přičemž navrhovatel je přesvědčen, že si zadavatel tuto skutečnost účelově vykládá jako
znesnadňující představu o tom, jak by řízení, organizace a koordinace probíhala, namísto
přidělení jí vysoké míry přidané hodnoty pro zadavatele.
133. Dále zadavatel ve slovním hodnocení uvádí, že na základě koncepce předložené
navrhovatelem k tématu č. 1 je pro něj „obtížné utvořit si komplexní představu o tom, jak by
probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování
služeb“. S tímto hodnocením navrhovatel rovněž nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že se
ve své
koncepci
dostatečně
věnuje
obecným
principům
vztahujícím
se
ke způsobu poskytování služeb. Dalším bodem, který zadavatel ve slovním hodnocení nabídky
navrhovatele uvedl je, že: »Ve vztahu k dostupnosti účastník používá obecné pojmy jako
„maximální operativní dostupnost“, „v řádu desítek minut“, „v co nejkratším časovém rámci“;
což znesnadňuje tvorbu představy o případné budoucí spolupráci.«. Rovněž proti tomuto bodu
hodnocení navrhovatel brojí, neboť je přesvědčen, že z výše uvedeného slovního hodnocení
(ani ze shrnutí uvedeného v dalších bodech slovního hodnocení tohoto tématu koncepce)
nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo
do hodnocení tohoto dílčího tématu.
134. Úřad se předně zabýval obsahem koncepce navrhovatele v části vztahující se k tématu č. 1,
aby ověřil, zda zadavatel (resp. komise) při slovním hodnocení vycházel z jejího obsahu. V dané
části koncepce navrhovatel pracuje s pojmem „realizační tým“ (konkrétně zmiňuje pouze
vedoucího realizačního týmu, specialistu správy pojištění a specialistu a správce pojištění
vozidel – viz dále), přičemž v bodě 1.1. poukazuje na jeho profesionalitu a na skutečnost, že se
skládá především z pracovníků brněnské pobočky, což zvyšuje operativní dostupnost. V bodě
1.2. koncepce navrhovatel uvádí body, které dle něj definují základy řízení spolupráce. Pod
písm. a) poukazuje na nepřetržitou dostupnost realizačního týmu. Pod písm. b) zmiňuje interní
pokyn, který bude zpracován „dle představ klienta“, bude specifikovat na kterého člena týmu
a za jakých okolností se lze obrátit; současně zdůrazňuje, že se lze obrátit na kteréhokoliv člena
týmu a požadavek bude zpracován [totéž navrhovatel opakuje pod písm. c) bodu 1.2.
koncepce, kde zmiňuje, že je zajištěno předání, aby byl požadavek vyřešen co nejefektivněji,
tj. je předán co nejrychleji]. Navrhovatel současně pro zjednodušení komunikace navrhuje
přidělení hlavní kontaktní osoby – specialisty správy pojištění. Rovněž zmiňuje vedoucího
realizačního týmu, který má být garantem spokojenosti, zajišťovat efektivní přerozdělování
požadavků klienta (tj. zadavatele), dohlížet, aby řešení požadavků bylo ve vysoké kvalitě a co
nejdříve, komunikovat s klientem a pojišťovnami (jsou zmíněna „vrcholová jednání“) a řešit
36
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
případné problémy a komplikované situace. Pod písm. d) zmiňuje týdenní frekvenci, kdy
budou požadavky zadavatele interně probírány, zmiňuje zpracovávání pravidelných přehledů,
zmiňuje cyklus interních koordinačních setkání se zadavatelem a to, že prezentace bude
upravena tak, aby zadavateli vyhovovala. V bodě 1.3. koncepce navrhovatel uvádí, že míru
kontroly a zapojení klienta lze nastavit jakkoliv a dodává, že požadavky a události budou
řešeny rychle a povedou k zapracování do celkové koncepce pojištění, což dle něj povede
k aktuálnosti pojistného programu (aby tento odpovídal potřebám zadavatele). Spolupráce
bude dle navrhovatele evidována v pravidelných přehledech a tyto budou předány,
prezentovány a zpřístupněny v on-line prostředí. V bodě 1.4 navrhovatel zmiňuje metodické
oddělení, které má k dispozici a být zapojeno při řešení složitých problémů s tím, že dle
požadavků klienta lze zapojit i další odborníky. V bodě 1.5. zmiňuje navrhovatel zařazení
specialisty a správce pojištění vozidel do realizačního týmu. Dostupnost realizačního týmu je
pak dle bodu 1.6. koncepce zajištěna stínovým týmem. V bodě 1.7. koncepce navrhovatel
shrnuje, že výše uvedené zajistí kvalitu dodávaných služeb, a to ve všech fázích jejich
poskytování.
135. Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel v rámci tématu č. 1 koncepce skutečně neuvedl
kompletní složení realizačního týmu, kompetence zmínil v souvislosti s vedoucím realizačního
týmu a věnoval otázce dostupnosti a zastupitelnosti (převážně brněnský tým znamenající
dobrou dostupnost, nepřetržitá dostupnost, stínový tým). Současně je třeba podotknout, že
ze slovního hodnocení nevyplývá, že by měl zadavatel (resp. komise) za to, že by se popis
řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v koncepci nebyl vůbec obsažen.
V předmětné části koncepce navrhovatel rovněž skutečně zmínil interní pokyn, jakožto další
dokument, který bude obsahovat informace o tom kdy a na jakého člena týmu je možno se
obrátit, a použil formulace, které zadavatel v rámci slovního hodnocení označil za obecné
formulace. Zadavatel tedy při hodnocení vycházel z údajů uvedených v předmětné části
koncepce. Na tomto místě považuje Úřad za nezbytné připomenout, že podle konstantní
judikatury správních soudů nespadá do pravomoci Úřadu přezkoumávat myšlenkové pochody
jednotlivých hodnotitelů nabídek, vstupovat do nich či je dokonce nahrazovat vlastním
správním uvážením, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné
zakázky, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob,
kterým je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související
s procesem hodnocení nabídek. V projednávaném případě tedy Úřad není oprávněn
přezkoumávat jednotlivé body (odrážky) tvořící slovní hodnocení tématu č. 1 koncepce
navrhovatele, které je obsaženo v příloze zprávy o hodnocení, v tom smyslu, že by posuzoval,
zda jsou úvahy zadavatele legitimní, resp. zda k těmto úvahám byl oprávněn, pokud se
nejedná o exces či zjevnou nelogičnost. Jak bylo dovozeno výše v tomto rozhodnutí, ze
slovního hodnocení koncepce navrhovatele obsaženého v příloze zprávy o hodnocení lze
jednoznačně dovodit, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že koncepce
navrhovatele k tématu č. 1 nepovede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným
způsobem, nýbrž „pouze“ způsobem velmi dobrým či efektivním, resp. na základě jakých
skutečností zadavatel koncepci navrhovatele u tématu č. 1 přiřadil 75 bodů. Úřad je
přesvědčen, že zadavatel svůj myšlenkový proces, který jej vedl k tomuto závěru,
prostřednictvím slovního hodnocení dostatečně popsal, když z předloženého slovního
hodnocení lze rozpoznat, jaké části navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1
odpovídají představám (požadavkům) zadavatele a jaké nikoliv, včetně bližšího zdůvodnění.
37
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
Úřad rovněž v hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 neshledal, že by
se jednalo o hodnocení excesivní, kterým by zadavatele překročil prostor pro své volní uvážení.
