovněž parafrázovány některé části předložených koncepcí, což také</p><p>logicky zdůvodňuje podobnost těchto hodnocení obsahujících myšlenkové pochody hodnotící</p><p>komise. Úřad je tedy přesvědčen, že podobnost slovních hodnocení nemusela být způsobena</p><p>tím, že by hodnocení neproběhlo zákonným způsobem, nýbrž tím, že osoby s obdobnými</p><p>zkušenostmi a znalostmi mohly vnímat předložené koncepce podobně. Podobnost slovních</p><p>hodnocení může být rovněž dána tím, že dle tvrzení zadavatele, se na sepisování obou slovních</p><p>hodnocení podílela tatáž osoba, tj. zástupce administrátora veřejné zakázky, přičemž je</p><p>pochopitelné, že pokud tato osoba sepisovala slovní hodnocení vycházející ze stejných textů,</p><p>může se uchýlit k tomu, že bude užívat obdobné fráze, pojmy či výrazy. Úřad proto uzavírá, že</p><p>neshledal, že by zadavatelem provedené slovní hodnocení bylo netransparentní s ohledem na</p><p>personální složení hodnotící komise, když z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně</p><p>vyplývá, že hodnocení v obou případech prováděla komise složená z odlišných osob, které</p><p>dospěly k odlišným závěrům, resp. nedošlo k přidělení stejného počtu bodů. Podobnost</p><p>slovního hodnocení, na kterou navrhovatel ve svém návrhu odkazuje, mohla být primárně</p><p>způsobena vlastnostmi hodnocených koncepcí, jak Úřad dovodil výše.</p><p>Obecně ke způsobu hodnocení nabídek</p><p>155. Navrhovatel v závěru svého návrhu brojí proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož</p><p>usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem</p><p>provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem.</p><p>Navrhovatel je přesvědčen, že z hodnocení nabídek (tj. především ze slovního hodnocení) není</p><p>přezkoumatelným (a tedy transparentním) způsobem možné jednoznačně seznat, jak byla ta</p><p>která nabídka hodnocena ve vztahu k zadavatelem stanoveným podmínkám hodnocení.</p><p>Navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost provedeného hodnocení spatřuje</p><p>v tom, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž okomentoval jednotlivá</p><p>témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na efektivitu plnění veřejné</p><p>zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají a proč.</p><p>156. Nad rámec výše uvedeného navrhovatel podotýká, že zadavatel tím, že v rámci zvoleného</p><p>způsobu hodnocení stanovil, že maximální počet 100 bodů dostane taková nabídka, která</p><p>bude nejlepším možným způsobem naplňovat účel veřejné zakázky nebo způsobem</p><p>s maximální přidanou hodnotou, lze předpokládat, že zadavatel kromě výše uvedeného</p><p>standardu plnění vytvořil i model optimální, se kterým pak nabídky porovnával. Navrhovatel</p><p>dále uvažuje, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té které nabídky</p><p>mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze vzájemného porovnání</p><p>nabídek mezi sebou. Takový postup hodnocení by dle navrhovatele dával větší smysl než</p><p>vymýšlení teoretického optimálního modelu. V takovém případě by ale odůvodnění</p><p>hodnocení muselo popisovat logické úvahy zadavatele o přidělování bodů (resp.</p><p>48</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>vyhodnocování efektivity a přidané hodnoty) ve vztahu k ostatním nabídkám. Navrhovatel je</p><p>nicméně přesvědčen, že nic takového hodnocení vytvořené zadavatelem neobsahuje.</p><p>Navrhovatel proto trvá na tom, že odůvodnění hodnocení nabídek neobsahuje dostatečný</p><p>popis úvah, kterými se zadavatel při hodnocení řídil, tak aby bylo hodnocení přezkoumatelné</p><p>a transparentní.</p><p>157. V této souvislosti Úřad předně podotýká, že stanovený způsob hodnocení nabídek nebyl ve</p><p>lhůtě pro podání nabídek navrhovatelem ani jiným dodavatelem rozporován, přičemž</p><p>v projednávaném případě navrhovatel svými námitkami a následně návrhem brojí především</p><p>proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti zprávy</p><p>o hodnocení nabídek a zde zachycenému hodnocení nabídky navrhovatele, zejm. jím</p><p>předložené koncepce k tématu č. 1 a tématu č. 5. S ohledem na právě uvedené se Úřad</p><p>v projednávaném případě zaměřil toliko na posouzení transparentnosti a přezkoumatelnosti</p><p>zprávy o hodnocení ve vztahu k hodnocení nabídky navrhovatele, konkrétně hodnocením</p><p>navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 a tématu č. 5. Vzhledem k tomu, že</p><p>koncepce vybraného dodavatele k oběma tématům obdržela nejvyšší počet bodů, zaměřil se</p><p>Úřad rovněž na to, zda z hodnocení koncepce předložené navrhovatelem a z hodnocení</p><p>koncepce předložené vybraným dodavatelem bylo zřejmé, na základě jakých skutečností</p><p>dospěl zadavatel k tomu, že koncepce vybraného dodavatele je pro zadavatele výhodnější,</p><p>resp. efektivnější s ohledem na účel veřejné zakázky. Úřad je přesvědčen, že pouze nesprávné</p><p>hodnocení těchto nabídek by mohlo mít vliv na pořadí nabídek a následný výběr dodavatele</p><p>s ohledem na postavení navrhovatele. Pouze za situace, kdy by bylo prokázáno, že nabídka</p><p>navrhovatele nebyla hodnocena v souladu se zákonem a měla by být při správném hodnocení</p><p>vybrána jako nejvýhodnější, nebo za situace, kdy by bylo prokázáno, že hodnocení nabídky</p><p>vybraného dodavatele bylo chybné a navrhovatel by se měl umístit na prvním místě, by bylo</p><p>možné konstatovat, že navrhovateli vznikla újma. