je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní
přestupky).
135. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není
v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě
projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta
za spáchání jiného přestupku.
136. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s
36
Č.j.: ÚOHS-07838/2025/500
•
přestupkem podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci
správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0778/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44825/2023/500
ze dne 10. 11. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč, a
•
přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci
správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0864/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-50508/2023/510
ze dne 19. 12. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.
137. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází
z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu,
že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z dokumentu „Rozpočet - plán
výnosů a nákladů příspěvkových organizací hl. m. Prahy na rok 2025“19 Úřad zjistil, že obviněný
hospodaří v roce 2025 s plánovanými výnosy ve výši 162 304 600 Kč. Na základě výše
uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za
likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu
nespravedlivou).
138. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému
za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní
odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem,
a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je
se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje
nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem
finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy
nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl
likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit
(výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje,
pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které
zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty
konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se
zároveň jednalo o pokutu likvidační.
139. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
140. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního
úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku III. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
141. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán
vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí
o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění
podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
142. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje,
musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
19
Dostupné online na: https://prahart.praha.eu/documents/d/praha/usneseni-rhmp-c-2906
37
Č.j.: ÚOHS-07838/2025/500
143. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení
paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle
citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí
právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů
a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů
řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví,
že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní
povinnosti, činí 2 500 Kč.
144. Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se
obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti
obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši
stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto
rozhodnutí.
145. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2024001044.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1
písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná
uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
JUDr. Jan Salmon, advokát, Revoluční 763/15, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
38