Ze slovního hodnocení jednoznačně vyplývá, že se navrhovatel ve své koncepci dostatečně
nevěnoval určitým skutečnostem, jejichž uvedení zadavatel považoval za zásadní a které by
pro něj znamenaly přidanou hodnotu. Ze slovního hodnocení je rovněž zřejmé, že na základě
koncepce navrhovatele je pro zadavatele obtížné vytvořit si představu o tom, jak by konkrétně
poskytování služeb probíhalo, přičemž nedostatky zadavatel rovněž spatřuje v užívání
obecných či vágních formulací či pojmů, které jsou pro zadavatele těžko představitelné, jejichž
příklady v rámci slovního hodnocení zadavatel uvádí. Jestliže zadavatel považuje za důležité,
aby v rámci předložené koncepce byly určité otázky vztahující se k řízení a organizaci
realizačního týmu obsaženy, pak je dle Úřadu zcela legitimní, aby neobsažení těchto otázek
bylo ze strany zadavatele bodově penalizováno (ostatně do tohoto myšlenkového procesu
nemůže Úřad vstupovat, přičemž se zjevně nejedná o exces či zjevnou nelogičnost v tom
kontextu, že by zadavatel např. hodnotil něco, co s danou problematikou nesouvisí či vycházel
ze skutečností, které neodpovídají předložené koncepci). Za exces rovněž nelze považovat, že
zadavatel nebyl schopen na základě koncepce navrhovatele k tématu č. 1 zhodnotit její
přidanou hodnotu, když nebyl schopen vytvořit si představu o způsobu poskytování služeb
z důvodu obecných formulací, vágních pojmů, blíže nespecifikovaných obecných slibů apod.,
resp. ani tu skutečnost, že navrhovatel předpokládá zpracování dalšího dokumentu, jehož
obsah (a tím i jeho přidanou hodnotu pro zadavatele) nelze dle zadavatele s ohledem na jeho
neexistenci zohlednit. Lze tedy uzavřít, že ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, jaké údaje
v rámci hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 zadavatel hodnotil a jaký vliv měly na
počet přidělených bodů, přičemž výsledné slovní i bodové hodnocení jednoznačně odpovídá
zadávacím podmínkám, pročež lze hodnocení v této části považovat za souladné se zákonem.
136. Rovněž z porovnání slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 se slovním
hodnocením koncepce vybraného dodavatele k tématu č. 1 lze dovodit, že zadavatel hodnotil
tuto část koncepce v souladu se zadávacími podmínkami a se zákonem. I když vzhledem ke
zvolenému způsobu hodnocení není možné zajistit zrcadlovou porovnatelnost předložených
koncepcí, neboť předložené koncepce jsou rozdílné a obsahují rozdílné prvky, musí hodnocení
vycházet ze stejného rámce a musí z něj být seznatelné, zda vybraný dodavatel skutečně
předložil zadavateli nabídku s nejvýhodnějšími, tj. nejkvalitnějšími, podmínkami plnění. Jenom
takové hodnocení lze považovat za transparentní. Za transparentní by rovněž nebylo možno
považovat hodnocení v případě, kdy by zadavatel tutéž skutečnost u navrhovatele
a u vybraného dodavatele hodnotil rozdílně.
137. Ze slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele předložené k tématu č. 1 mj. vyplývá,
že „Účastník uvádí, že bude sestaven tým specialistů pro jednotlivá rizika (majetek,
odpovědnost, přerušení provozu, kybernetická rizika a likvidace pojistných událostí), v této
souvislosti odkazuje na neanonymizované části nabídky, které zadavatel při hodnocení nevzal
v potaz, a doporučuje tým rozšířit o specialistu pojištění motorových vozidel, specialistu
cestovního pojištění a specialistu Risk Managementu;“ Dále zadavatel ve slovním hodnocení
uvádí, že vybraný dodavatel navrhuje rozšíření týmu a vznik mikrotýmů, navrhuje využití
centrálního úložiště informací, bude využívat jednotné likvidační centrum a garantuje reakční
dobu 24 hod. Zadavatel dále hodnocení shrnuje následovně: „Zpracování tématu č. 1 je až na
nejasnost ohledně provazby mikrotýmu na navržený realizační tým komplexní a výstižné,
účastník nabízí široké možnosti komunikace s reálnou reakční dobou, komunikace přes
38
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
centrální úložiště zadavatel významně kvituje, maximální přidanou hodnotu má i návrh
na začlenění specialisty na pojištění motorových vozidel do týmu. Komise udělila účastníku
za zpracování tohoto tématu koncepce 100 dílčích bodů.“. Ze slovního hodnocení koncepce
vybraného dodavatele předložené k tématu č. 1 je poměrně zřejmé, že výhody předložené
koncepce jednoznačně převažují, přičemž zadavatel uvádí pouze jedinou dílčí výtku týkající se
provazby mikrotýmů na realizační tým. Vybraný dodavatel na rozdíl od navrhovatele do své
koncepce zahrnul informaci o realizačním týmu, když konstatoval, že bude vytvořen tým
specialistů pro jednotlivá rizika, což zadavatel považuje za přidanou hodnotu, i když podotýká,
že nevzal v potaz odkaz vybraného dodavatele na složení realizačního týmu obsažené v jiné
části nabídky. Rovněž z dalších částí slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele je
zřejmé, že předložená koncepce k tématu č. 1 zadavateli přináší maximální přidanou hodnotu.
Na základě provedeného porovnání slovního hodnocení koncepce navrhovatele a vybraného
dodavatele k tématu č. 1 lze tedy jednoznačně dospět k závěru, že nabídka vybraného
dodavatele byla zadavatelem vnímána jako lepší s ohledem na přidanou hodnotu a míru,
kterou povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky, přičemž z těchto slovních
hodnocení je rovněž seznatelné a zpětně přezkoumatelné jaké úvahy zadavatele k tomuto
závěru vedly. Úřad je proto přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení nabídek
vybraného dodavatele a navrhovatele lze označit za souladné s požadavky zákona, neboť jak
bylo dovozeno výše, zpráva o hodnocení nabídek, resp. její příloha obsahuje dostatečný popis
hodnocení nabídky koncepce navrhovatele a vybraného dodavatele k tématu č. 1 včetně
hodnocených skutečností, z něhož lze dovodit, že nabídka vybraného dodavatele obdržela
opodstatněně vyšší počet bodů, neboť v komparaci s koncepcí navrhovatele poskytuje
zadavateli výhodnější podmínky plnění. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že zadavatel
v rámci obou koncepcí pozitivně hodnotil nabízené specialisty; další shodně nabízené
skutečnosti pro porovnání Úřad nedohledal. Pro úplnost Úřad podotýká, že se zaměřil toliko
na hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele, neboť pouze nesprávné
hodnocení těchto nabídek by mohlo mít vliv na pořadí nabídek a následný výběr dodavatele
ve vztahu k postavení navrhovatele. Pouze za situace, kdy by bylo prokázáno, že nabídka
navrhovatele nebyla hodnocena v souladu se zákonem a měla by být při správném hodnocení
vybrána jako nejvýhodnější, nebo za situace, kdy by bylo prokázáno, že hodnocení nabídky
vybraného dodavatele bylo chybné a navrhovatel by se měl umístit na prvním místě, by bylo
možné konstatovat, že navrhovateli vznikla újma. Navíc ani navrhovatel ve svém návrhu žádná
konkrétní pochybení ve vztahu k hodnocení nabídek jiných uchazečů neuvádí, když pouze
obecně trvá na tom, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo
zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se
zákonem.