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve svém</p><p>návrhu žádná konkrétní pochybení ve vztahu k hodnocení nabídek jiných uchazečů neuvádí,</p><p>když pouze obecně trvá na tom, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem</p><p>nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně</p><p>a v rozporu se zákonem, nezabýval se Úřad hodnocením nabídek jiných uchazečů, neboť</p><p>případné pochybení zadavatele by v takovém případě nemohlo mít vliv na postavení</p><p>navrhovatele, resp. nemohlo by navrhovateli způsobit újmu. Proto je Úřad přesvědčen, že</p><p>hodnocení nabídek dalších uchazečů není pro toto správního řízení nijak relevantní.</p><p>158. K argumentu navrhovatele, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž</p><p>okomentoval jednotlivá témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na</p><p>efektivitu plnění veřejné zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají</p><p>a proč, Úřad opakovaně sděluje, že požadavek na transparentnost provedeného hodnocení</p><p>neznamená, že by zadavatel musel u každých jednotlivých skutečností, které obsáhne v rámci</p><p>zprávy o hodnocení nabídek, resp. slovního hodnocení, vysvětlovat, jakou měrou každá</p><p>z těchto skutečností ovlivnila výsledek hodnocení. Úřad je přesvědčen, že ze zprávy</p><p>o hodnocení nabídek by měly především vyplývat úvahy zadavatele, tak, aby bylo možné</p><p>zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů odpovídá údajům v nabídkách</p><p>a provedené hodnocení je v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž ze zprávy</p><p>o hodnocení by rovněž mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve</p><p>vztahu k nabídce, která obdržela vyšší počet bodů. Právě touhle optikou Úřad posuzoval</p><p>i zadavatelem provedené hodnocení nabídky navrhovatele, resp. koncepce navrhovatele</p><p>49</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>předložené k tématu č. 1 a k tématu č. 5, obsažené ve zprávě o hodnocení nabídek, přičemž</p><p>dospěl k závěrům, které jsou popsány výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a na které Úřad</p><p>v plném rozsahu odkazuje.</p><p>159. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rámci zvoleného způsobu hodnocení vytvořil jakýsi</p><p>optimální model, se kterým pak nabídky porovnával, Úřad sděluje, že navrhovatel patrně zcela</p><p>nepochopil stanovený způsob hodnocení nabídek definovaný v zadávacích podmínkách.</p><p>V šetřeném případě zadavatel pro hodnocení zvolil kritérium kvality, když v zadávací</p><p>dokumentaci stanovil, že nejlépe bude hodnocena taková nabídka, jejíž součástí bude</p><p>koncepce poskytování služeb, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším</p><p>možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo</p><p>způsobem s maximální přidanou hodnotou. Zadavatel v zadávací dokumentaci definoval</p><p>určité minimální požadavky na způsob poskytování služeb, přičemž požadoval, aby účastníci</p><p>zadávacího řízení způsob poskytování služeb doplnili a vložili tak do svého řešení svou</p><p>odbornost a zkušenosti a nabídli tak zadavateli nejvýhodnější řešení. Zadavatel tedy stanovil</p><p>určitý rámec pro vytvoření koncepce, nicméně ponechal dodavatelům prostor pro kreativitu,</p><p>odbornost a inovativnost, aby sami navrhli takové řešení, které bude co nejlépe odpovídat</p><p>účelu veřejné zakázky a přinese zadavateli co největší přidanou hodnotu. Dodavatelé tedy</p><p>mohli nabídnout různorodé přístupy a zadavatel hodnotil, jak kvalitně nabízené řešení</p><p>naplňuje potřebu a účel veřejné zakázky. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel</p><p>nemohl vytvořit žádný optimální model, se kterým by pak jednotlivé koncepce porovnával,</p><p>když nemohl vědět, jaké služby mu jednotliví dodavatelé ve své koncepci nabídnou. Rovněž</p><p>úvaha navrhovatele o tom, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té</p><p>které nabídky mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze</p><p>vzájemného porovnání nabídek mezi sebou, je dle Úřadu zcela irelevantní, neboť zadavatel</p><p>v zadávací dokumentaci vymezil určitý způsob hodnocení, který následně v rámci hodnocení</p><p>obdržených nabídek použil, přičemž úkolem Úřadu není v projednávaném případě posuzovat,</p><p>jaký způsob hodnocení by pro tuto veřejnou zakázku byl nejvhodnější.