K hodnocení tématu č. 5
138. Dle formuláře obsahujícího zadání pro zpracování koncepce se téma č. 5 tyká „Spolupráce při
likvidaci pojistných událostí“, přičemž zadavatel v bodech 5.1. a 5.2 formuláře vymezil základní
povinnosti spojené s touto činností makléře, které mohly být doplněny zejm. v bodě 5.3.
formuláře určenému „k případnému doplnění dalších povinností Makléře spojených se
spoluprací při likvidaci pojistných událostí“.
39
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
139. Ze zprávy o hodnocení nabídek je zřejmé, že hodnotící komise udělila navrhovateli
za zpracování tématu č. 5 koncepce 75 dílčích bodů, přičemž ve slovním hodnocení tématu
č. 5 koncepce navrhovatele je uvedeno následující:
▪
»Účastník uvádí: „Když bude Klient potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor
dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další
kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním
manuálu. Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7“, což může
navozovat, že pakliže Klient nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor
dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a Klient se bude muset obrátit
na další kontaktní osobu. Namísto jedné kontaktní osoby by tak měl Klient vyhodnotit,
zda potřebuje okamžitou podporu či ne a na základě této úvahy volit, koho bude
kontaktovat, namísto toho, aby se vždy mohl obracet na konkrétní osobu nebo
konkrétní číslo (operátora), který situaci kvalifikovaně vyhodnotí a zajistí spojení
s relevantní osobou;
▪
Účastník nabízí plnění dle požadavků zadavatele, nad jeho rámec účastník nabízí péči
i o škody, které jsou spoluúčastí či nejsou kryty pojištěním, což představuje vysokou
přidanou hodnotu pro zadavatele;
▪
Popis průběhu likvidace pojistné události je realistický, když odpovídá reálné praxi;
▪
Model komunikace, který účastník navrhuje, ať už se jedná o způsoby přijímání
oznámení o vzniku pojistné (škodné) události či rekční dobu účastníka, je realistický
a v souladu s obecným standardem, ale nepředstavuje pro zadavatele přidanou
hodnotu nabídky;
▪
Zadavatel považuje příslib přípravy škodního manuálu, poskytování informací skrz
online klientskou zónu a zpracovávání pravidelných přehledů o aktuálně řešených
pojistných událostech ve čtvrtletních intervalech za vysokou přidanou hodnoty nabídky
účastníka;
▪
Účastník se zavazuje k reakční době do 24 hod., což zadavatel hodnotí jako přidanou
hodnotu.
Shrnutí:
Účastník téma č. 5 zpracoval velmi dobře, popis průběhu likvidace škody a modelu
komunikace je realistický a v souladu s obecným standardem, ale nepředstavuje pro
zadavatele přidanou hodnotu, zadavatel naopak kvituje některé dílčí aspekty nabídky jako
přípravu škodního manuálu, poskytování informací skrz online klientskou zónu
a zpracovávání pravidelných přehledů, jež hodnotí jako vysokou přidanou hodnotu
koncepce.
Komise udělila účastníku za zpracování tohoto tématu koncepce 75 dílčích bodů.«
140. Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti výše citovanému slovnímu hodnocení koncepce
k tématu č. 5, zejména proti jejímu prvnímu bodu, ve kterém zadavatel provádí výklad části
textu navrhovatelovy koncepce a dovozuje, že „(…) pakliže Klient nebude potřebovat
okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu
a Klient se bude muset obrátit na další kontaktní osobu.“. Dle navrhovatele v této části došlo
40
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
k nedorozumění v důsledku nejasné formulace. Navrhovatel potvrzuje, že dostupnost
likvidátora i mimo pracovní dobu je obecně platná, likvidátor je k dispozici mimo pracovní
dobu vždy, a to pro případy, kdy by klient potřeboval okamžitou podporu. Tuto část koncepce
dle navrhovatele nelze vykládat tak, že by bylo nutné nejprve makléře informovat o potřebě
okamžité podpory a až následně by byla zajištěna dostupnost likvidátora v tomto režimu. Dále
navrhovatel poukazuje na to, že nelze vždy zaručit dostupnost konkrétního pracovníka
v daném čase, proto nabízí v případě jeho mimořádné nedostupnosti možnost obrátit se na
libovolnou kontaktní osobu. Navrhovatel trvá na tom, že ze strany zadavatele jednoznačně
není nutné vyhodnocovat „zda potřebuje okamžitou podporu“, nýbrž může přiděleného
likvidátora kontaktovat kdykoliv. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že pouze tato
dílčí část koncepce byla zadavatelem hodnocena negativně, ostatní body obsažené ve slovním
hodnocení k tématu č. 5 koncepce byly buď hodnoceny neutrálně nebo pozitivně, i přesto
navrhovatel nedostal plný počet bodů.
141. Spor mezi navrhovatelem a zadavatelem spočívá zejm. ve výkladu části koncepce předložené
navrhovatelem k tématu č. 5, která zní následovně: „Když bude Klient potřebovat okamžitou
podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné
se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve
škodním manuálu.“. Zadavatel ve svém slovním hodnocení dovozuje, že pokud nebude
potřebovat okamžitou pomoc, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo
pracovní dobu, a zadavatel se bude muset obrátit na jinou kontaktní osobu. S tímto výkladem
navrhovatel nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že z uvedeného vyplývá, že likvidátor bude
dostupný na telefonu i mimo pracovní dobu a pokud by z nějakého důvodu nebyl k zastižení,
nabízí i další možnosti – konkrétně kontaktování osob prostřednictvím komunikačního
rozhraní.
142. Úřad zastává názor, že výklad provedený zadavatelem je de facto nelogický s ohledem na
vyznění předložení celkové koncepce navrhovatelem. Z výše citovaného souvětí jednoznačně
nelze dovodit, že by měl zadavatel provádět jakousi kvalifikovanou úvahu (kterou by třebas
musel jakkoliv odůvodňovat) o tom, zda potřebuje okamžitou podporu a podle toho se
rozhodnout o volbě „správného řešení“ na koho se má v daném případě obrátit. Naopak je
zřejmé, že likvidátor bude dostupný na telefonu i mimo pracovní dobu a dále navíc, tj. nad
rámec možnosti kontaktovat likvidátora mimo pracovní dobu navrhovatel nabízí i možnost se
v takovém případě obrátit i na jinou kontaktní osobu. Ostatně smyslem kontaktování
likvidátora je jednoznačně vyřízení škody (škodní události) v co nejkratší době, přičemž nelze
vyloučit, že mohou nastat okamžiky, kdy likvidátor nebude na telefonu k zastižení. Lze
předpokládat, že právě z tohoto důvodu navrhovatel ve své koncepci nabídl zadavateli
možnost kontaktovat i jiné osoby, které mu pomohou s vyřešením akutní situace. To, zda jde
o potřebu okamžité podpory pak je zcela na volním uvážení zadavatele. Z uvedeného tak
plyne, že navrhovatel může garantovat dostupnost svých služeb 24/7, což ostatně uvádí i ve
své koncepci k tématu č. 5.
143. Ačkoliv Úřad obecně nemůže vstupovat do myšlenkových procesů zadavatele (resp. hodnotící
komise) je povinen, jak již bylo uvedeno výše, odhalit případné excesy, kterými by došlo
k narušení transparentnosti. O exces se může jednat například v situaci, kdy zadavatel
u jednoho dodavatele určitou skutečnost hodnotí kladně, a naopak u druhého dodavatele
totožnou skutečnost hodnotí záporně nebo o situaci, kdy zadavatel do hodnocení uvede, že
41
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
se daná skutečnost v nabídce dodavatele nevyskytovala, ačkoliv je zřejmý opak. Právě takovou
libovůli zadavatele nelze považovat za shodnou se zásadami zadávání veřejných zakázek.
S ohledem na právě uvedené se Úřad domnívá, že hodnocení provedené zadavatelem
ve vztahu k tématu č. 5 koncepce navrhovatele je zatíženo prvky netransparentnosti, které
hodnocení činí nepřezkoumatelným, a tedy nezákonným.
144. Úřad je přesvědčen, že hodnocení provedené zadavatelem ve vztahu k tématu č. 5 koncepce
navrhovatele, resp. k výše citované části koncepce pod bodem 5.3 písm. a) je nesprávné, resp.
z koncepce předložené navrhovatelem nelze závěry zadavatele obsažené ve slovním
hodnocení dovodit. Úřad je přesvědčen, že zadavatel je povinen při hodnocení postupovat
nejenom podle pravidel vymezených v zadávací dokumentaci, ale také v souladu se základními
pravidly logiky a jazykového či systematického výkladu. Pokud dodavatel v nabídce uvede
tvrzení, které je v souladu s požadavky zadávací dokumentace, avšak zadavatel si toto tvrzení
vyložil zcela jiným, nesprávným způsobem, resp. závěry zadavatele z předložené nabídky
nevychází, lze uvažovat, že zadavatel překročil rámec oprávněného uvážení, což má vliv
na transparentnost provedeného hodnocení. Jazykový výklad je prvním krokem
při posuzování a hodnocení nabídky (resp. koncepce v tomto případě). Jestliže zadavatel
interpretuje část koncepce v rozporu s jejím běžným jazykovým výkladem a dovozuje z tohoto
výkladu závěry, na jejichž základě koncepci hodnotí, jednoznačně se jedná o problém, který
může vést k neobjektivnímu hodnocení a porušení zásady transparentnosti. Pokud si
zadavatel část koncepce vyložil způsobem, který odporuje běžnému chápání textu a jím
vytvořené závěry nelze z koncepce navrhovatele dovodit, nelze jeho postup považovat
za transparentní.
145. V posuzovaném případě navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 zaměřujícím se
na spolupráci při likvidaci pojistných událostí uvádí pod bodem 5.3 písm. a) následující:
„Při vzniku škody hned po vyřešení nejakutnější situace na místě škody Klient kontaktuje
našeho specialistu likvidace pojistných událostí prostřednictvím automatizovaného
komunikačního interface. V pracovní době (8-16 hodin ve všední dny) lze likvidátora
kontaktovat s oznámením o vzniku škodné události telefonem nebo e-mailem. Když bude Klient
potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo
pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím
komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním manuálu. Celková garantovaná
dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7.“. Úřad si právě uvedené vykládá následovně.
Navrhovatel nejprve konstatuje, že při vzniku škody, jakmile zadavatel vyřeší akutní situaci
na místě, má za úkol kontaktovat specialistu likvidace pojistných událostí navrhovatele
prostřednictvím automatizovaného komunikačního interface, což v podstatě znamená, že
navrhovatel nabízí určitý nástroj či systém, který přímo umožňuje komunikovat klientům
s odpovědnou osobou, kdy tento nástroj může mít podobu online portálu, mobilní aplikace
apod. Dále navrhovatel doplňuje, že v pracovní době (tj. od 8 do 16 hodin ve všední dny) lze
likvidátora kontaktovat s oznámením o vzniku škodní události telefonem nebo e-mailem.
Nicméně dále navrhovatel uvádí, že v situaci, kdy klient bude potřebovat okamžitou podporu,
bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se
obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvede
ve škodním manuálu. Úřad je přesvědčen, že toto souvětí je nutné s ohledem na předchozí
věty, jeho stavbu a použitá slovní spojení vykládat následovně. Pokud zadavatel bude
potřebovat okamžitou pomoc (což je ponecháno na volní úvaze zadavatele, zda jde o potřebu
42
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
okamžité pomoci) mimo pracovní dobu (tj. mimo 8-16 hodin ve všední dny) bude mu i v této
době likvidátor k dispozici na mobilním telefonu. Jako další možnost (kromě možnosti
kontaktovat likvidátora na mobilním telefonu) nabízí navrhovatel v takové situaci (tj. v situaci,
kdy bude zadavatel požadovat okamžitou pomoc mimo pracovní dobu), že se zadavatel bude
moci obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které budou
uvedeny ve škodním manuálu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že kdykoliv bude zadavatel
potřebovat pomoc typicky s řešením škodní události, bude mu likvidátor k dispozici, přičemž
v pracovní době jej může kontaktovat emailem i telefonicky a mimo pracovní dobu
telefonicky. Pokud likvidátor mimo pracovní dobu nebude z nějakého důvodu na telefonu
dostupný, nabízí navrhovatel možnost kontaktovat i jiné osoby prostřednictvím
komunikačního rozhraní. Navrhovatel tedy garantuje nepřetržitou dostupnost svých
pracovníků, což vyplývá rovněž z další věty užité v bodu 5.3 písm. a) koncepce, kde navrhovatel
výslovně stanoví, že „Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7.“.
146. Při uvažování o praktické aplikaci uvedeného je zřejmé, že likvidátora bude zadavatel
kontaktovat typicky v situaci, kdy bude okamžitě potřebovat vyřešit určitý konkrétní stav např.
škodní událost. Pokud se to stane v pracovní době, nabízí navrhovatel ve své koncepci
k tématu č. 5 možnost kontaktovat likvidátoru na telefonu nebo také prostřednictvím emailu.
Ale pokud akutní situace nastane mimo pracovní dobu, může zadavatel využít toliko
telefonické spojení. Pokud se zadavateli nepodaří spojit se s likvidátorem telefonicky mimo
pracovní dobu, nabízí navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 možnost kontaktovat jiné
osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní. Je tedy zřejmé, že jedinou úvahu, kterou musí
zadavatel udělat je to, zda se jedná o dobu pracovní nebo ne a podle toho zvolit způsob
kontaktování.
147. Nicméně zadavatel ve slovním hodnocení navrhovatelovy koncepce k tématu č. 5 vyjadřuje
přesvědčení, že si musí nejprve vyhodnotit, zda potřebuje okamžitou pomoc a pouze pokud
zjistí, že ano, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu. Pokud ale
nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu.