</p><p>Shrnutí</p><p>160. Úřad na základě všech výše uvedených skutečností uzavírá, že zadavatel nedodržel při</p><p>zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když se při</p><p>hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 1 zákona v rámci hodnocení tématu č. 5 koncepce</p><p>předložené navrhovatelem, které je zachyceno v příloze zprávy o hodnocení, dopustil</p><p>nesprávného výkladu výše cit. části koncepce navrhovatele, který není možné z textu bodu 5.3</p><p>písm. a) předmětné koncepce dovodit, přičemž tento postup zadavatele činí provedené</p><p>hodnocení nabídek nepřezkoumatelným a tudíž netransparentním, přičemž tento postup</p><p>mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, proto Úřad rozhodl tak,</p><p>jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření</p><p>161. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné</p><p>zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit</p><p>výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací</p><p>řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.</p><p>50</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>162. Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení</p><p>nabídek v souladu se zákonem, jak Úřad uvedl ve výroku II. tohoto rozhodnutí, přičemž tento</p><p>postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.</p><p>163. Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr</p><p>dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>164. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných</p><p>skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to</p><p>při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného</p><p>zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.</p><p>165. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných</p><p>nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů</p><p>zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, tj. úkony spojené s hodnocením nabídek</p><p>zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek, jenž tvoří přílohu č. 1 „Protokolu o hodnocení</p><p>a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné</p><p>v předmětném zadávacím řízení, včetně oznámení o výběru.</p><p>166. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno</p><p>ve výroku III. tohoto rozhodnutí.</p><p>K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení</p><p>167. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění</p><p>smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím</p><p>řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.</p><p>168. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení</p><p>nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až</p><p>do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,</p><p>přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného</p><p>rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout</p><p>splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci</p><p>rozhodnutí.</p><p>169. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření</p><p>spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí</p><p>zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení</p><p>smlouvu na veřejnou zakázku.</p><p>K výroku V. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení</p><p>170. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření</p><p>nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního</p><p>řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj</p><p>vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení</p><p>o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších</p><p>předpisů, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele,</p><p>kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření</p><p>nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.</p><p>51</p><p>Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500</p><p>171. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření, rozhodl</p><p>Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>172. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo</p><p>19-24825621/0710, variabilní symbol 2024001028.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům</p><p>I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí</p><p>nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení</p><p>o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové</p><p>schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b,</p><p>140 00 Praha 4</p><p>2. Mgr. Jan Novotný, advokát, Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha</p><p>3. SATUM CZECH s.r.o., Porážková 1424/20, 702 00 Ostrava</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>52</p></div>", "next": 0}