Úřad je přesvědčen, že výklad provedený zadavatelem je nelogický, neodpovídá praxi a nelze
jej z navrhovatelem předložené koncepce dovodit. Je zřejmé, že zadavatel kontaktuje
likvidátora především v těch situacích, kdy potřebuje jeho okamžitou pomoc a podporu. Pokud
by jeho okamžitou podporu nepotřeboval, nevznikla by potřeba likvidátora kontaktovat
a zadavatel by ani neřešil, jak tento kontakt učinit. Vyhodnocení, zda zadavatel potřebuje
okamžitou podporu a pomoc od likvidátora nechává navrhovatel na zadavateli. Likvidátor není
schopen bez vyslechnutí problému zadavatele zhodnotit, jestli zadavatel potřebuje okamžitou
pomoc nebo ne, proto v situaci, kdy se zadavatel rozhoduje o tom, jakým způsobem
kontaktovat likvidátora, je z pohledu likvidátora irelevantní, zda okamžitou pomoc potřebuje
nebo ne, likvidátor mu vždycky bude dostupný, a to v pracovní době na emailu a telefonicky
a mimo pracovní dobu telefonicky. Logicky pokud by pro určení, zda bude likvidátor na
telefonu dostupný mimo pracovní dobu bylo určující, zda zadavatel opravdu potřebuje
okamžitou podporu, nebylo by možné takovou dostupnost likvidátora zajistit, neboť by bylo
absurdní, aby likvidátor předem věděl, jestli zadavatel potřebuje okamžitou podporu či nikoliv
a podle toho si vyhodnotil, zda bude na telefonu dostupný. Z uvedeného je zřejmé, že výklad
provedený zadavatelem neodpovídá praktickému uvažování a nelze jej z textu navrhovatelovy
koncepce dovodit, což ve svém důsledku znamená, že hodnocení, resp. zpráva o hodnocení
nabídek je v této části zatížena prvkem netransparentnosti.
43
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
148. Jak bylo stanoveno výše, podstatou nekvantifikovatelného (subjektivního) hodnotícího kritéria
je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných
znalostech a zkušenostech. Úřad není oprávněn zasahovat do prostoru volní úvahy zadavatele
(hodnotící komise) při hodnocení nabídek, postup zadavatele však posuzuje z toho pohledu,
zda je provedené hodnocení dostatečně transparentní, aby byla vyloučena libovůle na straně
zadavatele a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. S ohledem na závěry uvedené výše
v odůvodnění tohoto rozhodnutí je Úřad přesvědčen, že argument zadavatele spočívající
v tom, že zadavatel na základě navrhovatelem předložené koncepce neví, na koho se má
v určité situaci obrátit, zda na likvidátora nebo na jinou kontaktní osobu, z textu jednoznačně
nevyplývá. Z textu koncepce nevyplývá povinnost zadavatele vyhodnotit (na základě nějakých
objektivně daných parametrů), zda potřebuje okamžitou podporu, aby mohl kontaktovat
likvidátora. Naopak toto vyhodnocení nechává navrhovatel zcela na zadavateli, resp.
vyhodnocení, zda se zadavatel nachází v situaci, kdy potřebuje okamžitou podporu, záleží na
volní úvaze zadavatele. Zadavatel si fakticky může vyhodnotit, že každá událost vyžaduje
okamžitou podporu likvidátora, a proto navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 nabízí
dostupnost likvidátora 24/7, přičemž primárně umožňuje přímo kontaktovat likvidátora (v
pracovní době na telefonu i emailu a mimo pracovní dobu na telefonu), a pokud likvidátor
nebude dostupný, nabízí navrhovatel záložní řešení, a to možnost kontaktovat náhradní
kontaktní osoby. Z předložené koncepce je tak, dle přesvědčení Úřadu, nutno dojít k závěru,
že navrhovatel opravdu může garantovat dostupnost svých služeb 24 hodin denně, 7 dnů
v týdnu. Úřad proto uzavírá, že po posouzení výše cit. textu obsaženého v koncepci
navrhovatele k tématu č. 5 není zřejmé, proč by zadavateli nemělo být jasné, na koho se
v určité situaci obrátit. Ostatně ani ze slovního hodnocení zadavatele této části
navrhovatelovy koncepce tato skutečnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené je Úřad
přesvědčen, že argument, resp. výhrada zadavatele spočívající v tom, že na základě
navrhovatelem předložené koncepce neví, na koho se má obrátit, tj. zda na likvidátora či na
jinou osobu, z textu nevyplývá.
149. Ačkoliv tedy zadavatel má poměrně širokou volnost pro vlastní uvážení při hodnocení nabídek
s využitím subjektivních kritérií, toto uvážení dle názoru Úřadu nemůže překročit určité
hranice. Pokud zadavatel zvolí interpretaci předložené nabídky, která je zjevně nesprávná,
nelogická nebo neodůvodněná a závěry, ke kterým dospěl v rámci svého hodnocení z podané
nabídky nevyplývají, jedná zadavatel mimo meze svého oprávnění, jedná svévolně, což
znamená vadu v hodnocení. Jak bylo konstatováno výše, Úřad je přesvědčen, že zadavatelem
předložený výklad výše cit. části koncepce navrhovatele z této koncepce jednoznačně
nevyplývá. Úřad má za to, že závěr zadavatele je zjevně nelogický a nelze jej z koncepce
navrhovatele dovodit. Úřad trvá na tom, že výše popsanou část koncepce je nutné si vyložit
tak, že navrhovatel nabízí dostupnost likvidátora i mimo pracovní dobu, přičemž jako záložní
řešení nabízí možnost kontaktování i jiných osob v případě, kdy likvidátor dostupný nebude.
K těmto závěrům lze dospět při využití běžného chápání věcí a praktického uvažování bez
odborných znalostí či zkušeností v dané problematice. Úřad je přesvědčen, že není možné
aprobovat postup, kdy zadavatel zvolí takový výklad textu, který neodpovídá navrhovatelem
předložené koncepci. S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že se zadavatel při
hodnocení nabídky navrhovatele, resp. tématu č. 5 jeho koncepce v bodu 5.3 písm. a) dopustil
nesprávného výkladu, který není možné z textu navrhovatele předložené koncepce dovodit,
44
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
přičemž tento postup zadavatele má vliv na transparentnost provedeného hodnocení, který
hodnocení činí nepřezkoumatelným, a tedy nezákonným.
150. Úřad se i v tomto případě zaměřil na koncepci, kterou k tématu č. 5 předložil vybraný
dodavatel, a na hodnocení této koncepce ze strany zadavatele, přičemž ze slovního hodnocení
mj. vyplývá, že „Účastník uvádí široké možnosti přijímání oznámení pojistné události,
mj. i vlastní SW účastníka pro komunikaci, a vypočítává jeho funkcionality (např. upload
dokumentů (místo posíláním e-mailem) či oznámení škodní události), a který zároveň slouží
i jako zdroj informací pro zadavatele (informace o vývoji pojištění); Účastník se zavazuje
reagovat na každý podnět neprodleně, nejpozději pak do 24 hodin od podnětu zadavatele
s tím, že uvedený postup je zakotven v jeho interních předpisech, které jsou pro jeho
zaměstnance závazné;“. V závěrečném shrnutí pak zadavatel konstatuje: „K tématu č. 5 se
účastník postavil s maximální přidanou hodnotou, zadavatel výrazně kvituje závazky
k pravidelnému reportingu a informování o výši škodních rezerv, jakož i rychlou a kvalitní
komunikaci a odbornost zapojených likvidátorů. Komise udělila účastníku za zpracování tohoto
tématu koncepce 100 dílčích bodů.“ Je tedy zřejmé, že koncepce předložená vybraným
dodavatelem k tématu č. 5 obdržela plný počet dílčích bodů, zatímco koncepce předložená
navrhovatelem obdržela 75 dílčích bodů, přičemž jediné negativní hodnocení koncepce
navrhovatele spočívá ve výše rozebrané nejasnosti ohledně dostupnosti likvidátora.
Z uvedeného lze dovodit, že pro zadavatele je důležité vědět, jakým způsobem má likvidátora
kontaktovat a v jakých situacích bude pro zadavatele k dispozici, je tedy zřejmé, že se jedná
o skutečnosti, které mohou mít pro zadavatele přidanou hodnotu, neboť zadavatel předložené
koncepce hodnotil s ohledem na úroveň přidané hodnoty při naplnění účelu veřejné zakázky.
Pokud tedy zadavatel dostupnost likvidátora považuje za důležitý aspekt při hodnocení míry
přidané hodnoty předložené koncepce, je za účelem zachování transparentnosti hodnocení
nezbytné, aby se touto skutečností zabýval u všech nabídek, resp. koncepcí, v nichž je zmíněn.
Úřad se proto zaměřil na to, jak byla dostupnost likvidátora popsána v koncepci předložené
vybraným dodavatelem, přičemž zjistil následující skutečnosti. Vybraný dodavatel ve své
koncepci mj. konstatoval, že „Oznámení o vzniku pojistné události může zadavatel učinit
osobně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím našeho webového portálu, jehož funkce je
popsána níže. Po oznámení škodní události zadavatele příslušný pracovník účastníka
(likvidátor) vyhodnotí, zda jde o pojistnou událost (škodní událost krytou pojištěním) či nikoliv.“
Dále vybraný dodavatel ve své koncepci k dostupnosti likvidátora uvádí: „Naši likvidátoři jsou
dle interních předpisů naší společnosti povinni reagovat na každý podnět neprodleně,
nejpozději pak do 24 hodin od podnětu zadavatele (čas nutný k nastudování detailu). To vše
platí i na oznámení vzniku škodní události a podnětu k reklamaci nepříznivého rozhodnutí
pojistitele. S pracovníky zadavatele jsme připraveni komunikovat telefonicky, mailem, písemně
i osobně, a to v závislosti na preferencích zadavatele a složitosti škodních událostí.“.
Z uvedeného je zřejmé, že vybraný dodavatel garantuje zadavateli, že likvidátor nejpozději do
24 hodin od podnětu, který zadavatel může vybranému dodavateli nahlásit různými způsoby
(osobně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím webového portálu) zadavatele kontaktuje.
Z koncepce předložené vybraným dodavatelem jednoznačně neplyne, že by obratem po
nahlášení škodní události likvidátor či jiná osoba z týmu zadavatele kontaktovala, toliko je
deklarována reakční doba 24 hodin. Oproti tomu, jak bylo konstatováno výše v tomto
rozhodnutí, navrhovatel v rámci koncepce předložené k tématu č. 5 garantuje dostupnost
likvidátora, případně jiné kontaktní osoby nepřetržitě, tj. 24/7, přičemž tato skutečnost nebyla
45
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
ze strany zadavatele řádně reflektována, proto Úřad hodnocení tématu č. 5 koncepce
navrhovatele považuje za netransparentní.
151. Výše Úřad shledal, že postup zadavatele v souvislosti s hodnocením koncepce navrhovatele
k tématu č. 5 vykazuje prvky netransparentnosti. Je tedy nezbytné dále se zaměřit na to, zda
je naplněna podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v
existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele, tedy zda případné pochybení
zadavatele ovlivnilo nebo alespoň mohlo ovlivnit výběr dodavatele.
152. Ve slovním hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 zadavatel uvádí celkem 6 odrážek.
První z nich se týká výkladu výše rozebrané části koncepce navrhovatele vztahující se
k dostupnosti likvidátora, přičemž pouze u této odrážky lze uvažovat, že se jedná o negativní
poznámku, která vedla zadavatele ke snížení počtu bodů udělených za tuto část koncepce
navrhovatele. Další dvě odrážky jsou spíše neutrální (nepředstavují přidanou hodnotu) a zbylé
tři odrážky lze považovat za pozitivní, tj. odůvodňující získaný počet bodů (skutečnosti zde
uvedené představují pro zadavatele přidanou hodnotu). Ve shrnutí slovního hodnocení pak
zadavatel zejm. uvádí, že téma bylo zpracováno velmi dobře. S ohledem na právě uvedené lze
konstatovat, že kdyby slovní hodnocení zadavatele neobsahovalo jediné negativum spočívající
v tom, že zadavateli na základě předložené koncepce není zřejmé, na jakou osobu se má
v určité situaci obrátit, tj. navrhovateli je vytýkán toliko nejasný popis dostupnosti likvidátora,
přičemž jak bylo dovozeno výše tento závěr jednoznačně z navrhovatelem předložené
koncepce nevyplývá, mohlo by to znamenat jiné bodování tématu č. 5 koncepce navrhovatele.
Koncepce navrhovatele by tak v této části namísto 75 bodů (což dle bodové stupnice znamená,
že uvedené řešení představuje vysokou přidanou hodnotu) mohla být hodnocena plným
počtem bodů tj. 100 body (což dle bodové stupnice znamená, že uvedené řešení představuje
maximální přidanou hodnotu). Lze tedy uvažovat, že pokud by zadavatel do slovního
hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 nezahrnul závěry o nejasnosti dostupnosti
likvidátora, které zjevně z koncepce navrhovatele nevyplývají, jak bylo dovozeno výše v tomto
rozhodnutí, znamenalo by to, že by koncepce navrhovatele dostala v této části o těchto
rozhodných 25 bodů navíc. Ostatně tuto skutečnost nevylučuje ani zadavatel, který
v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že k nižšímu hodnocení této části koncepce
navrhovatele přistoupil i kvůli nejasnosti, resp. nejednoznačnosti ohledně dostupnosti
likvidátora, která je popsána výše a kterou popsal i ve slovním hodnocení. Ve vyjádření
k návrhu pak zadavatel konstatoval, že argumentace navrhovatele plyne z nepochopení, proč
mu bylo přiděleno 75 bodů, když důvodem není nezajištění 100% dostupnosti likvidátora, ale
nejasný popis, na koho se má zadavatel se svým požadavkem obrátit. Z uvedeného lze dle
názoru Úřadu dovodit, že pokud by toto negativum nebylo v hodnocení obsaženo, resp.
zadavatel by provedl výklad tak, jak byl výše nastíněn Úřadem, mohl by být koncepci
navrhovatele v této části udělen plný počet bodů. V takovém případě by nastala situace, kdy
by vybraný dodavatel a navrhovatel měli stejný počet bodů, přičemž zadávací dokumentace
v takovém případě stanoví následující: „V případě shodného bodového výsledku více nabídek
bude pořadí těchto nabídek určeno losem za přítomnosti účastníků, kteří podali nabídku se
shodným počtem bodů. O termínu losování budou účastníci informováni tři (3) pracovní dny
předem.“. V tomto případě lze tedy shrnout, že porušení zásady transparentnosti zadavatelem
v rámci hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 by mohlo mít potenciální vliv na výběr
dodavatele, neboť pokud by zadavatel do slovního hodnocení koncepce navrhovatele
k tématu č. 5 nezahrnul závěry o nejasnosti dostupnosti likvidátora, které zjevně z koncepce
46
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
navrhovatele nevyplývají, bylo by možné usuzovat, že by tato koncepce navrhovatele k tématu
č. 5 dosáhla plného počtu bodů, čímž by nastala rovnost bodů mezi navrhovatelem a vybraným
dodavatelem a v konečném důsledku by mohl být vybrán jiný dodavatel. Současně však Úřad
akcentuje, že závěr o hodnocení a zdůvodnění hodnocení, stejně tak a přidělený počet bodů
závisí na zadavateli.
K pochybnostem o personálním složení hodnotící komise
153. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž zpochybňuje transparentnost procesu slovního
hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise, neboť hodnoticí komise, které
byly složeny z odlišných osob, dospěly ke slovním hodnocením13, jež jsou dle názoru
navrhovatele jak svým obsahem, tak svojí formulací velmi podobné. Navrhovatel je
přesvědčen, že takové míry shody není možné dosáhnout, pokud hodnocení nabídek
probíhalo způsobem popsaným zadavatelem, a to ani při zohlednění skutečností uvedených
zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel k pochybnostem navrhovatele
o personálním zajištění hodnocení nabídek uvádí, že textace obou slovních hodnocení, resp.
přepis hodnocení členů hodnotící komise v obou hodnoceních, má totožné autory, přičemž se
jedná o zástupce administrátora, kteří byli přítomni na jednáních hodnotící komise. Zadavatel
trvá na tom, že předmětné osoby neměly na výsledné hodnocení žádný vliv, když hodnotící
komise vyslovila závěry, které jsou uvedeny ve slovních hodnoceních nabídek účastníků
a zástupci administrátora je pouze zapsali, resp. převedli ústní hodnocení do písemné podoby.
Zadavatel je přesvědčen, že výše popsaný postup není netransparentní ani rozporný se
zákonem.
154. Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 17. 6. 2024 a z protokolu o hodnocení a posouzení
nabídek ze dne 11. 10. 2024 vyplývá, že hodnotící komise byly v jednotlivých případech složeny
z různých osob, přičemž jednání hodnotící komise se v obou případech účastnili kromě členů
hodnotící komise i zástupci administrátora veřejné zakázky, kteří měli především za úkol
zajistit administrativní řízení jednání komise. V obou případech hodnotící komise zpracovala
slovní hodnocení koncepcí předložených účastníky zadávacího řízení v rámci jednotlivých
tematických okruhů, v němž uvedla zdůvodnění bodování nabídek, přičemž hodnocení komise
je přiloženo k jednotlivým protokolům v příloze č. 1 v rámci zprávy o hodnocení nabídek. Na
základě porovnání těchto příloh Úřad zjistil následující skutečnosti. Pořadí nabídek je v obou
případech rozdílné, když například nabídka navrhovatele se na základě původního hodnocení
nacházela na třetím místě s počtem 475 dílčích bodů, zatímco na základě nového hodnocení
se nabídka navrhovatele umístila na místě druhém s počtem 550 dílčích bodů. Je tedy zřejmé,
že hodnotící komise v prvním hodnocení a hodnotící komise ve druhém hodnocení udělila
jednotlivým koncepcím odlišný počet bodů, přičemž počet udělených bodů se liší rovněž
u jednotlivých témat, kdy například koncepce navrhovatele k tématu č. 1 původně obdržela
25 bodů a na základě nového hodnocení obdržela 75 bodů. Ve vztahu k prvnímu a druhému
slovnímu hodnocení Úřad shrnuje, že tato hodnocení jsou si velmi podobná, když na řadě míst
obsahují shodné poznámky zadavatele, resp. myšlenkové pochody hodnotící komise, nicméně
nejedná se o hodnocení zcela totožná. Nové slovní hodnocení například u každého tématu
každé koncepce předložené jednotlivým účastníkem zadávacího řízení obsahuje shrnutí, na
13
Slovní hodnocení, které tvořilo přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 2024 a slovní hodnocení, které
tvoří přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 10. 2024.
47
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
řadě míst se rovněž nacházejí zcela nové poznámky, které v původním slovním hodnocení
nebyly, nebo jsou na některých místech původní závěry doplněny, upraveny či jinak
rozpracovány. Ačkoliv je podoba obou slovních hodnocení na první pohled zřejmá, Úřad je
přesvědčen, že tuto podobnost slovního hodnocení lze zdůvodnit tím, že hodnotící komise
v obou případech hodnotily tytéž koncepce předložené účastníky zadávacího řízení. Hodnotící
komise tak pracovaly se stejnými podklady, přičemž je pravděpodobné, že se při posuzování
koncepcí k jednotlivým tématům zaměřily na podobné kvality, nedostatky či klíčové prvky
předložených koncepcí, což bezpochyby mohlo vést k obdobným závěrům. Navíc v obou
slovních hodnocení jsou rovněž parafrázovány některé části předložených koncepcí, což také
logicky zdůvodňuje podobnost těchto hodnocení obsahujících myšlenkové pochody hodnotící
komise. Úřad je tedy přesvědčen, že podobnost slovních hodnocení nemusela být způsobena
tím, že by hodnocení neproběhlo zákonným způsobem, nýbrž tím, že osoby s obdobnými
zkušenostmi a znalostmi mohly vnímat předložené koncepce podobně. Podobnost slovních
hodnocení může být rovněž dána tím, že dle tvrzení zadavatele, se na sepisování obou slovních
hodnocení podílela tatáž osoba, tj. zástupce administrátora veřejné zakázky, přičemž je
pochopitelné, že pokud tato osoba sepisovala slovní hodnocení vycházející ze stejných textů,
může se uchýlit k tomu, že bude užívat obdobné fráze, pojmy či výrazy. Úřad proto uzavírá, že
neshledal, že by zadavatelem provedené slovní hodnocení bylo netransparentní s ohledem na
personální složení hodnotící komise, když z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně
vyplývá, že hodnocení v obou případech prováděla komise složená z odlišných osob, které
dospěly k odlišným závěrům, resp. nedošlo k přidělení stejného počtu bodů. Podobnost
slovního hodnocení, na kterou navrhovatel ve svém návrhu odkazuje, mohla být primárně
způsobena vlastnostmi hodnocených koncepcí, jak Úřad dovodil výše.
Obecně ke způsobu hodnocení nabídek
155. Navrhovatel v závěru svého návrhu brojí proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož
usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem
provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem.
Navrhovatel je přesvědčen, že z hodnocení nabídek (tj. především ze slovního hodnocení) není
přezkoumatelným (a tedy transparentním) způsobem možné jednoznačně seznat, jak byla ta
která nabídka hodnocena ve vztahu k zadavatelem stanoveným podmínkám hodnocení.
Navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost provedeného hodnocení spatřuje
v tom, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž okomentoval jednotlivá
témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na efektivitu plnění veřejné
zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají a proč.
156. Nad rámec výše uvedeného navrhovatel podotýká, že zadavatel tím, že v rámci zvoleného
způsobu hodnocení stanovil, že maximální počet 100 bodů dostane taková nabídka, která
bude nejlepším možným způsobem naplňovat účel veřejné zakázky nebo způsobem
s maximální přidanou hodnotou, lze předpokládat, že zadavatel kromě výše uvedeného
standardu plnění vytvořil i model optimální, se kterým pak nabídky porovnával. Navrhovatel
dále uvažuje, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té které nabídky
mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze vzájemného porovnání
nabídek mezi sebou. Takový postup hodnocení by dle navrhovatele dával větší smysl než
vymýšlení teoretického optimálního modelu. V takovém případě by ale odůvodnění
hodnocení muselo popisovat logické úvahy zadavatele o přidělování bodů (resp.
48
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
vyhodnocování efektivity a přidané hodnoty) ve vztahu k ostatním nabídkám. Navrhovatel je
nicméně přesvědčen, že nic takového hodnocení vytvořené zadavatelem neobsahuje.
Navrhovatel proto trvá na tom, že odůvodnění hodnocení nabídek neobsahuje dostatečný
popis úvah, kterými se zadavatel při hodnocení řídil, tak aby bylo hodnocení přezkoumatelné
a transparentní.
157. V této souvislosti Úřad předně podotýká, že stanovený způsob hodnocení nabídek nebyl ve
lhůtě pro podání nabídek navrhovatelem ani jiným dodavatelem rozporován, přičemž
v projednávaném případě navrhovatel svými námitkami a následně návrhem brojí především
proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti zprávy
o hodnocení nabídek a zde zachycenému hodnocení nabídky navrhovatele, zejm. jím
předložené koncepce k tématu č. 1 a tématu č. 5. S ohledem na právě uvedené se Úřad
v projednávaném případě zaměřil toliko na posouzení transparentnosti a přezkoumatelnosti
zprávy o hodnocení ve vztahu k hodnocení nabídky navrhovatele, konkrétně hodnocením
navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 a tématu č. 5. Vzhledem k tomu, že
koncepce vybraného dodavatele k oběma tématům obdržela nejvyšší počet bodů, zaměřil se
Úřad rovněž na to, zda z hodnocení koncepce předložené navrhovatelem a z hodnocení
koncepce předložené vybraným dodavatelem bylo zřejmé, na základě jakých skutečností
dospěl zadavatel k tomu, že koncepce vybraného dodavatele je pro zadavatele výhodnější,
resp. efektivnější s ohledem na účel veřejné zakázky. Úřad je přesvědčen, že pouze nesprávné
hodnocení těchto nabídek by mohlo mít vliv na pořadí nabídek a následný výběr dodavatele
s ohledem na postavení navrhovatele. Pouze za situace, kdy by bylo prokázáno, že nabídka
navrhovatele nebyla hodnocena v souladu se zákonem a měla by být při správném hodnocení
vybrána jako nejvýhodnější, nebo za situace, kdy by bylo prokázáno, že hodnocení nabídky
vybraného dodavatele bylo chybné a navrhovatel by se měl umístit na prvním místě, by bylo
možné konstatovat, že navrhovateli vznikla újma. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve svém
návrhu žádná konkrétní pochybení ve vztahu k hodnocení nabídek jiných uchazečů neuvádí,
když pouze obecně trvá na tom, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem
nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně
a v rozporu se zákonem, nezabýval se Úřad hodnocením nabídek jiných uchazečů, neboť
případné pochybení zadavatele by v takovém případě nemohlo mít vliv na postavení
navrhovatele, resp. nemohlo by navrhovateli způsobit újmu. Proto je Úřad přesvědčen, že
hodnocení nabídek dalších uchazečů není pro toto správního řízení nijak relevantní.
158. K argumentu navrhovatele, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž
okomentoval jednotlivá témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na
efektivitu plnění veřejné zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají
a proč, Úřad opakovaně sděluje, že požadavek na transparentnost provedeného hodnocení
neznamená, že by zadavatel musel u každých jednotlivých skutečností, které obsáhne v rámci
zprávy o hodnocení nabídek, resp. slovního hodnocení, vysvětlovat, jakou měrou každá
z těchto skutečností ovlivnila výsledek hodnocení. Úřad je přesvědčen, že ze zprávy
o hodnocení nabídek by měly především vyplývat úvahy zadavatele, tak, aby bylo možné
zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů odpovídá údajům v nabídkách
a provedené hodnocení je v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž ze zprávy
o hodnocení by rovněž mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve
vztahu k nabídce, která obdržela vyšší počet bodů. Právě touhle optikou Úřad posuzoval
i zadavatelem provedené hodnocení nabídky navrhovatele, resp. koncepce navrhovatele
49
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
předložené k tématu č. 1 a k tématu č. 5, obsažené ve zprávě o hodnocení nabídek, přičemž
dospěl k závěrům, které jsou popsány výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a na které Úřad
v plném rozsahu odkazuje.
159. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rámci zvoleného způsobu hodnocení vytvořil jakýsi
optimální model, se kterým pak nabídky porovnával, Úřad sděluje, že navrhovatel patrně zcela
nepochopil stanovený způsob hodnocení nabídek definovaný v zadávacích podmínkách.
V šetřeném případě zadavatel pro hodnocení zvolil kritérium kvality, když v zadávací
dokumentaci stanovil, že nejlépe bude hodnocena taková nabídka, jejíž součástí bude
koncepce poskytování služeb, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším
možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo
způsobem s maximální přidanou hodnotou. Zadavatel v zadávací dokumentaci definoval
určité minimální požadavky na způsob poskytování služeb, přičemž požadoval, aby účastníci
zadávacího řízení způsob poskytování služeb doplnili a vložili tak do svého řešení svou
odbornost a zkušenosti a nabídli tak zadavateli nejvýhodnější řešení. Zadavatel tedy stanovil
určitý rámec pro vytvoření koncepce, nicméně ponechal dodavatelům prostor pro kreativitu,
odbornost a inovativnost, aby sami navrhli takové řešení, které bude co nejlépe odpovídat
účelu veřejné zakázky a přinese zadavateli co největší přidanou hodnotu. Dodavatelé tedy
mohli nabídnout různorodé přístupy a zadavatel hodnotil, jak kvalitně nabízené řešení
naplňuje potřebu a účel veřejné zakázky. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel
nemohl vytvořit žádný optimální model, se kterým by pak jednotlivé koncepce porovnával,
když nemohl vědět, jaké služby mu jednotliví dodavatelé ve své koncepci nabídnou. Rovněž
úvaha navrhovatele o tom, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té
které nabídky mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze
vzájemného porovnání nabídek mezi sebou, je dle Úřadu zcela irelevantní, neboť zadavatel
v zadávací dokumentaci vymezil určitý způsob hodnocení, který následně v rámci hodnocení
obdržených nabídek použil, přičemž úkolem Úřadu není v projednávaném případě posuzovat,
jaký způsob hodnocení by pro tuto veřejnou zakázku byl nejvhodnější.
Shrnutí
160. Úřad na základě všech výše uvedených skutečností uzavírá, že zadavatel nedodržel při
zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když se při
hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 1 zákona v rámci hodnocení tématu č. 5 koncepce
předložené navrhovatelem, které je zachyceno v příloze zprávy o hodnocení, dopustil
nesprávného výkladu výše cit. části koncepce navrhovatele, který není možné z textu bodu 5.3
písm. a) předmětné koncepce dovodit, přičemž tento postup zadavatele činí provedené
hodnocení nabídek nepřezkoumatelným a tudíž netransparentním, přičemž tento postup
mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, proto Úřad rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
161. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné
zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit
výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací
řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
50
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
162. Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení
nabídek v souladu se zákonem, jak Úřad uvedl ve výroku II. tohoto rozhodnutí, přičemž tento
postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
163. Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr
dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
164. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných
skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to
při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného
zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.
165. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných
nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů
zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, tj. úkony spojené s hodnocením nabídek
zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek, jenž tvoří přílohu č. 1 „Protokolu o hodnocení
a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné
v předmětném zadávacím řízení, včetně oznámení o výběru.
166. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno
ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
167. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
168. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení
nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až
do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného
rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout
splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci
rozhodnutí.
169. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření
spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí
zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení
smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku V. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
170. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele,
kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření
nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
51
Č.j.: ÚOHS-07837/2025/500
171. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření, rozhodl
Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto
rozhodnutí.
172. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2024001028.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům
I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí
nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b,
140 00 Praha 4
2. Mgr. Jan Novotný, advokát, Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha
3. SATUM CZECH s.r.o., Porážková 1424/20, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
52